1. Cílem tohoto nástroje je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/947, zejména za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě činností v rámci Společenství a příslušného regulačního rámce Euratomu v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a co nejotevřenějším způsobem. V rámci tohoto cíle je účelem nástroje rovněž podpora prosazování transparentnosti při rozhodování orgánů třetích zemí v oblasti jaderné energie.

2. V souladu s odstavcem 1 má tento nástroj tyto specifické cíle:

1. Při provádění tohoto nařízení musí být zajištěn soulad, synergie a doplňkovost s nařízením (EU) 2021/947, jinými programy vnější činnosti Unie a dalšími příslušnými politikami a programy Unie, spolu se soudržností politik ve prospěch rozvoje.

2. Na činnosti stanovené podle tohoto nařízení lze ve vhodných případech získat příspěvky z jiných programů Unie, pokud takové příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na základě tohoto nařízení je rovněž možno přispět na opatření zavedená podle jiných programů Unie, pokud takové příspěvky nepokrývají tytéž náklady.

3. Pravidla každého programu Unie přispívajícího na činnosti stanovené podle tohoto nařízení se použijí na jeho příslušný příspěvek na akci. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na činnost a podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

1. Spolupráce podle tohoto nařízení se uskutečňuje na základě víceletých orientačních programů.

2. Cílem víceletých orientačních programů je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotčenými třetími zeměmi či regiony způsobem, který je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě politického rámce uvedeného v článku 5.

3. Víceleté orientační programy jsou obecným základem pro spolupráci podle tohoto nařízení a vymezují cíle Společenství s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených třetích zemí. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci.

4. Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování, konkrétní cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti, ukazatele zaměřené na výsledky a orientační finanční příděly, a to jak celkově, tak i pro jednotlivé cíle.

5. Víceleté orientační programy jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony, do něhož jsou zapojeny relevantní zúčastněné strany, zejména vládní a dozorné orgány a jimi jmenované organizace, aby bylo zajištěno, že dotčená země či region převezmou za proces dostatečnou vlastní odpovědnost, a aby se podnítila podpora pro další rozvoj jaderné bezpečnosti na vnitrostátní úrovni.

6. V relevantních případech po konzultaci se Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (dále jen „ENSREG“) přijímá Komise víceleté orientační programy přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

7. Komise přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje víceleté orientační programy v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 alespoň do čtyř let od jejich přijetí.

1. Komise přijme roční akční plány na základě víceletého orientačního programu. Komise může rovněž přijmout zvláštní opatření a podpůrná opatření.

V případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb, okolností nebo závazků může Komise přijmout zvláštní opatření.

Akční plány a zvláštní opatření stanoví pro každou třetí zemi nebo region sledované cíle, řídicí postupy, projekty, jež mají být financovány, orientační harmonogram, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby a případně stav akčních plánů a zvláštních opatření pro každou třetí zemí či region, rozpočet a veškeré související výdaje na podporu. Tyto akční plány a opatření obsahují soupis a souhrnný popis jednotlivých akcí, které mají být financovány, údaje o finančních částkách přidělených pro jednotlivé akce, orientační harmonogram provádění a konkrétní ukazatele pro monitorování, hodnocení a přezkum výkonnosti a výsledků a případně veškeré související výdaje na podporu. Případně obsahují také výsledky plynoucí ze zkušeností získaných během předchozí spolupráce.

2. Akční plány a opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

3. Přezkumný postup uvedený v čl. 15 odst. 2 se nevyžaduje u:

Zvláštní a podpůrná opatření, jakož i jejich technické změny, přijaté podle tohoto odstavce se sdělují Výboru pro Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti uvedenému v článku 15, a to ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí. Sdělují se rovněž Evropskému parlamentu.

4. V řádně odůvodněných případech, kdy je to nutné z mimořádně naléhavých důvodů vzhledem k nezbytnosti rychlé reakce Společenství, Komise postupem podle čl. 15 odst. 3 přijme nebo pozmění akční plány nebo opatření prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů.

1. Financování z prostředků Unie může pokrývat výdaje na podporu provádění nástroje a dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnotícími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředích na administrativní podporu potřebnou pro nástroj a k řízení operací financovaných podle tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizace.

2. Nejsou-li výdaje na podporu zahrnuty do akčních plánů nebo zvláštních opatření uvedených v článku 7, přijme Komise ve vhodných případech podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

1. Financování z prostředků Unie v rámci nástroje může být poskytnuto jakoukoli formou stanovenou ve finančním nařízení, zejména formou:

2. Podpora podle nástroje může být rovněž poskytována podle pravidel vztahujících se na záruku pro vnější činnost zřízenou na základě nařízení (EU) 2021/947 (dále jen „záruka pro vnější činnost“) a přispívá k tvorbě rezerv záruky pro vnější činnost. V rámci záruky pro vnější činnost jsou rovněž podporovány operace na základě rozhodnutí Rady 77/270/Euratom(Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 9).).

Míra tvorby rezerv pro operace záruky pro vnější činnost, k níž podpora v rámci toto nástroje přispívá, činí 9 %.

3. Míry tvorby rezerv se přezkoumávají každé tři roky od data použitelnosti tohoto nařízení.

1. Prioritu mají osoby a subjekty z přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a zemí evropské politiky sousedství. Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro činnosti financované v rámci nástroje je otevřena mezinárodním organizacím i všem právním subjektům, které jsou státním příslušníkem dále uvedených zemí nebo území, nebo které jsou v případě právnických osob v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:

Reciproční přístup uvedený v písm. e) prvního pododstavce může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, uznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení. Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti a o délce jeho trvání po konzultaci s dotčenou přijímající zemí nebo zeměmi.

2. Ze zemí uvedených v odstavci 1 mohou při splnění příslušných podmínek pocházet veškeré dodávky a materiály financované v rámci tohoto nástroje.

3. Pravidla stanovená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby ani neukládají omezení týkající se státní příslušnosti fyzických osob, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem či případně subdodavatelem nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.

4. U činností, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v rámci přímého řízení nebo nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla určující způsobilost daných subjektů.

5. Pokud dárci poskytují financování pro svěřenský fond zřízený Komisí nebo prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, uplatňují se pravidla způsobilosti uvedená ve zřizovacím aktu svěřenského fondu, nebo v případě vnějších účelově vázaných příjmů, uvedená v dohodě s dárcem.

6. V případě činností financovaných podle tohoto nástroje a podle jiného programu Unie se způsobilé subjekty podle jakéhokoli z těchto programů považují za způsobilé.

7. Pravidla způsobilosti podle tohoto článku mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů nebo původ dodávek a materiálů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle činnosti a jsou-li nezbytná pro její účinné provádění.

8. Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být uznáni za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci činnosti.

9. V zájmu podpory místních kapacit, trhů a nákupů jsou upřednostňováni místní a regionální dodavatelé v případě, že finanční nařízení umožňuje zadání na základě jediné nabídky. Ve všech ostatních případech se účast místních a regionálních dodavatelů podporuje v souladu s příslušnými ustanoveními finančního nařízení.

1. Obecná shoda a reciproční dohoda mezi třetí zemí a Společenstvím jsou v zásadě potvrzeny formální žádostí podanou Komisi. Tato žádost je pro příslušnou vládu závazná.

2. Třetí země, které mají zájem se Společenstvím spolupracovat, jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a mají v platnosti dodatkový protokol nebo mají s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uzavřenu dohodu o zárukách. V plné míře se hlásí k základním zásadám v oblasti bezpečnosti, jak vyplývají ze standardů bezpečnosti na úrovni MAAE, a jsou rovněž stranami příslušných úmluv, například Úmluvy o jaderné bezpečnosti a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, nebo učinily kroky prokazující pevné odhodlání k těmto úmluvám přistoupit. V případě aktivní spolupráce se tento závazek každoročně hodnotí s přihlédnutím ke zprávám jednotlivých států a dalším dokumentům o provádění příslušných úmluv. Na základě uvedeného hodnocení je přijato rozhodnutí o pokračování spolupráce. Ve výjimečných naléhavých případech by uplatňování těchto zásad mělo být flexibilní.

3. Dotčená třetí země musí souhlasit s vyhodnocování provedených činností, aby byl zajištěn a sledován soulad s cíli týkajícími se spolupráce v rámci tohoto nástroje. Toto vyhodnocování umožňuje monitorování a ověřování souladu s dohodnutými cíli a může být podmínkou pro pokračující vyplácení příspěvku Společenství.

4. Cílem spolupráce poskytované Unií v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení podle tohoto nařízení není podporovat jadernou energetiku, a spolupráce proto nesmí být vykládána jako opatření na podporu této energie ve třetích zemích.

1. Spolupráce podle tohoto nařízení je zaměřena na:

2. Cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 je dosahováno zejména těmito opatřeními:

Ve zvláštních a řádně odůvodněných případech se opatření týkající se prvního pododstavce písm. a) provádějí prostřednictvím spolupráce mezi provozovateli nebo příslušnými organizacemi z členských států a provozovateli jaderných zařízení ze třetích zemí ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2009/71/Euratom.

Ustanovení čl. 7 odst. 3 se nepoužije na opatření týkající se prvního pododstavce písm. h) tohoto odstavce.

1. Monitorování, podávání zpráv a hodnocení se provádí v souladu s čl. 41 odst. 2, 4, 5 a 6 a článkem 42 nařízení(EU) 2021/947.

2. Dosahování cílů tohoto nástroje se měří na základě těchto ukazatelů a jejich dopadu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály:

1. Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 tohoto nařízení.

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (Euratom) č. 237/2014, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2. Finanční krytí tohoto nástroje může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi nástrojem a opatřeními přijatými podle nařízení (Euratom) č. 237/2014.

3. Finanční krytí nástroje může zahrnovat výdaje spojené s přípravou případného nástupnického předpisu, který nahradí toto nařízení.

4. V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v článku 6, aby bylo možné řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.