1) V článku 2 se druhý pododstavec mění takto:

• a) bod 1 se nahrazuje tímto:
  • „1) „energií z obnovitelných zdrojů“ nebo „obnovitelnou energií“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrná energie, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, osmotická energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;
  • „1a) „průmyslovou kulatinou“ pilařské dřevo, dýhařské dřevo, vlákninové dřevo kulaté či řezané, jakož i další kulatina, které jsou vhodné pro průmyslové účely, kromě kulatiny, jež je z důvodu svých vlastností, jako jsou druhy, rozměry, přímost a hustota suků, nevhodná pro průmyslové využití, jak je vymezeno a řádně odůvodněno členskými státy podle příslušných lesních a tržních podmínek;“;
• b) bod 4 se nahrazuje tímto:
  • „4) „hrubou konečnou spotřebou energie“ energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny a tepla a ztráty elektřiny a tepla při jejich distribuci a přenosu;“;
• c) vkládají se nové body, které znějí:
  • „9a) „oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ konkrétní místo nebo oblast, ať už na pevnině, na moři či na vnitrozemských vodách, které byly členským státem určeny za zvláště vhodné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
  • 9b) „zařízením na výrobu sluneční energie“ zařízení, které přeměňuje energii ze slunce na tepelnou nebo elektrickou energii, zejména solární termální a solární fotovoltaická zařízení;“;
• d) vkládají se nové body, které znějí:
  • „14a) „nabídkovou zónou“ nabídková zóna ve smyslu čl. 2 bodu 65 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).);
  • 14b) „inovativní technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, která alespoň v jednom směru zlepšuje srovnatelné moderní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo umožňuje využívat technologii v oblasti obnovitelné energie, jež není plně komerčně využívána nebo zahrnuje jasnou míru rizika;
  • 14c) „inteligentním měřicím systémem“ inteligentní měřicí systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).);
  • 14d) „dobíjecím bodem“ dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ze dne 13. září 2023 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice 2014/94/EU (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 1).);
  • 14e) „účastníkem trhu“ účastník trhu ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) 2019/943;
  • 14f) „trhem s elektřinou“ trhy s elektřinou ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2019/944;
  • 14 g) „domácí baterií“ samostatná akumulátorová baterie o zaručené kapacitě větší než 2 kWh, která je vhodná k instalaci a použití v domácím prostředí;
  • 14h) „baterií elektrického vozidla“ baterie elektrického vozidla ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1).“;);
  • 14i) „průmyslovou baterií“ průmyslová baterie ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 13 nařízení (EU) 2023/1542;
  • 14j) „technickým stavem“ technický stav ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 28 nařízení (EU) 2023/1542;
  • 14k) „stavem nabití“ stav nabití ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 27 nařízení (EU) 2023/1542;
  • 14 l) „nastavením výkonu“ dynamické informace uchovávané v systému řízení baterie, který předepisuje nastavení elektrického výkonu, v němž by měla baterie optimálně pracovat během dobíjení nebo vybíjení tak, aby byl optimalizován její technický stav a provozní využívání;
  • 14 m) „inteligentním dobíjením“ dobíjení, při němž je intenzita elektřiny dodávané do baterie dynamicky regulována na základě informací získaných prostřednictvím elektronické komunikace;
  • 14n) „regulačním orgánem“ regulační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2019/943;
  • 14o) „obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2023/1804;
  • 14p) „běžným dobíjecím bodem“ běžný dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804;
  • 14q) „smlouvou o nákupu energie z obnovitelných zdrojů“ smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazují koupit energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce, která zahrnuje mimo jiné smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a smlouvy o nákupu vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;
• e) vkládají se nové body, které znějí:
  • 18a) „„průmyslem“ podniky a výrobky, které spadají do sekcí B, C a F a do sekce J oddílu (63) statistické klasifikace ekonomických činností (NACE REV.2), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).“;);
  • 18b) „neenergetickým účelem“ použití paliv jako suroviny v průmyslovém procesu, nikoliv k výrobě energie;
• f) vkládají se nové body, které znějí:
  • „22a) „obnovitelnými palivy“ biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy a obnovitelná paliva nebiologického původu;
  • 22b) „energetickou účinností v první řadě“ energetická účinnost v první řadě ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;“;
• g) bod 36 se nahrazuje tímto:
  • „36) „obnovitelnými palivy nebiologického původu“ kapalná a plynná paliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy;“;
• h) vkládají se nové body, které znějí:
  • „44a) „lesní plantáží“ lesní plantáž ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (Text s významem pro (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 206).“);
  • 44b) „osmotickou energií“ energie přirozeně vznikající z rozdílu v koncentraci soli mezi dvěma tekutinami, například sladkou a slanou vodou;
  • 44c) „účinností systému“ výběr energeticky účinných řešení, pokud zároveň umožňují nákladově efektivní dekarbonizaci, dodatečnou flexibilitu a účinné využívání zdrojů;
  • 44d) „skladováním energie na stejném místě“ zařízení na skladování energie kombinované se zařízením na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a připojené v síti ke stejnému přístupovému bodu;
  • 44e) „solárním elektrickým vozidlem“ motorové vozidlo vybavené pohonem zahrnujícím pouze neperiferní elektrická zařízení jakožto měnič energie s elektricky dobíjeným systémem skladování energie, který je možno dobíjet externě, a fotovoltaickými panely zabudovanými do vozidla;

2) Článek 3 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 42,5 %.

  Členské státy společně usilují o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030 na 45 %.

  Členské státy stanoví orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 ve výši nejméně 5 % nově instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů.“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby energie z biomasy byla vyráběna způsobem, který minimalizuje nežádoucí narušující účinky na trh se surovinami k výrobě biomasy a nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost, životní prostředí a klima. Za tímto účelem zohlední hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES a zajistí uplatňování zásady kaskádového využívání biomasy s důrazem na podpůrné systémy a se zohledněním specifických vnitrostátních podmínek.

  Členské státy navrhnou režimy podpory pro energii z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy tak, aby se zabránilo pobídkám pro neudržitelné cesty a narušení hospodářské soutěže s materiálovými odvětvími, a s cílem zajistit, aby byla dřevní biomasa využívána podle své nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty v tomto pořadí priorit:

  • a) výrobky na bázi dřeva;
  • b) prodloužení životnosti výrobků na bázi dřeva;
  • c) opětovné použití;
  • d) recyklace;
  • e) bioenergie a
  • f) likvidace.

  Členské státy se mohou odchýlit od zásady kaskádového využívání biomasy uvedené v odstavci 3 v případě nutnosti zajistit bezpečnost dodávek energie. Členské státy se rovněž mohou odchýlit od uvedené zásady, pokud místní průmysl není kvantitativně či kvalitativně schopen využívat lesní biomasu pro ekonomickou a environmentální přidanou hodnotu, jež je vyšší než výroba energie, a to v případě vstupních surovin pocházejících z:

  • a) nezbytné činnosti v oblasti obhospodařování lesů zaměřené na zajištění jejich předkomerčního prořezávání nebo prováděné v souladu s vnitrostátními právními předpisy o prevenci lesních požárů ve vysoce rizikových oblastech;
  • b) nahodilé těžby po zdokumentovaných přírodních škodlivých činitelích nebo
  • c) těžby určitého dřeva, jehož vlastnosti nejsou vhodné pro místní zpracovatelská zařízení.

  Členské státy oznámí Komisi nejvýše jednou ročně souhrn odchylek od uplatňování zásady kaskádového využívání biomasy podle odstavce 3a, spolu s důvody těchto odchylek a zeměpisným rozsahem, v němž jsou uplatňovány. Komise obdržená oznámení zveřejní a může ke kterémukoli z nich vydat veřejné stanovisko.

  Členské státy neposkytují přímou finanční podporu na:

  • a) použití pilařského dřeva, dýhařského dřeva, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů k výrobě energie;
  • b) výrobu energie z obnovitelných zdrojů ze spalování odpadu, pokud nebyly dodrženy povinnosti tříděného sběru stanovené ve směrnici 2008/98/ES.

  Aniž je dotčen odstavec 3, členské státy neposkytnou novou podporu ani neobnoví poskytování žádné podpory na výrobu elektřiny z lesní biomasy v zařízeních vyrábějících pouze elektřinu, pokud tato elektřina nesplňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

  • a) je vyráběna v regionu vymezeném v územním plánu spravedlivé transformace stanoveném v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).“;) z důvodu jeho závislosti na pevných fosilních palivech a splňuje příslušné požadavky stanovené v čl. 29 odst. 11 této směrnice;
  • b) vyrábí se za použití zachycování a ukládání CO₂ z biomasy a splňuje požadavky stanovené v čl. 29 odst. 11 druhém pododstavci;
  • c) vyrábí se po omezenou dobu v nejvzdálenějším regionu podle článku 349 Smlouvy o fungování EU, s cílem v co největší míře postupně omezit využívání lesní biomasy, aniž by byl dotčen přístup k bezpečné a zabezpečené energii.

  Do roku 2027 zveřejní Komise zprávu o dopadu režimů podpory členských států pro biomasu, včetně dopadu na biologickou rozmanitost, klima a životní prostředí a včetně možného narušování trhu, a posoudí možnost dalších omezení, pokud jde o režimy podpory pro lesní biomasu.

• c) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Členské státy stanoví rámec, který může zahrnovat režimy podpory a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů a který umožňuje zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů na úrovni, která je v souladu s vnitrostátním příspěvkem členského státu uvedeným v odstavci 2 tohoto článku, a tempem, které je v souladu s orientačními trajektoriemi uvedenými v čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999. Tento rámec by měl řešit zejména přetrvávající překážky bránící vysokým dodávkám elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně překážek s povolovacími postupy, a rozvoj nezbytné přenosové, distribuční a skladovací infrastruktury, včetně skladování energie na stejném místě. Při navrhování tohoto rámce členské státy zohlední dodatečnou energii z obnovitelných zdrojů potřebnou k uspokojení poptávky v odvětví dopravy, průmyslu, stavebnictví, vytápění a chlazení a k výrobě obnovitelných paliv nebiologického původu. Členské státy mohou ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a ve svých integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení uvést souhrn politických a jiných opatření zastřešených tímto podpůrným rámcem a posouzení jejich provádění.“

3) Článek 7 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „S ohledem na první pododstavec písm. a), b) nebo c), se plyn a elektřina z obnovitelných zdrojů zohlední při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů pouze jednou.

  Energie vyrobená z obnovitelných paliv nebiologického původu se započítává do odvětví elektřiny, vytápění a chlazení nebo dopravy, kde je spotřebována.

  Aniž je dotčen třetí pododstavec, členské státy se mohou prostřednictvím zvláštní dohody o spolupráci dohodnout na tom, že se bude celkový objem obnovitelných paliv nebiologického původu spotřebovaných v jednom členském státě nebo jejich část započítávat do podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v tom členském státě, v němž byla tato paliva vyrobena. Aby bylo možné sledovat, zda nedochází k započítávání stejných obnovitelných paliv nebiologického původu jak v členském státě, v němž jsou vyráběna, tak v členském státě, v němž jsou spotřebována, a za účelem započítávaného množství, oznámí členské státy Komisi každou takovou dohodu o spolupráci. Tato dohoda o spolupráci musí obsahovat množství obnovitelných paliv nebiologického původu, které se má započítávat celkem a pro každý členský stát zvlášť, a datum, od kterého má dohoda o spolupráci začít platit.“;

• b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů vypočítá jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje energie a elektřiny z obnovitelných paliv nebiologického původu, s výjimkou výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách využívajících vodu, kterou předtím vypumpovaly vzhůru, a elektřiny používané k výrobě obnovitelných paliv nebiologického původu.“

  ;

• c) v odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) Konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, bioplynu a paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. To zahrnuje rovněž obnovitelná paliva dodávaná pro mezinárodní námořní zásobníky.“

4) Článek 9 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Do 31. prosince 2025 se každý členský stát dohodne na vytvoření rámce pro spolupráci na společných projektech pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s jedním nebo více členskými státy, a to za těchto podmínek:

  • a) členské státy se do 31. prosince 2030 vynasnaží dohodnout se na vytvoření alespoň dvou společných projektů,
  • b) členské státy s roční spotřebou elektřiny vyšší než 100 TWh se vynasnaží do 31. prosince 2033 vytvořit třetí společný projekt.

  Určení společných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři vychází z potřeb uvedených v plánech rozvoje strategické integrované sítě na moři na vysoké úrovni pro každou mořskou oblast podle čl. 14 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).) a v desetiletém plánu rozvoje sítě pro celou Unii podle čl. 30 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/943, může však jít nad rámec těchto potřeb, přičemž se jich mohou účastnit místní a regionální orgány a soukromé podniky.

  Členské státy usilují o spravedlivé rozdělení nákladů a přínosů společných projektů. Za tímto účelem členské státy v příslušné dohodě o spolupráci zohlední veškeré příslušné náklady a přínosy společného projektu.

  Členské státy oznámí Komisi dohody o spolupráci, včetně data předpokládaného zprovoznění společných projektů. Projekty financované z vnitrostátních příspěvků v rámci mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1294(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1294 ze dne 15. září 2020 o mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 303, 17.9.2020, s. 1).“;) se považují za splnění povinností uvedených v prvním pododstavci pro zúčastněné členské státy.

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Na základě orientačních cílů pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, které mají být zavedeny v každé mořské oblasti, stanovených v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2022/869, zveřejní dotyčné členské státy informace o objemech energie z obnovitelných zdrojů na moři, kterých hodlají dosáhnout prostřednictvím nabídkových řízení, přičemž zohlední technickou a ekonomickou možnost vybudování infrastruktury sítě a již prováděnou činnost. Členské státy usilují o přidělení prostoru pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři ve svém územním plánu námořních prostor s přihlédnutím k činnosti, která v příslušných oblastech už probíhá. S cílem usnadnit udělování povolení pro společné projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři omezí členské státy složitost a zvýší účinnost a transparentnost povolovacího postupu, prohloubí vzájemnou spolupráci a případně i zřídí jednotné kontaktní místo. V zájmu širšího přijetí ze strany veřejnosti mohou členské státy mezi společné projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři zahrnout společenství pro obnovitelné zdroje.“

5) Článek 15 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, která se uplatňují na zařízení a související přenosové a distribuční soustavy na výrobu elektřiny, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů, a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, byla přiměřená a nezbytná a aby přispěla k provádění zásady „energetická účinnost v první řadě.“

  ;

• b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Členské státy jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí splňovat vybavení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby mohly využít režimy podpory a byly způsobilé pro zadávání veřejných zakázek. Pokud existují harmonizované normy nebo evropské normy, včetně technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci, vyjádří se tyto technické specifikace odkazem na tyto normy. Přednost mají harmonizované normy, na něž byly na podporu právních předpisů Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).“;), zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud neexistují, použijí se jiné harmonizované normy a evropské normy v tomto pořadí. Tyto technické specifikace nesmějí předepisovat, v jakých případech se mají vydávat pro příslušné vybavení a systémy osvědčení, a bránit řádnému fungování vnitřního trhu.

  Členské státy podporují v souladu s platnými právními předpisy Unie spolu s vhodnými zárukami, které pod dohledem příslušného orgánu zajistí bezpečný provoz energetického systému a zabrání nepřiměřeným dopadům na fungování vnitřního trhu, testování inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu, společné využívání a skladování energie z obnovitelných zdrojů v pilotních projektech v reálném prostředí na omezenou dobu.

  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni při plánování, včetně územního plánování v rané fázi, projektování, výstavbě a renovaci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické a dopravní infrastruktury, včetně sítí pro elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva, zahrnuly ustanovení v zájmu začleňování a zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro samospotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje, a využití nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla a chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje a konzultovaly s provozovateli sítě zohlednění dopadu programů energetické účinnosti a reakce na poptávku, jakož i zvláštních předpisů o samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvích pro obnovitelné zdroje, na plány rozvoje infrastruktury provozovatelů sítě.

• c) odstavce 4 až 7 se zrušují;
• d) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Členské státy posoudí regulační a administrativní překážky, které brání dlouhodobým smlouvám o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, odstraní neopodstatněné překážky těchto smluv a podpoří jejich využívání, mimo jiné prozkoumáním způsobů, jak snížit s nimi spojená finanční rizika, zejména využíváním úvěrových záruk. Členské státy zajistí, aby se na tyto smlouvy nevztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační postupy nebo poplatky a aby veškeré související záruky původu mohly být převedeny na kupující obnovitelné energie podle smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.

  Členské státy popíší svou politiku a opatření na podporu přijetí smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a ve svých integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení. V těchto zprávách o pokroku uvedou rovněž údaje o výrobě energie z obnovitelných zdrojů podporované smlouvami o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.

  V návaznosti na posouzení podle prvního pododstavce analyzuje Komise překážky, které brání dlouhodobým dohodám o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, a zejména zavádění přeshraničních dohod o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, a vydá pokyny k odstranění uvedených překážek.

  Do 21. listopadu 2025 Komise zváží, zda jsou zapotřebí dodatečná opatření na podporu členských států při provádění povolovacích postupů stanovených v této směrnici, mimo jiné vypracováním orientačních klíčových ukazatelů výkonnosti.“

6) Vkládají se nové články, které znějí:

S cílem podpořit výrobu a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov určují členské státy orientační vnitrostátní podíl energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, jakož i energie z obnovitelných zdrojů pocházející ze sítě na konečné spotřebě energie ve svém sektoru budov v roce 2030, který je v souladu s orientačním cílem minimálně 49 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov na konečné spotřebě energie Unie v budovách v roce 2030. Členské státy zahrnou svůj orientační vnitrostátní podíl, jakož i informace o tom, jak jej plánují dosáhnout, do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Členské státy mohou započítat odpadní teplo a chlad do orientačního vnitrostátního podílu uvedeného v odstavci 1 do 20 % tohoto podílu. Pokud se rozhodnou tak učinit, zvýší se orientační vnitrostátní podíl o polovinu procenta odpadního tepla a chladu započítaného do tohoto podílu.

Členské státy zavedou do svých vnitrostátních předpisů a stavebních předpisů a případně do svých režimů podpory vhodná opatření ke zvýšení podílu elektřiny, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů vyrobených na místě nebo v blízkém okolí, jakož i energie z obnovitelných zdrojů pocházejících ze sítě ve fondu budov. K těmto opatřením mohou patřit vnitrostátní opatření týkající se podstatného zvýšení vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, společenství pro obnovitelné zdroje energie, místního skladování energie, inteligentního nabíjení a obousměrného nabíjení a jiných služeb flexibility, jako je reakce na poptávku, v kombinaci se zlepšeními energetické účinnosti v souvislosti s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny a většími renovacemi, které zvyšují počet budov s téměř nulovou spotřebou energie a budov, které jdou nad rámec minimálních požadavků na energetickou náročnost uvedených v článku 4 směrnice 2010/31/EU.

Za účelem dosažení orientačního podílu energie z obnovitelných zdrojů stanoveného v odstavci 1 členské státy ve svých vnitrostátních předpisech a stavebních předpisech a v příslušných případech ve svých režimech podpory nebo jinými prostředky s rovnocenným účinkem vyžadují používání minimálních úrovní energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, jakož i energie z obnovitelných zdrojů pocházející ze sítě v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí větší renovací nebo u nichž probíhá obnova topné soustavy, v souladu se směrnicí 2010/31/EU, a pokud je to ekonomicky, technicky a funkčně proveditelné. Členské státy umožní, aby tyto minimální úrovně byly splněny mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení.

U stávajících budov se první pododstavec použije na ozbrojené síly, avšak pouze v rozsahu, v němž jeho použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.

Členské státy zajistí, aby veřejné budovy na celostátní, regionální a místní úrovni plnily příkladnou úlohu, pokud jde o podíl využívané energie z obnovitelných zdrojů, v souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU a článkem 5 směrnice 2012/27/EU. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Pokud je to považováno za relevantní, mohou členské státy prosazovat spolupráci v sektoru budov mezi místními orgány a společenstvími pro obnovitelné zdroje energie, zejména prostřednictvím zadávání veřejných zakázek.

Za účelem dosažení orientačního podílu energie z obnovitelných zdrojů stanoveného v odstavci 1 členské státy podporují využívání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a mohou podporovat inovativní technologie, jako jsou inteligentní a na obnovitelných zdrojích založené elektrifikované systémy a zařízení pro vytápění a chlazení, případně doplněné o inteligentní řízení spotřeby energie v budovách. Za tímto účelem členské státy použijí veškerá vhodná opatření, nástroje a pobídky, včetně energetických štítků vypracovaných podle nařízení (EU) 2017/1369, certifikátů energetické náročnosti stanovených podle článku 11 směrnice 2010/31/EU a jiných vhodných certifikátů či norem vypracovaných na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, a zajistí poskytování odpovídajících informací a poradenství o obnovitelných a vysoce energeticky účinných alternativách, jakož i o dostupných finančních nástrojích a pobídkách na podporu vyšší míry náhrady starých systémů vytápění a většího přechodu na řešení založená na obnovitelných zdrojích energie.

Do 21. května 2025 provedou členské státy koordinované mapování pro účely zavádění energie z obnovitelných zdrojů na svém území s cílem určit domácí potenciál a dostupné pevninské povrchové, podpovrchové, mořské nebo vnitrozemské vodní oblasti, jež jsou nezbytné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a související infrastrukturu, jako je síť a skladovací zařízení, včetně tepelné akumulace, které jsou nezbytné ke splnění alespoň jejich vnitrostátních příspěvků k celkovému cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 stanovenému v čl. 3 odst. 1 této směrnice. Za tímto účelem mohou členské státy využívat své stávající dokumenty nebo plány územního plánování, včetně územních plánů námořních prostor vypracovaných v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).), nebo z těchto dokumentů či plánů vycházet. Členské státy při mapování nezbytných oblastí podle potřeby zajistí koordinaci mezi všemi příslušnými vnitrostátními, regionálními a místními orgány a subjekty, včetně provozovatelů sítí.

Členské státy zajistí, aby tyto oblasti, včetně stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a mechanismů spolupráce, odpovídaly odhadovaným trajektoriím a celkové plánované instalované kapacitě technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovené v jejich vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Členské státy při určování oblastí uvedených v odstavci 1 zohlední zejména:

• a) dostupnost energie z obnovitelných zdrojů a potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů u různých druhů technologií v pevninských povrchových, podpovrchových, mořských nebo vnitrozemských vodních oblastech;
• b) předpokládanou poptávku po energii s přihlédnutím k potenciální flexibilitě aktivní reakce na poptávku a očekávanému zvýšení účinnosti, jakož i k integraci do energetického systému;
• c) dostupnost příslušné energetické infrastruktury, včetně sítí, skladování a dalších nástrojů flexibility, nebo potenciál k vybudování nebo modernizaci takové síťové infrastruktury a skladování.

Členské státy upřednostní vícenásobné využití oblastí uvedených v odstavci 1. Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů musí být slučitelné s již existujícím využitím těchto oblastí.

Členské státy pravidelně přezkoumávají a v nutných případech aktualizují oblasti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, zejména v souvislosti s aktualizací svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Do 21. února 2026 členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly jeden nebo více plánů, které jako dílčí část oblastí uvedených v čl. 15b odst. 1 určí oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, a to pro jeden nebo více druhů obnovitelných zdrojů energie. Členské státy mohou vyloučit spalovací zařízení na biomasu a vodní elektrárny. Příslušné orgány v těchto plánech:

• a) vymezí dostatečně homogenní pevninské, vnitrozemské vodní a mořské oblasti, v nichž se neočekává, že zavedení určitého druhu nebo určitých druhů obnovitelných zdrojů energie bude mít vzhledem ke zvláštnostem vybrané oblasti významný dopad na životní prostředí, přičemž:
  • i) upřednostní umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, dopravní infrastruktura a její bezprostřední okolí, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže a případně městské čistírny odpadních vod, a dále znehodnocenou půdu, kterou nelze využívat pro zemědělství;
  • ii) vyloučí lokality sítě Natura 2000 a oblasti určené v rámci vnitrostátních systémů ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti, oblasti hlavních migračních tras ptáků a mořských savců, jakož i další oblasti stanovené na základě map citlivosti a nástrojů uvedených v bodu iii), s výjimkou umělých a zastavěných ploch nacházejících se v těchto oblastech, jako jsou střechy, parkoviště nebo dopravní infrastruktura;
  • iii) použijí všechny vhodné a přiměřené nástroje a datové soubory k určení oblastí, v nichž by zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů neměla významný dopad na životní prostředí, včetně mapování citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přičemž zohlední data, jež jsou k dispozici v souvislosti s rozvojem soudržné sítě Natura 2000, jak pokud jde o typy stanovišť a druhy chráněné podle směrnice Rady 92/43/EHS(Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).), tak o ptáky a lokality podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).);
• b) stanoví přiměřená pravidla pro určené oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně účinných zmírňujících opatření, která mají být přijata za účelem instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie na stejném místě, jakož i zařízení nezbytných pro jejich připojení k soustavě, aby se zabránilo nepříznivému dopadu na životní prostředí, ke kterému by mohlo dojít, nebo pokud to není možné, aby se tyto dopady výrazně omezily, případně aby se zajistilo, aby byla přiměřeně a včas uplatňována vhodná zmírňující opatření s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v čl. 6 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS, článku 5 směrnice 2009/147/EHS a čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).) a zamezilo se zhoršení a bylo dosaženo dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES.

Pravidla uvedená v bodu b) prvního pododstavce se zaměří na specifika jednotlivých určených oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, na druh či druhy technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které mají být v jednotlivých oblastech zavedeny, a na zjištěný dopad na životní prostředí.

Dodržování pravidel uvedených v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce a provádění vhodných zmírňujících opatření ze strany jednotlivých projektů povede k předpokladu, že projekty uvedená ustanovení neporušují, aniž by byla dotčena ustanovení čl. 16a odst. 4 a 5 této směrnice. Pokud nová zmírňující opatření, která mají co nejvíce zabránit usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES nebo jakémukoli jinému dopadu na životní prostředí, nebyla široce testována z hlediska své účinnosti, mohou členské státy povolit jejich použití pro jeden nebo více pilotních projektů po omezenou dobu za předpokladu, že je účinnost těchto zmírňujících opatření pečlivě sledována a že jsou okamžitě podniknuty vhodné kroky, pokud se ukáže, že účinná nejsou.

Příslušné orgány v plánech určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie uvedených v prvním pododstavci vysvětlí posouzení provedené za účelem určení každé určené oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie na základě kritérií stanovených v prvním pododstavci písm. a) a uvedou vhodná zmírňující opatření.

Před přijetím podléhají plány určující oblasti vhodné pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).) a případně, pokud by pravděpodobně mohly mít významný dopad na lokality sítě Natura 2000, odpovídajícímu posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS.

Členské státy rozhodnou o velikosti těchto oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, a to s ohledem na specifika a požadavky na druh či druhy technologie, pro které tyto oblasti zavádějí. Přestože si členské státy ponechávají pravomoc rozhodnout o velikosti uvedených oblastí, usilují o to, aby jejich celková rozloha byla významná a aby přispívaly k plnění cílů stanovených v této směrnici. Plány určující oblasti vhodné pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se zveřejní a pravidelně se podle potřeby přezkoumávají, zejména v souvislosti s aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Do 21. května 2024 mohou členské státy za oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie prohlásit konkrétní oblasti, které již byly určeny jako oblasti vhodné pro zrychlené zavádění jednoho nebo více druhů technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) tyto oblasti se nacházejí mimo lokality sítě Natura 2000, oblasti určené v rámci vnitrostátních systémů ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti a mimo zmapované migrační trasy ptáků;
• b) plány určující tyto oblasti byly podrobeny strategickému posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES a případně posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS;
• c) projekty nacházející se v těchto oblastech provádějí vhodná a přiměřená pravidla a opatření k řešení nepříznivého dopadu na životní prostředí, ke kterému může dojít.

Příslušné orgány použijí na jednotlivé projekty v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie povolovací postupy a lhůty uvedené v článku 16a.

Členské státy zajistí účast veřejnosti na plánech určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie uvedených v čl. 15c odst. 1 prvním pododstavci v souladu s článkem 6 směrnice 2001/42/ES, včetně určení veřejnosti, jež je nebo může být plány dotčena.

Členské státy podporují přijetí projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ze strany veřejnosti prostřednictvím přímé a nepřímé účasti místních komunit na těchto projektech.

Členské státy mohou přijmout jeden nebo více plánů za účelem určení zvláštních oblastí pro infrastrukturu potřebnou k realizaci síťových a skladovacích projektů, které jsou nutné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, pokud se neočekává, že realizace těchto projektů bude mít významný dopad na životní prostředí, nebo pokud lze tyto dopady náležitě zmírnit či, není-li to možné, kompenzovat. Cílem těchto oblastí je podporovat a doplňovat oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Uvedené plány:

• a) se v případě síťových projektů vyhýbají lokalitám sítě Natura 2000 a oblastem určeným v rámci vnitrostátních systémů ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti, pokud neexistují žádné přiměřené alternativy pro jejich realizaci, přičemž se přihlíží k cílům dané lokality;
• b) v případě skladovacích projektů vyloučí lokality sítě Natura 2000 a oblasti určené v rámci vnitrostátních systémů ochrany;
• c) zajišťují součinnost s určením oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie;
• d) jsou podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES a případně posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS a
• e) stanovují vhodná a přiměřená pravidla, včetně pravidel týkajících se přiměřených zmírňujících opatření, která mají být přijata pro rozvoj síťových a skladovacích projektů, aby se zabránilo nepříznivým vlivům na životní prostředí, ke kterým může dojít, nebo pokud to není možné, aby se tyto vlivy výrazně snížily.

Při přípravě těchto plánů členské státy konzultují příslušné provozovatele infrastruktury.

Odchylně od čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 a přílohy I bodu 20 a přílohy II bodu 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).“) a odchylně od čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS mohou členské státy za odůvodněných okolností, včetně případů, kdy je to nutné k urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení cílů v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů, osvobodit od posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU a od posouzení důsledků pro lokality sítě Natura 2000 podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS a posouzení důsledků pro ochranu druhů podle čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS a podle článku 5 směrnice 2009/147/ES síťové a skladovací projekty, které jsou nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, a to za předpokladu, že se dotčený projekt nachází ve zvláštní oblasti pro infrastrukturu určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a že splňuje pravidla stanovená v souladu s odst. 1 písm. e) tohoto článku, a to včetně v budoucnu přijatých přiměřených zmírňujících opatření. Členské státy mohou taková osvobození uplatnit i ve vztahu k oblastem pro infrastrukturu určeným před 20. listopadem 2023, pokud byly předmětem posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES. Tyto odchylky se nepoužijí na projekty, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to požádá členský stát, který by mohl být významně zasažen, jak je stanoveno v článku 7 směrnice 2011/92/EU.

Pokud členský stát osvobodí podle odstavce 2 tohoto článku síťové a skladovací projekty od posouzení uvedeného v témže odstavci, provedou příslušné orgány tohoto členského státu proces prověření projektů, které se nacházejí ve zvláštních oblastech pro infrastrukturu. Tento proces prověření bude založen na stávajících údajích pocházejících z posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES. Příslušné orgány mohou žadatele požádat o poskytnutí doplňujících informací, které má k dispozici. Proces prověření se dokončí do 30 dnů. Jeho cílem je zjistit, zda je vysoce pravděpodobné, že některý z těchto projektů povede k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v nichž se nacházejí, které nebyly zjištěny během posuzování environmentálních vlivů plánů určujících zvláštní oblasti pro infrastrukturu na životní prostředí prováděného podle směrnice 2001/42/ES a případně podle směrnice 92/43/EHS.

Pokud je při procesu prověřování zjištěno, že projekt s vysokou pravděpodobností povede k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům uvedeným v odstavci 3, příslušný orgán na základě stávajících údajů zajistí, aby byla za účelem jejich řešení přijata vhodná a přiměřená zmírňující opatření. Pokud není možné takováto zmírňující opatření uplatnit, příslušný orgán zajistí, aby provozovatel přijal vhodná kompenzační opatření k řešení těchto vlivů, která – nejsou-li k dispozici jiná přiměřená kompenzační opatření – mohou mít podobu peněžní náhrady určené na programy na ochranu druhů s cílem zajistit nebo zlepšit stav dotčených druhů z hlediska ochrany.

Pokud integrace energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy vyžaduje projekt na posílení infrastruktury sítě ve zvláštních oblastech pro infrastrukturu nebo mimo tyto oblasti a tento projekt podléhá procesu prověřování podle odstavce 3 tohoto článku nebo určení toho, zda projekt vyžaduje provedení posouzení vlivů na životní prostředí, či podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU, omezí se tento proces prověření, určení nebo posouzení vlivů na životní prostředí na potenciální dopady vyplývající ze změny nebo rozšíření ve srovnání s původní infrastrukturou sítě.

7) Článek 16 se nahrazuje tímto:

Povolovací postup pokryje veškerá příslušná správní povolení k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně těch, jež kombinují různé obnovitelné zdroje energie, tepelných čerpadel a skladování energie na stejném místě, včetně energetických a tepelných zařízení, a zařízení nezbytná pro jejich připojení k soustavě a pro integraci obnovitelných zdrojů energie do sítí vytápění a chlazení, včetně povolení pro připojení k soustavě a posouzení vlivů na životní prostředí, pokud jsou vyžadována. Povolovací postup zahrnuje všechny administrativní fáze od ověření úplnosti žádosti v souladu s odstavcem 2 až po oznámení konečného rozhodnutí o výsledku povolovacího postupu příslušným orgánem nebo orgány.

Příslušný orgán potvrdí úplnost žádosti do 30 dnů od jejího obdržení v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů umístěných v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a do 45 dnů v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů umístěných mimo tyto oblasti, nebo pokud žadatel nezaslal všechny informace potřebné ke zpracování žádosti, jej příslušný orgán požádá, aby bez zbytečného odkladu předložil úplnou žádost. Datum potvrzení o úplnosti žádosti příslušným orgánem slouží jako zahájení povolovacího postupu.

Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst. Tato kontaktní místa na žádost žadatele poskytnou poradenství a usnadní žadateli celé řízení o žádosti o správní povolení a povolovací postup. Žadatel není povinen během celého postupu kontaktovat více než jedno kontaktní místo. Kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede postupem pro podání žádosti o udělení správního povolení, včetně kroků týkajících se ochrany životního prostředí, až do vydání jednoho nebo více rozhodnutí příslušnými orgány na konci povolovacího postupu, poskytne mu veškeré nezbytné informace a popřípadě zapojí další správní orgány. Kontaktní místo zajistí, aby byly dodrženy lhůty u povolovacích postupů stanovených v této směrnici. Žadatelé mohou předložit příslušné dokumenty v digitální podobě. Členské státy do 21. listopadu 2025 zajistí, aby byly všechny povolovací postupy prováděny v elektronické podobě.

Kontaktní místo zpřístupní manuál postupů pro zhotovitele zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a poskytne tyto informace na internetu, přičemž se zvlášť věnuje rovněž malým projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, projektům samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvím pro obnovitelné zdroje energie. Informace na internetu žadatele informují o kontaktním místě příslušném pro danou žádost. Pokud má členský stát více než jedno kontaktní místo, uvede informace zveřejněná na internetu kontaktní místo, které je pro danou žádost příslušné.

Členské státy zajistí, aby žadatelé a široká veřejnost měli snadný přístup k jednoduchým řízením pro řešení sporů týkajících se povolovacího postupu a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.

Členské státy zajistí, aby správní a soudní opravné prostředky v souvislosti s projektem výstavby zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, připojením tohoto zařízení k síti a zařízeními nezbytnými pro rozvoj sítí energetické infrastruktury, jež jsou nutné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, včetně opravných prostředků, které se týkají environmentálních aspektů, podléhaly co nejrychlejšímu správnímu a soudnímu řízení, jež je na příslušné celostátní, regionální a místní úrovni k dispozici.

Členské státy poskytnou odpovídající zdroje k zajištění kvalifikovaných zaměstnanců pro své příslušné orgány i pro prohlubování jejich dovedností a rekvalifikaci v souladu s plánovanou instalovanou kapacitou výroby energie z obnovitelných zdrojů stanovenou v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy pomáhají regionálním a místním orgánům, aby usnadnily povolovací postup.

Doba trvání povolovacího postupu s výjimkou případů, kdy se shoduje s jinými administrativními fázemi povolovacího postupu, nezahrnuje:

• a) dobu, po kterou se budují nebo modernizují zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a – s ohledem na zajištění stability, spolehlivosti a bezpečnosti sítě – související nezbytná síťová infrastruktura;
• b) dobu potřebnou pro administrativní fáze nezbytné pro významnou modernizaci sítě, která je nutná pro zajištění stability, spolehlivosti a bezpečnosti sítě;
• c) dobu pro soudní odvolání a postupy a jiná řízení před soudem či tribunálem a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně postupů pro vyřizování stížností a mimosoudních odvolání a postupů.

Rozhodnutí vyplývající z povolovacích postupů se zveřejní v souladu s platnými právními předpisy.

Členské státy zajistí, aby povolovací postup uvedený v čl. 16 odst. 1 u projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů v oblastech vhodných pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie nepřekročil 12 měsíců. V případě projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři však povolovací postup nesmí překročit dva roky. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, členské státy mohou tyto lhůty prodloužit až o šest měsíců. Členské státy předkladatele projektu jasně informují o mimořádných okolnostech, které toto prodloužení odůvodňují.

Povolovací postup pro modernizaci zařízení na výrobu energie, pro nová zařízení s elektrickou kapacitou nižší než 150 kW, pro skladování energie na stejném místě, včetně energetických a tepelných zařízení, jakož i pro jejich připojení k soustavě, pokud se nacházejí v oblastech vhodných pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, nesmějí překročit šest měsíců. V případě projektů v oblasti větrné energie na moři však povolovací postup nesmí překročit 12 měsíců. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, jako jsou prvořadé bezpečnostní důvody v případě, že má projekt modernizace zásadní dopad na síť nebo na původní kapacitu, velikost nebo výkon zařízení, mohou členské státy tuto šestiměsíční lhůtu prodloužit až o tři měsíce a dvanáctiměsíční lhůtu v případě projektů v oblasti větrné energie na moři až o šest měsíců. Členské státy předkladatele projektu jasně informují o mimořádných okolnostech, které toto prodloužení odůvodňují.

Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5 tohoto článku, odchylně od čl. 4 odst. 2 a přílohy II bodu 3 písm. a), b), d), h) a i) a bodu 6 písm. c) samostatně nebo ve spojení s bodem 13 písm. a) směrnice 2011/92/EU, pokud jde o projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jsou nové žádosti pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně zařízení kombinujících tyto různé druhy technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a modernizace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v určených oblastech vhodných pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie pro příslušnou technologii a skladování energie na stejném místě, jakož i jejich připojení k soustavě osvobozeny od požadavku provést zvláštní posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU, pokud tyto projekty splňují čl. 15c odst. 1 písm. b) této směrnice. Uvedená výjimka se nevztahuje na projekty, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to požádá členský stát, který by mohl být významně zasažen, podle článku 7 směrnice 2011/92/EU.

Odchylně od čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS nepodléhají zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce posouzení důsledků pro lokality sítě Natura 2000, pokud tyto projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů splňují pravidla a opatření stanovená v souladu s čl. 15c odst. 1 písm. b) této směrnice.

Příslušné orgány provedou proces prověřování žádostí uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Cílem tohoto procesu prověřování je zjistit, zda je vysoce pravděpodobné, že některý z těchto projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů povede k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v nichž se nacházejí, které nebyly zjištěny během posuzování environmentálních vlivů plánů určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie uvedené v čl. 15c odst. 1 prvním pododstavci této směrnice prováděného podle směrnice 2001/42/ES a případně podle směrnice 92/43/EHS. Cílem tohoto procesu prověřování je rovněž zjistit, zda některý z těchto projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů spadá do působnosti článku 7 směrnice 2011/92/EU z důvodu pravděpodobnosti významných vlivů na životní prostředí v jiném členském státě nebo na žádost členského státu, který by mohl být významně zasažen.

Pro účely tohoto procesu prověřování poskytne předkladatel projektu informace o charakteristikách projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, o jeho souladu s pravidly a opatřeními podle čl. 15c odst. 1 písm. b) pro konkrétní oblast pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, o veškerých dodatečných opatřeních přijatých předkladatelem projektu a o tom, jak tato opatření řeší dopad na životní prostředí. Příslušný orgán může předkladatele projektu požádat o poskytnutí doplňujících informací, které má k dispozici. Proces prověřování týkající se žádostí o nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů bude ukončeno do 45 dnů ode dne podání dostatečných informací nezbytných pro tento účel. V případě žádostí o zařízení s elektrickým výkonem nižším než 150 kW a u nových žádostí o modernizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů bude však proces prověřování ukončen do 30 dnů.

Po procesu prověřování jsou žádosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku z hlediska životního prostředí schváleny, aniž by bylo nutné výslovné rozhodnutí příslušného orgánu, ledaže příslušný orgán přijme správní rozhodnutí, v němž na základě jasných důkazů řádně odůvodní, že konkrétní projekt s vysokou pravděpodobností povede k významným nepředvídaným nepříznivým vlivům s ohledem na ekologickou citlivost geografické oblasti, v níž se projekt nachází, které nelze zmírnit opatřeními uvedenými v plánech určujících oblasti vhodné pro zrychlené zavádění nebo navrženými předkladatelem daného projektu. Tato rozhodnutí se zveřejní. Tyto projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podléhají posouzení dopadu na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU a případně posouzení podle směrnice 92/43/EHS, které se provede do šesti měsíců od správního rozhodnutí konstatujícího vysokou pravděpodobnost významných nepředvídaných nepříznivých vlivů. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato šestiměsíční lhůta prodloužena až o šest měsíců.

V případě odůvodněných okolností, včetně případů, kdy je to nezbytné k urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení cílů v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů, mohou členské státy od těchto posouzení osvobodit větrné a solární fotovoltaické projekty.

Pokud členské státy osvobodí větrné a solární fotovoltaické projekty od těchto posouzení, přijme provozovatel přiměřená zmírňující opatření nebo, pokud taková zmírňující opatření nejsou k dispozici, kompenzační opatření, která, pokud nejsou k dispozici jiná přiměřená kompenzační opatření, mohou mít podobu peněžní kompenzace, s cílem tyto nepříznivé vlivy řešit. Pokud mají tyto nepříznivé vlivy dopad na ochranu druhů, zaplatí provozovatel peněžní náhradu určenou na programy na ochranu druhů po dobu provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s cílem zajistit nebo zlepšit stav postižených druhů z hlediska ochrany.

V rámci povolovacího postupu uvedeného v odstavcích 1 a 2 členské státy zajistí, aby neposkytnutí odpovědi ze strany příslušných správních orgánů ve stanovené lhůtě vedlo ke konkrétním průběžným správním krokům, na základě kterých budou tyto žádosti považovány za schválené, s výjimkou případů, kdy konkrétní projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle odstavce 5 nebo kdy ve vnitrostátním právním systému dotčeného členského státu neexistuje zásada tichého správního schválení. Tento odstavec se nevztahuje na konečná rozhodnutí o výsledku povolovacího postupu, která musí být výslovná. Všechna rozhodnutí se zveřejní.

Členské státy zajistí, aby povolovací postup uvedený v čl. 16 odst. 1 u projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, které se nacházejí mimo oblasti vhodné pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie nepřekročil dva roky. V případě projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři však povolovací postup nesmí překročit tři roky. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, včetně případů, kdy si tyto okolnosti vyžádají prodloužení lhůt pro posouzení podle platných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, mohou členské státy kteroukoliv z těchto lhůt prodloužit až o šest měsíců. Členské státy předkladatele projektu jasně informují o mimořádných okolnostech, které takové prodloužení odůvodňují.

Pokud je podle směrnice 2011/92/EU nebo 92/43/EHS vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, provede se v rámci jediného postupu, který kombinuje všechna příslušná posouzení daného projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Je-li takové posouzení vlivů na životní prostředí vyžadováno, vydá příslušný orgán s přihlédnutím k informacím poskytnutým předkladatelem projektu stanovisko k rozsahu a míře podrobnosti informací, které má předkladatel projektu uvést ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí, přičemž se jejich rozsah již následně nerozšiřuje. Pokud projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přijal nezbytná zmírňující opatření, nepovažuje se usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS a článku 5 směrnice 2009/147/ES za úmyslné. Pokud nová zmírňující opatření, která mají co nejvíce zabránit usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES nebo jakémukoli jinému dopadu na životní prostředí, nebyla z hlediska své účinnosti široce testována, mohou členské státy povolit jejich použití pro jeden nebo více pilotních projektů po omezenou dobu za předpokladu, že je účinnost těchto opatření pečlivě sledována a že jsou okamžitě přijata vhodná opatření, pokud se ukáže, že uvedená zmírňující opatření nejsou účinná.

Povolovací postup pro modernizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, pro nová zařízení s elektrickým výkonem nižším než 150 kW a pro skladování energie na stejném místě, jakož i jejich připojení k soustavě, jež se nacházejí se mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, nesmí překročit 12 měsíců, včetně posouzení vlivů na životní prostředí, pokud to vyžadují příslušné právní předpisy. V případě projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři však povolovací postup nesmí překročit dva roky. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mohou členské státy kteroukoliv z těchto lhůt prodloužit až o tři měsíce. Členské státy předkladatele projektu jasně informují o mimořádných okolnostech, které takové prodloužení odůvodňují.

Pokud modernizace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nevede ke zvýšení kapacity zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů o více než 15 % a aniž je dotčeno posouzení případného dopadu na životní prostředí požadované podle odstavce 2, členský stát zajistí, aby tyto povolovací postupy týkající se připojení k přenosové nebo distribuční soustavě nepřekročily tři měsíce od podání žádosti příslušnému subjektu, pokud neexistují odůvodněné obavy o bezpečnost nebo pokud prvky systému nevykazují technickou nekompatibilitu.

Pokud modernizace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů podléhá procesu prověřování uvedenému v čl. 16a odst. 4, určení, zda projekt vyžaduje postup posouzení vlivů na životní prostředí, nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU, omezí se takový proces prověřování, určení nebo posouzení vlivů na životní prostředí na potenciální dopad vyplývající ze změny nebo rozšíření ve srovnání s původním projektem.

Pokud modernizace solárních zařízení nevyžaduje využití dodatečného prostoru a je v souladu s příslušnými opatřeními ke zmírnění dopadů na životní prostředí stanovenými pro původní solární zařízení, je projekt v příslušných případech vyňat ze všech platných požadavků týkajících se provedení procesu prověřování uvedeného v čl. 16a odst. 4, určení, zda vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU.

Členské státy zajistí, aby povolovací postup uvedený v čl. 16 odst. 1 pro instalaci solárních energetických zařízení a pro skladování energie na stejném místě, včetně zařízení na výrobu solární energie integrovaných do budov, do stávajících nebo budoucích umělých staveb, s výjimkou umělých vodních ploch, nepřekročil tři měsíce, pokud hlavním cílem těchto umělých staveb není výroba solární energie nebo skladování energie. Odchylně od čl. 4 odst. 2 a přílohy II bodu 3 písm. a) a b), samostatně nebo ve spojení s bodem 13 písm. a) směrnice 2011/92/EU, je taková instalace solárního zařízení případně osvobozena od požadavku provést zvláštní posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice.

Členské státy mohou z působnosti prvního pododstavce vyloučit určité oblasti nebo stavby z důvodu ochrany kulturního nebo historického dědictví, zájmů národní obrany nebo z bezpečnostních důvodů.

Členské státy zajistí, aby povolovací postup pro instalaci solárních energetických zařízení o výkonu 100 kW nebo nižším, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje energie, nepřekročil jeden měsíc. Pokud příslušné orgány nebo subjekty neodpoví ve stanovené lhůtě následující po podání úplné žádosti, považuje se povolení za udělené, pokud výkon solárního energetického zařízení nepřesahuje stávající kapacitu připojení k distribuční soustavě.

Pokud použití prahové hodnoty kapacity podle prvního pododstavce vede k významné administrativní zátěži nebo omezením pro provoz rozvodné sítě, mohou členské státy uplatnit nižší prahovou hodnotu kapacity za předpokladu, že tato hodnota je vyšší než 10,8 kW.

Členské státy zajistí, aby délka povolovacího postupu pro instalaci tepelných čerpadel s výkonem nižším než 50 MW nepřekročila jeden měsíc. V případě tepelných čerpadel se zemním zdrojem však povolovací postup nesmí překročit tři měsíce.

Pokud neexistují důvodné obavy ohledně bezpečnosti, pokud nejsou zapotřebí další práce pro připojení k soustavě nebo pokud neexistuje technická neslučitelnost s prvky systému, členské státy zajistí, aby byla připojení k přenosové nebo distribuční soustavě povolena do dvou týdnů od data oznámení příslušnému subjektu v případě:

• a) tepelných čerpadel s elektrickým výkonem do 12 kW a
• b) tepelných čerpadel instalovaných samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů s elektrickým výkonem do 50 kW, pokud výkon zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů činí alespoň 60 % elektrického výkonu tepelného čerpadla.

Členské státy mohou z působnosti odstavců 1 a 2 vyloučit určité oblasti nebo stavby z důvodu ochrany kulturního nebo historického dědictví, zájmů národní obrany nebo z bezpečnostních důvodů.

Všechna rozhodnutí vyplývající z povolovacího postupu podle odstavců 1 a 2 se zveřejní v souladu s platnými právními předpisy.

Do 21. února 2024, dokud nebude dosaženo klimatické neutrality, členské státy zajistí, aby se v povolovacím postupu mělo za to, že plánování, výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k distribuční soustavě, samotná související distribuční soustava a skladovací zařízení jsou ve veřejném zájmu a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti při zvažování právních zájmů v jednotlivých případech pro účely čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES. V řádně odůvodněných a specifických případech mohou členské státy použití těchto ustanovení omezit na určité části svého území, na určité druhy technologií nebo na projekty určitých technických vlastností v souladu s prioritami stanovenými v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy informují Komisi o takových omezeních a uvedou svoje důvody.“

8) V článku 18 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

Členské státy zajistí, aby jejich systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikací byly dostupné pro osoby provádějící instalaci a projektanty všech forem systémů vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v budovách, průmyslu a zemědělství, pro osoby provádějící instalaci solárních fotovoltaických systémů, včetně skladování energie, a pro osoby provádějící instalaci dobíjecích bodů umožňujících odezvu na straně poptávky. Tyto systémy mohou podle potřeby zohledňovat stávající systémy a struktury a vycházet z kritérií stanovených v příloze IV. Každý členský stát uzná osvědčení udělené jinými členskými státy za osvědčení, jež je v souladu s těmito kritérii.

Členské státy stanoví rámec, který zajistí, aby dostatečný počet vyškolených a kvalifikovaných osob provádějících instalaci technologií uvedených v prvním pododstavci sloužil růstu energie z obnovitelných zdrojů potřebnému k dosažení cílů stanovených v této směrnici.

Aby bylo dosaženo dostatečného počtu osob provádějících instalaci a projektantů, členské státy zajistí, aby byly k dispozici dostatečné školicí programy vedoucí k osvědčování nebo ke kvalifikaci vztahujícím se na technologie vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, solární fotovoltaické systémy, včetně skladování energie, a dobíjecí body umožňující odezvu na straně poptávky a jejich nejnovějších inovativní řešení, přičemž tyto programy musí být v souladu s jejich systémy osvědčování nebo rovnocennými systémy kvalifikací. Členské státy zavedou opatření na podporu účasti na těchto školicích programech, a to zejména malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných. Členské státy mohou uzavřít dobrovolné dohody s příslušnými poskytovateli a prodejci technologií o vyškolení dostatečného počtu osob provádějících instalaci, které mohou být založeny na odhadech prodeje, v nejnovějších inovativních řešeních a technologiích dostupných na trhu.

Pokud členské státy zjistí značný rozdíl mezi dostupným a nezbytným počtem vyškolených a kvalifikovaných osob provádějících instalaci zařízení, přijmou opatření k řešení tohoto nedostatku.

Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy rovněž veřejnosti transparentním a snadno přístupným způsobem zpřístupní pravidelně aktualizovaný seznam osob provádějících instalaci, které mají osvědčení nebo kvalifikaci v souladu s odstavcem 3.“

9) Článek 19 se mění takto:

• a) odstavec 2 se mění takto:
  • i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

    Za tím účelem členské státy zajistí, aby byla vydána záruka původu na základě žádosti výrobce energie z obnovitelných zdrojů, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu, jako vodík, pokud se členské státy pro účely zohlednění tržní hodnoty záruky původu nerozhodnou, že takovou záruku původu nevydají výrobci, který obdrží finanční podporu z režimu podpory. Členské státy mohou stanovit, že záruky původu budou vydávány i na energii z neobnovitelných zdrojů. Na vydávání záruk původu se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu se standardně vystavuje pro 1 MWh. Je-li to vhodné, může být tato standardní velikost rozdělena na menší části za předpokladu, že každá taková část představuje násobek 1 Wh. Pro každou jednotku vyrobené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.“

    ;

  • ii) za druhý pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní:

    „Pro malá zařízení s výkonem nižším než 50 kW a pro společenství pro obnovitelné zdroje se zavádí zjednodušený registrační postup a snížené registrační poplatky.“;

  • iii) ve čtvrtém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:
    • „c) pokud záruky původu nejsou vydány přímo výrobci, ale dodavateli nebo spotřebiteli, který energii kupuje za konkurenčních podmínek nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.“;
• b) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

  Pro účely odstavce 1 platí záruky původu pro transakce po dobu 12 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Členské státy zajistí, aby všechny záruky původu, které nebyly zrušeny, skončily nejpozději 18 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Záruky původu, jejichž platnost skončila, zahrnou členské státy do výpočtu svého zbytkového energetického mixu.

  Pro účely poskytování informací podle odstavců 8 a 13 členské státy zajistí, aby energetické podniky záruky původu zrušily nejpozději šest měsíců po skončení jejich platnosti. Mimoto do 21. května 2025 členské státy zajistí, aby údaje o jejich zbytkovém energetickém mixu byly každoročně zveřejňovány.“

  ;

• c) v odstavci 7 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a den zahájení a ukončení její výroby, přičemž může být upřesněno;
    • i) v případě plynu z obnovitelných zdrojů, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu, a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v hodinovém nebo kratším intervalu;
    • ii) u elektřiny z obnovitelných zdrojů, interval zúčtování odchylek ve smyslu definice v čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/943.“;
• d) v odstavci 8 se za první pododstavec vkládají nové pododstavce, které znějí:

  „Je-li plyn dodáván ze sítě pro vodík nebo zemní plyn, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu a biometanu, je dodavatel povinen konečným spotřebitelům prokázat podíl nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely přílohy I směrnice 2009/73/ES. Dodavatel tak učiní použitím záruk původu s výjimkou:

  • a) podílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu;
  • b) případů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.

  Pokud zákazník spotřebovává plyn ze sítě pro vodík nebo zemní plyn, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu a biometanu, jak prokazuje obchodní nabídka dodavatele, členské státy zajistí, aby zrušené záruky původu odpovídaly příslušným charakteristikám sítě.“;

• e) odstavec 13 se nahrazuje tímto:

  Komise do 31. prosince 2025 přijme zprávu posuzující možnosti pro zavedení celounijního ekologického označení s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů vyrobené z nových zařízení. Dodavatelé využívají informace obsažené v zárukách původu s cílem prokázat splnění požadavků takového označení.

  Komise sleduje fungování systému záruk původu a do 30. června 2025 posoudí rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po zárukách původu na trhu a v případě nerovnováhy určí relevantní faktory ovlivňující nabídku a poptávku.“

10) V článku 20 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Členské státy tam, kde je to relevantní a kde to vyplyne z posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení celkového cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu s přílohou I uvedeného nařízení, učiní nezbytné kroky k rozvoji účinné infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení s cílem podporovat vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, například solární tepelné energie, fotovoltaické solární energie, tepelných čerpadel poháněných elektřinou z obnovitelných zdrojů energie využívajících energii okolního prostředí a geotermální energii, dalších technologií geotermální energie, biomasy, bioplynu, biokapalin a energie z odpadního tepla a chladu, tam, kde je to možné v kombinaci s akumulací tepelné energie, systémy pro odezvu na straně poptávky a kogeneračními zařízeními.“

11) Vkládá se článek, který zní:

Členské státy vyžadují, aby provozovatelé přenosových soustav a, mají-li tyto údaje k dispozici, provozovatelé distribučních soustav na svém území poskytovali co nejpřesněji v intervalech, které se rovnají četnosti vypořádání tržních transakcí, avšak nepřesahujících jednu hodinu, údaje o podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů a o obsahu emisí skleníkových plynů v dodané elektřině v každé nabídkové zóně, a to s předběžnými odhady, jsou-li k dispozici. Členské státy zajistí, aby provozovatelé distribučních soustav měli přístup k potřebným údajům. Pokud provozovatelé distribučních soustav nemají podle vnitrostátních právních předpisů přístup ke všem potřebným údajům, použijí stávající systém hlášení údajů v rámci Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2019/944. Členské státy podpoří modernizaci inteligentních sítí za účelem lepšího sledování rovnováhy sítě a zpřístupní údaje v reálném čase.

Je-li to technicky možné, provozovatelé distribučních soustav rovněž zpřístupní anonymizované a souhrnné údaje o potenciálu z hlediska reakce na poptávku a o elektřině z obnovitelných zdrojů vyrobené a dodané do sítě samospotřebiteli a společenstvími pro obnovitelné zdroje.

Údaje uvedené v odstavci 1 musí být zpřístupněny digitálně tak, aby byla zajištěna interoperabilita na základě harmonizovaných formátů údajů a standardizovaných datových sad, aby je mohli nediskriminačním způsobem používat účastníci trhu s elektřinou, agregátoři, spotřebitelé a koneční uživatelé a aby je bylo možné číst pomocí elektronických komunikačních zařízení, jako jsou inteligentní měřicí systémy, dobíjecí body pro elektrická vozidla, systémy vytápění a chlazení a systémy hospodaření s energií v budovách.

Kromě požadavků stanovených v nařízení (EU) 2023/1542 členské státy zajistí, aby výrobci domácích a průmyslových baterií umožnili v reálném čase přístup k informacím o základním systému řízení baterií, včetně kapacity baterie, technického stavu, stavu nabití a nastavení výkonu, vlastníkům a uživatelům baterií, jakož i třetím stranám jednajícím s výslovným souhlasem těchto majitelů a uživatelů jejich jménem, jako jsou podniky spravující energii v budovách a účastníci trhu s elektřinou, a to za nediskriminačních podmínek, bez jakýchkoli nákladů a v souladu s pravidly pro ochranu údajů.

Nad rámec dalších požadavků týkajících se schvalování typu a dozoru nad trhem, stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).“) členské státy přijmou opatření požadující, aby výrobci vozidel vlastníkům a uživatelům elektrických vozidel, jakož i třetím stranám jednajícím jménem vlastníků a uživatelů, jako jsou účastníci trhu s elektřinou a poskytovatelé služeb elektromobility, poskytovali v reálném čase, nediskriminačním způsobem, bezplatně a v souladu s pravidly pro ochranu údajů palubní údaje týkající se technického stavu baterie, stavu nabití baterie, nastavení výkonu baterie a její kapacity a polohy elektrických vozidel, je-li to vhodné.

Kromě požadavků stanovených v nařízení (EU) 2023/1804 členské státy nebo jejich určené příslušné orgány zajistí, aby nové a nahrazené neveřejně přístupné běžné dobíjecí body nainstalované na jejich území mohly podporovat funkce inteligentního nabíjení a případně rozhraní s inteligentními měřicími systémy, pokud jsou zavedeny členskými státy, a funkce obousměrného nabíjení v souladu s požadavky čl. 15 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení.

Kromě požadavků stanovených v nařízení (EU) 2019/943 a ve směrnici (EU) 2019/944 členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační rámec umožnil účast malých nebo mobilních systémů, jako jsou domácí baterie a elektrická vozidla a další malé decentralizované zdroje energie, na trzích s elektřinou, včetně řízení přetížení a poskytování služeb flexibility a vyrovnávání, a to i prostřednictvím agregace. Za tímto účelem vymezí členské státy na základě technických charakteristik těchto systémů a v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu a regulačními orgány technické požadavky pro účast na trzích s elektřinou.

Členské státy zajistí rovné podmínky a nediskriminační účast na trzích s elektřinou pro malá decentralizovaná energetická aktiva nebo mobilní systémy.

12) Vkládají se nové články, které znějí:

Členské státy usilují o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v objemu energetických zdrojů využívaných pro konečné energetické a neenergetické účely v průmyslovém sektoru o orientační nárůst ve výši nejméně 1,6 procentního bodu jako ročního průměru vypočítaného za období 2021 až 2025 a 2026 až 2030.

Členské státy mohou do průměrného ročního nárůstu uvedeného v prvním pododstavci započítat odpadní teplo a chlad až do 0,4 procentního bodu za předpokladu, že odpadní teplo a chlad jsou dodávány z účinného dálkového vytápění a chlazení, s výjimkou sítí, které dodávají teplo pouze do jedné budovy, nebo kde se veškerá tepelná energie spotřebovává výhradně na místě a kde se tepelná energie neprodává. Pokud se tak rozhodnou, zvýší se průměrný roční nárůst uvedený v prvním pododstavci o polovinu procentního podílu započítaného odpadního tepla a chladu.

Členské státy zahrnou politiky a plánovaná a přijatá opatření k dosažení tohoto orientačního zvýšení do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení (EU).

Je-li elektrifikace považována za nákladově efektivní možnost, podporují uvedené politiky a opatření elektrifikaci průmyslových procesů založenou na obnovitelných zdrojích. Tyto politiky a opatření usilují o vytvoření příznivých tržních podmínek pro dostupnost ekonomicky životaschopných a technicky proveditelných alternativ v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které nahradí fosilní paliva používaná k průmyslovému vytápění, s cílem snížit využívání fosilních paliv používaných k vytápění s teplotou nižší než 200 °C. Při přijímání těchto politik a opatření členské státy zohlední zásadu „energetická účinnost v první řadě“, účinnost a mezinárodní konkurenceschopnost a potřebu řešit regulační, správní a hospodářské překážky.

Členské státy zajistí, aby podíl obnovitelných paliv nebiologického původu používaných pro konečné energetické a neenergetické účely do roku 2030 činil nejméně 42 % vodíku používaného pro konečné energetické a neenergetické účely v průmyslu a do roku 2035 tento podíl činil 60 %. Pro výpočet dotyčného procentního podílu se použijí tato pravidla:

• a) pro výpočet jmenovatele se zohlední energetický obsah vodíku pro konečné energetické a neenergetické účely, s výjimkou:
  • i) vodíku použitého jako meziprodukt pro výrobu konvenčních paliv používaných v odvětví dopravy a biopaliv;
  • ii) vodíku, který se vyrábí dekarbonizací průmyslového zbytkového plynu a který se používá k nahrazení specifického plynu, z něhož se vyrábí;
  • iii) vodíku, který se vyrábí jako vedlejší produkt nebo se získává z vedlejších produktů v průmyslových zařízeních;
• b) pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah obnovitelných paliv nebiologického původu spotřebovaných v průmyslovém sektoru pro konečné energetické a neenergetické účely, s výjimkou obnovitelných paliv nebiologického původu používaných jako meziprodukty pro výrobu konvenčních paliv používaných v odvětví dopravy a biopaliv;
• c) pro výpočet čitatele i jmenovatele se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv uvedené v příloze III.

Pro účely pátého pododstavce písm. c) tohoto odstavce a za účelem stanovení energetického obsahu paliv neuvedených v příloze III použijí členské státy k určení výhřevnosti paliv příslušné evropské normy nebo, nebyla-li pro tento účel přijata evropská norma, příslušné normy ISO.

Členské státy podporují dobrovolné systémy označování průmyslových výrobků, které jsou prohlašovány za vyrobené pomocí obnovitelné energie a obnovitelných paliv nebiologického původu. Tyto dobrovolné systémy označování uvádějí procentní podíl využité energie z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelných paliv nebiologického původu použitých ve fázi získávání surovin a předzpracování, výroby a distribuce vypočítaný na základě metodik stanovených v doporučení Komise (EU) 2021/2279(Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1).“), nebo v normě ISO 14067:2018.

Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a ve svých integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku předložených podle článku 17 uvedeného nařízení uvedou množství obnovitelných paliv nebiologického původu, které dle očekávání dovezou a vyvezou. Komise na základě těchto zpráv vypracuje strategii Unie pro dovážený a domácí vodík s cílem podpořit evropský trh s vodíkem, jakož i domácí výrobu vodíku v Unii a podpořit provádění této směrnice a dosažení cílů v ní stanovených, přičemž náležitě zohlední bezpečnost dodávek a strategickou autonomii Unie v oblasti energetiky a rovné podmínky na celosvětovém trhu s vodíkem. Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a ve svých integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení uvedou, jak hodlají přispět k této strategii.

Členský stát může v roce 2030 snížit příspěvek obnovitelných paliv nebiologického původu používaných pro konečné energetické a neenergetické účely uvedené v čl. 22a odst. 1 pátém pododstavci o 20 % v roce 2030, pokud:

• a) tento členský stát úspěšně směřuje k dosažení svého vnitrostátního příspěvku k závaznému celkovému cíli Unie stanovenému v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci, který je přinejmenším rovnocenný jeho očekávanému vnitrostátnímu příspěvku v souladu se vzorcem uvedeným v příloze II nařízení (EU) 2018/1999; a
• b) podíl vodíku – nebo jeho derivátů – vyrobeného z fosilních paliv, který je v tomto členském státě spotřebováván, nepřesahuje 23 % v roce 2030 a 20 % v roce 2035.

Není-li některá z uvedených podmínek splněna, snížení uvedené v prvním pododstavci se přestane uplatňovat.

Pokud členský stát uplatní snížení uvedené v odstavci 1, oznámí to Komisi spolu se svými integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu předloženými podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a v rámci svých integrovaných zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999. Oznámení obsahuje informace o aktualizovaném podílu obnovitelných paliv nebiologického původu a všechny příslušné údaje prokazující, že jsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

Komise sleduje situaci v členských státech, které využívají snížení, s cílem ověřit průběžné plnění podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

13) Článek 23 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  V zájmu podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení zvýší každý členský stát podíl energie z obnovitelných zdrojů v tomto odvětví o nejméně 0,8 procentního bodu jako ročního průměru vypočítaného za období 2021 až 2025 a o nejméně 1,1 procentního bodu jako ročního průměru vypočítaného za období 2026 až 2030, počínaje podílem energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, vyjádřeným jako podíl na hrubé konečné spotřebě energie v členském státě a vypočteným podle metodiky uvedené v článku 7.

  Členské státy mohou do průměrného ročního nárůstu uvedeného v prvním pododstavci započítat až do 0,4 procentního bodu odpadní teplo a chlad. Pokud se tak rozhodnou, zvýší se průměrný roční nárůst o polovinu započítaných procentních bodů odpadního tepla a chladu až po horní hranici 1,0 procentního bodu pro období let 2021–2025 a 1,3 procentního bodu pro období let 2026–2030.

  O svém záměru započítat odpadní teplo a chlad a o odhadovaném množství ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 informují členské státy Komisi. Kromě každoročních zvýšení minimálních procentních bodů, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, usiluje každý členský stát o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení o další orientační procentní body stanovené v příloze Ia této směrnice.

  Členské státy mohou započítat elektřinu z obnovitelných zdrojů používanou k vytápění a chlazení do průměrného ročního nárůstu stanoveného v prvním pododstavci až do limitu 0,4 procentního bodu za předpokladu, že účinnost jednotky zdroje tepla a chladu je vyšší než 100 %. Pokud se tak rozhodnou, zvýší se průměrný roční nárůst o polovinu této elektřiny z obnovitelných zdrojů vyjádřené v procentních bodech až po horní hranici 1,0 procentního bodu pro období let 2021–2025 a 1,3 procentního bodu pro období let 2026–2030.

  O svém záměru započítat elektřinu z obnovitelných zdrojů využitou při vytápění a chlazení prostřednictvím zdrojů tepla nebo chladu, jejichž účinnost je vyšší než 100 %, do ročního nárůstu stanoveného v prvním pododstavci informují členské státy Komisi. Členské státy zahrnou odhad kapacit jednotek zdrojů tepla a chladu, jejichž účinnost je vyšší než 100 %, do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy zahrnou množství elektřiny z obnovitelných zdrojů využité při vytápění a chlazení prostřednictvím jednotek zdrojů tepla a chladu, jejichž účinnost je vyšší než 100 %, do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení.

  Pro výpočet podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů využité při vytápění a chlazení pro účely odstavce 1 použijí členské státy průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů dodané na jejich území v předchozích dvou letech.

  Členské státy provedou posouzení svého potenciálu energie z obnovitelných zdrojů a využívání odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení, případně včetně analýzy oblastí vhodných pro jejich zavádění s nízkým ekologickým rizikem a potenciálu pro malé projekty pro domácnosti. V rámci uvedeného posouzení se analyzuje, jaké technologie jsou dostupné a ekonomicky schůdné pro průmyslové využití a využití v domácnostech, s cílem stanovit milníky a opatření pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění a chlazení a případně využívání odpadního tepla a chladu prostřednictvím dálkového vytápění a chlazení s cílem zavést dlouhodobou národní strategii pro snížení emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší způsobovaných vytápěním a chlazením. Uvedené posouzení je v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a je součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a doprovází komplexní posouzení vytápění a chlazení požadované podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU.“

  ;

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) návětí se nahrazuje tímto:

    „Pro účely odstavce 1 tohoto článku může každý členský stát při výpočtu svého podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a jeho průměrného ročního nárůstu podle uvedeného odstavce, včetně dalšího orientačního zvýšení uvedeného v příloze Ia:“;

  • ii) písmeno a) se zrušuje;
  • iii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov a malým a středním podnikům informace o nákladově efektivních opatřeních a finančních nástrojích ke zlepšení využívání energie z obnovitelných zdrojů v systémech vytápění a chlazení. Členské státy poskytují tyto informace prostřednictvím přístupných a transparentních poradenských nástrojů.“;

• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Za účelem dosažení průměrného ročního nárůstu uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci členské státy usilují o provedení nejméně dvou z těchto opatření:

  • a) fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energetických zdrojů a paliv dodávaných pro účely vytápění a chlazení;
  • b) instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v budovách, připojení budov k účinným systémům dálkového vytápění a chlazení nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
  • c) opatření, na která se vztahují obchodovatelné certifikáty dokazující splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 prvním pododstavci prostřednictvím podpory instalačních opatření podle písmene b) tohoto odstavce provedených jiným hospodářským subjektem, jako jsou nezávislá osoba provádějící instalaci technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo společnost energetických služeb poskytující služby pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
  • d) budování kapacit pro vnitrostátní, regionální a místní orgány za účelem zmapování místního potenciálu vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a plánování a provádění projektů a infrastruktur v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a poskytování příslušného poradenství;
  • e) vytvoření rámců pro zmírňování rizik s cílem snížit kapitálové náklady na projekty v oblasti vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a v oblasti odpadního tepla a chladu, které mimo jiné umožní slučování menších projektů a jejich ucelenější propojení s dalšími opatřeními v oblasti energetické účinnosti a renovace budov;
  • f) podpora smluv o nákupu řešení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie pro podnikové a kolektivní malé spotřebitele;
  • g) plánované režimy nahrazování fosilních zdrojů systémů vytápění, systémů vytápění neslučitelných s obnovitelnými zdroji nebo režimy postupného ukončení využívání fosilních paliv s dílčími cíli;
  • h) požadavky na místní a regionální úrovni ohledně plánování tepla z obnovitelných zdrojů zahrnující chlazení;
  • i) podpora produkce bioplynu a jeho vtláčení do plynárenské sítě namísto jeho využití k výrobě elektřiny;
  • j) opatření na podporu integrace technologií ukládání tepelné energie do systémů vytápění a chlazení;
  • k) podpora sítí dálkového vytápění a chlazení založených na obnovitelných zdrojích, zejména společenství pro obnovitelné zdroje, mimo jiné prostřednictvím regulačních opatření, mechanismů financování a podpory;
  • l) jiná politická opatření s rovnocenným účinkem, včetně fiskálních opatření, režimů podpory nebo jiných finančních pobídek přispívajících k instalaci zařízení na vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a k rozvoji energetických sítí dodávajících energii z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení v budovách a průmyslu.

  Při přijímání a provádění těchto opatření členské státy zajistí přístupnost opatření pro všechny spotřebitele, zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít dostatečný počáteční kapitál k jejich využití.“

14) Článek 24 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Členské státy zajistí, aby byly informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v jejich soustavách dálkového vytápění a chlazení konečným spotřebitelům poskytovány snadno přístupným způsobem, například ve vyúčtováních, na internetových stránkách dodavatelů nebo na žádost. Informace o podílu energie z obnovitelných zdrojů se vyjádří alespoň jako procentní podíl hrubé konečné spotřeby energie na vytápění a chlazení přidělené zákazníkům dané soustavy dálkového vytápění a chlazení, včetně informací o tom, kolik energie bylo použito k dodání jedné jednotky vytápění zákazníkovi nebo konečnému uživateli.“

  ;

• b) odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

  Členské státy usilují o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení orientačně o 2,2 procentního bodu jakožto roční průměr vypočítaný za období 2021 až 2030 počínaje podílem energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení dosaženým v roce 2020, a stanoví za tím účelem ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 nezbytná opatření. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vyjádří jako podíl na hrubé konečné spotřebě energie v dálkovém vytápění a chlazení upravený na normální průměrné klimatické podmínky.

  Členské státy mohou do průměrného ročního nárůstu stanoveného v prvním pododstavci započítat elektřinu z obnovitelných zdrojů používanou při dálkovém vytápění a chlazení.

  O svém záměru započítat elektřinu z obnovitelných zdrojů použitou v dálkovém vytápění a chlazení do ročního nárůstu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce informují členské státy Komisi. Členské státy zahrnou odhadované kapacity elektřiny z obnovitelných zdrojů používané při dálkovém vytápění a chlazení do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999. Členské státy zahrnou množství elektřiny z obnovitelných zdrojů použité při dálkovém vytápění a chlazení do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení.

  Pro výpočet podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů používané při dálkovém vytápění a chlazení pro účely odstavce 4 použijí členské státy průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů dodané na jejich území v předchozích dvou letech.

  Členské státy, jejichž podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu v dálkovém vytápění a chlazení přesahuje 60 %, mohou započítat jakýkoli takový podíl jako splňující průměrný roční nárůst uvedený v odst. 4 prvním pododstavci. Členské státy, jejichž podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu při dálkovém vytápění a chlazení přesahuje 50 % a dosahuje až do 60 %, mohou započítat jakýkoli takový podíl jako splňující polovinu průměrného ročního nárůstu uvedeného v odst. 4 prvním pododstavci.

  Členské státy stanoví nezbytná opatření pro provedení průměrného ročního nárůstu uvedeného v odst. 4 prvním pododstavci tohoto článku ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

  Členské státy zajistí, aby byli provozovatelé soustav dálkového vytápění a chlazení s kapacitou nad 25 MWth podporováni, aby připojovali dodavatele energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu, kteří jsou třetími stranami, nebo v tom, aby nabízeli, že připojí dodavatele, kteří jsou třetími stranami, a nakoupí od nich teplo a chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu, na základě nediskriminačních kritérií stanovených příslušným orgánem dotčeného členského státu, pokud tito provozovatelé potřebují učinit jeden či více z těchto kroků:

  • a) uspokojit poptávku nových zákazníků;
  • b) nahradit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu a
  • c) rozšířit stávající kapacity pro výrobu tepla nebo chladu.

  Členské státy mohou provozovateli soustavy dálkového vytápění nebo chlazení povolit, aby odmítl připojení a nákup tepla nebo chladu od externího dodavatele v kterékoli z těchto situací:

  • a) daná soustava postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu;
  • b) teplo nebo chlad od dodavatele, který je třetí stranou, nesplňují technické požadavky nezbytné pro připojení a zajištění spolehlivého a bezpečného provozu soustavy dálkového vytápění a chlazení;
  • c) provozovatel může prokázat, že by poskytnutí přístupu vedlo k nadměrnému zvýšení nákladů na teplo nebo chlad pro konečné zákazníky ve srovnání s náklady na využívání hlavního místního zdroje tepla nebo chladu, jemuž by teplo a chlad z obnovitelných zdrojů nebo odpadní teplo a chlad konkurovaly;
  • d) systém provozovatele je účinným dálkovým vytápěním a chlazením.

  Členské státy zajistí, aby provozovatel soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, pokud odmítá připojit určitého dodavatele vytápění nebo chlazení podle prvního pododstavce, informoval příslušný orgán o důvodech odmítnutí, jakož i o podmínkách, které musí být splněny, a o opatřeních, která musí být v soustavě přijata, aby připojení bylo umožněno. Členské státy zajistí, aby byl zaveden vhodný postup pro nápravu neodůvodněných zamítnutí.

  Členské státy zavedou v případě potřeby koordinační rámec mezi provozovateli soustav dálkového vytápění a chlazení a potenciálními zdroji odpadního tepla a chladu v průmyslových a terciárních odvětvích s cílem usnadnit využívání odpadního tepla a chladu. Tento koordinační rámec zajistí dialog, pokud jde o využívání odpadního tepla a chladu, zahrnující zejména:

  • a) provozovatele soustav dálkového vytápění a chlazení;
  • b) podniky v průmyslovém a terciárním sektoru produkující odpadní teplo a chlad, které lze ekonomicky využít prostřednictvím soustav dálkového vytápění a chlazení, jako jsou datová centra, průmyslové závody, velké obchodní budovy, zařízení pro skladování energie a veřejná doprava;
  • c) místní orgány odpovědné za plánování a schvalování energetických infrastruktur;
  • d) vědečtí odborníci zabývající se nejmodernějšími systémy dálkového vytápění a chlazení a
  • e) společenství pro obnovitelné zdroje zapojená do vytápění a chlazení.“;
• c) odstavce 8, 9 a 10 se nahrazují tímto:

  Členské státy zřídí rámec, podle kterého provozovatelé elektroenergetických distribučních soustav nejméně každé čtyři roky posoudí ve spolupráci s provozovateli soustav dálkového vytápění nebo chlazení ve svých oblastech potenciál soustav dálkového vytápění nebo chlazení poskytovat zajištění výkonové rovnováhy a další systémové služby, včetně reakce na poptávku a tepelné akumulace přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější než alternativní řešení.

  Členské státy zajistí, aby provozovatelé elektroenergetických přenosových a distribučních soustav řádně zohlednili výsledky posouzení požadovaného podle prvního pododstavce při plánování sítě, investicích do sítě a rozvoji infrastruktury na jejich příslušných územích.

  Členské státy usnadní koordinaci mezi provozovateli soustav dálkového vytápění a chlazení a provozovateli elektroenergetických přenosových a distribučních soustav s cílem zajistit, aby se na jejich trzích s elektřinou mohly účastnit vyrovnávací, skladovací a jiné služby flexibility, jako reakce na poptávku, poskytované provozovateli soustav dálkového vytápění a dálkového chlazení.

  Členské státy mohou rozšířit požadavky na posuzování a koordinaci podle prvního a třetího pododstavce na provozovatele plynárenských přepravních a distribučních soustav, včetně vodíkových a jiných energetických sítí.

  Členské státy zajistí, aby byla práva spotřebitelů a pravidla pro provoz soustav dálkového vytápění a chlazení v souladu s tímto článkem jasně definována, veřejně přístupná a vymáhána příslušným orgánem.

  Od členského státu se nevyžaduje uplatňování odstavců 2 až 9, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

  • a) jeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení není vyšší než 2 % hrubé konečné spotřeby energie na vytápění a chlazení ke dni 24. prosince 2018;
  • b) jeho podíl dálkového vytápění nebo chlazení je zvýšen na 2 % hrubé konečné spotřeby energie na vytápění a chlazení ke dni 24. prosince 2018 v důsledku rozvoje nových účinných soustav dálkového vytápění a chlazení, na základě jeho integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu s ním a posouzení uvedeného v čl. 23 odst. 1b této směrnice;
  • c) 90 % hrubé konečné spotřeby energie v soustavách dálkového vytápění a chlazení se uskutečňuje v účinném dálkovém vytápění a chlazení.“

15) Článek 25 se nahrazuje tímto:

Každý členský stát stanoví povinnost dodavatelů paliv zajistit, že:

• a) množství obnovitelných paliv a elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané do odvětví dopravy vede k:
  • i) nejméně 29 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy do roku 2030 nebo
  • ii) snížení intenzity emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 14,5 % ve srovnání se základní úrovní stanovenou v čl. 27 odst. 1 písm. b) v souladu s orientační trajektorií stanovenou členským státem;
• b) společný podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX a obnovitelných paliv nebiologického původu na energii dodávané do odvětví dopravy činí v roce 2025 nejméně 1 % a v roce 2030 5,5 %, z čehož podíl obnovitelných paliv nebiologického původu v roce 2030 dosahuje nejméně 1 procentního bodu.

Členské státy se vyzývají, aby na vnitrostátní úrovni stanovily diferencované cíle pro biopaliva a bioplyn vyráběné ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX a pro obnovitelná paliva nebiologického původu s cílem splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce tak, aby byl u obou paliv podporován a rozšiřován jejich rozvoj.

Členské státy s námořními přístavy usilují o to, aby od roku 2030 dosahoval podíl obnovitelných paliv nebiologického původu na celkovém množství energie dodávané do odvětví námořní dopravy alespoň 1,2 %.

Členské státy ve svých zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999 informují o podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy, včetně odvětví námořní dopravy, jakož i o svém snížení intenzity skleníkových plynů.

Pokud se seznam vstupních surovin uvedený v části A přílohy IX změní v souladu s čl. 28 odst. 6, mohou členské státy svůj minimální podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin v energii dodávané do odvětví dopravy odpovídajícím způsobem zvýšit.

Pro výpočet cílů uvedených odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a podílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) členské státy:

• a) vezmou v úvahu obnovitelná paliva nebiologického původu rovněž tehdy, jsou-li používána jako meziprodukty pro výrobu:
  • i) konvenčních paliv používaných v odvětví dopravy nebo
  • ii) biopaliv, za předpokladu, že se snižování emisí skleníkových plynů dosažené za použití obnovitelných paliv nebiologického původu nezapočítává při výpočtu úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv;
• b) mohou zohlednit bioplyn, který je dodáván do vnitrostátní přenosové a distribuční plynové infrastruktury.

Pro výpočet cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) mohou členské státy zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.

Při stanovení této povinnosti dodavatelů paliv mohou členské státy:

• a) osvobodit dodavatele paliv, kteří dodávají elektřinu nebo paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, od plnění povinnosti, aby tato paliva obsahovala minimální podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze surovin uvedených v příloze IX části A;
• b) koncipovat povinnost na základě opatření zaměřených na objemy, energetický obsah nebo emise skleníkových plynů;
• c) rozlišovat mezi jednotlivými nosiči energie;
• d) rozlišovat mezi odvětvím námořní dopravy a jinými odvětvími.

Členské státy zavedou mechanismus, který dodavatelům paliv na jejich území umožní výměnu kreditů za dodávky energie z obnovitelných zdrojů do odvětví dopravy. Hospodářské subjekty, které dodávají elektřinu z obnovitelných zdrojů elektrickým vozidlům prostřednictvím veřejných dobíjecích bodů, obdrží kredity bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje povinnost stanovená členským státem pro dodavatele paliv, a mohou tyto kredity prodávat dodavatelům paliv, kteří mohou tyto kredity použít ke splnění povinnosti stanovené v odst. 1 prvním pododstavci. Členské státy mohou do uvedeného mechanismu zahrnout soukromé dobíjecí body, pokud lze prokázat, že elektřina z obnovitelných zdrojů dodávaná do těchto soukromých dobíjecích bodů je poskytována výhradně elektrickým vozidlům.“

16) Článek 26 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

    Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu uvedené v článku 7 a minimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíle snížení intenzity emisí skleníkových plynů stanoveného v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nesmí být podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských a krmných plodin, vyšší o více než jeden procentní bod, než je podíl těchto paliv na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy v daném členském státě v roce 2020 s tím, že podíl konečné spotřeby energie v odvětví dopravy v tomto členském státě představuje nejvýše 7 %.“

    ;

  • ii) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Je-li v některém členském státě podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě a vyrobených z potravinářských a krmných plodin omezen na podíl nižší než 7 % nebo se některý členský stát rozhodne tento podíl dále omezit, může dotčený členský stát odpovídajícím způsobem snížit minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů nebo cíl snížení intenzity emisí skleníkových plynů uvedený v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) s ohledem na příspěvek, kterým by uvedená paliva přispěla k minimálnímu podílu energie z obnovitelných zdrojů nebo úsporám emisí skleníkových plynů. Členské státy za účelem snížení intenzity emisí skleníkových plynů uvažují, že tato paliva uspoří 50 % emisí skleníkových plynů.“;

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

    Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu uvedené v článku 7 a cíle minimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížení intenzity emisí skleníkových plynů stanoveného v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nesmí být podíl biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, spojených s riziky nepřímé změny ve využívání půdy vyšší než úroveň spotřeby v roce 2019 v daném členském státě, nejsou-li certifikována jako biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy podle tohoto odstavce.“

  • ii) pátý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Do 1. září 2023 Komise provede přezkum kritérií stanovených akty v přenesené pravomoci uvedenými ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů a přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem změnit případně tato kritéria a doplnit tuto směrnici zařazením trajektorie postupného snížení příspěvku k celkovému cíli Unie podle čl. 3 odst. 1 a k minimálnímu podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíli snížení intenzity skleníkových plynů uvedenému v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy vyráběných ze vstupních surovin, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku. Uvedený přezkum vychází z revidované verze zprávy o rozšíření produkce vstupních surovin předložené v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce. Uvedená zpráva zejména posoudí, zda by prahová hodnota maximálního podílu průměrného ročního rozšíření celosvětové produkční oblasti s velkou zásobou uhlíku měla být snížena na základě objektivních a vědecky podložených kritérií a s přihlédnutím k cílům a závazkům Unie v oblasti klimatu.

    Na základě výsledků posouzení uvedeného v pátém pododstavci Komise případně změní kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci uvedeném ve čtvrtém pododstavci. Komise i nadále každé tři roky po přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného ve čtvrtém pododstavci přezkoumává údaje, z nichž uvedený akt v přenesené pravomoci vychází. Komise uvedený akt v přenesené pravomoci v případě potřeby aktualizuje s ohledem na vyvíjející se situaci a nejnovější dostupné vědecké důkazy.“

17) Článek 27 se nahrazuje tímto:

Pro výpočet snížení intenzity emisí skleníkových plynů podle čl. 25 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) bodu ii) se použijí tato pravidla:

• a) úspory emisí skleníkových plynů se vypočítají takto:
  • i) u biopaliv a bioplynu vynásobením množství těchto paliv dodávaných do všech druhů dopravy jejich úsporami emisí skleníkových plynů stanovenými v souladu s článkem 31;
  • ii) u obnovitelných paliv nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku vynásobením množství těchto paliv, které je dodáváno pro všechny druhy dopravy, úsporami emisí stanovenými v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 29a odst. 3;
  • iii) v případě elektřiny z obnovitelných zdrojů vynásobením množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je dodávána všem druhům dopravy, hodnotou referenčního fosilního paliva EC_F(e) stanovenou v příloze V;
• b) základní úroveň uvedená v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu ii) se vypočítá do 31. prosince 2030 tak, že se množství energie dodané do odvětví dopravy vynásobí hodnotou referenčního fosilního paliva EF(t) stanovenou v příloze V; od 1. ledna 2031 je základní úrovní uvedenou v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu ii) součet:
  • i) množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je dodávána všem druhům dopravy, vynásobené hodnotou referenčního fosilního paliva EF(t) stanovenou v příloze V;
  • ii) množství elektřiny, která je dodávána všem druhům dopravy, vynásobené hodnotou referenčního fosilního paliva EC_F(e) stanovenou v příloze V;
• c) pro výpočet příslušných množství energie se použijí tato pravidla:
  • i) pro účely výpočtu konečné spotřeby energie dodávané do odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy stanovené příloze III;
  • ii) pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III použijí členské státy k určení výhřevnosti paliv příslušné evropské normy, nebo, nebyla-li pro tento účel přijata evropská norma, příslušné normy ISO;
  • iii) množství elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané do odvětví dopravy se určí vynásobením množství elektřiny dodané do tohoto odvětví průměrným podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů dodané na území členského státu v předchozích dvou letech, pokud je elektřina získána z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a dodávána do odvětví dopravy, kdy se tato elektřina plně započítá jako elektřina z obnovitelných zdrojů a elektřina vyrobená solárním elektrickým vozidlem, která je používána ke spotřebě samotného vozidla, se může plně započítat jako elektřina z obnovitelných zdrojů;
  • iv) podíl biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B na energetickém obsahu paliv a elektřiny dodávaných do odvětví dopravy, s výjimkou Kypru a Malty, je omezen na 1,7 %;
• d) snížení intenzity emisí skleníkových plynů v důsledku využívání energie z obnovitelných zdrojů se určí tak, že úspora emisí skleníkových plynů vyplývající z používání biopaliv, bioplynu, obnovitelných paliv nebiologického původu a elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané pro všechny druhy dopravy se vydělí základní úrovní. Členské státy mohou zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.

Členské státy mohou v odůvodněných případech mezní hodnotu uvedenou v prvním pododstavci písm. c) bodu iv) tohoto odstavce zvýšit, a to s přihlédnutím k dostupnosti vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX. Každé takové zvýšení se oznámí Komisi spolu s jeho odůvodněním a podléhá schválení Komisí.

Pro výpočet minimálních podílů uvedených v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu i) a písm. b) se použijí tato pravidla:

• a) pro výpočet jmenovatele, tj. množství energie spotřebované v odvětví dopravy, se zohlední všechna paliva a elektřina dodávaná do odvětví dopravy;
• b) pro výpočet čitatele, tj. množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v odvětví dopravy pro účely čl. 25 odst. 1 prvního pododstavce, se zohlední energetický obsah všech druhů energie z obnovitelných zdrojů dodávané do všech druhů dopravy, a to i do mezinárodních námořních zásobníků, na území každého členského státu; členské státy mohou zohlednit recyklovaná paliva s obsahem uhlíku.
• c) podíl biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX a obnovitelných paliv nebiologického původu se považuje za dvojnásobek jejich energetického obsahu;
• d) podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se započítává jako čtyřnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána silničním vozidlům, a může být započítáván jako jedenapůlnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána do odvětví železniční dopravy;
• e) podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX dodávaných v letecké a námořní dopravě se počítá jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a podíl obnovitelných paliv nebiologického původu dodávaných v letecké a námořní dopravě se počítá jako 1,5násobek jejich energetického obsahu;
• f) podíl biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B na energetickém obsahu paliv a elektřiny dodávaných do odvětví dopravy, s výjimkou Kypru a Malty, je omezen na 1,7 %;
• g) pro účely výpočtu konečné spotřeby energie dodávané do odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy, stanovené příloze III;
• h) pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III použijí členské státy k určení výhřevnosti paliv příslušné evropské normy nebo, nebyla-li pro tento účel přijata evropská norma, použijí se příslušné normy ISO;
• i) množství elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávané do odvětví dopravy se určí vynásobením množství elektřiny dodané do tohoto odvětví průměrným podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů dodané na území členského státu v předchozích dvou letech, pokud je elektřina získána z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a dodávána do odvětví dopravy, kdy se tato elektřina plně započítá jako elektřina z obnovitelných zdrojů, a elektřina vyrobená solárním elektrickým vozidlem, která je používána ke spotřebě samotného vozidla, se může plně započítat jako elektřina z obnovitelných zdrojů.

Členské státy mohou v odůvodněných případech mezní hodnotu uvedenou v prvním pododstavci písm. e) tohoto odstavce zvýšit, a to s přihlédnutím k dostupnosti vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX. Každé takové zvýšení se oznámí Komisi spolu s jeho odůvodněním a podléhá schválení Komisí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem změny této směrnice úpravou mezní hodnoty podílu biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX na základě posouzení dostupnosti vstupních surovin. Mezní hodnota musí být nejméně 1,7 %. Pokud Komise přijme takový akt v přenesené pravomoci, mezní hodnota stanovená v něm stanovená se po pětiletém přechodném období vztahuje rovněž na členské státy, které od Komise obdržely schválení zvýšit mezní hodnotu v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem nebo odst. 2 druhým pododstavcem tohoto článku, aniž je dotčeno právo členského státu použít tuto novou mezní hodnotu dříve. Členské státy mohou Komisi požádat o nové schválení zvýšení mezní hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem nebo odst. 2 druhým pododstavcem tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem změny této směrnice tím, že přizpůsobí paliva používaná v odvětví dopravy a jejich energetický obsah uvedený v příloze III vědeckotechnickému pokroku.

Pro účely výpočtů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 2 prvním pododstavci písm. a) se má za to, že množství energie dodané do odvětví námořní dopravy dosahuje podílu nejvýše 13 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V případě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebované v odvětví námořní dopravy dosahuje podílu nejvýše 5 % na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států. Tento odstavec se použije do 31. prosince 2030.

Je-li pro výrobu paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, použije se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem.

Elektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů lze však plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů, pokud je používána pro výrobu paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, a to za předpokladu, že toto zařízení:

• a) vstupuje do provozu ve stejné době jako zařízení vyrábějící paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu nebo později a
• b) není připojeno k distribuční soustavě, nebo k distribuční soustavě připojeno je, avšak lze prokázat, že dotčená elektřina byla dodána, aniž by byla odebírána elektřina z distribuční soustavy.

Kromě toho elektřina, která byla odebrána z distribuční soustavy, může být plně započítána jako elektřina z obnovitelných zdrojů, je-li vyrobena výhradně z obnovitelných zdrojů a pokud byly prokázány obnovitelné vlastnosti a splnění dalších náležitých kritérií, čímž se zajišťuje, že obnovitelné vlastnosti této elektřiny budou započítány pouze jednou a v jediné oblasti konečné spotřeby.

Do 31. prosince 2021 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem doplnit tuto směrnici tím, že stanoví unijní metodiku, v níž budou vymezena podrobná pravidla, podle kterých mají hospodářské subjekty dosáhnout souladu s požadavky stanovenými v druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce.

Do 1. července 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí dopad metodiky Unie stanovené v souladu se čtvrtým pododstavcem, včetně dopadu doplňkovosti a časové a zeměpisné souvislosti na výrobní náklady, úsporu emisí skleníkových plynů a energetický systém.

V této zprávě Komise zejména posuzuje dopad na obecnou i cenovou dostupnost obnovitelných paliv nebiologického původu pro průmysl a odvětví dopravy a na schopnost Unie dosáhnout cílů v oblasti obnovitelných paliv nebiologického původu s přihlédnutím ke strategii Unie pro dovážený a domácí vodík podle článku 22a a zároveň minimalizovat nárůst emisí skleníkových plynů v odvětví elektřiny a v celkovém energetickém systému. Pokud v této zprávě dospěje Komise k závěru, že požadavky nezajišťují dostatečnou obecnou a cenovou dostupnost obnovitelných paliv nebiologického původu pro průmysl a odvětví dopravy a významně nepřispívají k úspoře emisí skleníkových plynů, k integraci energetického systému a k dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných paliv nebiologického původu stanovených pro rok 2030, metodiku Unie přezkoumá a případně přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem změny této metodiky, aby bylo možné provést nezbytnou úpravu kritérií stanovených ve druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce s cílem usnadnit rozmach vodíkového průmyslu.“

18) Článek 28 se mění takto:

• a) odstavce 2, 3 a 4 se zrušují;
• b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Do 30. června 2024 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem doplnit tuto směrnici tím, že specifikuje metodiku pro určení podílu biopaliv a bioplynu pro dopravu vzniklých zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy.“

  ;

• c) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999 posoudí, zda povinnost týkající se pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobeného ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A této směrnice stanovená v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) této směrnice účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy. Komise v tomto posouzení rovněž provede analýzu, zda uplatňování tohoto článku účinně zabraňuje dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů.

  Komise případně předloží návrh na změnu povinnosti týkající se pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobeného ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A stanovené v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. b).“

19) Článek 29 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
    • „a) příspěvek k podílu energie z obnovitelných zdrojů členských států a cílům uvedeným v čl. 3 odst. 1, čl. 15a odst. 1, čl. 22a odst. 1, čl. 23 odst. 1, čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 1;“
  • ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Aby však mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce, musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 10. V případě použití směsného odpadu mohou členské státy od provozovatelů požadovat, aby používali systémy třídění směsného odpadu k odstranění fosilních materiálů. Tento pododstavec se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.“;

  • iii) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10, jsou-li použita:

    • a) v případě paliv z pevné biomasy v zařízeních vyrábějících elektřinu, vytápění a chlazení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 7,5 MW nebo vyšším;
    • b) v případě paliv z plynné biomasy v zařízeních vyrábějících elektřinu, vytápění a chlazení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 2 MW nebo vyšším;
    • c) v případě zařízení vyrábějících paliva z plynné biomasy s tímto průměrným průtokem biometanu:
      • i) více než 200 m³ ekvivalentu metanu/h, měřeno za standardních podmínek teploty a tlaku, tj. 0 °C a 1 bar atmosférického tlaku;
      • ii) pokud se bioplyn skládá ze směsi metanu a nehořlavých jiných plynů, pro průtok metanu se prahová hodnota stanovená v bodu i) přepočítá proporcionálně k objemovému podílu metanu ve směsi.

    Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů použít na zařízení s nižším celkovým jmenovitým tepelným příkonem nebo průtokem biometanu.“;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, tj. z půdy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoli:

  • a) původní les a jiné zalesněné plochy, tj. les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy; a pralesy, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází;
  • b) vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže se prokáže, že získávání těchto surovin nezasahovalo do ochrany přírody;
  • c) oblasti určené:
    • i) zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, ledaže se prokáže, že produkce těchto surovin nezasahovala do ochrany přírody nebo
    • ii) k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li jako takové uznávány v souladu s čl. 30 odst. 4 prvním pododstavcem, ledaže se prokáže, že produkce těchto surovin nezasahovala do ochrany přírody;
  • d) vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:
    • i) původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy nebo
    • ii) nepůvodní travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže se prokáže, že získávání surovin je k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů nezbytné; nebo
  • e) vřesoviště.

  Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 6 písm. a) bodech vi) a vii), použije se první pododstavec tohoto odstavce, s výjimkou písmene c), rovněž na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyráběná z lesní biomasy.

  Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž dále upřesní kritéria pro určení toho, na které travní porosty se vztahuje první pododstavec písm. d) tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.“

  ;

• c) v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 6 písm. a) bodech vi) a vii), vztahují se první pododstavec tohoto odstavce, s výjimkou písmen b) a c), a druhý pododstavec tohoto odstavce rovněž na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy.“

• d) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže se prokáže, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy. Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 6 písm. a) bodech vi) a vii), použije se tento odstavec rovněž na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy.“

  ;

• e) odstavec 6 se mění takto:
  • i) v písmeně a) se body iii) a iv) nahrazují tímto:
    • „iii) ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť;
    • iv) těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem předejít nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; při těžbě se dodržují mezní hodnoty, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče, a místně a ekologicky vhodné prahové hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty a těžba splňuje požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují jakýkoli nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště:“;
  • ii) v písmenu a) se doplňují nové body, které znějí:
    • „vi) lesy, v nichž se těží lesní biomasa, nerostou na půdě, která má status uvedený v odst. 3 písm. a), b), d) a e), odst. 4 písm. a) a v odstavci 5, přičemž pro určení statusu půdy platí tatáž pravidla, která jsou uvedena v těchto odstavcích a
    • vii) zařízení vyrábějící biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy vydávají na základě používání vlastních interních postupů prohlášení, jimiž pro účely auditů prováděných podle čl. 30 odst. 3 prokazují, že lesní biomasa není získávána z půdy uvedené v bodu vi) tohoto pododstavce.“;
  • iii) v písmeně b) se body iii) a iv) nahrazují tímto:
    • „iii) ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, ledaže se prokáže, že těžba dané suroviny není v rozporu s uvedenými účely ochrany přírody;
    • iv) provádění těžby s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem zabránit jakémukoli nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; provádění těžby v rámci mezních hodnot, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče, a místně a ekologicky vhodných prahových hodnot pro těžbu mrtvé dřevní hmoty a provádění těžby v souladu s požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují jakýkoli nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště a“;
• f) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi domácí lesní biomasy musí být v souladu se závazky a cíli členských států stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).“;) a s politikami a opatřeními popsanými členskými státy v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

  Do svého konečného aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který má být předložen do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999, členské státy zahrnou:

  • a) posouzení domácích dodávek lesní biomasy dostupných pro energetické účely v období let 2021–2030 v souladu s kritérii stanovenými v tomto článku;
  • b) posouzení slučitelnosti předpokládané spotřeby lesní biomasy pro výrobu energie s cíli a rozpočty členských států na období let 2026 až 2030 stanovenými v článku 4 nařízení (EU) 2018/841 a
  • c) popis vnitrostátních opatření a politik zajišťujících slučitelnost s těmito cíli a rozpočty.

  Členské státy Komisi informují o opatřeních a politikách uvedených v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce v rámci svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které podávají podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.

• g) v odst. 10 prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:
  • „d) alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 20. listopadu 2023;
  • e) v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu rovnajícím se 10 MW nebo vyšším, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023, alespoň 70 % do 31. prosince 2029 a alespoň 80 % od 1. ledna 2030;
  • f) v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z plynné biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 10 MW nebo nižším, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023, alespoň 70 % do 15 let od zahájení jejich provozování a alespoň 80 % po 15 letech od zahájení jejich provozování;
  • g) v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu rovnajícím se 10 MW nebo vyšším, jejichž provoz byl zahájen před 1. lednem 2021, alespoň 80 % po 15 letech od zahájení jejich provozování, a to nejdříve od 1. ledna 2026 a nejpozději od 31. prosince 2029;
  • h) v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z plynné biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 10 MW nebo nižším, jejichž provoz byl zahájen před 1. lednem 2021, alespoň 80 % po 15 letech od zahájení jejich provozování, a to nejdříve od 1. ledna 2026;“;
• h) v odstavci 13 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) zařízení umístěná v nejvzdálenějším regionu v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU, pokud tato zařízení vyrábějí elektřinu nebo vytápění nebo chlazení z paliva z biomasy a z biokapalin nebo pokud vyrábějí biopaliva, a
  • b) paliva z biomasy a biokapaliny využívané v zařízeních uvedených v písmeni a) tohoto pododstavce a biopaliva vyrobená v těchto zařízeních, bez ohledu na původ této biomasy, pokud jsou tato kritéria objektivně odůvodněna cílem zajistit pro daný nejvzdálenější region přístup k bezpečné a zabezpečené energii a hladký přechod na kritéria stanovená v odstavcích 2 až 7, 10 a 11 tohoto článku, a stimulovat tak přechod od fosilních paliv k udržitelným biopalivům, biokapalinám a palivům z biomasy.“;
• i) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Do 31. prosince 2030 lze pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku zohledňovat rovněž energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohledňovat, pokud;

  • a) podpora byla poskytnuta před 20. listopadem 2023 v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 ve znění platném ke dni 29. září 2020, a
  • b) podpora byla poskytnuta ve formě dlouhodobé podpory, přičemž na začátku období podpory byla stanovena pevná částka, a za předpokladu, že je zaveden opravný mechanismus zamezující nadměrné kompenzaci.“

20) Vkládá se nový článek, který zní:

Energie z obnovitelných paliv nebiologického původu se započítá do podílu energie z obnovitelných zdrojů členských států a do cílů uvedených v čl. 3 odst. 1, čl. 15a odst. 1, čl. 22a odst. 1, čl. 23 odst. 1, čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 1, pouze pokud úspory emisí skleníkových plynů z používání těchto paliv činí alespoň 70 %.

Energii z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku lze započítat do cílů uvedených v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), pouze pokud úspory emisí skleníkových plynů z používání těchto paliv dosáhnou alespoň 70 %.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem doplnění této směrnice stanovením metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z obnovitelných paliv nebiologického původu a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku. Tato metodika zajistí, že nebude udělen kredit za zabránění vzniku emisí CO₂ z fosilních zdrojů, za jehož zachycování byl již získán emisní kredit podle jiných právních předpisů. Tato metodika zahrnuje emise skleníkových plynů během celého životního cyklu a zohledňuje nepřímé emise vyplývající ze změny využití vstupů, jejichž nabídka je pevně dána, jako jsou odpady používané k výrobě recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.“

21) Článek 30 se mění takto:

• a) v odst. 1 prvním pododstavci se úvodní část nahrazuje tímto:

  Mají-li se obnovitelná paliva a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku započítávat do cílů uvedených v čl. 3 odst. 1, čl. 15a odst. 1, čl. 22a odst. 1, čl. 23 odst. 1, čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 1, požádají členské státy hospodářské subjekty, aby prostřednictvím povinných nezávislých a transparentních auditů v souladu s prováděcím aktem přijatým podle odstavce 8 tohoto článku prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a v čl. 29a odst. 1 a 2 pro obnovitelná paliva a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku. Za tím účelem na hospodářských subjektech požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:“;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Pokud je dodávka zpracována, informace o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávky se upraví a spojí s výstupem v souladu s těmito pravidly:

  • a) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy, obnovitelných paliv nebiologického původu nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu;
  • b) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, obnovitelných paliv nebiologického původu nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.“;
• c) v odstavci 3 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

  „Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a čl. 29a odst. 1 a 2 a aby hospodářské subjekty na požádání zpřístupnily příslušnému členskému státu údaje použité k vypracování těchto informací. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu předložených informací a doložily provedení tohoto auditu. Pro splnění požadavků podle čl. 29 odst. 3 písm. a), b), d) a e), čl. 29 odst. 4 písm. a), čl. 29 odst. 5, čl. 29 odst. 6 písm. a) a čl. 29 odst. 7 písm. a) lze použít audit první nebo druhé strany až do prvního místa sběru lesní biomasy. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem. Audit rovněž vyhodnotí četnost a metodiku výběru vzorků a spolehlivost údajů.

  Povinnosti stanovené v tomto odstavci platí bez ohledu na to, zda jsou obnovitelná paliva a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku vyráběna v Unii nebo jsou do Unie dovážena. Informace o zeměpisném původu a druhu surovin biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy podle dodavatele paliva jsou k dispozici spotřebitelům v aktualizované, snadno přístupné a uživatelsky vstřícné podobě na internetových stránkách provozovatelů, dodavatelů nebo příslušných orgánů a aktualizují se každý rok.“;

• d) v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku poskytují přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 a čl. 29a odst. 1 a 2, prokazují soulad s čl. 27 odst. 6 a čl. 31a odst. 5 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 29 odst. 2 až 7. Při prokazování toho, že kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 jsou splněna, mohou subjekty poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni oblasti získávání surovin. Komise může uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 29 odst. 3 prvního pododstavce písm. c) bodu ii).“

  ;

• e) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Členské státy mohou zavést vnitrostátní režimy, v jejichž rámci je v souladu s metodikou vypracovanou podle čl. 29a odst. 3 ověřován soulad s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a čl. 29a odst. 1 a 2 v celém spotřebitelském řetězci, do něhož jsou zapojeny příslušné orgány. Tyto režimy lze rovněž použít k ověření přesnosti a úplnosti informací uvedených hospodářskými subjekty v databázi Unie, k prokázání souladu s čl. 27 odst. 6 a k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy.

  Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání těchto režimů. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.

  Pokud Komise rozhodne, že vnitrostátní systém splňuje podmínky stanovené v této směrnici, nesmějí jiné režimy uznané Komisí v souladu s tímto článkem odmítat vzájemné uznávání s vnitrostátním režimem daného členského státu, pokud jde o ověřování souladu s kritérii, pro která byl Komisí uznán.

  V případě zařízení vyrábějících elektřinu, vytápění a chlazení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 7,5 do 20 MW mohou členské státy zavést zjednodušené vnitrostátní režimy ověřování s cílem zajistit splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10. Pro tatáž zařízení se v prováděcích aktech podle odstavce 8 tohoto článku zavedou jednotné podmínky pro zjednodušené vnitrostátní režimy ověřování s cílem zajistit splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10.“

  ;

• f) v odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady nebo údaje získané v souladu s režimem, jenž byl předmětem rozhodnutí podle odstavce 4 nebo 6, nevyžaduje členský stát, aby hospodářský subjekt poskytl další doklady o splnění prvků, na něž se vztahuje režim a pro které byl režim uznán Komisí.“

  ;

• g) odstavec 10 se nahrazuje tímto:

  Na žádost členského státu, jež se může zakládat na žádosti hospodářského subjektu, Komise na základě všech dostupných důkazů přezkoumá, zda byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a čl. 29a odst. 1 a 2, pokud jde o zdroje obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.

  Během šesti měsíců od obdržení takové žádosti Komise rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů, zda může dotčený členský stát buď:

  • a) pro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) zohlednit obnovitelná paliva a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku z tohoto zdroje; nebo
  • b) odchylně od odstavce 9 žádat od dodavatele zdroje obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, aby předložil další důkazy o splnění těchto kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a těchto minimálních hodnot úspor emisí skleníkových plynů.

  Prováděcí akty uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.“

22) Vkládá se nový článek, který zní:

Do 21. listopadu 2024 Komise zajistí, aby byla zřízena databáze Unie, která umožní sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku (dále jen „databáze Unie“).

Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty včas zadávaly do databáze Unie přesné údaje o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti paliv, která jsou předmětem těchto transakcí, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby do okamžiku jejich uvedení na trh v Unii. Pro účely zadávání údajů do databáze Unie se propojená plynárenská soustava považuje za jediný systém hmotnostní bilance. Informace o vtláčení a čerpání plynných paliv z obnovitelných zdrojů se uvedou v databázi Unie. Do databáze Unie se rovněž zahrnou údaje o tom, zda byla poskytnuta podpora na výrobu konkrétní zásilky paliva, a pokud ano, informace o typu režimu podpory. Uvedené údaje lze do databáze Unie vkládat prostřednictvím vnitrostátních databází.

Je-li to vhodné pro zlepšení sledovatelnosti údajů v celém dodavatelském řetězci, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem doplnění této směrnice dalším rozšířením rozsahu údajů, které mají být zahrnuty do databáze Unie, tak aby zahrnovaly příslušné údaje od okamžiku výroby nebo sběru surovin používaných k výrobě paliv.

Členské státy vyžadují, aby dodavatelé paliv vložili do databáze Unie údaje nezbytné k ověření souladu s požadavky stanovenými v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci.

Bez ohledu na první, druhý a třetí pododstavec musí hospodářské subjekty v případě, že se členský stát rozhodne doplnit systém hmotnostní bilance systémem záruk původu, zadat do databáze Unie údaje o uskutečněných transakcích a o parametrech udržitelnosti a další relevantní údaje, jako jsou emise skleníkových plynů paliv až do místa vtlačení do propojené plynárenské infrastruktury.

Členské státy mají přístup do databáze Unie pro účely sledování a ověřování údajů.

Pokud byly pro výrobu dodávky plynu z obnovitelných zdrojů vydány záruky původu, členské státy zajistí, aby byly tyto záruky původu převedeny do databáze Unie ve chvíli, kdy byla zásilka plynu z obnovitelných zdrojů zapsána do databáze Unie, a zrušeny poté, co je zásilka plynu z obnovitelných zdrojů vyjmuta z propojené plynárenské infrastruktury Unie. Tyto záruky původu, jakmile jsou převedeny, nesmí být obchodovatelné mimo databázi Unie.

Členské státy ve svých vnitrostátních právních rámcích zajistí, aby byla ověřena přesnost a úplnost údajů vložených hospodářskými subjekty do databáze, například prostřednictvím certifikačních orgánů v rámci nepovinných nebo vnitrostátních režimů uznaných Komisí v souladu s čl. 30 odst. 4, 5 a 6, které mohou být doplněny systémem záruk původu.

Tyto nepovinné nebo vnitrostátní režimy mohou používat ke shromažďování údajů datové systémy třetích stran jako zprostředkovatelů, pokud bylo toto použití oznámeno Komisi.

Každý členský stát může využít již existující vnitrostátní databázi sladěnou s databází Unie a propojenou s ní prostřednictvím rozhraní nebo zřídit vnitrostátní databázi, již mohou využívat hospodářské subjekty jako nástroj pro sběr a uvádění údajů a pro vkládání a převádění těchto údajů do databáze Unie, za předpokladu, že:

• a) vnitrostátní databáze je v souladu s databází Unie, a to i pokud jde o včasnost přenosu údajů, typologii předávaných souborů údajů a protokoly pro kvalitu a ověřování údajů;
• b) členské státy zajistí, aby údaje vložené do vnitrostátní databáze byly ihned převedeny do databáze Unie.

Členské státy mohou zřídit své vnitrostátní databáze podle vnitrostátních ustanovení, například zohlednit přísnější vnitrostátní požadavky, pokud jde o kritéria udržitelnosti. Takové vnitrostátní databáze by neměly bránit celkové sledovatelnosti udržitelných dodávek surovin nebo paliv, které mají být vloženy do databáze Unie v souladu s touto směrnicí.

Ověření kvality údajů vložených do databáze Unie prostřednictvím vnitrostátních databází, parametrů udržitelnosti paliv vztahujících se k těmto údajům a konečné schválení transakcí se provádí výhradně prostřednictvím databáze Unie. Přesnost a úplnost údajů jsou ověřovány v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/996(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 168, 27.6.2022, s. 1).“). Mohou je kontrolovat certifikační orgány.

Členské státy oznámí Komisi podrobné údaje o svých vnitrostátních databázích. Po tomto oznámení Komise posoudí, zda vnitrostátní databáze splňuje požadavky uvedené ve třetím pododstavci. Pokud tomu tak není, může Komise požadovat, aby členské státy přijaly vhodná opatření k zajištění souladu s těmito požadavky.

Souhrnné údaje z databáze Unie se zpřístupní veřejnosti, a to s náležitým ohledem na ochranu obchodně citlivých informací, a jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní a zpřístupní veřejnosti výroční zprávy o údajích obsažených v databázi Unie, včetně množství, zeměpisného původu a druhu vstupních paliv.

23) Článek 33 se mění takto:

• a) odstavec 3 se mění takto:
  • i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

    Do 31. prosince 2027 Komise případně předloží legislativní návrh regulačního rámce na podporu energie z obnovitelných zdrojů pro období po roce 2030.“

    ;

  • ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Při přípravě legislativního návrhu uvedeného v prvním pododstavci Komise případně zohlední:

    • a) poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu, zřízeného podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).);
    • b) předpokládaný unijní orientační rozpočet emisí skleníkových plynů uvedený v čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119;(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).“;)
    • c) integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu předložené členskými státy do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999;
    • d) zkušenosti získané při provádění této směrnice, včetně kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a
    • e) technologický vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Komise posoudí uplatňování povinností stanovených v čl. 29 odst. 7a a 7b a jejich dopad na zajištění udržitelnosti biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.“

24) Článek 35 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 26 odst. 2 čtvrtém a pátém pododstavci, čl. 27 odst. 3 a 4 a odst. 6 čtvrtém pododstavci, čl. 28 odst. 5 a odst. 6 druhém pododstavci, čl. 29a odst. 3, čl. 31 odst. 5 druhém pododstavci a čl. 31a odst. 2 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. listopadu 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“

  ;

• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 3 pátém pododstavci, čl. 8 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 26 odst. 2 čtvrtém a pátém pododstavci, čl. 27 odst. 3 a 4 a odst. 6 čtvrtém pododstavci, čl. 28 odst. 5 a odst. 6 druhém pododstavci, čl. 29a odst. 3, čl. 31 odst. 5 a čl. 31a odst. 2 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

  ;

• c) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3 pátého pododstavce, čl. 8 odst. 3 druhého pododstavce, čl. 26 odst. 2 čtvrtého a pátého pododstavce, čl. 27 odst. 3 a 4 a odst. 6 čtvrtého pododstavce, čl. 28 odst. 5 a odst. 6 druhého pododstavce, čl. 29a odst. 3, čl. 31 odst. 5 nebo čl. 31a odst. 2 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

25) Přílohy se mění v souladu s přílohami této směrnice.

1) Článek 2 se mění takto:

• a) bod 11 se nahrazuje tímto:
  • „11) „cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 uvedený v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, závazný cíl pro celou Unii týkající se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanovený v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 uvedený v čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1).“;) a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Evropským parlamentem a Radou pro rok 2030.
• b) v bodu 20 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) v kontextu doporučení Komise založených na posouzení podle čl. 29 odst. 1 písm. b) týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů, časné plnění příspěvku členského státu k závaznému cíli Unie týkajícímu se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanovenému v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, poměřovaného s jeho vnitrostátními referenčními body pro energii z obnovitelných zdrojů;“.

2) V čl. 4 písm. a) se bod 2 nahrazuje tímto:

• „2) s ohledem na energie z obnovitelných zdrojů:

  k dosažení závazného cíle Unie týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001 příspěvek k tomuto cíli ve formě podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030, s orientační trajektorií tohoto příspěvku od roku 2021. Do roku 2022 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 18 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2025 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 43 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2027 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 65 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030.

  Do roku 2030 dosáhne orientační trajektorie alespoň výše plánovaného příspěvku členského státu. Pokud členský stát očekává, že překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho orientační trajektorie začínat na úrovni, jejíž dosažení se předpokládá. Orientační trajektorie členských států musí v součtu dosáhnout referenčních bodů Unie v letech 2022, 2025 a 2027 a závazného cíle Unie týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001. Členský stát může vedle svého příspěvku k cíli Unie a své orientační trajektorie pro účely tohoto nařízení uvést vyšší ambice pro účely vnitrostátní politiky;“.

3) V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Členské státy společně zajistí, aby součet jejich příspěvků dosáhl alespoň úrovně závazného cíle Unie týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.“

4) V článku 29 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

V oblasti energie z obnovitelných zdrojů Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku z hlediska podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě energie Unie na základě orientační trajektorie Unie, která začíná 20 % podílem v roce 2020, dosahuje referenčních bodů ve výši alespoň 18 % v roce 2022, 43 % v roce 2025 a 65 % v roce 2027 z celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi cílem Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 a cílem Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a v roce 2030 dosahuje závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.“

1) Článek 1 se nahrazuje tímto:

Tato směrnice stanoví pro motorová vozidla a nesilniční pojízdné stroje, včetně plavidel vnitrozemské plavby, pokud se neplaví po moři, zemědělské a lesnické traktory a rekreační plavidla, pokud se neplaví po moři, technické specifikace týkající se zdraví a životního prostředí pro paliva určená pro zážehové a vznětové motory s přihlédnutím k technickým požadavkům na tyto motory.“

2) V článku 2 se body 8 a 9 nahrazují tímto:

• „8. „dodavatelem“ dodavatel paliva ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 38 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).“);
• 9. „biopalivy“ biopaliva ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;

3) Článek 4 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Členské státy od dodavatelů vyžadují, aby zajistili uvedení na trh motorové nafty s obsahem methylesterů mastných kyselin (FAME) až do 7 %.“;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Členské státy zajistí, aby maximální přípustný obsah síry v plynových olejích určených pro používání nesilničními pojízdnými stroji, včetně plavidel vnitrozemské plavby, zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly byl 10 mg/kg. Členské státy zajistí, aby mohla plavidla vnitrozemské plavby a rekreační plavidla používat jiná kapalná paliva než plynový olej pouze v případě, že obsah síry v těchto kapalných palivech nepřekročí maximální povolený obsah síry pro tyto plynové oleje.“

4) Články 7a až 7e se zrušují.

5) Článek 9 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se zrušují písmena g), h), i) a k);
• b) odstavec 2 se zrušuje.

6) Přílohy I, II, IV a V se mění v souladu s přílohou II této směrnice.