Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 145.),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. července 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. července 2023.),
vzhledem k těmto důvodům:
Kapitola I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět a cíl
Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro:
a) mezní hodnotu intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi připlouvající do přístavů v jurisdikci členského státu, zdržující se v nich nebo z nich odplouvající a
b) povinnost využívat dodávky elektřiny z pevniny nebo technologii s nulovými emisemi v přístavech spadajících do jurisdikce členského státu.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na všechny lodě o hrubé prostornosti větší než 5000 GT, které slouží k přepravě cestujících nebo nákladu pro obchodní účely, bez ohledu na jejich vlajku, pokud jde o:
a) energii spotřebovanou během pobytu v přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu;
b) veškerou energii spotřebovanou při plavbách z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého z členských států do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého z členských států;
c) bez ohledu na písmeno b), polovinu energie spotřebované při plavbách do nebo z přístavu určení nacházejícího se v nejvzdálenějším regionu spadajícím do jurisdikce členského státu a
d) polovinu energie spotřebované při plavbách do nebo z přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu, pokud předcházející nebo příští přístav určení spadá do jurisdikce třetí země.
2. Do 31. prosince 2025 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví seznam sousedních přístavů pro překládku kontejnerů. Komise následně tento seznam do 31. prosince každé dva roky aktualizuje.
V prováděcích aktech uvedených v prvním pododstavci se přístav uvede jako sousední přístav pro překládku kontejnerů, pokud podíl překládek kontejnerů měřený v jednotkách TEU (ekvivalentu dvacetistopého přepravního kontejneru) přesahuje 65 % celkové kontejnerové dopravy v daném přístavu během posledního dvanáctiměsíčního období, pro které jsou k dispozici příslušné údaje, a pokud se tento přístav nachází mimo Unii, avšak ve vzdálenosti menší než 300 námořních mil od přístavu spadajícího do jurisdikce některého z členských států.
Pro účely uvedených prováděcích aktů se kontejnery považují za přeložené, pokud jsou vyloženy z lodi do přístavu pouze za účelem jejich naložení na jinou loď.
Seznam sousedních přístavů pro překládku kontejnerů vypracovaný Komisí nezahrnuje přístavy nacházející se ve třetí zemi, u nichž uvedená třetí země účinně uplatňuje opatření, která mají rovnocenný účinek jako toto nařízení.
Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
3. Členské státy mohou vyjmout konkrétní trasy a přístavy z uplatňování odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o energii spotřebovanou při plavbách osobních lodí, které nejsou výletními osobními loděmi, mezi přístavem určení spadajícím do jurisdikce členského státu a přístavem určení spadajícím do jurisdikce téhož členského státu, který se nachází na ostrově s méně než 200000 trvalými obyvateli, a pokud jde o energii spotřebovanou během jejich pobytu v přístavu určení tohoto ostrova. Platnost žádné z těchto výjimek nesmí přesahovat 31. prosinec 2029. Členské státy oznámí tyto výjimky před jejich vstupem v platnost Komisi. Komise je zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
4. Členské státy mohou vyjmout konkrétní trasy a přístavy z uplatňování odst. 1 písm. a) a c), pokud jde o energii spotřebovanou loděmi při plavbách mezi přístavem určení nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu a jiným přístavem určení nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu a pokud jde o energii spotřebovanou během jejich pobytu v přístavech určení těchto nejvzdálenějších regionů. Platnost žádné z těchto výjimek nesmí přesahovat 31. prosinec 2029. Členské státy oznámí tyto výjimky před jejich vstupem v platnost Komisi. Komise je zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
5. Členské státy, které nesdílejí pozemní hranici se žádným jiným členským státem, mohou vyjmout z uplatňování odstavce 1 osobní lodě provozující plavby v rámci závazků veřejné služby nebo smluv o veřejných službách z těchto členských států do přístavů určení jiného členského státu. Platnost žádné z těchto výjimek nesmí přesahovat 31. prosinec 2029. Členské státy oznámí tyto výjimky před jejich vstupem v platnost Komisi. Komise je zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
6. Členské státy mohou vyjmout z uplatňování odstavce 1 osobní lodě poskytující služby námořní dopravy ve smyslu nařízení (EHS) č. 3577/92 v rámci závazků veřejné služby nebo smluv o veřejných službách, které byly v provozu před 12. říjnem 2023, pokud jde o konkrétní trasy mezi jejich pevninskými přístavy určení a přístavy určení spadajícími do jejich jurisdikce, které se nacházejí na ostrově nebo ve městech Ceuta a Melilla. Platnost žádné z těchto výjimek nesmí přesahovat 31. prosinec 2029. Členské státy oznámí tyto výjimky před jejich vstupem v platnost Komisi. Komise je zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
Pro účely uplatňování tohoto odstavce se města Ceuta a Melilla považují za přístavy určení nacházející se na ostrově.
7. Toto nařízení se nevztahuje na válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, lodě, které loví či zpracovávají ryby, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, lodě bez mechanického pohonu nebo lodě vlastněné či provozované státem, jež jsou používány pouze k nekomerčním účelům.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „emisemi skleníkových plynů“ uvolňování oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) do atmosféry;
2) „biopalivy“ biopaliva ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 33 směrnice (EU) 2018/2001;
3) „bioplynem“ bioplyn ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;
4) „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 35 směrnice (EU) 2018/2001;
5) „palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu“ (RFNBO) paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 36 směrnice (EU) 2018/2001;
6) „potravinářskými a krmnými plodinami“ potravinářské a krmné plodiny ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 40 směrnice (EU) 2018/2001;
7) „technologií s nulovými emisemi“ technologie, která při svém používání k poskytování energie nevede k tomu, že lodě uvolňují do atmosféry tyto skleníkové plyny a látky znečišťující ovzduší: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx) a tuhé znečišťující látky;
8) „náhradními zdroji energie“ obnovitelná energie vyrobená na palubě nebo elektřina dodaná z pevniny;
9) „pohonem s podporou větru“ částečný nebo úplný pohon lodě větrnou energií využívající pohonné systémy s podporou větru, jako jsou mimo jiné rotorové plachty, tažné draky („kites“), tvrdé či pevné plachty, měkké plachty, sací křídla nebo turbíny;
10) „přístavem určení“ přístav, v němž lodě zastaví za účelem nakládky nebo vykládky nákladu nebo nalodění nebo vylodění cestujících, s výjimkou zastávek pouze za účelem doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodi nebo jejího vybavení nebo obojího, zastávek v přístavu v případě nouze nebo potřeby pomoci, překládek z lodi na loď prováděných mimo přístav, zastávek výhradně za účelem získání úkrytu před nepříznivým počasím nebo nezbytných pro pátrací a záchranné činnosti a zastávek kontejnerových lodí v sousedním přístavu pro překládku kontejnerů uvedeném v prováděcím aktu přijatém podle čl. 2 odst. 2;
11) „plavbou“ plavba ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení (EU) 2015/757;
12) „nejvzdálenějším regionem“ území uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU;
13) „společností“ vlastník lodi nebo jakýkoli jiný subjekt nebo osoba, jako je provozovatel nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, který převzal od vlastníka lodi odpovědnost za její provoz a který se při převzetí této odpovědnosti zavázal, že převezme veškeré povinnosti a odpovědnosti uložené Mezinárodním předpisem pro bezpečné řízení lodí a pro zabránění znečištěn;
14) „hrubou prostorností“ (GT) hrubá prostornost ve smyslu čl. 3 písm. e) nařízení (EU) 2015/757;
15) „lodí v přístavu“ loď v přístavu ve smyslu čl. 3 písm. n) nařízení (EU) 2015/757;
16) „lodí v přístavu na kotvě“ se rozumí loď v přístavu, která není vyvázána u hrany nábřeží;
17) „energií spotřebovanou na palubě“ množství energie vyjádřené v megajoulech (MJ), které loď používá k pohonu a k provozu jakéhokoli palubního zařízení, na moři nebo v přístavu;
18) přístupem „od vrtu k brázdě za lodí“ metoda pro výpočet emisí, která zohledňuje dopady skleníkových plynů z výroby, přepravy a distribuce energie a spotřeby energie na palubě, a to i během spalování;
19) „intenzitou emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě“ množství emisí skleníkových plynů vyjádřené v gramech ekvivalentu CO2 stanovené na základě přístupu „od vrtu k brázdě za lodí“ na MJ energie spotřebované na palubě;
20) „emisním faktorem“ průměrná míra emisí skleníkového plynu vzhledem k údajům o činnosti zdrojového toku za předpokladu úplné oxidace pro spalování a kompletní přeměny pro všechny ostatní chemické reakce;
21) „ledovou třídou“ označení přidělené lodi příslušnými vnitrostátními orgány státu vlajky nebo organizací uznávanou tímto státem prokazující, že loď je zkonstruována k námořní plavbě v podmínkách s výskytem ledu;
22) „okrajem ledu“ hranice mezi otevřeným mořem a mořským ledem jakéhokoli druhu, ať už pevným nebo volně plujícím, jak je stanoveno v bodě 4.4.8 nomenklatury Světové meteorologické organizace pro mořský led z března 2014;
23) „plavbou v ledu“ plavba lodi ledové třídy v mořské oblasti ohraničené okrajem ledu;
24) „dodávkami elektřiny z pevniny“ systém dodávající elektřinu lodím v přístavu, nízkého nebo vysokého napětí, střídavého nebo stejnosměrného proudu, včetně zařízení na lodi a v přístavu, při přímém napájení hlavního lodního distribučního rozvaděče pro příkon nutný pro hotelový provoz a služby nebo pro nabíjení sekundárních baterií;
25) „potřebným elektrickým příkonem pro loď v přístavu“ elektrický příkon nutný k chodu všech elektrických zařízení na lodi v přístavu;
26) „stanoveným celkovým potřebným elektrickým příkonem pro loď v přístavu“ nejvyšší potřebný elektrický příkon pro loď v přístavu, vyjádřený v kilowattech, včetně příkonu nutného pro hotelový provoz a překládací operace;
27) „ověřovatelem“ právní subjekt, který provádí ověřování a je akreditován vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení (ES) č. 765/2008 a tohoto nařízení;
28) „dokumentem o souladu FuelEU“ doklad pro konkrétní loď vydaný společnosti ověřovatelem, kterým se potvrzuje, že tato loď splňovala požadavky tohoto nařízení po konkrétní vykazované období;
29) „osobní lodí“ osobní loď ve smyslu čl. 2 bodu i) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).);
30) „výletní osobní lodí“ osobní loď, která nemá nákladní palubu a je určená výhradně pro obchodní přepravu cestujících s noclehem na palubě lodi v rámci výletní plavby po moři;
31) „kontejnerovou lodí“ loď určená výhradně pro přepravu kontejnerů v nákladových prostorách a na palubě;
32) „zastávkou v přístavu, která není v souladu s požadavky“ zastávka v přístavu, během které loď nesplňuje požadavek stanovený v čl. 6 odst. 1 a na niž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 6 odst. 5;
33) „nejméně příznivým provozním módem“ provozní mód, při kterém se spotřebuje nejvíce uhlíku při použití jakéhokoli daného paliva;
34) „ekvivalentem CO2“ metrická míra používaná k výpočtu emisí CO2, CH4 a N2O na základě jejich potenciálu globálního oteplování převedením množství CH4 a N2O na ekvivalentní množství oxidu uhličitého se stejným potenciálem globálního oteplování;
35) „bilancí souladu“ míra nadměrného nebo nedostatečného dosažení souladu, pokud jde o mezní hodnoty roční průměrné intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi nebo dílčí cíl obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO), která se vypočítá v souladu s částí A přílohy IV;
36) „přebytkovou bilancí souladu“ bilance souladu s kladnou hodnotou;
37) „deficitní bilancí souladu“ bilance souladu se zápornou hodnotou;
38) „celkovou sdruženou bilancí souladu“ součet bilancí souladu všech lodí podílejících se na sdružení bilancí;
39) „řídícím orgánem přístavu“ řídící orgán přístavu ve smyslu čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2017/352;
40) „státem vykonávajícím správu“ členský stát určený za použití v čl. 3gf odst. 1 směrnice 2003/87/ES ve vztahu ke společnosti ve smyslu tohoto nařízení, aniž je dotčena volba příslušných odpovědných orgánů v daném členském státě;
41) „vykazovaným obdobím“ období od 1. ledna do 31. prosince roku, během něhož jsou monitorovány a zaznamenávány informace uvedené v tomto nařízení, přičemž údaje o plavbách, které začínají a končí ve dvou různých kalendářních letech, se započítávají do dotyčného kalendářního roku;
42) „ověřovacím obdobím“ kalendářní rok bezprostředně následující po vykazovaném období.
Kapitola II
Požadavky na energii spotřebovanou na palubě lodí
Článek 4
Mezní hodnota intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi
1. Roční průměrná intenzita emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi během vykazovaného období nesmí překročit mezní hodnotu stanovenou v odstavci 2.
2. Mezní hodnota uvedená v odstavci 1 se vypočítá snížením referenční hodnoty 91,16 gramů ekvivalentu CO2 na MJ o následující procento:
2 % od 1. ledna 2025,
6 % od 1. ledna 2030,
14,5 % od 1. ledna 2035,
31 % od 1. ledna 2040,
62 % od 1. ledna 2045,
80 % od 1. ledna 2050.
3. Intenzita emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi se vypočítá jako množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie podle metodiky stanovené v příloze I.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem změny přílohy II s cílem zahrnout emisní faktory „od vrtu k brázdě za lodí“ související s jakýmikoli novými zdroji energie nebo upravit stávající emisní faktory tak, aby byl zajištěn soulad s budoucími mezinárodními normami nebo právními akty Unie v oblasti energetiky podle nejlepších dostupných vědeckých a technických poznatků.
Článek 5
Používání paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu
1. Pro výpočet intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi lze od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2033 použít multiplikátor „2“ k odměňování lodi za použití paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO). Metodika pro tento výpočet je stanovena v příloze I.
2. Komise na základě údajů zaznamenaných v databázi FuelEU uvedené v článku 19 a nejpozději 18 měsíců po skončení každého vykazovaného období monitoruje, vypočítává a každoročně zveřejňuje podíl RFNBO na roční energii spotřebované na palubě lodí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.
3. Pokud je podíl RFNBO uvedený v odstavci 2 pro vykazované období 2031 nižší než 1 %, použije se od 1. ledna 2034 pro tato paliva dílčí cíl ve výši 2 % v roční energii spotřebované na palubě lodi, s výhradou odstavce 5.
4. Odstavec 3 se nepoužije, pokud výsledky monitorování uvedené v odstavci 2, které jsou k dispozici před 1. lednem 2033, prokáží, že podíl uvedený v odstavci 2 je vyšší než 2 %.
5. Pokud na základě monitorovacích činností uvedených v odstavci 2 a v návaznosti na posouzení Komise existují důkazy o nedostatečné výrobní kapacitě a dostupnosti RFNBO pro námořní odvětví, o nerovnoměrném zeměpisném rozložení nebo o příliš vysoké ceně těchto paliv, dílčí cíl stanovený v odstavci 3 se nepoužije.
6. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní kritéria pro posouzení stanovená v odstavci 5 a metodu výpočtu faktoru cenového rozdílu mezi RFNBO a fosilními palivy použitými v poli 14 tabulky v části B přílohy IV. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, kterými:
a) se odstavec 5 tohoto článku doplňuje o dodatečné prvky;
b) informuje o tom, že dílčí cíl uvedený v odstavci 3 tohoto článku se nepoužije, což vyplývá z monitorování uvedeného v odstavci 2 tohoto článku nebo z posouzení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku.
8. Pokud se dílčí cíl uvedený v odstavci 3 tohoto článku použije, přijme Komise do 31. prosince 2033 prováděcí akty, jimiž dále upřesní pravidla pro uplatňování odstavce 3 tohoto článku, pokud jde o:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
a) ověřování a výpočet podle článku 16;
b) použitelné mechanismy flexibility stanovené v článcích 20 a 21;
c) použitelné sankce FuelEU podle článku 23 a přílohy IV.
9. Dílčí cíl uvedený v odstavci 3 tohoto článku se v příslušných případech nepoužije na loď, která prokáže, že stejný podíl roční energie spotřebované na palubě je pokryt jinými palivy, která zajišťují rovnocenné úspory emisí skleníkových plynů a jsou certifikována podle článku 10 tohoto nařízení, s výjimkou biopaliv uvedených v části B přílohy IX směrnice (EU) 2018/2001.
10. Tento článek se nepoužije na podíl roční energie spotřebované na palubě lodí z dodávek elektřiny z pevniny.
Článek 6
Dodatečné požadavky na nulové emise z energie použité v přístavu
1. Od 1. ledna 2030 se loď vyvázaná u hrany nábřeží v přístavu určení, na který se vztahuje článek 9 nařízení (EU) 2023/1804 a který spadá do jurisdikce členského státu, musí připojit k dodávkám elektřiny z pevniny a využije je pro veškerý svůj potřebný elektrický příkon v přístavu.
2. Od 1. ledna 2035 se loď vyvázaná u hrany nábřeží vybaveném dostupnými dodávkami elektřiny z pevniny v přístavu určení, na který se nevztahuje článek 9 nařízení (EU) 2023/1804 a který spadá do jurisdikce členského státu, musí připojit k těmto dodávkám elektřiny z pevniny a využít je pro veškerý svůj potřebný elektrický příkon v přístavu.
3. Od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2034 a po konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, včetně řídícího orgánu přístavu, je-li to vhodné, může členský stát rozhodnout, že loď vyvázaná u hrany nábřeží v přístavu určení, který spadá do jeho jurisdikce a na který se nevztahuje článek 9 nařízení (EU) 2023/1804, nebo v některých částech tohoto přístavu se musí připojit k dodávkám elektřiny z pevniny a využít je pro veškerý svůj potřebný elektrický příkon v přístavu. Členský stát oznámí své rozhodnutí o uložení takového požadavku Komisi rok před jeho uplatňováním. Dané rozhodnutí musí nabýt účinnosti od začátku některého vykazovaného období. Komise tuto informaci zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní veřejnosti aktualizovaný seznam dotčených přístavů. Tento seznam musí být snadno přístupný.
4. Odstavce 1, 2 a 3 se vztahují na:
a) kontejnerové lodě;
b) osobní lodě.
5. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na lodě, které:
a) jsou vyvázány u hrany nábřeží méně než dvě hodiny, počítáno na základě doby připlutí a doby odplutí monitorovaných a vykazovaných podle článku 15;
b) když jsou vyvázány u hrany nábřeží, používají pro veškerý svůj potřebný elektrický příkon v přístavu technologie s nulovými emisemi, které splňují obecné požadavky na tyto technologie stanovené v příloze III a které jsou uvedeny a upřesněny v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku;
c) v důsledku nepředvídaných okolností, které loď nemůže ovlivnit, musí z bezpečnostních důvodů nebo kvůli záchraně života na moři, kromě těch, které již byly vyloučeny podle čl. 3 bodu 10, provést neplánovanou a nesystémovou zastávku v přístavu;
d) se nemohou připojit k dodávkám elektřiny z pevniny kvůli nedostupnosti míst připojení k těmto dodávkám v přístavu;
e) se nemohou připojit k dodávkám elektřiny z pevniny, neboť je výjimečně ohrožena stabilita elektrické sítě z důvodu nedostatečné kapacity výroby elektřiny na pevnině nutné k uspokojení potřebného elektrického příkonu pro tuto loď v přístavu;
f) se nemohou připojit k dodávkám elektřiny z pevniny, protože pobřežní zařízení v přístavu není kompatibilní s palubním zařízením pro napájení z pevniny, za předpokladu, že zařízení pro připojení k dodávkám elektřiny z pevniny na palubě lodi je certifikováno v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze II nařízení (EU) 2023/1804 pro systémy břehových přípojek námořních lodí;
g) po omezenou dobu vyžadují použití palubní výroby energie v nouzových situacích představujících bezprostřední ohrožení života, lodi či životního prostředí nebo z jiných důvodů vyšší moci;
h) vyžadují použití palubní výroby energie pro zkoušky údržby nebo pro funkční zkoušky prováděné na žádost úředníka příslušného orgánu nebo zástupce uznané organizace provádějících prohlídku nebo inspekci, zatímco zůstávají připojeny k dodávkám elektřiny z pevniny po dobu omezenou na nezbytně nutnou,.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat a pravidelně aktualizovat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterými se mění nevyčerpávající tabulka obsažená v příloze III doplněním dalších technologií s nulovými emisemi ve smyslu čl. 3 odst. 7.
7. Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení podrobných kritérií pro přijetí, včetně vymezení hranic systému a požadavků na certifikaci, u nichž se má za to, že splňují obecné požadavky na technologie s nulovými emisemi stanovené v příloze III, včetně jejích budoucích aktualizací.
Pro seznam stávajících technologií uvedený v příloze III se tyto prováděcí akty v relevantních případech přijmou do 30. června 2024. Pro jakékoli nové technologie se tyto prováděcí akty přijmou, jakmile budou k dispozici jiné technologie uvedené v příloze III, a to bez zbytečného odkladu.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
8. Lodě předem informují příslušný orgán členského státu přístavu určení nebo jakýkoli řádně oprávněný subjekt před vplutím do přístavů o svém záměru připojit se k dodávkám elektřiny z pevniny nebo o svém záměru používat technologie s nulovými emisemi podle odst. 5 písm. b). Lodě, které se hodlají připojit k dodávkám elektřiny z pevniny, rovněž uvedou elektrický příkon, které budou pravděpodobně během této zastávky v přístavu potřebovat.
Po obdržení informací od lodi o připojení k dodávkám elektřiny z pevniny, uvedených v prvním pododstavci, příslušný orgán členského státu přístavu určení nebo jakýkoli řádně oprávněný subjekt lodi potvrdí, zda je připojení k dodávkám elektřiny z pevniny k dispozici.
Komise přijme prováděcí akty upřesňující informace, které mají být poskytnuty v souladu s prvním a druhým pododstavcem, jakož i postup pro jejich poskytování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
9. Příslušný orgán členského státu přístavu určení nebo jakýkoli řádně oprávněný subjekt, v relevantních případech po konzultaci s řídícím orgánem přístavu, neprodleně určí a zaznamená do databáze FuelEU tyto informace:
a) uplatnění výjimky stanovené v odstavci 5;
b) skutečnost, že loď nesplňuje požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3, pokud se neuplatní žádná z výjimek stanovených v odstavci 5.
10. Od 1. ledna 2035 bude v přístavech, na které se vztahují požadavky článku 9 nařízení (EU) 2023/1804, možné uplatňovat výjimky stanovené v odst. 5 písm. d), e) a f) pouze na maximální počet zastávek v přístavu, který odpovídá 10 % celkového počtu zastávek lodi v přístavu, k nimž došlo během vykazovaného období, přičemž tento počet se případně zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, nebo maximálně 10 zastávkám v přístavu během příslušného vykazovaného období, podle toho, která hodnota je nižší.
Zastávka v přístavu se nezapočítá pro účely dodržování tohoto ustanovení, pokud společnost na základě výměny informací uvedených v odstavci 8 prokáže, že nemohla rozumně předpokládat, že se loď nebude moci připojit k dodávkám elektřiny z pevniny z jakéhokoli důvodu uvedeného v odst. 5 písm. d), e) nebo f).
11. Členský stát může rozhodnout, že v přístavu nebo v některých částech přístavu, který spadá do jeho jurisdikce, se na kontejnerové lodě nebo osobní lodě v přístavu na kotvě vztahují stejné povinnosti uvedené v tomto nařízení, které platí pro lodě vyvázané u hrany nábřeží. Členský stát oznámí své rozhodnutí o uložení takového požadavku Komisi rok před jeho uplatňováním. Dané rozhodnutí musí nabýt účinnosti od začátku některého vykazovaného období. Komise tuto informaci zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní veřejnosti aktualizovaný seznam dotčených přístavů. Tento seznam musí být snadno přístupný.
Kapitola III
Společné zásady a certifikace
Článek 7
Společné zásady monitorování a vykazování
1. V souladu s články 8, 9 a 10 společnosti během vykazovaného období u každé své lodě monitorují a vykazují relevantní údaje. Toto monitorování a vykazování provádějí ve všech přístavech spadajících do jurisdikce některého členského státu a u veškerých plaveb uvedených v čl. 2 odst. 1.
2. Monitorování a vykazování musí být úplné a musí zahrnovat energii spotřebovanou na palubě lodí kdykoli v době, kdy jsou lodě na moři či v přístavu. Společnosti uplatňují vhodná opatření, aby zabránily mezerám v údajích během vykazovaného období.
3. Monitorování a vykazování musí být dlouhodobě konzistentní a srovnatelné. Za tímto účelem využívají společnosti stejné metodiky monitorování a soubory údajů, s výhradou změn posouzených ověřovatelem. Společnosti zajistí přiměřenou záruku úplnosti údajů, které mají být monitorovány a vykazovány.
4. Společnosti získávají, analyzují a po dobu nejméně pěti let uchovávají veškeré údaje a dokumentaci z monitorování, včetně předpokladů, odkazů, emisních faktorů, dodacích listů paliva vyplněných v souladu s přílohou I a údajů o činnosti, jakož i jakékoli jiné informace potřebné k ověření souladu s tímto nařízením, a to transparentním a přesným způsobem, v tištěné nebo elektronické podobě, aby ověřovatel mohl určit intenzitu emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodí.
5. Při provádění činností monitorování a vykazování stanovených v článcích 8, 9, 10 a 15 tohoto nařízení se ve vhodných případech použijí informace a údaje shromážděné pro účely nařízení (EU) 2015/757.
Článek 8
Plán monitorování
1. Do 31. srpna 2024 předloží společnosti ověřovatelům plán monitorování pro každou ze svých lodí s uvedením metody, zvolené z metod stanovených v příloze I, k monitorování a vykazování množství, druhu a emisního faktoru energie spotřebované na palubě lodí a dalších relevantních informací.
2. U lodí, které budou do oblasti působnosti tohoto nařízení poprvé zařazeny po 31. srpnu 2024, společnosti předloží ověřovateli plán monitorování bez zbytečného prodlení a nejpozději dva měsíce po první zastávce každé lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce některého členského státu.
3. Plán monitorování sestává z úplné a transparentní dokumentace a musí obsahovat alespoň tyto prvky:
a) identifikaci a typ lodě včetně názvu lodě, jejího identifikačního čísla IMO (Mezinárodní námořní organizace), rejstříkového přístavu nebo domovského přístavu a jména vlastníka lodi;
b) název společnosti a adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu kontaktní osoby;
c) popis systémů přeměňujících jedné formy energie na jinou instalovaných na palubě a související výkonovou kapacitu vyjádřenou v megawattech (MW);
d) u lodí uvedených v čl. 6 odst. 4 písm. b) popis norem a vlastností zařízení umožňujícího připojení k dodávkám elektřiny z pevniny nebo technologie s nulovými emisemi;
e) hodnota stanoveného celkového potřebného elektrického příkonu pro loď v přístavu, jak je uveden v její bilanci elektrické spotřeby nebo ve studii elektrické spotřeby použité k prokázání souladu s pravidly 40 a 41 kapitoly II-1 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), jak byly schváleny správou vlajky nebo uznaným subjektem definovaným v předpisu IMO pro uznané subjekty přijatém rezolucemi MEPC.237(65) a MSC.349(92). Pokud loď není schopna tento údaj poskytnout, je uvažována hodnota 25 % celkových maximálních trvalých výkonů hlavních motorů lodě uvedených v osvědčení EIAPP vydaném v rámci uplatňování Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL), nebo pokud tyto motory nemusí mít osvědčení EIAPP, na štítku motorů;
f) popis zamýšlených zdrojů energie, které mají být použity na palubě při plavbě a v přístavu, aby byly splněny požadavky stanovené v článcích 4 a 6;
g) popis postupů pro monitorování spotřeby paliva lodě a energie dodávané náhradními zdroji energie nebo technologií s nulovými emisemi;
h) popis postupů pro monitorování a vykazování emisních faktorů energie „od vrtu po palivovou nádrž lodi“ a „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“, které mají být použity na palubě, v souladu s metodami uvedenými v článku 10 a přílohách I a II;
i) popis postupů použitých k monitorování úplnosti seznamu plaveb;
j) popis postupů použitých pro určení údajů o činnosti pro každou plavbu, včetně postupů, odpovědností, vzorců a zdrojů údajů pro určení a zaznamenání doby strávené na moři při plavbě mezi přístavem vyplutí a přístavem připlutí a času stráveného v přístavu;
k) popis postupů, systémů a odpovědnosti, na jejichž základě byly aktualizovány jakékoli údaje obsažené v plánu monitorování v průběhu vykazovaného období;
l) popis metody, jež má být použita k určení náhradních údajů, které mohou být využity k vyplnění mezer v údajích nebo ke zjištění chybných údajů a jejich opravu;
m) záznamový list revizí, v němž se zaznamenávají všechny podrobnosti o provedených revizích;
n) pokud společnost požádá o vyloučení dodatečné energie spotřebované z důvodu ledové třídy lodě z výpočtu bilance souladu stanovené v příloze IV, informace o ledové třídě lodě;
o) pokud společnost požádá o vyloučení dodatečné energie spotřebované z důvodu plavby v ledu z výpočtu bilance souladu stanovené v příloze IV, informace o ledové třídě lodi a popis ověřitelného postupu monitorování realizované vzdálenosti za celou plavbu, jakož i vzdálenosti ujeté při plavbě v ledu, datum, čas a polohu při vplutí do ledu a vyplutí z ledu a spotřebu paliva při plavbě v ledu;
p) pro loď vybavenou pohonem s pomocí větru popis instalovaného zařízení na větrný pohon na palubě a hodnoty PWind a PProp, jak jsou vymezeny v příloze I.
4. Společnosti používají standardizované plány monitorování vycházející ze šablon. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví tyto šablony, včetně technických pravidel pro jejich jednotné používání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
Článek 9
Změny plánu monitorování
1. Společnosti pravidelně a nejméně jednou ročně kontrolují, zda plán monitorování lodě odráží povahu a fungování lodě a zda lze kterékoli z údajů, které obsahuje, zlepšit, opravit nebo aktualizovat.
2. Společnost plán monitorování bez zbytečného prodlení změní, nastane-li některá z těchto situací:
a) změna společnosti;
b) začínají se používat nové systémy přeměňující jednu formu energie na jinou, nové druhy energie, nové systémy pro připojení k dodávkám elektřiny z pevniny, nové náhradní zdroje energie nebo nové technologie s nulovými emisemi;
c) změna dostupnosti údajů z důvodu používání nových typů měřicího zařízení, metod odběru vzorků nebo metod analýzy či z jiných důvodů může ovlivnit přesnost shromažďovaných údajů;
d) společnosti, ověřovatelé nebo příslušné orgány zjistily, že údaje získané na základě používané metody monitorování nejsou správné;
e) ověřovatelé zjistili, že některá z částí plánu monitorování nesplňuje požadavky tohoto nařízení, a ověřovatel požaduje, aby ji společnost přepracovala v souladu s čl. 11 odst. 1;
f) společnosti, ověřovatelé nebo příslušné orgány zjistily, že metody, jak předcházet chybám v údajích a identifikovat je, nestačí k zajištění přesnosti, úplnosti a transparentnosti údajů.
3. Společnosti bez zbytečného prodlení oznámí veškeré návrhy změn plánu monitorování ověřovatelům.
Článek 10
Certifikace paliv a emisních faktorů
1. Pokud mají být pro účely uvedené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení zohledněna biopaliva, bioplyn, RFNBO a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, jak jsou definována ve směrnici (EU) 2018/2001, platí následující pravidla:
a) u biopaliv a bioplynu, jež nejsou v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 nebo jež jsou vyráběny z potravinářských a krmných plodin, se má za to, že mají stejné emisní faktory jako nejméně příznivý provozní mód fosilních paliv pro daný druh paliva;
b) má se za to, že RFNBO a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, která nejsou v souladu s úsporami emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001, mají stejné emisní faktory jako nejméně příznivý provozní mód fosilního paliva pro daný druh paliva.
2. Má se za to, že paliva jiná než uvedená v odstavci 1 mají stejné emisní faktory jako nejméně příznivý provozní mód fosilního paliva pro daný druh paliva, pokud nebyla certifikována v souladu s právními akty Unie týkajícími se vnitřního trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, kterými se stanoví prahová hodnota úspor emisí skleníkových plynů a související metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů z výroby těchto paliv.
3. Na základě dodacích listů paliva vyplněných v souladu s přílohou I tohoto nařízení poskytnou společnosti přesné, úplné a spolehlivé údaje o intenzitě emisí skleníkových plynů a charakteristikách udržitelnosti paliv, které mají být zohledněny pro účely uvedené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení a které byly certifikovány v systému uznaném Komisí v souladu s čl. 30 odst. 5 a 6 směrnice (EU) 2018/2001 nebo v relevantních případech podle příslušných ustanovení právních aktů Unie týkajících se vnitřního trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.
4. Společnosti se neodchýlí od výchozích hodnot emisních faktorů „od vrtu po palivovou nádrž lodi“ stanovených v příloze II tohoto nařízení pro fosilní paliva. Aniž je dotčen odstavec 1, jsou společnosti oprávněny odchýlit se od výchozích hodnot emisních faktorů „od vrtu po palivovou nádrž lodi“ stanovených v příloze II tohoto nařízení za předpokladu, že skutečné hodnoty jsou certifikovány v systému uznaném Komisí. Tato certifikace se provádí pro biopaliva, bioplyn, RFNBO a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku v souladu s čl. 30 odst. 5 a 6 směrnice (EU) 2018/2001 nebo v relevantních případech v souladu s příslušnými ustanoveními právních aktů Unie týkajících se vnitřního trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.
5. Společnosti mají právo odchýlit se od výchozích hodnot emisních faktorů „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“ stanovených v příloze II, s výjimkou emisních faktorů CO2 z fosilních paliv „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“ za předpokladu, že skutečné hodnoty jsou certifikovány laboratorním testováním nebo přímým měřením emisí.
6. Komise přijme prováděcí akty upřesňující, které mezinárodní normy a odkazy na certifikaci jsou přijímány k prokázání skutečných emisních faktorů „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
Kapitola IV
Ověřování a akreditace
Článek 11
Posouzení plánu monitorování a změněného plánu monitorování
1. Ověřovatel posoudí za každou loď a při každé změně ověřovatele, zda plán monitorování splňuje požadavky stanovené v článcích 7, 8 a 9. Pokud ověřovatel při posuzování zjistí nesoulad s uvedenými požadavky, dotčená společnost bez zbytečného prodlení svůj plán monitorování náležitě reviduje a revidovaný plán předloží ověřovateli ke konečnému posouzení před začátkem vykazovaného období. Dotčená společnost dohodne s ověřovatelem časový rámec nezbytný pro tyto revize. Tento časový rámec nesmí v žádném případě přesahovat začátek vykazovaného období.
2. Ověřovatel posoudí změny plánu monitorování podle čl. 9 odst. 2 písm. b), c) a d). Po tomto posouzení oznámí dotčené společnosti, zda jsou dané změny v souladu s požadavky stanovenými v článcích 7, 8 a 9.
3. Po uspokojivém posouzení plánu monitorování a změněného plánu monitorování je ověřovatel zaznamená do databáze FuelEU. Plán monitorování a změněný plán monitorování jsou přístupné státu vykonávajícímu správu.
Článek 12
Obecné povinnosti a zásady týkající se ověřovatelů
1. Ověřovatel musí být nezávislý na společnosti či na provozovateli lodě a vykonávat činnosti požadované tímto nařízením ve veřejném zájmu. Za tímto účelem a s cílem vyhnout se možným střetům zájmů nesmí být ověřovatel ani žádná část právního subjektu, jehož je součástí, společností, provozovatelem lodi ani vlastníkem společnosti. Ověřovatel navíc nesmí být vlastněn společností, provozovatelem lodi nebo vlastníkem společnosti ani nesmí mít se společností žádné vztahy, které by mohly ovlivnit jeho nezávislost a nestrannost.
2. Ověřovatel posoudí spolehlivost, důvěryhodnost, přesnost a úplnost údajů a informací týkajících se množství, druhu a emisního faktoru energie spotřebované na palubě lodí, zejména:
a) přiřazování spotřeby paliva a využívání náhradních zdrojů energie k jednotlivým plavbám a v přístavu;
b) vykázané údaje o spotřebě paliva a související měření a výpočty;
c) výběr a použití emisních faktorů;
d) využití dodávek elektřiny z pevniny nebo uplatnění kterékoli z výjimek zaznamenaných v databázi FuelEU v souladu s čl. 6 odst. 9 písm. a);
e) údaje požadované podle čl. 10 odst. 3.
3. Posouzení uvedené v odstavci 2 se zakládá na těchto skutečnostech:
a) zda vykázané údaje odpovídají odhadům vycházejícím z údajů o sledování lodi a vlastností, jako je instalovaný výkon motorů;
b) zda vykázané údaje neobsahují žádné nesrovnalosti, zejména při srovnání celkového objemu paliva, které každá loď ročně nakoupí, a souhrnné spotřeby paliva během plaveb;
c) zda shromažďování údajů probíhalo v souladu s platnými pravidly a
d) zda jsou příslušné záznamy o lodi úplné a konzistentní.
Článek 13
Postupy ověřování
1. Ověřovatel určí možná rizika týkající se monitorování a vykazování tak, že porovná vykázané množství, druh a emisní faktor energie spotřebované na palubě lodí s odhadovanými údaji, které vycházejí z údajů o sledování lodi a vlastností, jako je instalovaný výkon motorů. Jsou-li zjištěny podstatné rozdíly, provede další analýzy.
2. Ověřovatel určí možná rizika související s různými kroky výpočtu tím, že přezkoumá všechny zdroje údajů a metodiky použité dotčenou společností.
3. Ověřovatel vezme v úvahu všechny metody účinné kontroly rizik, které dotčená společnost uplatnila, aby snížila míru nejistoty spojenou s přesností použitých metod monitorování.
4. Na žádost ověřovatele poskytne dotčená společnost všechny dodatečné informace, které ověřovateli umožní provádět své ověřovací činnosti. Je-li to nezbytné k určení spolehlivosti, důvěryhodnosti, přesnosti a úplnosti vykazovaných údajů a informací, provede ověřovatel během procesu ověřování kontroly. V případě pochybností může provést prohlídky na místě v prostorách společnosti nebo na palubě lodi. Společnost umožní ověřovateli přístup do prostor společnosti nebo lodi s cílem usnadnit ověřovací činnosti.
5. Komise přijme prováděcí akty, jimiž dále upřesní pravidla pro ověřovací činnosti uvedené v tomto nařízení, přinejmenším pokud jde o tyto prvky: kompetence ověřovatelů; dokumenty, jež jim musí společnosti poskytnout; posouzení shody plánu monitorování a upraveného plánu monitorování; posouzení rizik, včetně kontrol, které mají ověřovatelé provést; ověření zprávy FuelEU uvedené v čl. 15 odst. 3; úroveň významnosti; přiměřená jistota ověřovatelů; nesprávnosti a nesoulad; obsah ověřovací zprávy; doporučení ke zlepšení; návštěvy na místě; a komunikace mezi společnostmi, ověřovateli, příslušnými orgány a Komisí. Pravidla uvedená v těchto prováděcích aktech v přenesené pravomoci musí vycházet ze zásad ověřování, které jsou stanoveny v článcích 11 a 12 a v tomto článku, a z relevantních mezinárodně uznávaných norem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
Článek 14
Akreditace ověřovatelů
1. Ověřovatele akredituje pro ověřovací činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení vnitrostátní akreditační orgán podle nařízení (ES) č. 765/2008. Ten do konce každého roku oznámí Komisi seznam akreditovaných ověřovatelů spolu se všemi příslušnými kontaktními údaji.
2. Neobsahuje-li toto nařízení žádná zvláštní ustanovení pro akreditaci ověřovatelů, použijí se příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008.
3. Ověřovatelé musí mít vždy k dispozici dostatečné prostředky a zaměstnance, jež jim umožňují zvládat velikost flotily, pro kterou provádějí ověřovací činnosti podle tohoto nařízení. Ověřovatelé musí mít především vždy dostatečné odborné znalosti, zejména v námořní dopravě, aby mohli plnit úkoly vyžadované tímto nařízením. Musí být schopni přidělit prostředky a zaměstnance každému pracovišti, kdykoli a podle potřeby pro plnění úkolů vyžadovaných tímto nařízením.
4. Zjistí-li příslušný orgán v činnostech ověřovatele porušování pravidel v oblasti působnosti tohoto nařízení, informuje o tom příslušný orgán členského státu, jehož vnitrostátní akreditační orgán tohoto ověřovatele akreditoval. Příslušný orgán členského státu, jehož vnitrostátní akreditační orgán ověřovatele akreditoval, požádá tento vnitrostátní akreditační orgán, aby tyto informace zohlednil v rámci svých činností dozoru.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením dalších metod a kritérií pro akreditaci ověřovatelů, alespoň pokud jde o tyto prvky: žádost o akreditaci pro ověřovací činnosti v oblasti působnosti tohoto nařízení; posouzení ověřovatelů vnitrostátními akreditačními orgány; činnosti dozoru vykonávané vnitrostátními akreditačními orgány za účelem potvrzení trvání platnosti akreditace; správní opatření pro případ neplnění požadavků tohoto nařízení ověřovatelem; a požadavky na vnitrostátní akreditační orgány za účelem kompetentnosti při akreditování ověřovatelů pro ověřovací činnosti v oblasti působnosti tohoto nařízení včetně odkazu na harmonizované normy. Metody a kritéria uvedené v těchto aktech v přenesené pravomoci musí vycházet ze zásad ověřování, které jsou stanoveny v článcích 11, 12 a 13, a z relevantních mezinárodně uznávaných norem.
Kapitola V
Záznamy, ověřování, vykazování a posuzování souladu
Článek 15
Monitorování a záznamy
1. Od 1. ledna 2025, na základě plánu monitorování uvedeného v článku 8 a po posouzení tohoto plánu ověřovatelem, společnosti monitorují a zaznamenávají pro každou loď připlouvající do přístavu určení nebo z něj odplouvající a pro každou plavbu podle čl. 2 odst. 1 tyto informace:
a) přístav vyplutí a přístav připlutí včetně data a času vyplutí a připlutí a času stráveného v přístavu;
b) u každé lodi, na kterou se vztahuje čl. 6 odst. 1, připojení k dodávkám elektřiny z pevniny a jejich využívání nebo v relevantním případě skutečnost, že se na ni vztahuje kterákoliv z výjimek uvedených čl. 6 odst. 5 a potvrzených podle čl. 6 odst. 9 písm. a);
c) množství každého druhu paliva spotřebovaného v přístavu a na moři;
d) množství elektřiny poskytnuté na loď prostřednictvím dodávky elektřiny z pevniny;
e) pro každý typ paliva spotřebovaného v přístavu a na moři: emisní faktor „od vrtu po palivovou nádrž lodi“, emisní faktory „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“ pro spalované palivo a emisní faktory „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“ pro nespálené palivo, které jsou spojeny s různými lodními spotřebiči paliva, pokrývající všechny relevantní skleníkové plyny;
f) množství každého druhu náhradního zdroje energie spotřebované v přístavu a na moři;
g) ledová třída lodě, pokud společnost požádá o to, aby dodatečná energie spotřebovaná v důsledku ledové třídy lodě byla vyloučena z výpočtu bilance souladu stanovené v příloze IV, přičemž pro stanovení vztahů mezi ledovými třídami se použije doporučení Komise na ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM) 25/7 o bezpečnosti zimní plavby v Baltském moři;
h) ledová třída lodě, datum, čas a poloha při vplutí do ledu a vyplutí z ledu, množství každého druhu spotřebovaného paliva a vzdálenost uplutá při plavbě v ledu, jakož i celková vzdálenost uplutá za všechny plavby během vykazovaného období, pokud společnost žádá o to, aby dodatečná energie spotřebovaná z důvodu plavby v ledu byla vyloučena z výpočtu bilance souladu stanovené v příloze IV.
2. Společnosti zaznamenávají informace a údaje uvedené v odstavci 1 včas a transparentním způsobem a každoročně je shromáždí, aby ověřovateli umožnily ověřit soulad s tímto nařízením.
3. Do 31. ledna ověřovacího období předloží společnosti ověřovateli pro každou loď zprávu (dále jen „zpráva FuelEU“) obsahující všechny informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku a údaje a dokumentaci z monitorování uvedené v čl. 7 odst. 4 za vykazované období.
4. V případě převodu lodi z jedné společnosti na druhou:
a) společnost, od níž je loď převáděna, sdělí ověřovateli informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku za období, ve kterém nesla odpovědnost za provoz lodi;
b) ověřovatel, který provedl ověřovací činnosti týkající se lodě v rámci společnosti, od níž je převáděna, ověří informace uvedené v písmeni a) a zaznamená do databáze FuelEU v souladu s článkem 16 co nejdříve a nejpozději jeden měsíc po dni dokončení převodu a
c) aniž jsou dotčena písmena a) a b), společnost, která nese odpovědnost za provoz lodi ke dni 31. prosince vykazovaného období, odpovídá za soulad lodi s požadavky stanovenými v článcích 4 a 6 po celé vykazované období, v němž došlo k převodu nebo vícenásobnému převodu.
Článek 16
Ověřování a výpočet
1. Po ověření stanoveném v článcích 11, 12 až 13 posoudí ověřovatel kvalitu, úplnost a přesnost zprávy FuelEU. K tomuto účelu ověřovatel použije veškeré informace obsažené v databázi FuelEU, včetně informací o zastávkách v přístavu v souladu s článkem 6.
2. Pokud při ověřování uvedeném v odstavci 1 ověřovatel s přiměřenou jistotou dojde k závěru, že zpráva FuelEU neobsahuje žádné významné nedostatky ani nesoulad, oznámí dotčené společnosti, že zpráva FuelEU je v souladu s tímto nařízením. Zpráva o ověření podrobně popíše všechny aspekty týkající se práce provedené ověřovatelem.
3. Pokud se při ověřování zjistí nedostatky nebo nesoulad s tímto nařízením, ověřovatel o tom včas informuje dotčenou společnost. Společnost bez zbytečného odkladu opraví nedostatky nebo nesoulad tak, aby bylo možné včas proces ověřování dokončit, a předloží ověřovateli upravenou zprávu FuelEU a veškeré další informace potřebné k opravě zjištěných nedostatků nebo nesouladu. Ve své ověřovací zprávě ověřovatel uvede, zda je upravená zpráva FuelEU v souladu s tímto nařízením. Pokud sdělené nedostatky nebo nesoulad nebyly opraveny a vedly k významným nedostatkům, ověřovatel společnosti vystaví zprávu o ověření uvádějící, že zpráva FuelEU není v souladu s tímto nařízením.
4. Na základě zprávy FuelEU, která je v souladu s tímto nařízením, ověřovatel vypočítá:
a) pomocí metody uvedené v příloze I roční průměrnou intenzitu emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě dotčenou lodí;
b) podle vzorce uvedeného v části A přílohy IV bilanci souladu lodi;
c) počet zastávek v přístavu, které nejsou v souladu s požadavky, v předchozím vykazovaném období, včetně doby strávené vyvázáním u hrany nábřeží a případně podle čl. 6 odst. 9 v přístavu na kotvě, pro každou zastávku lodě v přístavu, která nesplňuje požadavky stanovené v článku 6;
d) množství energie spotřebované za rok na palubě lodi, s výjimkou energie z dodávek elektřiny z pevniny;
e) množství energie spotřebované za rok na palubě lodi z RFNBO.
5. Do 31. března ověřovacího období oznámí ověřovatel společnosti informace uvedené v odstavci 4 a zaznamená do databáze FuelEU zprávu FuelEU, která je v souladu s tímto nařízením, zprávu o ověření a informace uvedené v odstavci 4.
Veškeré informace zaznamenané v databázi FuelEU jsou přístupné státu vykonávajícímu správu.
Článek 17
Dodatečné kontroly prováděné příslušným orgánem
1. Příslušný orgán státu vykonávajícího správu ve vztahu k určité společnosti může kdykoli u kterékoli z jejích lodí provést za dvě předchozí vykazovaná období dodatečné kontroly:
a) zprávy FuelEU, která je v souladu s tímto nařízením, vypracované v souladu s články 15 a 16;
b) zprávy o ověření vypracované v souladu s článkem 16;
c) výpočtů provedených ověřovatelem v souladu s čl. 16 odst. 4.
2. Na žádost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 poskytne společnost veškeré nezbytné informace nebo dokumenty, které příslušnému orgánu umožní provádět dodatečné kontroly, a umožní přístup do prostor společnosti nebo lodi za účelem usnadnění těchto dodatečných kontrol.
3. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 tohoto článku vydá zprávu o dodatečných kontrolách, včetně případných aktualizovaných výpočtů provedených podle čl. 17 odst. 1 písm. c), aktualizované částky přebytkové bilance souladu nebo předběžné přebytkové bilance souladu a aktualizované částky sankce FuelEU.
4. Pokud zpráva o dodatečných kontrolách uvedená v odstavci 3 tohoto článku zjistila nedostatky, nesoulad nebo nesprávné výpočty, které vedou k nesouladu s požadavky stanovenými v článku 4 nebo 6, a v důsledku toho k uložení sankce FuelEU nebo ke změně již zaplacené částky sankce FuelEU, příslušný orgán uvedený v odstavci 1 tohoto článku oznámí dotčené společnosti odpovídající částku sankce Fuel EU nebo změněné sankce FuelEU. Členské státy zajistí, aby společnost odpovědná za loď během období, na které se vztahují dodatečné kontroly, zaplatila částku ve výši sankce FuelEU nebo změněné sankce FuelEU do jednoho měsíce od jejího oznámení v souladu s postupy stanovenými v článku 23.
5. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 z databáze FuelEU neprodleně odstraní dokument o souladu FuelEU lodi, ve vztahu k níž její společnost včas neuhradila sankce FuelEU uvedené v odstavci 4, a toto odstranění dotčené společnosti včas oznámí. Příslušný dokument o souladu FuelEU vydá znovu pouze poté, co byla zaplacena částka ve výši sankce FuelEU, pokud společnost splňuje ostatní podmínky stanovené v tomto nařízení pro držení dokumentu o souladu FuelEU.
6. Odstavec 5 se nevztahuje na loď, která byla převedena na jinou společnost, než která deklarovala odpovědnost za její provoz v období, které je předmětem dodatečných kontrol.
7. Subjekty, které provedly opatření uvedená v tomto článku, podaly zprávu o dodatečných kontrolách uvedenou v odstavci 3 nebo uhradily sankce FuelEU, bezodkladně zaznamenají do databáze FuelEU tato opatření, tuto zprávu a doklad o uhrazení těchto sankcí.
Článek 18
Podpůrné nástroje a pokyny
Článek 19
Databáze FuelEU a vykazování
1. Pro účely monitorování souladu s tímto nařízením vyvine Komise elektronickou databázi (dále jen „databáze FuelEU“), zajistí její fungování a provádí její aktualizace. Databáze FuelEU se používá k vedení záznamů o opatřeních souvisejících s ověřovacími činnostmi, o bilanci souladu lodí, včetně využití mechanismů flexibility stanovených v článcích 20 a 21, o uplatňování výjimek stanovených v čl. 6 odst. 5, o opatřeních souvisejících s platbou sankcí FuelEU uložených podle článku 23 a o vydání dokumentu o souladu FuelEU. Je přístupná společnostem, ověřovatelům, příslušným orgánům a všem řádně pověřeným subjektům, vnitrostátním akreditačním orgánům, Evropské agentuře pro námořní bezpečnost, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).), a Komisi s vhodnými přístupovými právy a funkcemi odpovídajícími jejich odpovědnosti za provádění tohoto nařízení.
2. Veškeré údaje zaznamenané nebo změněné v databázi FuelEU se oznamují subjektům, kterým jsou přístupné.
3. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro přístupová práva a funkční a technické specifikace databáze FuelEU, včetně pravidel pro oznamování a filtrování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 3.
Článek 20
Ukládání a půjčování přebytkové bilance souladu mezi vykazovanými obdobími
1. Na základě výpočtů provedených v souladu s čl. 16 odst. 4, pokud má loď za vykazované období přebytkovou bilanci souladu ve vztahu ke své intenzitě emisí skleníkových plynů uvedené v čl. 4 odst. 2 nebo, je-li to relevantní, ve vztahu k dílčímu cíli pro RFNBO uvedenému v čl. 5 odst. 3, může si společnost tuto přebytkovou bilanci uložit pro účely bilance souladu téže lodi pro následující vykazované období. Uložení přebytkové bilance souladu pro následující vykazované období zaznamená společnost do databáze FuelEU se souhlasem svého ověřovatele. Jakmile je vydán dokument o souladu FuelEU, společnost již nesmí přebytkovou bilanci souladu ukládat.
2. Pokud má loď za vykazované období na základě výpočtů provedených v souladu s čl. 16 odst. 4 deficitní bilanci souladu, může si společnost vypůjčit předběžnou přebytkovou bilanci v odpovídající výši z bilance souladu pro následující vykazované období. Předběžná přebytková bilance souladu se přičte k bilanci souladu lodi ve vykazovaném období a tato předběžná přebytková bilance souladu vynásobená koeficientem 1,1 se odečte od bilance souladu téže lodi v následujícím vykazovaném období. Předběžnou přebytkovou bilanci souladu si nelze vypůjčit:
a) pro částku překračující o více než 2 % mezní hodnotu stanovenou v čl. 4 odst. 2 vynásobenou spotřebou energie lodi vypočtenou podle přílohy I;
b) po dobu dvou po sobě jdoucích vykazovaných období.
3. Předběžnou přebytkovou bilanci souladu zaznamená společnost do databáze FuelEU po schválení svým ověřovatelem do 30. dubna ověřovacího období.
4. Pokud loď během vykazovaného období nemá v Unii žádnou zastávku v přístavu a v předchozím vykazovaném období si vypůjčila předběžnou přebytkovou bilanci, příslušný orgán státu vykonávajícího správu oznámí dotčené společnosti do 1. června ověřovacího období výši sankce FuelEU uvedené v čl. 23 odst. 2, které se původně vyhnula díky výpůjčce předběžné přebytkové bilance, vynásobenou koeficientem 1,1.
Článek 21
Sdružování bilancí souladu
1. Bilance souladu pro intenzitu emisí skleníkových plynů uvedenou v čl. 4 odst. 2 a pro případný dílčí cíl pro RFNBO uvedený v čl. 5 odst. 3 u dvou nebo více lodí, vypočtené v souladu s čl. 16 odst. 4, mohou být sdruženy pro účely splnění požadavků stanovených v článku 4 a případně v čl. 5 odst. 3. Bilance souladu lodi nesmí být ve stejném vykazovaném období zahrnuta do více než jednoho sdružení bilancí.
Pro cíl intenzity emisí skleníkových plynů a pro dílčí cíl pro RFNBO lze použít dvě samostatná sdružení bilancí.
2. Společnost zaznamená do databáze FuelEU svůj záměr sdružit bilance souladu lodi, příděly z celkové sdružené bilance souladu pro každou jednotlivou loď a volbu ověřovatele vybraného pro ověření těchto přídělů.
3. Jsou-li lodě podílející se na sdružování bilancí ovládány dvěma nebo více společnostmi, podrobnosti o sdružení zaznamenané do databáze FuelEU, včetně přídělů z celkové sdružené bilance souladu lodím tohoto sdružení a výběru ověřovatele vybraného pro ověření přídělů z celkové sdružené bilance souladu pro každou jednotlivou loď, schválí v databázi FuelEU všechny dotčené společnosti podílející se na sdružení.
4. Sdružení bilancí je platné pouze tehdy, pokud je celková sdružená bilance kladná, pokud lodě s deficitní bilancí souladu vypočtenou v souladu s čl. 16 odst. 4 nemají po přídělu ze sdružené bilance vyšší deficitní bilanci souladu a pokud lodě s přebytkovou bilancí souladu vypočtenou v souladu s čl. 16 odst. 4 nemají po přídělu ze sdružené bilance deficitní bilanci souladu.
5. Loď nesmí být zahrnuta do sdružení bilancí, pokud nesplňuje povinnost stanovenou v článku 24.
6. Pokud celková sdružená bilance souladu vede v případě jednotlivé lodě k přebytkové bilanci souladu, použije se čl. 20 odst. 1.
7. Ustanovení čl. 20 odst. 2 se nepoužije na lodě podílející se na sdružené bilanci.
8. Do 30. dubna ověřovacího období zaznamená vybraný ověřovatel do databáze FuelEU konečné složení sdružení bilancí a příděly z celkové sdružené bilance souladu pro každou jednotlivou loď.
Článek 22
Dokument o souladu FuelEU
1. Do 30. června ověřovacího období vydá ověřovatel pro dotčenou loď dokument o souladu FuelEU za předpokladu, že loď nemá v návaznosti na uplatnění článků 20 a 21 deficitní bilanci souladu, že neměla zastávky v přístavu, které nejsou v souladu s požadavky, a že splňuje povinnost stanovenou v článku 24.
2. Pokud jsou splatné sankce FuelEU uvedené v čl. 23 odst. 2 nebo 5, vydá příslušný orgán státu vykonávajícího správu do 30. června ověřovacího období pro dotčenou loď dokument o souladu FuelEU za předpokladu, že byla uhrazena částka ve výši sankcí FuelEU.
3. Dokument o souladu FuelEU obsahuje tyto informace:
a) identifikaci lodě (název, identifikační číslo IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav);
b) název, adresu a hlavní místo podnikání vlastníka lodi;
c) totožnost ověřovatele;
d) datum vydání dokladu, dobu jeho platnosti a vykazované období, ke kterému se vztahuje.
4. Dokument o souladu FuelEU platí po dobu 18 měsíců po skončení vykazovaného období, nebo do vydání nového dokument o souladu FuelEU, podle toho, co nastane dříve.
5. Ověřovatel nebo v relevantním případě příslušný orgán státu vykonávajícího správu zaznamenají vydaný dokument o souladu FuelEU bezodkladně do databáze FuelEU.
6. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzory dokumentu o souladu FuelEU, včetně elektronických šablon. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 29 odst. 2.
Článek 23
Sankce FuelEU
1. Před 1. květnem ověřovacího období ověřovatel na základě výpočtů provedených podle čl. 16 odst. 4 a po případném uplatnění článků 20 a 21 zaznamená do databáze FuelEU ověřené bilance souladu lodi pro intenzitu emisí skleníkových plynů uvedenou v čl. 4 odst. 2 a pro případný dílčí cíl pro RFNBO uvedený v čl. 5 odst. 3.
Pokud má loď deficitní bilanci souladu pro dílčí cíl pro RFNBO uvedený v čl. 5 odst. 3, sankce FuelEU se vypočítá v souladu se vzorcem uvedeným v části B přílohy IV.
2. Stát vykonávající správu ve vztahu k určité společnosti zajistí, aby tato společnost za každou ze svých lodí, která má ke dni 1. června ověřovacího období deficitní bilanci souladu pro intenzitu emisí skleníkových plynů uvedenou v čl. 4 odst. 2 a pro případný dílčí cíl pro RFNBO uvedený v čl. 5 odst. 3, po případném schválení jejím příslušným orgánem zaplatila do 30. června ověřovacího období částku ve výši sankce FuelEU vyplývající z uplatnění vzorců uvedených v části B přílohy IV. Má-li loď deficitní bilanci souladu po dobu dvou nebo více po sobě jdoucích vykazovaných období, vynásobí se tato částka číslem 1 + (n –1)/10, kde n je počet po sobě jdoucích vykazovaných období, za něž se na společnost vztahuje sankce FuelEU pro danou loď.
3. Stát vykonávající správu ve vztahu k určité společnosti zajistí, aby tato společnost za každou ze svých lodí, která se nachází v situaci uvedené v čl. 20 odst. 4, zaplatila do 30. června ověřovacího období částku ve výši sankce FuelEU oznámené podle uvedeného odstavce.
4. Před 1. květnem ověřovacího období zaznamená ověřovatel do databáze FuelEU celkový počet hodin, které loď strávila vyvázána u hrany nábřeží v rozporu s požadavky stanovenými v článku 6, a to v příslušných případech na základě výpočtů provedených v souladu s čl. 16 odst. 4.
5. Stát vykonávající správu ve vztahu k určité společnosti zajistí, aby tato společnost za každou ze svých lodí, která uskutečnila alespoň jednu zastávku v přístavu, která není v souladu s požadavky, po případném schválení jejím příslušným orgánem zaplatila do 30. června ověřovacího období částku ve výši sankce FuelEU vypočtené tak, že se částka 1,5 EUR vynásobí stanoveným celkovým potřebným elektrickým příkonem pro loď v přístavu a celkovým počtem hodin, které loď strávila v přístavu v rozporu s požadavky stanovenými v článku 6, zaokrouhleným na nejbližší celou hodinu.
6. Členské státy musí mít na vnitrostátní úrovni zaveden nezbytný právní a správní rámec pro zajištění splnění povinností týkajících se uložení, uhrazení a výběru sankcí FuelEU.
7. Subjekty, které provedly opatření uvedená v tomto článku nebo uhradily sankci FuelEU, bezodkladně zaznamenají do databáze FuelEU tato opatření a doklad o uhrazení těchto sankcí.
8. Aniž je dotčena její odpovědnost za uhrazení sankcí FuelEU, může společnost uzavřít smlouvy s osobami zajišťujícími komerční provoz lodi, které stanoví jejich povinnost proplatit dané společnosti uhrazené sankce FuelEU, pokud přebírají odpovědnost za nákup paliva nebo provoz lodi. Pro účely tohoto odstavce se provozem lodi rozumí určení přepravovaného nákladu, trasy a rychlosti lodi.
9. Aniž je dotčena její odpovědnost za uhrazení sankcí FuelEU, může společnost uzavřít smlouvy s dodavateli paliva, které stanoví jejich povinnost proplatit dané společnosti uhrazené sankce FuelEU.
10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28, kterými se mění příloha IV s cílem upravit faktor uvedený v poli 7 a případně v poli 14 tabulky v části B uvedené přílohy a použitý ve vzorci uvedeném v odstavci 1 tohoto článku na základě vývoje nákladů na energii a kterými se mění multiplikační faktor stanovený v odstavci 5 tohoto článku na základě indexace průměrných nákladů na elektřinu v Unii.
11. Členské státy usilují o zajištění toho, aby příjem ze sankcí FuelEU nebo jemu odpovídající finanční hodnota byly použity na podporu rychlého zavádění a použití obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořním odvětví, a to podněcováním výroby většího množství obnovitelných a nízkouhlíkových paliv pro námořní odvětví, usnadněním výstavby vhodných zařízení na doplňování paliva nebo infrastruktury pro dodávky elektřiny z pevniny v přístavech a podporou vývoje, testování a zavádění nejinovativnějších technologií ve flotile s cílem dosáhnout významného snížení emisí.
Do 30. června 2030 a poté každých pět let členské státy zveřejní zprávu o využití příjmu ze sankcí FuelEU za pětileté období předcházející roku vydání každé takové zprávy, včetně informací o příjemcích a výši výdajů týkajících se cílů uvedených v prvním pododstavci.
Článek 24
Povinnost držet platný dokument o souladu FuelEU
1. Ke dni 30. června ověřovacího období musí lodě, které zastavují v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu, připlouvají do něj, zůstávají v něm, nebo z něj odplouvají nebo které během odpovídajícího vykazovaného období uskutečnily plavby, držet platný dokument o souladu FuelEU.
2. Dokument o souladu FuelEU vydaný pro příslušnou loď v souladu s článkem 22 představuje doklad o souladu s tímto nařízením.
Článek 25
Prosazování
1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.
2. Každý členský stát zajistí, aby každá inspekce lodi v přístavu spadajícím do jeho jurisdikce prováděná podle směrnice 2009/16/ES zahrnovala ověření, zda loď drží platný dokument o souladu FuelEU.
3. Pokud loď nesplnila povinnost stanovenou v článku 24 po dobu dvou nebo více po sobě jdoucích vykazovaných období a pokud jiná donucovací opatření nezajistila soulad s tímto nařízením, může příslušný orgán členského státu přístavu určení poté, co poskytne dotčené společnosti příležitost předložit vyjádření, vydat příkaz k vyhoštění lodě, pokud tato loď nepluje pod vlajkou tohoto členského státu. Jestliže se příslušný orgán členského státu přístavu určení rozhodne vydat příkaz k vyhoštění lodě, oznámí ho prostřednictvím databáze FuelEU Komisi, ostatním členským státům a dotčenému státu vlajky. Každý členský stát, s výjimkou členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, odmítne vstup lodi, na kterou se vztahuje příkaz k vyhoštění, do kteréhokoli ze svých přístavů, dokud společnost nesplní své povinnosti. Pokud některá loď nesplní povinnost stanovenou v článku 24 po dobu dvou nebo více po sobě jdoucích vykazovaných období a vpluje do některého z přístavů členského státu, pod jehož vlajkou pluje, nařídí dotčený členský stát v době, kdy se tato loď nachází v jednom z jeho přístavů, a poté, co poskytne dotčené společnosti příležitost předložit vyjádření, zadržení lodi vlajky, dokud daná společnost nesplní své povinnosti.
4. Dotčená společnost potvrdí splnění povinnosti držet platný dokument o souladu FuelEU tím, že ho oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který vydal příkaz k vyhoštění. Tímto odstavcem nejsou dotčena ustanovení mezinárodního práva platná v případě lodí v tísni.
5. Sankce kteréhokoli členského státu vůči konkrétní lodi se prostřednictvím databáze FuelEU oznámí Komisi, ostatním členským státům a dotčenému státu vlajky.
Článek 26
Právo na přezkum
1. Společnosti jsou oprávněny požádat o přezkum výpočtů a opatření, které jim předložil ověřovatel podle tohoto nařízení, včetně odmítnutí vydat dokument o souladu FuelEU v souladu s čl. 22 odst. 1.
Žádost o přezkum se podává příslušnému orgánu členského státu, v němž je ověřovatel akreditován, do jednoho měsíce od oznámení výsledku výpočtu nebo opatření ověřovatelem.
2. Rozhodnutí přijatá podle tohoto nařízení příslušným orgánem členského státu podléhají přezkumu soudu členského státu tohoto příslušného orgánu.
Článek 27
Příslušné orgány
Kapitola VI
Přenesené a prováděcí pravomoci a závěrečná ustanovení
Článek 28
Výkon přenesené pravomoci
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 7, čl. 6 odst. 6, čl. 14 odst. 5 a čl. 23 odst. 10 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 12. října 2023.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 7, čl. 6 odst. 6, čl. 14 odst. 5 a čl. 23 odst. 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 7, čl. 6 odst. 6, čl. 14 odst. 5 a čl. 23 odst. 10 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 29
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 30
Zprávy a přezkum
1. Do 23. září 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí vazby a konvergenci mezi tímto nařízením a nařízením (EU) 2015/757 nebo jakýmikoliv jinými odvětvovými právními akty. Je-li to vhodné, připojí k této zprávě legislativní návrh.
2. Do 31. prosince 2027 a poté přinejmenším každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích hodnocení, pokud jde o fungování tohoto nařízení, včetně možných dopadů v podobě narušení trhu nebo vyhýbání se přístavům, o vývoj technologií s nulovými emisemi v námořní dopravě a jejich trhu, jakož i vývoj obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a dodávek elektřiny z pevniny, včetně pro lodi v přístavu na kotvě, a jejich trhu, pokud jde o využití příjmů plynoucích ze sankcí FuelEU a o dopad tohoto nařízení na konkurenceschopnost námořního odvětví v Unii.
V této zprávě Komise mimo jiné zváží:
Komise zváží, zda je k této zprávě vhodné připojit návrh na změnu tohoto nařízení.
a) věcnou a zeměpisnou působnost tohoto nařízení, pokud jde o snížení prahové hodnoty hrubé prostornosti uvedené v čl. 2 odst. 1 nebo rozšíření podílu energie spotřebované loděmi při plavbách do třetích zemí a ze třetích zemí, který je uveden v čl. 2 odst. 1 písm. d);
b) mezní hodnotu uvedenou v čl. 4 odst. 2 za účelem dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119;
c) typy a velikost lodí, na které se vztahuje čl. 6 odst. 1, a rozšíření povinností uvedených v čl. 6 odst. 1 na lodě v přístavu na kotvě;
d) výjimky stanovené v čl. 6 odst. 5;
e) výpočet týkající se elektřiny poskytnuté na loď prostřednictvím dodávky elektřiny z pevniny uvedený v příloze I a emisní faktor „od vrtu po palivovou nádrž lodi“ související s touto elektřinou definovaný v příloze II;
f) možnost zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení specializované mechanismy pro nejvíce udržitelné a inovativní palivové technologie s významným potenciálem dekarbonizace s cílem vytvořit jasný a předvídatelný právní rámec a podpořit rozvoj trhu a zavádění takových technologií v oblasti paliv;
g) výpočet bilance souladu pro lodě žádající o vyloučení dodatečné energie spotřebované v důsledku plavby v ledu stanovené v přílohách IV a V a možné prodloužení platnosti těchto ustanovení po 31. prosinci 2034;
h) možnost zahrnout energii dodávanou větrem do výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě podle přílohy I, pokud bude k dispozici ověřitelná metoda pro monitorování a započítávání větrné energie;
i) možnost zahrnout do výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě podle přílohy I a do bilance souladu podle přílohy IV nové technologie snižování emisí skleníkových plynů, jako je zachycování uhlíku na palubě, pokud bude k dispozici ověřitelná metoda pro monitorování a započítávání zachyceného uhlíku;
j) možnost zahrnout do tohoto nařízení další prvky, zejména emise černého uhlíku;
k) potřebu opatření, která by řešila pokusy společností vyhnout se požadavkům stanoveným v tomto nařízení.
3. Komise zahrne do zprávy uvedené v odstavci 2 hodnocení sociálních dopadů tohoto nařízení v námořním odvětví, a to i na jeho pracovní sílu.
4. Při přípravě zprávy uvedené v odstavci 2 Komise posoudí, do jaké míry provádění tohoto nařízení splnilo své cíle a do jaké míry ovlivnilo konkurenceschopnost námořního odvětví. V této zprávě Komise rovněž posoudí působení tohoto nařízení ve vztahu k dalším relevantním právním aktům Unie a určí jakákoli ustanovení tohoto nařízení, která by bylo možné aktualizovat a zjednodušit, jakož i kroky a opatření, které byly nebo by mohly být přijaty za účelem snížení celkových nákladů, kterými je námořní odvětví zatíženo. Součástí analýzy Komise týkající se účinnosti tohoto nařízení je rovněž posouzení zátěže, kterou toto nařízení klade na podniky.
Komise případně zváží, zda je s ohledem na závěry zprávy uvedené v prvním pododstavci vhodné k této zprávě připojit návrh na změnu tohoto nařízení.
5. V případě, že IMO přijme celosvětovou normu pro emise skleníkových plynů z paliv nebo celosvětové mezní hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů pro energii spotřebovanou na palubě lodí, předloží Komise neprodleně Evropskému parlamentu a Radě zprávu na toto téma. V ní posoudí toto globální opatření, pokud jde o jeho ambice s ohledem na cíle Pařížské dohody a jeho celkovou ekologickou vyváženost. Rovněž posoudí veškeré otázky související s možným propojením nebo sladěním tohoto nařízení s uvedeným globálním opatřením, včetně potřeby zabránit zdvojování regulace emisí skleníkových plynů z námořní dopravy na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.
Je-li to vhodné, připojí se k uvedené zprávě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení v souladu se závazky Unie v oblasti emisí skleníkových plynů pro celé hospodářství a s cílem zachovat ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu.
6. Komise monitoruje provádění tohoto nařízení ve vztahu k námořní dopravě, zejména s cílem odhalovat snahu vyhnout se jeho plnění, aby tomuto chování v rané fázi předcházela, a to i s ohledem na nejvzdálenější regiony.
Výsledky monitorování se zohlední ve zprávě, která má být vypracována každé dva roky podle čl. 3gg odst. 3 směrnice 2003/87/ES.
Článek 31
Změny směrnice 2009/16/ES
V seznamu v příloze IV směrnice 2009/16/ES se doplňuje nový bod, který zní:
- „51. Dokument o souladu FuelEU vydaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805.(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48).“.).
Článek 32
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 13. září 2023.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předseda
J. M. Albares Bueno
PŘÍLOHA I Metodika stanovení intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi
Pro účely výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi se použije následující vzorec, označovaný jako rovnice 1:
| ) Rovnice 1 | |
| WtT | |
| TtW | |
| fwind | Faktor odměny za pohon s podporou větru |
Pro účely rovnice 1 jsou jednotlivé použité výrazy a označení uvedeny v následující tabulce:
| Výraz | Vysvětlení |
|---|---|
| i | Index odpovídající typům paliva dodaným na loď ve vykazovaném období |
| j | Index odpovídající jednotkám spotřebovávajícím palivo na palubě lodi. Pro účely tohoto nařízení jsou uvažovanými jednotkami spotřebovávajícími palivo hlavní motor(y), pomocný motor (pomocné motory), kotle, palivové články a zařízení na spalování odpadu |
| k | Index odpovídající místům připojení k dodávkám elektřiny z pevniny |
| n | Celkový počet typů paliva dodaných lodi ve vykazovaném období |
| c | Celkový počet míst připojení k dodávkám elektřiny z pevniny |
| m | Celkový počet jednotek spotřeby paliva |
| Mi,j | Hmotnost paliva i spotřebovaná jednotkou spotřebovávající palivo j [gFuel] |
| Ek | Elektřina dodaná na loď na místo připojení k dodávkám elektřiny z pevniny k [MJ] |
| CO2eqWtT,i | Emisní faktor skleníkových plynů WtT paliva i [gCO2eq/MJ] |
| Emisní faktor skleníkových plynů WtT spojený s elektřinou poskytnutou na loď v přístavu na místo připojení k dodávkám elektřiny z pevniny k [gCO2eq/MJ] | |
| LCVi | Spodní výhřevnost paliva i [MJ/gFuel] |
| RWDi | V případě paliva i nebiologického původu lze od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2033 použít faktor odměny 2. Jinak RWDi = 1. |
| Cslipj | Koeficient nespáleného paliva jako procento hmotnosti paliva i spotřebovaného jednotkou spotřebovávající palivo j [%]. Cslip zahrnuje fugitivní emise a emise nespáleného paliva. |
| Emisní faktory skleníkových plynů TtW podle spáleného paliva i v jednotce spotřeby paliva j [gGHG/gFuel] | |
| CO2eq,TtWi,j | Emise ekvivalentu CO2 „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“ (TtW) spáleného paliva i v jednotce spotřeby paliva j [gCO2eq/gFuel] Rovnice 2 |
| Emisní faktory skleníkových plynů TtW podle nespáleného paliva i do jednotky spotřebovávající palivo j [gGHG/gFuel] | |
| CO2eq,TtWslipi,j | Emise ekvivalentu CO2 „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodi“ (TtW) nespáleného paliva i do jednotky spotřebovávající palivo j [gCO2eq/gFuel] kde: Csf CO2, and Csf N2O, = 0. CsfCH4j = 1. |
| CO2, CH4, N2O potenciál globálního oteplování po dobu 100 let, které jsou definovány ve směrnici (EU) 2018/2001, v odst. 4 části C přílohy V |
Pro účely tohoto nařízení se výraz v čitateli rovnice 1 nastaví na nulu.
Způsob stanovení [Mi]
Hmotnost paliva [Mi] se určí pomocí množství vykázaného v souladu s rámcem pro vykazování podle nařízení (EU) 2015/757 pro plavby v oblasti působnosti tohoto nařízení na základě metodiky monitorování zvolené společností.
Metoda stanovení emisních faktorů skleníkových plynů WtT
Emise WtT se stanoví na základě metodiky obsažené v této příloze podle rovnice 1.
Výchozí hodnoty emisních faktorů skleníkových plynů WtT (CO2eqWtT,i) jsou uvedeny v příloze II.
V případě fosilních paliv se použijí pouze výchozí hodnoty uvedené v příloze II.
Skutečné hodnoty lze použít za předpokladu, že jsou certifikovány v rámci systému uznaného Komisí v souladu s čl. 30 odst. 5 a 6 směrnice (EU) 2018/2001 pro biopaliva, bioplyn, RFNBO a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, nebo v relevantních případech v souladu s příslušnými ustanoveními právních aktů Unie pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů a se zemním plynem a s vodíkem podle čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení.
Dodací list paliva (BDN)
Podle stávajících pravidel přílohy VI úmluvy MARPOL je BDN povinný a jsou specifikovány informace, které v něm mají být uvedeny.
Pro účely tohoto nařízení:
Dodací list elektřiny (EDN)
Pro účely tohoto nařízení obsahují příslušné EDN pro elektřinu dodanou na loď alespoň následující informace:
- 1) dodavatel: jméno, adresa, číslo telefonu, e-mailová adresa, zástupce;
- 2) přijímající loď: číslo IMO (MMSI), název lodi, typ lodi, vlajka, zástupce lodi;
Metoda stanovení emisních faktorů skleníkových plynů TtW
Emise TtW se stanoví na základě metodiky obsažené v této příloze podle rovnic 1 a 2.
Výchozí hodnoty emisních faktorů skleníkových plynů TtW (CO2eq,TtW,j) jsou uvedeny v příloze II.
V souladu s příslušným plánem monitorování uvedeným v článku 8 a po posouzení ověřovatelem lze použít další metody, například přímé měření CO2eq nebo laboratorní testování, pokud zvyšují celkovou přesnost výpočtu podle čl. 10 odst. 5.
Metoda stanovení fugitivních emisí a emisí nespáleného paliva TtW
Fugitivní emise a emise nespáleného paliva jsou emise způsobené množstvím paliva, které se nedostane do spalovací komory spalovací jednotky nebo které nespotřebuje jednotka spotřebovávající palivo, protože nedošlo k jeho spálení nebo došlo k odvětrání či úniku ze systému. Pro účely tohoto nařízení se fugitivní emise a emise nespáleného paliva berou v úvahu jako procento hmotnosti paliva použitého jednotkou spotřebovávající palivo. Výchozí hodnoty jsou uvedeny v příloze II.
Metody stanovení faktorů odměny spojených s pohonem s podporou větru
Je-li na palubě instalován pohon s podporou větru, lze použít faktor odměny, který se stanoví takto:
| Faktor odměny za pohon s podporou větru – WIND (fwind) | |
|---|---|
| 0,99 | 0,05 |
| 0,97 | 0,1 |
| 0,95 | ≥ 0,15 |
kde:
PWind je dostupný efektivní výkon pohonných systémů podporovaných větrem a odpovídá feff * Peff vypočtenému v souladu s pokyny z roku 2021 pro zacházení s inovativními technologiemi energetické účinnosti pro výpočet a ověřování dosaženého indexu energetické účinnosti návrhu (EEDI) a dosaženého indexu energetické účinnosti stávajících lodí (EEXI) (MEPC.1/Circ.896),
PProp je výkon pohonu lodi a odpovídá PME podle definice v pokynech pro výpočet dosaženého EEDI pro nové lodě z roku 2018 (rezoluce IMO MEPC.364(79) v platném znění) a v pokynech pro metodu výpočtu dosaženého EEXI z roku 2021 (rezoluce IMO MEPC.333(76)). Jsou-li instalovány hřídelové motory: PProp = PME + PPTI(i),shaft.
Index intenzity skleníkových plynů lodi se poté vypočítá vynásobením výsledku rovnice 1 faktorem odměny.
1) BDN zahrnující jiná paliva než fosilní spotřebovaná na palubě se doplní o tyto informace týkající se těchto paliv:
spodní výhřevnost [MJ/g],
u biopaliv hodnoty E určené v souladu s metodikami stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001, části C přílohy V a části B přílohy VI [gCO2eq/MJ] a související důkazy o souladu s pravidly stanovenými pro tato paliva v uvedené směrnici, které určují provozní mód paliva,
pro jiná paliva než fosilní paliva a biopaliva: emisní faktor skleníkových plynů WtT [gCO2eq/MJ] a související osvědčení uvádějící provozní mód paliva.
2) V případě mísení produktů se informace požadované tímto nařízením uvedou pro každý produkt.
3) přístav: název, poloha (LOCODE), terminál/kotviště;
4) místo připojení k dodávkám elektřiny z pevniny: údaje o místě připojení;
5) doba dodávky elektřiny z pevniny: datum/čas zahájení/ukončení;
6) dodaná energie: podíl výkonu přiřazený k odběrnému místu (je-li k dispozici) [kW], spotřeba elektřiny (kWh) za zúčtovací období, informace o špičkovém odběru (je-li k dispozici);
7) měření.
PŘÍLOHA II Výchozí emisní faktory
Výchozí emisní faktory obsažené v tabulce uvedené níže se použijí pro stanovení indexu intenzity skleníkových plynů uvedeného v příloze I tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy se společnosti od daných výchozích emisních faktorů odchýlí podle čl. 10 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.
V níže uvedené tabulce:
TBM znamená „bude změřeno“,
N/A znamená „není k dispozici“,
pomlčka znamená „nepoužije se“,
E se určí v souladu s metodikami stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001, v části C přílohy V a v části B přílohy VI.
Pokud pole tabulky udává „bude změřeno“ nebo „nepoužije se“ a hodnota není prokázána podle článku 10, použije se nejvyšší výchozí hodnota třídy paliva ve stejném sloupci.
Pokud pro určitou třídu paliva všechna pole tabulky v témže sloupci udávají „bude změřeno“ nebo „nepoužije se“ a hodnota není prokázána podle článku 10, použije se výchozí hodnota nejméně příznivého provozního módu fosilního paliva. Toto pravidlo se nepoužije na sloupec 9, kde „bude změřeno“ nebo „nepoužije se“ odkazuje na nedostupné hodnoty pro spotřebitele paliva. V případě neexistence výchozí hodnoty by měla být použita certifikovaná hodnota v souladu s čl. 10 odst. 5.
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| WtT | TtW | |||||||
| Třída paliv | Provozní mód | LCV | CO2eq WtT | Třída jednotky spotřebovávající palivo | Cslip jako % hmotnosti paliva spotřebovaného motorem | |||
| Fosilní | Těžký topný olej ISO 8217 třídy RME až RMK | 0,0405 | 13,5 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,114 | 0,00005 | 0,00018 | – |
Lehký topný olej (LFO) ISO 8217 třídy RMA až RMD | 0,041 | 13,2 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,151 | 0,00005 | 0,00018 | – | |
Lodní motorová nafta (MDO) Lodní plynový olej (MGO) ISO 8217 třídy DMX až DMB | 0,0427 | 14,4 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,206 | 0,00005 | 0,00018 | – | |
| Fosilní | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | 0,0491 | 18,5 | LNG Otto (dvoupalivový pohon, středněotáčkoý motor) | 2,750 | 0 | 0,00011 | 3,1 |
| LNG Otto (dvoupalivový pohon, pomaluběžný motor) | 1,7 | |||||||
| LNG Diesel (dvoupalivový pohon, pomaluběžný motor) | 0,2 | |||||||
| Plynové zážehové motory se spalováním chudé směsi (LBSI) | 2,6 | |||||||
| Zkapalněný ropný plyn (LPG) | 0,046 | 7,8 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,030 butan 3,000 propan | TBM | TBM | N/A | |
H2 (zemní plyn) | 0,12 | 132 | Palivové články | 0 | 0 | – | – | |
| Spalovací motor | 0 | 0 | TBM | |||||
NH3 (zemní plyn) | 0,0186 | 121 | Palivové články | 0 | N/A | bude zTBM | N/A | |
| Spalovací motor | 0 | N/A | TBM | N/A | ||||
Methanol (zemní plyn) | 0,0199 | 31,3 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 1,375 | TBM | TBM | – | |
| Biopaliva | Ethanol Provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | Hodnota stanovená v příloze III směrnice (EU) 2018/2001 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 1,913 | TBM | TBM | – | |
Bionafta Provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 2,834 | TBM | TBM | – | |||
Hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO) Provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,115 | 0,00005 | 0,00018 | – | |||
Zkapalněný biomethan jako pohonná hmota (Bio-LNG) Provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | LNG Otto (dvoupalivový pohon, středněotáčkoý motor) | 2,750 | 0 | 0,00011 | 3,1 | |||
| LNG Otto (dvoupalivový pohon, pomaluběžný motor) | 1,7 | |||||||
| LNG Diesel (dvoupalivový pohon) | 0,2 | |||||||
| LBSI | 2,6 | |||||||
| Biomethanol Provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 1,375 | TBM | TBM | – | |||
| Jiné provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,115 | 0,00005 | 0,00018 | – | |||
| Biopaliva | Bio-H2 Provozní módy podle směrnice (EU) 2018/2001 | Hodnota stanovená v příloze III směrnice (EU) 2018/2001 | není k dispozici | Palivové články | 0 | 0 | 0 | – |
| Spalovací motor | 0 | 0 | TBM | |||||
Paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO)- – e-paliva | e-nafta | 0,0427 | Viz směrnice (EU) 2018/2001) | VŠECHNY SPALOVACÍ MOTORY | 3,206 | 0,00005 | 0,00018 | – |
| e-methanol | 0,0199 | Viz směrnice (EU) 2018/2001) | Všechny spalovací motory | 1,375 | TBM | TBM | – | |
| e-LNG | 0,0491 | Viz směrnice (EU) 2018/2001) | LNG Otto (dvoupalivový pohon, středněotáčkoý motor) | 2,750 | 0 | 0,00011 | 3,1 | |
| LNG Otto (dvoupalivový pohon, pomaluběžný motor) | 1,7 | |||||||
| LNG Diesel (dvoupalivový pohon) | 0,2 | |||||||
| LBSI | 2,6 | |||||||
| e-H2 | 0,12 | Viz směrnice (EU) 2018/2001) | Palivové články | 0 | 0 | 0 | – | |
| Spalovací motor | 0 | 0 | TBM | |||||
| e-NH3 | 0,0186 | není k dispozici | Palivové články | 0 | N/A | TBM | N/A | |
| Spalovací motor | 0 | N/A | TBM | N/A | ||||
| e-LPG | není k dispozici | není k dispozici | N/A | N/A | N/A | N/A | ||
| e-DME | není k dispozici | není k dispozici | N/A | N/A | N/A | – | ||
| Ostatní | Elektřina | – | ENERGETICKÝ MIX EU | Dodávky elektřiny z pevniny | – | – | – | – |
Ve sloupci 1 je uvedena třída paliv, konkrétně fosilní paliva, kapalná biopaliva, plynná biopaliva a e-paliva.
Ve sloupci 2 je uveden název nebo provozní mód příslušných paliv v rámci dané třídy.
Ve sloupci 3 je uvedena spodní výhřevnost paliv v [MJ/g]. U kapalných biopaliv se hodnoty hmotnostního obsahu energie (spodní výhřevnost MJ/kg) stanovené v příloze III směrnice (EU) 2018/2001 přepočtou na [MJ/g] a použijí se.
Ve sloupci 4 jsou uvedeny obsahuje emisní faktory skleníkových plynů WtT vyjádřené v [gCO2eq/MJ]:
Ve sloupci 5 jsou uvedeny hlavní typy či třídy jednotek spotřeby paliva, jako jsou dvoutaktní a čtyřtaktní spalovací motory (ICE), Dieselův nebo Ottův cyklus, plynové zážehové motory se spalováním chudé směsi (LBSI), palivové články atd.
Ve sloupci 6 je uveden emisní faktor Cf pro CO2 v [gCO2/gFuel]. Použijí se hodnoty emisních faktorů uvedené v nařízení (EU) 2015/757. Pro všechna paliva, která nejsou obsažena v nařízení (EU) 2015/757, jsou výchozí hodnoty uvedeny v tabulce.
Ve sloupci 7 je uveden emisní faktor Cf pro metan v [gCH4/gFuel]. Pro paliva LNG jsou faktory Cf pro metan nastaveny na nulu.
Ve sloupci 8 je uveden emisní faktor Cf pro oxid dusný v [gN2O/gFuel].
Ve sloupci 9 je uvedena část paliva ztracená jako fugitivní emise a emise uniklého paliva (Cslip) měřená jako % hmotnosti paliva použitého konkrétní jednotkou spotřebovávající palivo. U paliv, jako je LNG, u nichž existují fugitivní emise a emise uniklého paliva, se množství takových emisí uvedené v tabulce vyjadřuje v % hmotnosti použitého paliva (sloupec 9). Hodnoty Cslip v tabulce se vypočítají při 50 % plného zatížení motoru.
a) u kapalných biopaliv se výchozí hodnoty vypočítají pomocí hodnot E určených v souladu s metodikami stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001, v části C přílohy V uvedené směrnice pro všechna kapalná biopaliva s výjimkou bioLNG a v části B přílohy VI uvedené směrnice pro bioLNG a na základě výchozích hodnot spojených s konkrétním biopalivem používaným jako pohonná hmota a jeho provozním módem, které jsou stanoveny v částech D a E přílohy V uvedené směrnice pro všechna kapalná biopaliva s výjimkou bioLNG a v části D přílohy VI uvedené směrnice pro bio-LNG. Hodnoty E je však třeba upravit odečtením poměru hodnot uvedených ve sloupci 6 (cf_CO2) a sloupci 3 (LCV). To je požadováno v tomto nařízení, které odděluje výpočty WtT a TtW, aby se zabránilo dvojímu započtení emisí;
b) u RFNBO a jiných paliv neuvedených v písmenu a), která mají být zohledněna pro účely uvedené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, se výchozí hodnoty vypočítají buď pomocí metodiky stanovené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001, nebo případné podobné metodiky, je-li definována v právním aktu Unie týkajícím se vnitřního trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem podle čl. 10 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.
PŘÍLOHA III Obecné požadavky na technologie s nulovými emisemi
Následující demonstrativní tabulka uvádí druhy technologií, jakož i obecné požadavky na jejich provoz, které mají být považovány za technologie s nulovými emisemi ve smyslu čl. 3 bodu 7.
| Druhy technologií | Obecné požadavky na provoz |
|---|---|
| Palivové články | Energie dodávaná palubními palivovými články s palivem nebo systémem zajišťujícím, že se při použití k poskytování energie neuvolní do ovzduší žádné emise uvedené v čl. 3 bodě 7 |
| Palubní systém pro uchovávání elektřiny | Energie dodávaná palubními systémy pro uchovávání elektřiny, které byly předtím nabity prostřednictvím:
|
| Palubní výroba elektřiny z větrné a sluneční energie | Energie dodávaná z palubních obnovitelných zdrojů energie, a to buď přímo do rozvodné sítě lodi, nebo nabíjením palubního systému pro uchovávání elektřiny |
Energie dodávaná palubními technologiemi, které nejsou uvedeny v této tabulce, ale dosahují nulových emisí ve smyslu čl. 3 bodu 7, lze do této tabulky doplnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 6 odst. 6.
Splnění obecných požadavků uvedených výše a v čl. 6 odst. 6 pro jiné technologie, jakož i podrobných kritérií pro uznávání stanovených v prováděcích aktech uvedených v čl. 6 odst. 7, musí být prokázáno příslušnou dokumentací.
PŘÍLOHA IV Vzorce pro výpočet bilance souladu a sankcí FuelEU podle čl. 23 odst. 2
A. Vzorec pro výpočet bilance souladu lodě
- a) Pro účely výpočtu bilance souladu lodě pro intenzitu emisí skleníkových plynů uvedenou v čl. 4 odst. 2 se použije tento vzorec:
Bilance souladu [gCO2eq] = (GHGIEtarget - GHGIEactual) x [ ] kde:
gCO2eq Gramy ekvivalentu CO2 GHGIEtarget Mezní hodnota intenzity emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi podle čl. 4 odst. 2 GHGIEactual Roční průměr intenzity skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi vypočtený za příslušné vykazované období Pro každou loď ledové třídy IC, IB, IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy může společnost do 31. prosince 2034 požádat o vyloučení dodatečné spotřeby energie v důsledku plavby v ledu.
Pro každou loď ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy může společnost požádat o vyloučení dodatečné spotřeby energie vzhledem k technickým vlastnostem lodi.
Pro oba případy vyloučení dodatečné spotřeby energie se pro výpočet výše uvedené bilance souladu nahradí hodnoty Mi upravenou hmotností paliva Mi A definovanou v příloze V a hodnota GHGIEactual, která se použije pro výpočet bilance souladu, se přepočítá s odpovídajícími hodnotami MiA.
Výše sankcí FuelEU stanovených v čl. 23 odst. 2 se vypočítá takto:
- a) Sankce FuelEU ve vztahu k bilanci souladu pro intenzitu emisí skleníkových plynů lodi podle čl. 4 odst. 2
Sankce FuelEU = 1. Sankce FuelEU 2. je v EUR 3. 4. je absolutní hodnota bilance souladu 5. 41000 6. je 1 metrická tuna VLSFO, což odpovídá 41000 MJ 7. 2400 8. je částka, která má být vyplacena v EUR za ekvivalentní metrickou tunu VLSFO - b) Sankce FuelEU ve vztahu k dílčímu cíli pro RFNBO podle čl. 5 odst. 3
Pokud , výše sankce FuelEU uvedené v čl. 23 odst. 2 se vypočítá takto:
Sankce FuelEU (RFNBO) = 9. Sankce FuelEU 10. je v EUR 11. CBRFNBO 12. je hodnota bilance souladu pro RFNBO 13. Pd 14. je cenový rozdíl mezi RFNBO a fosilním palivem kompatibilním se zařízením na lodi 15. 41000 16. je 1 metrická tuna VLSFO, což odpovídá 41000 MJ
A. Vzorec pro výpočet bilance souladu lodě
b) Pro účely výpočtu bilance souladu lodě pro dílčí cíl RFNBO uvedený v čl. 5 odst. 3 se použije tento vzorec:
| CBRFNBO[MJ] = |
kde:
| CBRFNBO | Bilance souladu v MJ dílčího cíle RFNBO uvedeného v čl. 5 odst. 3 |
| Roční součet energie spotřebované z RFNBO nebo z paliv zajišťujících rovnocenné úspory emisí skleníkových plynů podle článku 5 |
PŘÍLOHA V Výpočet upravené hmotnosti paliva pro plavbu v ledu
V této příloze je popsáno, jak vypočítat:
dodatečnou spotřebu energie z důvodu technických vlastností lodi ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy,
dodatečnou spotřebu energie lodí ledové třídy IC, IB, IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy z důvodu plavby v ledu,
upravenou hmotnost [Mi,A] po odečtení dodatečné energie přidělené každému palivu i.
Dodatečná energie z důvodu ledové třídy
Spotřeba dodatečné energie z důvodu technických vlastností lodi ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy se vypočítá takto:
kde:
Eplavby,celkemje celková energie spotřebovaná za všechny plavby aEdodatečná z důvodu plavby v leduje dodatečná spotřeba energie způsobená plavbou v ledu.Celková spotřeba energie za všechny plavby se vypočítá takto:
kde:
Mi,plavby,celkem je hmotnost paliva i spotřebovaného při všech plavbách v oblasti působnosti tohoto nařízení aLCVije spodní výhřevnost paliva i.Dodatečná energie z důvodu plavby v ledu
Dodatečná spotřeba energie lodě ledové třídy IC, IB, IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy z důvodu plavby v ledu se vypočítá takto:
kde:
Eplavby,volné vodyoznačuje energii spotřebovanou při plavbách ve volných vodách aEplavby,led,upravenáoznačuje upravenou spotřebu energie při plavbě v ledu.Edodatečná z důvodu plavby v ledunemůže být vyšší nežEnergie spotřebovaná při plavbách, které zahrnují plavbu pouze ve volných vodách, se vypočítá takto:
kde:
Eplavby v leduoznačuje energii spotřebovanou při plavbě v ledu, která se vypočítá takto:kde:
Mi,plavby v leduoznačuje hmotnost paliva i spotřebovaného pro plavbu v ledu v oblasti působnosti tohoto nařízení.Upravená spotřeba energie z důvodu plavby v ledu se vypočítá následovně:
kde:
Dv leduoznačuje celkovou vzdálenost uplutou při plavbě v ledu v oblasti působnosti tohoto nařízení.je spotřeba energie na vzdálenost uplutou ve volných vodách, která se vypočítá takto:kde:
Eplavby v leduoznačuje spotřebu energie při plavbě v ledu aDcelkemje celková roční uplutá vzdálenost v oblasti působnosti tohoto nařízení.Celková dodatečná energie související s ledem, tj. z důvodu ledové třídy a plavby v ledu
Upravená hmotnost [Mi,A]
Společnost přidělí celkovou dodatečnou energii související s ledem E i additional ice různým palivům i používaným v průběhu roku, a to za těchto podmínek:
Σ E i dodatečná v souvislosti s ledem = E dodatečná v souvislosti s ledem
Pro každé palivo i,
Upravená hmotnost paliva [Mi A] se vypočte takto: