Tato směrnice stanoví pravidla týkající se:

Dále se pro účely tohoto nařízení rozumí:

1. Pokud členský stát zjistí, že kromě povinných osob jsou riziku praní peněz a financování terorismu vystaveny subjekty v dalších odvětvích, může rozhodnout o uplatnění všech ustanovení nařízení (EU) 2024/1624 nebo jejich část na tyto další subjekty.

2. Pro účely odstavce 1 oznámí členské státy Komisi svůj záměr uplatnit všechna ustanovení nařízení (EU) 2024/1624 nebo jejich část na subjekty v jiných odvětvích. Toto oznámení doplní:

3. Členské státy odloží přijetí vnitrostátních opatření o šest měsíců ode dne oznámení podle odstavce 2.

Odklad uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se nepoužije v případech, kdy je cílem vnitrostátního opatření řešit závažnou a přítomnou hrozbu praní peněz nebo financování terorismu. V takovém případě musí být k oznámení uvedenému v odstavci 2 připojeno odůvodnění, proč členský stát neodloží přijetí daného opatření.

4. Před koncem období uvedeného v odstavci 3 Komise po konzultaci s Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízeným nařízením (EU) 2024/1620 (dále jen „AMLA“) vydá podrobné stanovisko ohledně toho, zda plánované opatření:

V podrobném stanovisku podle prvního pododstavce se rovněž uvede, zda má Komise v úmyslu navrhnout opatření na úrovni Unie.

5. Pokud Komise nepovažuje za vhodné navrhnout opatření na úrovni Unie, oznámí dotčený členský stát do dvou měsíců od obdržení podrobného stanoviska podle odstavce 4 Komisi opatření, která navrhuje přijmout na základě uvedeného stanoviska. Komise se k opatřením navrhovaným členským státem vyjádří.

6. Jestliže Komise uvede, že má v úmyslu navrhnout v souladu s odst. 4 druhým pododstavcem opatření na úrovni Unie, upustí dotčený členský stát od přijetí vnitrostátních opatření uvedených v odst. 2 písm. d), ledaže tato vnitrostátní opatření mají za cíl řešit závažnou a přítomnou hrozbu praní peněz nebo financování terorismu.

7. Pokud členské státy ke dni 9. července 2024 již uplatňovaly vnitrostátní předpisy provádějící směrnici (EU) 2015/849 na jiná odvětví než povinné osoby, mohou na tato odvětví uplatnit celé nařízení (EU) 2024/1624 nebo jeho část.

Do 10. ledna 2028 oznámí členské státy Komisi odvětví, která byla na vnitrostátní úrovni identifikována podle prvního pododstavce tohoto odstavce a na něž se uplatňují požadavky nařízení (EU) 2024/1624, a vystavení těchto odvětví rizikům praní peněz a financování terorismu odůvodní. Do šesti měsíců od tohoto oznámení vydá Komise po konzultacích s AMLA podrobné stanovisko podle odstavce 4. Pokud Komise nepovažuje za vhodné navrhnout opatření na úrovni Unie, použije se odstavec 5.

8. Do 10. července 2028 a poté každý rok zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie konsolidovaný seznam odvětví, na něž se podle rozhodnutí členských států uplatňují celé nařízení (EU) 2024/1624 nebo jeho část.

1. Členské státy zajistí, aby směnárny, provozovny poskytující proplácení šeků a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti byli povolováni nebo registrováni.

2. Členské státy zajistí, aby všichni poskytovatelé služeb hazardních her podléhali regulaci.

3. Členské státy zajistí, aby povinné osoby jiné než ty uvedené v odstavcích 1 a 2 podléhaly minimálním požadavkům na registraci, které umožňují orgánům dozoru identifikovat povinné osoby.

První pododstavec se nepoužije, pokud povinné osoby jiné než ty uvedené v odstavcích 1 a 2 podléhají licenčním nebo registračním požadavkům podle jiných právních aktů Unie nebo vnitrostátním pravidlům, která upravují přístup k povolání nebo jej podrobují licenčním nebo registračním požadavkům, které umožňují orgánům dozoru identifikovat povinné osoby.

1. Členské státy, jejichž vnitrostátní právní předpisy umožňují udělování práv k pobytu výměnou za jakýkoli druh investic, jako jsou kapitálové převody, nákup nebo pronájem majetku, investice do státních dluhopisů, investice do společností, dary nebo dotace na činnost přispívající k veřejnému blahu a příspěvky do státního rozpočtu, zavedou ke zmírnění souvisejících rizik praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu alespoň tato opatření:

2. Členské státy zajistí sledování provádění procesu řízení rizik uvedeného v odst. 1 písm. a), včetně jeho každoročního hodnocení;

3. Členské státy přijmou a provedou opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku způsobem, který je v souladu s riziky identifikovanými v rámci posouzení rizik provedeného podle článku 8.

4. Členské státy zveřejní výroční zprávu o rizicích praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu spojených s udělováním práva pobytu výměnou za investice. Tyto zprávy musí být veřejně přístupné a obsahují informace o:

5. Do 10. července 2028 oznámí členské státy Komisi opatření přijatá podle odstavce 1 tohoto článku. Toto oznámení musí obsahovat vysvětlení těchto opatření založené na příslušném posouzení rizik provedeném členskými státy podle článku 8.

6. Komise zveřejní opatření oznámená členskými státy podle odstavce 5 v Úředním věstníku Evropské unie.

7. Do 10. července 2030 zveřejní Komise zprávu posuzující opatření oznámená podle odstavce 5 s ohledem na zmírňování rizik praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a v případě potřeby vydá doporučení.

1. Členské státy vyžadují, aby orgány dozoru ověřovaly, zda členové vrcholného vedení v povinných osobách uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i finanční holdingové společnosti se smíšenou činností, a skuteční majitelé těchto osob mají dobrou pověst a jednají čestně a bezúhonně. Vrcholné vedení těchto povinných osob má rovněž znalosti a zkušenosti, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

2. Co se týká povinných osob uvedených v čl. 3 bodě 3) písm. a), b), d), e), f) a h) až o) nařízení (EU) 2024/1624, členské státy zajistí, aby orgány dozoru přijaly nezbytná opatření, která osobám odsouzeným za praní peněz, relevantní predikativní trestné činy nebo financování terorismu nebo jejich společníkům zabrání v tom, aby získali profesní akreditaci, zastávali funkci ve vrcholném vedení nebo se stali skutečnými majiteli těchto povinných osob.

3. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru při zohlednění míry rizika ověřovaly, zda jsou i nadále splněny požadavky odstavců 1 a 2. Orgány dozoru zejména ověřují, zda vrcholné vedení povinných osob uvedených v odstavci 1 má dobrou pověst, jedná čestně a bezúhonně a má znalosti a zkušenosti, které jsou nezbytné pro výkon jeho funkcí, v případech, kdy existují oprávněné důvody se domnívat, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně, nebo že u povinné osoby existuje zvýšené riziko takovéhoto jednání.

4. Členské státy zajistí, orgány dozoru byly oprávněny požádat o odvolání osoby odsouzené za praní peněz, relevantní související predikativní trestné činy nebo financování terorismu z funkce ve vrcholném vedení u povinných osob uvedených v odstavcích 1 a 2. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru byly oprávněny odvolat z funkce členy vrcholného vedení povinných osob uvedených v odstavci 1 nebo jim uložit dočasný zákaz výkonu funkce, má-li se v jejich případě za to, že nemají dobrou pověst, nejednají čestně a bezúhonně nebo nemají znalosti a zkušenosti, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

5. Je-li osoba odsouzená za praní peněz, relevantní predikativní trestné činy nebo financování terorismu skutečným majitelem povinné osoby uvedené v odstavcích 1 a 2, členské státy zajistí, aby orgány dozoru byly oprávněny oddělit takovou osobu od povinné osoby, mimo jiné tím, že jsou orgány dozoru oprávněny žádat o odprodej podílu daného skutečného majitele v povinné osobě.

6. Pro účely tohoto článku členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zajistí, aby orgány dozoru či jakýkoli jiný orgán, který je na vnitrostátní úrovni příslušný pro posouzení požadavků vztahujících se na osoby uvedené v odstavci 1 a 2 tohoto článku, nahlédly do centrální databáze pro boj proti praní peněz a financování terorismu podle článku 11 nařízení (EU) 2024/1620 a ověřily, jestli je příslušné odsouzení dotyčné osoby uvedeno v trestním rejstříku. Jakákoli výměna informací pro tyto účely se uskuteční v souladu s rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV a rozhodnutím 2009/316/SVV, jak jsou provedena ve vnitrostátním právu.

7. Členské státy zajistí, aby se na rozhodnutí orgánů dozoru podle tohoto článku vztahovaly účinné opravné prostředky včetně soudní ochrany.

8. Do 10. července 2029 vydá AMLA obecné pokyny týkající se:

Při vypracovávání obecných pokynů uvedených v prvním pododstavci zohlední AMLA specifika každého odvětví, v němž povinné osoby působí.

9. Od 10. července 2029 budou členské státy uplatňovat tento článek na povinné osoby uvedené v čl. 3 bodu 3 písm. n) a o) nařízení (EU) 2024/1624.

1. Komise provede posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, jakož i rizik neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi.

2. Do 10. července 2028 vypracuje Komise zprávu, v níž uvedená rizika na úrovni Unie identifikuje, analyzuje a vyhodnotí. Komise poté tuto zprávu každé čtyři roky aktualizuje. Komise může aktualizovat části zprávy častěji, je-li to vhodné.

Pokud Komise v rámci aktualizace této zprávy identifikuje nová rizika, může členským státům doporučit, aby zvážily aktualizaci svých vnitrostátních posouzení rizik nebo provedly odvětvové posouzení rizik podle článku 8 za účelem posouzení těchto rizik.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci se zveřejní s výjimkou těch částí, které obsahují utajované informace.

3. Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje alespoň tyto aspekty:

4. Komise vydá členským státům doporučení ohledně vhodných opatření k řešení zjištěných rizik. Rozhodne-li se členský stát ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu kterékoli z vydaných doporučení neuplatnit, oznámí to Komisi a své rozhodnutí podrobně zdůvodní.

5. Do 10. července 2030 a poté každé dva roky vydá AMLA v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2024/1620 stanovisko určené Komisi, které se týká rizik praní peněz a financování terorismu poškozujících nebo ohrožujících Unii. AMLA může vydávat stanoviska nebo aktualizace svých předchozích stanovisek častěji, považuje-li to za vhodné. Stanoviska vydaná orgánem AMLA se zveřejní s výjimkou těch částí, které obsahují utajované informace.

6. Při provádění posouzení uvedeného v odstavci 1 organizuje Komise činnost na úrovni Unie, bere v úvahu stanoviska uvedená v odstavci 5 a zapojí odborníky členských států pro oblast boje proti praní peněz a financování terorismu, zástupce vnitrostátních orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek, orgán AMLA a jiné orgány na úrovni Unie a další relevantní zúčastněné strany, je-li to vhodné.

7. Do dvou let od přijetí zprávy uvedené v odstavci 2 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních přijatých na základě zjištění uvedených ve zmíněné zprávě.

1. Každý členský stát provede vnitrostátní posouzení rizik za účelem identifikace, posouzení, pochopení a zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu, jakož i rizik neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím, která se jej dotýkají. Toto posouzení rizik průběžně aktualizuje a přezkoumává nejméně každé čtyři roky.

Pokud se členské státy domnívají, že to riziková situace vyžaduje, mohou vnitrostátní posouzení rizik přezkoumávat častěji nebo provádět ad hoc odvětvová posouzení rizik.

2. Každý členský stát určí orgán nebo zavede mechanismus pro koordinaci vnitrostátních opatření v reakci na rizika uvedená v odstavci 1. Název tohoto orgánu nebo popis mechanismu oznámí Komisi. Komise zveřejní seznam určených orgánů nebo zavedených mechanismů v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Při provádění vnitrostátního posouzení rizik uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zohlední členské státy zprávu uvedenou v čl. 7 odst. 2, včetně zahrnutých odvětví a výrobků a zjištění této zprávy.

4. Členské státy použijí vnitrostátní posouzení rizik:

Ve vnitrostátním posouzení rizik popíší členské státy institucionální strukturu a obecné postupy svého režimu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, včetně finanční zpravodajské jednotky, daňových orgánů a státních zástupců, mechanismů pro spolupráci s protějšky v rámci Unie nebo ve třetích zemích, jakož i přidělení lidských a finančních zdrojů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto informace k dispozici.

5. Při provádění vnitrostátního posouzení rizik zajistí členské státy odpovídající účast příslušných orgánů a relevantních zainteresovaných stran.

6. Členské státy poskytnou výsledky svých vnitrostátních posouzení rizik, včetně jejich aktualizovaných verzí a přezkumů, Komisi, AMLA a ostatním členským státům. Kterýkoli členský stát může členskému státu, který provádí vnitrostátní posouzení rizik, případně poskytnout další relevantní informace. Shrnutí zjištění plynoucích z posouzení rizik je veřejně přístupné. Toto shrnutí nesmí obsahovat utajované informace. Žádný dokument zpřístupněný nebo zveřejněný podle tohoto odstavce nesmí obsahovat informace umožňující identifikovat jakoukoli fyzickou osobu ani nesmí zmiňovat žádnou právnickou osobu.

1. Členské státy vedou souhrnné statistiky o záležitostech, které jsou podstatné pro účinnost jejich rámců pro boj proti praní peněz a financování terorismu, za účelem posouzení účinnosti těchto rámců.

2. Statistiky podle odstavce 1 tohoto článku musí obsahovat:

3. Členské státy zajistí, aby statistické údaje podle odstavce 2 byly shromažďovány a předávány Komisi jednou ročně. Statistiky uvedené v odst. 2 písm. a), c), d) a f) se předávají rovněž orgánu AMLA.

AMLA uchovává tyto statistiky ve své databázi v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2024/1620.

4. Do 10. července 2029 vydá AMLA stanovisko určené Komisi, které se týká metodiky sběru statistických údajů uvedených v odst. 2 písm. a), c), d), f) a g).

5. Komisi může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit metodiku sběru statistických údajů podle odstavce 2 tohoto článku a způsoby jejich předávání Komisi a orgánu AMLA. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

6. Do 10. července 2030 a poté každé dva roky zveřejní Komise zprávu shrnující a vysvětlující statistiky uvedené v odstavci 2 a zpřístupní ji na svých internetových stránkách.

1. Členské státy zajistí, aby informace o skutečných majitelích uvedené v článku 62 nařízení (EU) 2024/1624, prohlášení podle čl. 63 odst. 4 uvedeného nařízení a informace o ujednáních o pověření podle článku 66 uvedeného nařízení byly vedeny v centrálním registru v členském státě, v němž vznikla právnická osoba nebo v němž jsou svěřenský správce výslovně zřízeného svěřenského fondu nebo osoba v rovnocenném postavení v podobném právním uspořádání usazeni nebo mají bydliště nebo z něhož je spravováno právní uspořádání. Tyto požadavky se nevztahují na právnické osoby ani právní uspořádání uvedené v článku 65 nařízení (EU) 2024/1624.

Informace obsažené v centrálním registru skutečných majitelů uvedeném v prvním pododstavci (dále jen „centrální registr“) musí být k dispozici ve strojově čitelném formátu a shromažďují se v souladu s prováděcími akty uvedenými v odstavci 6.

2. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce členské státy zajistí, aby informace o skutečných majitelích podle článku 62 nařízení (EU) 2024/1624, pokud jde o zahraniční právnické osoby a zahraniční právní uspořádání podle článku 67 uvedeného nařízení, byly vedeny v centrálním registru v členském státě v souladu s podmínkami stanovenými v článku 67 uvedeného nařízení. Členské státy rovněž zajistí, aby centrální registr obsahoval poznámku o tom, která situace uvedená v čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1624 vede k registraci zahraniční právnické osoby nebo zahraničního právního uspořádání.

3. Pokud jsou svěřenští správci výslovně zřízeného svěřenského fondu nebo osoby v rovnocenném postavení v podobném právním uspořádání usazeni nebo mají bydliště v různých členských státech, považují se doklad o registraci nebo výpis obsahující informace o skutečných majitelích vedených v centrálním registru v jednom členském státě za dostatečné k tomu, aby bylo možné považovat povinnost registrace za splněnou.

4. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry byly oprávněny požadovat od právnických osob, svěřenských správců výslovně zřízených svěřenských fondů či osob v rovnocenném postavení v podobném právním uspořádání a jejich právních a skutečných majitelů veškeré informace nezbytné k identifikaci a ověření totožnosti jejich skutečných majitelů, včetně usnesení představenstva a zápisů z jeho zasedání, společenských dohod, statutů svěřenských fondů, plných mocí či jiných smluvních ujednání a dokumentace.

5. Není-li žádná osoba identifikována jako skutečný majitel podle čl. 63 odst. 3 a čl. 64 odst. 6 nařízení (EU) 2024/1624, musí centrální registr obsahovat:

Členské státy zajistí, aby informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) byly k dispozici příslušným orgánům, jakož i orgánu AMLA pro účely společných analýz podle článku 32 této směrnice a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620, orgánům stavovské samosprávy a povinným osobám. Povinné osoby však mají přístup k prohlášení předloženému právnickou osobou nebo právním uspořádáním pouze, pokud oznámí nesrovnalost podle článku 24 nařízení (EU) 2024/1624 nebo předloží důkaz o krocích, které podnikly k určení skutečných majitelů právnické osoby nebo právního uspořádání; v takovém případě musí mít přístup i k odůvodnění.

6. Do 102025 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů formát pro poskytování informací o skutečných majitelích podle článku 62 nařízení (EU) 2024/1624 centrálnímu registru, včetně kontrolního seznamu minimálních požadavků na informace, které má subjekt odpovědný za centrální registr, zkoumat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2 této směrnice.

7. Členské státy zajistí, aby byly informace o skutečných majitelích vedené v centrálních registrech dostatečné, přesné a aktuální, a zavedou za tímto účelem odpovídající mechanismy. Za tímto účelem uplatňují členské státy alespoň tyto požadavky:

Rozsah a četnost ověřování uvedeného v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce musí být úměrné rizikům spojeným s kategoriemi právnických osob a právních uspořádání identifikovaných podle čl. 7 odst. 3 písm. d) a čl. 8 odst. 4 písm. c)

Do 10. července 2028 vydá Komise doporučení k metodám a postupům, které mají subjekty odpovědné za centrální registry používat při ověřování informací o skutečných majitelích a povinné osoby a příslušné orgány při identifikaci a oznamování nesrovnalostí týkajících se informací o skutečných majitelích.

8. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v centrálních registrech zahrnovaly jakoukoli změnu skutečných majitelů právnických osob a právních uspořádání a ujednání o pověření po jejich prvním zápisu do centrálního registru.

9. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry ověřovaly, zda se informace o skutečných majitelích vedené v těchto registrech týkají osob nebo subjektů označených v souvislosti s cílenými finančními sankcemi. Toto ověření se provádí bezprostředně po označení v souvislosti s cílenými finančními sankcemi a v pravidelných intervalech.

Členské státy zajistí, aby informace obsažené v centrálních registrech obsahovaly poznámku, že právnická osoba je spojena s osobami nebo subjekty, na něž se vztahují cílené finanční sankce, a to v kterékoli z těchto situací:

Poznámka uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce musí být viditelná pro každou osobu nebo subjekt, kterým byl udělen přístup k informacím obsažených v centrálních registrech podle článků 11 a 12, a musí být vedena v centrálním registru až do zrušení cílených finančních sankcí.

10. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry přijaly do 30 pracovních dnů od oznámení nesrovnalosti příslušným orgánem nebo povinnou osobou náležitá opatření k řešení oznámených nesrovnalostí podle článku 24 nařízení (EU) 2024/1624, a to i změnou informací obsažených v centrálních registrech, je-li dotyčný subjekt schopen ověřit informace o skutečných majitelích. V centrálních registrech je zanesena zvláštní poznámka týkající se skutečnosti, že byly oznámeny nesrovnalosti, a to až do vyřešení nesrovnalosti, a tato poznámka je viditelná pro všechny osoby a subjekty, kterým je umožněn přístup podle článků 11 a 12 této směrnice.

Je-li nesrovnalost komplexní povahy a subjekty odpovědné za centrální registry ji nemohou vyřešit do 30 pracovních dnů, zaznamenají tento případ a podniknuté kroky a přijmou veškerá nezbytná opatření nezbytná pro co nejrychlejší vyřešení nesrovnalosti.

11. Členské státy zajistí, aby subjekt odpovědný za centrální registr byl oprávněn, ať už přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu, včetně justičních orgánů, provádět kontroly včetně inspekcí na místě v obchodních prostorách nebo v sídle právnických osob za účelem zjištění stávajícího skutečného majitele právnické dané osoby a ověření, zda jsou informace poskytnuté centrálnímu registru přesné, dostatečné a aktuální. Právo subjektu odpovědného za centrální registr ověřovat informace o skutečných majitelích nesmí být omezováno, znemožňováno či vylučováno.

Je-li svěřenský správce nebo osoba v rovnocenném postavení povinnou osobou uvedenou v čl. 3 bodě 3 písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) 2024/1624, členské státy zajistí, aby subjekt odpovědný za centrální registr byl rovněž oprávněn provádět kontroly včetně inspekcí na místě v obchodních prostorách nebo v sídle svěřenského správce nebo osoby v rovnocenném postavení. Uvedené kontroly musí dodržovat alespoň tyto záruky:

Členské státy zajistí, aby byly subjekty odpovědné za centrální registry oprávněny požadovat informace od jiných registrů, a to i ve třetích zemích, výlučně v rozsahu, v jakém jsou tyto informace nezbytné pro výkon jejich funkcí.

12. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry měly k dispozici automatizované mechanismy, které jsou nezbytné pro provádění ověření uvedených v odst. 7 písm. a) a odstavci 9, včetně porovnání informací z těchto registrů s informacemi z jiných zdrojů.

13. Členské státy zajistí, aby v případě, že se ověření uvedené v odst. 7 písm. a) provádí v době předložení informací o skutečných majitelích a subjekt odpovědný za centrální registr dochází k závěru, že v informacích o skutečných majitelích existují nesrovnalosti nebo chyby, mohl subjekt odpovědný za centrální registr odepřít nebo odmítnout vydání platného dokladu o registraci.

14. Členské státy zajistí, aby v případě, že se ověření uvedené v odst. 7 písm. a) provádí po předložení informací o skutečných majitelích a subjekt odpovědný za centrální registr dochází na základě tohoto ověření k závěru, že informace již nejsou dostatečné, přesné a aktuální, mohl subjekt odpovědný za centrální registr pozastavit platnost dokladu o registraci, dokud nebude mít za to, že poskytnuté informace o skutečných majitelích jsou v pořádku, s výjimkou případů, kdy jsou nesrovnalosti omezeny na typografické chyby, různé způsoby transliterace nebo drobné nepřesnosti, které nemají vliv na identifikaci skutečných majitelů nebo jejich vlastnických podílů.

15. Členské státy zajistí, aby byl subjekt odpovědný za centrální registr oprávněn uplatňovat, ať už přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu včetně justičních orgánů, účinná, přiměřená a odrazující opatření nebo ukládat peněžité sankce za pochybení, a to i opakované, spočívající v neposkytnutí správných, dostatečných a aktuálních informací o skutečných majitelích centrálnímu registru.

16. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 71 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice tím, že se vymezí ukazatele pro klasifikaci úrovně závažnosti pochybení v hlášení dostatečných, přesných a aktuálních informací centrálním registrům, a to i pro případy opakujících se pochybení.

17. Členské státy zajistí, aby v případě, že subjekty odpovědné za centrální registry v průběhu kontrol prováděných podle tohoto článku či jiným způsobem zjistí skutečnosti, které mohou souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, neprodleně o nich uvědomily finanční zpravodajskou jednotku.

18. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry při plnění svých úkolů vykonávaly své funkce bez nepatřičného ovlivňování a uplatňovaly u svých zaměstnanců standardy týkající se střetu zájmů a přísné důvěrnosti.

19. Centrální registry jsou propojené prostřednictvím evropské centrální platformy zřízené podle čl. 22 odst. 1 směrnice (EU) 2017/1132.

20. Informace uvedené v odstavci 1 jsou prostřednictvím centrálních registrů a systému propojení centrálních registrů přístupné po dobu pěti let ode dne, kdy byla daná právnická osoba zrušena nebo dané právní uspořádání zaniklo.

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů, které se uplatní na probíhající vyšetřování trestné činnosti a soudní řízení, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat uchovávání takových informací nebo dokumentů po dobu dalších nejdéle pěti let, pokud členské státy shledají, že takové další uchovávání je nezbytné a přiměřené pro předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání podezření z praní peněz nebo financování terorismu.

Po uplynutí doby uchovávání uvedené v prvním pododstavci členské státy zajistí, aby osobní údaje byly z centrálních registrů vymazány.

21. Komise do 10. července 2031 zveřejní zprávu obsahující:

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly bezprostřední, plný, přímý a volný přístup k informacím vedeným v propojených centrálních registrech uvedených v článku 10 bez toho, aby byla upozorněna dotčená právnická osoba nebo právní uspořádání.

2. Přístup uvedený v odstavci 1 se udělí:

3. Členské státy zajistí, aby při přijímání opatření hloubkové kontroly klienta podle kapitoly III nařízení (EU) 2024/1624 měly povinné osoby včasný přístup k informacím vedeným v propojených centrálních registrech uvedených v článku 10 této směrnice.

4. Členské státy se mohou rozhodnout, že zpřístupní informace o skutečných majitelích vedené v jejich centrálních registrech povinným osobám po zaplacení poplatku, který se omezí na to, co je nezbytně nutné k pokrytí nákladů na zajištění kvality informací vedených v centrálních registrech a na jejich zpřístupnění. Tyto poplatky se stanoví tak, aby nebyl narušen účinný přístup k informacím vedeným v centrálních registrech.

5. Do 10. října 2026 oznámí členské státy Komisi seznam příslušných orgánů a orgánů stavovské samosprávy a kategorie povinných osob, jimž je umožněn přístup do centrálních registrů, a druh informací, které jsou přístupné povinným osobám. Členské státy toto oznámení aktualizují, změní-li se seznam příslušných osob či kategorie povinných subjektů nebo rozsah přístupu uděleného povinným osobám. Komise zpřístupní informace o přístupu příslušných orgánů a povinných osob, včetně jejich případných změn, ostatním členským státům.

1. Členské státy zajistí, aby jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která může prokázat oprávněný zájem na předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a na boji proti nim, měla přístup k následujícím informacím o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání vedeným v propojených centrálních registrech uvedených v článku 10, bez toho, aby byly dotčené právnické osoby nebo právní uspořádání upozorněny:

Kromě informací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce členské státy zajistí, aby veškeré fyzické nebo právnické osoby uvedené v odst. 2 písm. a), b) a e) měly přístup rovněž k historickým informacím o skutečných majitelích právnické osoby nebo právních uspořádání, včetně právnických osob nebo právních uspořádání, které byly zrušeny nebo jinak zanikly v předchozích pěti letech, jakož i k popisu struktury vlastnictví a ovládání.

Přístup podle tohoto odstavce se poskytuje elektronickými prostředky. Členské státy nicméně zajistí, aby fyzické a právnické osoby, které mohou prokázat oprávněný zájem, měly rovněž přístup k informacím v jiných formátech, pokud nemohou použít elektronické prostředky.

2. Za osoby s oprávněným zájmem o přístup k informacím uvedeným v odstavci 1 se považují tyto fyzické nebo právnické osoby:

Kromě kategorií uvedených v prvním pododstavci členské státy rovněž zajistí, aby byl jiným osobám, které mohou prokázat oprávněný zájem, pokud jde o účel předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boje proti nim, v jednotlivých případech umožněn přístup k informacím o skutečných majitelích.

3. Do 10. července 2026 oznámí členské státy Komisi:

Členské státy neprodleně a v každém případě do jednoho měsíce od jejich vzniku oznámí Komisi každou změnu nebo doplnění kategorií uvedených v prvním pododstavci.

Komise zpřístupní informace obdržené podle tohoto odstavce ostatním členským státům.

4. Členské státy zajistí, aby centrální registry vedly záznamy o osobách, které přistoupily k informacím podle tohoto článku, a aby je mohly zpřístupnit skutečným majitelům při podání žádosti podle čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679.

Členské státy však zajistí, aby informace poskytované centrálními registry nevedly k identifikaci osob nahlížejících do registru, pokud jimi jsou:

Kromě toho členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry nesdělovaly totožnost žádných protějšků ze třetích zemí příslušných orgánů Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 44 písm. a) a c) nařízení (EU) 2024/1624, dokud je to nutné z důvodu ochrany analýz nebo vyšetřování prováděných těmito orgány.

Pokud jde o osoby uvedené ve druhém pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce, členské státy zajistí, aby v případě, že skuteční majitelé podají žádost podle čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679, obdrželi informace o funkci nebo povolání osob, které do informací o daných skutečných majitelích nahlížely.

Pro účely třetího pododstavce orgány při žádosti o přístup k informacím o skutečných majitelích podle tohoto článku uvedou dobu, po kterou žádají centrální registry o nesdělování jejich totožnosti, která nepřesáhne pět let, a důvody tohoto omezení, včetně toho, jak by poskytnutí této informace ohrozilo účel prováděných analýz a vyšetřování. Členské státy zajistí, aby v případě, že centrální registry nesdělují totožnost subjektu, který nahlédl do informací o skutečných majitelích, bylo prodloužení této lhůty přiznáno pouze na základě odůvodněné žádosti orgánu ve třetí zemi, a to nejvýše o jeden rok, po jejímž uplynutí tento orgán musí podat novou odůvodněnou žádost o prodloužení.

1. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry uvedené v článku 10 přijaly opatření k ověření existence oprávněného zájmu uvedeného v článku 12 na základě dokumentů, informací a údajů získaných od fyzické nebo právnické osoby žádající o přístup do centrálního registru (dále jen „žadatel“) a v případě potřeby informací, které mají k dispozici podle čl. 12 odst. 3.

2. Existence oprávněného zájmu o přístup k informacím o skutečných majitelích se určí s přihlédnutím k:

3. Členské státy zajistí, aby v případě, že o přístup k informacím žádá osoba, jejíž oprávněný zájem o přístup k informacím o skutečných majitelích spadajících do jedné z kategorií stanovených v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci již byl ověřen centrálním registrem jiného členského státu, k ověření podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku došlo získáním důkazu o oprávněném zájmu vydaného centrálním registrem tohoto jiného členského státu.

Členské státy mohou použít postup stanovený v prvním pododstavci tohoto odstavce na další kategorie určené jinými členskými státy podle čl. 12 odst. 2 druhého pododstavce.

4. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry ověřovaly totožnost žadatele při každém přístupu do centrálních registrů. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby byly k dispozici dostatečné postupy pro ověřování totožnosti žadatele, mimo jiné umožněním používání prostředků elektronické identifikace a příslušných kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).).

5. Pro účely odst. 2 písm. a) členské státy zajistí, aby centrální registry měly zavedeny mechanismy umožňující opakovaný přístup osobám s oprávněným zájmem o přístup k informacím o skutečných majitelích, aniž by bylo nutné posuzovat při přístupu k informacím funkci nebo povolání těchto osob.

6. Od 10. listopadu 2026 členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry provedly ověření uvedené v odstavci 1 a poskytly žadateli odpověď do 12 pracovních dnů.

Odchylně od prvního pododstavce může být v případě náhlého vysokého počtu žádostí o přístup k informacím o skutečných majitelích podle tohoto článku lhůta pro poskytnutí odpovědi žadateli prodloužena o 12 pracovních dnů. Pokud je po uplynutí lhůty počet příchozích žádostí i nadále vysoký, může být tato lhůta prodloužena o dalších 12 pracovních dnů.

Členské státy včas oznámí Komisi jakékoli prodloužení uvedené v druhém pododstavci.

Pokud se subjekty odpovědné za centrální registry rozhodnou poskytnout přístup k informacím o skutečných majitelích, vydají osvědčení o udělení přístupu na dobu tří let. Subjekty odpovědné za centrální registry odpoví na veškeré následné žádosti o přístup k informacím o skutečných majitelích podané stejnou osobou do sedmi pracovních dnů.

7. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry mohly zamítnout žádost o přístup k informacím o skutečných majitelích výlučně na základě některého z těchto důvodů:

Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry zvažovaly možnost požádat žadatele o doplňující informace nebo dokumenty před zamítnutím žádosti o přístup z důvodů uvedených v prvním pododstavci písm. a), b), c) a e). Pokud subjekty odpovědné za centrální registry žádají o doplňující informace, lhůta pro poskytnutí odpovědi se prodlouží o sedm pracovních dnů.

8. Pokud subjekty odpovědné za centrální registry zamítnou poskytnout přístup k informacím podle odstavce 7, členské státy vyžadují, aby registry informovaly žadatele o důvodech odmítnutí a o jeho právu na nápravu. Subjekt odpovědný za centrální registr zdokumentuje kroky podniknuté za účelem posouzení žádosti a získání doplňujících informací podle odst. 7 druhého pododstavce.

Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry mohly přístup zrušit, pokud některý z důvodů uvedených v odstavci 7 nastane nebo se o něm subjekt odpovědný za centrální registry dozví po udělení přístupu, a to případně i na základě zrušení přístupu subjektem odpovědným za centrální registr v jiném členském státě.

9. Členské státy zajistí, aby měly zavedeny soudní nebo správní opravné prostředky pro napadení rozhodnutí o zamítnutí nebo zrušení přístupu podle odstavce 7.

10. Členské státy zajistí, aby subjekty odpovědné za centrální registry mohly čas od času opakovat ověření funkce nebo povolání identifikovaných podle odst. 2 písm. a), v žádném případě však ne dříve než 12 měsíců od udělení přístupu, ledaže má subjekt odpovědný za centrální registr oprávněné důvody se domnívat, že oprávněný zájem pominul.

11. Členské státy vyžadují, aby osoby, kterým byl udělen přístup podle tohoto článku, oznámily subjektu odpovědnému za centrální registr změny, které mohou vést k ukončení prokázaného oprávněného zájmu, včetně změn týkajících se jejich funkce nebo povolání.

12. Členské státy se mohou rozhodnout, že žadatelům zpřístupní informace o skutečných majitelích vedené v centrálních registrech po zaplacení poplatku, který se omezí na to, co je nezbytně nutné k pokrytí nákladů na zajištění kvality informací vedených v těchto registrech a na jejich zpřístupnění. Poplatky se stanoví tak, aby nebyl narušen účinný přístup k informacím vedeným v těchto centrálních registrech.

1. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace a postupy nezbytné pro zavedení přístupu ze strany centrálních registrů uvedených v článku 10 na základě oprávněného zájmu, včetně:

2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijmou přezkumným postupem uvedeným v čl. 72 odst. 2.

1. Členské státy zavedou centralizované automatizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo ovládají platební účty nebo bankovní účty označené číslem IBAN, včetně virtuálních čísel IBAN, účty cenných papírů, účty kryptoaktiv a bezpečnostní schránky u úvěrových institucí nebo finančních institucí na jejich území.

Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů a rovněž kritéria, podle nichž jsou informace zaneseny do těchto vnitrostátních mechanismů.

2. Členské státy zajistí, aby informace vedené v centralizovaných automatizovaných mechanismech byly přímo, bezprostředně a plně přístupné finančním zpravodajským jednotkám, jakož i AMLA pro účely společných analýz podle článku 32 této směrnice a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620. Informace musí být včas dostupné také orgánům dohledu za účelem plnění jejich povinností podle této směrnice.

3. Prostřednictvím centralizovaných automatizovaných mechanismů musí být k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

V případě virtuálního čísla IBAN je majitelem účtu podle prvního pododstavce písm. a) majitel účtu, na který jsou automaticky přesměrovány platby adresované virtuálnímu číslu IBAN.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) a b) jméno nebo název zahrnuje v případě fyzických osob všechna jména a příjmení a v případě právnických osob, právních uspořádání nebo jiných organizací s právní subjektivitou název, pod nímž je právnická osoba, právní uspořádání nebo jiná organizace registrována.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát pro poskytování informací centralizovaným automatizovaným mechanismům. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle v čl. 72 odst. 2.

5. Členské státy mohou vyžadovat, aby prostřednictvím centralizovaných automatizovaných mechanismů byly přístupné a vyhledatelné další informace, které jsou považovány za nezbytné k tomu, aby finanční zpravodajské jednotky, orgán AMLA pro účely společných analýz podle článku 32 této směrnice a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620 a orgány dohledu mohly plnit své povinnosti podle této směrnice.

6. Centralizované automatizované mechanismy se propojí prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů, který vyvine a provozuje Komise. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí toto propojení do 10. července 2029.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technické specifikace a postupy pro připojení centralizovaných automatizovaných mechanismů členských států k systému propojení registrů bankovních účtů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

7. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 3 byly dostupné prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů. Členské státy přijmou odpovídající opatření k zajištění toho, aby prostřednictvím jejich vnitrostátních centralizovaných automatizovaných mechanismů a prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů byly zpřístupněny pouze takové informace uvedené v odstavci 3, které jsou aktuální a odpovídají skutečným informacím o bankovním účtu a platebním účtu včetně virtuálního čísla IBAN, účtu cenných papírů, účtu kryptoaktiv a bezpečnostní schránce. Přístup k uvedeným informacím je udělen v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů.

Ostatní informace, které členské státy považují za nezbytné pro finanční zpravodajské jednotky a další příslušné orgány podle odstavce 4, nejsou prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů přístupné a vyhledatelné.

8. Členské státy zajistí, aby prostřednictvím jejich vnitrostátních centralizovaných automatizovaných mechanismů a prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů byly zpřístupňovány informace o majitelích bankovních účtů nebo platebních účtů včetně virtuálních IBAN, účtů cenných papírů, účtů kryptoaktiv a bezpečnostních schránek po dobu pěti let od zrušení účtu.

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů, které se uplatní na probíhající vyšetřování trestné činnosti a soudní řízení, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat uchovávání takových informací nebo dokumentů po dobu dalších nejdéle pěti let, pokud členské státy shledají, že je takové další uchovávání nezbytné a přiměřené pro předcházení domnělému praní peněz nebo financování terorismu, jeho odhalování, vyšetřování nebo stíhání.

9. Finančním zpravodajským jednotkám a orgánu AMLA je pro účely společných analýz podle článku 32 této směrnice a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620 udělen bezprostřední a plný přístup k informacím o platebních účtech a bankovních účtech označených číslem IBAN, včetně virtuálního čísla IBAN, účtech cenných papírů, účtech kryptoaktiv a bezpečnostních schránkách v jiných členských státech prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů. Orgánům dohledu je včas udělen přístup k dostupným informacím prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů. Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem provedení tohoto odstavce.

Členské státy zajistí, aby pracovníci vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek a orgánů dohledu, kteří mají přístup k systému propojení registrů bankovních účtů, dodržovali vysoké profesní standardy mlčenlivosti a ochrany údajů, byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní.

Požadavky stanovené v druhém pododstavci se vztahují rovněž na AMLA v souvislosti se společnými analýzami, a pokud vystupuje v roli orgánu dozoru.

10. Členské státy zajistí, aby byla zavedena technická a organizační opatření zajišťující bezpečnost údajů podle přísných technologických norem pro účely výkonu pravomoci finančními zpravodajskými jednotkami a orgány dohledu přistupovat k informacím dostupným prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů a vyhledávat v nich podle odstavců 5 a 6.

Požadavky stanovené v prvním pododstavci se rovněž vztahují na AMLA v souvislosti se společnými analýzami a pokud vystupuje v roli orgánu dozoru.

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technické specifikace a postupy nezbytné k zajištění propojení centrálních registrů členských států podle čl. 10 odst. 19, pokud jde o:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technické specifikace a postupy nezbytné k zajištění propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů členských států podle čl. 16 odst. 6, pokud jde o:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 72 odst. 2.

3. Při přijímání prováděcích aktů uvedených v odstavcích 1 a 2 zohlední Komise osvědčené technologie a existující postupy. Komise zajistí, aby v souvislosti s vývojem a provozováním systému propojení registrů bankovních účtů nevznikaly náklady překračující rámec toho, co je naprosto nezbytné k provádění této směrnice.

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly bezprostřední a přímý bezplatný přístup k informacím, které umožňují včasnou identifikaci veškerých nemovitostí a fyzických nebo právnických osob nebo právních uspořádání, které dané pozemky a nemovitosti vlastní, jakož i k informacím, které umožňují identifikaci a analýzu transakcí souvisejících s nemovitostmi. Tento přístup se poskytuje prostřednictvím jednotného přístupového místa zřízeného v každém členském státě, které příslušným orgánům umožňuje přístup elektronickými prostředky k informacím v digitálním formátu, pokud možno strojově čitelném (dále jen v tomto oddíle „jednotné přístupové místo“).

Přístup do jednotných přístupových míst uvedených v prvním pododstavci se udělí rovněž orgánu AMLA pro účely společných analýz podle článku 32 této směrnice a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620.

2. Členské státy zajistí, aby prostřednictvím jednotného přístupového místa uvedeného v odstavci 1 byly zpřístupněny alespoň:

Členské státy zajistí, aby v případě, že parcela katastru nemovitostí zahrnuje více nemovitostí, byly informace uvedené v prvním pododstavci poskytnuty ke každé nemovitosti na této parcele.

Členské státy zajistí, aby historické informace podle písm. d) prvního pododstavce zahrnovaly alespoň období od 8. července 2019.

3. Členské státy zavedou mechanismy, které zajistí, aby informace poskytované prostřednictvím jednotného přístupového místa uvedeného v odstavci 1 byly aktuální a přesné.

4. Členské státy mají zavedena opatření k zajištění toho, aby informace vedené elektronicky byly bezprostředně poskytnuty dožadujícímu příslušnému orgánu. Pokud tyto informace nejsou vedeny elektronicky, členské státy zajistí, aby byly poskytovány včas a způsobem, který nenaruší činnost dožadujícího příslušného orgánu.

5. Do 10. října 2029 oznámí členské státy Komisi:

Členské státy toto oznámení aktualizují, změní-li se seznam příslušných orgánů nebo rozsah uděleného přístupu k informacím. Komise tyto informace, včetně jejich případných změn, zpřístupní ostatním členským státům.

6. Do 10. července 2032 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vyhodnotí podmínky a technické specifikace a postupy pro zajištění bezpečného a efektivního propojení jednotných přístupových míst uvedených v odstavci 1. V případě potřeby k této zprávě připojí legislativní návrh.

1. Každý členský stát zřídí finanční zpravodajskou jednotku za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a účinného boje proti nim.

2. Finanční zpravodajské jednotky jsou jediným ústředním vnitrostátním útvarem odpovědným za přijímání a analýzu oznámení předložených povinnými osobami podle článku 69 nařízení (EU) 2024/1624, oznámení předložených povinnými osobami podle článku 74 a čl. 80 odst. 4 druhého pododstavce uvedeného nařízení a veškerých dalších informací, které se týkají praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu včetně informací předaných celními orgány podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1672, jakož i informací předložených orgány dohledu nebo jinými orgány.

3. Finanční zpravodajská jednotka odpovídá za předávání výsledků svých analýz a jakýchkoli dalších informací relevantním příslušným orgánům, existují-li důvody pro podezření z praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu. Musí být schopna získat od povinných osob další informace.

Funkce finanční zpravodajské finanční jednotky v oblasti finanční analýzy spočívá:

4. Každá finanční zpravodajská jednotka musí být provozně nezávislá a samostatná, to znamená, že musí mít pravomoc a schopnost vykonávat své funkce volně, včetně schopnosti samostatně rozhodovat o tom, zda konkrétní informace analyzovat, vyžádat si je a v souladu s odstavcem 3je předat. Nesmí být vystavena nepatřičnému ovlivňování nebo vměšování ze strany politiků, vlády nebo odvětví.

Nachází-li se finanční zpravodajská jednotka v rámci existující struktury jiného orgánu, jsou hlavní funkce finanční zpravodajské jednotky nezávislé a provozně oddělené od ostatních funkcí hostitelského orgánu.

5. Členské státy poskytnou svým finančním zpravodajským jednotkám náležité finanční, lidské a technické zdroje, aby mohly plnit své úkoly. Finanční zpravodajské jednotky mohou získat a využívat zdroje potřebné pro plnění jejich funkcí.

6. Členské státy zajistí, aby pracovníci jejich finančních zpravodajských jednotek byli vázáni požadavky profesního tajemství, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 67, a aby zachovávali vysoké profesní standardy, včetně vysokých profesních standardů ochrany údajů, a aby byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní, pokud jde o etické nakládání se soubory dat velkého objemu. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky měly zavedené postupy pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení.

7. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky zavedly pravidla upravující zabezpečení a důvěrnost informací.

8. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky měly zavedeny bezpečné a chráněné kanály pro sdělování a výměnu informací elektronickými prostředky s příslušnými orgány a povinnými osobami.

9. Členské státy zajistí, aby s ohledem na výměnu informací mohly jeho finanční zpravodajské jednotky uzavírat ujednání nebo nezávisle spolupracovat s jinými příslušnými vnitrostátními orgány podle článku 46.

10. Do 10. července 2028 vydá AMLA obecné pokyny určené finančním zpravodajským jednotkám týkající se:

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky jmenovaly úředníka pro otázky základních práv. Úředníkem pro otázky základních práv může být některý ze stávajících pracovníků finanční zpravodajské jednotky.

2. Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:

3. Finanční zpravodajská jednotka zajistí, aby úředník pro otázky základních práv nedostával žádné instrukce týkající se plnění jeho úkolů.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky bez ohledu na své organizační postavení měly přístup k informacím, které potřebují k řádnému plnění svých úkolů, včetně finančních a správních informací a informací v oblasti prosazování práva. Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky měly alespoň:

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. c) zahrnují výpisy z rejstříku trestů, informace o vyšetřování, informace o zmrazení či zajištění majetku nebo o dalších vyšetřovacích či předběžných opatřeních a informace o odsuzujících rozsudcích a o konfiskacích.

Členské státy mohou povolit omezení přístupu k informacím v oblasti prosazování práva uvedeným v prvním pododstavci písm. c) případ od případu, pokud by poskytnutí těchto informací pravděpodobně ohrozilo probíhající vyšetřování.

2. Přístup k informacím uvedeným v odstavci 1 se považuje za přímý a bezprostřední, pokud jsou informace obsaženy v IT databázi, registru nebo systému vyhledávání dat, z něhož může finanční zpravodajská jednotka informace získat bez jakýchkoli mezikroků, nebo pokud jsou splněny tyto podmínky:

3. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotce byl pokud možno udělen přímý přístup k informacím uvedeným v odst. 1 prvním pododstavci písm. c). Je-li finanční zpravodajské jednotce poskytnut nepřímý přístup k informacím, subjekt nebo orgán, který má informace k dispozici, je poskytne včas.

4. Každá zpravodajská jednotka je v rámci svých funkcí schopna požadovat, získat a používat informace od kterékoli povinné osoby za účelem plnění svých funkcí podle čl. 19 odst. 3 této směrnice, a to i v případě, že nebylo podáno předchozí oznámení podle čl. 69 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nebo čl. 70 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1624. Povinné osoby nemusí žádostem o informace podaným podle tohoto odstavce vyhovět v případě, že se týkají informací získaných v situacích uvedených v čl. 70 odst. 2 uvedeného nařízení.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly odpovídat včas na žádosti o informace odůvodněné obavami týkajícími se praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu podané příslušnými orgány uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodě 44 písm. c) a d) nařízení (EU) 2024/1624 v jejich členském státě, pokud takové informace finanční zpravodajská jednotka již má k dispozici a jsou podle posouzení daného případu nezbytné. O provedení předání informací rozhoduje finanční zpravodajská jednotka.

Finanční zpravodajská jednotka nemá povinnost žádosti o informace vyhovět, jestliže má objektivní důvody předpokládat, že by poskytnutí takových informací mělo nepříznivý dopad na probíhající vyšetřování nebo analýzy, nebo, ve výjimečných případech, jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům fyzické nebo právnické osoby nebo irelevantní s ohledem na účely, pro které byla žádost podána.

V takových případech poskytne finanční zpravodajská jednotka dožadujícímu orgánu písemné odůvodnění.

2. Příslušné orgány poskytnou finanční zpravodajské jednotce zpětnou vazbu ohledně využití a užitečnosti informací předaných podle tohoto článku a čl. 19 odst. 3 a o výsledcích přijatých opatření a vyšetřování provedených na základě těchto informací. Tato zpětná vazba se poskytuje co nejdříve a v každém případě v souhrnné podobě alespoň jednou ročně tak, aby finanční zpravodajská jednotka mohla zlepšit svou funkci operativní analýzy.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky poskytovaly orgánům dozoru z vlastního podnětu nebo na žádost informace, které mohou být relevantní pro účely dohledu podle kapitoly IV, včetně alespoň těchto informací:

2. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky informovaly orgány dozoru vždy, když informace, které mají k dispozici, naznačují možné porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113 ze strany povinných osob.

3. S výjimkou případů, kdy je to nezbytně nutné pro účely odstavce 2, členské státy zajistí, aby informace poskytnuté finančními zpravodajskými jednotkami podle tohoto článku neobsahovaly žádné informace o konkrétních fyzických nebo právnických osobách ani případech zahrnujících fyzické nebo právnické osoby, které jsou předmětem probíhající analýzy nebo vyšetřování nebo které mohou vést k identifikaci fyzických nebo právnických osob.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky byly v případě výskytu podezření, že transakce souvisí s praním peněz nebo financováním terorismu, oprávněny přímo či nepřímo přijmout okamžitá opatření spočívající v pozastavení nebo odepření souhlasu s touto transakcí.

Členské státy zajistí, aby v případě, kdy je na základě podezření oznámeného podle článku 69 nařízení (EU) 2024/1624 zjištěna potřeba pozastavit nebo odepřít souhlas s transakcí, bylo pozastavení nebo odepření souhlasu uloženo povinné osobě ve lhůtě uvedené v článku 71 uvedeného nařízení. Je-li potřeba pozastavit transakci založena na analytické práci finanční zpravodajské jednotky, bez ohledu na to, zda povinná osoba podala předchozí oznámení, uloží finanční zpravodajská jednotka pozastavení co nejdříve.

Finanční zpravodajská jednotka uloží pozastavení nebo odepření souhlasu s transakcí s cílem ochránit finanční prostředky, provést své analýzy včetně analýzy dané transakce, posoudit, zda je podezření potvrzeno, a pokud ano, předat výsledky těchto analýz relevantním příslušným orgánům za účelem přijetí vhodných opatření.

Členské státy stanoví dobu pozastavení nebo odepření souhlasu použitelnou s ohledem na analytickou činnost finančních zpravodajských jednotek, která nepřesáhne 10 pracovních dnů. Členské státy mohou stanovit delší dobu pozastavení, pokud finanční zpravodajské jednotky podle vnitrostátního práva plní funkci vysledování, zajištění, zmrazení nebo konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. Pokud je stanovena delší doba pozastavení nebo odepření souhlasu, členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky vykonávaly svou funkci s výhradou vhodných vnitrostátních záruk, jako je možnost, aby osoba, jejíž transakce byla pozastavena, napadla toto pozastavení u soudu.

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky byly oprávněny pozastavení nebo odepření souhlasu zrušit, kdykoli dospějí k závěru, že pozastavení nebo odepření souhlasu již není nutné k dosažení cílů uvedených ve třetím pododstavci.

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky byly oprávněny uplatnit pozastavení nebo odepření souhlasu, jak je stanoveno v tomto odstavci, na žádost finanční zpravodajské jednotky z jiného členského státu.

2. Existuje-li podezření, že je bankovní účet nebo platební účet, účet kryptoaktiv nebo obchodní vztah spojen s praním peněz, souvisejícími predikativními trestnými činy nebo financováním terorismu, členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka byla oprávněna přímo či nepřímo pozastavit používání tohoto účtu nebo pozastavit daný obchodní vztah s cílem ochránit finanční prostředky, provést své analýzy, posoudit, zda je podezření potvrzeno, a pokud ano, předat výsledky analýz relevantním příslušným orgánům za účelem přijetí vhodných opatření.

Členské státy stanoví dobu pozastavení použitelnou s ohledem na analytickou činnost finančních zpravodajských jednotek, která nepřesáhne pět pracovních dnů. Členské státy mohou stanovit delší dobu pozastavení, pokud finanční zpravodajské jednotky podle vnitrostátního práva plní funkci vysledování, zajištění, zmrazení nebo konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. Pokud je stanovena delší doba pozastavení, členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky vykonávaly svou funkci za splnění vhodných vnitrostátních záruk, jako je možnost, aby osoba, jejíž bankovní účet nebo platební účet, účet kryptoaktiv nebo obchodní vztah byly pozastaveny, napadla toto pozastavení u soudu.

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky byly oprávněny pozastavení zrušit, kdykoli finanční zpravodajská jednotka dospěje k závěru, že podmínky stanovené v prvním pododstavci již nejsou naplněny.

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky byly oprávněny pozastavit používání účtu nebo pozastavit obchodní vztah, jak je stanoveno v tomto odstavci, na žádost finanční zpravodajské jednotky z jiného členského státu.

3. Pozastavení nebo odepření souhlasu v souladu s tímto článkem nezakládá pro finanční zpravodajskou jednotku, členy jejího řídícího orgánu ani zaměstnance odpovědnost jakéhokoli druhu.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly upozornit povinné osoby na informace důležité pro provádění hloubkové kontroly klienta podle kapitoly III nařízení (EU) 2024/1624. Tyto informace zahrnují:

2. Požadavek uvedený v odstavci 1 se použije po dobu stanovenou ve vnitrostátních právních předpisech, která nepřesáhne šest měsíců.

3. Finanční zpravodajské jednotky každoročně poskytují povinným osobám strategické informace o typologiích, ukazatelích rizik a trendech v oblasti praní peněz a financování terorismu.

Každý členský stát zajistí, aby jeho finanční zpravodajská jednotka zveřejňovala výroční zprávu o své činnosti. Zpráva musí obsahovat statistiky týkající se:

Zpráva uvedená v prvním pododstavci musí obsahovat rovněž informace o zjištěných trendech a typologiích, které jsou uvedeny ve spisech předaných jiným příslušným orgánům. Informace obsažené v této zprávě nesmí umožňovat identifikovat jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky poskytly povinným osobám zpětnou vazbu týkající se oznámení podezření podle článku 69 nařízení (EU) 2024/1624. Tato zpětná vazba se týká přinejmenším kvality poskytnutých informací, včasnosti oznámení, popisu podezření a dokumentace poskytnuté ve fázi podání oznámení.

Zpětnou vazbu podle tohoto článku nelze chápat tak, že by zahrnovala každé oznámení podané povinnými osobami.

Finanční zpravodajské jednotky poskytnou zpětnou vazbu alespoň jednou ročně bez ohledu na to, zda je poskytnuta jednotlivé povinné osobě, nebo skupinám či kategoriím povinných osob, přičemž se zohlední celkový počet podezřelých transakcí oznámených povinnými osobami.

Zpětná vazba je zpřístupněna rovněž orgánům dozoru, aby mohly vykonávat dohled založený na posouzení rizik v souladu s článkem 40.

Finanční zpravodajské jednotky každoročně podávají AMLA zprávy o poskytování zpětné vazby povinným osobám podle tohoto článku a poskytnou statistické údaje o počtu oznámení podezřelých transakcí podaných jednotlivými kategoriemi povinných osob.

Do 10. července 2028 vydá AMLA finančním zpravodajským jednotkám doporučení týkající se osvědčených postupů a přístupů k poskytování zpětné vazby, včetně druhu a četnosti zpětné vazby.

Povinnost poskytovat zpětnou vazbu nesmí ohrozit probíhající analytickou činnost finanční zpravodajské jednotky ani vyšetřování nebo správní řízení následující po předání informací finanční zpravodajskou jednotkou a není jí dotčena použitelnost požadavků na ochranu údajů a důvěrnost.

2. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky poskytovaly alespoň jednou ročně celním orgánům zpětnou vazbu, která se týká účinnosti informací předaných podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1672 a opatření přijatých v návaznosti na tyto informace.

1. Zřizuje se systém pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států (dále jen „systém FIU.net“). Systém FIU.net zaručí zabezpečenou komunikaci a výměnu informací a umožní pořízení písemného záznamu všech činností zpracování informací za podmínek, jež dovolí ověření pravosti. Tento systém lze použít rovněž ke komunikaci s protějšky finančních zpravodajských jednotek ve třetích zemích a s institucemi a jinými subjekty Unie. Systém FIU.net spravuje AMLA.

Systém FIU.net se používá pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a orgánem AMLA pro účely společných analýz podle článku 32 této směrnice a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620.

2. Členské státy zajistí, aby se výměna informací finančních zpravodajských jednotek podle článků 31 a 32 uskutečňovala s použitím systému FIU.net. V případě technického selhání systému FIU.net jsou informace předávány jinými vhodnými prostředky, které zajišťují vysokou úroveň zabezpečení a ochrany údajů.

Výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a jejich protějšky ve třetích zemích, které nejsou připojeny k systému FIU.net, se uskutečňují rovněž prostřednictvím chráněných komunikačních kanálů.

3. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky za účelem plnění svých úkolů podle této směrnice v co největší míře spolupracovaly při používání nejmodernějších technologií v souladu s jejich vnitrostátním právem.

Členské státy rovněž zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky v co největší míře spolupracovaly při uplatňování řešení vyvinutých a spravovaných AMLA v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. i), čl. 45 odst. 1 písm. d) a článkem 47 nařízení (EU) 2024/1620.

4. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly využívat funkce systému FIU.net ke křížovému porovnávání údajů, které zpřístupňují v systému FIU.net, a to na základě nalezení nebo nenalezení shody, s údaji zpřístupňovanými v tomto systému jinými finančními zpravodajskými jednotkami a institucemi a jinými subjekty Unie, pokud toto křížové porovnávání spadá do příslušných mandátů těchto institucí a jiných subjektů Unie.

5. AMLA může pozastavit přístup finanční zpravodajské jednotky nebo protějšku ve třetí zemi nebo instituci nebo jiném subjektu Unie k systému FIU.net, pokud má důvody se domnívat, že by takový přístup ohrozil provádění této kapitoly a bezpečnost a důvěrnost informací, které mají finanční zpravodajské jednotky k dispozici, a které jsou vyměňovány prostřednictvím systému FIU.net, včetně případů, kdy existují obavy v souvislosti s nedostatečnou nezávislostí a autonomií finanční zpravodajské jednotky.

1. Členské státy zajistí, aby si finanční zpravodajské jednotky vyměňovaly, z vlastního podnětu nebo na žádost, veškeré informace, které mohou být relevantní pro zpracování nebo analýzu informací o praní peněz, souvisejících predikativních trestných činech nebo financování terorismu a o zapojených fyzických nebo právnických osobách ze strany finančních zpravodajských jednotek bez ohledu na druh predikativních trestných činů, o který se pravděpodobně jedná, a to i v případě, že druh predikativního trestného činu, o který se pravděpodobně jedná, není v okamžiku výměny informací identifikován.

Žádost musí obsahovat relevantní skutečnosti, souvislosti, důvody žádosti, vazby na zemi dožádané finanční zpravodajské jednotky a způsob, jak budou požadované informace využity.

Jestliže finanční zpravodajská jednotka obdrží oznámení podle čl. 69 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2024/1624, které se týká jiného členského státu, neprodleně předá oznámení nebo veškeré relevantní informace z něj získané finanční zpravodajské jednotce dotyčného členského státu.

2. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy prováděcích technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy prováděcích technických norem upřesňují formát, který se použije k výměně informací podle odstavce 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2024/1620.

3. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy regulačních technických norem upřesní kritéria relevance a výběru při určování, zda se oznámení podané podle čl. 69 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2024/1624 týká jiného členského státu, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci tohoto článku.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

4. Do 10. července 2028 vydá AMLA obecné pokyny určené finančním zpravodajským jednotkám, které stanoví postupy, které mají být zavedeny pro účely předávání a přijímání oznámení podle čl. 69 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2024/1624, které se týká jiného členského státu, a pro účely zpětné vazby, která má být poskytnuta v návaznosti na toto oznámení.

5. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka, jíž je žádost určena, byla povinna při zodpovídání žádosti o informace podle odstavce 1 od jiné finanční zpravodajské jednotky použít veškeré své dostupné pravomoci, které by k získání a analýze informací obvykle použila na vnitrostátní úrovni.

Usiluje-li finanční zpravodajská jednotka o získání dalších informací od povinné osoby usazené v jiném členském státě, která působí na území jejího členského státu, podává se žádost finanční zpravodajské jednotce členského státu, na jehož území je povinná osoba usazena. Finanční zpravodajská jednotka získá informace v souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1624 a předává odpovědi bezodkladně.

6. Členské státy zajistí, aby v případě, že je finanční zpravodajská jednotka požádána o poskytnutí informací podle odstavce 1, odpověděla na žádost co nejdříve a v každém případě nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti, pokud má požadované informace k dispozici nebo pokud jsou požadované informace vedeny v databázi nebo registru, k nimž má dožádaná finanční zpravodajská jednotka přímý přístup. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena, nejdéle však na deset pracovních dní. Není-li dožádaná finanční zpravodajská jednotka s to požadované informace získat, uvědomí o tom dožadující finanční zpravodajskou jednotku.

7. Členské státy zajistí, aby ve výjimečných, odůvodněných a naléhavých případech a odchylně od odstavce 6 poskytla finanční zpravodajská jednotka, které byla podle odstavce 1 podána žádost o informace, jež jsou obsaženy v databázi nebo registru, k nimž má dožádaná finanční zpravodajská jednotka přímý přístup, nebo které již má k dispozici, tyto informace nejpozději do jednoho pracovního dne od obdržení žádosti.

Není-li dožádaná finanční zpravodajská jednotka schopna odpovědět do jednoho pracovního dne nebo nemá-li přímý přístup k informacím, sdělí důvody. Pokud by poskytnutí požadovaných informací do jednoho pracovního dne představovalo pro dožádanou finanční zpravodajskou jednotku nepřiměřenou zátěž, může poskytnutí informací odložit. V takovém případě dožádaná finanční zpravodajská jednotka o tomto odkladu neprodleně informuje dožadující finanční zpravodajskou jednotku. Dožádaná finanční zpravodajská jednotka může lhůtu pro odpověď na žádost o informace prodloužit nejvýše na tři pracovní dny.

8. Finanční zpravodajská jednotka může odmítnout výměnu informací pouze ve výjimečných případech, pokud by daná výměna mohla být v rozporu se základními zásadami jejího vnitrostátního práva. Tyto výjimečné okolností musí být stanoveny tak, aby bránily zneužívání a nepatřičnému omezování volné výměny informací k analytickým účelům.

Do 10. července 2028 oznámí členské státy Komisi výjimečné okolnosti uvedené v prvním pododstavci. Členské státy tato oznámení aktualizují, dojde-li ke změnám výjimečných okolností zjištěných na vnitrostátní úrovni.

Komise zveřejní konsolidovaný seznam oznámení podle druhého pododstavce.

9. Do 10. července 2029 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda jsou výjimečné okolnosti oznámené podle odstavce 8 odůvodněné.

1. Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky mohly provádět společné analýzy podezřelých transakcí a činností.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku zřídí příslušné finanční zpravodajské jednotky, kterým je nápomocen AMLA v souladu s článkem 40 nařízení (EU) 2024/1620, tým pro společné analýzy, a to pro konkrétní účel a na omezenou dobu, jež může být po vzájemné dohodě prodloužena, který provádí operativní analýzy podezřelých transakcí nebo činností za účasti jedné či více finančních zpravodajských jednotek, které tým zřídily.

3. Tým pro společné analýzy může být zřízen, pokud:

Žádost o zřízení týmu pro společné analýzy může podat kterákoli z dotčených finančních zpravodajských jednotek nebo AMLA podle článku 44 nařízení (EU) 2024/1620.

4. Členské státy zajistí, aby pracovník jejich finanční zpravodajské jednotky přidělený do týmu pro společné analýzy v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a v mezích své pravomoci mohl poskytnout týmu informace, které má k dispozici jeho finanční zpravodajská jednotka, za účelem analýzy prováděné týmem.

5. Potřebuje-li tým pro společné analýzy pomoc od jiné finanční zpravodajské jednotky, než jsou jednotky, které jsou součástí týmu, může tuto jinou finanční zpravodajskou jednotku požádat, aby:

6. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly vyzvat třetí strany, včetně institucí a jiných subjektů Unie, k účasti na společných analýzách, je-li to relevantní pro účely společných analýz a pokud tato účast spadá do příslušných mandátů těchto třetích stran.

Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky účastnící se společné analýzy stanovily podmínky, které se použijí ve vztahu k účasti třetích stran, a zavedly opatření zaručující důvěrnost a bezpečnost vyměňovaných informací. Členské státy zajistí, aby vyměňované informace byly použity výhradně pro účely, pro které byla tato společná analýza zavedena.

1. Členské státy zajistí, aby byly informace vyměňované podle článků 29, 31 a 32 použity pouze k účelu, ke kterému byly vyžádány či poskytnuty, a aby jakékoli předání těchto informací přijímající finanční zpravodajskou jednotkou jinému orgánu, agentuře nebo útvaru nebo jejich použití k účelům nad rámec účelů původně odsouhlasených bylo podmíněno předchozím souhlasem finanční zpravodajské jednotky, která informace poskytla.

Požadavky prvního pododstavce tohoto odstavce se nepoužijí, pokud informace poskytnuté finanční zpravodajskou jednotkou sestávají z oznámení podaného povinnou osobou podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1624, které se týká jiného členského státu, v němž povinná osoba působí na základě volného pohybu služeb, a které neobsahuje žádnou vazbu na členský stát finanční zpravodajské jednotky poskytující informace.

2. Členské státy zajistí, aby byl předchozí souhlas dožádané finanční zpravodajské jednotky s předáním informací příslušným orgánům poskytnut neprodleně a v největší možné míře bez ohledu na druh predikativních trestných činů a na to, zda byl daný predikativní trestný čin identifikován, či nikoli. Dožádaná finanční zpravodajská jednotka nesmí souhlas s takovým předáním informací odmítnout, ledaže by takové předání překračovalo oblast působnosti jejích předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu nebo mohlo vést k narušení vyšetřování nebo by jinak odporovalo základním zásadám vnitrostátního práva uvedeného členského státu. Každé takové odmítnutí udělit souhlas musí být náležitě vysvětleno. Případy, kdy finanční zpravodajské jednotky mohou odmítnout udělení souhlasu, jsou stanoveny tak, aby nedocházelo ke zneužívání a zbytečnému omezování předávání informací příslušným orgánům.

3. Do 10. července 2028 oznámí členské státy Komisi výjimečné okolnosti, za nichž by předání nebylo v souladu se základními zásadami vnitrostátního práva podle odstavce 2. Členské státy tato oznámení aktualizují, dojde-li ke změnám výjimečných okolností zjištěných na vnitrostátní úrovni.

Komise zveřejní konsolidovaný seznam těchto oznámení podle prvního pododstavce.

4. Do 10. července 2029 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda jsou výjimečné okolnosti oznámené podle odstavce 3 odůvodněné.

1. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky měly zavedeny mechanismy na ochranu totožnosti povinných osob a jejich zaměstnanců nebo osob v rovnocenném postavení, včetně zástupců a distributorů, kteří oznamují podezření podle čl. 69 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2024/1624.

2. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky nesdělovaly zdroj oznámení podle odstavce 1 tohoto článku při odpovědi na žádosti o informace podané příslušnými orgány podle článku 22 nebo při předávání výsledků svých analýz podle článku 19. Tímto odstavcem není dotčeno použitelné vnitrostátní trestní právo procesní.

1. Každý členský stát zajistí, aby všechny povinné osoby usazené na jeho území s výjimkou okolností uvedených v článku 38 podléhaly náležitému a účinnému dohledu. Za tímto účelem každý členský stát ustanoví jeden nebo více orgánů dozoru, aby účinně sledovaly dodržování nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113 povinnými osobami a přijímaly opatření nezbytná k zajištění souladu s těmito požadavky.

Pokud členské státy z důvodů převažujícího obecného zájmu zavedly zvláštní požadavky na povolení, jež musí povinné osoby splnit k tomu, aby mohly na jejich území působit v rámci volného pohybu služeb, zajistí, aby činnosti prováděné těmito povinnými osobami v rámci tohoto povolení podléhaly dohledu ze strany jejich vnitrostátních orgánů dozoru bez ohledu na to, zda jsou povolené činnosti prováděny prostřednictvím infrastruktury na jejich území nebo na dálku. Členské státy rovněž zajistí, aby byl dohled podle tohoto pododstavce oznámen orgánům dozoru členského státu, v němž se nachází ústředí povinné osoby.

Tento odstavec se nepoužije, pokud AMLA jedná jako orgán dozoru.

2. Členské státy zajistí, aby měly orgány dozoru dostatečné finanční, lidské a technické zdroje pro plnění úkolů uvedených v odstavci 5. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní a dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardů mlčenlivosti, ochrany údajů a řešení střetů zájmů.

3. V případě povinných osob uvedených v čl. 3 bodě 3) písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1624, mohou členské státy povolit, aby funkci uvedenou v odstavci 1 tohoto článku vykonávaly orgány stavovské samosprávy, pokud mají pravomoci uvedené v odstavci 6 tohoto článku a náležité finanční, lidské a technické zdroje pro plnění svých funkcí. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní a aby dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardů mlčenlivosti, ochrany údajů a řešení střetů zájmů.

4. Pokud členský stát svěřil dohled nad kategorií povinných osob více než jednomu orgánu dozoru, zajistí, aby tyto orgány dozoru vykonávaly dohled nad povinnými osobami jednotným a účinným způsobem v celém odvětví. Za tímto účelem členský stát jmenuje vedoucí orgán dozoru nebo zřídí mechanismus koordinace mezi těmito orgány dozoru.

Pokud členské státy svěřily dohled nad všemi povinnými osobami více než jednomu orgánu dozoru, zřídí koordinační mechanismus mezi těmito orgány dozoru, který zajistí účinný dohled nad povinnými osobami podle nejvyšších standardů. Tento koordinační mechanismus musí zahrnovat všechny orgány dozoru, s výjimkou případů, kdy:

5. Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány dozoru plnily tyto úkoly:

6. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru měly odpovídající pravomoci k plnění svých úkolů stanovených v odstavci 5, včetně pravomoci:

7. Členské státy zajistí, aby finanční orgány dozoru a orgány dozoru nad poskytovateli služeb hazardních her měly kromě pravomocí uvedených v odstavci 6 dodatečné pravomoci, včetně pravomoci provést inspekci obchodních prostor povinné osoby bez předchozího oznámení, pokud to vyžaduje řádné provedení a efektivnost inspekce, a aby měli veškeré potřebné prostředky pro provedení takové inspekce.

Pro účely prvního pododstavce mohou orgány dozoru přinejmenším:

1. Pokud jsou činnosti následujících povinných osob prováděny na jejich území v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců či distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, včetně případů, kdy jsou tyto činnosti prováděny na základě povolení získaného podle směrnice 2013/36/EU, členské státy zajistí, aby tyto činnosti podléhaly dohledu ze strany jejich vnitrostátních orgánů dozoru:

Pro účely prvního pododstavce orgány dozoru členského státu, v němž jsou činnosti prováděny, účinně sledují a zajišťují dodržování nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113.

2. Odchylně od odstavce 1 vykonává dohled nad těmito zástupci, distributory nebo jinými druhy infrastruktury uvedenými ve zmíněném odstavci orgán dozoru členského státu, v němž se nachází ústředí povinné osoby, pokud:

3. Pro účely tohoto článku si orgán dozoru členského státu, v němž se nachází ústředí povinné osoby, a orgán dozoru členského státu, v němž povinná osoba působí v rámci volného pohybu služeb prostřednictvím zástupců či distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, vzájemně poskytují veškeré informace nezbytné k posouzení toho, zda jsou splněna kritéria uvedená v odst. 2 písm. a), včetně informací o jakékoli změně okolností týkajících se povinné osoby, která může mít dopad na splnění těchto kritérií.

4. Členské státy zajistí, aby orgán dozoru členského státu, v němž se nachází ústředí povinné osoby, povinnou osobu do dvou týdnů od obdržení oznámení podle odst. 2 písm. b) informoval, že bude dohlížet na činnosti zástupců, distributorů nebo jiných druhů infrastruktury, jejichž prostřednictvím povinné osoby působí v rámci volného pohybu služeb v jiném členském státě, a o jakékoli následné změně týkající se jejich dohledu.

5. Tento článek se nepoužije, pokud AMLA jedná jako orgánu dozoru.

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru zpřístupnily informace o praní peněz a financování terorismu povinným osobám, nad nimiž vykonávají dohled.

2. Údaje uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat:

3. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru podle potřeby prováděly informační činnosti s cílem informovat povinné osoby, nad nimiž vykonávají dohled, o jejich povinnostech.

4. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru neprodleně zpřístupnily povinným osobám, nad nimiž vykonávají dohled, informace o osobách nebo subjektech označených ve vztahu k cíleným finančním sankcím a finančním sankcím OSN.

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru uplatňovaly přístup k dohledu založený na posouzení rizik. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce vypracují orgány dozoru roční programy dohledu, v nichž se zohlední harmonogram a zdroje nezbytné k rychlé reakci v případě objektivních a významných náznaků porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113.

2. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy regulačních technických norem stanoví referenční hodnoty a metodiku pro posuzování a klasifikaci profilu povinných osob z hlediska přirozeného a zbytkového rizika, jakož i četnost přezkumu tohoto rizikového profilu. Tato četnost přihlíží k závažným událostem nebo vývoji v řízení a fungování povinné osoby, jakož i k povaze a velikosti podniku.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

3. Do 10. července 2028 vydá AMLA obecné pokyny určené orgánům dozoru týkající se:

V relevantních případech se v obecných pokynech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce zohlední výsledky posouzení provedených podle článků 30 a 35 nařízení (EU) 2024/1620.

4. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru zohledňovaly míru vlastního uvážení, která je povinné osobě umožněna, a odpovídajícím způsobem přezkoumávaly posouzení rizik, jež bylo podkladem pro toto vlastní uvážení, a adekvátnost jejich vnitřních strategií, postupů a kontrol.

5. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru vypracovávaly podrobnou výroční zprávu o činnosti a aby shrnutí této zprávy bylo zveřejněno. Toto shrnutí nesmí obsahovat důvěrné informace a zahrnuje:

1. Pro účely čl. 37 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 mohou členské státy požadovat, aby vydavatelé elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří na jejich území provozují jiné provozovny než dceřinou společnost či pobočku nebo na jejich území působí prostřednictvím zástupců či distributorů nebo jiných druhů infrastruktury v rámci volného pohybu služeb, určili na jejich území ústřední kontaktní místo. Toto ústřední kontaktní místo zajišťuje jménem povinné osoby dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a usnadňuje dohled vykonávaný orgány dozoru, mimo jiné tím, že orgánům dozoru na vyžádání poskytuje dokumenty a informace.

2. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy regulačních technických norem stanoví kritéria pro určení okolností, za nichž je vhodné určit ústřední kontaktní místo podle odstavce 1, a funkce ústředního kontaktního místa.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgány dozoru odhalí během kontrol prováděných u povinných osob nebo jakýmkoli jiným způsobem skutečnosti, které by mohly souviset s praním peněz, souvisejícími predikativními trestnými činy nebo financováním terorismu, neprodleně informovali finanční zpravodajskou jednotku.

2. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru zmocněné k dohledu nad burzou, devizovým trhem a trhem s finančními deriváty informovaly finanční zpravodajskou jednotku, pokud zjistí informace, které by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu.

3. Členské státy zajistí, aby dodržování požadavků stanovených v tomto článku nenahrazovalo žádnou povinnost orgánů dohledu oznamovat relevantním příslušným orgánům jakoukoli trestnou činnost, kterou v souvislosti se svými činnostmi v oblasti dohledu odhalí nebo se o ní dozví.

Členské státy zajistí, aby orgány dozoru sdělovaly finanční zpravodajské jednotce alespoň tyto informace:

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru domovského členského státu co nejdříve a v každém případě do tří měsíců od obdržení oznámení podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1624 informovaly orgán dozoru hostitelského členského státu o činnostech, které povinná osoba hodlá v hostitelském členském státě vykonávat.

Jakákoli následná změna oznámená orgánům dozoru domovského členského státu podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1624 se co nejdříve a v každém případě do jednoho měsíce od jejího obdržení oznámí orgánům dozoru hostitelského členského státu.

2. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru domovského členského státu sdílely s orgány dozoru hostitelského členského státu rovněž informace o činnostech skutečně vykonávaných povinnou osobou na území hostitelského členského státu, které obdrží v rámci svých činností v oblasti dohledu, včetně informací předložených povinnými osobami v reakci na dotazníky pro účely dohledu, a veškeré relevantní informace související s činnostmi vykonávanými na území hostitelského členského státu.

Informace podle prvního pododstavce se vyměňují alespoň jednou ročně. Pokud jsou tyto informace poskytovány v souhrnné podobě, členské státy zajistí, aby orgány dozoru domovského členského státu neprodleně reagovaly na jakoukoli žádost orgánů dozoru hostitelského členského státu o doplňující informace.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce členské státy zajistí, aby orgány dozoru domovského členského státu neprodleně po obdržení oznámení od povinných osob podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1624 informovaly orgán dozoru hostitelského členského státu o zahájení činností v hostitelském členském státě.

1. Pokud jsou úvěrové instituce a finanční instituce součástí skupiny, členské státy zajistí, aby pro účely uvedené v čl. 37 odst. 1 finanční orgány dozoru domovského členského státu a finanční orgány dozoru hostitelského členského státu vzájemně spolupracovaly v největší možné míře bez ohledu na svou povahu nebo postavení. Spolupracují rovněž s AMLA, pokud jedná jako orgán dozoru.

2. S výjimkou případů, kdy AMLA jedná jako orgánu dozoru, členské státy zajistí, aby finanční orgány dozoru domovského členského státu dohlížely na účinné provádění strategií, postupů a kontrol na úrovni skupiny uvedených v kapitole II oddíle 2 nařízení (EU) 2024/1624. Členské státy rovněž zajistí, aby finanční orgány dozoru hostitelského členského státu dohlížely na dodržování nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113 ze strany provozoven nacházejících se na území jejich členského státu.

3. Pro účely tohoto článku členské státy s výjimkou případů, kdy jsou v souladu s článkem 49 zřízena kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, zajistí, aby si finanční orgány dozoru vzájemně poskytovaly veškeré informace, které potřebují pro plnění svých úkolů v oblasti dohledu, ať už na žádost, nebo z vlastního podnětu. Finanční orgány dozoru si vyměňují zejména informace, které by mohly významně ovlivnit posouzení vystavení úvěrové instituce nebo finanční instituce v jiném členském státě přirozenému nebo zbytkovému riziku, včetně:

Členské státy rovněž zajistí, aby finanční orgány dozoru mohly v rámci svých pravomocí provádět šetření jménem dožadujícího orgánu dozoru a sdílet informace získané v rámci těchto šetření nebo usnadňovat provádění těchto šetření ze strany dožadujícího orgánu dozoru.

4. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy regulačních technických norem podrobně upravují příslušné povinnosti domovských a hostitelských orgánů dozoru a způsoby spolupráce mezi nimi.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

5. Finanční orgány dozoru mohou upozornit AMLA na kteroukoli z následujících situací:

AMLA může postupovat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 33 nařízení (EU) 2024/1620. Pokud tak AMLA učiní, poskytne do jednoho měsíce své stanovisko k předmětu žádosti.

6. Členské státy zajistí, aby se tento článek vztahoval rovněž na dohled nad:

Pokud ve vztahu k nefinančním orgánům dozoru nastanou situace uvedené v odstavci 5 tohoto článku, může AMLA jednat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 38 nařízení (EU) 2024/1620.

Členské státy také zajistí, aby byla v případech, kdy jsou povinné osoby v nefinančním sektoru součástí struktur sdílejících společné majitele, společné vedení nebo společnou kontrolu dodržování předpisů, včetně sítí nebo partnerství, nefinanční orgány dozoru spolupracovaly a vyměňovaly si informace.

1. Pokud povinné osoby, které nejsou součástí skupiny, vykonávají přeshraniční činnosti uvedené v čl. 54 odst. 1 a na dohledu se společně podílejí orgány dozoru domovského a hostitelského členského státu podle čl. 37 odst. 1 a čl. 38 odst. 1, členské státy zajistí, aby tyto orgány dozoru vzájemně v co největší míře spolupracovaly a pomáhaly si při výkonu dohledu podle čl. 37 odst. 1 a čl. 38 odst. 1.

Pro účely prvního pododstavce a s výjimkou případů, kdy jsou zřízena kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v souladu s článkem 49, členské státy zajistí, aby orgány dozoru:

Tento odstavec se použije rovněž v případě povinných osob, které jsou usazeny v jednom členském státě a působí v rámci volného pohybu služeb v jiném členském státě, aniž by tam měly jakoukoli infrastrukturu, pokud dohled nad činnostmi v tomto jiném členském státě vykonávají orgány dozoru tohoto členského státu podle čl. 37 odst. 1 druhého pododstavce.

2. Je-li dohled nad povinnou osobou a kterýmkoli z druhů její infrastruktury v jiných členských státech svěřen orgánům dozoru domovského členského státu podle čl. 38 odst. 2, členské státy zajistí, aby orgány dozoru domovského členského státu pravidelně informovaly orgány dozoru hostitelského členského státu o opatřeních zavedených v rámci povinné osoby a o tom, zda tato povinná osoba dodržuje příslušné požadavky, včetně požadavků zavedených v hostitelském členském státě. Jsou-li zjištěna závažná, opakovaná nebo systematická porušení příslušných požadavků, orgány dozoru domovského členského státu neprodleně informují orgán dozoru hostitelského členského státu o těchto porušeních a o veškerých peněžitých sankcích, které hodlají uložit, a o správních opatřeních, která hodlají za účelem jejich nápravy uplatňovat.

Členské státy zajistí, aby orgány dozoru hostitelského členského státu poskytovaly pomoc orgánům dozoru domovského členského státu s cílem zajistit ověření toho, zda povinná osoba dodržuje právní požadavky. Členské státy zejména zajistí, aby orgány dozoru hostitelského členského státu informovaly orgán dozoru domovského členského státu o veškerých závažných pochybnostech, které mají ohledně dodržování příslušných požadavků ze strany povinné osoby, a aby veškeré informace, které v tomto ohledu mají k dispozici, sdílely s orgány dozoru domovského členského státu.

Tento odstavec se použije rovněž v případě povinných osob, které jsou usazeny v jednom členském státě a působí v rámci volného pohybu služeb v jiném členském státě, aniž by tam měly jakoukoli infrastrukturu, s výjimkou případů, kdy dohled nad činnostmi v tomto jiném členském státě vykonávají orgány dozoru tohoto jiného členského státu podle čl. 37 odst. 1 druhého pododstavce.

3. Orgány dozoru mohou upozornit orgán AMLA na kteroukoli z následujících situací:

AMLA musí postupovat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článků 33 a 38 nařízení (EU) 2024/1620. AMLA poskytne své stanovisko k předmětu žádosti do jednoho měsíce.

1. Členské státy zajistí, aby byla zvláštní kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu zřízena finančním orgánem dozoru odpovědným za mateřský podnik skupiny úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo za ústředí úvěrové nebo finanční instituce v kterékoli z těchto situací:

2. Stálými členy kolegia jsou finanční orgán dozoru odpovědný za mateřský podnik nebo za ústředí, finanční orgány dozoru odpovědné za provozovny v hostitelských členských státech a finanční orgány dozoru odpovědné za infrastrukturu v hostitelských členských státech podle článku 38.

3. Tento článek se nepoužije, pokud AMLA jedná jako orgán dozoru.

4. Činnost kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu je úměrná míře rizika praní peněz a financování terorismu, kterému je daná úvěrová instituce nebo finanční instituce či skupina vystavena, a rozsahu jejích přeshraničních činností.

5. Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby finanční orgány dozoru identifikovaly:

6. V jiných situacích, než které jsou uvedeny v článku 38, kdy úvěrové instituce nebo finanční instituce vykonávají činnosti v jiných členských státech v rámci volného pohybu služeb, může finanční orgán dozoru domovského členského státu vyzvat finanční orgány dozoru těchto členských států, aby se účastnily kolegia jako pozorovatelé.

7. Pokud skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí zahrnuje kteroukoli povinnou osobu v nefinančním sektoru, finanční orgán dozoru, který kolegium zřizuje, vyzve orgány dozoru nad těmito povinnými osobami, aby se kolegia účastnily.

8. Členské státy mohou povolit zřízení kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, pokud úvěrová instituce nebo finanční instituce usazená v Unii zřídila provozovny nejméně ve dvou třetích zemích. Finanční orgány dozoru mohou ke zřízení takovéhoto kolegia vyzvat své protějšky v těchto třetích zemích. Finanční orgány dozoru, které jsou účastníky kolegia, vyhotoví písemnou dohodu, v níž jsou podrobně upraveny podmínky a postupy spolupráce a výměny informací.

9. Členské státy zajistí, aby byla kolegia využívána mimo jiné k výměně informací, poskytování vzájemné pomoci nebo koordinaci přístupu k dohledu nad skupinou nebo institucí, případně včetně přijetí vhodných a přiměřených opatření k řešení případů závažných porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113, které byly odhaleny na úrovni skupiny nebo úvěrové instituce či finanční instituce nebo v provozovnách zřízených dotyčnou skupinou nebo institucí v jurisdikci orgánu dozoru, který je účastníkem kolegia.

10. AMLA se může účastnit zasedání kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a usnadňuje jejich činnost v souladu s článkem 31 nařízení (EU) 2024/1620. Pokud se AMLA rozhodne účastnit zasedání kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, má status pozorovatele.

11. Finanční orgány dozoru mohou svým protějškům ve třetích zemích umožnit, aby se v případě uvedeném v odst. 1 písm. b) nebo v případě, že skupiny nebo úvěrové instituce nebo finanční instituce z Unie provozují pobočky a dceřiné společnosti v těchto třetích zemích, účastnily kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu jako pozorovatelé, za předpokladu, že:

Členské státy zajistí, aby finanční orgány dozoru zřizující kolegia provedly posouzení toho, zda jsou splněny podmínky prvního pododstavce, a předložily je stálým členům kolegia. Toto posouzení se provede předtím, než je protějšku ze třetí země umožněno připojit ke kolegiu, a poté může být podle potřeby opakováno. Finanční orgány dozoru domovského členského státu mohou při provádění tohoto posouzení požádat AMLA o podporu.

12. Považují-li to stálí členové kolegia za nezbytné, mohou být přizváni další pozorovatelé za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti. Mezi pozorovatele mohou patřit obezřetnostní orgány dozoru, včetně ECB jednající v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013(Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).), jakož i evropské orgány dohledu a finanční zpravodajské jednotky.

13. Pokud se členové kolegia neshodnou na opatřeních, která mají být ve vztahu k povinné osobě přijata, mohou záležitost postoupit AMLA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 33 nařízení (EU) 2024/1620.

14. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Uvedené návrhy regulačních technických norem upřesní:

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

1. Členské státy zajistí, aby nefinanční orgány dozoru odpovědné za mateřský podnik skupiny povinných osob v nefinančním sektoru nebo za ústředí povinné osoby v nefinančním sektoru mohly zřídit zvláštní kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v kterékoli z těchto situací:

Tento odstavec se vztahuje rovněž na struktury sdílející společné majitele, společné vedení nebo společnou kontrolu dodržování předpisů, včetně sítí nebo partnerství, na něž se vztahují požadavky na úrovni celé skupiny podle článku 16 nařízení (EU) 2024/1624.

Stálými členy kolegia jsou nefinanční orgán dozoru odpovědný za mateřský podnik nebo za ústředí a nefinanční orgány dozoru odpovědné odpovědní za provozovny v hostitelských členských státech nebo za dohled nad touto povinnou osobou v jiných členských státech v případech uvedených v čl. 37 odst. 1 druhém pododstavci.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, že nefinanční orgán dozoru odpovědný za mateřský podnik skupiny nebo za ústředí povinné osoby nezřídí kolegium, mohly nefinanční orgány dozoru uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) předložit stanovisko, podle něhož by s ohledem na rizika praní peněz a financování terorismu, jimž je povinná osoba nebo skupina vystavena, a na rozsah jejich přeshraničních činností mělo být kolegium zřízeno. Toto stanovisko předloží alespoň dva nefinanční orgány dozoru a je určeno:

Je-li nefinančním orgánem dozoru uvedeným v prvním pododstavci písmenu a) tohoto odstavce orgán stavovské samosprávy, toto stanovisko je také předloženo orgánu veřejné moci odpovědnému za dozor nad tímto orgánem stavovské samosprávy podle článku 52.

3. Pokud se po předložení stanoviska podle odstavce 2 nefinanční orgán dozoru odpovědný za mateřský podnik skupiny nebo za ústředí povinné osoby stále domnívá, že není nutné zřídit kolegium, členské státy zajistí, aby ostatní nefinanční orgány dozoru mohly kolegium zřídit za předpokladu, že se skládá alespoň ze dvou členů. V těchto případech tito nefinanční orgány dozoru mezi sebou rozhodnou, kdo je orgánem dozoru odpovědným za kolegium. Nefinanční orgán dozoru odpovědný za mateřský podnik skupiny nebo za ústředí povinné osoby je informován o činnostech kolegia a může se ke kolegiu kdykoli připojit.

4. Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby nefinanční orgány dozoru identifikovaly:

5. Pokud povinné osoby v nefinančním sektoru vykonávají činnosti v jiných členských státech v rámci volného pohybu služeb, může nefinanční orgán dozoru domovského členského státu nefinanční orgány dozoru těchto členských států vyzvat, aby se účastnily kolegia jako pozorovatelé.

6. Pokud skupina v nefinančním sektoru zahrnuje jakoukoli úvěrovou instituci nebo finanční instituci, ale její přítomnost ve skupině nesplňuje prahovou hodnotu pro zřízení kolegia podle článku 49, orgán dozoru, který kolegium zřizuje, vyzve finanční orgány dozoru nad těmito úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi, aby se kolegia účastnily.

7. Členské státy mohou povolit zřízení kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, pokud povinná osoba v nefinančním sektoru usazená v Unii zřídila provozovny nejméně ve dvou třetích zemích. Nefinanční orgány dozoru mohou ke zřízení takovéhoto kolegia vyzvat své protějšky v těchto třetích zemích. Nefinanční orgány dozoru, které jsou účastníky kolegia, vyhotoví písemnou dohodu, v níž jsou podrobně upraveny podmínky a postupy spolupráce a výměny informací.

Pokud je kolegium zřízeno ve vztahu k povinným osobám uvedeným v čl. 3 bodě 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1624 nebo skupinám těchto povinných osob, obsahuje písemná dohoda uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce rovněž postupy pro zajištění toho, aby nebyly sdíleny žádné informace shromážděné podle čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1624, ledaže se použije čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec.

8. Členské státy zajistí, aby byla kolegia využívána mimo jiné k výměně informací, poskytování vzájemné pomoci nebo koordinaci přístupu k dohledu nad skupinou nebo povinnou osobou, případně včetně přijetí vhodných a přiměřených opatření k řešení případů závažných porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113, které byly odhaleny na úrovni skupiny nebo povinné osoby nebo v provozovnách zřízených dotyčnou skupinou nebo povinnou osobou v jurisdikci orgánu dozoru, který je účastníkem kolegia.

9. AMLA se může účastnit zasedání kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a usnadňuje jejich činnost v souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2024/1620. Pokud se AMLA rozhodne účastnit zasedání kolegia dohledu v oblasti AML/CFT, má status pozorovatele.

10. Nefinanční orgány dozoru mohou svým protějškům ve třetích zemích umožnit, aby se v případě uvedeném v odst. 1 písm. b) nebo v případě, že povinné osoby z Unie v nefinančním sektoru nebo skupiny těchto povinný osob provozují pobočky a dceřiné společnosti v těchto třetích zemích, účastnily kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu jako pozorovatelé, za předpokladu, že:

Členské státy zajistí, aby nefinanční orgány dozoru odpovědné za mateřský podnik skupiny nebo za ústředí povinné osoby nebo v případech uvedených v odstavci 3 za kolegium provedly posouzení, zda jsou splněny podmínky prvního pododstavce tohoto odstavce, a předložily je stálým členům kolegia. Toto posouzení se provede předtím, než je protějšku ze třetí země umožněno připojit ke kolegiu, a poté může být podle potřeby opakováno. Nefinanční orgány dozoru odpovědné odpovědní za posouzení mohou při provádění tohoto posouzení požádat AMLA o podporu.

11. Považují-li to stálí členové kolegia za nezbytné, mohou být přizváni další pozorovatelé za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti. Mezi pozorovatele mohou patřit finanční zpravodajské jednotky.

12. Pokud se členové kolegia neshodnou na opatřeních, která mají být ve vztahu k povinné osobě přijata, mohou záležitost postoupit orgánu AMLA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 38 nařízení (EU) 2024/1620. AMLA vydá stanovisko ohledně sporné záležitosti do dvou měsíců.

13. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Uvedené návrhy regulačních technických norem stanoví:

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

14. Do 10. července 2029 a poté každé dva roky vydá AMLA stanovisko k fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru. Toto stanovisko zahrnuje:

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru mohly uzavírat dohody o spolupráci upravující spolupráci a výměnu důvěrných informací s jejich protějšky ve třetích zemích. Takové dohody o spolupráci jsou v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů, uzavírají se na základě reciprocity a podléhají požadavkům profesního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům uvedeným v čl. 67 odst. 1. Důvěrné informace vyměňované podle uvedených dohod o spolupráci se využijí pouze pro účely výkonu úkolů v oblasti dohledu prováděného zmíněnými orgány.

Pocházejí-li vyměněné informace z jiného členského státu, lze je poskytnout pouze s výslovným souhlasem orgánu dozoru, který je poskytl, a případně pouze pro účely, k nimž uvedený orgán dozoru udělil svůj souhlas.

2. Pro účely odstavce 1 poskytuje AMLA pomoc nezbytnou při posuzování rovnocennosti požadavků profesního tajemství, jež se vztahují na protějšek ze třetí země.

3. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru oznámily dohody podepsané podle tohoto článku orgánu AMLA do jednoho měsíce od jejich podpisu.

4. Do 10. července 2029 vypracuje AMLA návrhy prováděcích technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy prováděcích technických norem upřesňují vzor, který se použije při uzavírání dohod o spolupráci podle odstavce 1.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2024/1620.

1. Pokud se členské státy v souladu s čl. 37 odst. 3 této směrnice rozhodnou, že umožní, aby dohled nad povinnými osobami uvedenými v čl. 3 bodu 3) písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1624 vykonávaly orgány stavovské samosprávy, zajistí, aby činnosti těchto orgánů stavovské samosprávy při plnění těchto funkcí podléhaly dozoru ze strany orgánu veřejné moci.

2. Orgán veřejné moci, který vykonává dozor nad orgány stavovské samosprávy, odpovídá za zajištění náležitého a účinného systému dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 3 bodu 3) písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1624, včetně:

3. Členské státy zajistí, aby orgán veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy měl pro plnění svých povinností podle odstavce 2 odpovídající pravomoci. Členské státy zajistí, aby dotyčný orgán veřejné moci měl alespoň pravomoc:

Při vydávání instrukcí orgánu stavovské samosprávy podle prvního pododstavce písm. b) zohlední orgán veřejné moci příslušné pokyny, které vydal on sám nebo které vydal AMLA.

4. Členské státy zajistí, aby orgán veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy plnil své funkce bez nepatřičného ovlivňování.

Členské státy rovněž zajistí, aby pracovníci orgánu veřejné moci vykonávajícího dozor nad orgány stavovské samosprávy byli vázáni požadavky profesního tajemství, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 67, a aby zachovávali vysoké profesní standardy, včetně vysokých profesních standardů mlčenlivosti a ochrany údajů, a aby byli bezúhonní. Členské státy zajistí, aby orgán veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy zavedl postupy pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení.

5. Členské státy mohou stanovit účinná, přiměřená a odrazující opatření nebo sankce pro případy, kdy orgány stavovské samosprávy nevyhoví žádosti, instrukci nebo jinému opatření přijatému orgánem podle odstavce 2 nebo 3.

6. Členské státy zajistí, aby orgán veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy informoval orgány příslušné pro vyšetřování a stíhání trestné činnosti včas a přímo, nebo prostřednictvím finanční zpravodajské jednotky o případech porušení předpisů, které jsou předmětem trestních sankcí a které zjistil při plnění svých úkolů.

7. Orgán veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy zveřejňuje výroční zprávu, která obsahuje informace o:

Zpráva uvedená v prvním pododstavci je zpřístupněna na internetových stránkách orgánu veřejné moci vykonávajícího dozor nad orgány stavovské samosprávy a je předána Komisi a AMLA.

1. Členské státy zajistí, aby povinné osoby nesly odpovědnost za porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113 v souladu s tímto oddílem.

2. Aniž je dotčeno právo členských států vymezit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro peněžité sankce a správní opatření, zajistí, aby orgány dozoru mohly ukládat takové peněžité sankce a uplatňovat správní opatření v případě porušení nařízení (EU) 2024/1624 nebo nařízení (EU) 2023/1113 a zaručí jejich vymáhání. Veškeré uložené sankce nebo uplatňovaná opatření podle tohoto oddílu musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3. Odchylně od odstavce 2 platí, že neumožňuje-li právní systém členského státu uložení správních sankcí, může se tento článek použít tak, aby podnět k uložení peněžité sankce dal orgán dozoru a aby sankce byla uložena soudním orgánem, a současně je třeba zajistit, aby tyto právní prostředky byly účinné a aby měly rovnocenný účinek jako peněžité sankce, jež ukládají orgány dozoru. Uložené peněžité sankce musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy uvedené v prvním pododstavci sdělí Komisi vnitrostátní právní předpisy, jež přijmou podle tohoto odstavce, do 10. července 2027 a poté neprodleně veškeré jejich následné změny.

4. V případě porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113 členské státy zajistí, aby v případě, že se určité povinnosti vztahují na právnické osoby, mohly být peněžité sankce uloženy a správní opatření uplatněna nejen vůči právnickým osobám, ale také členům vrcholného vedení a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.

Členské státy zajistí, aby v případě, že orgány dozoru zjistí porušení předpisů, které je předmětem trestních sankcí, o tom včas informovaly orgány příslušné pro vyšetřování a stíhání trestné činnosti.

5. V souladu s touto směrnicí a vnitrostátním právem musí být peněžité sankce ukládány a správní opatření uplatňována některým z těchto způsobů:

Do 10. října 2027 oznámí členské státy Komisi a AMLA informace o systémech ukládání peněžitých sankcí nebo uplatňování správních opatření podle tohoto odstavce, případně včetně informací o tom, zda určité sankce nebo opatření vyžadují použití zvláštního postupu.

6. Členské státy zajistí, aby při určování druhu a výše peněžitých sankcí nebo správních opatření vzaly orgány dozoru v úvahu veškeré podstatné okolnosti, případně včetně:

7. Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými za porušení nařízení (EU) 2024/1624 nebo nařízení (EU) 2023/1113, jichž se jejich jménem nebo v jejich prospěch dopustila jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu právnické osoby a působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:

8. Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými v případech, kdy nedostatečný dohled nebo kontrola ze strany osob uvedených v odstavci 7 tohoto článku umožnily porušení nařízení (EU) 2024/1624 nebo nařízení (EU) 2023/1113 osobou spadající do její pravomoci jménem této právnické osoby nebo v její prospěch.

9. Při výkonu svých pravomocí týkajících se ukládání peněžitých sankcí a uplatňování správních opatření orgány dozoru úzce spolupracují a případně své kroky koordinují s jinými orgány, aby zajistily, že peněžité sankce či správní opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

10. Do 10. července 2026 vypracuje AMLA návrhy regulačních technických norem a předloží je Komisi k přijetí. Tyto návrhy regulačních technických norem vymezí:

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 49 až 52 nařízení (EU) 2024/1620.

11. Do 10. července 2026 vydá AMLA obecné pokyny týkající se základních částek pro ukládání peněžitých sankcí v poměru k obratu v členění podle typu porušení a kategorie povinných osob.

1. V případě provozoven povinných osob, které jako takové nelze klasifikovat jako úvěrové instituce nebo finanční instituce, nebo druhů infrastruktury povinných osob, nad nimiž orgán dozoru hostitelského členského státu vykonává dohled podle čl. 38 odst. 1, se použijí odstavce 2 až 5 tohoto článku.

2. Pokud orgány dozoru hostitelského členského státu zjistí porušení příslušných požadavků, požádají povinné osoby působící prostřednictvím provozoven nebo typů infrastruktury uvedených v odstavci 1, aby příslušné požadavky splnily, a informují orgány dozoru domovského členského státu o porušeních zjištěných u těchto povinných osob a o žádosti o splnění požadavků.

3. Pokud povinné osoby nepřijmou nezbytná opatření, informují o tom orgány dozoru hostitelského členského státu orgány dozoru domovského členského státu.

Orgány dozoru domovského členského státu jednají neprodleně a přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčená povinná osoba napravila porušení zjištěná v jejích provozovnách nebo typech infrastruktury v hostitelském členském státě. Orgány dozoru domovského členského státu informují orgány dozoru hostitelského členského státu o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce.

4. Odchylně od odstavce 3 mají orgány dozoru hostitelského členského státu v situacích závažného, opakovaného nebo soustavného porušování předpisů ze strany povinných osob působících prostřednictvím provozoven nebo jiných typů infrastruktury na jejich území uvedených v odstavci 1, které vyžadují okamžitou nápravu, možnost přijmout z vlastního podnětu vhodná a přiměřená opatření k řešení těchto porušení. Tato opatření musí být dočasná a být zrušena, jakmile jsou zjištěná porušení vyřešena, a to i za pomoci orgánů dozoru domovského členského státu povinné osoby nebo ve spolupráci s nimi.

Členské státy zajistí, aby orgány dozoru hostitelského členského státu informovaly orgán dozoru domovského členského státu povinné osoby ihned po zjištění závažného, opakovaného nebo soustavného porušování a od přijetí jakéhokoli opatření podle prvního pododstavce, ledaže jsou opatření přijata ve spolupráci s orgány dozoru domovského členského státu.

5. Pokud se orgány dozoru domovského a hostitelského členského státu neshodnou na opatřeních, která mají být ve vztahu k povinné osobě přijata, mohou záležitost postoupit orgánu AMLA a požádat jej o pomoc v souladu s články 33 a 38 nařízení (EU) 2024/1620. AMLA vydá stanovisko ohledně sporné záležitosti do jednoho měsíce.

1. Členské státy zajistí, aby peněžité sankce byly uloženy povinným osobám, které se dopustily úmyslně nebo z nedbalosti závažného, opakovaného či soustavného porušení požadavků stanovených v níže uvedených ustanoveních nařízení (EU) 2024/1624:

Členské státy rovněž zajistí, aby peněžité sankce mohly být uloženy v případě, že povinné osoby nedodržují správní opatření, která se na ně použijí podle článku 56 této směrnice, nebo za porušení požadavků, které není závažné, opakované ani soustavné.

2. Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci činily maximální peněžité sankce, které lze uložit, přinejmenším dvojnásobek prospěchu plynoucího z porušení předpisů, pokud lze tento prospěch určit, nebo nejméně 1000000 EUR, podle toho, která částka je vyšší.

Pro členské státy, jejichž měnou není euro, je hodnotou uvedenou v prvním pododstavci odpovídající hodnota v jejich národní měně ke dni 9. července 2024.

3. Členské státy zajistí, aby odchylně od odstavce 2 bylo možné v případě, že dotyčnou povinnou osobou je úvěrová instituce nebo finanční instituce, uložit rovněž tyto peněžité sankce:

4. Členské státy mohou příslušné orgány zmocnit k ukládání peněžitých sankcí překračujících částky uvedené v odstavcích 2 a 3.

5. Členské státy zajistí, aby při určování výše peněžité sankce byla zohledněna schopnost subjektu tuto sankci zaplatit a aby v případě, že by peněžitá sankce mohla ovlivnit dodržování obezřetnostní regulace, orgány dozoru konzultovaly orgány příslušné pro dohled nad dodržováním příslušných právních aktů Unie ze strany povinných osob.

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru mohly vůči povinné osobě uplatnit správní opatření, pokud zjistí:

2. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru mohly alespoň:

3. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru mohly prostřednictvím správních opatření uvedených v odstavci 2:

4. Správní opatření uvedená v odstavci 2 jsou případně spojena se závaznými lhůtami pro jejich provedení. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru sledovaly a vyhodnocovaly, zda a jak povinné osoby provádějí požadovaná opatření.

5. Členské státy mohou orgány dozoru zmocnit k uplatňování dalších druhů správních opatření kromě opatření uvedených v odstavci 2.

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že povinné osoby nedodrží správní opatření uplatňovaná orgánem dozoru podle čl. 56 odst. 1 písm. b), d), e) a g) v příslušných lhůtách, mohly orgány dozoru uložit penále s cílem vymáhat dodržování těchto správních opatření.

2. Penále musí být účinná a přiměřená. Penále se ukládají na dobu, dokud povinná osoba nebo dotčená osoba nesplní příslušná správní opatření.

3. Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne výše penále u právnických osob 3 % jejich průměrného denního obratu v předchozím účetním období nebo u fyzických osob 2 % jejich průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce.

4. Penále lze uložit pouze na dobu, která nepřekračuje šest měsíců od data oznámení rozhodnutí orgánu dozoru. Pokud po uplynutí této lhůty povinná osoba správní opatření dosud nesplnila, členské státy zajistí, aby orgány dozoru mohly ukládat penále na dodatečné období, které nepřesáhne šest měsíců.

5. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí o uložení penále mohlo být přijato ode dne použitelnosti správního opatření.

Penále se použije ode dne, kdy je toto rozhodnutí přijato.

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru na svých internetových stránkách zveřejnily v přístupném formátu rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí, uplatňování správních opatření uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. c) až g) přijatých podle čl. 56 odst. 1 písm. a) nebo o uložení penále.

2. Členské státy zajistí, aby orgán dozoru zveřejnil rozhodnutí uvedená v odstavci 1 ihned poté, co je o daném rozhodnutí informována osoba odpovědná za porušení.

Odchylně od prvního pododstavce platí, že pokud se zveřejnění týká správních opatření, proti nimž lze podat opravný prostředek a jejichž cílem není napravit závažná, opakovaná a soustavná porušení předpisů, mohou členské státy povolit odklad zveřejnění těchto správních opatření až do uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku.

Pokud se zveřejnění týká rozhodnutí, proti němuž lze podat opravný prostředek, zveřejní orgány dozoru ihned na svých internetových stránkách rovněž tuto informaci a veškeré následné informace o výsledku tohoto opravného prostředku. Zveřejněno musí být rovněž jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení peněžité sankce, o uplatnění správního opatření nebo o uložení penále.

3. Zveřejní se přinejmenším informace o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti odpovědných osob a v případě peněžitých sankcí a penále i jejich výše. Členské státy nejsou povinny tento pododstavec uplatňovat na rozhodnutí uplatňující správní opatření vyšetřovací povahy nebo na rozhodnutí přijatá podle čl. 56 odst. 2 písm. a) a c).

Pokud mají orgány dozoru na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti odpovědných osob uvedených v prvním pododstavci nebo osobních údajů takové osoby bylo nepřiměřené, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování:

4. Členské státy zajistí, aby jakékoli zveřejnění podle tohoto článku zůstalo na internetových stránkách orgánu dozoru po dobu pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež takové zveřejnění obsahuje, se však na internetových stránkách orgánu dozoru uchovávají pouze po nezbytnou dobu, v souladu s použitelnými pravidly pro ochranu údajů a v každém případě nejdéle pět let.

1. Členské státy zajistí, aby jejich orgánu dozoru a případně orgán veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy při plnění svých funkcí v oblasti dohledu informovaly AMLA o veškerých peněžitých sankcích a správních opatřeních uložených nebo uplatňovaných v souladu s tímto oddílem, včetně případného opravného prostředku podaného v této souvislosti a jeho výsledku. Tyto informace jsou sděleny rovněž ostatním orgánům dozoru, pokud se peněžitá sankce nebo správní opatření týkají subjektu vykonávajícího činnost ve dvou či více členských státech.

2. AMLA spravuje na svých internetových stránkách odkazy na zveřejnění provedená orgány dozoru týkající se uložených peněžitých sankcí a uplatňovaných správních opatření v souladu s článkem 58, s uvedením časového období, za které jednotlivé členské státy peněžité sankce a správní opatření zveřejňují.

1. Směrnice (EU) 2019/1937 se vztahuje na oznamování porušení nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113 a této směrnice a na ochranu osob, které tato porušení oznámí a osob, kterých se tato oznámení týkají.

2. Orgány dohledu jsou orgány příslušnými pro zřízení externích kanálů pro oznamování a k přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, pokud jde o požadavky vztahující se na povinné osoby, v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937.

3. Orgány veřejné moci, které vykonávají dozor nad orgány stavovské samosprávy podle článku 52, jsou orgány příslušnými pro zřízení externích kanálů pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení orgánů stavovské samosprávy a jejich pracovníků, pokud jde o požadavky vztahující se na orgány stavovské samosprávy při výkonu funkcí dohledu.

4. Členské státy zajistí, aby orgány dohledu v nefinančním sektoru podávaly orgánu AMLA výroční zprávy zahrnující:

Výroční zprávy uvedené v prvním pododstavci nesmí obsahovat žádné informace o totožnosti nebo povolání oznamujících osob ani žádné jiné informace, které by mohly vést k jejich identifikaci.

1. Členské státy zajistí, aby tvůrci politik, finanční zpravodajské jednotky, orgány dozoru včetně AMLA a další příslušné orgány, jakož i daňové orgány měli účinné mechanismy, které jim umožní spolupráci a koordinaci na vnitrostátní úrovni týkající se vypracování a provádění strategií a činností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a zabránění neuplatňování cílených finančních sankcí či vyhýbání se těmto sankcím, mimo jiné i za účelem splnění svých povinnosti podle článku 8.

2. Co se týká informací o skutečných majitelích, které příslušné orgány získají podle kapitoly IV nařízení (EU) 2024/1624 a oddílu 1 kapitoly II této směrnice, členské státy zajistí, aby mohly příslušné orgány poskytovat takovéto informace včas a bezplatně svým příslušným protějškům v jiných členských státech nebo třetích zemích.

3. Členské státy nesmí zakazovat výměnu informací ani pomoc mezi příslušnými orgány a jejich protějšky pro účely této směrnice ani zavést v tomto ohledu nepřiměřené nebo nepatřičně omezující podmínky. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány nezamítly žádost o pomoc z těchto důvodů:

1. Za účelem usnadnění a podpory účinné spolupráce, a zejména výměny informací předají členské státy Komisi a orgánu AMLA:

2. Pro účely odstavce 1 se uvedou tyto kontaktní údaje:

3. Členské státy zajistí, aby informace poskytnuté Komisi a orgánu AMLA podle odstavce 1 byly aktualizovány co nejdříve poté, co dojde ke změně.

4. AMLA zveřejní rejstřík orgánů uvedených v odstavci 1 na svých internetových stránkách a usnadňuje výměnu informací uvedených v odstavci 2 mezi příslušnými orgány. Orgány uvedené v tomto rejstříku slouží v rozsahu svých pravomocí jako kontaktní místo pro příslušné orgány protistrany. Finanční zpravodajské jednotky a orgány dozoru fungují také jako kontaktní místo pro AMLA.

1. Členské státy zajistí, aby finanční orgány dozoru, finanční zpravodajské jednotky a orgány příslušné pro dohled nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi podle jiných právních aktů Unie v rámci svých příslušných pravomocí vzájemně úzce spolupracovaly a poskytovaly si informace důležité pro plnění svých příslušných úkolů. Tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího šetření, analýzy prováděné finanční zpravodajskou jednotkou, vyšetřování nebo řízení v souladu s trestním nebo správním právem členského státu, v němž se nachází finanční orgán dozoru nebo orgán, jemuž byly svěřeny pravomoci k dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi podle jiných právních aktů, a nedotýká se požadavků profesního tajemství, jak je stanoveno v čl. 67 odst. 1.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, že finanční orgány dozoru zjistí u úvěrové instituce nedostatky v systému vnitřní kontroly v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a uplatňování požadavků nařízení (EU) 2024/1624, jež podstatně zvyšují rizika, jimž tato instituce je nebo může být vystavena, dotčený finanční orgán dozoru neprodleně vyrozumí Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a orgán nebo subjekt, který dohlíží na úvěrovou instituci v souladu se směrnicí 2013/36/EU, včetně ECB jednající podle nařízení (EU) č. 1024/2013.

V případě potenciálního vyššího rizika mohou finanční orgány dozoru spolupracovat a sdílet informace s orgány dohlížejícími na instituci v souladu se směrnicí 2013/36/EU a vypracovat společné posouzení, jež orgánu EBA předá orgán dozoru, který zaslal první oznámení. O veškerých těchto oznámeních je informován orgán AMLA.

3. Členské státy zajistí, aby v případě, že finanční orgány dozoru zjistí, že úvěrová instituce odmítla navázat nebo se rozhodla ukončit obchodní vztah, avšak zdokumentovaná hloubková kontrola klienta podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1624 takovéto odmítnutí neodůvodňuje, informovaly orgán odpovědný za zajišťování souladu se směrnicemi 2014/92/EU nebo (EU) 2015/2366 ze strany dotyčné úvěrové instituce.

4. Členské státy zajistí, aby finanční orgány dozoru spolupracovaly s orgány příslušnými k řešení krize ve smyslu v čl. 2 odst. 1 bodě 18 směrnice 2014/59/EU nebo s určenými orgány ve smyslu v čl. 2 odst. 1 bodě 18 směrnice 2014/49/EU.

Finanční orgány dozoru informují orgány uvedené v prvním pododstavci, pokud v rámci svých činností dohledu z důvodu boje proti praní peněz a financování terorismu zjistí, že nastala některá z následujících situací:

Na žádost orgánů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, pokud existuje zvýšená pravděpodobnost, že se vklady stanou nedisponibilními, nebo existuje riziko, že úvěrová instituce nebo finanční instituce je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné v souladu s čl. 32 odst. 4 směrnice 2014/59/EU, informují finanční orgány dozoru tyto orgány o veškerých transakcích, účtech nebo obchodních vztazích spravovaných touto úvěrovou institucí nebo finanční institucí, které finanční zpravodajská jednotka pozastavila podle článku 24.

5. Finanční orgány dozoru podávají orgánu AMLA každoročně zprávu o své spolupráci s ostatními orgány podle tohoto článku, včetně zapojení finančních zpravodajských jednotek do této spolupráce.

6. Do 10. července 2029 vydá AMLA po konzultaci s orgánem EBA obecné pokyny ke spolupráci mezi finančními orgány dozoru a orgány uvedenými v odstavcích 2, 3 a 4, včetně míry zapojení finančních zpravodajských jednotek do takovéto spolupráce.

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru odpovědné za auditory a případně orgány veřejné moci vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy podle kapitoly IV této směrnice, jejich finanční zpravodajské jednotky a orgány veřejné moci příslušné pro dozor nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi podle článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).) a článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77).) v rámci svých příslušných pravomocí vzájemně úzce spolupracovaly a poskytovaly si informace důležité pro plnění svých příslušných úkolů.

Důvěrné informace vyměněné podle tohoto článku používají orgány uvedené v prvním pododstavci výhradně k plnění svých funkcí v oblasti působnosti této směrnice nebo jiných právních aktů Unie uvedených v prvním pododstavci a v rámci správních či soudních řízení, která výslovně souvisejí s výkonem těchto funkcí.

2. Členské státy mohou orgánům uvedeným v odstavci 1 zakázat spolupráci v případě, že by tato spolupráce včetně výměny informací zasahovala do probíhajícího šetření, analýzy prováděné finanční zpravodajskou jednotkou, vyšetřování nebo řízení v souladu s trestním nebo správním právem členského státu, v němž se orgány nacházejí.

1. Členské státy zajistí, aby orgány dozoru, jejich finanční zpravodajské jednotky a orgány pověřené uplatňováním cílených finančních sankcí v rámci svých příslušných pravomocí vzájemně úzce spolupracovaly a poskytovaly si informace důležité pro plnění svých příslušných úkolů.

Důvěrné informace vyměněné podle tohoto článku používají orgány uvedené v prvním pododstavci výhradně k plnění svých funkcí v oblasti působnosti této směrnice nebo jiných právních aktů Unie a v rámci správních či soudních řízení, která výslovně souvisejí s výkonem těchto funkcí.

2. Členské státy mohou orgánům uvedeným v odstavci 1 zakázat spolupráci v případě, že by tato spolupráce včetně výměny informací zasahovala do probíhajícího šetření, vyšetřování nebo řízení v souladu s trestním nebo správním právem členského státu, v němž se orgány nacházejí.

1. Členské státy vyžadují, aby všechny osoby pracující v současnosti nebo v minulosti pro orgány dozoru a orgány veřejné moci uvedené v článku 52, jakož i auditoři a odborníci jednající jménem těchto orgánů dozoru nebo orgánů byli vázání profesním tajemstvím.

Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního vyšetřování a stíhání podle unijního a vnitrostátního práva, a informace poskytnuté finančním zpravodajským jednotkám podle článků 42 a 43, mohou být důvěrné informace, které osoby uvedené v prvním pododstavci získají při plnění svých úkolů podle této směrnice, poskytnuty pouze v souhrnné nebo obecné podobě, a to takovým způsobem, z něhož nelze zjistit totožnost jednotlivých povinných osob.

2. Odstavec 1 tohoto článku nevylučuje výměnu informací mezi:

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce se na výměnu informací vztahují požadavky profesního tajemství stanovené v odstavci 1.

3. Příslušný orgán nebo orgán stavovské samosprávy, který obdrží důvěrné informace podle odstavce 2, využívá tyto informace pouze:

1. S výjimkou případů, na něž se vztahuje čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1624, povolí členské státy výměnu informací mezi:

Výměně informací uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nebrání požadavky profesního tajemství stanovené v čl. 67 odst. 1 a 3.

Důvěrné informace vyměňované podle tohoto odstavce se využívají pouze při plnění úkolů dotčených orgánů a v rámci správních nebo soudních řízení, která se výslovně týkají výkonu těchto funkcí. Na obdržené informace se každopádně vztahují požadavky profesního tajemství alespoň rovnocenné požadavkům uvedeným v čl. 67 odst. 1.

2. Členské státy mohou povolit poskytnutí určitých informací jiným vnitrostátním orgánům odpovědným ze zákona za dohled nad finančními trhy nebo se stanovenou odpovědností v oblasti boje proti praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu nebo jejich vyšetřování. Tomuto zpřístupnění nebrání požadavky profesního tajemství stanovené v čl. 67 odst. 1 a 3.

Důvěrné informace vyměněné podle tohoto odstavce však mohou být využity pouze pro účely plnění zákonem stanovených úkolů dotčených orgánů. Na osoby mající přístup k těmto informacím se vztahují požadavky profesního tajemství alespoň rovnocenné požadavkům uvedeným v čl. 67 odst. 1.

3. Členské státy mohou povolit poskytnutí určitých informací týkajících se dohledu nad povinnými osobami z hlediska souladu s nařízením (EU) 2024/1624 parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným subjektům, které jsou v daných členských státech pověřeny vyšetřováním, a to za těchto podmínek:

Členské státy mohou rovněž povolit poskytnutí informací podle prvního pododstavce tohoto odstavce dočasným vyšetřovacím komisím zřízeným Evropským parlamentem v souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO(Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.), je-li to nezbytné pro výkon činnosti těchto komisí.

Do 10. července 2029 vydá AMLA ve spolupráci s ECB, evropskými orgány dohledu, Europolem, Eurojustem a EPPO obecné pokyny týkající se:

1. Je-li to naprosto nezbytné pro účely této směrnice, mohou příslušné orgány zpracovávat zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a osobní údaje týkající se odsouzení v trestních věcech a trestných činů podle článku 10 uvedeného nařízení s výhradou vhodných záruk, pokud jde o práva a svobody subjektu údajů, které doplňují tyto záruky:

2. Záruky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vztahují rovněž na zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a osobních údajů týkajících se odsouzení v trestních věcech a trestných činů podle článku 11 uvedeného nařízení orgány, institucemi a jinými subjekty Unie pro účely této směrnice.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 10 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 9. července 2024.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 10 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu zřízený článkem 34 nařízení (EU) 2023/1113. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Směrnice (EU) 2015/849 se mění takto:

V části II oddílu A bodě 2 přílohy směrnice (EU) 2019/1937 se doplňuje nový bod, který zní:

• „iii) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L, 2024/1624, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1624/oj).“.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. července 2027. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Odchylně od prvního pododstavce členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 74 do 10. července 2025, s články 11, 12, 13 a 15 do 10. července 2026 a s článkem 18 do 10. července 2029. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Předpisy uvedené v tomto odstavci a přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.