a) zda vyplývá riziko likvidity z poskytování investičních služeb a činností a zvláštních doplňkových služeb uvedených v článku 2 tohoto nařízení;

b) zda vyplývá riziko likvidity z nedostupnosti zdrojů financování, jak je uvedeno v článku 3 tohoto nařízení;

c) zda likviditu ovlivňují vnější události, jak je uvedeno v článku 4 tohoto nařízení;

d) zda likviditu ovlivňuje operační riziko, jak je uvedeno v článku 5 tohoto nařízení;

e) zda likviditu ovlivňuje riziko poškození dobré pověsti, jak je uvedeno v článku 6 tohoto nařízení;

f) zda je uplatňované řízení a kontrola rizika likvidity nepřiměřené, jak je uvedeno v článku 7 tohoto nařízení;

g) je-li investiční podnik součástí skupiny, struktura dané skupiny a její dopad na likviditu investičního podniku, jak je uvedeno v článku 8 tohoto nařízení.

a) vezmou v úvahu všechny prvky, které mohou mít podstatný nepříznivý dopad na potřebu likvidity investičního podniku za běžných a zátěžových podmínek;

b) vezmou v úvahu dostupné historické údaje o všech těchto skutečnostech, a to za období, jehož délku považují za dostatečnou:

• i) nesoulad mezi likvidními aktivy či jinými zdroji likvidity a potřebami likvidity;
• ii) historické trendy likviditní kapacity;
• iii) pozorované podstatné změny v likvidních aktivech a potřebách likvidity;

c) vezmou v úvahu existenci dohod o smluvním započtení podléhajících podmínkám stanoveným v článku 31 nařízení (EU) 2019/2033 nebo jiných mechanismů snižování rizika, které by účinně omezily potenciální čistý odtok likvidity investičního podniku ve vztahu k ústředním protistranám, členům clearingového systému, úvěrovým institucím nebo jiným investičním podnikům;

d) určí, zda má investiční podnik zavedeny spolehlivé postupy, mechanismy a strategie měření, sledování a řízení rizika likvidity, jak je stanoveno v článcích 24 a 26 směrnice (EU) 2019/2034;

e) vezmou v úvahu možnou provázanost faktorů uvedených v odstavci 1;

f) vycházejí při posuzování ze spolehlivých, přesných a aktuálních informací.

a) specifické znaky služeb poskytovaných zákazníkům, zejména časový nesoulad mezi přijetím poplatků od zákazníků a zaplacením poplatků obchodním platformám za předání nebo provedení pokynů jménem zákazníka;

b) odtok likvidity způsobený zvýšením poplatků, které jsou účtovány za přístup na obchodní platformy, nebo méně výhodnými ujednáními včetně menšího počtu dní, které má investiční podnik na úhradu závazků;

c) zpoždění v placení splatných poplatků ze strany zákazníků.

a) posouzení vnitrodenního rizika likvidity u pozic v obchodním portfoliu investičního podniku;

b) riziko likvidity vyplývající z rizika změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů souvisejících s jeho emitentem nebo emitentem podkladového nástroje a riziko likvidity vyplývající ze změny v ceně nástroje v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo v důsledku rozsáhlého pohybu na akciovém trhu nesouvisejícího se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů;

c) specifické znaky obchodních činností investičního podniku, zejména profil splatnosti obchodů, možný výskyt dlouhodobých obchodů a měny obchodů;

d) úroveň zatížení aktiv, charakteristiky kolaterálu, který má být poskytnut, zejména jeho splatnost a měna, a to, zda mohou protistrany investičního podniku aktiva poskytnutá jako kolaterál opětovně použít nebo využít k rehypotekaci;

e) úroveň marže v rámci vnitrodenního obchodování, kterou investiční podnik na základě smluvních ujednání případně musí složit za běžných a zátěžových podmínek;

f) zda má investiční podnik dostatek likvidních aktiv nebo jiných zdrojů likvidity na to, aby udržel obchodní činnosti v případě selhání vypořádání nebo přerušení služeb na straně správců či korespondentských finančních institucí;

g) neuskutečnění vypořádání obchodu k dohodnutému dni vypořádání v důsledku toho, že v příslušné lhůtě nedojde k dodání cenných papírů prodávajícím nebo peněžních prostředků kupujícím.

a) smluvní ujednání investičního podniku, která se týkají přijímání poplatků ve vztahu k výkonnosti portfolií zákazníků;

b) časový nesoulad mezi okamžikem, kdy investiční podnik obdrží poplatky od zákazníků, a okamžikem, kdy zaplatí poplatky poskytovatelům služeb konkrétně spojené s jejich činnostmi včetně analýz trhu, zvláštních zpráv, obecných nebo individualizovaných analýz portfolií a služeb agregace;

c) pokud investiční podnik přenese správu majetku, časový nesoulad mezi okamžikem, kdy investiční podnik obdrží poplatky od zákazníků, a okamžikem, kdy zaplatí poplatky finančnímu subjektu, na nějž správu majetku přenesl;

d) pokud jiný finanční subjekt formálně přenesl správu majetku na investiční podnik, časový nesoulad mezi okamžikem, kdy investiční podnik obdrží poplatky od subjektu, jenž na něj správu přenesl, a okamžikem, kdy zaplatí náklady v souvislosti s přenesením správy;

e) smluvní ujednání mezi investičním podnikem a vázanými zástupci včetně termínů a opakování plateb vázaným zástupcům;

f) zpoždění v placení splatných poplatků ze strany zákazníků.

a) časový nesoulad mezi přijetím poplatků od zákazníků a zaplacením poplatků poskytovatelům služeb;

b) zpoždění v placení splatných poplatků ze strany zákazníků.

a) nesplacené částky úvěrů a půjček poskytnutých zákazníkům;

b) profil likvidity kolaterálů a tržní a zákonné limity jejich realizace;

c) nesplacené částky úvěrů a půjček, které byly poskytnuty zákazníkům a u nichž došlo k selhání.

a) dostupnost stávajících zdrojů financování a přístup k předem sjednaným zdrojům nouzového financování;

b) zda jsou takové zdroje financování zajištěné, či nezajištěné;

c) měna těchto zdrojů financování;

d) výše nezatížených aktiv, na jejichž základě by bylo možné získat zajištěné financování;

e) různá splatnost těchto zdrojů financování na základě nejbližšího data splatnosti a nejbližšího data, kdy je lze smluvně požadovat;

f) riziko narušení denních peněžních toků investičního podniku způsobeného přerušením úvěrových nástrojů investičního podniku;

g) jiné přislíbené, ale nevyčerpané zdroje financování poskytnuté investičnímu podniku.

a) částečná nebo úplná ztráta kapacity nezajištěného financování včetně přijatých závazných či nezávazných příslibů likvidity nebo úvěrových linek;

b) částečná nebo úplná ztráta zajištěného krátkodobého financování;

c) potenciální závazek zpětně odkoupit dluh nebo dodržet mimosmluvní závazky.

a) nedostupnost systémů, které investiční podnik používá pro přístup na trh nebo ke zdrojům financování;

b) přerušení služeb na straně správců či korespondentských finančních institucí;

c) externí nebo interní podvody;

d) náhrady a nároky související s chybami v provedení pokynů.

a) je omezen přístup investičního podniku na trh;

b) protistrany investičního podniku omezí jeho zdroje financování;

c) protistrany na trhu omezí své expozice vůči investičnímu podniku v mimoburzovních operacích.

a) systémy měření, řízení a hlášení rizika likvidity a rámec investičního podniku pro správu a řízení včetně přiměřenosti funkce řízení rizik;

b) opatření ke snížení rizika včetně omezení činností investičního podniku, které vyžadují velký odtok peněžních prostředků, nastavení úvěrových linek investičního podniku, navýšení jeho kapitálu v hotovosti a používání aktiv investičním podnikem jako kolaterálu v repo obchodech;

c) spolehlivost ozdravného plánu investičního podniku, pokud se na investiční podnik vztahuje povinnost vypracovat a aktualizovat ozdravný plán v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).).