1) Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly“.

2) Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

Tato směrnice se vztahuje na:

• a) daně z vozidel ukládané na těžká nákladní vozidla;
• b) mýtné a poplatky za užívání ukládané na vozidla.

Tato směrnice se nevztahuje na vozidla, která jsou používána výlučně na mimoevropských územích členských států.

Tato směrnice se nevztahuje na vozidla evidovaná na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille, Azorech nebo Madeiře, která jsou používána pro dopravu výlučně na těchto územích nebo mezi těmito územími a pevninským územím Španělska, popřípadě Portugalska.

Pro účely této směrnice se rozumí:

• 1) „transevropskou silniční sítí“ silniční dopravní infrastruktura uvedená v kapitole II oddílu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).), jak je vyobrazena na mapách v příloze I uvedeného nařízení;
• 2) „hlavní transevropskou dopravní sítí“ dopravní infrastruktura vymezená v souladu s kapitolou III nařízením (EU) č. 1315/2013;
• 3) „stavebními náklady“ náklady související s výstavbou, případně zahrnující i finanční náklady na:
  • a) nové pozemní komunikace nebo nové zlepšení pozemních komunikací, včetně významných strukturálních oprav;
  • b) pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací, včetně významných strukturálních oprav, dokončené nejvýše 30 let před 10. červnem 2008, pokud již 10. června 2008 fungoval režim mýtného, nebo dokončené nejvýše 30 let před zavedením jakéhokoli nového režimu mýtného zavedeného po 10. červnu 2008; nebo
  • c) zlepšení infrastruktury nebo pozemních komunikací dokončené před lhůtami uvedenými v písmenu b), pokud:
    • i) členský stát zavedl systém výběru mýtného, který zajišťuje návratnost těchto nákladů na základě smlouvy s provozovatelem systému mýtného nebo na základě jiných právních aktů s rovnocenným účinkem, které vstoupily v platnost před 10. červnem 2008, nebo
    • ii) členský stát může prokázat, že vybudování dotyčné pozemní komunikace bylo zdůvodněno tím, že její předpokládaná životnost bude delší než 30 let;
• 4) „finančními náklady“ úroky z půjček nebo výnosy akcionářů z vkladů do vlastního jmění;
• 5) „významnými strukturálními opravami“ strukturální opravy vyjma oprav, které již nepřinášejí žádný aktuální užitek uživatelům silnic, zejména pokud byly opravné práce nahrazeny další obnovou povrchu silnic nebo jinými stavebními činnostmi;
• 6) „dálnicí“ pozemní komunikace určená a postavená speciálně pro dopravu motorovými vozidly, z níž není přímý přístup na sousedící pozemky a která splňuje následující kritéria:
  • a) má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na omezenou dobu, směrově oddělené jízdní pásy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen pro dopravu, nebo výjimečně jinak;
  • b) nekříží se úrovňově s žádnou pozemní komunikací, železniční nebo tramvajovou tratí, cyklistickou stezkou ani stezkou pro pěší; a
  • c) je zvlášť označena jako dálnice;
• 7) „mýtným“ určitá částka, která se platí za vozidlo podle ujeté vzdálenosti po určité pozemní komunikaci a typu vozidla, jejímž zaplacením vzniká právo na používání pozemních komunikací vozidlem a která zahrnuje jeden nebo více z těchto poplatků:
  • a) poplatek za pozemní komunikace;
  • b) poplatek za kongesci; nebo
  • c) poplatek za externí náklady;
• 8) „poplatkem za pozemní komunikace“ poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě na stavbu, údržbu, provoz a rozvoj souvisejících s danými pozemními komunikacemi;
• 9) „poplatkem za externí náklady“ poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů souvisejících s jedním či více z těchto důsledků:
  • a) znečištěním ovzduší provozem;
  • b) hlukem z provozu; nebo
  • c) emisemi CO₂ z provozu;
• 10) „náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem“ náklady za poškození lidského zdraví a škody na životním prostředí způsobené uvolňováním některých částic a prekurzorů ozonu, jako například NO_x a těkavých organických látek, během provozu vozidla;
• 11) „náklady v důsledku hluku z provozu“ náklady za poškození lidského zdraví a škody na životním prostředí způsobené hlukem vydávaným vozidly nebo vzniklým jejich interakcí s povrchem vozovky;
• 12) „náklady v důsledku emisí CO₂ z provozu“ náklady za škody způsobené uvolňováním CO₂ během provozu vozidla;
• 13) „kongescí“ situace, kdy se dopravní provoz blíží kapacitě silnice, nebo ji překračuje;
• 14) „poplatkem za kongesci“ poplatek pro vozidla stanovený k dosažení návratnosti nákladů kongesce vzniklých v členském státě, určený k jejímu zmírnění;
• 15) „váženým průměrným poplatkem za pozemní komunikace“ celkový příjem z poplatků za pozemní komunikace za stanovenou dobu vydělený počtem vozokilometrů ujetých těžkými vozidly na silničních úsecích podléhajících v tomto období zpoplatnění;
• 16) „poplatkem za užívání“ určitá částka, která se platí za oprávnění využívat vozidlem po určitou dobu pozemní komunikace uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2;
• 17) „vozidlem“ motorové vozidlo se čtyřmi nebo více koly nebo jízdní souprava, které jsou určeny nebo používány k přepravě osob nebo zboží po silnici;
• 18) „těžkým vozidlem“ vozidlo s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla přesahující 3,5 tuny;
• 19) „těžkým nákladním vozidlem“ těžké vozidlo určené k přepravě zboží;
• 20) „autokarem“ a „autobusem“ těžké vozidlo určené k přepravě více než osmi cestujících a řidiče;
• 21) „lehkým vozidlem“ vozidlo s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřesahující 3,5 tuny;
• 22) „osobním automobilem“ lehké vozidlo určené k přepravě maximálně osmi cestujících a řidiče;
• 23) „historickým vozidlem“ historické vozidlo ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).);
• 24) „minibusem“ lehké vozidlo určené k přepravě více než osmi cestujících a řidiče;
• 25) „obytným automobilem“ vozidlo s obytným prostorem, který obsahuje sedadla a stůl, prostor určený ke spaní, jenž může být oddělený nebo vytvořený ze sedadel, vybavení pro vaření a skladovací prostory;
• 26) „lehkým užitkovým vozidlem“ lehké vozidlo určené k přepravě zboží;
• 27) „skříňovým automobilem“ lehké vozidlo ve smyslu části C bodu 4.2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).);
• 28) „emisemi CO₂“ těžkého vozidla jeho specifické emise CO₂ stanovené v bodě 2.3 jeho souboru informací pro zákazníky, jak je vymezen v části II přílohy IV nařízení Komise (EU) 2017/2400(Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO₂ a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Úř. věst. L 349, 29.12.2017, s. 1).);
• 29) „vozidlem s nulovými emisemi“:
  • a) těžké vozidlo s nulovými emisemi ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO₂ pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES, (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).); nebo
  • b) osobní automobil, minibus nebo lehké užitkové vozidlo bez vnitřního spalovacího motoru;
• 30) „těžkým vozidlem s nízkými emisemi“:
  • a) těžké vozidlo s nízkými emisemi ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2019/1242; nebo
  • b) těžké vozidlo, které nespadá do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) uvedeného nařízení, s emisemi CO₂ nižšími než 50 % referenčních emisí CO₂ jeho skupiny vozidel, jiné než vozidlo s nulovými emisemi;
• 31) „dopravcem“ jakýkoli podnik provozující silniční přepravu zboží nebo osob;
• 32) „vozidlem emisní třídy „Euro 0“, „Euro I“, „Euro II“, „Euro III“, „Euro IV“, „Euro V“, „EEV“ nebo „Euro VI“ “ těžké vozidlo, které splňuje mezní hodnoty emisí stanovené v příloze 0;
• 33) „typem těžkého vozidla“ kategorie, do které těžké vozidlo spadá na základě počtu náprav, rozměrů nebo hmotnosti nebo na základě jiných faktorů klasifikace vozidel podle škody, kterou působí komunikacím, jako je systém klasifikace škod způsobených komunikacím stanovený v příloze IV, pokud je použitý systém klasifikace založen na vlastnostech vozidla, které jsou uvedeny v dokumentaci vozidla používané ve všech členských státech nebo které jsou vizuálně patrné;
• 34) „podskupinou vozidel“ podskupina vozidel ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2019/1242;
• 35) „skupinou vozidel“ seskupení vozidel uvedené v tabulce 1 přílohy I nařízení (EU) 2017/2400;
• 36) „vykazovaným obdobím roku Y“ vykazované období roku Y ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2019/1242;
• 37) „plánovaným snížením emisí“ pro vykazované období roku (Y) a podskupinu vozidel (sg), totiž ET_Y,sg, součin koeficientu ročního snížení emisí CO₂ (R-ET_Y) a referenčních emisí CO₂ (rCO₂sg) podskupiny (sg), totiž ET_Y,sg = R-ET_Y x rCO_2sg přičemž obě veličiny R-ET_Y a rCO_2sg jsou pro roky Y ≤ 2030 stanoveny v souladu s bodem 5.1 přílohy I nařízení (EU) 2019/1242; pro roky Y > 2030 se pro koeficient R-ET_Y stanoví hodnota 0,70; koeficient rCO_2sg se použije tak, jak byl upraven prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1242 pro vykazovaná období začínající po příslušných datech, od nichž se použijí tyto akty v přenesené pravomoci;
• 38) „referenčními emisemi CO₂ skupiny vozidel“:
  • a) u vozidel, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1242, hodnota vypočítaná v souladu se vzorcem stanoveným v bodě 3 přílohy I uvedeného nařízení;
  • b) u vozidel, na něž se nařízení (EU) 2019/1242 nevztahuje, průměrná hodnota všech emisí CO₂ vozidel v dané skupině vozidel, vykázaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 ze dne 28. června 2018 o sledování a vykazování emisí CO₂ a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 1).) pro první vykazované období, které začne po dni, k němuž se v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/2400 zakazuje registrace, prodej nebo uvedení do provozu vozidel v dané skupině vozidel, která nesplňují povinnosti uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2017/2400;
• 39) „koncesní smlouvou“ koncese na stavební práce ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).“) nebo koncese na služby ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. b) uvedené směrnice;
• 40) „koncesním mýtným“ mýtné vybírané koncesionářem podle koncesní smlouvy;
• 41) „podstatně změněným režimem výběru mýtného nebo poplatků“ režim výběru mýtného nebo poplatků, pokud se očekává, že změna sazeb zvýší příjmy o více než 10 % ve srovnání s předchozím účetním rokem, s vyloučením účinku nárůstu provozu a po očištění od inflace měřené na základě změn celounijního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (dále jen „HISC“) zveřejňovaného Komisí (Eurostatem) vyjma cen za energii a cen nezpracovaných potravin.

Pro účely odst. 1 bodu 2:

• a) v žádném případě nesmí být poměrná část stavebních nákladů, jež je nutné vzít v úvahu, vyšší než poměrná část současné předpokládané doby životnosti prvků pozemní komunikace, která ještě zbývá dne 10. června 2008 nebo dne, kdy bude zaveden nový režim mýtného, pokud je tento den pozdějšího data;
• b) náklady na pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací mohou zahrnovat jakékoli zvláštní výdaje na pozemní komunikace určené ke snížení hlučnosti, k zavedení inovativních technologií nebo ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a skutečné platby prováděné provozovatelem pozemní komunikace a související s objektivními prvky ochrany životního prostředí, jako například s ochranou před znečišťováním půdy.

Aniž je dotčen čl. 7da odst. 3, mohou členské státy zacházet s obytným automobilem buď jako s autokarem či autobusem, nebo jako s osobním automobilem.

3) Články 7 a 7a se nahrazují tímto:

Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1a, mohou členské státy ponechat v platnosti nebo zavést mýtné a poplatky za užívání na transevropské silniční síti nebo na některých úsecích této sítě anebo na jakýchkoliv dalších úsecích své dálniční sítě, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, za podmínek uvedených v odstavcích 4 až 14 tohoto článku a článcích 7a až 7k.

Odstavcem 1 není dotčeno právo členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU uplatňovat mýtné a poplatky za užívání na jiných komunikacích za předpokladu, že uložení mýtného a poplatků za užívání na těchto jiných silnicích neznevýhodňuje mezinárodní dopravu a nevede k narušení hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty. Mýtné a poplatky za užívání uplatňované na pozemních komunikacích, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, a jiných než dálnice, musí splňovat podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku, v článku 7a a v čl. 7j odst. 1, 2 a 4.

Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této směrnice, mýtné a poplatky za užívání pro různé kategorie vozidel, jako jsou těžká vozidla, těžká nákladní vozidla, autokary a autobusy, lehká vozidla, lehká užitková vozidla, minibusy a osobní automobily, mohou být zavedeny nebo ponechány v platnosti nezávisle na sobě. Pokud však členské státy ukládají poplatky pro osobní automobily, musí rovněž ukládat poplatky pro lehká užitková vozidla.

Členské státy neuloží pro žádnou kategorii vozidel současně mýtné a poplatky za užívání pro týž silniční úsek. Pokud však členský stát ukládá poplatek za užívání své sítě, může uložit rovněž mýtné za užívání mostů, tunelů a horských průsmyků.

Členské státy se mohou rozhodnout, že na toto mýtné za používání mostů, tunelů a horských průsmyků nepoužijí čl. 7ca odst. 3, čl. 7ga odst. 1 a čl. 7gb odst. 2, pokud je splněna jedna nebo obě tyto podmínky:

• a) použití čl. 7ca odst. 3, čl. 7ga odst. 1 a čl. 7gb odst. 2 by nebylo technicky proveditelné za účelem zavedení tohoto rozlišování u dotčeného systému výběru mýtného;
• b) použití čl. 7ca odst. 3, čl. 7ga odst. 1 a čl. 7gb odst. 2 by vedlo k odklánění vozidel způsobujících nejvyšší znečištění, s nepříznivými dopady na bezpečnost silničního provozu a veřejné zdraví.

Členský stát, který se rozhodne v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce, že nepoužije ustanovení čl. 7ca odst. 3, čl. 7ga odst. 1 a čl. 7gb odst. 2, oznámí své rozhodnutí Komisi.

Mýtné a poplatky za užívání nesmějí být přímo ani nepřímo diskriminující na základě:

• a) státní příslušnosti uživatele silnic;
• b) členského státu nebo třetí země usazení dopravce;
• c) členského státu nebo třetí země registrace vozidla; nebo
• d) výchozího či cílového místa přepravní operace.

Členské státy mohou stanovit snížené sazby mýtného nebo poplatků za užívání u určitých silničních úseků nebo mohou ze silničních poplatků určité silniční úseky zcela vyloučit, zejména v místech s nízkou intenzitou provozu v řídce osídlených oblastech.

V případě pozemních komunikací, na něž se vztahují koncesní smlouvy, a za podmínky, že smlouva byla podepsána před 24. březnem 2022, nebo nabídky nebo reakce na výzvy k vyjednávání v rámci jednacího řízení byly obdrženy v souladu s postupem zadávání veřejných zakázek před 24. březnem 2022, se členské státy mohou rozhodnout, že nepoužijí čl. 7ca odst. 3, čl. 7 g odst. 1 a 2 a články 7ga a 7gb na mýtné a poplatky za užívání na těchto pozemních komunikacích, dokud nebude smlouva obnovena nebo dokud nebude režim výběru mýtného nebo poplatků podstatně změněn.

Odstavec 7 se použije rovněž na dlouhodobé smlouvy na provedení stavebních prací nebo řízení jiných služeb, než jsou stavební práce, uzavřené mezi veřejným a jiným než veřejným subjektem, podepsané před 24. březnem 2022 a nezahrnující přenos rizika na straně poptávky.

Členské státy mohou stanovit snížené mýtné nebo poplatky za užívání nebo osvobození od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání:

• a) u těžkých vozidel osvobozených od povinnosti instalovat a používat záznamové zařízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).);
• b) u těžkých nákladních vozidel s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla přesahující 3,5 tuny a menší než 7,5 tuny, která jsou používána pro přepravu materiálu, zařízení nebo strojů, jež řidič potřebuje při výkonu svého povolání, nebo pro doručování zboží vyrobeného řemeslným způsobem, u něhož není doprava prováděna na cizí účet nebo za úplatu;
• c) u veškerých vozidel, na něž se vztahují podmínky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) a b), nebo u veškerých vozidel užívaných či vlastněných osobami se zdravotním postižením; a
• d) u vozidel s nulovými emisemi a maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla do 4,25 tuny.

Ode dne 25. března 2030 členské státy neuplatňují poplatky za užívání těžkých vozidel na hlavní transevropské dopravní síti.

Odchylně od odstavce 10 členské státy mohou v řádně odůvodněných případech uplatňovat poplatky za užívání těžkých vozidel na určitých úsecích hlavní transevropské dopravní sítě, pokud by uplatnění mýtného:

• a) znamenalo nepřiměřené administrativní, investiční a provozní náklady ve srovnání s očekávanými příjmy nebo přínosy, které by takové mýtné přineslo, například v důsledku omezené délky dotčených silničních úseků, relativně nízké hustoty osídlení nebo relativně nízkého provozu; nebo
• b) vedlo k odklonu dopravy s negativními dopady na bezpečnost silničního provozu nebo veřejné zdraví.

  Před uplatněním těchto poplatků za užívání členské státy tento svůj záměr oznámí Komisi. Toto oznámení musí obsahovat důvody pro uplatnění poplatku za užívání na základě objektivních kritérií a jasných informací o vozidlech a silničních úsecích, na něž se poplatek za užívání vztahuje, s ohledem na první pododstavec.

  Členské státy mohou předložit jediné oznámení pro více silničních úseků, na něž se vztahují výjimky, pokud je odůvodnění uvedeno pro každý úsek.

Členské státy, které uplatňují společný systém poplatků za užívání v souladu s článkem 8, tento společný systém upraví nebo přestanou používat do 25. března 2032.

Pokud jde o těžká nákladní vozidla, do 25. března 2027 má členský stát možnost uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání pouze na těžká nákladní vozidla s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, pokud se domnívá, že by výběr mýtného nebo poplatků za užívání u těžkých nákladních vozidel lehčích než 12 tun:

• a) měl v důsledku odklánění provozu významný nepříznivý dopad na plynulost dopravy, životní prostředí, hladinu hluku, kongesci, zdraví nebo bezpečnost silničního provozu;
• b) vyžadoval administrativní náklady přesahující 15 % dodatečných příjmů vytvořených tímto rozšířením; nebo
• c) zahrnoval kategorii vozidel, která nezpůsobují více než 10 % účtovatelných nákladů na pozemní komunikace.

  Členské státy, které se rozhodnou, že budou uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání nebo obojí pouze u těžkých nákladních vozidel s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, o svém rozhodnutí a důvodech, které k němu vedly, informují Komisi.

Pokud se mýtné uplatní na všechna těžká vozidla, členské státy se mohou rozhodnout, že dosáhnou návratnosti odlišné procentní části nákladů u autokarů a autobusů a obytných automobilů na jedné straně a u těžkých nákladních vozidel na straně druhé.

Do 25. března 2027 Komise posoudí provádění a účinnost této směrnice, pokud jde o výběr poplatků za lehká vozidla.

Toto posouzení zohlední vývoj systémů poplatků uplatňovaných na lehká vozidla, pokud jde o typ poplatků uplatňovaných na různé kategorie vozidel, rozsah pokryté sítě, přiměřenost cen a další relevantní prvky.

Na základě tohoto posouzení Komise v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení této směrnice.

Poplatky za užívání musí být úměrné době užívání dotčených pozemních komunikací.

Uplatňují-li se poplatky za užívání na těžká vozidla, umožní se užívání daných pozemních komunikací alespoň na tyto doby: jednoho dne, týdne, měsíce a roku. Měsíční sazba nesmí překročit 10 % roční sazby, týdenní sazba nesmí překročit 5 % roční sazby a denní sazba nesmí překročit 2 % roční sazby.

Členský stát se může rozhodnout, že na vozidla registrovaná v tomto státě uplatní pouze roční sazby poplatků.

Členské státy stanoví poplatky za užívání, včetně správních nákladů, pro všechna těžká vozidla na úrovni nepřekračující maximální sazby stanovené v příloze II.

Jsou-li uplatňovány poplatky za užívání na osobní automobily, užívání daných pozemních komunikací se umožní alespoň na tyto doby: jednoho dne, jednoho týdne nebo 10 dnů či obou těchto období, jednoho nebo dvou měsíců či obou těchto období a jednoho roku. Dvouměsíční sazba nesmí překročit 30 % roční sazby, měsíční sazba nesmí překročit 19 % roční sazby, desetidenní sazba nesmí překročit 12 % roční sazby, týdenní sazba nesmí přesáhnout 11 % roční sazby a denní sazba nesmí překročit 9 % roční sazby.

Členské státy mohou omezit denní poplatek za užívání pouze pro účely tranzitu.

Členské státy mohou umožnit užívání pozemních komunikací také na jiná období. V takových případech členské státy použijí sazby, jež jsou v souladu se zásadou rovného přístupu ke všem uživatelům, a zohlední všechny související faktory, zejména roční sazbu a sazby pro ostatní období uvedená v prvním pododstavci, stávající režimy užívání a správní náklady.

Co se týče systémů poplatků za užívání přijatých před 24. březnem 2022, mohou členské státy ponechat v platnosti sazby převyšující limity stanovené v prvním pododstavci, pokud byly platné k tomuto datu, a mohou ponechat v platnosti i odpovídající vyšší sazby pro jiná období užívání, za dodržení zásady rovného přístupu. Členské státy však musí limity stanovené v prvním pododstavci, jakož i ustanovení druhého pododstavce začít dodržovat, jakmile vstoupí v platnost podstatně změněné režimy výběru poplatků, nejpozději však k 25. březnu 2030.

Pokud jde o minibusy a lehká užitková vozidla, musí členské státy dodržovat ustanovení buď odstavce 2, nebo odstavce 3. Pokud členské státy stanoví pro lehká užitková vozidla jiné poplatky za užívání než pro osobní automobily, stanoví za užívání pro lehká užitková vozidla vyšší poplatky než pro osobní automobily.

Do 25. března 2027 Komise posoudí technickou a právní proveditelnost rozlišení zacházení s různými lehkými užitkovými vozidly na základě toho, zda je dotčené lehké užitkové vozidlo vybaveno tachografem. Na základě tohoto posouzení Komise v případě potřeby předloží legislativní návrh na odpovídající změnu této směrnice.“

4) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy, které před 24. březnem 2022 uplatňovaly na své hlavní transevropské dopravní síti nebo její části mýtné, mohou pro všechna těžká vozidla nebo pro některé typy těžkých vozidel zavést kombinovaný systém výběru poplatků.

V tomto kombinovaném systému výběru poplatků mohou členské státy na hlavní transevropské dopravní síti nebo jejích částech bez ohledu na čl. 7 odst. 10 uplatňovat v souladu s čl. 7 odst. 4 poplatky za užívání pro všechna těžká vozidla nebo některé typy těžkých vozidel, včetně některých hmotnostních kategorií těžkých vozidel.

Poplatky za užívání uvedené v odstavci 2 tohoto článku se rozlišují v souladu s článkem 7ga a podle emisní třídy Euro. Členské státy mimoto stanoví poplatky za užívání, včetně administrativních výdajů, pro dotčená těžká vozidla na úrovni nepřekračující maximální sazby stanovené v příloze II.

Členské státy, které zavedou kombinovaný systém poplatků, provedou posouzení dopadů nebo analýzu vysvětlující a zdůvodňující jeho zavedení a toto posouzení či analýzu oznámí Komisi nejméně šest měsíců před jeho zavedením.“

5) Články 7b a 7c se nahrazují takto:

Poplatek za pozemní komunikace pro těžká vozidla musí být založen na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace. Vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace pro těžká vozidla musí být vztažen ke stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace může rovněž zahrnovat návratnost kapitálu nebo ziskovou marži vycházející z tržních podmínek.

Zohledněné náklady se musí vztahovat k síti nebo části sítě, kde jsou vybírány poplatky za pozemní komunikace pro těžká vozidla, a k vozidlům, na která se tyto poplatky vztahují. Členský stát se může rozhodnout dosáhnout návratnosti pouze určité procentní části těchto nákladů.

Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo zavést poplatek za externí náklady spojené s náklady v důsledku znečištění ovzduší, hluku, emisí CO₂ nebo jakékoli jejich kombinace způsobených provozem.

Pokud je uplatňován poplatek za externí náklady u těžkých vozidel, členské státy jej musí rozlišit a stanovit jej v souladu s minimálními požadavky a metodami uvedenými v příloze IIIa a musí dodržovat referenční hodnoty stanovené v přílohách IIIb a IIIc. Členský stát se může rozhodnout dosáhnout návratnosti pouze určité procentní části těchto nákladů.

Výši poplatku za externí náklady stanoví dotčený členský stát. Určí-li členský stát k tomuto účelu určitý orgán, musí být tento orgán právně a finančně nezávislý na organizaci pověřené správou nebo výběrem části nebo celého poplatku.

Členské státy mohou použít výjimky, které u historických vozidel umožňují úpravu poplatku za externí náklady.“

6) Vkládají se nové články, které znějí:

Pokud je vybírán poplatek za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší nebo hluku, členské státy zohlední náklady, které se vztahují k síti nebo části sítě, kde je vybírán tento poplatek, a vozidla, na která se tento poplatek vztahuje.

Poplatek za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší způsobeného provozem se neuplatní na těžká vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy Euro.

První pododstavec pozbývá účinku uplynutím čtyř let od data začátku použitelnosti pravidel, jimiž byly tyto normy zavedeny.

Od 25. března 2026 uplatní členské státy na těžká vozidla na zpoplatněné síti uvedené v čl. 7 odst. 1 poplatek za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem.

Odchylně od prvního pododstavce se členské státy mohou rozhodnout, že poplatek za externí náklady neuplatní na těch úsecích silnic, kde by to vedlo k odklonu nejvíce znečišťujících vozidel s negativními dopady na bezpečnost silničního provozu a veřejné zdraví.

Členské státy mohou posoudit možnost uplatnit poplatek za externí náklady na emise CO₂ a znečištění ovzduší nebo slevy související s těmito emisemi, pokud není koncesní mýtné rozlišeno v souladu s články 7 g a 7ga pro těžká vozidla a v souladu s článkem 7gb pro lehká vozidla.

Výsledek tohoto nepovinného posouzení, včetně důvodů, proč se poplatek za externí náklady nebo sleva neuplatňuje, se oznámí Komisi.

Členské státy mohou uplatnit vyšší poplatky za externí náklady na emise CO₂, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIc, pokud tak učiní nediskriminačním způsobem a pokud tyto vyšší poplatky nejsou vyšší než dvojnásobek hodnot stanovených v příloze IIIc. Použijí-li členské státy tento odstavec, své rozhodnutí odůvodní a oznámí je Komisi v souladu s přílohou IIIa.

V případě autobusů a autokarů se mohou členské státy rozhodnout, že budou uplatňovat hodnoty stejné jako u těžkých nákladních vozidel nebo nižší.

Poplatek za externí náklady na emise CO₂ může být kombinován s poplatkem za pozemní komunikace, rozlišeným v souladu s článkem 7ga.

Do 25. března 2027 posoudí Komise provádění a účinnost poplatků za externí náklady na emise CO₂, jakož i jejich soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).) a směrnicí Rady 2003/96/ES(Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).“) Na základě tohoto posouzení Komise případně předloží legislativní návrh na změnu tohoto článku. Pokud tento článek nebude do 1. ledna 2027 odpovídajícím způsobem změněn, avšak směrnice 2003/87/ES nebo 2003/96/ES budou pozměněny způsobem, který povede k účinné internalizaci alespoň části externích nákladů na emise CO₂ ze silniční dopravy, přijme Komise v souladu s článkem 9d této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha IIIc této směrnice za účelem přizpůsobení referenčních hodnot poplatku za externí náklady na emise CO₂, s přihlédnutím k efektivní ceně uhlíku uplatňované na paliva v silniční dopravě v Unii.

7) Článek 7d se nahrazuje tímto:

Nejpozději do šesti měsíců od přijetí nových a přísnějších emisních norem Euro Komise případně předloží legislativní návrh ke stanovení odpovídajících referenčních hodnot v příloze IIIb a k úpravě maximálních sazeb poplatků za užívání uvedených v příloze II.“

8) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy mohou v souladu s požadavky přílohy V zavést poplatek za kongesci na jakémkoliv úseku své silniční sítě, na němž dochází ke kongesci. Poplatek za kongesci lze uplatnit pouze na ty silniční úseky, na nichž pravidelně dochází ke kongesci, a pouze během období, kdy ke kongesci dochází.

Členské státy určí silniční úseky a časová období podle odstavce 1 na základě objektivních kritérií souvisejících s úrovní, v níž jsou silnice a jejich okolí vystavené kongesci, již lze měřit mimo jiné průměrnou délkou zdržení nebo délkou kolony.

Poplatek za kongesci uložený na jakémkoliv úseku silniční sítě musí být uplatňován nediskriminačně na všechny kategorie vozidel v souladu se standardními koeficienty ekvivalence stanovenými v příloze V. Členské státy mohou nicméně za účelem podpory hromadné dopravy a socioekonomického rozvoje a územní soudržnosti od poplatku za kongesci částečně nebo zcela osvobodit minibusy, autobusy a autokary. Obytné automobily, bez ohledu na jejich maximální technicky přípustnou hmotnost, se pro účely tohoto odstavce nepovažují za autokary a autobusy.

Poplatek za kongesci se stanoví v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze V. Odráží náklady, které vozidlo působí ostatním uživatelům pozemních komunikací a nepřímo i celé společnosti, a dodržuje referenční hodnoty stanovené pro daný typ silnice v příloze VI. Pokud členský stát hodlá uplatňovat poplatky za kongesci vyšší než referenční hodnoty stanovené v příloze VI, oznámí to Komisi v souladu s požadavky uvedenými v příloze V.

Příjmy z poplatků za kongesci nebo finanční hodnota rovnocenná těmto příjmům se použijí na řešení problému kongesce nebo na rozvoj udržitelné dopravy a mobility obecně.

Jsou-li tyto příjmy přiděleny do souhrnného rozpočtu, má se za to, že členský stát uplatňuje druhý pododstavec, pokud provádí politiky finanční podpory za účelem řešení problému kongesce nebo za účelem rozvíjení udržitelné dopravy a mobility, jejichž hodnota odpovídá příjmům z poplatků za kongesci.

Členské státy zavedou potřebné mechanismy pro monitorování dopadu poplatků za kongesci a pro účely přezkoumávání jejich výše. Každý členský stát pravidelně, alespoň však jednou za tři roky, výši poplatků přezkoumá, aby zajistil, že nepřekračují náklady kongesce vzniklé v daném členském státě na silničních úsecích, na které se poplatek za kongesci vztahuje.“

9) V článku 7e se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Členské státy vypočítávají maximální úroveň poplatku za pozemní komunikace pro těžká vozidla pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu stanovených v článku 7b a v příloze III.

U koncesního mýtného je maximální úroveň poplatku za pozemní komunikace pro těžká vozidla nejvýše rovna úrovni, která by byla vypočtena pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu mýtného stanovených v článku 7b a v příloze III. Posouzení takové rovnocennosti se provede za dostatečně dlouhé referenční období odpovídající povaze koncesní smlouvy.“

10) Články 7f a 7 g se nahrazují tímto:

Členský stát může poté, co informuje Komisi, zavést přirážku k poplatkům za pozemní komunikace na určitých silničních úsecích, na nichž pravidelně dochází ke kongesci, nebo jejichž užívání vozidly působí značné škody na životním prostředí, a to za následujících podmínek:

• a) příjmy plynoucí z přirážky se investují do financování rozvoje dopravních služeb nebo do výstavby či údržby dopravní infrastruktury hlavní transevropské dopravní sítě, které přímo přispívají ke zmírnění kongesce nebo škod na životním prostředí a které se nacházejí ve stejném koridoru jako silniční úsek, na němž je přirážka zavedena;
• b) přirážka nepřesáhne 15 % váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace vypočteného podle čl. 7b odst. 1 a článku 7e této směrnice; avšak jsou-li vytvořené příjmy investovány do přeshraničních úseků koridoru hlavní sítě určeného v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 1315/2013, nesmí přirážka přesáhnout 25 % uvedeného váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace, nebo pokud ve stejném koridoru přirážku uplatňují dva nebo více z členských států, může na základě dohody všech členských států, které jsou součástí tohoto koridoru a sousedí s členskými státy, na jejichž území spadá úsek koridoru, na který se má přirážka uplatňovat, tato přirážka přesáhnout 25 %, avšak nesmí přesáhnout 50 % uvedeného váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace;
• c) v důsledku uplatňování přirážky nedochází k nespravedlivému znevýhodňování komerční dopravy v porovnání s jinými uživateli silnic;
• d) popis přesného místa pro zavedení přirážky a doklad o rozhodnutí o financování pozemních komunikací nebo dopravních služeb uvedených v písmenu a) jsou předloženy Komisi ještě před tím, než přirážka začne být uplatňována;
• e) období, po které se přirážka uplatňuje, je stanoveno a omezeno předem a je, pokud jde o očekávané příjmy, v souladu s předloženými finančními plány a analýzou nákladů a přínosů projektů spolufinancovaných z příjmů plynoucích z přirážky.

V případech nových přeshraničních projektů lze přirážku zavést pouze se souhlasem všech členských států zapojených do projektu.

Přirážku lze uplatnit k poplatku za pozemní komunikace, který byl rozlišen v souladu s článkem 7 g, 7ga nebo 7gb.

Jakmile Komise obdrží požadované informace od členského státu, který má v úmyslu uplatnit přirážku, sdělí tyto informace členům výboru uvedeného v článku 9c. Jestliže se Komise domnívá, že zamýšlená přirážka nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku nebo bude mít významné nepříznivé dopady na hospodářský rozvoj okrajových regionů, může přijmout prováděcí akty, kterými plány týkající se poplatků předložené dotyčným členským státem zamítne nebo si vyžádá jejich změnu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9c odst. 3.

Přirážka nesmí být uplatňována na silničních úsecích, na kterých je stanoven poplatek za kongesci.

Poplatek za pozemní komunikace lze rozlišit pro účely snížení kongesce, minimalizace škod na pozemních komunikacích, optimálního využívání dotčených pozemních komunikací nebo podpory bezpečnosti silničního provozu, pokud jsou splněny následující podmínky:

• a) rozlišení je transparentní, zveřejněné a dostupné všem uživatelům za stejných podmínek;
• b) rozlišení se uplatní podle denní doby, druhu dne nebo ročního období;
• c) poplatek za pozemní komunikace nepřesáhne o více než 175 % maximální výši váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace uvedeného v článku 7b;
• d) doba dopravní špičky, pro niž jsou za účelem snížení kongesce stanoveny vyšší poplatky za pozemní komunikace, nepřekračuje šest hodin denně;
• e) rozlišení je navrženo a uplatňováno transparentně a neutrálně z hlediska příjmů v případě silničních úseků, na nichž dochází ke kongesci, a to způsobem, který nabízí snížené sazby mýtného uživatelům silnic, kteří cestují mimo dopravní špičky, a zvýšené sazby mýtného uživatelům silnic, kteří na témže úseku cestují v době dopravních špiček;
• f) pro dotčený silniční úsek není stanoven žádný poplatek za kongesci.

  Členský stát, který má v úmyslu takovéto rozlišení zavést nebo změnit stávající rozlišení, informuje o svém záměru Komisi a poskytne jí informace nezbytné k posouzení toho, zda jsou dané podmínky splněny.

Pokud jde o těžká vozidla, dokud se nezačne uplatňovat rozlišení poplatků za pozemní komunikace a poplatků za užívání podle článku 7ga, členské státy rozlišují poplatky za pozemní komunikace podle emisní třídy Euro vozidla tak, že nepřesáhnou o více než 100 % stejný poplatek stanovený pro obdobná vozidla, která splňují nejpřísnější emisní třídy Euro. Jakmile jsou poplatky za pozemní komunikace a poplatky za užívání rozlišeny podle článku 7ga, členské státy mohou přestat uplatňovat rozlišení podle emisní třídy Euro.

Odchylně od prvního pododstavce se členský stát může rozhodnout, že požadavek na rozlišování výše poplatku za pozemní komunikace nepoužije, pokud:

• a) by to vážně narušilo soudržnost systémů výběru mýtného na jeho území;
• b) by zavedení tohoto rozlišování nebylo u dotčeného systému výběru mýtného technicky proveditelné;
• c) by to vedlo k odklánění vozidel způsobujících nejvyšší znečištění s nepříznivým dopadem na bezpečnost silničního provozu a veřejné zdraví; nebo
• d) mýtné zahrnuje poplatek za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší.

Každá taková odchylka nebo výjimka se oznámí Komisi.

Rozlišení uvedená v tomto článku nejsou určena k vytváření dodatečných příjmů.“

11) Vkládají se nové články, které znějí:

Členské státy rozlišují poplatky za pozemní komunikace a poplatky za užívání pro těžká vozidla v souladu s tímto článkem.

Členské státy toto rozlišení uplatňují na podskupiny těžkých vozidel, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2019/1242, nejpozději dva roky po zveřejnění referenčních emisí CO₂ pro dané podskupiny vozidel v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení.

Uvedené rozlišení se pro emisní třídy CO₂ č. 1, 4 a 5 podle odstavce 2 toho článku uplatní na skupiny těžkých vozidel, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2019/1242, nejpozději dva roky od zveřejnění referenčních emisí CO₂ v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 7 tohoto článku pro příslušnou skupinu. Je-li bod 5.1 přílohy I nařízení (EU) 2019/1242 změněn legislativním aktem Unie tak, že se vztahuje na referenční emise CO₂ relevantní pro určitou skupinu těžkých vozidel, nejsou tyto referenční emise CO₂ již stanovovány podle odstavce 7 tohoto článku, nýbrž v souladu s bodem 5.1 přílohy I uvedeného nařízení.

Pokud jsou plánovaná snížení emisí pro skupiny těžkých vozidel, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2019/1242, stanovena legislativním aktem Unie, kterým se mění bod 5.1 přílohy I uvedeného nařízení, rozlišení pro emisní třídy CO₂ č. 2 a 3, jak jsou vymezeny v odstavci 2 tohoto článku, se uplatní ode dne vstupu nových plánovaných snížení emisí v platnost.

Aniž je dotčeno snížení sazeb podle odstavce 3, členské státy mohou pro vozidla s nulovými emisemi náležející do jakékoli skupiny vozidel stanovit na období od 24. března 2022 do 31. prosince 2025 snížené sazby poplatků za pozemní komunikace nebo poplatků za užívání či výjimky z placení poplatků za pozemní komunikace nebo poplatků za užívání. Od 1. ledna 2026 se tato snížení omezí na 75 % ve srovnání s poplatkem použitelným pro emisní třídu CO₂ č. 1, jak je vymezena v odstavci 2.

Aniž je dotčen odstavec 1, členské státy stanoví pro každý typ těžkého vozidla tyto emisní třídy CO₂:

• a) emisní třída CO₂ č. 1 – vozidla, která nepatří do žádné z emisních tříd CO₂ uvedených v písmenech b) až e);
• b) emisní třída CO₂ č. 2 – vozidla podskupiny vozidel sg poprvé zaregistrovaná ve vykazovaném období roku Y s emisemi CO₂ více než 5 % pod úrovní plánovaného snížení emisí pro vykazované období roku Y a podskupinu vozidel sg, která však nenáleží do žádné z emisních tříd CO₂ uvedených v písmenech c), d) a e);
• c) emisní třída CO₂ č. 3 – vozidla podskupiny vozidel sg poprvé zaregistrovaná ve vykazovaném období roku Y s emisemi CO₂ více než 8 % pod úrovní plánovaného snížení emisí pro vykazované období roku Y a podskupinu vozidel sg, která nenáleží do žádné z emisních tříd CO₂ uvedených v písmenech d) a e);
• d) emisní třída CO₂ č. 4 – těžká vozidla s nízkými emisemi;
• e) emisní třída CO₂ č. 5 – vozidla s nulovými emisemi.

Členské státy zajistí, aby klasifikace vozidla náležejícího do emisní třídy CO₂ č. 2 nebo 3 byla každých šest let ode dne jeho první registrace znovu posouzena a aby bylo vozidlo na základě limitů platných v daném okamžiku případně přeřazeno do příslušné emisní třídy. Pokud jde o poplatek za užívání, nabývá přeřazení účinku nejpozději prvním dnem své platnosti nebo dnem následujícím po tomto dni.

Aniž je dotčen odstavec 1, uplatní se snížené poplatky na vozidla v emisních třídách CO₂ č. 2, 3, 4 a 5 takto:

• a) emisní třída CO₂ č. 2 – snížení o 5 až 15 % ve srovnání s poplatkem použitelným pro emisní třídu CO₂ č. 1;
• b) emisní třída CO₂ č. 3 – snížení o 15 až 30 % ve srovnání s poplatkem použitelným pro emisní třídu CO₂ č. 1;
• c) emisní třída CO₂ č. 4 – snížení o 30 až 50 % ve srovnání s poplatkem použitelným pro emisní třídu CO₂ č. 1;
• d) emisní třída CO₂ č. 5 – snížení o 50 až 75 % ve srovnání s poplatkem použitelným pro emisní třídu CO₂ č. 1;

Pokud je poplatek za pozemní komunikace nebo poplatek za užívání rovněž rozlišen podle emisní třídy Euro, uplatní se snížení podle prvního pododstavce ve srovnání s poplatkem uplatňovaným pro nejpřísnější emisní třídu Euro.

Rozlišení uvedená v tomto článku nejsou určena k vytváření dodatečných příjmů.

Odchylně od odstavce 1 se členský stát může rozhodnout, že požadavek na rozlišení poplatku za pozemní komunikace podle odstavce 2 nepoužije, pokud je poplatek za externí náklady na emise CO₂ stanoven a rozlišen podle referenčních hodnot poplatku za externí náklady na emise CO₂ uvedených v příloze IIIc.

Na úsecích silnic, na kterých je vozidlo ověřitelným způsobem provozováno bez emisí CO₂, mohou členské státy na takové vozidlo uplatnit snížené poplatky použitelné pro emisní třídu CO₂ č. 5. Členské státy, které této možnosti využijí, uplatní poplatky za emisní třídu CO₂ č. 1 na toto vozidlo na jiných silničních úsecích.

Komise přijme prováděcí akty s cílem upřesnit referenční emise CO₂ pro skupiny vozidel, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2019/1242.

Tyto prováděcí akty reprodukují údaje relevantní pro jednotlivé skupiny vozidel zveřejněné ve zprávě podle článku 10 nařízení (EU) 2018/956. Komise přijme tyto prováděcí akty nejpozději šest měsíců po zveřejnění příslušné zprávy podle článku 10 nařízení (EU) 2018/956.

Do 25. března 2027 posoudí Komise provádění a účinnost rozlišení poplatků na základě emisí CO₂ uvedeného v tomto článku, jakož i to, zda je toto rozlišení i nadále nezbytné, a jeho soulad se směrnicemi 2003/87/ES a 2003/96/ES. Na základě tohoto posouzení Komise případně předloží legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení této směrnice o rozlišení poplatků na základě emisí CO₂.

Komise provede každých pět let po 24. březnu 2022 přezkum maximálních sazeb poplatků za užívání uvedených v příloze II a úrovní snížení uvedených v odstavci 3 a na základě výsledků tohoto přezkumného procesu případně předloží legislativní návrh na změnu těchto ustanovení.

Každých 30 měsíců po 24. březnu 2022 vyhotoví Komise zprávu, v níž posoudí přiměřenost limitů pro emisní třídy č. 2 a 3 uvedených v čl. 7ga odst. 2 písm. b) a c) této směrnice ve srovnání s referenčními emisemi zveřejněnými v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1242 nebo s emisemi CO₂ vykázanými v souladu s nařízením (EU) 2018/956, a na základě výsledků tohoto posouzení případně předloží legislativní návrh na změnu uvedených limitů.

Uplatňování rozlišení poplatků na základě emisí CO₂ uvedeného v tomto článku není povinné v případě, že se uplatní jiné opatření Unie pro stanovení ceny uhlíku z paliva v silniční dopravě.

V případě lehkých vozidel mohou členské státy rozlišovat mýtné a poplatky za užívání podle environmentální výkonnosti vozidla určené kombinovanými specifickými emisemi CO₂ nebo kombinovanými váženými emisemi CO₂ zaznamenanými v položce 49 prohlášení o shodě vozidla a výkonnostní emisní normou EURO.

Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, nižší sazby mýtného a poplatků za užívání se uplatní na osobní automobily, minibusy a lehká užitková vozidla, které splňují obě tyto podmínky:

• a) jejich specifické emise CO₂ stanovené v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/1151(Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).) jsou nulové nebo jsou nižší než tyto hodnoty:
  • i) pro období let 2021 až 2024 cíle pro vozový park EU₂₀₂₁ určené v souladu s bodem 6 části A a bodem 6 části B přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO₂ pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).“);
  • ii) pro období let 2025 až 2029 cíle pro vozový park EU určené v souladu s bodem 6.1.1 části A a bodem 6.1.1 části B přílohy I nařízení (EU) 2019/631;
  • iii) pro období od roku 2030 cíle pro vozový park EU určené v souladu s bodem 6.1.2 části A a bodem 6.1.2 části B přílohy I nařízení (EU) 2019/631;
• b) jejich emise znečišťujících látek určené v souladu s nařízením (EU) 2017/1151 odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce přílohy VII této směrnice. Členské státy mohou uplatnit snížení pro vozidla s nulovými emisemi podle přílohy VII této směrnice, aniž by uplatnily snížení pro ostatní kategorie výkonnosti z hlediska emisí, jež jsou v dané příloze uvedeny.

Od 1. ledna 2026, je-li to technicky proveditelné, členské státy rozlišují mýtné a roční sazbu poplatků za užívání u skříňových automobilů a minibusů podle environmentální výkonnosti vozidla v souladu s pravidly stanovenými v příloze VII. Pro tento účel se považují ustanovení druhého pododstavce odst. 1za orientační.

Rozhodnou-li se členské státy uplatňovat jiná kritéria výkonnosti z hlediska emisí nebo úrovně snížení, než jsou kritéria a úrovně kritérií stanovené v odstavci 1, nebo se rozhodnou začlenit jiná nebo dodatečná kritéria, oznámí svou volbu Komisi včetně jejího odůvodnění nejméně šest měsíců před zavedením jakéhokoli rozlišení.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že snížení uplatní pouze na vozidla s nulovými emisemi, aniž by uplatnily jakékoli rozlišení u jiných vozidel a aniž by o tom informovaly Komisi.

S výhradou podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 členské státy mohou zohlednit zlepšení environmentální výkonnosti vozidla související s jeho úpravou umožňující používání alternativních pohonných hmot.

Členské státy mohou přijmout zvláštní opatření za účelem ukládání poplatků za vozidla historického významu.

Rozlišení uvedená v tomto článku nejsou určena k vytváření dodatečných příjmů.

12) Článek 7h se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) návětí se nahrazuje tímto:

    Členské státy zašlou Komisi nejméně šest měsíců před zavedením nového nebo podstatně změněného režimu výběru mýtného v podobě poplatku za pozemní komunikace:“;

  • ii) v písmenu a) se doplňuje nová odrážka, která zní:
    • „— případně jasné informace o hlavních charakteristikách elektronického systému pro výběr mýtného, včetně informací o interoperabilitě.“;
• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Při zasílání informací Komisi v souladu s odstavcem 1 může členský stát zahrnout více než jednu změnu režimu výběru mýtného v podobě poplatku za pozemní komunikace. Byla-li Komise již informována o změně, má se za to, že členský stát již splnil požadavek na podávání informací podle odstavce 1 a uvedenou změnu lze provést bez dalšího vyrozumění Komise.“;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Před zavedením nového nebo podstatně změněného režimu výběru mýtného v podobě poplatku za externí náklady nebo poplatku za kongesci poskytnou členské státy Komisi informace o dotčené síti a navrhovaných sazbách za kategorie vozidel a emisní třídy a případně podají Komisi oznámení v souladu s bodem 2 přílohy IIIa nebo bodem 2 přílohy V.“;

• d) odstavec 4 se zrušuje.

13) Článek 7i se mění takto:

• a) v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
  • „b) tyto slevy nebo snížení odrážejí skutečné úspory správních nákladů vzniklých v důsledku odlišného přístupu k častým uživatelům ve srovnání s příležitostnými uživateli;
  • c) snížení nepřekračují 13 % poplatku za pozemní komunikace placeného obdobnými vozidly, která na slevy nebo snížení nemají nárok.“;
• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Členské státy mohou k poplatku za pozemní komunikace pro osobní automobily stanovit slevy nebo snížení v případě častých uživatelů zejména v oblastech, v nichž je osídlení rozptýleno, a na okrajích měst. Snížení příjmů v důsledku slevy poskytnuté častým uživatelům nesmí být kompenzováno přenesením na méně časté uživatele.“;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  S výhradou podmínek uvedených v čl. 7 g odst. 1 písm. b) a čl. 7 g odst. 3 této směrnice se mohou na sazby mýtného pro významné projekty hlavní transevropské dopravní sítě, jejíž mapy jsou určeny v příloze I nařízení (EU) č. 1315/2013, vztahovat jiné způsoby rozlišení s cílem zajistit komerční rentabilitu těchto projektů, jestliže jsou vystaveny přímé konkurenci jiných druhů dopravy. Výsledná struktura poplatků musí být lineární a úměrná. Podrobnosti o ní se zveřejní a jsou dostupné všem uživatelům za stejných podmínek. Nesmí vést k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného.“

14) Článek 7j se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Mýtné a poplatky za užívání musí být ukládány, vybírány a kontrolovány tak, aby co nejméně ovlivňovaly plynulost provozu a aby nebyly nutné povinné kontroly nebo zastavení na vnitřních hranicích Unie. Za tím účelem členské státy spolupracují, aby uživatelům silnic umožnily hradit mýtné a poplatky za užívání 24 hodin denně alespoň elektronicky nebo na hranici nebo na větších výběrčích místech prostřednictvím běžných platebních prostředků, a to uvnitř i vně hranic členského státu, ve kterém jsou ukládány. Členské státy nejsou povinny zajistit fyzická místa pro placení.“;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pokud řidič nebo případně dopravce či poskytovatel evropské služby elektronického mýtného (EETS) nejsou schopni poskytnout důkazy o emisní třídě vozidla pro účely čl. 7 g odst. 2, článku 7ga nebo článku 7gb, mohou členské státy uplatnit mýtné nebo poplatky za užívání do výše nejvyšší použitelné sazby.

  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby uživatel silnice mohl vykázat informace o emisní třídě vozidla alespoň elektronicky před použitím pozemní komunikace. Členské státy mohou nabídnout elektronické i jiné prostředky s cílem umožnit uživatelům poskytnout důkazy za účelem využití snížení mýtného nebo pro potřeby kontroly. Členské státy mohou požadovat, aby byly důkazy poskytované elektronicky předkládány před použitím pozemní komunikace.

  Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že předložení důkazů po použití pozemních komunikací bude přijato po dobu 30 dnů nebo delší období stanovené členskými státy po použití pozemních komunikací, a aby zajistily náhradu jakéhokoli rozdílu mezi uplatněným mýtným nebo poplatky za užívání a mýtným nebo poplatkem za užívání odpovídajícím emisní třídě dotčeného vozidla, která vyplývá z důkazů poskytnutých v příslušné lhůtě.“;

• c) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

  Pokud členský stát uloží mýtné za vozidlo, musí být celková částka mýtného, výše poplatku za pozemní komunikace, výše poplatku za externí náklady a případně výše poplatku za kongesci uvedena v dokladu poskytnutém uživateli silnice, pokud možno elektronicky. Uživatel silnice může souhlasit s tím, že mu nebude doklad poskytnut.

  „Je-li to ekonomicky proveditelné, členské státy uloží a vybírají poplatky za pozemní komunikace, poplatky za externí náklady a poplatky za kongesci prostřednictvím elektronického systému pro výběr mýtného, který splňuje ustanovení čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 45).“). Komise podporuje spolupráci členských států, která se ukazuje jako nezbytná k zajištění interoperability elektronického systému výběru mýtného na evropské úrovni.

15) Článek 7k se nahrazuje tímto:

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, není touto směrnicí dotčena volnost členských států, které zavedou systém výběru mýtného, stanovit vhodnou kompenzaci.“

16) Článek 8 se mění takto:

• a) v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) platba poplatku za společné užívání opravňuje k využití sítě, jak ji vymezí zúčastněné členské státy v souladu s čl. 7 odst. 1 a 2;
  • b) zúčastněné členské státy určí poplatky za společné užívání, které nejsou vyšší než maximální sazby uvedené v článku 7a;“;
• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  V případě společného systému poplatků za užívání podle odstavce 1 tohoto článku se konečné datum pro uplatnění rozlišení uvedených v čl. 7ga odst. 1 druhém a třetím pododstavci prodlouží do 25. března 2025, nebo jsou-li referenční emise CO₂ zveřejněny po 24. březnu 2022, tři roky od zveřejnění referenčních emisí CO₂.“

17) Článek 9 se mění takto:

• a) odstavec 1a se nahrazuje tímto:

  Tato směrnice nebrání členským státům uplatňovat:

  • a) regulační poplatky zvlášť určené ke snižování kongesce nebo ke snižování dopadů na životní prostředí, včetně špatné kvality ovzduší, na jakýchkoliv komunikacích v městských oblastech, včetně silnic transevropských sítí procházejících městskými oblastmi;
  • b) poplatky zvlášť určené k financování výstavby, provozu, údržby a rozvoje zařízení zabudovaných na silnicích nebo rozmístěných podél silnic nebo přes ně, která poskytují energii pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi za jízdy a vybírané u těchto vozidel.

  Tyto poplatky se uplatňují nediskriminačně.“;

• b) v odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec.

18) V článku 9c se doplňuje tento odstavec:

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

19) Články 9d a 9e se nahrazují tímto:

Komisi je v souladu s článkem 9e svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tato směrnice, pokud jde o přílohu 0, vzorce v bodech 4.1 a 4.2 přílohy IIIa a hodnoty uvedené v tabulkách příloh IIIb a IIIc, za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Za okolností uvedených v čl. 7cb odst. 4 přijme Komise v souladu s článkem 9e akty v přenesené pravomoci za účelem změny této směrnice, pokud jde o referenční hodnoty poplatku za externí náklady na emise CO₂ stanovené v příloze IIIc, s přihlédnutím k efektivní ceně uhlíku uplatňované na paliva v silniční dopravě v Unii. Tyto změny se omezí na zajištění toho, aby výše poplatků za externí náklady za emise CO₂ nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné k internalizaci těchto externích nákladů.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9d je svěřena Komisi na dobu pěti let od 24. března 2022. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9d kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“).

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9d vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

20) Články 9f a 9 g se zrušují.

21) Články 10a a 11 se nahrazují tímto:

Částky v eurech uvedené v příloze II a částky v centech uvedené v tabulkách příloh IIIb a IIIc se upravují každé dva roky s cílem zohlednit změny celounijního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, vyjma ceny za energii a ceny nezpracovaných potravin, zveřejňovaného Komisí (Eurostatem). První úprava se provede do 31. března 2025.

Částky se aktualizují automaticky, a to úpravou základní částky v eurech nebo centech na základě procentní změny v tomto indexu. Výsledné částky se zaokrouhlují nahoru na celou částku v eurech, pokud jde o přílohu II, a na desetinu centu, pokud jde o přílohy IIIb a IIIc.

Komise zveřejní upravené částky uvedené v odstavci 1 v Úředním věstníku Evropské unie do 31. března 2025. Upravené částky vstupují v platnost prvním dnem prvního měsíce po zveřejnění.

Do 25. března 2025 a každých pět let poté členské státy zveřejní v souhrnné podobě zprávu o mýtném a poplatcích za užívání, které vybírají na svém území.

Zpráva zveřejněná podle odstavce 1 obsahuje údaje o:

• a) vývoji poplatků za používání silniční infrastruktury, totiž o sítích a kategoriích vozidel, na něž se poplatky vztahují, včetně veškerých výjimek podle článků 7, 7c nebo 7gb;
• b) rozlišení poplatků za pozemní komunikace nebo poplatků za užívání podle kategorie vozidla a podle typu těžkého vozidla;
• c) rozlišení poplatků za pozemní komunikace nebo poplatků za užívání podle environmentální výkonnosti vozidel podle článků 7 g, 7 ga nebo 7gb;
• d) případném rozlišení poplatků za pozemní komunikace podle denní doby, druhu dne nebo ročního období podle čl. 7 g odst. 1;
• e) poplatcích za externí náklady vybíraných za každou kombinaci třídy vozidla, typu pozemní komunikace a období;
• f) váženém průměrném poplatku za pozemní komunikace a celkovém příjmu z poplatku za pozemní komunikace;
• g) celkových příjmech získaných z poplatků za externí náklady;
• h) celkových příjmech získaných z poplatků za kongesci podle kategorie vozidla;
• i) celkových příjmech získaných z přirážek a o tom, na jakých silničních úsecích byly uloženy;
• j) celkových příjmech získaných z mýtného nebo poplatků za užívání, případně z obou;
• k) využití příjmů z uplatňování této směrnice a o způsobu, kterým toto využití v daném členském státě přispívá k plnění cílů uvedených v čl. 9 odst. 2, nebo, pokud jsou tyto příjmy odvedeny do souhrnného rozpočtu, informace o výši výdajů přidělených na projekty v oblasti silničních pozemních komunikací a udržitelné dopravy; a
• l) vývoji podílu vozidel spadajících do různých emisních tříd na zpoplatněných silnicích.

Členské státy, které výše uvedené informace zveřejní on-line, se mohou rozhodnout, že zprávu nevypracují.“

22) Přílohy se mění takto:

• a) přílohy 0, II, III, IIIa, IIIb a IV se mění v souladu s body 1, 2, 3, 4, 5 a 7 přílohy této směrnice;
• b) znění stanovené v bodech 6 a 8 přílohy této směrnice se doplňuje jako nové přílohy IIIc, V, VI a VII směrnice 1999/62/ES.

1) bod II.6 (V.7) se nahrazuje tímto:

• „(V.7) CO₂ (g/km) nebo specifické emise CO₂, je-li tak uvedeno v bodě 49.5 prohlášení o shodě těžkých vozidel definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/683 ze dne 15. dubna 2020, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, pokud jde o správní požadavky na schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a na dozor nad trhem s nimi (Úř. věst. L 163, 26.5.2020, s. 1).“) nebo v bodě 49.5 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení,

2) doplňuje se nový bod, který zní:

• „(V.10) emisní třída CO₂ těžkých vozidel určená při první registraci v souladu s čl.7ga odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).“).