1) V čl. 6 odst. 3 třetím pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Vlastní zdroj z DPH a vlastní zdroj z HND se však s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, na účty uvedené v prvním pododstavci zapisuje takto:“.

2) Článek 9 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Postupem podle článků 10, 10a a 10b připíše každý členský stát vlastní zdroje na jeden z těchto účtů, který si dobrovolně zvolí:

  • a) účet vedený na jméno Komise u ministerstva financí daného členského státu;
  • b) účet vedený na jméno Komise u národní centrální banky nebo
  • c) centrální účet, který k tomuto účelu otevřela Komise ve veřejné finanční instituci podle svého výběru.

  S výhradou uplatnění záporného úroku podle třetího a čtvrtého pododstavce, podle okolností, lze z tohoto účtu čerpat pouze na pokyn Komise.

  Účty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou vedeny v národní měně a jsou bez jakýchkoli poplatků nebo úroků. Uplatní-li se u uvedených účtů záporný úrok, připíše dotčený členský stát na tento účet částku odpovídající výši uplatněného záporného úroku nejpozději v první pracovní den druhého měsíce následujícího po jeho uplatnění.

  Částky na účet uvedený v prvním pododstavci písm. c) připisují členské státy ve své národní měně. Uplatní-li se u centrálního účtu záporný úrok, připíše dotčený členský stát na centrální účet částku odpovídající jeho podílu vlastních zdrojů připisovanému na tento účet nejpozději v první pracovní den druhého měsíce následujícího po uplatnění záporného úroku.

  Komise provádí operace řízení hotovosti na účtech uvedených v prvním pododstavci v souladu s čl. 14 odst. 4 prvním pododstavcem.

  Komise bez zbytečného odkladu vypracuje podrobnou analýzu nákladů a přínosů spojených s používáním účtu uvedeného v prvním pododstavci písm. c) a do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost podá Radě zprávu o fungování centrálního účtu.“;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Komise předává každý měsíc členským státům elektronickou cestou prognózu požadovaných peněžních prostředků na následující čtyři měsíce.“

3) Článek 10a se nahrazuje tímto:

Vlastní zdroj z DPH a vlastní zdroj z HND se s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, připisují na příslušné účty v první pracovní den každého měsíce. Připisují se částky rovnající se jedné dvanáctině odpovídajících celkových částek v rozpočtu, přepočtených na národní měny za použití směnných kursů platných posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku, jak byly zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Pro zvláštní potřeby vyplácení z Evropského zemědělského záručního fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).) a následné relevantní legislativy Unie a v závislosti na finanční situaci Unie může Komise vyzvat členské státy, aby v prvním čtvrtletí rozpočtového roku zaúčtovaly s předstihem až dvou měsíců jednu dvanáctinu nebo určitý zlomek jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu, které pocházejí z vlastního zdroje z DPH a z vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku.

S výhradou třetího pododstavce Komise může pro zvláštní potřeby vyplácení z evropských strukturálních a investičních fondů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).) a následné relevantní legislativy Unie a v závislosti na finanční situaci Unie vyzvat členské státy, aby v prvních šesti měsících rozpočtového roku zaúčtovaly s předstihem až další polovinu jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu, které pocházejí z vlastního zdroje z DPH a z vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku.

Celková částka, k jejímuž zaúčtování v témže měsíci může Komise členské státy vyzvat podle prvního a druhého pododstavce, v žádném případě nepřekročí částku odpovídající dvěma dalším dvanáctinám.

Po prvních šesti měsících nesmí měsíční požadovaná částka k zaúčtování přesáhnout jednu dvanáctinu vlastních zdrojů z DPH a HND a musí zůstat v mezích částek určených v rozpočtu na tento účel.

Komise to členským státům oznámí s předstihem, nejpozději dva týdny před požadovaným zaúčtováním podle prvního a druhého pododstavce.

Komise informuje členské státy s předstihem a nejpozději šest týdnů před požadovaným zaúčtováním podle druhého pododstavce o svém úmyslu požádat o toto zaúčtování.

Na zaúčtování v předstihu se vztahují ustanovení odstavce 4 o částce připisované v měsíci lednu každého roku a ustanovení odstavce 5 týkající se případu, kdy nedojde ke konečnému přijetí rozpočtu před začátkem rozpočtového roku.

Členský stát může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech požádat Komisi o povolení k poskytnutí vlastních zdrojů z DPH a HND předem, zejména v souvislosti s opravnými rozpočty na konci roku, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku. Jakákoli platba předem musí být oznámena nejméně sedm pracovních dní předem a žádost o ni musí dotčený členský stát řádně odůvodnit. Komise žádost posoudí s ohledem na svou finanční pozici a potřeby likvidity. Členský stát může platbu předem provést pouze po schválení Komisí. Případné dodatečné náklady spojené s tímto poskytnutím vlastních zdrojů z DPH a HND předem nese žádající členský stát.

Každá změna jednotné sazby pro vlastní zdroj z DPH, sazby pro vlastní zdroj z HND a financování hrubého snížení přiznaného Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku vyžaduje konečné přijetí opravného rozpočtu a v jeho důsledku je nutné znovu upravit dvanáctiny, jež byly zaúčtovány od počátku rozpočtového roku.

Tyto úpravy se provedou při zaúčtování první částky po konečném přijetí opravného rozpočtu, je-li přijat před šestnáctým dnem v měsíci. V opačném případě se provedou při zaúčtování druhé částky po konečném přijetí opravného rozpočtu. Odchylně od článku 10 finančního nařízení se tyto úpravy zaúčtují do rozpočtového roku, pro nějž byl opravný rozpočet přijat.

Dvanáctiny pro zaúčtování částky za měsíc leden každého rozpočtového roku se vypočítají na základě částek uvedených v návrhu rozpočtu zmíněném v čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a přepočítají na národní měny členských států za použití směnných kursů platných prvního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, po 15. prosinci kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku. Úprava se provede při zaúčtování částky za následující měsíc.

Není-li rozpočet s konečnou platností přijat alespoň dva týdny před zaúčtováním za leden následujícího rozpočtového roku, zaúčtují členské státy první pracovní den každého měsíce, včetně ledna, jednu dvanáctinu částky vlastního zdroje z DPH a vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, zaúčtované v posledním rozpočtu, který byl přijat s konečnou platností. Úprava se provede ke dni prvního odvodu vlastních zdrojů po konečném přijetí rozpočtu, je-li rozpočet přijat před šestnáctým dnem v měsíci. V opačném případě se provede ke dni, kdy má být zaúčtována druhá částka po konečném přijetí rozpočtu.

V případě změn údajů o HND podle čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 ze dne 19. března 2019 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (nařízení o HND) (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 19).“) není financování hrubých snížení přiznaných Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku následně revidováno.

4) V čl. 10b odst. 5 se třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Komise informuje členské státy o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu před 1. únorem roku následujícího po roce, kdy byly údaje pro tyto úpravy poskytnuty. Každý členský stát připíše čistou částku na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 v první pracovní den měsíce března roku následujícího po roce, kdy Komise členské státy informovala o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu.

Lhůta, ve které mají členské státy úpravy uhradit, platí i pro částky, o nichž Komise poskytla informace před 3. květnem 2022.“;

5) Článek 12 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

  „V případě tradičních vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053(Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).“;) nabíhají úroky za období od okamžiku, kdy měla být částka dána k dispozici, až do okamžiku, kdy byla skutečně uhrazena na účet Komise uvedený v článku 9.

  Aniž je dotčen čl. 13 odst. 1, pokud byla dotyčná částka stanovena podle článku 2, včas připsána na zvláštní účet podle článku 6 a vedena na zvláštních účtech v souladu s čl. 13 odst. 2, nenabíhá žádný úrok za dobu pěti let ode dne stanovení této částky.

  V případě správního nebo soudního odvolání se pětileté období počítá od vydání, oznámení nebo zveřejnění konečného rozhodnutí. V případě obdržení částečných úhrad se pětileté období počítá nejpozději ode dne provedení poslední platby, pokud jí není dluh uhrazen.

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Úroky nižší než 1000 EUR se nevybírají.“;

• c) v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Celkové zvýšení podle prvního a druhého pododstavce nesmí přesáhnout 14 procentních bodů. Omezení zvyšování na 14 procentních bodů se použije ve všech případech, kdy výše úroků není dotčenému členskému státu sdělena před 3. květnem 2022. Takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení podle odstavce 1.“;

• d) v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Celkové zvýšení podle prvního a druhého pododstavce nesmí přesáhnout 14 procentních bodů. Omezení zvyšování na 14 procentních bodů se použije ve všech případech, kdy výše úroků není dotčenému členskému státu sdělena před 3. květnem 2022. Takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení podle odstavce 1.“

6) Článek 13 se mění takto:

• a) v odstavci 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy jsou rovněž zproštěny povinnosti poskytnout Komisi částky odpovídající nárokům stanoveným podle článku 2, pokud prokáží, že chyba, jíž se členský stát po stanovení nároku dopustil, jako například chyba vedoucí k opožděnému připsání na zvláštní účty, neměla na nemožnost vybrat částku odpovídající nárokům podle článku 2 žádný vliv.“;

• b) v odstavci 2 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

  „V případě obdržení částečných úhrad se pětileté období počítá nejpozději ode dne provedení poslední platby, pokud jí není dluh uhrazen.“;

• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Do tří měsíců od obdržení zprávy uvedené v odstavci 3 sdělí Komise dotčenému členskému státu své připomínky. Komise může tuto lhůtu jednou prodloužit o další tři měsíce a informovat o tom dotčený členský stát.

  Komise si může vyžádat doplňující informace. V takových případech běží lhůta stanovená v prvním pododstavci ode dne obdržení požadovaných doplňujících informací. Dotčený členský stát poskytne doplňující informace do tří měsíců. Na žádost dotčeného členského státu se tato lhůta jednou prodlouží o další tři měsíce.

  Pokud daný členský stát nemůže žádné doplňující informace požadované Komisí poskytnout, může tuto skutečnost oznámit Komisi. Komise poté do tří měsíců ode dne obdržení uvedeného oznámení sdělí své konečné připomínky na základě dostupných informací. Komise může tuto lhůtu jednou prodloužit o další tři měsíce a v takovém případě o tom informuje dotčený členský stát.“;

• d) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Pokud se členský stát a Komise nemohou na důvodech uvedených v odstavci 2 shodnout, může členský stát požádat Komisi, aby své připomínky přezkoumala v souladu s článkem 13b.“

7) Vkládá se nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IIIa PLATBA S VÝHRADOU A PŘEZKUMNÝ POSTUP

V případě neshody mezi členským státem a Komisí ohledně částek tradičních vlastních zdrojů splatných do rozpočtu Unie nebo ohledně částek z DPH podléhajících opatřením podle čl. 12 odst. 2 písm. c) může členský stát při platbě částky, jíž se neshoda týká, vyjádřit k postoji Komise výhrady.

Členské státy poskytnou informace o těchto výhradách v případě částek souvisejících s tradičními vlastními zdroji spolu se svým měsíčním výkazem uvedeným v čl. 6 odst. 4 a v případě částek souvisejících s vlastním zdrojem z DPH spolu se svým výkazem uvedeným v čl. 10b odst. 1. Stažení výhrad oznámí členské státy Komisi co nejdříve.

Je-li neshoda uvedená v odstavci 1 vyřešena ve prospěch členského státu, Komise mu povolí odečíst uhrazenou částku od příští platby nebo plateb vlastních zdrojů.

Připsáním platby s výhradou na účet podle článku 9 se přerušuje období, po které nabíhají úroky, jak je uvedeno v článku 12.

Do konce září každého roku předloží Komise roční informační přehled uvádějící celkovou výši plateb provedených v předchozím roce s výhradou a celkovou částku, pro kterou byly výhrady během předchozího roku staženy.

V případě neshody mezi členským státem a Komisí ohledně částek tradičních vlastních zdrojů splatných do rozpočtu Unie může členský stát požádat Komisi, aby své posouzení přezkoumala, a to do šesti měsíců od jeho obdržení. Taková žádost musí uvádět důvody pro požadovaný přezkum a obsahovat důkazy a podklady, z nichž vychází. Žádostí ani následným postupem není dotčena povinnost členských států vlastní zdroje poskytnout, jakmile jsou splatné do rozpočtu Unie.

Do tří měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 oznámí Komise dotčenému členskému státu své připomínky k důvodům uvedeným v žádosti. V řádně odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu jednou prodloužit o další tři měsíce a informovat o tom dotčený členský stát.

Pokud Komise považuje za nezbytné si vyžádat doplňující informace, běží lhůta stanovená v odstavci 2 ode dne obdržení vyžádaných doplňujících informací. Dotčený členský stát poskytne doplňující informace do tří měsíců od obdržení žádosti Komise o ně. Na žádost dotčeného členského státu Komise tuto tříměsíční lhůtu jednou prodlouží o další tři měsíce.

Pokud členský stát nemůže žádné doplňující informace poskytnout, může tuto skutečnost oznámit Komisi. Komise poté oznámí své připomínky na základě informací, které má k dispozici. Lhůta stanovená v odstavci 2 v tomto případě běží ode dne obdržení tohoto oznámení.

Přezkumný postup skončí nejpozději dva roky poté, co členský stát zaslal svou žádost o přezkum podle odstavce 1.

Členský stát může jednou za rok požádat o schůzku s Komisí na vysoké úrovni za účelem projednání aktuálního stavu případů, které jsou nebo byly předmětem přezkumného postupu, a jejich důkladné analýzy s cílem znovu zvážit postoje každé ze stran a usilovat o dosažení shody.

V rámci případné revize tohoto nařízení nebo nejpozději před koncem roku 2026 Komise posoudí fungování přezkumného stanoveného v tomto článku. Toto posouzení zahrne konzultace s členskými státy a zohlední jejich zjištění a postoje. Bude-li to vhodné, předloží Komise návrhy na zlepšení fungování přezkumného postupu.“