Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 a článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 34.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 498, 30.12.2022, s. 94.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. července 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. července 2023.),
vzhledem k těmto důvodům:
Kapitola I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět a obecné cíle
1. Toto nařízení stanoví rámec pro posílení ekosystému polovodičů na úrovni Unie, zejména prostřednictvím těchto opatření:
a) zřízení iniciativy Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“);
b) stanovení kritérií pro uznání a podporu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče, které jsou prvními zařízeními svého druhu a které podpoří zabezpečení dodávek polovodičů a odolnost unijního ekosystému polovodičů;
c) zřízení koordinačního mechanismu mezi členskými státy a Komisí pro mapování a monitorování odvětví polovodičů v Unii, jakož i prevenci krizí a reakci na krize v případě jejich nedostatku, a je-li to na místě, konzultace se zúčastněnými stranami z odvětví polovodičů.
2. Prvním obecným cílem tohoto nařízení je zajistit podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu Unie a zajistit, aby se průmysl přizpůsobil strukturálním změnám.
3. Druhým obecným cílem, který je samostatný, ale doplňuje první obecný cíl uvedený v odstavci 2, je zlepšit fungování vnitřního trhu stanovením jednotného právního rámce Unie pro zvýšení odolnosti a zabezpečení dodávek polovodičových technologií v Unii.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „polovodičem“ některá z těchto položek:
- a) materiál, včetně nových materiálů, a to buď jako prvek, nebo sloučenina, jehož elektrickou vodivost lze ovlivnit, nebo
- b) součástka sestávající z řady vrstev polovodivých, izolačních a vodivých materiálů definovaných podle předem stanoveného vzoru a určená k plnění přesně vymezených elektronických nebo fotonických funkcí;
2) „čipem“ elektronické zařízení obsahující různé funkční prvky na jednom kusu polovodičového materiálu, obvykle ve formě paměťových, logických, procesorových, optoelektronických a analogových zařízení;
3) „kvantovým čipem“ zařízení, které zpracovává informace na úrovni jednotlivých kvantových systémů s různou úrovní integrace komponent na čipu v závislosti na použité kvantové platformě, včetně platforem pro kvantovou výpočetní techniku, komunikaci, snímání nebo metrologii;
4) „výrobní technologií“ konkrétní proces výroby polovodičů a pravidla jejich navrhování;
5) „dodavatelským řetězcem polovodičů“ systém činností, organizací, účastníků, technologií, informací, zdrojů a služeb zapojených do výroby polovodičů, včetně surovin i zpracovaných materiálů, jako jsou plyny, výrobního zařízení, návrhu, včetně vývoje souvisejícího softwaru, výroby, montáže, testování a pouzdření;
6) „hodnotovým řetězcem polovodičů“ soubor činností souvisejících s polovodičovým výrobkem od návrhu až po konečné použití, včetně surovin a zpracovaných materiálů, jako jsou plyny, výrobního zařízení, výzkumu, vývoje a inovací, návrhu, včetně vývoje souvisejícího softwaru, výroby, testování, montáže a pouzdření až po zabudování a integraci do konečných výrobků a včetně procesů na konci životnosti, jako jsou opětovné použití, demontáž a recyklace;
7) „pilotní linkou“ experimentální projekt nebo akce zaměřená na vyšší úrovně technologické připravenosti na úrovni 3 až 8 s cílem dále rozvíjet infrastrukturu nezbytnou k testování, demonstraci, ověření a kalibraci výrobku nebo systému s modelovými předpoklady;
8) „koordinátorem“ právní subjekt usazený v Unii, který je členem evropského konsorcia pro čipovou infrastrukturu a který byl všemi členy tohoto konsorcia jmenován hlavním kontaktním místem pro účely komunikace mezi konsorciem a Komisí;
9) „malými a středními podniky“ malé a střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).);
10) „malou společností se střední tržní kapitalizací“ malá společnost se střední tržní kapitalizací ve smyslu čl. 2 bodu. 20 nařízení (EU) 2021/695;
11) „prvním zařízením svého druhu“ nové nebo podstatně modernizované zařízení na výrobu polovodičů nebo zařízení na výrobu vybavení nebo klíčových součástí pro takové vybavení, jež se převážně využívá při výrobě polovodičů, které poskytuje inovace, pokud jde o výrobní proces nebo konečný výrobek, jež dosud v podstatě neexistují ani neexistuje závazek k jejich výstavbě v Unii, zahrnující inovace týkající se zlepšení výpočetního výkonu nebo zvýšení míry zabezpečení, bezpečnosti a spolehlivosti, energetické a environmentální výkonnosti, výrobní technologie či materiálu substrátu nebo zavádění výrobních procesů, které vedou k nárůstu efektivity, zvyšují recyklovatelnost nebo snižují výrobní vstupy;
12) „čipy nové generace“ čipy, které překračují současný stav techniky a nabízejí významné zlepšení funkčnosti, výpočetního výkonu nebo energetické účinnosti, jakož i další významné přínosy v oblasti energetické účinnosti a životního prostředí;
13) „polovodičovými technologiemi nové generace“ polovodičové technologie, které překračují současný stav techniky a nabízejí významné zlepšení funkčnosti, výpočetního výkonu nebo energetické účinnosti, jakož i další významné přínosy v oblasti energetické účinnosti a životního prostředí;
14) „špičkovými polovodičovými technologiemi“ nejpokročilejší úroveň inovací v oblasti čipů a polovodičových technologií při provádění projektů;
15) „výrobou polovodičů“ jakékoli fáze výroby a zpracování polovodičových destiček, včetně materiálů substrátu, front-endu a back-endu, které jsou nezbytné k dodání hotového polovodičového výrobku;
16) „front-endem“ celé zpracování polovodičové desky;
17) „back-endem“ pouzdření, montáž a testování polovodičového výrobku;
18) „uživateli polovodičů“ podniky, které vyrábějí výrobky, v nichž jsou polovodiče zabudovány;
19) „klíčovými účastníky trhu“ podniky v unijním dodavatelském řetězci polovodičů, jejichž spolehlivé fungování je pro dodávky polovodičů zásadní;
20) „kritickým odvětvím“ jakékoli odvětví uvedené v příloze IV;
21) „výrobkem důležitým pro řešení krize“ polovodiče, meziprodukty a suroviny i zpracované materiály, jež jsou buď kritickými odvětvími uplatňovány přímo, nebo jsou využívány pro výrobu zařízení užívaných kritickými odvětvími, potřebné k výrobě polovodičů nebo meziproduktů, které jsou postiženy krizí v oblasti polovodičů a jsou důležité pro zajištění klíčových funkcí některého kritického odvětví;
22) „potenciální výrobní kapacitou“ schopnost zařízení vyrábět určité druhy výrobků;
23) „výrobní kapacitou“ maximální potenciální objem výroby zařízení;
24) „obchodním tajemstvím“ obchodní tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2016/943.
Kapitola II
Iniciativa Čipy pro Evropu
Článek 3
Zřízení iniciativy
1. Iniciativa se zřizuje na dobu trvání víceletého finančního rámce 2021–2027 zavedeného nařízením Rady (EU, Euratom) 2020/2093(Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).).
2. Iniciativa je podporována z finančních prostředků programu Horizont Evropa v maximální přibližné výši 1,725 miliardy EUR a programu Digitální Evropa, zejména z jeho specifického cíle č. 6, v maximální přibližné výši 1,575 miliardy EUR. Toto financování se provádí v souladu s nařízeními (EU) 2021/694 a (EU) 2021/695.
Článek 4
Cíle iniciativy
1. Obecným cílem iniciativy je dosáhnout budování rozsáhlých technologických kapacit a podpořit související výzkumné a inovační činnosti v celém hodnotovém řetězci polovodičů v Unii s cílem umožnit vývoj a zavádění špičkových polovodičových technologií, polovodičových technologií nové generace a špičkových kvantových technologií a inovace zavedených technologií, které posílí kapacitu pokročilého navrhování, systémové integrace a výroby čipů v Unii, a zvýší tak konkurenceschopnost Unie. Iniciativa rovněž přispívá k dosažení souběžné zelené a digitální transformace, protože především snižuje dopad elektronických systémů na klima, zlepšuje udržitelnost čipů nové generace a posiluje procesy oběhového hospodářství, přispívá ke vzniku kvalitních pracovních míst v rámci ekosystému polovodičů a uplatňuje zásadu „bezpečnost již od fáze návrhu“, která chrání před kybernetickými hrozbami.
2. Iniciativa má těchto pět operačních cílů:
a) operační cíl č. 1: budování pokročilých kapacit pro navrhování integrovaných polovodičových technologií;
b) operační cíl č. 2: vylepšování stávajících a vývoj nových pokročilých pilotních linek v celé Unii, umožňující vývoj a uplatňování špičkových polovodičových technologií a polovodičových technologií nové generace;
c) operační cíl č. 3: budování pokročilých technologických a inženýrských kapacit pro urychlení inovativního vývoje špičkových kvantových čipů a souvisejících polovodičových technologií;
d) operační cíl č. 4: zřízení celounijní sítě kompetenčních center pro polovodiče, a to formou posilování stávajících zařízení nebo budování zařízení nových;
e) operační cíl č. 5: provádění činností, souhrnně označovaných jako činnosti „fondu pro čipy“, za účelem usnadnění přístupu k dluhovému financování a kapitálu, mimo jiné poskytováním jasných pokynů, zejména pro začínající podniky, rychle se rozvíjející podniky, malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v hodnotovém řetězci polovodičů, a to prostřednictvím nástroje kombinování zdrojů v rámci fondu InvestEU a prostřednictvím Evropské rady pro inovace.
3. Operační cíle iniciativy mohou zahrnovat činnosti zaměřené na budování kapacit a související výzkumné a inovační činnosti. Veškeré činnosti v oblasti budování kapacit jsou financovány prostřednictvím programu Digitální Evropa a související výzkumné a inovační činnosti jsou financovány prostřednictvím programu Horizont Evropa.
Článek 5
Obsah iniciativy
Iniciativa zahrnuje:
a) v rámci operačního cíle č. 1:
- i) vybudování a provoz virtuální návrhářské platformy dostupné v celé Unii, která propojí stávající a nová zařízení pro navrhování s rozšířenými knihovnami a nástroji pro automatizaci navrhování elektronických systémů (Electronic Design Automation, EDA);
- ii) rozšíření schopnosti navrhování podporou inovativního vývoje, jako jsou architektura procesorů s otevřeným zdrojovým kódem a další inovativní architektury, čiplety, programovatelné čipy, nové typy pamětí, procesory, urychlovače nebo čipy s nízkým výkonem, které jsou založeny na zásadách „bezpečnosti již od fáze návrhu“;
- iii) rozšíření ekosystému polovodičů začleněním vertikálních tržních odvětví, jako jsou zdravotnictví, mobilita, energetika, telekomunikace, bezpečnost, obrana a vesmír, čímž se přispěje k ekologickým, digitálním a inovačním programům Unie;
b) v rámci operačního cíle č. 2:
- i) posílení kapacit v oblasti technologií výroby a výrobního zařízení čipů nové generace na základě integrace výzkumných a inovačních činností a přípravy vývoje budoucích výrobních technologií, například špičkových technologií, technologií Fully Depleted Silicon on Insulator (FD-SOI), nových polovodičových materiálů nebo integrace heterogenních systémů a pokročilé montáže modulů a pokročilého pouzdření, a to pro vysoké, střední nebo nízké objemy;
- ii) podporu inovací ve velkém měřítku prostřednictvím přístupu k novým nebo stávajícím pilotním linkám pro experimentování, testování, kontrolu procesů, ověřování spolehlivosti koncového zařízení a nových návrhových koncepcí zahrnujících klíčové funkce;
- iii) poskytování podpory integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče prostřednictvím přednostního přístupu k novým pilotním linkám, jakož i zajištění přístupu za spravedlivých podmínek k novým pilotním linkám pro širokou škálu uživatelů unijního ekosystému polovodičů;
c) v rámci operačního cíle č. 3:
- i) vývoj inovativních knihoven návrhů pro kvantové čipy;
- ii) podporu vývoje nových nebo stávajících pilotních linek, čistých prostorů a továren pro prototypovou i sériovou výrobu kvantových čipů pro integraci kvantových obvodů a řídicí elektroniky;
- iii) vývoj zařízení pro testování a ověřování pokročilých kvantových čipů vyrobených v pilotních linkách s cílem uzavřít zpětnovazební smyčku v oblasti inovací mezi návrháři, výrobci a uživateli kvantových komponent;
d) v rámci operačního cíle č. 4:
- i) posilování kapacit a nabídku široké škály odborných znalostí zúčastněným stranám včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, které jsou koncovými uživateli, a usnadnění přístupu ke kapacitám a zařízením uvedeným v tomto článku a jejich účinného využívání;
- ii) řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků s odpovídajícími znalostmi a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a znalostmi přilákáním, mobilizací a udržením nových talentovaných pracovníků v oblasti výzkumu, vývoje a výroby a podporou zajištění dostatečně kvalifikované pracovní síly v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) až po postdoktorandskou úroveň pro posílení ekosystému polovodičů, přičemž kromě změn kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků budou studentům nabízeny vhodné příležitosti v oblasti vzdělávání, například duální studijní programy a studijní poradenství;
e) v rámci operačního cíle č. 5:
- i) zlepšení pákového účinku čerpání rozpočtu Unie a posílení multiplikačního účinku, pokud jde o financování ze soukromých zdrojů;
- ii) poskytování podpory podnikům, které mají potíže s přístupem k financování, a zohlednění potřeby podpořit hospodářskou odolnost v celé Unii a členských státech;
- iii) urychlení a zlepšení přístupnosti investic do technologií navrhování čipů a do technologií výroby a integrace polovodičů a podporu získávání finančních prostředků z veřejného i soukromého sektoru a zároveň zvýšení zabezpečení dodávek a odolnosti ekosystému polovodičů pro celý hodnotový řetězec polovodičů.
Článek 6
Synergie s programy Unie
Článek 7
Evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu
1. Pro účely provádění akcí financovaných v rámci iniciativy může být v souladu s tímto článkem zřízen právní subjekt ve formě evropského konsorcia pro čipovou infrastrukturu („konsorcium ECIC“). Lze zřídit i více než jedno konsorcium ECIC.
2. Konsorcium ECIC:
a) má právní subjektivitu ode dne, kdy vstoupí v platnost prováděcí akt Komise podle odstavce 5;
b) má v každém dotčeném členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právním subjektům, a může zejména nabývat, vlastnit a zcizovat movitý a nemovitý majetek i duševní vlastnictví, uzavírat smlouvy a být stranou v soudních řízeních;
c) má jedno sídlo, které se nachází na území některého členského státu;
d) je založeno alespoň třemi členy („zakládající členové“), a sice členskými státy, veřejnými nebo soukromými právními subjekty z alespoň tří členských států nebo jejich kombinací s cílem dosáhnout širokého zastoupení v rámci celé Unie;
e) zajistí, aby se po přijetí prováděcího aktu podle odstavce 5 o založení konsorcia ECIC mohly jako členové kdykoli připojit další členské státy, aby se jiné veřejné nebo soukromé právní subjekty mohly kdykoli připojit za spravedlivých a přiměřených podmínek vymezených ve stanovách konsorcia ECIC a aby se členské státy, které neposkytují finanční nebo nefinanční příspěvek, mohly ke konsorciu ECIC připojit jako pozorovatelé bez hlasovacího práva, a to na základě oznámení konsorciu ECIC;
f) jmenuje svého koordinátora.
3. Koordinátor potenciálního konsorcia ECIC předloží Komisi jménem všech zakládajících členů písemnou žádost. Tato žádost obsahuje:
a) žádost, aby Komise zřídila konsorcium ECIC, spolu se seznamem jeho zakládajících členů;
b) popis hlavních úkolů, činností a nezbytných zdrojů potřebných k dokončení akcí uvedených v žádosti;
c) návrh stanov navrhovaného konsorcia ECIC obsahujících alespoň tyto prvky:
- i) trvání likvidace a postup pro likvidaci podle článku 10;
- ii) režim odpovědnosti podle článku 8;
- iii) sídlo a název konsorcia ECIC;
- iv) rozsah úkolů a činností konsorcia ECIC;
- v) členství, včetně podmínek a postupu pro změny členství;
- vi) rozpočet včetně způsobů výběru finančních příspěvků od jednotlivých členů;
- vii) vlastnické právo k výsledkům;
- viii) systém správy a řízení včetně rozhodovacího postupu a konkrétních úloh;
- ix) případně hlasovací práva;
d) prohlášení hostitelského členského státu, zda uznává navrhované konsorcium ECIC jako mezinárodní subjekt ve smyslu čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112/ES a jako mezinárodní organizaci ve smyslu čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2020/262, a to od jeho založení, s výhradou omezení a podmínek týkajících se výjimek stanovených v uvedených ustanoveních, jež se stanoví v dohodě mezi členy navrhovaného konsorcia ECIC;
e) podrobný popis toho, jak akce prováděné konsorciem ECIC přispějí k dosažení příslušných cílů stanovených v článku 4, včetně přehledu očekávaných dopadů potenciálního veřejného financování;
f) prohlášení o tom, že vzhledem ke své finanční odpovědnosti bude konsorcium ECIC vykonávat svou činnost v souladu s řádnými rozpočtovými zásadami.
4. Komise žádosti posuzuje na základě všech těchto kritérií:
a) náležité kompetence, know-how a schopnosti zakládajících členů konsorcia ECIC v oblasti polovodičů;
b) náležité kapacity v oblasti řízení, personál a zdroje nezbytné k plnění statutárního účelu konsorcia ECIC;
c) provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;
d) náležitá finanční životaschopnost v souladu s výší prostředků Unie, jež bude spravovat, a která bude, pokud je to vhodné, prokázána prostřednictvím účetních dokladů a výpisů z bankovních účtů;
e) příspěvky členů konsorcia ECIC, jež by toto konsorcium mělo k dispozici, a související podmínky;
f) otevřenost konsorcia ECIC novým členům;
g) schopnost konsorcia ECIC zajistit pokrytí potřeb unijního hodnotového řetězce polovodičů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků;
h) přínos akce, která má být provedena, pro příslušné cíle stanovené v článku 4, zejména její příspěvek k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví polovodičů v Unii.
5. Na základě kritérií stanovených v odstavci 4 přijme Komise prováděcí akt, jímž žadatele buď uzná jako konsorcium ECIC, nebo jímž žádost zamítne. Komise o tom informuje zakládající členy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.
6. Prováděcí akt o založení konsorcia ECIC se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
7. Změny stanov konsorcia ECIC musí být v souladu s cíli tohoto nařízení a musí k uvedeným cílům přispívat. Konsorcium ECIC oznámí tyto změny Komisi do deseti dnů od jejich přijetí. Toto oznámení obsahuje:
Komise může k takové změně vznést do 60 dnů od předložení námitku, přičemž uvede, z jakých důvodů změna nesplňuje požadavky tohoto nařízení.
Změna nenabyde účinku, dokud neuplyne lhůta pro vznesení námitek, dokud se Komise této lhůty nevzdá nebo dokud nebude vznesená námitka vzata zpět.
a) znění navrhovaných nebo případně již přijatých změn, včetně data jejich vstupu v platnost;
b) pozměněné konsolidované znění stanov.
8. Konsorcium ECIC vypracuje výroční zprávu o činnosti, která obsahuje technický popis jeho činností a finanční výkaz. Výroční zpráva o činnosti obsahuje posouzení environmentálních a sociálních dopadů financovaných akcí; předá se Komisi a zveřejní se. Komise může poskytnout doporučení k záležitostem uvedeným ve výroční zprávě o činnosti. Výroční zprávy o činnosti konsorcií ECIC zasílá Komise bez zbytečného odkladu Evropskému parlamentu a Evropské radě pro polovodiče.
9. Má-li některý členský stát za to, že určité konsorcium ECIC odmítlo přijmout nového člena, aniž by pro toto odmítnutí uvedlo dostatečné důvody vycházející ze spravedlivých a přiměřených podmínek vymezených ve stanovách, může na tuto záležitost upozornit radu správních orgánů společného podniku pro čipy. Rada správních orgánů společného podniku pro čipy v souladu s článkem 137 písm. f) nařízení (EU) 2021/2085 v případě potřeby dané konsorcium ECIC požádá, aby přijalo nápravná opatření jako například změnu svých stanov.
Článek 8
Odpovědnost konsorcia ECIC
1. Konsorcium ECIC nese odpovědnost za své dluhy.
2. Finanční odpovědnost členů za dluhy konsorcia ECIC je omezena výší jejich příspěvků poskytnutých konsorciu. Členové mohou ve stanovách konsorcia ECIC upřesnit, že na sebe berou odpovědnost do určité výše, která přesahuje jejich vlastní příspěvek, nebo neomezenou odpovědnost.
3. Unie nenese odpovědnost za dluhy konsorcia ECIC.
Článek 9
Konsorcium ECIC – použitelné právo a soudní příslušnost
1. Zřízení a vnitřní fungování konsorcia ECIC se řídí:
a) právem Unie, a zejména tímto nařízením;
b) ve věcech, které nejsou upraveny nebo jsou upraveny jen zčásti právem Unie, právem členského státu, v němž má konsorcium ECIC sídlo;
c) stanovami a jejich prováděcími pravidly.
2. Aniž jsou dotčeny případy, které podle Smluv spadají do pravomoci Soudního dvora Evropské unie, (dále jen „Soudní dvůr“), řídí se soudní příslušnost, pokud jde o spory mezi členy v souvislosti s konsorciem ECIC, mezi členy a konsorciem ECIC a mezi konsorciem a třetími stranami, vnitrostátním právem členského státu, v němž má konsorcium ECIC sídlo.
Článek 10
Likvidace konsorcia ECIC
1. Stanovy určí, jaký postup se použije při likvidaci konsorcia ECIC na základě rozhodnutí jeho členů.
2. V případě, že konsorcium ECIC není schopno splatit své dluhy, použijí se ustanovení insolvenčního práva členského státu, ve kterém má konsorcium sídlo.
Článek 11
Evropská síť kompetenčních center pro polovodiče
1. Pro účely operačního cíle č. 4 iniciativy se zřídí evropská síť kompetenčních center pro polovodiče, systémovou integraci a navrhování (dále jen „síť“). Síť tvoří kompetenční centra vybraná společným podnikem pro čipy v souladu s odstavcem 3.
2. Kompetenční centra provádějí všechny nebo některé z následujících činností ve prospěch průmyslu Unie, zejména malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a v úzké spolupráci s tímto průmyslem, jakož i výzkumnými a technologickými organizacemi, univerzitami a veřejným sektorem a dalšími relevantními zúčastněnými stranami z celého hodnotového řetězce polovodičů:
a) poskytování přístupu ke službám a nástrojům navrhování v rámci operačního cíle č. 1 iniciativy, jakož i k pilotním linkám podporovaným v rámci operačního cíle č. 2 iniciativy;
b) zvyšování informovanosti a poskytování nezbytného know-how, odborných znalostí a dovedností zúčastněným stranám s cílem pomoci jim urychlit vývoj nových polovodičových technologií, výroby polovodičů, zařízení, možností návrhu a systémových koncepcí, jakož i integraci nových polovodičových technologií, a to účinným využíváním infrastruktury a dalších dostupných zdrojů sítě;
c) zvyšování informovanosti a poskytování nebo zajišťování přístupu k odborným znalostem, know-how a službám, včetně nástrojů pro ověřování připravenosti návrhu systémů, nových a stávajících pilotních linek a podpůrných akcí nezbytných pro budování dovedností a kompetencí podporovaných touto iniciativou;
d) napomáhání předávání odborných znalostí a know-how mezi členskými státy a regiony, podpora výměny dovedností, znalostí a osvědčených postupů a podpora společných programů;
e) rozvíjení a řízení specifických vzdělávacích akcí v oblasti polovodičových technologií a jejich aplikací na podporu rozvoje rezervoáru talentovaných pracovníků prostřednictvím získávání dovedností a změny kvalifikace a zvýšení počtu studentů, jakož i kvality vzdělávání v příslušných oblastech studia až po postgraduální úroveň na školách a univerzitách nacházejících se v Unii, a to usnadněním propojení mezi studenty a polovodičovými společnostmi v celé Unii, přičemž je obzvláštní pozornost věnována účasti žen.
3. Členské státy v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami pověří kandidátská kompetenční centra na základě otevřeného a soutěžního procesu.
Pracovní program společného podniku pro čipy stanoví postup pro zřizování kompetenčních center, včetně kritérií výběru, jakož i další podrobnosti k provádění úkolů a funkcí uvedených v tomto článku.
Společný podnik pro čipy vybere centra kompetencí tvořící síť.
Členské státy a Komise maximalizují synergie se stávajícími kompetenčními centry zřízenými v rámci jiných iniciativ Unie, jako jsou evropská centra pro digitální inovace.
4. Kompetenční centra mají značnou celkovou autonomii při stanovování své organizace, struktury a pracovních postupů. Organizace, struktura a pracovní postupy kompetenčních center musí být v souladu s cíli tohoto nařízení a iniciativy a přispívat k jejich plnění.
Článek 12
Provádění
1. Plnění operačních cílů iniciativy č. 1 až 4 se svěřuje společnému podniku pro čipy a tyto cíle se provádějí prostřednictvím akcí vymezených v pracovním programu společného podniku pro čipy.
2. Aby se zohlednily technologické změny a vývoj na trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I, pokud jde o akce v ní uvedené, a to způsobem, který je v souladu s cíli iniciativy stanovenými v článku 4.
3. Pro zajištění účinného provádění a hodnocení iniciativy je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II, pokud jde o měřitelné ukazatele pro monitorování provádění iniciativy a podávání zpráv o pokroku při plnění jejích cílů, jak je stanoveno v článku 4.
4. Za účelem zajištění účinného provádění, monitorování a hodnocení iniciativy musí výroční zpráva o činnosti společného podniku pro čipy obsahovat informace o záležitostech souvisejících s operačními cíli iniciativy č. 1 až 4, a to na základě měřitelných ukazatelů stanovených v příloze II.
5. Komise pravidelně informuje Evropskou radu pro polovodiče o pokroku dosaženém při provádění operačního cíle iniciativy č. 5.
Kapitola III
Zabezpečení dodávek a odolnost
Článek 13
Integrovaná výrobní zařízení
1. Integrovaná výrobní zařízení jsou prvními zařízeními svého druhu pro výrobu polovodičů, včetně, je-li to relevantní, návrhu, nebo pro výrobu zařízení nebo klíčových součástí pro taková zařízení převážně používaná při výrobě polovodičů v Unii, která mohou integrovat další fáze dodavatelského řetězce a která přispívají k zabezpečení dodávek a odolnosti unijního ekosystému polovodičů a dále mohou, pokud je to relevantní, přispívat k zajištění bezpečnosti globálních dodavatelských řetězců polovodičů.
2. Integrované výrobní zařízení se při podání žádosti podle čl. 15 odst. 1 musí kvalifikovat jako první zařízení svého druhu.
3. Integrované výrobní zařízení musí splňovat tyto požadavky:
a) jeho založení má jasný pozitivní dopad a vedlejší účinky nad rámec podniku nebo dotčeného členského státu na hodnotový řetězec polovodičů v Unii ve střednědobém až dlouhodobém horizontu s cílem zabezpečit dodávky a zajistit odolnost ekosystému polovodičů, včetně růstu začínajících podniků a malých a středních podniků, a přispět k zelené a digitální transformaci Unie;
b) poskytuje záruky, že nebude podléhat extrateritoriálnímu uplatňování závazků veřejné služby třetích zemí způsobem, který by mohl ohrozit schopnost podniku plnit povinnosti stanovené v čl. 26 odst. 1, a zavazuje se informovat Komisi, pokud taková povinnost vznikne;
c) investuje v Unii do soustavných inovací s cílem dosáhnout konkrétního pokroku v oblasti polovodičových technologií nebo připravit technologie nové generace;
d) podporuje přísun talentů v Unii rozvíjením a zaváděním vzdělávacích a kvalifikačních školení a zvyšováním rezervy kvalifikovaných pracovníků s náležitými dovednostmi.
4. Pro účely investic do soustavných inovací podle odst. 3 písm. c) tohoto článku má integrované výrobní zařízení přednostní přístup k pilotním linkám zřízeným v souladu s čl. 5 písm. b). Jakýkoli takovýto přednostní přístup nevylučuje ani nebrání efektivnímu přístupu jiných zainteresovaných podniků, zejména začínajících podniků a malých a středních podniků, k pilotním linkám za spravedlivých podmínek.
Článek 14
Otevřené továrny EU na polovodiče
1. Otevřené továrny EU na polovodiče jsou prvními zařízeními svého druhu na výrobu polovodičů v Unii, která nabízejí výrobní kapacitu nespřízněným podnikům, a tím přispívají k zabezpečení dodávek pro vnitřní trh a k odolnosti unijního ekosystému polovodičů, a dále, pokud je to relevantní, mohou přispívat k zajištění bezpečnosti globálního dodavatelského řetězce polovodičů.
2. Otevřená továrna EU na polovodiče se při podání žádosti podle s čl. 15 odst. 1 musí kvalifikovat jako první zařízení svého druhu.
3. Otevřená továrna EU na polovodiče musí splňovat tyto požadavky:
a) její zřízení má jasný pozitivní dopad a vedlejší účinky nad rámec podniku nebo dotčeného členského státu na hodnotový řetězec polovodičů v Unii ve střednědobém až dlouhodobém horizontu s cílem zajistit zabezpečení dodávek a odolnost ekosystému polovodičů, včetně růstu začínajících podniků a malých a středních podniků, a přispět k zelené a digitální transformaci Unie, s ohledem zejména na rozsah, v němž poskytuje front-endovou či back-endovou výrobní kapacitu, či obojí, podnikům nespřízněným s daným zařízením, existuje-li dostatečná poptávka;
b) poskytuje záruky, že nebude podléhat extrateritoriálnímu uplatňování závazků veřejné služby třetích zemí způsobem, který by mohl ohrozit schopnost podniku plnit povinnosti stanovené v čl. 26 odst. 1, a zavazuje se informovat Komisi, pokud taková povinnost vznikne;
c) investuje v Unii do soustavných inovací s cílem dosáhnout konkrétního pokroku v oblasti polovodičových technologií nebo připravit technologie nové generace;
d) podporuje přísun talentů v Unii rozvíjením a zaváděním vzdělávacích a kvalifikačních školení a zvyšováním rezervy kvalifikovaných pracovníků s náležitými dovednostmi.
4. Pokud otevřená továrna EU na polovodiče nabízí výrobní kapacitu podnikům, které nejsou spřízněny s provozovatelem zařízení, musí zavést a udržovat odpovídající a účinné funkční oddělení konstrukčních a výrobních procesů, aby byla zajištěna ochrana informací získaných v každé fázi.
5. Pro účely investic do soustavných inovací podle odst. 3 písm. c) tohoto článku má otevřená továrna EU na polovodiče přednostní přístup k pilotním linkám zřízeným v souladu s čl. 5 písm. b). Jakýkoli takovýto přednostní přístup nevylučuje ani nebrání efektivnímu přístupu jiných zainteresovaných podniků, zejména začínajících podniků a malých a středních podniků, k pilotním linkám za spravedlivých podmínek.
Článek 15
Žádost o udělení statusu integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče
1. Jakýkoli podnik nebo konsorcium podniků může Komisi podat žádost, aby byl určitému projektu udělen status integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče.
2. Komise s přihlédnutím k názorům Evropské rady pro polovodiče posoudí žádost na základě spravedlivého a transparentního procesu vycházejícího z těchto prvků:
Komise poskytne pokyny k požadovaným informacím a jejich příslušnému formátu.
a) soulad s kritérii stanovenými v čl. 13 odst. 2 nebo čl. 14 odst. 2 a závazek splňovat požadavky podle čl. 13 odst. 3 nebo čl. 14 odst. 3;
b) podnikatelský plán hodnotící finanční a technickou životaschopnost projektu s ohledem na celou dobu jeho trvání, včetně informací o případné plánované veřejné podpoře;
c) prokázání zkušenosti žadatele s instalací a provozem podobných zařízení;
d) poskytnutí vhodných podkladů dokládajících, jak jsou členské státy či členský stát, kde žadatel zamýšlí své zařízení založit, připraveny podpořit jeho založení;
e) existence vhodných politik, včetně technické ochrany a prováděcích opatření, jejichž cílem je zajistit ochranu nezveřejněných informací a práv duševního vlastnictví, zejména aby se zabránilo neoprávněnému zpřístupnění obchodního tajemství nebo úniku citlivých vznikajících technologií.
3. Komise žádost zpracuje, rozhodne o ní a rozhodnutí oznámí žadateli do šesti měsíců od obdržení úplné žádosti. Pokud se Komise domnívá, že informace poskytnuté v žádosti jsou neúplné, umožní žadateli, aby bez zbytečného odkladu předložil doplňující informace potřebné k jejímu doplnění. Toto rozhodnutí stanoví dobu trvání statusu na základě předpokládané doby trvání projektu.
4. Komise monitoruje pokrok dosažený při zakládání a provozu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče a pravidelně informuje Evropskou radu pro polovodiče.
5. Provozovatel zařízení může požádat Komisi, aby přezkoumala dobu trvání statusu nebo změnila jeho prováděcí plány s ohledem na soulad s požadavky podle čl. 13 odst. 3 nebo čl. 14 odst. 3, pokud to považuje za řádně odůvodněné nepředvídatelnými vnějšími okolnostmi. Na základě tohoto přezkumu může Komise přezkoumat dobu trvání statusu uděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku nebo přijmout změnu prováděcích plánů.
6. Pokud Komise zjistí, že zařízení již nesplňuje požadavky stanovené v čl. 13 odst. 3 nebo čl. 14 odst. 3, poskytne provozovateli integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče příležitost se vyjádřit a navrhnout vhodná opatření.
7. Komise může zrušit rozhodnutí o uznání statusu integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče, pokud bylo uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace nebo pokud navzdory dokončení postupu podle odstavce 5 tohoto článku integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna EU na polovodiče nesplňuje požadavky stanovené v čl. 13 odst. 3 nebo čl. 14 odst. 3. Před přijetím takového rozhodnutí Komise konzultuje Evropskou radu pro polovodiče poté, co jí sdělí důvody navrhovaného zrušení. Každé rozhodnutí o odnětí statusu integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče musí být řádně odůvodněno a provozovatel se proti němu může odvolat.
8. Zařízení, jejichž status integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče byl zrušen podle odstavce 7, ztrácejí veškerá práva spojená s tímto statusem vyplývající z tohoto nařízení. Na taková zařízení se však nadále vztahuje povinnost stanovená v čl. 26 odst. 1 po dobu, která se původně předpokládala v době udělení statusu podle odstavce 3 tohoto článku, nebo v případě, že byl status přezkoumán, po odpovídající dobu trvání podle odstavce 5 tohoto článku.
Článek 16
Veřejný zájem a veřejná podpora
1. Má se za to, že integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče přispívají k zabezpečení dodávek polovodičů a odolnosti unijního ekosystému polovodičů, a tudíž je jejich existence ve veřejném zájmu.
2. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy za účelem dosažení zabezpečení dodávek a odolnosti unijního ekosystému polovodičů ve prospěch integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče uplatňovat podpůrná opatření a poskytnout správní podporu v souladu s článkem 18.
Článek 17
Návrhářská centra excelence
1. Komise může udělit označení „návrhářské centrum excelence“ návrhářským centrům usazeným v Unii, která významně zvyšují schopnosti Unie v oblasti navrhování inovativních čipů, a to prostřednictvím své nabídky služeb nebo rozvojem, podporou a posilováním dovedností a schopností v oblasti navrhování.
2. Komise přijme postupem podle článku 37 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení tím, že stanoví postup pro podávání žádostí, požadavky a podmínky pro udělení, monitorování a odnímání označení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.
3. Má se za to, že existence návrhářských center excelence je ve veřejném zájmu, jelikož přispívají k odolnosti unijního ekosystému polovodičů. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy pro návrhářská centra excelence uplatňovat podpůrná opatření, zejména pokud jsou tato návrhářská centra excelence malými a středními podniky.
Článek 18
Zrychlené řízení o udělení povolení
1. Členské státy zajistí, aby byly správní žádosti týkající se projektování, výstavby a provozu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče zpracovány efektivně, transparentně a včas. Za tímto účelem všechny dotčené vnitrostátní orgány zajistí, aby byly tyto žádosti vyřízeny tak rychle, jak jen to zákon umožňuje při plném dodržení vnitrostátních právních předpisů a postupů.
2. Pokud takový status ve vnitrostátním právu existuje, musí být integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče přiznán status nejvyššího možného vnitrostátního významu a musí se s nimi tak zacházet v řízeních o udělování povolení. Tento odstavec se použije pouze v případě, že takový status nejvyššího vnitrostátního významu existuje ve vnitrostátním právu, a neukládá členským státům povinnost takový status zavést.
3. Zabezpečení dodávek polovodičů a odolnost ekosystému polovodičů lze považovat za naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu ve smyslu čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice 92/43/EHS a za nadřazený veřejný zájem ve smyslu čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES. S výhradou splnění ostatních podmínek obsažených v uvedených ustanoveních lze proto projektování, výstavbu a provoz integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče považovat za převažující nebo nadřazený veřejný zájem. Tímto odstavcem není dotčena použitelnost nebo provádění jiných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí.
4. Pro každé integrované výrobní zařízení a otevřenou továrnu EU na polovodiče může každý příslušný členský stát určit orgán odpovědný za usnadnění a koordinaci správních žádostí týkajících se projektování, výstavby a provozu.
Každý určený orgán může jmenovat koordinátora, který slouží jako jednotné kontaktní místo pro integrované výrobní zařízení nebo otevřenou továrnu EU na polovodiče.
Pokud založení integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče vyžaduje, aby byla rozhodnutí přijata ve dvou nebo více státech, mohou relevantní určené orgány přijmout veškerá nezbytná opatření pro účinnou a efektivní spolupráci a vzájemnou koordinaci.
Kapitola IV
Monitorování a reakce na krize
Oddíl 1
Monitorování
Článek 19
Strategické mapování odvětví polovodičů v Unii
1. Komise ve spolupráci s Evropskou radou pro polovodiče provede strategické mapování odvětví polovodičů v Unii. Toto strategické mapování poskytne analýzu silných a slabých stránek Unie v globálním odvětví polovodičů a určí faktory, jako jsou:
a) klíčové produkty a kritické infrastruktury na vnitřním trhu, které jsou závislé na dodávkách polovodičů;
b) hlavní uživatelská odvětví v Unii a jejich současné a očekávané potřeby a závislosti, včetně analýzy možných rizik pro zabezpečení dodávek, která jsou rovněž spojena s nedostatečnými investicemi;
c) klíčové segmenty dodavatelského řetězce polovodičů v Unii, včetně navrhování, softwaru pro navrhování, materiálů, výrobního zařízení, výroby polovodičů a externě zajišťovaného back-endu;
d) technologické vlastnosti, závislost na technologiích a poskytovatelích ze třetích zemí a problematická místa v odvětví polovodičů v Unii, včetně přístupu ke vstupům;
e) současné a očekávané potřeby v oblasti dovedností a efektivního přístupu ke kvalifikované pracovní síle v odvětví polovodičů;
f) popřípadě možný dopad krizových opatření uvedených v článcích 25, 26 a 27 na odvětví polovodičů.
2. Komise pravidelně informuje Evropskou radu pro polovodiče o celkových výsledcích strategického mapování.
3. Komise na základě výsledku strategického mapování provedeného podle odstavce 1 a po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vypracuje seznam indikátorů včasného varování. Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče pravidelně, alespoň jednou za dva roky, seznam indikátorů včasného varování přezkoumává.
4. Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vypracuje rámec a metodiku pro strategické mapování odvětví polovodičů. Komise tento rámec a metodiku v případě potřeby aktualizuje.
5. Strategické mapování vychází mimo jiné z veřejně a obchodně dostupných údajů a relevantních nedůvěrných informací od podniků, z výsledku podobné provedené analýzy, rovněž v souvislosti s právními předpisy Unie v oblasti surovin a energie z obnovitelných zdrojů, jakož i z hodnocení provedených podle čl. 40 odst. 1. V případech, kdy uvedené údaje nejsou k realizaci strategického mapování podle odstavce 1 tohoto článku dostatečné, se může Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče obrátit na subjekty z hodnotového řetězce polovodičů v Unii s žádostí o dobrovolné poskytnutí informací. Komise pro účely těchto žádostí o informace používá pro shromažďování a zpracování informací uvedených v čl. 32 odst. 4 standardizované a zabezpečené prostředky.
6. S veškerými informacemi získanými podle tohoto článku se zachází v souladu s povinností zachovávat důvěrnost stanovenou v článku 32.
7. Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče přijme pokyny pro poskytování informací podle odstavce 5. Komise tyto pokyny v případě potřeby aktualizuje.
Článek 20
Monitorování a předvídání
1. Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče provádí pravidelné monitorování hodnotového řetězce polovodičů s cílem určit faktory, které mohou narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit dodávky polovodičů nebo obchod s polovodiči. Pro účely tohoto nařízení se uvedené monitorování skládá z těchto činností:
Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče stanoví četnost monitorování na základě potřeb odvětví polovodičů.
Komise koordinuje činnosti související s monitorováním odvětví polovodičů na základě informací shromážděných podle článku 19 nebo prostřednictvím jiných zdrojů, jako jsou mezinárodní partneři.
a) monitorování indikátorů včasného varování určených podle článku 19;
b) monitorování integrity činností prováděných klíčovými účastníky trhu určenými podle článku 21 ze strany členských států a podávání zpráv členskými státy o závažných událostech, které mohou bránit běžnému provozu těchto činností;
c) určování osvědčených postupů pro preventivní zmírňování rizik a zvýšení transparentnosti v odvětví polovodičů.
2. Komise věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům, aby minimalizovala administrativní zátěž vyplývající ze shromažďování informací.
3. Komise vyzve klíčové účastníky trhu, reprezentativní skupinu uživatelů polovodičů z kritických odvětví, reprezentativní organizace hodnotového řetězce polovodičů a další relevantní zúčastněné strany, aby dobrovolně poskytli informace pro účely provádění monitorovacích činností v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a).
4. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy požadovat od klíčových účastníků trhu, aby dobrovolně poskytli informace, je-li to nezbytné a přiměřené.
5. Pro účely odstavce 3 příslušné vnitrostátní orgány vytvoří a vedou kontaktní seznam všech relevantních podniků působících v rámci dodavatelského řetězce polovodičů usazených na jejich území. Tento seznam se předá Komisi. Komise stanoví standardizovaný formát pro kontaktní seznam s cílem zajistit interoperabilitu.
6. S veškerými informacemi získanými podle tohoto článku se nakládá v souladu s článkem 32.
7. Na základě informací shromážděných prostřednictvím činností podle odstavce 1 předkládá Komise Evropské radě pro polovodiče pravidelně aktualizovanou zprávu o souhrnných zjištěních. Evropská rada pro polovodiče posuzuje výsledky monitorování na svých zasedáních. Komise zve na tato zasedání organizace zastupující odvětví polovodičů. Je-li to relevantní, může Komise na tato zasedání přizvat klíčové účastníky trhu, uživatele polovodičů z kritických odvětví, orgány nebo reprezentativní organizace partnerských třetích zemí a odborníky z akademické obce a občanské společnosti.
Článek 21
Klíčoví účastníci trhu
Členské státy ve spolupráci s Komisí v souladu s článkem 19 určí klíčové účastníky trhu v dodavatelských řetězcích polovodičů vytvořených na jejich území, přičemž zohlední tyto prvky:
a) počet dalších podniků v Unii, které se spoléhají na službu nebo zboží poskytované účastníkem trhu;
b) podíl klíčového účastníka na trhu těchto služeb nebo zboží v Unii nebo na celosvětovém trhu;
c) význam účastníka trhu pro udržení dostatečné úrovně nabídky služby nebo zboží v Unii s přihlédnutím k dostupnosti alternativních kanálů pro poskytnutí této služby nebo zboží;
d) dopad, který může mít přerušení dodávek služby nebo zboží poskytovaných účastníkem trhu na dodavatelský řetězec polovodičů v Unii a na závislé trhy.
Oddíl 2
Varování a aktivace fáze řešení krize
Článek 22
Varování a preventivní opatření
1. Pokud příslušný vnitrostátní orgán získá informace o riziku vážného narušení dodávek polovodičů nebo pokud má konkrétní a spolehlivé informace o vzniku jakéhokoli jiného rizikového faktoru nebo události, bez zbytečného odkladu upozorní Komisi.
2. Pokud se Komise dozví o riziku vážného narušení dodávek polovodičů nebo má konkrétní a spolehlivé informace o vzniku jakéhokoli jiného relevantního rizikového faktoru nebo události, mimo jiné na základě indikátorů včasného varování, na základě upozornění podle odstavce 1 nebo od mezinárodních partnerů, provede bez zbytečného odkladu tato preventivní opatření:
a) svolá mimořádné zasedání Evropské rady pro polovodiče, kde budou koordinovány tyto kroky:
- i) projednání závažnosti narušení dodávek polovodičů;
- ii) projednání toho, zda může být nezbytné a přiměřené zahájení postupu uvedeného v článku 23;
- iii) projednání toho, zda je vhodné, nezbytné a přiměřené, aby členské státy jako preventivní opatření společně nakoupily polovodiče, meziprodukty nebo suroviny (dále jen „společný nákup“);
- iv) zahájení dialogu se zúčastněnými stranami hodnotového řetězce polovodičů s cílem určit, připravit a případně koordinovat preventivní opatření;
b) zahájí jménem Unie konzultace nebo spolupráci s relevantními třetími zeměmi s cílem hledat kooperativní řešení narušení dodavatelského řetězce v souladu s mezinárodními závazky, což může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech;
c) požádá příslušné vnitrostátní orgány, aby posoudily stav připravenosti klíčových účastníků trhu.
3. Společný nákup, jenž může být proveden po jednáních uvedených v odst. 2 písm. a) bodu iii), provedou členské státy v souladu s pravidly stanovenými v článcích 38 a 39 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).) a v článcích 56 a 57 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).).
Článek 23
Aktivace fáze řešení krize
1. Má se za to, že v oblasti polovodičů nastala krize, pokud:
a) dochází k vážným narušením dodavatelského řetězce polovodičů nebo ke vzniku závažných překážek obchodu s polovodiči v Unii, které způsobují značný nedostatek polovodičů, meziproduktů nebo surovin či zpracovaných materiálů a
b) tento značný nedostatek brání dodávkám, opravám nebo údržbě základních výrobků používaných v kritických odvětvích do té míry, že by měl závažný škodlivý vliv na fungování kritických odvětví vzhledem k jejich dopadu na společnost, ekonomiku a bezpečnost Unie.
2. Pokud se Komise dozví o možné krizi v oblasti polovodičů podle čl. 22 odst. 2, posoudí, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1 tohoto článku. Toto posouzení zohlední potenciální pozitivní i negativní dopady a důsledky fáze řešení krize na odvětví polovodičů v Unii a na kritická odvětví. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní a spolehlivé důkazy, může Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče navrhnout Radě, aby fázi řešení krize aktivovala.
3. Rada může kvalifikovanou většinou zahájit fázi řešení krize prostřednictvím prováděcího aktu Rady. Doba trvání fáze řešení krize se stanoví v prováděcím aktu a nepřesáhne 12 měsíců.
Komise pravidelně a v každém případě alespoň jednou za tři měsíce podává Evropské radě pro polovodiče a Evropskému parlamentu zprávu o stavu krize.
4. Před uplynutím doby, na kterou byla fáze řešení krize aktivována, Komise posoudí, zda je vhodné, aby byla fáze řešení krize prodloužena. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní a spolehlivé důkazy o tom, že podmínky pro aktivaci fáze řešení krize jsou stále splňovány, může Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče navrhnout Radě, aby fázi řešení krize prodloužila.
Rada může fázi řešení krize prodloužit kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího aktu Rady. Doba trvání prodloužení se omezí a stanoví v prováděcím aktu Rady.
Komise může navrhnout jednou, nebo častěji prodloužení fáze řešení krize, je-li to řádně odůvodněno.
5. Během fáze řešení krize posoudí Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vhodnost předčasného ukončení fáze řešení krize. Pokud to z posouzení vyplyne, může Komise navrhnout Radě, aby fázi řešení krize ukončila.
Rada může ukončit fázi řešení krize prostřednictvím prováděcího aktu Rady.
6. Během fáze řešení krize svolává Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu podle potřeby mimořádná zasedání Evropské rady pro polovodiče.
Členské státy úzce spolupracují s Komisí, včas informují o veškerých vnitrostátních opatřeních přijatých v souvislosti s dodavatelským řetězcem polovodičů v rámci Evropské rady pro polovodiče a tato opatření koordinují.
7. Po uplynutí doby, na kterou je fáze řešení krize aktivována, nebo v případě předčasného ukončení podle odstavce 5 tohoto článku se opatření přijatá v souladu s články 25, 26 a 27 přestanou okamžitě uplatňovat.
8. Komise aktualizuje mapování a monitorování hodnotového řetězce polovodičů podle článků 19 a 20 se zohledněním zkušeností z krize nejpozději šest měsíců po uplynutí doby trvání fáze řešení krize.
Oddíl 3
Reakce na nedostatek
Článek 24
Soubor nástrojů pro mimořádné situace
1. V případě aktivace fáze řešení krize podle článku 23 a v případě potřeby za účelem řešení krize v oblasti polovodičů v Unii může Komise přijmout opatření stanovená v článcích 25, 26 nebo 27 za podmínek v nich stanovených.
2. Komise po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče omezí opatření stanovená v článcích 26 a 27 na ta kritická odvětví, jejichž provoz je krizí v odvětví polovodičů narušen nebo takové narušení hrozí. Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být použita přiměřeně a pouze v rozsahu nezbytném pro řešení závažných narušení majících dopad na kritická odvětví v Unii a být v nejlepším zájmu Unie. Použití těchto opatření nesmí představovat nepřiměřenou administrativní zátěž zejména pro malé a střední podniky.
3. V případě aktivace fáze řešení krize podle článku 23 a případně v zájmu řešení krize v oblasti polovodičů v Unii může Evropská rada pro polovodiče:
a) posoudit a doporučit vhodná a účinná mimořádná opatření;
b) posoudit očekávaný dopad případně uložených ochranných opatření na odvětví polovodičů Unie, přičemž zváží zejména to, zda situace na trhu odpovídá zásadnímu nedostatku základních produktů podle nařízení (EU) 2015/479, a předložit své stanovisko Komisi.
4. Komise pravidelně o všech opatřeních přijatých v souladu s odstavcem 1 informuje Evropský parlament a Radu a vysvětlí důvody svého rozhodnutí.
5. Komise může po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vydat pokyny k provádění a využívání mimořádných opatření.
Článek 25
Shromažďování informací
1. V případě aktivace fáze řešení krize podle článku 23 může Komise požádat podniky působící v celém dodavatelském řetězci polovodičů, aby poskytly informace o svých výrobních schopnostech, výrobních kapacitách a současných primárních narušeních. Požadované informace se omezí na to, co je nezbytné k posouzení povahy krize v odvětví polovodičů nebo k určení a posouzení možných zmírňujících nebo mimořádných opatření na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Žádosti o informace neobnášejí poskytnutí informací, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu se zájmy národní bezpečnosti členských států.
2. Před vydáním žádosti o informace může Komise provést dobrovolnou konzultaci s reprezentativním počtem příslušných podniků s cílem určit vhodný a přiměřený obsah takové žádosti. Komise vypracuje žádost o informace ve spolupráci s Evropskou radou pro polovodiče.
3. Komise použije k vydání žádosti o informace zabezpečené prostředky v souladu s článkem 32 a se získanými informacemi nakládá v souladu s týmž článkem. Za tímto účelem předají příslušné vnitrostátní orgány Komisi seznam kontaktů vytvořený podle čl. 20 odst. 5.
Komise neprodleně předá kopii žádosti o informace příslušnému vnitrostátnímu orgánu členského státu, na jehož území se nachází místo výroby dožádaného podniku. Pokud to příslušný vnitrostátní orgán požaduje, předá Komise v souladu s právem Unie informace získané od relevantního podniku.
4. V žádosti o informace musí být uveden její právní základ, žádost se musí omezovat na nezbytné minimum a musí být přiměřená co do míry podrobnosti, objemu údajů a četnosti přístupu k požadovaným údajům, musí zohledňovat legitimní cíle podniku a náklady a úsilí potřebné k poskytnutí údajů a musí být stanovena lhůta, v níž mají být informace poskytnuty. Musí rovněž uvádět sankce stanovené v článku 33.
5. Vlastníci podniků nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat ze zákona nebo podle stanov sdělí požadované informace jménem dotyčného podniku nebo sdružení podniků.
6. Pokud podnik na žádost podanou podle tohoto článku poskytne nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo je neposkytne ve stanovené lhůtě, uloží se mu pokuta podle článku 33, ledaže podnik má oprávněné důvody k neposkytnutí požadovaných informací.
7. Pokud podnik usazený v Unii obdrží žádost o informace ze třetí země, týkající se jeho činností v oblasti polovodičů, informuje Komisi včas a takovým způsobem, aby si podobné informace mohla vyžádat od podniku i Komise. Komise informuje o existenci takové žádosti ze třetí země Evropskou radu pro polovodiče.
Článek 26
Přednostní objednávky
1. Je-li aktivována fáze řešení krize podle článku 23, může Komise od integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče požadovat, aby přijímaly objednávky na výrobky důležité pro řešení krize a vyřizovaly je přednostně (dále jen „přednostní objednávka“). Tato povinnost má přednost před jakýmkoli soukromoprávním nebo veřejnoprávním závazkem.
2. Je-li to na místě, může být povinnost podle odstavce 1 uložena i jiným podnikům vyrábějícím polovodiče, které s touto možností souhlasily v souvislosti s přijetím veřejné podpory.
3. Pokud se na podnik vyrábějící polovodiče usazený v Unii vztahuje opatření v podobě přednostní objednávky třetí země, informuje o tom podnik Komisi. Pokud by tato povinnost měla významný vliv na fungování některých kritických odvětví, může Komise po tomto podniku v případě, že je to nezbytné a přiměřené, požadovat, aby přijímal a přednostně vyřizovat objednávky příslušných výrobků důležitých pro řešení krize v souladu s odstavci 5, 6 a 7.
4. Přednostní objednávky jsou omezeny na příjemce, kteří jsou uživateli polovodičů z kritických odvětví nebo podniky dodávajícími pro kritická odvětví, jejichž činnosti jsou narušeny nebo jim narušení hrozí, a kteří i přes provedení vhodných opatření ke zmírnění rizik nebyli schopni zabránit nedostatku a zmírnit jeho dopady. Komise může od příjemce požadovat, aby o této skutečnosti předložil příslušné důkazy.
5. Povinnosti podle odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku uloží Komise formou rozhodnutí jakožto krajní opatření. Komise přijme uvedené rozhodnutí po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče a v souladu s veškerými použitelnými právními závazky Unie a s ohledem na okolnosti případu, včetně zásad nezbytnosti a přiměřenosti. Při rozhodování se přihlíží zejména k oprávněným cílům dotčeného podniku a k nákladům, úsilí a technickým úpravám, které si změna posloupnosti výroby vyžádá. Ve svém rozhodnutí Komise uvede právní základ příkazu k přednostní objednávce, stanoví lhůtu, v níž má být objednávka splněna, případně upřesní výrobek a množství a popřípadě uvede sankce stanovené v článku 33 za nesplnění uvedené povinnosti. Přednostní objednávka se zadá za spravedlivou a přiměřenou cenu.
6. Před vydáním přednostních objednávek podle odstavce 1 poskytne Komise předpokládanému příjemci přednostní objednávky příležitost vyjádřit se k proveditelnosti a podrobnostem objednávky. Komise nevydá přednostní objednávku, pokud:
a) podnik není schopen přednostní objednávku splnit z důvodu nedostatečné potenciální nebo skutečné výrobní kapacity, či z technických důvodů, a to ani za předpokladu přednostního zpracování objednávky;
b) přijetí objednávky by pro podnik znamenalo nepřiměřenou ekonomickou zátěž a bylo by pro něj obzvlášť obtížné, včetně značného rizika vyplývajícího pro kontinuitu činnosti.
7. Pokud je po podniku požadováno přijmout a přednostně vyřídit přednostní objednávku, neodpovídá tento podnik za porušení smluvních povinností, které je pro vyřízení přednostní objednávky nezbytné. Odpovědnost je vyloučena pouze v rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro vyřízení přednostní objednávky.
8. Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví praktické a provozní podmínky fungování přednostních objednávek. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.
Článek 27
Společný nákup
1. Je-li aktivována fáze řešení krize podle článku 23, může Komise na žádost dvou nebo více členských států jednat jako centrální zadavatel jménem všech členských států, které se chtějí účastnit (dále jen „zúčastněné členské státy“) při zadávání veřejných zakázek na výrobky důležité pro řešení krize v kritických odvětvích (dále jen „společný nákup“). Účastí na společném nákupu nejsou dotčena jiná zadávací řízení. V žádosti o společný nákup se musí uvést důvody, na nichž je žádost založena, a použije se výhradně k řešení narušení dodavatelského řetězce polovodičů, které vedlo ke vzniku krize.
2. Komise posoudí užitečnost, nezbytnost a přiměřenost žádosti s přihlédnutím ke stanoviskům Evropské rady pro polovodiče. Pokud se Komise rozhodne žádosti nevyhovět, informuje o tom dotčené členské státy a Evropskou radu pro polovodiče a uvede důvody svého odmítnutí.
3. Komise vypracuje návrh dohody, kterou zúčastněné členské státy podepíší. Tato dohoda obsahuje ustanovení o organizaci společných nákupů uvedených v odstavci 1, včetně uvedení důvodů pro využití mechanismu společného nákupu a závazků, jež mají být přijaty, a stanoví mandát Komise jednat jménem zúčastněných členských států.
4. Zadávání zakázek podle tohoto nařízení provádí Komise v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).) (dále jen „finanční nařízení“) pro zadávání vlastních zakázek. Komise může být oprávněna a povinna uzavírat jménem všech zúčastněných členských států s hospodářskými subjekty, včetně jednotlivých výrobců výrobků důležitých pro řešení krize, smlouvy o nákupu těchto výrobků nebo o financování výroby nebo vývoje těchto výrobků výměnou za přednostní právo na výsledek.
5. Pokud je součástí zadávání zakázek na výrobky důležité pro řešení krize financování z rozpočtu Unie, mohou být ve zvláštních dohodách s hospodářskými subjekty stanoveny zvláštní podmínky.
6. Komise vede zadávací řízení a uzavírá smlouvy s hospodářskými subjekty jménem zúčastněných členských států. Komise vyzve zúčastněné členské státy, aby jmenovaly zástupce, kteří se budou podílet na přípravě zadávacích řízení. Za zavádění, používání nebo další prodej zakoupených produktů odpovídají zúčastněné členské státy v souladu s dohodou uvedenou v odstavci 3.
7. Zavedením společného nákupu podle tohoto článku nejsou dotčeny jiné nástroje stanovené ve finančním nařízení.
Kapitola V
Správa
Oddíl 1
Evropská rada pro polovodiče
Článek 28
Zřízení a úkoly Evropské rady pro polovodiče
1. Zřizuje se Evropská rada pro polovodiče.
2. Evropská rada pro polovodiče poskytuje Komisi poradenství, pomoc a doporučení v souladu s tímto nařízením, a to zejména v podobě:
a) poskytování poradenství ohledně iniciativy radě správních orgánů společného podniku pro čipy;
b) poskytování poradenství Komisi při posuzování žádostí týkajících se integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče,
c) výměny názorů s Komisí o nejlepších způsobech, jak ve vztahu k odvětví polovodičů v souladu s unijním a vnitrostátním právem zajistit účinnou ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví, důvěrných informací a obchodního tajemství, a to s náležitým zapojením zúčastněných stran;
d) projednávání a přípravy určení konkrétních odvětví a technologií s potenciálně velkým společenským či environmentálním dopadem nebo bezpečnostním významem, které tak potřebují certifikaci pro ekologické, důvěryhodné a zabezpečené produkty;
e) řešení otázek týkajících se strategického mapování, monitorování, varování a preventivních opatření a reakce na krize;
f) poradenství ohledně nástrojů pro fázi řešení krize podle článků 24 až 27;
g) poskytování poradenství a doporučení ohledně soudržného uplatňování tohoto nařízení, usnadňování vzájemné spolupráce členských států a výměny informací o otázkách souvisejících s tímto nařízením.
3. Evropská rada pro polovodiče poskytuje Komisi poradenství ohledně mezinárodní spolupráce týkající se polovodičů. Za tímto účelem může zvážit názory zúčastněných stran, včetně názorů Průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie. Evropská rada pro polovodiče pravidelně vede diskuse o níže uvedených tématech a o výsledcích těchto diskusí informuje Komisi:
Tímto odstavcem nejsou dotčena práva Evropského parlamentu a Rady podle Smluv.
a) jak posílit spolupráci v rámci globálního hodnotového řetězce polovodičů mezi Unií a třetími zeměmi s ohledem na stávající mezinárodní dohody o spolupráci se třetími zeměmi;
b) které třetí země by mohly mít prioritu pro posílenou mezinárodní spolupráci týkající se polovodičů, a to s ohledem na:
- i) doplňkovost a vzájemnou závislost v celém dodavatelském řetězci polovodičů;
- ii) dopad obchodních politik, cel, vývozních omezení, obchodních překážek na dodávky polovodičů, jakož i dopad uzavření podniků, přenesení činnosti (offshoring) nebo akvizic klíčových účastníků trhu Unie subjekty usazenými ve třetích zemích, na základě veřejně dostupných informací;
- iii) potenciální přínos polovodičů, meziproduktů a surovin potřebných k výrobě polovodičů nebo meziproduktů k zabezpečení dodávek s ohledem na jejich výrobní kapacitu;
- iv) stávající dohody o spolupráci mezi danou třetí zemí a Unií.
4. Evropská rada pro polovodiče zajišťuje koordinaci, spolupráci a výměnu informací, je-li to vhodné, s příslušnými strukturami pro reakci na krize a pro krizovou připravenost zřízenými podle práva Unie.
Článek 29
Struktura Evropské rady pro polovodiče
1. Evropská rada pro polovodiče se skládá ze zástupců ze všech členských států. Evropské radě pro polovodiče předsedá zástupce Komise.
2. Každý členský stát jmenuje do Evropské rady pro polovodiče jednoho zástupce na vysoké úrovni. Pokud je to z hlediska funkce a odborných znalostí relevantní, může mít členský stát vzhledem k různým úkolům Evropské rady pro polovodiče v radě více než jednoho zástupce. Každý člen Evropské rady pro polovodiče má svého náhradníka. Pouze členské státy mají hlasovací právo. Každý členský stát má pouze jeden hlas bez ohledu na počet svých zástupců.
3. Na svém prvním zasedání přijme Evropská rada pro polovodiče na návrh předsedy a po dohodě s ním svůj jednací řád.
4. Předseda může zřídit stálé nebo dočasné podskupiny pro účely zkoumání konkrétních otázek.
Předseda případně přizve organizace, které reprezentují hodnotový řetězec polovodičů, Průmyslovou alianci pro procesory a polovodičové technologie, odborové organizace a uživatele polovodičů na úrovni Unie, aby těmto podskupinám poskytovali vstupní informace v roli pozorovatelů.
Zřizuje se podskupina zahrnující výzkumné a technologické organizace Unie, která zkoumá konkrétní aspekty strategického řízení v oblasti technologií a podává o tom zprávy Evropské radě pro polovodiče.
Článek 30
Činnost Evropské rady pro polovodiče
1. Řádná zasedání Evropské rady pro polovodiče se konají alespoň jednou ročně. Na žádost Komise nebo členského státu a v souladu s články 20 a 23 může být svoláno mimořádné zasedání.
2. Zasedání Evropské rady pro polovodiče se konají zvlášť pro projednání úkolů uvedených v čl. 28 odst. 2 písm. a) a zvlášť pro projednání úkolů uvedených v čl. 28 odst. 2 písm. b), d), e) a f).
3. Předseda svolává zasedání a připravuje jeho program po konzultaci s členy Evropské rady pro polovodiče a v souladu s úkoly Evropské rady pro polovodiče podle tohoto nařízení a s jejím jednacím řádem.
Komise poskytuje pro činnosti Evropské rady pro polovodiče administrativní a analytickou podporu podle článku 28.
4. Je-li to vhodné, zapojí předseda organizace, které reprezentují odvětví polovodičů, a přizve k účasti na zasedáních odborníky se specifickými odbornými znalostmi daného tématu, včetně odborníků z organizací zúčastněných stran, a jmenuje pozorovatele, a to i na návrh členů. Předseda může usnadňovat komunikaci mezi Evropskou radou pro polovodiče a dalšími orgány, úřady a odbornými a poradními skupinami Unie. Za tímto účelem předseda přizve jako stálého pozorovatele do Evropské rady pro polovodiče zástupce Evropského parlamentu, zejména na zasedání týkající se kapitoly IV o monitorování a reakci na krize. Předseda zajistí účast dalších relevantních orgánů a institucí Unie jako pozorovatelů na zasedáních Evropské rady pro polovodiče týkajících se kapitoly IV o monitorování a reakci na krize.
Pozorovatelé a odborníci nemají hlasovací práva a nepodílejí se na formulování stanovisek, doporučení ani poradních stanovisek Evropské rady pro polovodiče a jejích podskupin. Evropská rada pro polovodiče může případně tyto pozorovatele a odborníky vyzvat, aby přispěli informacemi a poznatky.
5. Evropská rada pro polovodiče přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti nakládání s důvěrnými informacemi a jejich zpracování v souladu s článkem 32.
Oddíl 2
Příslušné vnitrostátní orgány
Článek 31
Určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotných kontaktních míst
1. Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů pro účely zajištění uplatňování a provádění tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.
2. Pokud členský stát určí více než jeden příslušný vnitrostátní orgán, jasně stanoví příslušné oblasti odpovědnosti dotčených orgánů a zajistí, aby tyto orgány při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení účinně a efektivně spolupracovaly, a to i s ohledem na určení a činnost vnitrostátního jednotného kontaktního místa uvedeného v odstavci 3.
3. Každý členský stát určí jedno vnitrostátní jednotné kontaktní místo, které bude vykonávat styčnou funkci pro zajištění přeshraniční spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány ostatních členských států, Komisí a Evropskou radou pro polovodiče (dále jen „jednotné kontaktní místo“). Určí-li členský stát pouze jeden příslušný orgán, je tento orgán rovněž jednotným kontaktním místem.
4. Každý členský stát informuje Komisi o určení příslušného vnitrostátního orgánu, nebo více než jednoho příslušného vnitrostátního orgánu a jednotného vnitrostátního kontaktního místa, včetně jejich přesných úkolů a odpovědností podle tohoto nařízení, jejich kontaktních údajů a všech následných změn výše uvedeného.
5. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány, včetně určeného jednotného kontaktního místa, vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas a aby jim byly poskytnuty pravomoci a odpovídající technické, finanční a lidské zdroje k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.
6. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány, kdykoli je to vhodné, v souladu s unijním a vnitrostátním právem prováděly konzultace s dalšími relevantními vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami a spolupracovaly s nimi.
Komise usnadňuje výměnu zkušeností mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
Kapitola VI
Zachování důvěrnosti a sankce
Článek 32
Nakládání s důvěrnými informacemi
1. Informace získané v průběhu uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze pro účely tohoto nařízení a jsou chráněny příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.
2. Informace získané podle článků 15, 20 a 25 a čl. 26 odst. 3 podléhají profesnímu tajemství a jsou chráněny pravidly použitelnými na orgány Unie a příslušnými vnitrostátními právními předpisy, a to i pokud jde o aktivaci ustanovení použitelných v případě porušení uvedených pravidel.
3. Komise a vnitrostátní orgány, jejich úředníci, zaměstnanci a jiné osoby pracující pod dohledem těchto orgánů zajistí důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů a činností způsobem, který chrání zejména práva duševního vlastnictví a citlivé obchodní informace nebo obchodní tajemství. Tato povinnost se vztahuje na všechny zástupce členských států, pozorovatele, odborníky a další účastníky, kteří se účastní zasedání Evropské rady pro polovodiče podle článku 28, a na členy výboru pro polovodiče podle čl. 38 odst. 1.
4. Komise stanoví standardizované a zabezpečené prostředky pro shromažďování, zpracování a uchovávání informací získaných podle tohoto nařízení.
5. Komise a členské státy si v případě potřeby smějí s příslušnými orgány třetích zemí, s nimiž se dohodly na dvoustranných nebo mnohostranných ujednáních o důvěrnosti s cílem zajistit odpovídající úroveň důvěrnosti, vyměňovat informace získané podle článků 20 a 25 pouze v souhrnné podobě, aby se zabránilo zveřejnění jakýchkoli závěrů o konkrétní situaci určité společnosti v členském státě. Předtím, než se Komise nebo členské státy zapojí do výměny informací, oznámí Evropské radě pro polovodiče informace, které mají být sdíleny, a příslušné ujednání o důvěrnosti.
Při výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí Komise určí a využívá jednotné kontaktní místo v Unii, aby usnadnila předávání těchto informací nebo údajů důvěrným způsobem v souladu s příslušnými postupy Komise.
6. Komise může v případě potřeby a na základě zkušeností získaných při shromažďování informací přijmout prováděcí akty, kterými upřesní praktická opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi v rámci výměny informací podle tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2.
Článek 33
Sankce
1. Komise může, pokud to považuje za nezbytné a přiměřené, přijmout rozhodnutí, kterým:
a) uloží pokutu, pokud podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poskytne v odpovědi na žádost podanou podle článku 25 nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo neposkytne informace ve stanovené lhůtě;
b) uloží pokutu, pokud podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost informovat Komisi o závazku vůči třetí zemi podle čl. 25 odst. 7 a čl. 26 odst. 3;
c) uloží penále, pokud podnik úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost upřednostnit výrobu produktů důležitých pro řešení krize podle článku 26.
2. Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku poskytne Komise podnikům příležitost vyjádřit se v souladu s článkem 36. Při určování, zda jsou pokuty nebo penále považovány za nezbytné a přiměřené, vezme v úvahu veškerá řádná odůvodnění předložená podnikem.
3. Pokuty ukládané v případech uvedených v odst. 1 písm. a) nesmí přesáhnout 300000 EUR.
Pokuty ukládané v případech uvedených v odst. 1 písm. b) nesmí přesáhnout 150000 EUR.
Je-li dotčený podnik malým nebo středním podnikem, nesmí ukládané pokuty přesáhnout 50000 EUR.
4. Penále ukládané v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) nesmí přesáhnout 1,5 % stávajícího denního obratu za každý pracovní den neplnění povinnosti podle článku 26, počítáno ode dne stanoveného v rozhodnutí, v němž byla podána přednostní objednávka.
Je-li dotčeným podnikem malý nebo střední podnik, nesmí ukládané penále přesáhnout 0,5 % stávajícího denního obratu.
5. Při stanovování výše pokuty nebo penále Komise zohlední povahu, závažnost a dobu trvání porušení, včetně toho, zda podnik v případě nedodržení přednostní objednávky podle článku 26 přednostní objednávku splnil částečně, s náležitým přihlédnutím k zásadám proporcionality a přiměřenosti.
6. Pokud podnik splnil povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, může Komise stanovit konečnou částku penále nižší, než jaká by měla být stanovena podle původního rozhodnutí.
7. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci, pokud jde o rozhodnutí, kterými Komise uložila pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
Článek 34
Promlčecí lhůta pro ukládání sankcí
1. Pravomoci svěřené Komisi na základě článku 33 se promlčují takto:
a) po dvou letech v případě porušení ustanovení týkajících se žádostí o informace podle článku 25;
b) po dvou letech v případě porušení ustanovení o informační povinnosti podle čl. 25 odst. 7 a čl. 26 odst. 3;
c) po třech letech v případě porušení ustanovení týkajících se povinnosti upřednostnit výrobu produktů důležitých pro řešení krize podle článku 26.
2. Promlčecí lhůty podle odstavce 1 začínají běžet dnem, kdy došlo k porušení uvedených ustanovení. V případě trvajícího nebo opakovaného porušování však tyto promlčecí lhůty začínají běžet dnem, kdy došlo k poslednímu porušení uvedených ustanovení.
3. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo příslušnými orgány členských států za účelem zajištění souladu s tímto nařízením přerušuje běh promlčecí lhůty.
4. Přerušení promlčecí lhůty se vztahuje na všechny strany, které jsou odpovědné za účast na porušení uvedených ustanovení.
5. Každým přerušením začíná běh promlčecí lhůty od začátku. K promlčení však dojde nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí lhůty pozastaven z důvodu řízení vedeného ohledně rozhodnutí Komise před Soudním dvorem.
Článek 35
Promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí
1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článku 33 podléhá promlčecí lhůtě tří let.
2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.
3. Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut a penále se přerušuje:
a) oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu;
b) každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále.
4. Po každém přerušení začíná běžet promlčecí lhůta od začátku.
5. Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut a penále se pozastaví po dobu:
a) lhůty pro zaplacení;
b) po kterou je vymáhání pozastaveno rozhodnutím Soudního dvora.
Článek 36
Právo vyjádřit se při ukládání sankcí
1. Před přijetím rozhodnutí podle článku 33 poskytne Komise dotčenému podniku možnost vyjádřit se k:
a) předběžným zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla výhrady;
b) opatřením, která Komise případně hodlá přijmout s ohledem na předběžná zjištění podle písmene a).
2. Dotčené podniky mohou předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise podle odst. 1 písm. a) ve lhůtě, kterou stanoví Komise ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.
3. Komise založí svá rozhodnutí pouze na výhradách, ke kterým se dotčené podniky mohly vyjádřit.
4. Při jakémkoli řízení se plně dodrží právo dotčeného podniku na obhajobu. Dotčený podnik má právo nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého zpřístupnění informací, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu protiprávního jednání.
Kapitola VII
Přenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru
Článek 37
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2 a 3 a čl. 17 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 19. září 2023.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2 a 3 a čl. 17 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn, a nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 2 nebo 3 nebo čl. 17 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, a pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 38
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor pro polovodiče“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
Kapitola VIII
Závěrečná ustanovení
Článek 39
Změny nařízení (EU) 2021/694
Nařízení (EU) 2021/694 se mění takto:
1) čl. 3 odst. 2 se mění takto:
- a) návětí se nahrazuje tímto:
Program má šest vzájemně souvisejících specifických cílů:“
- b) doplňuje se nové písmeno, které zní:
- „f) specifický cíl č. 6 – Polovodiče.“;
2) vkládá se nový článek, který zní:
Finanční příspěvek Unie v rámci specifického cíle č. 6 – Polovodiče sleduje cíle stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s. 1).“;).
3) v článku 9 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 8168000000 EUR v běžných cenách.
Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
- a) 2019914000 EUR pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;
- b) 1663956000 EUR pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence;
- c) 1399566000 EUR pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra;
- d) 507347000 EUR pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti;
- e) 1002217000 EUR pro specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita;
- f) 1575000000 EUR pro specifický cíl č. 6 – Polovodiče.“
;
4) v článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 tohoto článku, týkající se specifických cílů č. 1, 2, 3 a 6, podléhá článku 12.“
;
5) v článku 12 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí mohou být z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů č. 1, 2 a 6, pouze pokud splňují požadavky, jež jsou na tyto právní subjekty kladeny s cílem zaručit ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států a zajistit ochranu utajovaných informací. Uvedené požadavky stanoví pracovní program.“
;
6) v článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Synergie specifického cíle č. 6 s ostatními programy Unie je popsána v článku 6 přílohy III nařízení (EU) 2023/1781.“
;
7) článek 14 se mění takto:
- a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení, kdy jsou plněním některých úkolů souvisejících s prováděním rozpočtu pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, a to v souladu s články 4 až 8a tohoto nařízení. Subjekty pověřené prováděním programu se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v právním aktu zřizujícím tyto subjekty nebo pověřujícím je úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě subjektů podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha akce to vyžadují.“
;
- b) v článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 27 nařízení (EU) 2023/1781, použije se uvedený článek.“
;
8) v článku 17 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Pro financování jsou způsobilé pouze akce přispívající k dosažení cílů stanovených v článcích 3 až 8a.“
;
9) v příloze I se doplňuje nový bod, který zní:
„Specifický cíl č. 6 – Polovodiče
Opatření v rámci specifického cíle č. 6 jsou uvedena v příloze I nařízení (EU) 2023/1781.“;
10) v příloze II se doplňuje nový bod, který zní:
„Specifický cíl č. 6 – Polovodiče
Měřitelné ukazatele monitorování provádění specifického cíle č. 6 a podávání zpráv o pokroku při jeho plnění jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) 2023/1781.“;
11) v příloze III se doplňuje nový bod, který zní:
„Specifický cíl č. 6 – Polovodiče
Synergie s programy Unie pro specifický cíl č. 6 jsou uvedeny v příloze III nařízení (EU) 2023/1781.“
Článek 40
Hodnocení a přezkum
1. Do 20. září 2026 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Tyto zprávy se zveřejní.
2. Pro účely hodnocení a přezkumu tohoto nařízení poskytnou Evropská rada pro polovodiče, členské státy a příslušné vnitrostátní orgány Komisi na vyžádání příslušné informace.
3. Při provádění hodnocení a přezkumů zohlední Komise postoje a zjištění Evropské rady pro polovodiče, Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů.
Článek 41
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 13. září 2023.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předseda
J. M. Albares Bueno
PŘÍLOHA I AKCE
Část I Kapacity pro navrhování integrovaných polovodičových technologií
Technický popis iniciativy: rozsah akcí
Počáteční a případně následné akce podporované iniciativou budou realizovány dle tohoto technického popisu:
Na základě iniciativy budou vybudovány rozsáhlé kapacity pro inovativní navrhování integrovaných polovodičových technologií prostřednictvím virtuální návrhářské platformy dostupné v celé Unii. Virtuální návrhářská platforma se bude skládat z nových zařízení pro inovativní navrhování s rozšířenými knihovnami a nástroji, do nichž bude integrováno velké množství stávajících i nových technologií (včetně nově vznikajících technologií, jako jsou integrovaná fotonika, kvantová a umělá inteligence/neuromorfní technologie). V kombinaci se stávajícími nástroji EDA umožní navrhovat inovativní komponenty a nové koncepce systémů a názorně představovat klíčové funkce, jako jsou nové přístupy nabízející vysoký výkon, nízkou spotřebu energie, bezpečnost, nové 3D a heterogenní architektury systémů atd.
Virtuální návrhářská platforma bude úzce spolupracovat se spotřebitelskými odvětvími z různých hospodářských sektorů a propojí komunity návrhářských subjektů, dodavatelů duševního vlastnictví a nástrojů s výzkumnými a technologickými organizacemi, které budou poskytovat řešení pro tvorbu virtuálních prototypů založená na společném vývoji technologií. Rizika a náklady na vývoj budou sdíleny a budou podporovány nové metody přístupu k návrhářským nástrojům prostřednictvím webu s flexibilními nákladovými modely, zejména pro tvorbu prototypů, a společnými standardy rozhraní.
Virtuální návrhářská platforma se bude průběžně vylepšovat o nové schopnosti v oblasti navrhování, protože bude neustále integrovat další technologie a návrhy procesorů s nízkou spotřebou (včetně těch, které fungují na principu otevřené architektury, jako je instrukční sada RISC-V). Virtuální návrhářská platforma může dále umožňovat navrhování nových technologií, jako jsou přeprogramovatelné čipy založené na programovatelném hradlovém poli, nové architektury 3D a heterogenní architektury systémů atd. Své služby bude nabízet prostřednictvím cloudu a také díky propojení stávajících a nových návrhářských center v členských státech bude maximalizovat dostupnost a otevřenost pro celou komunitu.
Iniciativa bude podporovat pilotní linky pro výrobu, zkoušky a ověřování, které překlenou mezeru mezi laboratořemi a továrnami na pokročilé polovodičové technologie, jako jsou: architektury a materiály pro výkonovou elektroniku podporující udržitelnou a obnovitelnou energii, skladování energie, inteligentní výrobu v souladu s nejpřísnějšími environmentálními standardy, automatizaci a elektromobilitu, nižší spotřebu energie, kybernetickou bezpečnost, funkční zabezpečení, vyšší úroveň výpočetního výkonu nebo integraci průlomových technologií, jako jsou neuromorfní a vestavěné čipy umělé inteligence, integrovaná fotonika, grafenové a další technologie založené na 2D materiálech, integrující elektroniku a mikrofluidiku do heterogenních systémů, technologická řešení pro zvýšenou udržitelnost a oběhovost elektronických komponent a systémů. Prioritní oblasti zahrnují:
Iniciativa bude na základě výzkumných činností řešit specifické potřeby v oblasti budoucí generace komponent pro zpracování informací využívajících neklasické principy, zejména čipů využívajících kvantové efekty (tj. kvantových čipů). Prioritní oblasti zahrnují:
- a) Inovativní knihovny návrhů pro kvantové čipy vycházející z již dobře zavedených postupů navrhování a výroby klasických polovodičů pro platformy založené na polovodičových a fotonických kvantových bitech (qubitech); ty budou doplněny navrhováním inovativních a pokročilých knihoven návrhů a výrobních postupů pro alternativní qubitové platformy, které nejsou kompatibilní s polovodiči.
- b) Pilotní linky pro integraci kvantových obvodů a řídicí elektroniky pro výrobu kvantových čipů, které vycházejí z probíhajícího výzkumu a využívají jeho výsledků, a také pro poskytnutí přístupu k vyhrazeným čistým prostorám a továrnám pro tvorbu prototypů a samotnou výrobu, což pomůže překonat vstupní bariéru pro vývoj a výrobu malých objemů kvantových komponent a urychlit inovační cykly.
Iniciativa podporuje:
- a) Vytvoření sítě kompetenčních center na podporu využívání uvedených technologií v každém členském státě; centra budou fungovat jako rozhraní pro virtuální návrhářskou platformu pokročilého navrhování a pilotní linky, usnadňovat jejich účinné využívání a poskytovat odborné znalosti a dovednosti zúčastněným stranám, včetně malých a středních podniků v pozici koncových uživatelů. Kompetenční centra budou poskytovat inovativní služby pro průmysl se zvláštním zřetelem na malé a střední podniky, akademickou obec a orgány veřejné správy a poskytovat řešení na míru široké škále uživatelů, která podpoří větší rozšíření navrhování a pokročilých technologií v Unii. Pomohou také při rozšiřování řad vysoce kvalifikované pracovní síly v Unii.
- b) V oblasti dovedností budou organizovány specifické vzdělávací akce týkající se nástrojů navrhování a polovodičových technologií na místní, regionální nebo celounijní úrovni. Podporována budou stipendia pro postgraduální studium. Tyto akce budou doplňkem závazků průmyslu v rámci Paktu pro dovednosti a ve spolupráci s akademickou obcí zvýší počet stáží a míst učňovské přípravy. Pozornost bude věnována také programům změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků přecházejících z jiných odvětví.
Iniciativa podporuje vytvoření prosperujícího ekosystému polovodičů a kvantových inovací tím, že podporuje rozsáhlý přístup k rizikovému kapitálu pro začínající podniky, rychle se rozvíjející podniky a malé a střední podniky, aby mohly udržitelným způsobem rozvíjet své podnikání a rozšiřovat svou přítomnost na trhu.
a) Pilotní linky pro experimentování, testování a ověřování, mimo jiné prostřednictvím sad pro modelování Process Design Kit, výkonnosti bloků IP, virtuálních prototypů, nových návrhů a nových integrovaných heterogenních systémů otevřeným a přístupným způsobem.
Výše uvedená virtuální návrhářská platforma umožní zkoumání návrhu nových bloků IP a nových koncepcí systémů, které budou testovány a ověřovány na pilotních linkách prostřednictvím prvních sad Process Design Kit, což poskytne okamžitou zpětnou vazbu pro zdokonalení a vylepšení modelů před přenosem do výroby. Iniciativa od počátku rozšíří několik stávajících pilotních linek v součinnosti s návrhářskou infrastrukturou, aby umožnila přístup k projektům tvorby návrhů a (virtuálních) prototypů.
b) Nové pilotní linky pro polovodičové technologie, jako je FD-SOI až do 10–7 nm, pokročilá technologie Gate-All-Around a špičkové technologie (např. pod 2 nm), doplněné pilotními linkami pro 3D integraci heterogenních systémů a pokročilé pouzdření. Pilotní linky budou integrovat nejnovější výzkumné a inovační činnosti a jejich výsledky.
Součástí pilotních linek bude specializovaná návrhářská infrastruktura sestávající například z modelů simulujících výrobní proces pro nástroje používané k navrhování obvodů a tzv. systémů na čipu. Tato návrhářská infrastruktura a uživatelsky přívětivá virtualizace pilotních linek bude vytvořena tak, aby byla prostřednictvím virtuální návrhářské platformy přímo přístupná v celé Evropě. Toto propojení umožní návrhářům testovat a ověřovat technologické možnosti dříve, než se stanou komerčně dostupnými. Zajistí, aby se při návrhu nových čipů a systémů plně využil potenciál nových technologií a aby se dosáhlo špičkových inovací.
Tyto pilotní linky společně zajistí další rozvoj Unie v oblasti duševního vlastnictví, dovedností a inovací v oblasti technologie výroby polovodičů a posílí a rozšíří pozici EU v oblasti nových výrobních zařízení a materiálů pro pokročilé polovodičové moduly, jako jsou např. litografie a technologie výroby polovodičových desek.
Úzká koordinace a spolupráce s průmyslovým sektorem by měla vést k rozšíření kapacity a k tomu, aby byl splněn nezbytný předpoklad, že budou již od začátku začleněny vybrané kvalifikované pilotní linky, které zahrnují například pokročilé sdružování, technologii 3D heterogenní integrace a další důležité funkce, jako jsou křemíková fotonika, výkonová elektronika, technologie snímání, kombinace křemíku a grafenu a kvantové technologie. Tato výkonná rozšířená celounijní infrastruktura pilotních linek úzce propojená s infrastrukturou pro navrhování má zásadní význam pro rozšíření znalostí, kapacit a schopností Unie k odstranění rozdílů v oblasti inovací mezi výzkumem financovaným z veřejných zdrojů a výrobou financovanou z komerčních zdrojů a pro to, aby se do konce desetiletí zvýšila poptávka i výroba v Unii.
c) Zařízení pro zkoušky a ověřování pokročilých kvantových komponent, včetně komponent vyrobených v pilotních linkách, která uzavřou zpětnovazební smyčku v oblasti inovací mezi návrháři, výrobci a uživateli kvantových komponent.
PŘÍLOHA II MĚŘITELNÉ UKAZATELE PRO MONITOROVÁNÍ PROVÁDĚNÍ INICIATIVY A PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POKROKU PŘI PLNĚNÍ JEJÍCH CÍLŮ
1. Počet právních subjektů zapojených do akcí podporovaných v rámci iniciativy (podle velikosti, typu a země usazení).
Ve vztahu k operačnímu cíli iniciativy č. 1:
2. Počet nástrojů pro navrhování vyvinutých nebo integrovaných v rámci iniciativy.
Ve vztahu k operačnímu cíli iniciativy č. 2:
3. Celková částka společně investovaná soukromým sektorem v rámci iniciativy do kapacit pro navrhování a pilotních linek.
Ve vztahu k operačnímu cíli iniciativy č. 3:
4. Počet uživatelů polovodičů nebo uživatelských skupin, kteří v rámci iniciativy požadují přístup ke kapacitám pro navrhování a k pilotním linkám, a počet uživatelů polovodičů nebo uživatelských skupin, kteří přístup získali.
Ve vztahu k operačnímu cíli iniciativy č. 4:
5. Počet podniků, které využily služeb národních kompetenčních center podporovaných touto iniciativou.
6. Počet osob, které úspěšně dokončily vzdělávací programy podporované iniciativou s cílem získat pokročilé dovednosti a odbornou přípravu v oblasti polovodičových technologií a kvantových technologií.
7. Počet aktivních kompetenčních center v rámci iniciativy.
Ve vztahu k operačnímu cíli iniciativy č. 5:
8. Počet začínajících podniků, rychle se rozvíjejících podniků a malých a středních podniků, které získaly rizikový kapitál z činností fondu pro čipy, a celková výše uskutečněných kapitálových investic.
9. Výše investic společností působících v Unii včetně segmentu hodnotového řetězce, ve kterém působí.
PŘÍLOHA III SYNERGIE S PROGRAMY UNIE
1. Synergie iniciativy se specifickými cíli č. 1 až 5 programu Digitální Evropa zajistí, že:
- a) cílené tematické zaměření iniciativy na polovodičové a kvantové technologie se vzájemně doplňuje;
- b) specifické cíle č. 1 až 5 programu Digitální Evropa podporují budování digitálních kapacit v oblasti pokročilých digitálních technologií, včetně vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti, a pokročilé digitální dovednosti;
- c) iniciativa bude investovat do budování kapacit s cílem posílit pokročilé schopnosti v oblasti navrhování, výroby a systémové integrace na poli špičkových polovodičových technologií, polovodičových technologií nové generace a špičkových kvantových technologií pro rozvoj inovativního podnikání, posílení unijních dodavatelských a hodnotových řetězců v oblasti polovodičů, obsluhu klíčových průmyslových odvětví a vytváření nových trhů.
2. Synergie s programem Horizont Evropa zajistí, že:
- a) i když se tematické oblasti, jimiž se zabývá iniciativa a několik oblastí programu Horizont Evropa, navzájem přibližují, druhy akcí, které mají být podporovány, jejich očekávané výstupy a intervenční logika se od sebe budou lišit a navzájem se doplňovat;
- b) program Horizont Evropa poskytuje rozsáhlou podporu pro výzkum, technický vývoj, demonstrace, pilotní projekty, ověření koncepce, testování a tvorbu prototypů inovativních digitálních technologií, včetně jejich zavádění v předkomerční fázi, a to zejména prostřednictvím:
- i) zvláštního rozpočtu pro klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ určeného na vývoj základních technologií (umělé inteligence a robotiky, internetu nové generace, vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu a klíčových digitálních technologií (včetně mikroelektroniky), které kombinují digitální technologie s jinými technologiemi);
- ii) podpory výzkumných infrastruktur v rámci pilíře „Excelentní věda“;
- iii) začlenění digitální oblasti do všech „Globálních výzev“ (zdraví, bezpečnost, energetika a mobilita, klima atd.) a
- iv) podpory rozšiřování průlomových inovací v rámci pilíře „Inovativní Evropa“ (z nichž mnohé budou kombinovat digitální a jiné technologie);
- c) iniciativa se zaměřuje výhradně na budování rozsáhlých kapacit v oblasti polovodičových a kvantových technologií v celé Unii. Bude investovat do:
- i) podpory inovací prostřednictvím podpory dvou úzce propojených technologických kapacit, které umožňují navrhovat koncepce nových systémů a testovat a ověřovat je na pilotních linkách;
- ii) poskytování cílené podpory na budování vzdělávacích kapacit a posilování aplikovaných pokročilých digitálních schopností a dovedností na podporu vývoje a zavádění polovodičů v oblasti vývoje technologií a v odvětvích, která dodávají produkty koncovým uživatelům a
- iii) sítě národních kompetenčních center, která usnadňují přístup a poskytují odborné znalosti a inovační služby komunitám koncových uživatelů a odvětvím, která dodávají produkty koncovým uživatelům, aby mohly vyvíjet nové produkty a aplikace a řešit selhání trhu;
- d) výzkumné a inovační komunitě budou zpřístupňovány technologické kapacity vytvořené v rámci iniciativy, a to i pro akce podporované prostřednictvím programu Horizont Evropa;
- e) jak bude díky programu Horizont Evropa dozrávat vývoj nových digitálních technologií v oblasti polovodičů, iniciativa je tam, kde to bude možné, postupně převezme a zajistí jejich zavádění;
- f) program Horizont Evropa podle nařízení (EU) 2021/695 na rozvoj vzdělávacích programů v oblasti dovedností a schopností, včetně těch, které se realizují v centrech společného umístění v rámci znalostního a inovačního společenství při Evropském inovačním a technologickém institutu, budou doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých aplikovaných digitálních dovedností a kompetencí v rámci polovodičových a kvantových technologií podporovaným iniciativou;
- g) budou zavedeny těsné koordinační mechanismy pro programování a provádění, které v co možná největším rozsahu sladí všechny postupy u programu Horizont Evropa a iniciativy. Do jejich řídicích struktur budou zapojeny všechny příslušné útvary Komise.
3. Synergie s programy Unie v rámci sdíleného řízení, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, zajistí rozvoj a posilování místních a regionálních inovačních ekosystémů, průmyslové transformace a digitální transformace společnosti a veřejné správy. To zahrnuje podporu digitální transformace průmyslu a zavádění výsledků, jakož i nasazování nových technologií a inovativních řešení. Iniciativa bude doplňovat a podporovat vytváření nadnárodních sítí a mapování kapacit a podporovat a zpřístupňovat tyto sítě a kapacity malým a středním podnikům a odvětvím, která dodávají produkty koncovým uživatelům, aby interoperabilní řešení v oblasti informačních technologií byla přístupná všem regionům Unie.
4. Synergie s Nástrojem pro propojení Evropy zajistí, že:
- a) iniciativa se zaměří na budování rozsáhlých digitálních kapacit a infrastruktury v oblasti polovodičů, přičemž cílem je v celé Unii v široké míře na základě rámce Unie zavádět a využívat kritická stávající nebo vyzkoušená inovativní digitální řešení v oblastech veřejného zájmu nebo selhání trhu. Iniciativa se bude provádět zejména prostřednictvím koordinovaných a strategických investic na úrovni členských států do budování digitálních kapacit v oblasti polovodičových technologií, které mají být sdíleny v celé Unii, a prostřednictvím akcí v rámci celé Unie. Tento aspekt je důležitý zejména v oblasti elektrifikace a autonomního řízení a jeho záměrem je přispět k větší konkurenceschopnosti odvětví, která dodávají produkty koncovým uživatelům, zejména v odvětví mobility a dopravy;
- b) kapacity a infrastruktury iniciativy budou k dispozici pro testování inovativních nových technologií a řešení, která lze zavést v odvětvích mobility a dopravy. Nástroj pro propojení Evropy bude podporovat zavádění a nasazování inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy i jinde;
- c) budou zřízeny mechanismy koordinace, zejména prostřednictvím vhodných řídicích struktur.
5. Synergie s programem InvestEU zajistí, že:
- a) podpora prostřednictvím tržního financování, včetně sledování cílů politiky v rámci iniciativy, bude poskytována na základě nařízení (EU) 2021/523; toto tržní financování by mohlo být spojeno s grantovou podporou;
- b) nástroj kombinování zdrojů v rámci fondu InvestEU je podporován financováním poskytovaným z programu Horizont Evropa nebo z programu Digitální Evropa ve formě finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.
6. Synergie s programem Erasmus+ zajistí, že:
- a) iniciativa bude podporovat rozvoj a získávání pokročilých digitálních dovedností potřebných k vývoji a zavádění špičkových polovodičových technologií ve spolupráci s příslušnými odvětvími;
- b) ta část programu Erasmus+, která se týká pokročilých dovedností, bude doplňovat intervence iniciativy a zabývat se získáváním dovedností prostřednictvím mobility ve všech oborech a na všech úrovních.
7. Bude zajištěna synergie s dalšími programy a iniciativami Unie, jež se týkají kompetencí nebo dovedností.
PŘÍLOHA IV KRITICKÁ ODVĚTVÍ
1. Energetika
2. Doprava
3. Bankovnictví
4. Infrastruktura finančního trhu
5. Zdraví
6. Pitná voda
7. Odpadní voda
8. Digitální infrastruktura
9. Veřejná správa
10. Vesmír
11. Výroba, zpracování a distribuce potravin
12. Obrana
13. Bezpečnost