Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Členské státy, které dovážejí kulturní statky za účelem jejich bezpečného uložení, vytvoří úložiště pro jejich uskladnění. Tyto skladovací prostory jsou speciálně vybaveny pro přijetí kulturních statků a zajištění jejich bezpečnosti a zachování v dobrém stavu. Jako úložiště nelze vymezit svobodná pásma podle článku 243 nařízení (EU) č. 952/2013.

2. Pokud členský stát vytvoří úložiště, určí orgán veřejné moci pro jeho provozování nebo dohled nad jeho provozováním a nahraje kontaktní údaje tohoto orgánu do systému ICG. Komise tyto informace zpřístupní na internetu.

3. Jako orgány veřejné moci pro provozování nebo dohled nad provozováním úložiště mohou členské státy určit pouze státní, regionální nebo místní orgány nebo veřejnoprávní subjekty podle definice v čl. 2 odst. 1 bodě 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).).

4. Kulturní statky v kategoriích uvedených v částech B a C přílohy nařízení (EU) 2019/880, které jsou významné pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu, mohou být dočasně umístěny do úložiště na celním území Unie s cílem zabránit jejich zničení nebo ztrátě v důsledku ozbrojeného konfliktu, přírodní pohromy nebo jiných nouzových situací týkajících se dotyčné třetí země.

5. Dovoz kulturních statků za účelem uvedeným v čl. 3 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2019/880 vyžaduje předchozí schválení oficiální žádosti o bezpečné uložení zaslané orgánem veřejné moci třetí země, která tato kulturní statky vlastní nebo drží, orgánu veřejné moci v Unii, který byl určen pro provozování nebo dohled nad provozováním úložiště, do něhož mají být kulturní statky umístěny.

6. Neexistuje-li konkrétní ujednání mezi stranami, náklady na uskladnění a údržbu kulturních statků umístěných do úložiště nese členský stát, ve kterém se toto úložiště nachází.

7. Pokud jde o celní režim, do kterého lze kulturní statky během jejich uskladnění v úložišti propustit, platí toto:

8. Kulturní statky mohou být z prostor úložiště dočasně vyjmuty za účelem vystavení pro veřejnost, jsou-li splněny tyto podmínky:

1. Propuštění kulturních statků do režimu dočasného použití podle čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) 2019/880 se povolí bez dovozní licence nebo prohlášení dovozce pro tyto účely:

2. Pro účely odstavce 1 dotčené zařízení nebo instituce poskytnou veškeré záruky, jež jsou považovány za nezbytné k tomu, aby mohl být kulturní statek vrácen třetí zemi ve stejném stavu a aby mohl být kulturní statek popsán nebo označen tak, že v době propuštění do režimu dočasného použití nebudou pochybnosti o tom, že dovezený kulturní statek je tentýž jako statek, který bude na konci tohoto režimu zpětně vyvezen.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy mohou udělit soukromým nebo polosoukromým zařízením nebo institucím na svém území výjimku podle čl. 3 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) 2019/880 pro účely vymezené v odstavci 1 tohoto článku, pokud poskytnou nezbytné záruky, že kulturní statek bude na konci režimu dočasného použití vrácen třetí zemi v dobrém stavu.

4. Za účelem využití výjimky podle odstavce 1 se veřejnoprávní zařízení a instituce a oprávněná soukromá nebo polosoukromá zařízení nebo instituce zaregistrují do systému ICG. Tato informace se prostřednictvím systému ICG zpřístupní celním orgánům v Unii.

1. Za účelem uplatnění výjimky stanovené v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2019/880 musí obchodní umělecký veletrh, na němž mají být kulturní statky prezentovány, splňovat všechny tyto podmínky:

2. Aby bylo možné využít výjimku stanovenou v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2019/880, musí být kulturní statek popsán nebo označen tak, aby v době propuštění do režimu dočasného použití nemohly být žádné pochybnosti o tom, že dovezený kulturní statek je tentýž jako statek, který bude na konci režimu dočasného použití zpětně vyvezen nebo propuštěn do jiného celního režimu podle čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2019/880.

3. Pro účely čl. 251 odst. 1 druhé věty nařízení (EU) č. 952/2013 dobu, po kterou může kulturní statek zůstat v režimu dočasného použití, určí celní orgány s ohledem na čas potřebný pro účely výstavy a vydání dovozní licence v případě, že kulturní statek má po ukončení obchodního uměleckého veletrhu zůstat na celním území Unie.

4. V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2019/880 se žádost o dovozní licenci předloží u příslušného orgánu členského státu, do kterého byl kulturní statek poprvé dovezen a v němž byl propuštěn do režimu dočasného použití.

1. Platnost dovozní licence skončí v každém z těchto případů:

2. Pro každý kulturní statek se vydá samostatná dovozní licence.

Pokud se však zásilka skládá z několika kulturních statků, může příslušný orgán určit, zda se jedna dovozní licence vztahuje na jeden nebo několik kulturních statků v této zásilce.

3. Před vydáním dovozní licence může příslušný orgán požadovat, aby mu kulturní statky, jež mají být dovezeny, byly zpřístupněny za účelem fyzické prohlídky na celním úřadě nebo v jiných prostorách v rámci jeho pravomoci, kde jsou kulturní statky drženy v režimu dočasného uskladnění. Podle uvážení příslušného orgánu, a je-li to považováno za nezbytné, může být fyzická prohlídka provedena na dálku přes video spojení.

4. Veškeré náklady související se žádostí o dovozní licenci nese žadatel.

5. Příslušný orgán může jím vydanou dovozní licenci zrušit, jestliže podmínky, za nichž byla udělena, již nejsou splněny. Správní rozhodnutí o zrušení dovozní licence spolu s odůvodněním a informacemi o opravných prostředcích se oznámí držiteli dovozní licence prostřednictvím systému ICG. Zrušení dovozní licence aktivuje v systému ICG upozornění, jímž jsou informovány celní a příslušné orgány ostatních členských států.

6. Použitím dovozních licencí nejsou dotčeny povinnosti týkající se celních dovozních formalit nebo souvisejících dokumentů.

1. Držitel kulturního statku, pro který byla vydána dovozní licence před vývozem nebo zpětným vývozem z Unie, může na tuto licenci odkázat v každé nové žádosti o dovoz.

2. Žadatel prokáže, že kulturní statek byl vyvezen nebo zpětně vyvezen z celního území Unie a že kulturní statek, pro nějž se žádá o dovozní licenci, je tentýž jako kulturní statek, pro který byla licence dříve udělena. Příslušný orgán ověří, zda jsou tyto podmínky splněny, a vydá novou dovozní licenci na základě prvků předchozí dovozní licence, pokud nemá na základě nových informací důvodné pochybnosti ohledně legálního vývozu daného kulturního statku ze země zájmu.

1. Žadatel poskytne příslušnému orgánu důkazy o tom, že dotčený kulturní statek byl vyvezen ze země zájmu v souladu s jejími právními a správními předpisy, nebo poskytne důkazy o tom, že v době, kdy byl kulturní statek odvezen z jejího území, takové právní a správní předpisy neexistovaly. Zejména:

2. Dokumenty a jiné informační záznamy uvedené v odst. 1 písm. d) příslušný orgán nezávisle posoudí s ohledem na okolnosti a vnímané riziko nedovoleného obchodování v každém jednotlivém případě.

3. Příslušný orgán může požadovat, aby žadatel nahrál úřední překlady dokumentů uvedených v odst. 1 písm. b) a d) do úředního jazyka příslušného členského státu.

1. Příslušný orgán si může vícekrát vyžádat doplňující informace v souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) 2019/880, a to ve lhůtě 21 dnů stanovené v uvedeném ustanovení.

2. Žadatel poskytne požadované doplňující informace do 40 dnů, a pokud tak neučiní, žádost se zamítne. Poté, co žadatel předloží požadované informace, příslušný orgán je prozkoumá a vynese rozhodnutí do 90 dnů. Jestliže si příslušný orgán vyžádal informace vícekrát, 90denní lhůta začíná běžet od předložení poslední informace žadatelem.

3. Pokud je žádost o dovozní licenci podána v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je žadatel usazen, systém ICG o tom vyrozumí příslušný orgán členského státu, ve kterém je žadatel usazen.

4. Pokud příslušný orgán, který obdrží toto oznámení, disponuje jakýmikoli informacemi, které považuje za důležité pro vyřízení žádosti, zašle tyto informace prostřednictvím systému ICG příslušnému orgánu, u nějž byla žádost o dovozní licenci podána.

5. V případě, že žádost není podána u orgánu, který je příslušný pro vydání dovozní licence podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2019/880, orgán, který žádost obdržel, ji neprodleně předá vhodnému příslušnému orgánu.

1. Při provádění celních kontrol v souladu s články 46 až 49 nařízení (EU) č. 952/2013 celní úřad, u nějž je celní prohlášení za účelem dovozu kulturních statků předloženo, zajistí, aby předložené kulturní statky odpovídaly statkům popsaným v dovozní licenci a aby bylo na tuto licenci odkázáno v celním prohlášení.

2. Pokud jsou kulturní statky propuštěny do režimu uskladnění v celním skladu podle článku 240 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede se v celním prohlášení číslo sazebního zařazení těchto statků v databázi TARIC.

3. Pokud jsou kulturní statky propuštěny do režimu svobodného pásma, kontroly podle odstavce 1 provede příslušný celní úřad, u nějž byla předložena dovozní licence v souladu s čl. 245 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013. Držitel kulturního statku při jeho předložení celním orgánům uvede číslo sazebního zařazení tohoto statku v databázi TARIC.

1. Prohlášení dovozce se vypracují za použití formuláře poskytnutého pro tento účel v systému ICG, a to v jednom z úředních jazyků členského státu, do něhož má být kulturní statek dovezen, a předloží se celním orgánům.

2. S výjimkou mincí kategorie e) v části C přílohy nařízení (EU) 2019/880 se vypracuje samostatné prohlášení dovozce pro každý kulturní statek, který má být dovezen. V témž prohlášení dovozce může být uvedena více než jedna mince stejné nominální hodnoty, stejného materiálového složení a stejného původu podle specifikací stanovených v příloze I tohoto nařízení.

3. Prohlášení dovozce se vypracuje a předloží pro každý následný zpětný dovoz téhož kulturního statku, pokud se nepoužije výjimka stanovená v čl. 3 odst. 4 písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) 2019/880.

1. Prohlášení dovozce obsahuje podepsané prohlášení, kterým dovozce přejímá odpovědnost a výslovně prohlašuje, že vynaložil veškerou náležitou péči k zajištění toho, aby kulturní statek, který má v úmyslu dovézt, byl ze země zájmu vyvezen legálně.

2. K prohlášení dovozce se připojí standardizované informace popisující kulturní statek s dostatečnou mírou podrobnosti, aby mohl být identifikován celními orgány, včetně barevných fotografií kulturních statků na neutrálním pozadí podle specifikací uvedených v příloze II.

3. Pokud právní a správní předpisy země zájmu podmiňují vývoz kulturních statků z jejího území získáním předchozího oprávnění, dovozce musí mít příslušná povolení vydaná příslušným orgánem veřejné moci země zájmu, jež osvědčují, že vývoz dotyčného kulturního statku byl tímto orgánem řádně schválen. Tyto dokumenty se na vyžádání poskytnou celním orgánům.

4. Jiné druhy dokumentů, kterými by držitel kulturního statku mohl disponovat a, je-li o to požádán, podpořit své prohlášení dovozce, mohou být mimo jiné:

5. Dokumenty a jiné informační záznamy uvedené v odstavci 4 se nezávisle posoudí na základě okolností a s ohledem na vnímané riziko nedovoleného obchodování v každém jednotlivém případě.

6. Celní orgán může požadovat, aby držitel kulturního statku nahrál úřední překlady dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 do úředního jazyka příslušného členského státu.

1. Při provádění celních kontrol v souladu s články 46 až 49 nařízení (EU) č. 952/2013 celní úřad, u nějž je celní prohlášení za účelem dovozu kulturních statků předloženo, zajistí, aby deklarované kulturní statky odpovídaly statkům popsaným v prohlášení dovozce a aby bylo na toto prohlášení odkázáno v celním prohlášení.

2. Pokud jsou kulturní statky propuštěny do režimu uskladnění v celním skladu, uvede se v celním prohlášení číslo sazebního zařazení těchto statků v databázi TARIC.

3. Pokud jsou kulturní statky propuštěny do režimu svobodného pásma, kontroly podle odstavce 1 provede celní úřad, u nějž bylo předloženo prohlášení dovozce v souladu s čl. 245 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013. Držitel kulturního statku při jeho předložení celním orgánům uvede číslo sazebního zařazení tohoto statku v databázi TARIC.

Komise:

1. Členské státy a Komise určí kontaktní místa za účelem správy systému ICG, řízení jeho vývoje, stanovení jeho priorit a sledování jeho řádného provozování.

2. Kontaktní místo Komise vede a aktualizuje seznam všech kontaktních míst a zpřístupní ho ostatním kontaktním místům.

1. Žádosti o elektronickou dovozní licenci se vyplňují na základě datového slovníku uvedeného v příloze I a podepisuje je držitel kulturního statku svým elektronickým podpisem.

2. Elektronické dovozní licence podepisuje schvalující osoba příslušného orgánu svým elektronickým podpisem, jsou zapečetěny zaručenou nebo kvalifikovanou elektronickou pečetí vydávajícího příslušného orgánu a poté zapečetěny systémem ICG s použitím zaručené nebo kvalifikované elektronické pečeti.

3. Elektronickým kvalifikovaným časovým razítkem se označí tyto kroky v procesu vydávání elektronické dovozní licence:

1. Elektronické prohlášení dovozce se vypracuje pomocí systému ICG alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém je kulturní statek poprvé propuštěn do některého z celních režimů podle čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2019/880. Vyplní se podle datového slovníku uvedeného v příloze I.

2. Elektronická prohlášení dovozce podepisuje držitel kulturního statku svým elektronickým podpisem a jsou zapečetěna systémem TRACES s použitím zaručené nebo kvalifikované elektronické pečeti.

1. Každý držitel kulturního statku má v systému ICG přístup ke svým vlastním dovozním licencím, prohlášením dovozce a obecným popisům podle článku 4.

2. Celní a příslušné orgány mají přístup k dovozním licencím, o nichž bylo přijato rozhodnutí, k prohlášením dovozce a obecným popisům podle článku 4.

3. Aniž je dotčeno právo Komise na přístup podle čl. 14 písm. c), orgány, které se neúčastní zpracovávání, vytváření nebo přenášení údajů, informací nebo dokumentů v systému ICG, nebo osoby, které se neúčastní příslušných dovozních operací, nemají k těmto údajům, informacím nebo dokumentům přístup.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou držitelé kulturních statků poskytnout prostřednictvím systému ICG přístup ke svým dovozním licencím, prohlášením dovozce nebo obecným popisům podle článku 4 následnému držiteli těchto statků.

1. Komise a členské státy jsou považovány za správce údajů odpovědné za zpracování osobních údajů nezbytné pro zřízení, provozování a údržbu systému ICG.

2. Komise odpovídá za:

3. Celní orgány a příslušné orgány členských států odpovídají za:

4. Nejpozději do tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost uzavřou Komise a členské státy formou dohody ujednání o společné správě.

1. Komise a členské státy uzavřou provozní dohody, ve kterých stanoví praktické požadavky na dostupnost a výkonnost systému ICG a na kontinuitu provozu.

2. Systém ICG musí být trvale k dispozici, s výjimkou těchto případů:

1. Kontaktní místa systému ICG vedou on-line veřejnou databázi, jež obsahuje vyplnitelnou elektronickou šablonu všech dokumentů, které lze vydávat v systému ICG.

2. Není-li systém ICG nebo některá z jeho funkcí k dispozici po více než osm hodin, mohou uživatelé použít vyplnitelnou elektronickou šablonu uvedenou v odstavci 1.

3. Členské státy stanoví své vnitrostátní provozní podrobnosti pro předkládání prohlášení dovozce a zpracování žádostí o dovozní licence po dobu, kdy systém ICG není z jakéhokoli důvodu k dispozici.

4. Jakmile je systém ICG nebo nedostupná funkce opět k dispozici, subjekty použijí dokumenty vytvořené v souladu s odstavcem 2 k zaznamenání týchž informací do systému.

1. Při vývoji, údržbě a používání systému ICG členské státy a Komise stanoví a zachovávají odpovídající bezpečnostní opatření k zajištění jeho efektivního, spolehlivého a bezpečného provozu. Rovněž zajistí, aby byla zavedena opatření pro kontrolu zdroje údajů a pro ochranu údajů proti nebezpečí neoprávněného přístupu, ztrátě, změnám nebo zničení.

2. Každé zadání údajů, jejich změna nebo vymazání se zaznamená, přičemž se uvede účel příslušného úkonu, přesný čas jeho provedení a totožnost osoby, která jej učinila.

3. Členské státy informují sebe navzájem, Komisi a případně dotčený subjekt o veškerých případech narušení bezpečnosti systému ICG nebo podezření na takové narušení.