Tímto nařízením se stanoví pravidla pro:

Tímto nařízením se zavádí systém Unie pro ochranu zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, zejména stanovením pravidel týkajících se:

1. Toto nařízení se použije na řemeslné a průmyslové výrobky.

2. Toto nařízení se nepoužije na zemědělské produkty ani na potraviny uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, na vína uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ani na lihoviny uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.

3. Zápisem a ochranou zeměpisných označení podle tohoto nařízení není dotčena povinnost výrobců dodržovat právo Unie, zejména pokud jde o uvádění výrobků na trh, označování výrobků, bezpečnost výrobků, ochranu spotřebitele a dohled nad trhem.

4. Na zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).).

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Komise a úřad se považují za správce údajů ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725 v souvislosti se zpracováním osobních údajů v průběhu řízení, pro které jsou příslušné v souladu s tímto nařízením.

2. Příslušné orgány členských států se považují za správce údajů ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti se zpracováním osobních údajů v průběhu řízení, pro které jsou příslušné v souladu s tímto nařízením.

1. Aby měl název řemeslného nebo průmyslového výrobku nárok na ochranu jako zeměpisné označení, musí tento výrobek splňovat tyto požadavky:

2. Z ochrany zeměpisného označení jsou vyloučeny výrobky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem.

1. Řízení o zápisu má dvě fáze. První fáze probíhá na vnitrostátní úrovni v souladu s články 12 až 16. Druhá fáze probíhá na úrovni Unie v souladu s články 21 až 30.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy požádat o výjimku v souladu s článkem 19 od vnitrostátní fáze řízení o zápisu. V takových případech se žádosti o zápis podávají přímo úřadu.

3. Veškerá administrativní zátěž spojená s postupem zápisu musí být omezena na minimum.

1. Žádost o zápis zeměpisného označení (dále jen „žádost o zápis“) podává seskupení výrobců.

2. Odchylně od odstavce 1 je za žadatele považován jediný výrobce, jsou-li splněny následující podmínky:

3. Místní nebo regionální subjekty členského státu, z něhož seskupení výrobců nebo jediný výrobce pocházejí, mohou poskytovat pomoc při přípravě žádosti o zápis a v souvisejícím řízení.

4. Za žadatele ve smyslu odstavce 1 tohoto článku lze považovat místní nebo regionální orgán jiný než orgány uvedené v čl. 12 odst. 1 a čl. 50 odst. 1 určený členským státem nebo soukromý subjekt určený členským státem. V žádosti o zápis musí být uvedeny důvody tohoto určení.

5. V případě výrobku, který pochází z přeshraniční zeměpisné oblasti, může několik žadatelů z různých členských států, z členských států a třetích zemí, nebo ze třetích zemí podat společnou žádost o zápis zeměpisného označení pro takový výrobek.

1. Aby mohl být název řemeslného nebo průmyslového výrobku chráněn jako zeměpisné označení, musí daný výrobek splňovat specifikaci výrobku, která prokazuje, že jsou splněny všechny požadavky čl. 6 odst. 1. Specifikace výrobku musí být objektivní a nediskriminační a musí uvádět výrobní kroky probíhající ve vymezené zeměpisné oblasti.

Specifikace výrobku musí obsahovat:

2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci výrobku uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud je toto omezení nezbytné k zabránění nadměrně objemným žádostem o zápis, a pravidla pro formu specifikace výrobku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Jednotný dokument obsažený v žádosti o zápis v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. b) se vyhotovuje za použití standardního formuláře obsaženého v příloze II. Obsahuje tyto informace:

2. Je-li žadatelem mikropodnik nebo malý či střední podnik anebo seskupení výrobců sestávající pouze z mikropodniků a malých a středních podniků, snaží se příslušný orgán členského státu určený v souladu s čl. 12 odst. 1, z něhož seskupení výrobců nebo jediný výrobce pochází, v souladu se svou správní praxí pomoci žadateli na jeho žádost s přípravou jednotného dokumentu, aniž je dotčeno rozhodnutí o žádosti o zápis.

V případě přeshraničních žádostí se příslušný orgán kteréhokoli dotčeného členského státu považuje za příslušný orgán ve smyslu prvního pododstavce.

Pokud se členský stát rozhodne použít postup přímého zápisu podle článku 20, snaží se úřad v úzké spolupráci s jediným kontaktním místem určeným podle čl. 19 odst. 5 pomoci žadateli s přípravou jednotného dokumentu.

Žádnou pomocí poskytnutou orgány nebo úřadem podle tohoto odstavce není dotčena odpovědnost žadatele za jednotný dokument.

1. Dokumentace přiložená k žádosti o zápis (dále jen „průvodní dokumentace“) musí obsahovat:

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69 za účelem doplnění tohoto nařízení dalším upřesněním požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, kterými se toto nařízení mění uvedením dalších položek průvodní dokumentace, jež má být předložena.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými určí formát a online podobu průvodní dokumentace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Aniž jsou dotčeny odstavec 2 tohoto článku nebo článek 19, každý členský stát určí orgán příslušný pro vnitrostátní fázi řízení o zápisu zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků.

Tento příslušný orgán je rovněž odpovědný za vnitrostátní fázi řízení o změně specifikace výrobku nebo o zrušení zápisu.

2. Dva nebo více členských států se mohou dohodnout, že vnitrostátní fázi řízení podle odstavce 1, včetně předání žádosti o zápis úřadu, vede příslušný orgán jednoho z uvedených členských států, a to i jménem druhého členského státu nebo ostatních členských států.

3. Členské státy do 1. prosince 2025 sdělí Komisi a úřadu názvy a adresy příslušných orgánů určených podle odstavce 1 a uvedené informace průběžně aktualizují. V téže lhůtě Komisi a úřad informují, pokud se v souvislosti s vnitrostátní fází řízení rozhodnou trvale vzájemně spolupracovat podle odstavce 2.

1. Aniž jsou dotčeny čl. 12 odst. 2 a čl. 20 odst. 1, podává se žádost o zápis zeměpisného označení výrobku pocházejícího z Unie příslušnému orgánu členského státu, z něhož výrobek pochází.

2. Žádost o zápis musí obsahovat:

3. Příslušný orgán žadatelům umožní podávat žádosti o zápis elektronicky.

1. Příslušný orgán přezkoumá žádost o zápis účinnými a transparentními mechanismy s cílem ověřit, zda tato žádost splňuje požadavky stanovené v článcích 6 a 8 a zda obsahuje nezbytné informace podle článků 9, 10 a 11.

2. Pokud příslušný orgán zjistí, že je žádost o zápis neúplná či nesprávná, umožní žadateli, aby ji ve stanovené lhůtě doplnil nebo opravil.

3. Pokud po přezkumu žádosti o zápis příslušný orgán zjistí, že tato žádost požadavky uvedené v článcích 6 a 8 nesplňuje nebo neobsahuje nezbytné informace uvedené v článcích 9, 10 a 11, zamítne ji. V opačném případě zahájí vnitrostátní námitkové řízení podle článku 15.

1. Po přezkumu uvedenému v čl. 14 odst. 1 provede příslušný orgán vnitrostátní námitkové řízení. Jeho součástí musí být zveřejnění žádosti a lhůta alespoň dvou měsíců ode dne zveřejnění, během níž může kdokoli, kdo má oprávněný zájem a má sídlo nebo bydliště v členském státě odpovědném za vnitrostátní fázi řízení nebo v členských státech, z nichž dotčený výrobek pochází (dále jen „vnitrostátní namítající“), podat příslušnému orgánu námitku proti žádosti. Členské státy upraví podrobnosti tohoto námitkového řízení.

2. Shledá-li příslušný orgán námitku přípustnou, vyzve do dvou měsíců od jejího obdržení vnitrostátního namítajícího a žadatele, aby po přiměřenou dobu nepřesahující tři měsíce vedli konzultace s cílem dosáhnout smírného urovnání. Kdykoli během této doby může příslušný orgán na společnou žádost vnitrostátního namítajícího a žadatele tuto dobu prodloužit nejvýše o tři měsíce. Výsledek těchto konzultací, včetně případných dohodnutých změn žádosti, sdělí žadatel příslušnému orgánu.

3. Námitka se musí opírat o jeden nebo více z těchto důvodů:

1. Pokud příslušný orgán po přezkumu žádosti o zápis a posouzení výsledků námitkového řízení, včetně případných dohodnutých změn této žádosti, dospěje k závěru, že jsou splněny požadavky tohoto nařízení, vydá bez zbytečného odkladu kladné rozhodnutí a předá tuto žádost úřadu v souladu s čl. 22 odst. 1. Pokud příslušný orgán shledá, že požadavky tohoto nařízení splněny nejsou, žádost o zápis zamítne.

2. Příslušný orgán své rozhodnutí zveřejní. Elektronicky zveřejní specifikaci výrobku, na níž se jeho kladné rozhodnutí zakládá.

3. Jakýkoli účastník řízení, který má oprávněný zájem, má právo se proti rozhodnutí přijatému podle odstavce 1 odvolat.

1. Členský stát může zeměpisnému označení poskytnout dočasnou vnitrostátní ochranu účinnou ode dne předání žádosti o zápis úřadu.

2. Dočasná vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o žádosti o zápis, nebo dnem zpětvzetí této žádosti.

3. Pokud zeměpisné označení není zapsáno podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za důsledky dočasné vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.

4. Opatření přijatá členskými státy v souladu s tímto článkem mají účinky pouze na vnitrostátní úrovni. Nejsou jimi dotčeny vnitřní trh ani mezinárodní obchod.

1. Komisi je svěřena pravomoc udělit členskému státu výjimku z povinnosti stanovené v oddíle 1 určit příslušný orgán a vyřizovat žádosti na vnitrostátní úrovni, pokud tento členský stát do 30. listopadu 2024 předloží Komisi:

2. Komise si může před přijetím rozhodnutí o výjimce uvedené v odstavci 1 vyžádat od členského státu další informace.

3. Členský stát, kterému byla udělena výjimka v souladu s odstavcem 1, může písemně informovat Komisi o tom, že se rozhodl tuto výjimku již nevyužívat a že se rozhodl určit příslušný orgán pro účely vnitrostátní fáze řízení o zápisu. Tímto rozhodnutím členského státu přestat využívat výjimku nejsou dotčena žádná probíhající řízení o zápisu.

4. Pokud počet přímých žádostí o zápis podaných v souladu s článkem 20 žadateli z členského státu, kterému byla udělena výjimka podle odstavce 1 tohoto článku, výrazně převyšuje odhad uvedený v posouzení předloženém členským státem podle uvedeného odstavce, může Komise tuto výjimku zrušit.

5. Členský stát, kterému byla udělena výjimka podle odstavce 1, určí jediné kontaktní místo pro jakékoli technické otázky týkající se výrobků a žádostí o zápis a poskytne Komisi a úřadu své kontaktní údaje. Toto jediné kontaktní místo musí být nezávislé na žadatelích a nestranné.

6. Členské státy, kterým byla udělena výjimka v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, nejsou osvobozeny od povinností stanovených v článcích 49 až 62.

1. Pokud byla členskému státu udělena výjimka v souladu s čl. 19 odst. 1, podává žadatel z tohoto členského státu jakoukoli žádost o zápis (dále jen „přímá žádost“), žádost o změnu specifikace výrobku nebo žádost o zrušení zápisu ve vztahu k výrobku pocházejícímu z Unie přímo úřadu.

2. Článek 14, čl. 16 odst. 2, čl. 23 odst. 1, 2 a 4 až 7 a články 25 až 33 se použijí obdobně na řízení o přímém zápisu podle tohoto článku.

3. V řízení o přímém zápisu může každá osoba, která má oprávněný zájem, včetně vnitrostátních namítajících, podat u úřadu námitku v souladu s článkem 25.

4. Úřad komunikuje se žadatelem s jediným kontaktním místem podle čl. 19 odst. 5 o veškerých technických otázkách týkajících se přímé žádosti.

5. Do dvou měsíců od podání žádosti úřadu poskytne členský stát prostřednictvím jediného kontaktního místa pomoc, zejména v souvislosti s přezkumem přímých žádostí. Na žádost členského státu může být tato lhůta prodloužena o dva měsíce. Tato pomoc zahrnuje přezkum určitých konkrétních aspektů přímých žádostí podaných u úřadu, ověření informací v přímých žádostech, vydání prohlášení týkajících se takových informací a poskytnutí dalších vysvětlení, jež si úřad v souvislosti s těmito žádostmi vyžádá.

6. Pokud některý členský stát neposkytne pomoc prostřednictvím jediného kontaktního místa ve lhůtě uvedené v odstavci 5 tohoto článku, řízení o zápisu se až na šest měsíců přeruší. Není-li v uvedeném období pomoc poskytnuta, konzultuje oddělení zeměpisných označení zřízené podle článku 34 (dále jen „oddělení zeměpisných označení“) před přijetím konečného rozhodnutí o přímé žádosti poradní výbor.

7. Tento článek se nepoužije na žádosti o zápis zeměpisných označení týkajících se výrobků pocházejících ze třetí země (dále jen „zeměpisné označení třetí země“).

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním kritérií pro řízení o přímém zápisu.

9. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro postupy přípravy a podávání přímých žádostí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

Řízení o zápisu na úrovni Unie zahrnují:

1. V případech uvedených v čl. 21 písm. a) předává žádost o zápis úřadu příslušný orgán dotčeného členského státu. V takových případech musí žádost obsahovat:

2. V případech uvedených v čl. 21 písm. b) podává přímou žádost úřadu žadatel.

V takových případech musí žádost obsahovat:

3. V případech uvedených v čl. 21 písm. c) podává žádost o zápis zeměpisného označení třetí země úřadu buď přímo žadatel, nebo příslušný orgán dotčené třetí země, v závislosti na právu této třetí země. Žadatel a příslušný orgán dotčené třetí země se považují za účastníky řízení o zápisu.

V takových případech musí žádost obsahovat:

4. Společnou žádost o zápis podává v souladu s čl. 8 odst. 5 úřadu:

5. Společná žádost o zápis uvedená v čl. 8 odst. 5 musí v příslušných případech obsahovat dokumenty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku z dotčených členských států nebo třetích zemí. Související vnitrostátní fáze řízení o zápisu podle článků 14, 15 a 16 je vedena ve všech dotčených členských státech, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 12 odst. 2.

6. Žádosti o zápis se podávají a předávají elektronicky za využití digitálního systému pro elektronické podávání a předávání žádostí o zápis úřadu uvedeného v článku 67.

7. Žádost o zápis úřad po jejím obdržení zveřejní v unijním rejstříku zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků (dále jen „unijní rejstřík“) uvedenému v článku 37. Specifikace výrobku podle odst. 1 písm. d) tohoto článku se průběžně aktualizuje.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením postupů a podmínek pro přípravu a podávání či předávání žádostí o zápis úřadu.

9. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro postupy týkající se žádostí o zápis podávaných či předávaných úřadu a pro jejich formu a podobu, a to i ve vztahu k žádostem týkajícím se území více než jedné země. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Žádost o zápis podanou nebo předanou v souladu s článkem 22 přezkoumá úřad, konkrétně oddělení zeměpisných označení. Úřad ověří, zda:

2. Přezkum provedený podle odstavce 1 tohoto článku zohlední výsledek vnitrostátní fáze řízení o zápisu v dotčeném členském státě, s výjimkou případů, kdy se použije článek 20.

3. Přezkum uvedený v odstavci 1 se provede do šesti měsíců od obdržení žádosti o zápis. Pokud doba přezkumu přesáhne nebo pravděpodobně přesáhne šest měsíců, informuje úřad žadatele písemně o důvodech prodlení.

4. Úřad si může od příslušného orgánu dotčeného členského státu vyžádat doplňující údaje. Pokud žádost o zápis podává žadatel ze třetí země nebo příslušný orgán třetí země, poskytne tento žadatel nebo tento příslušný orgán doplňující údaje, pokud o to úřad požádá.

5. Pokud oddělení zeměpisných označení konzultuje poradní výbor, je o tom žadatel vyrozuměn a staví se běh lhůty uvedené v odstavci 3.

6. Pokud úřad na základě přezkumu provedeného podle odstavce 1 zjistí, že žádost je neúplná nebo nepřesná, zašle své připomínky příslušnému orgánu členského státu nebo, v případě žádosti o zápis ze třetí země, žadateli nebo příslušnému orgánu, který úřadu tuto žádost podal, a požádá je o doplnění nebo opravu žádosti ve lhůtě dvou měsíců. Úřad žadatele uvědomí o tom, že žádost bude zamítnuta, pokud nebude ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena.

Pokud příslušný orgán dotčeného členského státu nebo v případě žádosti o zápis ze třetí země dotčený žadatel nebo příslušný orgán žádost ve stanovené lhůtě nedoplní nebo neopraví, žádost se zamítne podle čl. 29 odst. 1.

7. Pokud úřad na základě přezkumu provedeného podle odstavce 1 tohoto článku dospěje k závěru, že podmínky stanovené tímto nařízením jsou splněny, zveřejní pro účely námitek v unijním rejstříku jednotný dokument a odkaz na specifikaci výrobku zveřejněnou elektronicky v souladu s čl. 16 odst. 2. Jednotný dokument se zveřejní ve všech úředních jazycích Unie.

1. Příslušný orgán členského státu úřad bez zbytečného odkladu informuje o jakémkoli vnitrostátním správním či soudním řízení proti svému rozhodnutí, které by mohlo mít vliv na zápis zeměpisného označení.

2. Úřad není povinen dodržet lhůtu pro dokončení přezkumu stanovenou v čl. 23 odst. 3 a musí uvědomit žadatele o důvodech prodlení, pokud příslušný orgán některého členského státu:

3. Pokud správní nebo soudní rozhodnutí uvedené v odst. 2 písm. a) nabude právní moci, příslušný orgán členského státu o tom úřad uvědomí.

4. Výjimka stanovená v odstavci 2 platí do okamžiku, kdy příslušný orgán členského státu informuje úřad o tom, že důvod k přerušení pominul.

1. Do tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na elektronické zveřejnění specifikace výrobku v unijním rejstříku stanoveném v čl. 23 odst. 7 může namítající ve smyslu odstavce 2 tohoto článku podat u úřadu námitku. Žadatel a namítající se považují za účastníky řízení.

2. Namítajícím může být příslušný orgán některého členského státu nebo třetí země anebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem a sídlem nebo bydlištěm ve třetí zemi nebo v jiném členském státě, s výjimkou vnitrostátního namítajícího uvedeného v čl. 15 odst. 1.

3. Úřad posoudí přípustnost námitky v souladu s článkem 26.

4. Shledá-li úřad námitku přípustnou, vyzve do dvou měsíců od jejího obdržení namítajícího a žadatele, aby po přiměřenou dobu nepřesahující tři měsíce vedli konzultace s cílem dosáhnout smírného urovnání. Kdykoli během této doby může úřad na společnou žádost namítajícího a žadatele tuto dobu prodloužit nejvýše o tři měsíce. Úřad nabídne alternativní řešení sporů, jako je mediace, pro konzultace mezi žadatelem a namítajícím uvedené v článku 170 nařízení (EU) 2017/1001.

5. Během konzultací uvedených v odstavci 4 si žadatel a namítající vzájemně poskytnou informace nezbytné pro posouzení, zda žádost o zápis splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení.

6. Oddělení zeměpisných označení může v kterékoli fázi námitkového řízení konzultovat poradní výbor a v takovém případě o tom jsou účastníci vyrozuměni a staví se běh lhůty uvedené v odstavci 4.

7. Do jednoho měsíce od ukončení konzultací podle odstavce 4 oznámí žadatel úřadu jejich výsledek.

8. Pokud byly v návaznosti na konzultace informace zveřejněné v souladu s čl. 23 odst. 7 změněny, provede úřad nový přezkum pozměněné žádosti o zápis. Pokud byla tato žádost změněna podstatným způsobem a úřad má za to, že pozměněná žádost splňuje podmínky pro zápis, zveřejní ji v souladu s čl. 23 odst. 7.

9. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro podávání námitky a určí formát a online podobu odůvodněného prohlášení o námitce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Námitka podaná v souladu s článkem 25 je přípustná pouze tehdy, obsahuje-li veškeré informace uvedené ve standardním formuláři pro odůvodněné prohlášení o námitce obsaženém v příloze III.

2. Námitka se musí opírat o jeden nebo více z těchto důvodů:

3. Námitka, která není přípustná v souladu s odstavcem 1, se zamítne.

1. Do tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na specifikaci výrobku v unijním rejstříku v souladu s čl. 23 odst. 7 může příslušný orgán některého členského státu nebo třetí země anebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem a sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě nebo ve třetí zemi podat úřadu připomínky.

2. V připomínkách musí být uvedeny veškeré nepřesnosti nebo dodatečné informace týkající se žádosti, včetně možného porušení jiného práva Unie. Na základě připomínek nevznikají jejich podateli žádná práva a jejich podáním není zahájeno námitkové řízení. Žádná připomínka se nesmí zakládat na důvodech pro námitku a její podatel není účastníkem řízení.

3. Úřad sdělí připomínky žadateli a s výjimkou případů, kdy jsou připomínky nejasné nebo zjevně nesprávné, je zohlední při rozhodování o žádosti o zápis.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro předkládání připomínek a určí jejich formát a online podobu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Aniž je dotčen článek 44, může úřad při zápisu zeměpisného označení rozhodnout, že udělí přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit výrobkům pocházejícím z některého členského státu nebo třetí země a nesoucím označení, jež sestává z názvu, který je v rozporu s článkem 40, nebo tento název obsahuje, aby i nadále používaly označení, s nímž byly uvedeny na trh, jestliže přípustná námitka podle článku 15 nebo 25 proti žádosti o zápis zeměpisného označení, jehož ochrana je tím porušena, dokládá, že:

2. Úřad může udělit přechodné období v délce až patnácti let nebo rozhodnout o prodloužení přechodného období uděleného podle odstavce 1 až na celkem patnáct let, pokud se dodatečně prokáže, že:

3. Rozhodnutí o udělení nebo prodloužení přechodného období uvedeného v odstavcích 1 a 2 se zveřejní v unijním rejstříku.

4. Během přechodného období se při používání názvu podle odstavce 1 údaj o zemi původu jasně a viditelně uvede na etiketě a v relevantních případech, je-li výrobek uváděn na trh na internetových stránkách věnovaných prodeji, jako součást popisu výrobku.

5. Ve snaze o dosažení dlouhodobého cíle, jímž je zajistit, aby všichni výrobci výrobku označovaného zeměpisným označením v dotčené zeměpisné oblasti dodržovali specifikaci daného výrobku, může členský stát udělit až desetileté přechodné období pro dosažení souladu počínající dnem předání žádosti o zápis úřadu, jestliže dané subjekty uváděly dotčený výrobek na trh v souladu s právem, používaly dotčený název nepřetržitě nejméně po dobu pěti let před podáním žádosti o zápis příslušnému orgánu uvedeného členského státu a tuto skutečnost uvedly ve vnitrostátním námitkovém řízení podle článku 15.

6. Odstavec 5 se použije obdobně na zeměpisné označení odkazující na zeměpisnou oblast ve třetí zemi. Povinnost odkazovat ve vnitrostátním námitkovém řízení na nepřetržité používání podle uvedeného odstavce se nevztahuje na zeměpisná označení odkazující na zeměpisnou oblast ve třetí zemi.

1. Pokud úřad na základě informací, které má k dispozici z přezkumu provedeného podle článku 23, dospěje k závěru, že některý z požadavků uvedených ve zmíněném článku není splněn, žádost o zápis zamítne.

2. Pokud úřad na základě informací, které má k dispozici z přezkumu provedeného podle článku 23, dospěje k závěru, že požadavky tohoto nařízení jsou splněny a nebyla obdržena žádná přípustná námitka, zeměpisné označení zapíše.

3. Pokud úřad obdrží přípustnou námitku a po konzultacích uvedených v čl. 25 odst. 4 je dosaženo dohody, pak po kontrole, zda je dohoda v souladu s právem Unie, zeměpisné označení zapíše. V případě nezávažných změn informací zveřejněných podle čl. 23 odst. 7 úřad tyto informace podle potřeby aktualizuje.

4. Pokud úřad obdrží přípustnou námitku, ale po konzultacích uvedených v čl. 25 odst. 4 není dosaženo dohody, pak přezkoumá, zda je námitka opodstatněná. Úřad posuzuje důvody námitky ve vztahu k území Unie. Na základě tohoto posouzení buď námitku zamítne a název zapíše jako zeměpisné označení, nebo žádost o zápis zamítne.

5. V rozhodnutích úřadu v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku se upřesní jakékoli případné podmínky pro zápis a v případě nezávažných změn informací, které byly zveřejněny podle čl. 23 odst. 7, je úřad pro informaci znovu zveřejní.

6. Rozhodnutí přijatá úřadem se zveřejní v unijním rejstříku ve všech úředních jazycích Unie. Odkaz na rozhodnutí zveřejněné v unijním rejstříku se zveřejní ve všech úředních jazycích Unie v Úředním věstníku Evropské unie.

1. V případě žádostí o zápis podle článku 21 může Komise kdykoli před koncem řízení z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo úřadu převzít od úřadu pravomoc rozhodnout o této žádosti, pokud by zápis navrhovaného zeměpisného označení mohl být v rozporu s veřejným pořádkem nebo by takový zápis nebo zamítnutí žádosti o něj mohly ohrozit obchodní či vnější vztahy Unie.

2. Pokud Komise převezme řízení od úřadu podle odstavce 1 tohoto článku, poskytne úřad Komisi návrh rozhodnutí uvedeného v čl. 29 odst. 1 až 5.

3. Komise přijme veškerá rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2 a zveřejňují se v unijním rejstříku.

4. Odstavce 1, 2 a 3 se použijí obdobně na řízení o změně specifikace výrobku a o zrušení zápisu.

5. Pro účely odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku úřad zajistí, aby Komise měla prostřednictvím digitálního systému pro elektronické podávání a předávání žádostí o zápis úřadu uvedeného v článku 67 přístup k dokumentům týkajícím se žádostí o zápis, žádostí o změnu specifikace výrobku a žádostí o zrušení zápisu.

6. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví postup vztahující se na situace uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Žadatel, jehož jménem bylo zeměpisné označení zapsáno, nebo výrobce používající zeměpisné označení v souladu s čl. 47 odst. 1 mohou požádat o schválení změny specifikace výrobku s tímto zapsaným zeměpisným označením.

2. Změny specifikace výrobku se dělí do dvou kategorií:

3. Změna se považuje za změnu unijní, pokud vyžaduje revizi jednotného dokumentu a je splněna kterákoli z těchto podmínek:

4. V souvislosti se žádostí o unijní změnu se obdobně použijí kroky vnitrostátní a unijní fáze řízení stanovené v článcích 7, 8 a 14 až 30. Rozhodnutí o žádosti o unijní změnu přijímá úřad nebo, pokud se použije článek 30, Komise.

5. Jakákoli změna specifikace výrobku se zapsaným zeměpisným označením jiná než uvedená v odstavci 3 se považuje za standardní změnu a spadá do pravomoci členského státu nebo třetí země, z nichž výrobek pochází. Relevantní příslušný orgán sdělí standardní změny po jejich schválení úřadu.

Použije-li se článek 20, schvaluje standardní změny úřad.

6. Standardní změna se považuje za dočasnou, pokud se týká dočasné změny specifikace výrobku vyplývající z uložení povinných hygienických opatření orgány veřejné správy, z přírodní katastrofy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek, které byly jako takové oficiálně uznány příslušnými orgány, nebo z katastrofy způsobené člověkem, například války, hrozby války nebo teroristického útoku.

7. Žádost o změnu podaná příslušným orgánem třetí země nebo výrobci usazenými v třetí zemi musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s právem o ochraně zeměpisných označení, které platí v uvedené třetí zemi.

8. Pokud se žádost o unijní změnu týkající se zeměpisného označení označujícího výrobek pocházející z členského státu týká i standardních změn, úřad nebo Komise přezkoumají v souladu s odstavcem 4 pouze unijní změnu.

9. Příslušný orgán dotčeného členského státu nebo úřad mohou případně vyzvat žadatele, na jehož jméno bylo zeměpisné označení zapsáno, aby provedl další změny specifikace výrobku.

10. Unijní a standardní změny úřad po jejich schválení zveřejní v unijním rejstříku.

11. Komise může přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro postupy pro žádosti o unijní změnu a pro jejich formu a podobu a pro postupy pro standardní změny, pro jejich formu a pro jejich sdělování úřadu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Zápis zeměpisného označení se zruší, pokud bylo zeměpisné označení zapsáno v rozporu s čl. 42 odst. 1, čl. 43 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 44 odst. 2.

2. Zápis zeměpisného označení může být zrušen, pokud:

3. Zápis zeměpisného označení může být rovněž zrušen na žádost žadatele, na jehož jméno bylo zeměpisné označení zapsáno.

4. Žádost o zrušení zápisu podle odstavců 1 a 2 může podat příslušný orgán členského státu či příslušný orgán třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem.

5. Komise nebo úřad mohou zahájit řízení o zrušení zápisu z vlastního podnětu z důvodů stanovených v odstavci 2.

6. Kroky vnitrostátní a unijní fáze řízení stanovené v článcích 7, 8, 14, 15, 16 a 20 až 30 se použijí obdobně na řízení o zrušení zápisu.

7. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 tohoto článku úřad před přijetím rozhodnutí o zrušení zápisu zeměpisného označení uvědomí žadatele, na jehož jméno je zeměpisné označení zapsáno. Před přijetím rozhodnutí o zrušení zápisu zeměpisného označení třetí země konzultuje úřad příslušné orgány dotčené třetí země. Pokud bylo zeměpisné označení zapsáno podle článku 20, může oddělení zeměpisných označení konzultovat poradní výbor a jediné kontaktní místo dotčeného členského státu.

8. Je-li zápis zeměpisného označení zrušen, unijní rejstřík se odpovídajícím způsobem aktualizuje.

9. Tento článek se nevztahuje na zeměpisná označení třetích zemí, která jsou v Unii chráněna podle Ženevského aktu nebo podle jiné mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou.

10. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro postupy a formu týkající se zrušení zápisu, jakož i pro podobu žádostí o zrušení zápisu uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Kterýkoli účastník řízení upraveného tímto nařízením, který je nepříznivě dotčen některým rozhodnutím přijatým úřadem v uvedeném řízení, se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k odvolacím senátům uvedeným v článku 36 (dále jen „odvolací senáty“). Členské státy mají právo přistoupit k odvolacímu řízení.

2. Odvolání má odkladný účinek. Rozhodnutí úřadu, které nebylo napadeno, nabývá účinku prvním dnem po dni uplynutí lhůty uvedené v odst. 4 prvním pododstavci.

3. Proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k některému z účastníků, se lze odvolat pouze v souvislosti s odvoláním proti konečnému rozhodnutí.

4. Odvolání se podává písemně úřadu ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění napadeného rozhodnutí. Odvolání se považuje za řádně podané až po zaplacení příslušného poplatku.

V případě odvolání se písemné odůvodnění odvolání předkládá úřadu do čtyř měsíců ode dne zveřejnění napadeného rozhodnutí.

5. Po přezkoumání přípustnosti odvolání o něm odvolací senáty rozhodnou. Odvolací senáty buď vykonají jakoukoli pravomoc příslušnou oddělení zeměpisných označení, jež bylo odpovědné za napadené rozhodnutí, nebo případ tomuto oddělení zeměpisných označení postoupí.

Odvolací senáty mohou z vlastního podnětu nebo na písemnou a odůvodněnou žádost účastníka řízení konzultovat poradní výbor.

Úřad nabídne alternativní řešení sporů, například mediační služby uvedené v článku 170 nařízení (EU) 2017/1001, s cílem pomoci účastníkům řízení dosáhnout smírného urovnání.

6. Proti rozhodnutím odvolacích senátů o odvoláních lze do dvou měsíců ode dne jejich oznámení podat žalobu k Tribunálu pro porušení podstatných procesních náležitostí, porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, porušení tohoto nařízení nebo porušení jakéhokoli právního pravidla týkajícího se jeho uplatňování nebo zneužití pravomoci. Žalobu může podat kterýkoli účastník řízení před odvolacími senáty, pokud je jejich rozhodnutím nepříznivě dotčen, a kterýkoli členský stát. Tribunál může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit.

7. Rozhodnutí odvolacích senátů nabývají účinku prvním dnem po dni uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6, nebo byla-li v uvedené lhůtě podána žaloba k Tribunálu, prvním dnem po dni zamítnutí této žaloby nebo odmítnutí jakéhokoli kasačního opravného prostředku podaného k Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Tribunálu. Úřad přijme nezbytná opatření, aby vyhověl rozsudku Tribunálu nebo, v případě podání kasačního opravného prostředku proti tomuto rozsudku, Soudního dvora.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním:

1. V rámci úřadu se zřizuje oddělení zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky. Toto oddělení zeměpisných označení je příslušné přijímat rozhodnutí o:

2. Rozhodnutí o námitkách a o žádostech o zrušení zápisu přijímá komise složená ze tří členů. Alespoň jeden z nich musí mít právnické vzdělání. Všechna ostatní rozhodnutí podle odstavce 1 přijímá jediný člen s náležitou kvalifikací.

1. Zřizuje se poradní výbor, který vydává stanovisko v případech stanovených v tomto nařízení.

2. Oddělení zeměpisných označení a odvolací senáty mohou a na žádost Komise musí konzultovat s poradním výborem otázky týkající se žádosti v jakékoli fázi řízení o zápisu, včetně námitkového nebo odvolacího řízení nebo řízení o změně specifikace výrobku nebo o zrušení zápisu podle článků 23, 25, 26, 29, 31, 32 a 33. Poradní výbor může být rovněž konzultován v souvislosti s horizontálními záležitostmi, jako jsou:

3. Oddělení zeměpisných označení a případně odvolací senáty mohou konzultovat s poradním výborem možný zápis názvů, na něž se vztahují přímé žádosti uvedené v článku 20, jako zeměpisných označení.

4. Stanoviska poradního výboru vyslovuje komise složená ze tří členů a jsou nezávazná.

5. Poradní výbor tvoří jeden zástupce z každého členského státu a jeden zástupce Komise a jejich náhradníci. Je-li to nezbytné, jsou k poskytnutí odborných znalostí poradnímu výboru přizváni uznávaní odborníci na zeměpisná označení nebo dotčenou kategorii výrobků, včetně zástupců regionů a akademické obce.

6. Délka funkčního období členů poradního výboru činí nejvýše pět let a lze je jmenovat opakovaně.

7. Úřad zveřejní seznam členů poradního výboru na svých internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

8. Postupy týkající se jmenování členů poradního výboru a jeho fungování se upřesní v jednacím řádu výboru schváleném správní radou zřízenou článkem 153 nařízení (EU) 2017/1001 a zveřejní. Členové poradního výboru nesmějí být ve střetu zájmů.

9. Úřad poskytuje poradnímu výboru nezbytnou logistickou podporu a sekretariát pro jeho zasedání.

1. Úřad zřídí a spravuje elektronický unijní rejstřík za účelem správy zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků. Tento rejstřík musí být snadno přístupný veřejnosti a ve strojově čitelném formátu.

2. Po nabytí účinku rozhodnutí o zápisu zeměpisného označení v souladu s článkem 29 nebo 30 zapíše úřad do unijního rejstříku tyto údaje:

3. Do unijního rejstříku se mohou v případě, že tak Komise rozhodne, zapisovat zeměpisná označení třetích zemí, která jsou v Unii chráněna na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. V takovém případě přijme Komise prováděcí akt a v návaznosti na něj úřad zapíše daná zeměpisná označení do unijního rejstříku. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

4. Zeměpisné označení se zapíše do unijního rejstříku původním písmem. Nepoužívá-li se v původním písmu latinka, zeměpisné označení se přepíše do latinky a do unijního rejstříku se zapíší obě verze zeměpisného označení, které mají stejný status.

5. Úřad uchovává dokumentaci související se zápisem zeměpisného označení v digitální nebo papírové podobě po dobu platnosti zeměpisného označení a v případě zamítnutí žádosti o zápis nebo zrušení zápisu po dobu deseti let po tomto zamítnutí nebo zrušení.

6. Provozní náklady unijního rejstříku jsou hrazeny z provozního rozpočtu úřadu.

7. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví architekturu IT a podobu unijního rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Úřad zajistí, aby měla každá osoba možnost stáhnout si z unijního rejstříku snadno a bezplatně ve strojově čitelném formátu úřední výpis, který poskytuje důkaz o zápisu zeměpisného označení a další relevantní údaje včetně data podání žádosti o zápis nebo jiného data relevantního pro uplatnění práva přednosti. Úřední výpis lze použít jako osvědčení o pravosti.

2. Komise přijme prováděcí akty, kterými určí formát a online podobu výpisů z unijního rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Na žádost Komise provede úřad přezkum zeměpisných označení třetích zemí a správních úkonů týkajících se těchto označení v případě:

2. Na základě informací obdržených od Komise úřad zveřejní a v případě změn aktualizuje seznam mezinárodních dohod, jež chrání zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků a jichž je Unie smluvní stranou, jakož i seznam zeměpisných označení chráněných podle těchto dohod.

1. Zeměpisná označení zapsaná v unijním rejstříku jsou chráněna proti:

2. Pro účely odst. 1 písm. b) se má za to, že o připomenutí zeměpisného označení jde zejména tehdy, pokud je v mysli průměrného evropského spotřebitele, který je přiměřeně informovaný, přiměřeně všímavý a obezřetný, vytvořena dostatečně přímá a jasná souvislost s výrobkem, na který se vztahuje zapsané zeměpisné označení.

3. Ochrana zeměpisných označení se vztahuje rovněž na jakékoli použití doménového jména, které je v rozporu s odstavcem 1.

4. Ochrana zeměpisných označení se vztahuje rovněž na:

5. Seskupení výrobců nebo jakýkoli výrobce, který je oprávněn používat chráněné zeměpisné označení, mají nárok bránit třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku přivezly do Unie určité zboží, aniž by v ní bylo propuštěno do volného oběhu, pokud toto zboží, včetně jeho obalů, pochází ze třetích zemí a je v rozporu s odstavcem 1.

6. Zeměpisné označení chráněné podle tohoto nařízení nemůže v Unii zdruhovět.

7. Pokud je zeměpisným označením složený název, který obsahuje druhový výraz, nepředstavuje použití tohoto výrazu jednání uvedené v odst. 1 písm. a) a b).

1. Článkem 40 není dotčeno používání chráněného zeměpisného označení výrobci v souladu s článkem 47 k označení toho, že hotový výrobek obsahuje nebo zahrnuje jako část nebo součást výrobek označený uvedeným zeměpisným označením, pokud je toto používání v souladu s poctivými obchodními praktikami a nezneužívá, neoslabuje, nezhoršuje ani nepoškozuje pověst zeměpisného označení.

2. Chráněné zeměpisné označení označující část nebo součást hotového výrobku se nesmí používat v obchodním označení tohoto výrobku, ledaže by žadatel, na jehož jméno bylo zeměpisné označení zapsáno, s takovým použitím souhlasil.

1. Jako zeměpisné označení nelze zapsat druhový výraz.

2. Pro určení toho, zda je výraz druhovým, se přihlédne ke všem relevantním faktorům, zejména:

1. Žádost o zápis podaná poté, co bylo v Unii zažádáno o ochranu zcela nebo částečně homonymního názvu jako zeměpisného označení, nebo poté, co mu byla taková ochrana udělena, se zamítne, pokud v praxi neexistuje dostatečný rozdíl mezi těmito dvěma homonymními názvy co do jejich podmínek místního a tradičního používání a jejich podoby, přičemž se zohlední potřeba zajistit, aby se dotčeným výrobcům dostalo spravedlivého zacházení a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost nebo zeměpisný původ výrobků.

2. Název, který je zcela nebo částečně homonymní s názvem, o jehož ochranu jako zeměpisného označení bylo v Unii zažádáno nebo jemuž byla taková ochrana udělena a který by mohl spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný zeměpisný původ výrobku, nesmí být zapsán, a to ani tehdy, jestliže odpovídá skutečnému území, regionu nebo místu původu daného výrobku.

3. Pro účely tohoto článku se „názvem, o jehož ochranu jako zeměpisného označení bylo v Unii zažádáno nebo jemuž byla taková ochrana udělena“, rozumějí:

1. Přihláška ochranné známky, jejíž užívání by bylo v rozporu s článkem 40, se zamítne, pokud je tato přihláška podána po dni podání žádosti o zápis zeměpisného označení úřadu. Zohlední se jakékoli případné právo přednosti uplatněné v přihlášce ochranné známky.

2. Žádost o zápis zeměpisného označení se zamítne, pokud by vzhledem k ochranné známce s dobrým jménem nebo všeobecně známé známce mohl název navrhovaný jako zeměpisné označení uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost výrobku.

3. Úřad a v relevantních případech vnitrostátní příslušné orgány na žádost prohlásí ochranné známky zapsané v rozporu s odstavcem 1 za neplatné.

4. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, lze ochrannou známku, jejíž užívání je v rozporu s článkem 40 tohoto nařízení a jež byla přihlášena, zapsána nebo, jestliže tuto možnost stanoví použitelné právo, zavedena užíváním v dobré víře v Unii přede dnem podání žádosti o zápis zeměpisného označení úřadu, i nadále užívat a obnovovat bez ohledu na zápis zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).) nebo nařízení (EU) 2017/1001. V takových případech je používání zeměpisného označení a příslušné ochranné známky povoleno.

5. Na etiketách a obalech mohou být společně se zeměpisným označením použity garanční a certifikační ochranné známky uvedené v čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2436 a v článku 83 nařízení (EU) 2017/1001 a kolektivní ochranné známky uvedené v čl. 29 odst. 3 směrnice (EU) 2015/2436 a v článku 74 nařízení (EU) 2017/1001.

1. Seskupení výrobců fungují způsobem, který je transparentní, otevřený a nediskriminační a který všem výrobcům výrobku označeného zeměpisným označením umožňuje, aby se k seskupení výrobců kdykoli připojili.

Členské státy mohou stanovit, že se práce seskupení výrobců mohou účastnit také veřejné subjekty a další zúčastněné strany, jako jsou skupiny spotřebitelů, maloobchodníci a dodavatelé.

2. Seskupení výrobců zajistí, aby výrobci tvořící součást seskupení při používání chráněného zeměpisného označení a symbolu Unie na trhu soustavně zachovávali soulad s odpovídající specifikací výrobku. Seskupení výrobců může vykonávat zejména tato práva a vykonávat tyto úkoly:

1. Zapsané zeměpisné označení může používat každý výrobce, jehož výrobek je v souladu s odpovídající specifikací výrobku.

2. Výrobci zajistí, aby jejich výrobky byly v souladu s odpovídající specifikací výrobku.

1. Pro zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků se použije symbol Unie stanovený pro „chráněná zeměpisná označení“ podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014.

2. V případě řemeslných a průmyslových výrobků pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh pod zeměpisným označením, se na etiketě a reklamních či komunikačních materiálech může uvést symbol Unie. Zeměpisné označení se uvede ve stejném zorném poli jako symbol Unie.

3. Na etiketě výrobků označených zeměpisným označením řemeslných a průmyslových výrobků lze uvést zkratku „CHZO“ odpovídající výrazu „chráněné zeměpisné označení“.

4. Symbol Unie, označení a zkratka se mohou používat na etiketách a v reklamním či komunikačním materiálu pro hotové výrobky, pokud se zeměpisné označení vztahuje na jejich část nebo součást. V takovém případě se symbol Unie, označení nebo zkratka umístí vedle názvu části nebo součásti, která je jasně určena jako část nebo součást. Symbol Unie, označení nebo zkratka nesmějí být umístěny způsobem, který by spotřebiteli naznačoval, že zeměpisným označením je chráněn název hotového výrobku jako celku spíše než název jeho části nebo součásti.

5. Na etiketě výrobku a v případných reklamních či komunikačních materiálech pro výrobek lze symbol Unie, označení či případně zkratku uvést až po zveřejnění rozhodnutí o zápisu zeměpisného označení v souladu s čl. 29 odst. 6 nebo případně čl. 30 odst. 3.

6. Na etiketě výrobku a v případných reklamních či komunikačních materiálech pro výrobek mohou být rovněž uvedeny:

7. Na etiketě výrobku a v reklamních či komunikačních materiálech pro výrobek lze uvést symbol Unie spojený se zeměpisným označením třetí země zapsaným v unijním rejstříku. V takovém případě se použije odstavec 2.

8. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické vlastnosti symbolu Unie a označení, jakož i pravidla pro jejich používání na výrobcích uváděných na trh pod zapsaným zeměpisným označením, včetně pravidel týkajících se jazykových znění, jež mají být použita. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Tato hlava se vztahuje na kontroly týkající se zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 se vztahují rovněž na:

1. Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za kontroly stanovené v této hlavě.

2. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 musí být objektivní a nestranné a musí jednat transparentně. Musí mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k efektivnímu plnění svých funkcí.

1. U výrobku označeného zeměpisným označením a pocházejícího z Unie se soulad s odpovídající specifikací výrobku ověřuje na základě vlastního prohlášení. Vlastní prohlášení se činí na standardním formuláři obsaženém v příloze I a musí obsahovat požadované informace uvedené ve zmíněné příloze.

2. Před uvedením výrobku na trh předloží výrobci vlastní prohlášení příslušnému orgánu uvedenému v čl. 50 odst. 1. Jakmile je výrobek uveden na trh, předkládají výrobci každé tři roky znovu vlastní prohlášení, aby prokázali pokračující soulad výrobku se specifikací výrobku. Je-li specifikace výrobku změněna způsobem, který má dopad na dotčený výrobek, vlastní prohlášení se neprodleně aktualizuje.

3. Příslušný orgán zkontroluje alespoň to, zda jsou informace uvedené ve vlastním prohlášení úplné a konzistentní. Pokud se přesvědčí, že informace uvedené ve vlastním prohlášení jsou úplné a konzistentní, a nemá žádné další výhrady týkající se souladu, vydá osvědčení o oprávnění používat pro dotčený výrobek zeměpisné označení nebo obnoví platnost stávajícího osvědčení. V případě zjevných chyb či nesrovnalostí ve vlastním prohlášení dá výrobci možnost vlastní prohlášení doplnit nebo opravit.

4. Ověřování založené na vlastním prohlášení nebrání výrobcům v tom, aby soulad výrobku se specifikací výrobku dali ověřit subjekty pro certifikaci výrobků nebo fyzickými osobami.

5. Za účelem ověření souladu výrobku, na který se vztahuje vlastní prohlášení, provádějí kontroly, které se mohou uskutečnit před uvedením výrobku na trh a po něm, na základě analýzy rizik a na základě případných oznámení zainteresovaných výrobců výrobků označených zeměpisným označením:

6. V případě nesouladu přijme příslušný orgán veškerá nezbytná opatření k nápravě.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69 za účelem změny tohoto nařízení tím, že se v relevantních případech změní údaje a požadavky týkající se standardního formuláře obsaženého v příloze I.

1. Jako alternativu k postupu stanovenému v článku 51 mohou členské státy stanovit ověření souladu výrobku s odpovídající specifikací výrobku kontrolami, které před uvedením výrobku na trh a po něm provede:

2. Pokud kontroly provedené před uvedením výrobku na trh prokáží soulad výrobku se specifikací výrobku, vydá příslušný orgán pro dotčený výrobek osvědčení o oprávnění používat zeměpisné označení.

3. Kontroly prováděné po uvedení výrobku na trh vycházejí z analýzy rizik a z případných oznámení zainteresovaných výrobců výrobků označených zeměpisnými označeními. Pokud tyto kontroly prokáží soulad výrobku se specifikací výrobku, příslušný orgán osvědčení o oprávnění obnoví.

4. V případě nesouladu přijme příslušný orgán veškerá nezbytná opatření k nápravě.

Pokud jde o zeměpisná označení třetí země, ověří soulad s odpovídající specifikací výrobku před uvedením výrobku na trh:

1. Příslušné orgány uvedené v čl. 50 odst. 1 sledují používání zeměpisných označení na trhu bez ohledu na to, zda se dotčené výrobky nacházejí ve skladu, v tranzitu či v distribuci nebo jsou nabízeny k prodeji na velkoobchodní nebo maloobchodní úrovni, a to i v elektronickém obchodování.

2. Pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku provádějí příslušné orgány uvedené v čl. 50 odst. 1 kontroly na základě analýzy rizik a případných oznámení zainteresovaných výrobců výrobků označených zeměpisným označením. V případě potřeby učiní tyto orgány vhodné správní a právní kroky, aby zabránily užívání názvů výrobků nebo služeb, které jsou na jejich území vyráběny, poskytovány nebo uváděny na trh a které porušují ochranu zeměpisných označení stanovenou v článcích 40 a 41, nebo aby takové užívání zastavily.

1. Příslušné orgány mohou přenést úkoly kontroly podle čl. 51 odst. 5, čl. 52 odst. 2 a 3 a čl. 54 odst. 2 na jeden nebo více subjektů pro certifikaci výrobků nebo fyzických osob.

2. Pověřující příslušný orgán zajistí, aby subjekt pro certifikaci výrobků nebo fyzická osoba, na něž byly úkoly kontroly uvedené v odstavci 1 přeneseny, měly nezbytné pravomoci k jejich efektivnímu plnění.

3. Přenesení úkolů kontroly musí být vyhotoveno písemně a musí splňovat tyto podmínky:

Subjekty pro certifikaci výrobků nebo fyzické osoby, na které byly přeneseny úkoly kontroly v souladu s článkem 55:

1. Příslušné orgány, které přenesly úkoly kontroly na subjekty pro certifikaci výrobků nebo fyzické osoby v souladu s článkem 55, přenesení úkolů bez prodlení plně nebo částečně zruší, pokud:

2. Pověřující příslušné orgány mohou rovněž zrušit přenesení úkolů z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

3. Pověřující příslušné orgány mohou kdykoli v případě potřeby organizovat audity nebo inspekce subjektů pro certifikaci výrobků nebo fyzických osob.

1. Členské státy zveřejní názvy a kontaktní údaje příslušných orgánů určených podle čl. 50 odst. 1 a subjektů pro certifikaci výrobků a fyzických osob uvedených v čl. 51 odst. 5 písm. b) a čl. 52 odst. 1 písm. b) a v případě změn tyto údaje aktualizují.

2. Pokud jde o třetí země, úřad zveřejní názvy a kontaktní údaje příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci výrobků uvedených v článku 53, jsou-li k dispozici, a v případě změn tyto údaje aktualizuje.

3. Úřad zřídí digitální portál, na němž se zveřejní názvy a kontaktní údaje příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci výrobků a fyzických osob podle odstavců 1 a 2.

1. Subjekty pro certifikaci výrobků uvedené v článku 55 musí dodržovat následující normy a být v závislosti na svých činnostech akreditovány v souladu s nimi:

2. Akreditaci uvedenou v odstavci 1 tohoto článku provádí akreditační orgán uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, který je členem sdružení Evropská spolupráce v akreditaci, nebo v případě subjektů pro certifikaci výrobků třetí země uznaný akreditační orgán mimo Unii, který je členem Mezinárodního akreditačního fóra (IAF) nebo Mezinárodní spolupráce pro akreditaci laboratoří (ILAC).

1. Veškeré informace související s reklamou, propagací a prodejem výrobků, k nimž mají přístup osoby usazené v Unii a které porušují ochranu zeměpisných označení stanovenou v článcích 40 a 41 tohoto nařízení, se považují za nezákonný obsah ve smyslu čl. 3 písm. h) nařízení (EU) 2022/2065.

2. Příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány členských států mohou v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2022/2065 vydat příkaz k přijetí opatření proti jedné nebo více konkrétním položkám nezákonného obsahu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

1. Členské státy si vzájemně pomáhají za účelem provádění kontrol a prosazování práva ve vztahu k zeměpisným označením chráněným podle tohoto nařízení.

Správní pomoc může ve vhodných případech a na základě dohody mezi dotčenými příslušnými orgány zahrnovat zapojení příslušných orgánů členského státu do kontrol na místě, které provádějí příslušné orgány jiného členského státu.

2. V případě možného porušení práv k zeměpisnému označení přijme členský stát opatření, která usnadní předávání informací o tomto možném porušení mezi jeho donucovacími a justičními orgány a příslušnými orgány uvedenými v čl. 50 odst. 1.

3. Orgány odpovědné za sledování podle článku 54 v členských státech v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vhodně spolupracují s jinými relevantními orgány, útvary, agenturami a subjekty, včetně policejních orgánů, agentur pro boj proti padělání, celních orgánů, úřadů pro duševní vlastnictví, orgánů dozoru nad trhem a ochrany spotřebitele a obchodních inspektorů.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví povahu a typ informací, které se mají vyměňovat, a způsoby výměny těchto informací pro účely kontrol podle této hlavy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

Nařízení (EU) 2017/1001 se mění takto:

Nařízení (EU) 2019/1753 se mění takto:

1. Členské státy mohou účtovat poplatky k pokrytí nákladů na vnitrostátní fázi řízení stanovených tímto nařízením, zejména nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o zápis, námitek, žádostí o změnu specifikace výrobku, žádostí o zrušení zápisu a odvolání.

2. Členské státy mohou účtovat poplatky nebo vyžadovat úhrady k pokrytí nákladů na kontroly prováděné podle hlavy IV tohoto nařízení.

3. Úřad účtuje poplatek za:

4. Úřad může účtovat poplatek za žádosti o změnu specifikace výrobku a za žádosti o zrušení zápisu, pokud bylo zeměpisné označení zapsáno jedním z postupů uvedených v odst. 3 písm. a) nebo b).

5. Výše veškerých poplatků účtovaných podle tohoto nařízení musí být rozumná a přiměřená a musí zohledňovat situaci mikropodniků a malých a středních podniků s cílem podporovat konkurenceschopnost výrobců. Tyto poplatky nesmí překročit náklady vzniklé při plnění úkolů prováděných podle tohoto nařízení.

6. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši poplatků účtovaných úřadem a způsoby jejich úhrady nebo, v případě poplatku za odvolání k odvolacím senátům, jejich vrácení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.

1. Všechny dokumenty a informace zasílané úřadu ohledně řízení podle tohoto nařízení musí být v jednom z úředních jazyků Unie.

2. Pokud jde o úkoly svěřené úřadu podle tohoto nařízení, jsou jazyky úřadu všechny úřední jazyky Unie v souladu s nařízením č. 1(Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).).

1. Úřad zřídí a spravuje digitální systém pro elektronické podávání a předávání žádostí o zápis úřadu, unijní rejstřík uvedený v článku 37 a digitální portál uvedený v čl. 58 odst. 3.

2. Digitální systém pro elektronické podávání a předávání žádostí o zápis úřadu musí být k dispozici ve všech úředních jazycích Unie. Musí být snadno přístupný veřejnosti ve strojově čitelném a běžně používaném formátu a používá se pro podávání a předávání žádostí o zápis úřadu podle článku 21. Krom toho musí mít kapacitu, kterou mohou členské státy využívat ve vnitrostátní fázi řízení o zápisu.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 20, 22, 33 a 51 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 1. prosince 2025. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 20, 22, 33 a 51 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11, 20, 22, 33 nebo 51 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Vnitrostátní zvláštní ochrana zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky skončí do 2. prosince 2026 a žádosti nevyřízené k tomuto dni se považují za nepodané, pokud není podána žádost podle odstavce 2.

2. Do 2. prosince 2026 oznámí zainteresované členské státy Komisi a úřadu, které ze svých právně chráněných názvů nebo v případě členských států, v nichž neexistuje systém ochrany, které ze svých vžitých názvů chtějí zapsat a chránit podle tohoto nařízení.

3. Na základě žádosti učiněné podle odstavce 2 může dotčený členský stát vnitrostátní ochranu prodloužit až do dokončení řízení o zápisu podle odstavce 4 a do nabytí právní moci souvisejícího rozhodnutí. Je-li ochrana Unie poskytnuta, považuje se za první den ochrany podle tohoto nařízení den, kdy dotčený členský stát informoval Komisi a úřad v souladu s odstavcem 2.

4. Postupem stanoveným v článcích 22 až 30 úřad nebo v případech uvedených v článku 30 Komise zapíší názvy, o nichž je Komise informována podle odstavce 2 tohoto článku a které jsou v souladu s články 3, 6, 9 a 10. Články 25, 26 a 27 se nepoužijí. Druhové výrazy se však nezapíší.

1. Do 2. prosince 2029 a poté každých pět let předloží členské státy Komisi zprávu:

2. Dotčené členské státy poskytnou Komisi do dne 30. listopadu 2024 údaje požadované podle článku 19 pro účely výjimky ze standardního postupu. Na základě obdržených informací přijme Komise rozhodnutí o žádosti dotčeného členského státu o výjimku ze standardního postupu zápisu a o neurčení vnitrostátního orgánu pro vyřizování žádostí o zápis, žádostí o změnu specifikace výrobku a žádostí o zrušení zápisu, jak požaduje čl. 12 odst. 1.

1. Do 2. prosince 2030 a poté každých pět let vypracuje Komise zprávu o provádění tohoto nařízení spolu s případným legislativním návrhem na jeho revizi. Tato zpráva zejména posoudí, do jaké míry je hodnota řemeslných a průmyslových výrobků označených zeměpisným označením vytvářena ve vymezené zeměpisné oblasti nebo jinde.

2. Do 2. června 2026 provede Komise hodnocení proveditelnosti informačního a výstražného systému proti zneužívání zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků v systému doménových jmen a předloží zprávu o svých hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. Bude-li to vhodné, přiloží se k této zprávě legislativní návrh.