1. Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I(dále jen „prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury“), které přispívají k zajištění zmírňování změny klimatu, totiž k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejího cíle dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a k zajištění propojení, energetické bezpečnosti, integrace trhu a systému, hospodářské soutěže ve prospěch všech členských států, jakož i dostupných cen energie.

2. Toto nařízení zejména:

Kromě definic stanovených v nařízeních (ES) č. 715/2009, (EU) 2018/1999, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a ve směrnicích 2009/73/ES, (EU) 2018/2001(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).) a (EU) 2019/944, se pro účely tohoto nařízení rozumí:

1. Zřizují se regionální skupiny (dále jen „skupiny“) v souladu s postupem stanoveným v příloze III oddíle 1. Členství v každé skupině vychází z každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Rozhodovací pravomoc ve skupinách přísluší členským státům a Komisi (rozhodovací orgán) a zakládá se na konsensu.

2. Každá skupina přijme svůj jednací řád s přihlédnutím k ustanovením přílohy III.

3. Rozhodovací orgán každé skupiny přijme regionální seznam projektů vypracovaný postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k provádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury uvedených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4.

Při vypracovávání regionálního seznamu skupinou:

4. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 20 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci s cílem sestavit seznam Unie, s výhradou druhého pododstavce článku 172 Smlouvy o fungování EU.

Při výkonu své pravomoci Komise zajistí, aby byl tento seznam Unie přijímán každé dva roky, a to na základě regionálních seznamů přijatých rozhodovacími orgány skupin podle oddílu 1 bodu 1 přílohy III postupem stanoveným v odstavci 3 tohoto článku.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci, kterým sestaví první seznam Unie podle tohoto nařízení do 30. listopadu 2023.

Pokud některý akt v přenesené pravomoci přijatý Komisí podle tohoto odstavce nemůže vstoupit v platnost z důvodu námitky Evropského parlamentu nebo Rady podle čl. 20 odst. 6, svolá Komise neprodleně skupiny za účelem vypracování nových regionálních seznamů s přihlédnutím k důvodům dané námitky. Komise co nejdříve přijme nový akt v přenesené pravomoci, kterým sestaví seznam Unie.

5. Při přijímání seznamu Unie na základě spojení regionálních seznamů uvedených v odstavci 3 Komise s řádným přihlédnutím k poradám skupin:

6. Projekty společného zájmu spadající do kategorií energetické infrastruktury vymezených v bodě 1 písm. a), b), c), d) a f) přílohy II tohoto nařízení se stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 34 nařízení (EU) 2019/943 a příslušných vnitrostátních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 51 směrnice (EU) 2019/944 a podle potřeby i dalších příslušných národních plánů infrastruktury. Těmto projektům společného zájmu je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů. Tento odstavec se nepoužije na konkurenční projekty, na projekty, které nedosáhly dostatečného stupně zralosti k tomu, aby mohla být poskytnuta analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu uvedená v oddílu 2 bodu 1 písm. d) přílohy III, ani na projekty ve společném zájmu.

7. Projekty společného zájmu, které spadají do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. a), b), c), d) a f) přílohy II a jsou konkurenčními projekty nebo projekty, které nedosáhly dostatečného stupně zralosti k tomu, aby mohla být poskytnuta analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu uvedená v oddílu 2 bodu 1 písm. d) přílohy III, mohou být zahrnuty do příslušných regionálních investičních plánů, vnitrostátních desetiletých plánů rozvoje sítě a dalších národních plánů infrastruktury podle potřeby jakožto zvažované projekty.

1. Projekt společného zájmu splňuje tato obecná kritéria:

2. Projekt ve společném zájmu splňuje tato obecná kritéria:

Pokud jde o projekty týkající se ukládání oxidu uhličitého, které spadají do kategorie energetické infrastruktury stanovené v bodě 5 písm. c) přílohy II, projekt je nezbytný k umožnění přeshraniční přepravy a ukládání oxidu uhličitého a třetí země, v níž je projekt umístěn, a má odpovídající právní rámec založený na prokázaných účinných mechanismech prosazování práva, což zajistí, aby se na tento projekt vztahovaly normy a záruky zabraňující jakýmkoli únikům oxidu uhličitého a normy a záruky týkající se klimatu, lidského zdraví a ekosystémů, pokud jde o bezpečnost a účinnost trvalého uložení oxidu uhličitého, které jsou přinejmenším na stejné úrovni jako normy a záruky stanovené právem Unie.

3. Na projekty společného zájmu spadající do zvláštních kategorií energetické infrastruktury se vztahují tato zvláštní kritéria:

4. Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II, jsou kritéria uvedená v odstavci 3 tohoto článku posuzována v souladu s ukazateli stanovenými v příloze IV bodech 3 až 8.

5. S cílem usnadnit posouzení všech projektů, které by mohly být způsobilé jakožto projekty společného zájmu a které by mohly být zařazeny na regionální seznam, posoudí každá skupina transparentním a objektivním způsobem přínos každého projektu k provádění téhož prioritního koridoru nebo oblasti energetické infrastruktury. Každá skupina vymezí svou metodu posouzení na základě celkového přínosu ke splnění kritérií uvedených v odstavci 3. Toto posouzení povede k seřazení projektů pro interní použití v rámci skupiny. Ani regionální seznam, ani seznam Unie neobsahují žádné seřazení ani se seřazení nepoužije pro žádný jiný účel, s výjimkou účelu uvedeného v příloze III oddíle 2 bodě 16.

S cílem zajistit jednotný přístup k posuzování v různých skupinách každá skupina při posouzení projektů řádně přihlédne k:

U projektů inteligentních elektrických rozvodných sítí a inteligentních plynárenských sítí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. e) a bodě 2 přílohy II, se řazení týká projektů, které se dotýkají dvou stejných členských států, a náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž počtu uživatelů, jichž se projekt dotkne, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.

1. Předkladatelé projektů vypracují pro projekty na seznamu Unie prováděcí plán, včetně harmonogramu pro:

2. Provozovatelé přenosových či přepravních soustav, provozovatelé distribučních soustav a jiní provozovatelé vzájemně spolupracují s cílem usnadnit rozvoj projektů na seznamu Unie ve své oblasti.

3. Agentura a dotčené skupiny sledují pokrok dosažený při provádění projektů na seznamu Unie a v případě potřeby vydávají doporučení s cílem usnadnit jejich provádění. Skupiny si mohou vyžádat další informace v souladu s odstavci 4, 5 a 6, svolávat jednání s příslušnými stranami a vybízet Komisi k ověření poskytnutých informací na místě.

4. Do dne 31. prosince každého roku následujícího po roce zařazení projektu na seznam Unie předloží předkladatelé projektů příslušnému vnitrostátnímu orgánu uvedenému v čl. 8 odst. 1 výroční zprávu o každém projektu spadajícím do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II.

Tato zpráva uvede podrobnosti o:

5. Do 28. února každého roku následujícího po roce, kdy musel předkladatel projektu předložit zprávu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku, předloží příslušné orgány uvedené v čl. 8 odst. 1 agentuře a příslušné skupině zprávu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku, doplněnou o informace o pokroku a případně o zpožděních při provádění projektů na seznamu Unie nacházejících se na jejich příslušném území z hlediska povolovacích postupů, a o důvodech těchto zpoždění. Příspěvek příslušných orgánů ke zprávě se jako takový jasně označí a vypracuje tak, aniž by měnil text uvedený předkladateli projektu.

6. Do dne 30. dubna každého roku, v němž má být přijat nový seznam Unie, předloží agentura skupinám konsolidovanou zprávu o projektech na seznamu Unie, které spadají do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, v níž vyhodnotí dosažený pokrok a očekávané změny v nákladech na projekt a případně uvede doporučení, jak překonat nastalá zpoždění a obtíže. Tato konsolidovaná zpráva rovněž v souladu s čl. 11 písm. b) nařízení (EU) 2019/942 vyhodnotí, zda dochází k důslednému provádění plánů rozvoje sítě pro celou Unii s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury uvedené v příloze I.

V řádně odůvodněných případech může agentura požádat o další informace nezbytné pro plnění svých úkolů stanovených v tomto odstavci.

7. Pokud se uvedení projektu na seznamu Unie do provozu opozdí oproti prováděcímu plánu, s výjimkou převažujících důvodů, za něž předkladatel projektu nenese odpovědnost, použijí se tato opatření:

8. Projekt na seznamu Unie může být odstraněn ze seznamu Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 4, pokud bylo jeho zařazení na tento seznam založeno na nesprávných informacích, které byly rozhodujícím faktorem pro toto zařazení, nebo pokud není v souladu s právem Unie.

9. Projekty, které již nejsou na seznamu Unie, ztrácejí veškerá práva a povinnosti spojené se statusem projektu společného zájmu nebo projektu ve společném zájmu stanovené v tomto nařízení.

Projekt, který již není uveden na seznamu Unie, avšak příslušný orgán již u něj přijal k přezkoumání příslušnou dokumentaci k žádosti, si zachovává práva a povinnosti stanovené v kapitole III, s výjimkou případů, kdy byl projekt odstraněn ze seznamu Unie z důvodů uvedených v odstavci 8 tohoto článku.

10. Tímto článkem není dotčena jakákoli finanční pomoc Unie poskytnutá projektu na seznamu Unie před jeho vyřazením ze seznamu Unie.

1. Nastanou-li při provádění projektu společného zájmu závažné obtíže, může Komise po dohodě s dotčenými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku, přičemž toto období lze dvakrát prodloužit.

2. Evropský koordinátor:

Komise předá zprávu evropského koordinátora uvedenou v písm. e) Evropskému parlamentu a dotčeným skupinám.

3. Evropský koordinátor je vybírán na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního procesu a na základě zkušeností kandidáta se specifickými úkoly, které mu jsou v rámci dotčených projektů přiděleny.

4. Rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora stanoví podmínky s podrobným vymezením doby trvání mandátu, konkrétních úkolů a termínů a příslušné metodiky, kterou je třeba dodržovat. Úsilí vynaložené na koordinaci je přiměřené složitosti projektů a odhadovaným nákladům na projekty.

5. Dotčené členské státy v plné míře spolupracují s evropským koordinátorem při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 4.

1. Přijetí seznamu Unie určuje pro účely veškerých rozhodnutí vydaných v průběhu povolovacího postupu nezbytnost projektů na seznamu Unie z hlediska energetické politiky a klimatu bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii projektu.

Tento odstavec se nepoužije na konkurenční projekty nebo na projekty, které nedosáhly dostatečného stupně zralosti k tomu, aby mohla být poskytnuta analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu uvedená v oddíle 2 bodě 1 písm. d) přílohy III.

2. Za účelem zajištění účinného administrativního zpracování dokumentace žádostí týkajících se projektů na seznamu Unie zajistí předkladatelé projektu a všechny dotčené orgány, aby byla tato dokumentace vyřízena nejrychlejším možným způsobem v souladu s unijním a vnitrostátním právem.

3. Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v právu Unie, je projektům na seznamu Unie přiznán status nejvyššího možného národního významu, pokud tento status ve vnitrostátním právu existuje, a při povolovacích postupech a, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, při územním plánovaní, včetně postupů týkajících se posuzování dopadů na životní prostředí, je s nimi náležitě nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem platným pro příslušný typ energetické infrastruktury.

4. Veškeré postupy řešení sporů, soudní řízení, odvolání a opravné prostředky týkající se projektů na seznamu Unie u vnitrostátních soudů, tribunálů, panelů, včetně mediace nebo rozhodčího řízení, pokud existují ve vnitrostátním právu, se považují za bezodkladné, pokud tyto postupy pro naléhavé případy upravuje vnitrostátní právo a v rozsahu, v němž je upravuje.

5. Členské státy při řádném zohlednění stávajících pokynů vydaných Komisí pro zjednodušení postupů posuzování vlivů projektů na seznamu Unie na životní prostředí posoudí, která legislativní a nelegislativní opatření jsou nezbytná pro zjednodušení postupů posuzování vlivů na životní prostředí a pro zajištění jejich soudržného uplatňování, a o výsledku tohoto posouzení informují Komisi.

6. Do 24. března 2023 přijmou členské státy nelegislativní opatření, která určily podle odstavce 5.

7. Do 24. června 2023 přijmou členské státy legislativní opatření, která určily podle odstavce 5. Těmito legislativními opatřeními nejsou dotčeny povinnosti stanovené v právu Unie.

8. Pokud jde o důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 4 odst. 14 a 15 a čl. 5 odst. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (Úř. věst. L, 2024/1991, 29.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1991/oj).), za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené ve zmíněných směrnicích a ve zmíněném nařízení, jsou projekty na seznamu Unie považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v převažujícím veřejném zájmu.

Je-li v souladu se směrnicí 92/43/EHS vyžadováno stanovisko Komise, Komise a příslušný vnitrostátní orgán uvedený v článku 9 tohoto nařízení zajistí, aby rozhodnutí týkající se převažujícího veřejného zájmu projektu bylo přijato ve lhůtách stanovených v čl. 10 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

Tento odstavec se nepoužije na konkurenční projekty nebo na projekty, které nedosáhly dostatečného stupně zralosti k tomu, aby mohla být poskytnuta analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu uvedená v oddíle 2 bodě 1 písm. d) přílohy III.

1. Do 23. června 2022 aktualizuje každý členský stát určení jednoho příslušného vnitrostátního orgánu, který odpovídá za usnadňování a koordinaci povolovacího postupu pro projekty na seznamu Unie.

2. U projektu na seznamu Unie nebo konkrétní kategorie projektů na seznamu Unie mohou být povinnosti příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo související úkoly přeneseny na jiný orgán nebo mohou být jiným orgánem vykonány, a to za předpokladu, že:

Příslušný vnitrostátní orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení lhůt, aniž by tím byly dotčeny lhůty stanovené v čl. 10 odst. 1 a 2.

3. Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle mezinárodního a unijního práva a v rozsahu, v němž s nimi není v rozporu, i vnitrostátního práva, usnadní příslušný vnitrostátní orgán vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtách uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 a podle jednoho z následujících systémů:

Členské státy tyto systémy provedou způsobem, který podle vnitrostátního práva přispěje k nejúčinnějšímu a včasnému vydání komplexního rozhodnutí.

Pravomoc dotčených orgánů může být buď začleněna do pravomoci příslušného vnitrostátního orgánu určeného v souladu s odstavcem 1, nebo si dotčené orgány do určité míry mohou zachovat svou nezávislou pravomoc v souladu s příslušným povolovacím režimem, který členský stát zvolil v souladu s tímto odstavcem s cílem usnadnit vydání komplexního rozhodnutí a odpovídajícím způsobem spolupracovat s příslušným vnitrostátním orgánem.

Pokud dotčený orgán neočekává, že jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, okamžitě o tom informuje příslušný vnitrostátní orgán a toto zpoždění odůvodní. Následně příslušný vnitrostátní orgán stanoví další lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v čl. 10 odst. 1 a 2.

Členské státy si zvolí mezi třemi systémy uvedenými v prvním pododstavci písm. a), b) a c) s cílem usnadnit a koordinovat své postupy a provedou systém, který je pro ně nejúčinnější z hlediska vnitrostátních specifik v plánování a povolovacích postupech. Pokud členský stát zvolí systém spolupráce, uvědomí Komisi o důvodech své volby.

4. Členské státy mohou použít systémy stanovené v odstavci 3 na projekty na seznamu Unie na pevnině i na moři.

5. Pokud projekt na seznamu Unie vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech, přijmou relevantní příslušné vnitrostátní orgány veškerá nezbytná opatření umožňující jejich vzájemnou účinnou a efektivní spolupráci a komunikaci včetně opatření uvedených v čl. 10 odst. 6. Členské státy usilují o zajištění společných postupů, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí.

6. Relevantní příslušné vnitrostátní orgány členských států zapojených do projektu na seznamu Unie, který spadá do jednoho z prioritních koridorů elektrizačních soustav na moři stanovených v části 2 přílohy I, si společně ze svých řad určí pro předkladatele projektů pro každý projekt jednotné kontaktní místo, které odpovídá za usnadňování výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány ohledně povolovacího postupu projektu, s cílem usnadnit tento povolovací postup, jakož i vydávání rozhodnutí relevantními příslušnými vnitrostátními orgány. Jednotná kontaktní místa mohou fungovat jako úložiště shromažďující stávající dokumenty k projektům.

1. Do 24. října 2023 zveřejní členský stát nebo příslušný vnitrostátní orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, aktualizovanou příručku postupů upravujících povolovací postup, který se vztahuje na projekty na seznamu Unie, jež bude zahrnovat alespoň údaje upřesněné v bodě 1 přílohy VI. Příručka není právně závazná, ale odkazuje na příslušné právní předpisy nebo je cituje. Příslušné vnitrostátní orgány případně spolupracují a hledají synergie s orgány sousedních zemí s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a usnadňovat povolovací postup, zejména při vypracovávání příručky postupů.

2. Aniž je dotčeno environmentální právo a jakékoli požadavky podle Aarhuské úmluvy, úmluvy z Espoo a relevantního práva Unie, dodržují všechny strany, které se podílejí na povolovacím postupu, zásady pro účast veřejnosti stanovené v bodě 3 přílohy VI.

3. Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení povolovacího postupu podle článku 10 odst. 3 vypracuje a předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na postup nastíněný v příručce uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI. Příslušný vnitrostátní orgán požádá o změny nebo schválí koncepci účasti veřejnosti do tří měsíců od obdržení koncepce, přičemž uváží jakoukoli formu účasti veřejnosti a konzultací s ní, které se uskuteční před zahájením povolovacího postupu, v rozsahu, v němž tato účast a konzultace veřejnosti splňují požadavky tohoto článku.

Pokud má předkladatel projektu v úmyslu provést podstatné změny ve schválené koncepci účasti veřejnosti, informuje o tom příslušný vnitrostátní orgán. V tom případě může příslušný vnitrostátní orgán požadovat změny.

4. Pokud to již nepožaduje vnitrostátní právo na základě stejných nebo vyšších standardů, uskuteční předkladatel projektu nebo, příslušný vnitrostátní orgán, stanoví-li tak vnitrostátní právo, před tím, než předkladatel projektu předloží konečnou a úplnou dokumentaci žádosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu podle článku 10 odst. 7, alespoň jednu veřejnou konzultaci. Touto veřejnou konzultací není dotčena žádná veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v bodě 3 písm. a) přílohy VI o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění, dráhu nebo technologii, a to případně i s ohledem na odpovídající aspekty daného projektu v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, veškeré dopady relevantní podle unijního a vnitrostátního práva, a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. Veřejná konzultace splňuje minimální požadavky stanovené v bodě 5 přílohy VI. Aniž jsou dotčena procesní pravidla a pravidla transparentnosti uplatňovaná v členských státech, předkladatel projektu zveřejní na internetových stránkách podle odstavce 7 tohoto článku zprávu s vysvětlením, jak byla zohledněna stanoviska vyjádřená při veřejných konzultacích, v níž uvede, jaké změny byly provedeny, pokud jde o místo, dráhu a návrh projektu, nebo zdůvodní, proč tato stanoviska nebyla zohledněna.

Předkladatel projektu vypracuje před podáním dokumentace žádosti zprávu shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti, včetně činností, které se uskutečnily před zahájením povolovacího postupu.

Předkladatel projektu předloží zprávy podle prvního a druhého pododstavce společně s dokumentací žádosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Komplexní rozhodnutí náležitě zohlední výsledky těchto zpráv.

5. U přeshraničních projektů, do nichž jsou zapojeny dva nebo více členských států, se veřejné konzultace prováděné podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států uskuteční nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla zahájena první veřejná konzultace.

6. U projektů, které mohou mít významný přeshraniční dopad na jeden nebo více sousedících členských států a na které se použije článek 7 směrnice 2011/92/EU a úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušným vnitrostátním orgánům dotčených sousedících členských států. Příslušné vnitrostátní orgány dotčených sousedících členských států uvedou, případně v rámci oznamovacího postupu, zda si ony nebo jakýkoli další dotčený orgán přejí podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.

7. Předkladatel projektu zřídí a pravidelně aktualizuje specializované internetové stránky projektu s příslušnými informacemi o projektu společného zájmu, propojené s internetovými stránkami Komise a platformou pro transparentnost uvedenou v článku 23 a splňující požadavky uvedené v bodě 6 přílohy VI. Obchodně citlivé informace jsou považovány za důvěrné.

Předkladatelé projektu příslušné informace rovněž zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků volně přístupných veřejnosti.

1. Povolovací postup se skládá ze dvou postupů:

S ohledem na písmeno b) prvního pododstavce mohou členské státy v případě potřeby stanovit zákonný povolovací postup, který je kratší než 18 měsíců.

2. Příslušný vnitrostátní orgán zajistí, že celková doba trvání obou postupů uvedených v odstavci 1 nepřekročí dobu 42 měsíců.

Pokud se však příslušný vnitrostátní orgán domnívá, že se jeden nebo oba tyto postupy nedokončí ve lhůtách stanovených v odstavci 1, může prodloužit jednu nebo obě lhůty před jejich uplynutím a v každém jednotlivém případě. S výjimkou mimořádných okolností nemůže příslušný vnitrostátní orgán celkovou dobu trvání obou postupů prodloužit o více než devět měsíců.

Pokud příslušný vnitrostátní orgán lhůty prodlouží, informuje dotčenou skupinu a předloží jí opatření, která byla či mají být přijata pro dokončení povolovacího postupu s nejmenším možným zpožděním. Skupina může požádat, aby příslušný vnitrostátní orgán pravidelně podával zprávy o pokroku dosaženém v tomto směru a o důvodech případného zpoždění.

3. Pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašlou předkladatelé projektu příslušnému vnitrostátnímu orgánu každého dotčeného členského státu písemné oznámení o projektu, které obsahuje přiměřeně podrobný popis projektu.

Do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení příslušný vnitrostátní orgán, a to i jménem jiných dotčených orgánů, toto oznámení písemně uzná nebo zamítne, domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným vnitrostátním orgánem označuje začátek povolovacího postupu. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, označuje začátek povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným vnitrostátním orgánem.

Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby byl povolovací postup urychlen v souladu s touto kapitolou pro každou kategorii projektů společného zájmu. Za tímto účelem upraví příslušné vnitrostátní orgány své požadavky na zahájení povolovacího postupu a přijetí předložené dokumentace žádosti, tak aby byly vhodné pro projekty, které mohou vzhledem ke své povaze, rozsahu nebo neexistenci požadavku na posouzení vlivů na životní prostředí podle vnitrostátních právních předpisů vyžadovat méně povolení a schválení pro dosažení fáze připravenosti k výstavbě. Členské státy mohou rozhodnout, že u projektů uvedených v tomto pododstavci není zapotřebí postup před podáním žádosti uvedený v odstavcích 1 a 6 tohoto článku.

4. Příslušné vnitrostátní orgány během povolovacího postupu zohlední veškeré platné provedené studie a povolení nebo oprávnění vydaná pro daný projekt na seznamu Unie předtím, než projekt vstoupil do povolovacího postupu podle tohoto článku, a nebudou vyžadovat duplicitní studie a povolení nebo oprávnění.

5. V členských státech, v nichž určení trasy nebo umístění provedené výhradně pro zvláštní účel plánovaného projektu, včetně plánování zvláštních koridorů pro síťové infrastruktury, nemůže být zahrnuto do procesu vedoucího ke komplexnímu rozhodnutí, odpovídající rozhodnutí se přijme v samostatné lhůtě šesti měsíců, počínaje datem předložení konečné a úplné dokumentace žádosti předkladatelem.

Za okolností uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce se prodloužení lhůty uvedené v odst. 2 druhém pododstavci zkrátí s výjimkou mimořádných okolností na šest měsíců, a to i v případě postupu uvedeného v tomto odstavci.

6. Postup před podáním žádosti zahrnuje tyto kroky:

Součástí postupu před podáním žádosti je dle potřeby vypracování veškerých zpráv předkladatelů projektu o vlivech na životní prostředí, včetně dokumentace týkající se přizpůsobení se změně klimatu.

Příslušný orgán písemně nebo na digitálních platformách potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací uvedených v písm. c) prvního pododstavce, čímž zahájí zákonný povolovací postup uvedený v odst. 1 písm. b). Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.

7. Předkladatel projektu zajistí, aby byla dokumentace žádosti úplná a odpovídající a v rámci povolovacího postupu co nejdříve požádá o stanovisko v této věci příslušný vnitrostátní orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným vnitrostátním orgánem na dodržení lhůt stanovených v tomto nařízení.

8. Členské státy usilují o zajištění toho, aby žádné změny vnitrostátního práva nevedly k prodlužování žádného povolovacího postupu zahájeného před vstupem těchto změn v platnost. V zájmu zachování rychlého povolovacího postupu pro projekty na seznamu Unie příslušné vnitrostátní orgány odpovídajícím způsobem upraví harmonogram stanovený v souladu s odst. 6 písm. b) tohoto článku, aby v maximální možné míře zajistily nepřekračování lhůt pro povolovací postup stanovených v tomto článku.

9. Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z práva Unie a mezinárodního práva, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

Lhůtami stanovenými tímto článkem pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny žádné kratší lhůty stanovené členskými státy.

1. Síť ENTSO pro elektřinu a Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí (dále jen „síť ENNOH“) uvedené v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L, 2024/1789, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1789/oj).) vypracují konzistentní jednotné odvětvové návrhy metodiky, včetně modelu energetické sítě a trhu uvedeného v odstavci 10 tohoto článku, pro harmonizovanou analýzu nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři na úrovni Unie u projektů na seznamu Unie, které spadají do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. a), b), d) a f) a v bodě 3 přílohy II tohoto nařízení.

Metodiky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou zpracovány v souladu se zásadami stanovenými v příloze V, jsou založené na společných předpokladech umožňujících srovnávání projektů a jsou v souladu cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050 a s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV.

Metodiky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použijí pro přípravu každého následujícího desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, který vypracuje síť ENTSO pro elektřinu podle článku 30 nařízení (EU) 2019/943 nebo síť ENNOH podle článku 60 nařízení (EU) 2024/1789.

Do 24. dubna 2023 síť ENTSO pro elektřinu poté, co během konzultačního postupu uvedeného v odstavci 2 shromáždí informace od příslušných zúčastněných stran, zveřejní své konzistentní jednotné odvětvové návrhy metodiky a předloží je členským státům, Komisi a agentuře. Každá metodika analýzy nákladů a přínosů vodíku v rámci celého energetického systému vypracovaná sítí ENTSO pro zemní plyn do 1. září 2024 se schvaluje postupem stanoveným v tomto článku. Do 1. prosince 2025 síť ENNOH zveřejní a předloží členským státům, Komisi a agentuře svůj konzistentní jednotný odvětvový návrh metodiky poté, co shromáždí podněty od příslušných zúčastněných stran během konzultačního postupu podle čl. 61 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2024/1789.

2. Před předložením svých návrhů metodik členským státům, Komisi a agentuře v souladu s odstavcem 1 zveřejní síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH předběžné návrhy metodik a vedou rozsáhlé konzultace a požádají o doporučení členské státy a alespoň organizace zastupující všechny příslušné zúčastněné strany, včetně Evropského subjektu pro provozovatele distribučních soustav zřízeného podle čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 (dále jen „subjekt EU DSO“), sdružení zapojených do trhů s elektřinou, zemním plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku, zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie, zástupců občanské společnosti, a pokud to bude považováno za vhodné, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.

Do tří měsíců od zveřejnění předběžných návrhů metodik podle prvního pododstavce může kterákoliv zúčastněná strana uvedená v prvním pododstavci předložit doporučení.

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).) může z vlastního podnětu předložit stanovisko k návrhům metodik.

Členské státy a zúčastněné strany uvedené v prvním pododstavci případně předloží a zveřejní svá doporučení a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu předloží své stanovisko agentuře a případně síti ENTSO pro elektřinu nebo síti ENNOH a zpřístupní je veřejnosti.

Konzultační postup je otevřený, včasný a transparentní. Síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH vypracují a zveřejní zprávu o konzultačním postupu.

Pokud síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH doporučení členských států, zúčastněných stran nebo vnitrostátních orgánů či stanovisko Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu nezohlední nebo je zohlední pouze částečně, odůvodní to.

3. Do tří měsíců ode dne obdržení návrhů metodik spolu se vstupy získanými během konzultací a se zprávou o této konzultaci poskytne agentura stanovisko síti ENTSO pro elektřinu a síti ENNOH. Agentura sdělí své stanovisko síti ENTSO pro elektřinu, síti ENNOH, členským státům a Komisi a zveřejní je na svých internetových stránkách.

4. Do tří měsíců od obdržení návrhů metodik mohou členské státy předložit svá stanoviska síti ENTSO pro elektřinu, síti ENNOH a Komisi. V zájmu usnadnění konzultací může Komise uspořádat zvláštní zasedání skupin za účelem projednání návrhů metodik.

5. Do tří měsíců ode dne obdržení stanovisek agentury a členských států podle odstavců 3 a 4 pozmění síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH své metodiky tak, aby plně zohledňovaly stanoviska agentury a členských států, a předloží je spolu se stanoviskem agentury Komisi ke schválení. Komise vydá své rozhodnutí do tří měsíců od předložení metodiky sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn či sítí ENNOH.

6. Do dvou týdnů od schválení Komisí v souladu s odstavcem 5 zveřejní síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH své příslušné metodiky na svých internetových stránkách. Zveřejní příslušné vstupní údaje a další relevantní údaje o síti, toku zatížení a trhu v dostatečně přesné podobě, přičemž dodržují omezení podle vnitrostátního práva a příslušných dohod o mlčenlivosti. Komise a agentura zajistí zachování důvěrnosti obdržených údajů na své straně i u osob, které pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.

7. Metodiky se pravidelně aktualizují a zdokonalují postupem podle odstavců 1 až 6. Musí v nich být zejména provedeny změny po předložení modelu energetické sítě a trhu uvedeného v odstavci 10. Agentura může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany uvedené v odstavci 2 prvním pododstavci a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat, s uvedením důvodů a harmonogramu. Agentura zveřejní žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a všechny příslušné dokumenty, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, na jejichž základě požádala o aktualizaci nebo zdokonalení.

8. U projektů, které spadají do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. c) a e) a v bodech 2, 4 a 5 přílohy II, zajistí Komise vypracování metodik pro harmonizovanou analýzu nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři na úrovni Unie. Tyto metodiky jsou v souladu s metodikami vypracovanými sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENNOH, pokud jde o přínosy a náklady. Agentura s podporou vnitrostátních regulačních orgánů prosazuje soulad těchto metodik s metodikami vypracovanými sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENNOH. Tyto metodiky se vypracují transparentním způsobem, včetně rozsáhlých konzultací s členskými státy a všemi relevantními zúčastněnými stranami.

9. Každé tři roky agentura stanoví a zveřejní soubor ukazatelů a odpovídajících referenčních hodnot pro srovnání jednotkových investičních nákladů u srovnatelných projektů kategorií energetické infrastruktury uvedených v příloze II. Předkladatelé projektů poskytnou požadované údaje vnitrostátním regulačním orgánům a agentuře.

Agentura zveřejní první ukazatele pro kategorie infrastruktury uvedené v bodech 1, 2 a 3 přílohy II do 24. dubna 2023 v rozsahu, v němž jsou k dispozici údaje pro výpočet spolehlivých ukazatelů a referenčních hodnot. Tyto referenční hodnoty mohou síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH použít k analýzám nákladů a přínosů prováděným pro následné desetileté plány rozvoje sítě pro celou Unii.

Agentura zveřejní první ukazatele pro kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodech 4 a 5 přílohy II do 24. dubna 2025.

10. Po rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH do 31. října 2025 společně předloží Komisi a agentuře konzistentní a postupně integrovaný model, který zajistí soulad mezi jednotnými odvětvovými metodikami založenými na společných předpokladech, zahrne infrastrukturu pro přenos elektřiny a přepravu zemního plynu a dopravu vodíku, zařízení pro skladování zemního plynu, zkapalněný zemní plyn a elektrolyzéry a bude pokrývat prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury podle přílohy I vymezené v souladu se zásadami stanovenými v příloze V.

11. Model uvedený v odstavci 10 zahrnuje alespoň vzájemné vazby příslušných odvětví ve všech fázích plánování infrastruktury, konkrétně scénáře, technologie a prostorové rozlišení, zjišťování nedostatků v infrastruktuře, zejména pokud jde o přeshraniční kapacity, a posouzení projektů.

12. Poté, co model podle odstavce 10 schválí Komise postupem stanoveným v odstavcích 1 až 5, bude tento model zahrnut do metodik uvedených v odstavci 1, které budou odpovídajícím způsobem pozměněny.

13. Alespoň každých pět let, počínaje dnem schválení podle odstavce 10, a v případě nutnosti častěji, se tento model a konzistentní jednotné odvětvové metodiky pro analýzu nákladů a přínosů aktualizují postupem uvedeným v odstavci 7.

14. Do 1. ledna 2027 se tento článek použije s výhradou přechodných ustanovení podle článku 61 nařízení (EU) 2024/1789.

1. Agentura po rozsáhlých konzultacích za účasti Komise, členských států, sítě ENTSO pro elektřinu, sítě ENTSO pro zemní plyn, subjektu EU DSO a alespoň organizací zastupujících sdružení působící na trzích s elektřinou, zemním plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku a zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení v oblasti energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie a zástupců občanské společnosti zveřejní do 24. ledna 2023 rámcové pokyny pro společné scénáře, které vypracují síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH. Tyto rámcové pokyny podle potřeby pravidelně aktualizují. Do konzultačního postupu o případné aktualizaci rámcových pokynů se rovněž zapojí síť ENNOH.

V rámcových pokynech uvedených v prvním pododstavci se stanoví kritéria pro transparentní, nediskriminační a důkladné vypracování scénářů s přihlédnutím k osvědčeným postupům v oblasti posuzování infrastruktury a plánování rozvoje sítě. Tyto pokyny mají rovněž zajistit, aby základní scénáře sítě ENTSO pro elektřinu, sítě ENTSO pro zemní plyn a sítě ENNOH byly plně v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050 a aby přihlížely k nejnovějším dostupným scénářům Komise a případně i k vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu může z vlastního podnětu poskytnout poznatky o tom, jak zajistit soulad scénářů s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050. Agentura tyto poznatky řádně zohlední v rámcových pokynech uvedených v prvním pododstavci.

Pokud agentura doporučení členských států, zúčastněných stran a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu nezohlední nebo je zohlední jen částečně, uvede pro to důvody.

2. Při vypracovávání společných scénářů, které mají být použity pro desetileté plány rozvoje sítě pro celou Unii, se síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH řídí rámcovými pokyny agentury.

Společné scénáře rovněž zahrnují dlouhodobou perspektivu do roku 2050 a případně i průběžné kroky.

3. Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH vyzvou organizace zastupující všechny příslušné zúčastněné strany, včetně subjektu EU DSO, sdružení zapojených do trhů s elektřinou, plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku, zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení v oblasti energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie a zástupců občanské společnosti, k účasti na vypracovávání scénářů, zejména klíčových prvků, jako jsou předpoklady a způsob, jakým jsou zohledněny v údajích scénářů.

4. Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a ENNOH zveřejní návrh zprávy o společných scénářích a předloží jej agentuře, členským státům a Komisi k vyjádření stanoviska.

Stanovisko ke zprávě o společných scénářích může z vlastního podnětu poskytnout i Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu.

5. Do tří měsíců ode dne obdržení návrhu zprávy o společných scénářích spolu se vstupy získanými během konzultace a zprávou o tom, jak byly tyto informace zohledněny, poskytne agentura síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn, síti ENNOH, členským státům a Komisi stanovisko k souladu scénářů s rámcovými pokyny uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci, včetně případných doporučení ohledně změn.

Ve stejné lhůtě může Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu z vlastního podnětu poskytnout stanovisko k souladu scénářů s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050.

6. Komise do tří měsíců od obdržení stanoviska podle odstavce 5 schválí návrh zprávy o společných scénářích s přihlédnutím ke stanoviskům agentury a členských států, nebo požádá síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH, aby jej pozměnily.

Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH předloží důvody vysvětlující, jak byla žádost Komise o změny vyřešena.

V případě, že Komise zprávu o společných scénářích neschválí, poskytne síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn a síti ENNOH odůvodněné stanovisko.

7. Do dvou týdnů od schválení zprávy o společných scénářích v souladu s odstavcem 6 zveřejní síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a ENNOH tuto zprávu na svých internetových stránkách. Zveřejní rovněž příslušné vstupní a výstupní údaje v dostatečně jasné a přesné podobě, tak aby výsledky mohly reprodukovat třetí strany, přičemž náležitě zohlední vnitrostátní právní předpisy a příslušné dohody o mlčenlivosti a citlivé informace.

8. Do 1. ledna 2027 se tento článek použije s výhradou přechodných ustanovení stanovených v článku 61 nařízení (EU) 2024/1789.

1. Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH zveřejní do šesti měsíců od schválení zprávy o společných scénářích podle čl. 12 odst. 6 a poté každé dva roky zprávy o nedostatcích v infrastruktuře vypracované v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě pro celou Unii.

Při posuzování nedostatků v infrastruktuře síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH založí svou analýzu na scénářích vypracovaných podle článku 12, uplatní zásadu „energetická účinnost v první řadě“ a budou přednostně zvažovat všechny příslušné alternativy k nové infrastruktuře. Při zvažování nových řešení v oblasti infrastruktury se v rámci posouzení nedostatků v infrastruktuře zohlední všechny relevantní náklady, včetně posílení sítě.

Posouzení nedostatků v infrastruktuře se zaměří zejména na ty nedostatky v infrastruktuře, které mohou mít vliv na splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050.

Před zveřejněním svých příslušných zpráv vede síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH rozsáhlé konzultace za účasti všech příslušných zúčastněných stran, včetně subjektu EU DSO, sdružení zapojených do trhů s elektřinou, plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku, zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení v oblasti energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie, zástupců občanské společnosti, agentury a všech zástupců členských států, jež jsou součástí příslušných prioritních koridorů energetické infrastruktury uvedených v příloze I.

2. Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH předloží svůj návrh zprávy o nedostatcích v infrastruktuře agentuře, Komisi a členským státům k vyjádření stanoviska.

3. Do tří měsíců ode dne obdržení zprávy o nedostatcích v infrastruktuře spolu se vstupy získanými v rámci konzultací a zprávou o tom, jak byly tyto informace zohledněny, poskytne agentura stanovisko síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn nebo síti ENNOH, Komisi a členským státům a zpřístupní je veřejnosti.

4. Do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury podle odstavce 3 vypracuje Komise s přihlédnutím ke stanovisku agentury a s využitím informací poskytnutých členskými státy stanovisko a předloží je síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn nebo síti ENNOH.

5. Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH v souladu se stanovisky Komise a členských států upraví své zprávy o nedostatcích v infrastruktuře, přičemž náležitě zohlední stanovisko agentury, a zpřístupní tyto zprávy veřejnosti.

6. Do 1. ledna 2027 se tento článek použije s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 61 nařízení (EU) 2024/1789.

1. Do 24. ledna 2023 uzavřou členské státy s podporou Komise v rámci svých konkrétních prioritních koridorů elektrizačních soustav na moři stanovených v oddílu 2 přílohy I a s přihlédnutím ke zvláštnostem a rozvoji v každém regionu nezávaznou dohodu o spolupráci týkající se cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři, které má být využíváno v každé přímořské oblasti do roku 2050, s průběžnými kroky v letech 2030 a 2040, a to v souladu se svými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a potenciálem obnovitelných zdrojů na moři v každé přímořské oblasti.

Tato nezávazná dohoda se uzavírá písemně pro každou přímořskou oblast spojenou s územím členských států a není jí dotčeno právo členských států rozvíjet projekty ve svých teritoriálních vodách a ve výlučné ekonomické zóně. Komise poskytne pokyny pro práci ve skupinách.

2. Do 24. ledna 2024 a poté v rámci každého desetiletého plánu rozvoje sítě vypracuje síť ENTSO pro elektřinu za účasti příslušných provozovatelů přenosových soustav, vnitrostátních regulačních orgánů, členských států a Komise a v souladu s nezávaznou dohodou uvedenou v odstavci 1 tohoto článku plány rozvoje strategické integrované sítě na moři na vysoké úrovni pro každou přímořskou oblast a zveřejní je v podobě samostatné zprávy, která tvoří součást desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, v souladu s prioritními koridory elektrizačních soustav na moři uvedenými v příloze I, přičemž zohlední ochranu životního prostředí a další využití moře.

Při vypracovávání plánů rozvoje strategické integrované sítě na moři na vysoké úrovni ve lhůtě stanovené v odstavci 1 zohlední síť ENTSO pro elektřinu nezávazné dohody uvedené v odstavci 1 týkající se vypracování scénářů pro desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii.

Tyto plány rozvoje strategické integrované sítě na moři na vysoké úrovni poskytnou výhled na vysoké úrovni, pokud jde o potenciál výrobních kapacit na moři a výsledné potřeby v elektrizační soustavě na moři, včetně potenciálních potřeb v oblasti propojovacích vedení, hybridních projektů, radiálních propojení, posilování a vodíkové infrastruktury.

3. Plány rozvoje strategické integrované sítě na moři na vysoké úrovni jsou v souladu s regionálními investičními plány zveřejněnými podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 a začleňují se do desetiletých plánů rozvoje sítě pro celou Unii s cílem zajistit soudržný rozvoj plánování elektrizačních soustav na pevnině a na moři a nezbytné posílení.

4. Do 24. prosince 2024 a poté každé dva roky aktualizují členské státy své nezávazné dohody uvedené odstavci 1 tohoto článku, a to i s ohledem na výsledky uplatňování metodiky analýzy nákladů a přínosů a sdílení nákladů na prioritní koridory elektrizačních soustav na moři, jakmile tyto výsledky budou k dispozici.

5. Po každé aktualizaci nezávazných dohod pro každou přímořskou oblast v souladu s odstavcem 4 aktualizuje síť ENTSO pro elektřinu strategický plán rozvoje integrované sítě na moři na vysoké úrovni v rámci příštího desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii uvedeného odstavci 2.

1. Do 24. června 2024 vypracuje Komise za účasti členských států, příslušných provozovatelů přenosových soustav, agentury a vnitrostátních regulačních orgánů pokyny pro konkrétní analýzy nákladů a přínosů a sdílení nákladů pro zavedení plánů rozvoje integrované sítě na moři v dané přímořské oblasti uvedených v čl. 14 odst. 2 v souladu s nezávaznými dohodami uvedenými v čl. 14 odst. 1. Tyto pokyny jsou slučitelné s čl. 16 odst. 1. Komise případně své pokyny aktualizuje s přihlédnutím k výsledkům jejich provádění.

2. Do 24. června 2025 předloží síť ENTSO pro elektřinu za účasti příslušných provozovatelů přenosových soustav, agentury, vnitrostátních regulačních orgánů a Komise výsledky použití metodiky nákladů a přínosů a sdílení nákladů na prioritní koridory elektrizačních soustav na moři.

1. Účinně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. a), b), c), d) a f) přílohy II a s projekty společného zájmu spadajícími do kategorie energetické infrastruktury stanovené v bodě 3 přílohy II, pokud spadají do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů v každém dotčeném členském státě, ponese příslušný provozovatel přenosové či přepravní soustavy nebo předkladatelé projektu přenosové či přepravní infrastruktury členských států, na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje tarify za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.

2. Ustanovení tohoto článku se použijí na projekt společného zájmu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. a), b), c), d) a f) a v bodě 3 přílohy II, pokud alespoň jeden předkladatel projektu podá příslušným vnitrostátním orgánům žádost o úhradu nákladů projektu.

Na projekty spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v bodě 1 písm. e) a bodě 2 přílohy II se mohou ustanovení tohoto článku vztahovat, pokud alespoň jeden předkladatel projektu požádá příslušné vnitrostátní orgány o jejich použití.

Má-li projekt několik předkladatelů, příslušné vnitrostátní regulační orgány bez prodlení všechny předkladatele projektu vyzvou k tomu, aby žádost o investici podali společně v souladu s odstavcem 4.

3. U projektu společného zájmu, na který se vztahuje odstavec 1, předkladatelé projektu všechny příslušné vnitrostátní regulační orgány pravidelně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadu, který je s ním spojen, a to alespoň jednou ročně, dokud není projekt uveden do provozu.

4. Jakmile projekt společného zájmu dosáhne dostatečné vyspělosti a předpokládá se, že je připraven zahájit fázi výstavby během následujících 36 měsíců, předloží předkladatelé projektu po konzultaci s provozovateli přenosových či přepravních soustav z členských států, na které má projekt významný čistý pozitivní dopad, žádost o investici. Tato žádost o investici obsahuje žádost o přeshraniční přidělení nákladů a je předložena všem příslušným vnitrostátním regulačním orgánům společně se všemi těmito náležitostmi:

Pokud projekt předkládá více předkladatelů, předloží své žádosti o investice společně.

Po obdržení každé žádosti o investice předloží příslušné vnitrostátní regulační orgány neprodleně její kopii agentuře pro informační účely.

Příslušné vnitrostátní regulační orgány a agentura zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

5. Do šesti měsíců ode dne, kdy poslední z příslušných vnitrostátních regulačních orgánů obdržel žádost o investici, přijmou tyto orgány po konzultaci s dotčenými předkladateli projektu společná koordinovaná rozhodnutí o přidělení účinně vynaložených investičních nákladů, které ponese každý provozovatel soustavy v rámci daného projektu, jakož i o jejich začlenění do tarifů, nebo o zamítnutí žádosti o investici, ať již celé, nebo její části, pokud společná analýza příslušných vnitrostátních regulačních orgánů dospěje k závěru, že projekt nebo jeho část nepřináší významný čistý přínos v žádném z členských států příslušných vnitrostátních regulačních orgánů. Příslušné vnitrostátní regulační orgány zahrnou do tarifů relevantní účinně vynaložené investiční náklady, jak jsou definovány v doporučení uvedeném v odstavci 11, v souladu s přidělením investičních nákladů, které ponese každý provozovatel soustavy v souvislosti s projektem. U projektů nacházejících se na území jejich členského státu příslušné vnitrostátní regulační orgány poté případně posoudí, zda by v důsledku zahrnutí investičních nákladů do tarifů mohly vyvstat jakékoli problémy s cenovou dostupností.

Při přidělování nákladů zohlední příslušné vnitrostátní regulační orgány skutečné nebo očekávané:

Při přeshraničním přidělování nákladů se přihlíží k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům projektů v dotčených členských státech a k potřebě zajistit stabilní finanční rámec pro rozvoj projektů společného zájmu a zároveň minimalizovat potřebu finanční podpory.

Při přeshraničním přidělování nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými provozovateli přenosových či přepravních soustav o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku. Při jejich posouzení se uváží všechny relevantní scénáře uvedené v článku 12 a další scénáře pro plánování rozvoje sítě, což umožní důkladnou analýzu přínosu projektu společného zájmu k cílům energetické politiky Unie v oblasti dekarbonizace, integrace trhu, hospodářské soutěže, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek. Jsou-li použity další scénáře, musí být v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050 a podléhat stejné míře konzultací a kontroly, jako je tomu v případě postupu stanoveného v článku 12.

Jestliže projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění se nepovažuje za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli přenosové či přepravní soustavy členských států postižených těmito negativními externalitami.

6. Příslušné vnitrostátní regulační orgány na základě přeshraničního přidělení nákladů podle odstavce 5 tohoto článku při stanovování nebo schvalování tarifů v souladu s čl. 41 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/73/ES a čl. 59 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2019/944 zohlední skutečné náklady vynaložené provozovatelem přenosové či přepravní soustavy či jiným předkladatelem projektu v důsledku investic, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného a strukturálně srovnatelného provozovatele.

Příslušné vnitrostátní regulační orgány agentuře neprodleně oznámí rozhodnutí o přidělení nákladů společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. V rozhodnutí o přidělení nákladů se uvedou zejména podrobné důvody, na jejichž základě byly náklady rozděleny mezi členské státy, včetně těchto:

Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní.

7. V případě, že příslušné vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o dané žádosti o investice do šesti měsíců ode dne, kdy žádost obdržel poslední příslušný vnitrostátní regulační orgán, uvědomí o tom neprodleně agenturu.

V tom případě nebo na základě společné žádosti příslušných vnitrostátních regulačních orgánů přijme agentura do tří měsíců ode dne, kdy jí byla záležitost předložena, rozhodnutí o žádosti o investice včetně přeshraničního přidělení nákladů podle odstavce 5.

Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje příslušné vnitrostátní regulační orgány a předkladatele projektu. Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací.

V posouzení vypracovaném agenturou se uváží všechny relevantní scénáře vypracované podle článku 12 a další scénáře pro plánování rozvoje sítě, což umožní důkladnou analýzu přínosu projektu společného zájmu k naplňování cílů energetické politiky Unie v oblasti dekarbonizace, integrace trhu, hospodářské soutěže, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek. Jsou-li použity další scénáře, musí být v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050 a podléhat stejné míře konzultací a kontroly, jako je tomu v případě postupu stanoveného v článku 12.

Agentura ponechá ve svém rozhodnutí o žádosti o investice včetně přeshraničního přidělení nákladů určení toho, jakým způsobem jsou investiční náklady zahrnuty do tarifů v souladu s předepsaným přeshraničním přidělením nákladů, na příslušných vnitrostátních orgánech v okamžiku provedení daného rozhodnutí v souladu s vnitrostátním právem.

Rozhodnutí o žádosti o investici včetně přeshraničního přidělení nákladů se zveřejní. Použijí se čl. 25 odst. 3 a články 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942.

8. Kopie všech rozhodnutí o přidělení nákladů předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

9. Rozhodnutí o přidělení nákladů neovlivní právo provozovatelů přenosových či přepravních soustav žádat o poplatky za přístup k sítím a právo vnitrostátních regulačních orgánů tyto poplatky schvalovat v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009, čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 3 až 6 nařízení (EU) 2019/943, článkem 32 směrnice 2009/73/ES a článkem 6 směrnice (EU) 2019/944.

10. Tento článek se nepoužije na projekty společného zájmu, které obdržely výjimku:

11. Do 24. června 2023 přijme agentura doporučení s cílem určit osvědčené postupy pro vyřizování žádostí o investice do projektů společného zájmu. Toto doporučení se podle potřeby pravidelně aktualizuje, zejména s cílem zajistit soulad se zásadami týkajícími se přeshraničního sdílení nákladů elektrizačních soustav na moři pro energii z obnovitelných zdrojů podle čl. 15 odst. 1. Při přijímání nebo změně doporučení agentura provádí rozsáhlé konzultace, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany.

12. Tento článek se obdobně použije na projekty ve společném zájmu.

1. Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu, mohou členské státy a vnitrostátní regulační orgány poskytnout uvedenému projektu odpovídající pobídky v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009, čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 3 až 6 nařízení (EU) 2019/943, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES a čl. 58 písm. f) směrnice (EU) 2019/944.

První pododstavec se nepoužije, pokud projekt společného zájmu obdržel výjimku:

2. V případě rozhodnutí o udělení pobídek podle odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní regulační orgány zohlední výsledky analýzy nákladů a přínosů v souladu s metodikou vypracovanou podle článku 11, a zejména regionální pozitivní externality či pozitivní externality pro celou Unii, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladatelům projektu, opatření přijatá ke zmírnění rizik a důvody rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi jak na souši, tak na moři, rizika spojená s nedostatečným krytím nákladů a rozvojová rizika.

3. Rozhodnutí o udělení pobídek zohlední konkrétní povahu vzniklého rizika a může udělovat pobídky zahrnující mimo jiné jedno nebo více těchto opatření:

4. Do 24. ledna 2023 předloží každý vnitrostátní regulační orgán agentuře svou metodiku a kritéria, která používá při hodnocení investic do projektů energetické infrastruktury a vyšších rizik těchto projektů, ve znění aktualizovaném s ohledem na nejnovější vývoj právních předpisů, politiky, technologie a trhu. Tato metodika a kritéria rovněž výslovně řeší konkrétní rizika elektrizačních soustav na moři pro energii z obnovitelných zdrojů podle bodu 1 písm. f) přílohy II a projektů, které sice mají nízké kapitálové výdaje, ale vykazují významné provozní výdaje.

5. Do 24. června 2023 usnadní agentura, poté co řádně zohlednila informace obdržené podle odstavce 4 tohoto článku, sdílení osvědčených postupů a předloží doporučení v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942 ohledně obou níže uvedených bodů:

6. Do 24. září 2023 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány svou metodiku a kritéria, která využívají při hodnocení investic do projektů energetické infrastruktury a vyšších rizik těchto projektů.

7. Pokud opatření uvedená v odstavcích 5 a 6 nejsou dostatečná k zajištění včasného provedení projektů společného zájmu, může Komise vydat pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku.

1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v článku 24 a příloze II jsou způsobilé k finanční pomoci Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů.

2. Projekty společného zájmu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v článku 24 a v bodě 1 písm. a), b), c), d) a f) a bodě 3 přílohy II jsou rovněž způsobilé k finanční pomoci Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují všechna následující kritéria:

3. Projekty společného zájmu prováděné v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 7 písm. d) jsou rovněž způsobilé k finanční pomoci Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku.

4. Projekty společného zájmu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. e), bodě 2 a bodě 5 přílohy II jsou rovněž způsobilé k finanční pomoci Unie ve formě grantů na práce, mohou-li dotčení předkladatelé projektu v rámci hodnocení provedeného příslušným vnitrostátním orgánem nebo případně vnitrostátním regulačním orgánem jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, jako je bezpečnost dodávek, pružnost systému, solidarita nebo inovace, a předloží jasné důkazy o jejich nedostatečné obchodní životaschopnosti podle analýzy nákladů a přínosů, obchodního plánu a provedených posouzení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.

5. Tento článek se obdobně použije na projekty ve společném zájmu.

Projekty ve společném zájmu jsou způsobilé k finanční pomoci Unie za podmínek stanovených v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1153. Pokud jde o granty na práce, jsou projekty ve společném zájmu způsobilé k finanční pomoci Unie, pokud splňují kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku a pokud projekt přispívá k dosažení celkových cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4 je svěřena Komisi ode dne 23. června 2022 na dobu sedmi let. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Do 30. června 2027 zveřejní Komise zprávu o provádění projektů na seznamu Unie a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje hodnocení:

Komise zřídí a udržuje platformu pro transparentnost, která je snadno přístupná veřejnosti prostřednictvím internetu. Platforma je pravidelně aktualizována o informace ze zpráv uvedených v čl. 5 odst. 4 a z internetových stránek uvedených v čl. 9 odst. 7. Platforma obsahuje tyto informace:

1. V případě Kypru a Malty, jež nejsou napojeny na transevropskou plynárenskou síť, se použije odchylka od článku 3, čl. 4 odst. 1 písm. a) a b), čl. 4 odst. 5, čl. 16 odst. 4 písm. a) a příloh I, II a III, aniž je dotčen čl. 32 odst. 2. Jedno propojení pro každý z těchto členských států si zachová status projektu společného zájmu podle tohoto nařízení se všemi příslušnými právy a povinnostmi, pokud:

Tyto projekty zajistí v budoucnu možnost přístupu na nové trhy s energií, včetně vodíku.

2. Předkladatelé projektů poskytnou příslušným skupinám dostatečné důkazy o tom, jakým způsobem propojení uvedená v odstavci 1 umožní přístup na nové trhy s energií, včetně vodíku, v souladu s celkovými cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu. Součástí takových důkazů je i posouzení nabídky vodíku z obnovitelných nebo nízkouhlíkových zdrojů a poptávky po něm, jakož i výpočet snížení emisí skleníkových plynů, jež daný projekt umožnil.

Komise příslušné posouzení a výpočet pravidelně ověřuje, stejně jako včasnou realizaci projektu.

3. Kromě zvláštních kritérií stanovených v článku 19 pro finanční pomoc Unie musí být propojení uvedená v odstavci 1 tohoto článku navržena tak, aby zajišťovala přístup na budoucí trhy s energií, včetně vodíku, nesmí vést k prodloužení životnosti zařízení pro zemní plyn a musí zajišťovat přeshraniční interoperabilitu sousedních sítí. Veškerá způsobilost k finanční pomoci Unie podle článku 18 končí dnem 31. prosince 2027.

4. Jakákoli žádost o finanční pomoc Unie určenou na provedení prací musí jasně prokázat cíl přeměnit zařízení na zařízení určené pro vodík do roku 2036, pokud to dovolí tržní podmínky, a to prostřednictvím plánu s přesným harmonogramem.

5. Odchylka stanovená v odstavci 1 se použije do doby, než budou Kypr nebo Malta přímo napojeny na transevropskou plynárenskou síť, nebo do 31. prosince 2029, podle toho, co nastane dříve.

V čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Každé dva roky síť ENTSO pro zemní plyn přijme a zveřejní plán rozvoje sítě pro celé Společenství uvedený v odst. 3 písm. b). Plán rozvoje sítě pro celé Společenství zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, včetně vodíkových sítí, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.“

V článku 11 nařízení (EU) 2019/942 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

• „c) plní povinnosti stanovené v článku 5, čl. 11 odst. 3 a 6 až 9, článcích 12, 13 a 17 a v oddílu 2 bodě 12 přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).“);

V čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Plán rozvoje sítě pro celou Unii uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. b) zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, včetně vypracovávání scénářů a posouzení odolnosti soustavy. Relevantní vstupní parametry pro vytváření modelů, jako jsou předpoklady ohledně cen paliva a uhlíku nebo instalace obnovitelných zdrojů energie, jsou plně v souladu s evropským posouzením zdrojové přiměřenosti vypracovaným podle článku 23.“

V čl. 41 odst. 1 směrnice 2009/73/ES se doplňuje nové písmeno, které zní:

• „v) plnit povinnosti stanovené v článku 3, čl. 5 odst. 7 a článcích 14 až 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).“);

V čl. 59 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944 se vkládá nové písmeno, které zní:

• „aa) plnit povinnosti stanovené v článku 3, čl. 5 odst. 7 a článcích 14 až 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).“).

1. Během přechodného období končícího dnem 31. prosince 2029 mohou být zařízení určená pro vodík přeměněná ze zařízení pro zemní plyn a spadající do kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodě 3 přílohy II použita pro přepravu nebo skladování předem definované směsi vodíku se zemním plynem nebo biometanem.

2. Během přechodného období uvedeného v odstavci 1 předkladatelé projektů při navrhování a provádění projektů úzce spolupracují s cílem zajistit interoperabilitu sousedních sítí.

3. Předkladatel projektu dostatečně doloží, mimo jiné prostřednictvím obchodních smluv, jakým způsobem zařízení uvedená v odstavci 1 tohoto článku přestanou být do konce tohoto přechodného období zařízeními pro zemní plyn a stanou se zařízeními určenými pro vodík, jak je uvedeno v bodě 3 přílohy II, a jak bude během tohoto přechodného období umožněno zvýšené využívání vodíku. Součástí těchto důkazů je i posouzení nabídky vodíku z obnovitelných nebo nízkouhlíkových zdrojů a poptávky po něm, jakož i výpočet snížení emisí skleníkových plynů, jež daný projekt umožnil. V souvislosti se sledováním pokroku dosaženého při provádění projektů společného zájmu agentura ověří včasný přechod projektu na zařízení určené pro vodík, jak je stanoveno v bodě 3 přílohy II.

4. Způsobilost projektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku k finanční pomoci Unie podle článku 18 končí dnem 31. prosince 2027.

5. V přílohách tohoto nařízení se jakýmkoli odkazem na „síť ENTSO pro zemní plyn“ rozumí „síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH“ pro účely přechodných ustanovení podle článku 61 nařízení (EU) 2024/1789. Od 1. ledna 2027 se jakýmkoli odkazem na „síť ENTSO pro plyn“ rozumí „síť ENNOH“.

1. Nařízení (EU) č. 347/2013 se s platností od 23. června 2022 zrušuje. Dle tohoto nařízení nevznikají žádná práva ve vztahu k projektům uvedeným v přílohách nařízení (EU) č. 347/2013.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku zůstávají příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/564(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/564 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 14).), která obsahuje pátý unijní seznam projektů společného zájmu, jakož i články 2 až 10, články 12, 13 a 14, přílohy I až IV a příloha VI nařízení (EU) č. 347/2013 platné a účinné, pokud jde o projekty společného zájmu uvedené na pátém unijním seznamu, dokud nevstoupí v platnost první unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu sestavený podle tohoto nařízení.

3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se na projekty, které byly zařazeny na pátý unijní seznam projektů společného zájmu sestavený podle nařízení (EU) č. 347/2013 a u nichž příslušný orgán přijal dokumentaci žádosti k posouzení, vztahují práva a povinnosti vyplývající z kapitoly III tohoto nařízení po dobu čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost.