(1) Příloha VII směrnice (EU) 2018/2001 poskytuje metodiku pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel používaných k vytápění, neupravuje však způsob výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel používaných k chlazení. Neexistence metodiky v uvedené příloze pro výpočet energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel používaných k chlazení brání odvětví chlazení přispívat k celkovému cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovenému v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001, což členským státům ztěžuje situaci, zvláště těm s vysokým podílem energie využívané pro chlazení na své spotřebě energie, aby splnily cíl pro vytápění a chlazení a cíle pro dálkové vytápění a chlazení podle článků 23 a 24 uvedené směrnice.

(2) Proto by měla být v příloze VII směrnice (EU) 2018/2001 představena metodika výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení, včetně dálkového chlazení. Taková metodika je nezbytná k zajištění toho, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení vypočítával harmonizovaným způsobem ve všech členských státech a aby bylo umožněno spolehlivé srovnání všech systémů chlazení, pokud jde o jejich schopnost využívat pro chlazení energii z obnovitelných zdrojů.

(3) Metodika by měla zahrnovat minimální sezónní výkonnostní faktory (SPF) pro tepelná čerpadla pracující v opačném režimu v souladu s čl. 7 odst. 3 šestým pododstavcem směrnice (EU) 2018/2001. Vzhledem k tomu, že všechny aktivní systémy chlazení lze považovat za tepelná čerpadla pracující v opačném režimu, tzv. „režim chlazení“, měly by se na všechny systémy chlazení vztahovat minimální sezónní výkonnostní faktory. Je to nezbytné, neboť tepelná čerpadla odebírají teplo a přenášejí jej z jednoho místa na druhé. V případě chlazení odebírají tepelná čerpadla teplo z prostoru nebo procesu a odvádějí ho do okolí (vzduchu, vody nebo půdy). Odebírání tepla je podstatou chlazení a hlavní funkcí tepelného čerpadla. Vzhledem k tomu, že toto odebírání tepla je v rozporu s přirozeným tokem energie, který přechází od tepla ke chladu, vyžaduje takové odebírání tepla přísun energie do tepelného čerpadla, které funguje jako chladicí generátor.

(4) K povinnému zahrnutí minimálních sezónních výkonnostních faktorů do metodiky došlo z důvodu důležitosti energetické účinnosti pro stanovení přítomnosti a využití energie z obnovitelných zdrojů tepelnými čerpadly. Energie z obnovitelných zdrojů je v případě chlazení obnovitelným zdrojem chladu, který může zvýšit účinnost chladicího procesu a zvyšuje sezónní výkonnostní faktor chlazení. Vysoké sezónní výkonnostní faktory, ačkoli jsou ukazatelem energetické účinnosti, fungují zároveň jako zástupný ukazatel přítomnosti a využití obnovitelných zdrojů chladu pro chlazení.

(5) Při chlazení funguje zdroj chladu jako tepelná jímka, neboť absorbuje teplo odebrané a odvedené tepelným čerpadlem mimo prostor nebo proces, který je třeba ochladit. Množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení závisí na účinnosti chladicího procesu a je ekvivalentní k množství tepla absorbovaného tepelnou jímkou. To v praxi představuje ekvivalent k množství chladicího výkonu dodávaného zdrojem chladu.

(6) Zdrojem chladu může být energie okolního prostředí nebo geotermální energie. Energie okolního prostředí je přítomná v okolním ovzduší (dříve známém jako aerotermální) a v okolní vodě (dříve známé jako hydrotermální), zatímco geotermální energie pochází ze země pod povrchem pevné země. Energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a systémů dálkového chlazení by měla být zohledněna při výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie za předpokladu, že konečný výkon významně převyšuje primární energetický příkon potřebný k pohonu tepelných čerpadel. Tento požadavek stanovený v čl. 7 odst. 3 třetím pododstavci směrnice (EU) 2018/2001 by mohlo být možné splnit s přiměřeně vysokými sezónními výkonnostními faktory, jak je definováno v metodice.

(7) Vzhledem k rozmanitosti řešení chlazení je třeba definovat, která řešení chlazení by měla spadat do rozsahu metodiky a která by z ní měla být vyloučena. Chlazení prostřednictvím přirozeného toku tepelné energie bez zásahu chladicího zařízení je pasivní chlazení, a mělo by proto být vyloučeno z rozsahu výpočtu v souladu s čl. 7 odst. 3 čtvrtým pododstavcem směrnice (EU) 2018/2001.

(8) Snížení potřeby chlazení pomocí vhodného návrhu budovy, jako je izolace, zelená střecha, vegetační stěna a zastínění nebo zvýšení hmotnosti budovy, přestože je přínosné, lze považovat za pasivní chlazení a nemělo by proto být zahrnuto do rozsahu výpočtu energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení.

(9) Větrání (buď přirozené, nebo nucené), což je přivádění okolního vzduchu do prostoru s cílem zajistit vhodnou kvalitu vnitřního vzduchu, se považuje za pasivní chlazení, a nemělo by proto být zahrnuto do rozsahu výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů. Toto vyloučení by mělo být zachováno i v případě, kdy větrání vede k přivádění studeného okolního vzduchu a tím v některých obdobích roku snižuje dodávku chlazení; toto chlazení však není primární funkcí a větrání může také přispívat k ohřevu vzduchu v létě a tím i ke zvýšení zatížení při chlazení. Bez ohledu na to by tam, kde se ventilační vzduch používá jako teplonosné médium pro chlazení, měla být související dodávka chlazení, která může být poskytnuta buď zdrojem chlazení, nebo ze systému volného chlazení, považována za aktivní chlazení. V situacích, kdy se průtok ventilačního vzduchu zvýší nad rámec požadavků na větrání pro účely chlazení, by měla být dodávka chlazení díky tomuto dodatečnému proudění vzduchu součástí výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení.

(10) Komfortní ventilátory se skládají z ventilátoru a elektromotoru. Komfortní ventilátory pohybují vzduchem a poskytují letní komfort zvýšením rychlosti proudění vzduchu okolo lidského těla, čímž se navodí pocit chladu. Na rozdíl od větrání nedochází u komfortních ventilátorů k přivádění okolního vzduchu; komfortní ventilátory rozpohybovávají pouze vnitřní vzduch. V důsledku toho vnitřní vzduch neochlazují, nýbrž ohřívají (veškerá spotřebovaná elektřina se nakonec uvolní jako teplo v místnosti, kde se používá komfortní ventilátor). Komfortní ventilátory nejsou řešením chlazení, a proto by neměly spadat do rozsahu výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení.

(11) Energetický příkon do systému chlazení v dopravních prostředcích (jako jsou automobily, nákladní vozidla, lodě) je obecně dodáván prostřednictvím motoru vozidla. Využití energie z obnovitelných zdrojů při nestacionárním chlazení je součástí výpočtu, pokud jde o cíl týkající se energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy podle čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice (EU) 2018/2001, a proto by nemělo spadat do oblasti výpočtu energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení.

(12) Teplotní rozsah dodávky chlazení, ve kterém mohou obnovitelné zdroje chlazení zvyšovat a snižovat nebo nahradit spotřebu energie zdroje chlazení, se pohybuje mezi 0 °C a 30 °C. Tento teplotní rozsah je jedním z parametrů, které by měly být použity k prověření potenciálních částí chladicího procesu a využití, které mají být zahrnuty do rozsahu výpočtu energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení.

(13) Chlazení procesu s nízkou a velmi nízkou dodávanou teplotou chlazení má malý prostor k využití obnovitelných zdrojů chladu v nějaké významné míře a většinou se provádí pomocí elektricky poháněného procesu ochlazování. Hlavním způsobem, jak z chladicích zařízení vytvořit zařízení spotřebovávající energii z obnovitelných zdrojů, je přes jejich energetický příkon. Pokud je chladicí zařízení poháněné elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů, je již započítáno v podílech elektřiny z obnovitelných zdrojů podle směrnice (EU) 2018/2001. Potenciál zvýšení účinnosti je již pokryt rámcem EU pro ekodesign a označování. V důsledku toho by zahrnutí chladicího zařízení do rozsahu výpočtu energie z obnovitelných zdrojů pro chlazení nepřineslo žádnou výhodu.

(14) Pokud jde o vysokoteplotní chlazení procesu, všechny tepelné elektrárny, spalovací a další vysokoteplotní procesy nabízejí možnost zpětného získávání odpadního tepla. Pobídky k uvolňování vysokoteplotního odpadního tepla do životního prostředí bez rekuperace tepla prostřednictvím chlazení z obnovitelných zdrojů by byly v rozporu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a s ochranou životního prostředí. Z tohoto hlediska teplotní limit 30 °C nestačí k rozlišení těchto procesů; v parní elektrárně může ve skutečnosti ke kondenzaci dojít i při teplotě 30 °C nebo nižší. Chladicí systém elektrárny může dodávat chlad při teplotě nižší než 30 °C.

(15) Aby se zajistilo, že rozsah použití bude jasně stanoven, měla by metodika zahrnovat seznam procesů, u kterých by mělo být prioritou získávání odpadního tepla nebo předcházení jeho vzniku namísto pobídek k využívání chlazení. Odvětví, ve kterých je prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).) 2012/27/EU podporováno předcházení vzniku odpadního tepla a jeho využívání, zahrnují elektrárny, včetně kombinované výroby tepla a elektřiny, a procesy produkující horké tekutiny ze spalování nebo z exotermické chemické reakce. Mezi další procesy, kde je důležité zamezení vzniku odpadního tepla a podpora jeho opětovného využívání, patří výroba cementu, železa a oceli, dále procesy v čistírnách odpadních vod, zařízeních informačních technologií (jako jsou datová centra), zařízeních pro přenos a distribuci energie, stejně jako v případě kremačních zařízení a dopravní infrastruktury, kde by chlazení nemělo být podporováno z důvodu snížení množství odpadního tepla, které při těchto procesech vzniká.

(16) Ústředním parametrem pro výpočty množství energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel používaných k chlazení je sezónní výkonnostní faktor vypočítaný v primární energii, označovaný jako SPF_p. SPF_p je poměr vyjadřující účinnost systémů chlazení během chladící sezóny. Vypočítá se vydělením vyrobeného množství chladu energetickým příkonem. Vyšší faktor SPF_p je lepší, neboť při stejném energetickém příkonu se vyrobí více chladu.

(17) Pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení je nutné definovat podíl dodávky chlazení, který lze považovat za pocházející z obnovitelných zdrojů. Tento podíl se označuje jako s_SPFp. s_SPFp je funkcí dolní a horní prahové hodnoty SPF_p. Metodika by měla stanovit dolní prahovou hodnotu SPF_p, pod kterou je hodnota energie z obnovitelných zdrojů ze systému chlazení nulová. Metodika také stanoví horní prahovou hodnotu SPF_p, nad níž se celá dodávka chlazení vyrobená systémem chlazení počítá jako dodávka z obnovitelného zdroje. Progresivní metoda výpočtu umožňuje vypočítat lineárně rostoucí část dodávky chlazení, kterou lze považovat za dodávku energie z obnovitelného zdroje ze systémů chlazení s hodnotami SPF_p spadajícími mezi dolní a horní prahovou hodnotu SPF_p.

(18) Metodika by měla zajistit, aby v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem směrnice (EU) 2018/2001 byly plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů brány v úvahu pouze jednou pro účely výpočtu podílu na celkové konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů.

(19) Aby byla zajištěna stabilita a předvídatelnost při použití metodiky pro odvětví chlazení, měly by být dolní a horní prahové hodnoty faktoru SPF vypočtené z hlediska primární energie stanoveny pomocí standardního koeficientu, nazývaného rovněž faktor primární energie, jak je stanoveno ve směrnici 2012/27/EU.

(20) Je vhodné rozlišovat mezi různými přístupy k výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení v závislosti na dostupnosti standardních hodnot pro parametry potřebné pro výpočet, jako jsou standardní sezónní výkonnostní faktory či ekvivalentní počet hodin provozu při plném zatížení.

(21) Je vhodné, aby metodika umožňovala použití zjednodušeného statistického přístupu založeného na standardních hodnotách pro zařízení se jmenovitým výkonem nižším než 1,5 MW. Nejsou-li k dispozici standardní hodnoty, měla by metodika umožňovat použití naměřených údajů, aby systémy chlazení mohly využívat metodiku výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využívané pro chlazení. Přístup založený na měření by se měl vztahovat na systémy chlazení se jmenovitým výkonem nad 1,5 MW, na systémy dálkového chlazení a na malé soustavy využívající technologie, kde nejsou k dispozici standardní hodnoty. Bez ohledu na dostupnost standardních hodnot mohou členské státy používat naměřené údaje pro všechny systémy chlazení.

(22) Členské státy by měly mít možnost provádět vlastní výpočty a průzkumy s cílem zlepšit přesnost vnitrostátních statistik nad rámec toho, co je proveditelné pomocí metodiky stanovené v tomto nařízení.

(23) Příloha VII směrnice (EU) 2018/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,