1) Nadpis se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění).“

2) V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Stanoví rovněž pravidla, která mají vyloučit, nebo pokud to není proveditelné, průběžně snižovat, emise do ovzduší, vody a půdy, předcházet vzniku odpadů, zlepšovat účinnost využívání zdrojů a podporovat oběhové hospodářství a dekarbonizaci, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku.“

3) V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Tato směrnice se vztahuje na průmyslové činnosti, které způsobují znečištění, uvedené v kapitolách II až VIa.“

4) Článek 3 se mění takto:

• a) bod 2) se nahrazuje tímto:

  „2) ‚znečištěním‘ lidskou činností způsobené přímé či nepřímé vnášení látek, vibrací, tepla, hluku nebo zápachu do ovzduší, vody nebo půdy, které mohou být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další oprávněné způsoby jeho využití;“

• b) bod 3) se nahrazuje tímto:

  „3) ‚zařízením‘ stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I, příloze Ia nebo v části 1 přílohy VII a jakékoli další s nimi přímo spojené činnosti na tomtéž místě, které po technické stránce souvisejí s činnostmi uvedenými ve zmíněných přílohách a mohly by ovlivnit emise a znečištění;“

• c) vkládají se nové body, které zní:

  „5a) ‚mezní hodnotou environmentální výkonnosti‘ hodnota výkonnosti zahrnutá v povolení, vyjádřená za vymezených podmínek určitými konkrétními parametry;“„9a) ‚významnou průmyslovou transformací‘ provádění nově vznikajících technik nebo nejlepších dostupných technik ze strany průmyslových provozovatelů, které zahrnuje významnou změnu návrhu nebo technologie celého zařízení nebo jeho části nebo nahrazení stávajícího zařízení novým zařízením, což umožňuje mimořádně velké snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cílem klimatické neutrality a optimalizuje vedlejší přínosy pro životní prostředí alespoň na úrovně, kterých lze dosáhnout pomocí technik uvedených v příslušných závěrech o BAT, přičemž se přihlíží k mezisložkovým vlivům;“

• d) písmena b) a c) bodu 10 se nahrazují tímto:
  • „b) ‚dostupnými technikami‘ se rozumějí techniky, které byly vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, bez ohledu na to, zda jsou tyto techniky v Unii používány či vyráběny, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné;
  • c) ‚nejlepšími‘ se rozumějí nejúčinnější z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, včetně ochrany lidského zdraví a klimatu;“
• e) bod 12) se nahrazuje tímto:

  „12) ‚závěry o BAT‘ dokument obsahující části referenčního dokumentu o BAT stanovící závěry o nejlépe dostupných technikách a nově vznikajících technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s těmito technikami, úrovně environmentální výkonnosti spojené s těmito technikami, obsah systému environmentálního řízení včetně referenčních úrovní, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření;“

• f) vkládají se nové body, které znějí:

  „12a) ‚provozními pravidly‘ pravidla obsažená v povoleních nebo obecná závazná pravidla pro provozování činností uvedených v příloze Ia, která stanoví mezní hodnoty emisí, mezní hodnoty environmentální výkonnosti, související požadavky na monitorování, a v příslušných případech postupy rozmetání na půdě, prevenci a zmírňování znečištění, hospodaření s živinami, přípravu krmiv, ustájení, hospodaření se statkovými hnojivy, včetně sběru, skladování, zpracování, rozmetávání hnojiva na půdě, a skladování mrtvých zvířat, a která jsou v souladu s využitím nejlepších dostupných technik;“„13a) ‚úrovněmi environmentální výkonnosti spojenými s nejlepšími dostupnými technikami‘ rozsah úrovní environmentální výkonnosti získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak je popsáno v závěrech o BAT;“„13aa) ‚environmentální výkonností‘ výkonnost týkající se úrovně spotřeby, účinného využívání zdrojů, pokud jde o materiály, vodu a energetické zdroje, opětovného použití materiálů a vody a vzniku odpadů;“„13b) ‚referenčními úrovněmi‘ orientační rozsah úrovní environmentální výkonnosti spojených s nejlepšími dostupnými technikami, které se mají použít jako referenční hodnoty v systému environmentálního řízení.“

• g) bod 14) se nahrazuje tímto:

  „14) ‚nově vznikající technikou‘ nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky;“

• h) bod 17) se nahrazuje tímto:

  „17) ‚dotčenou veřejností‘ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodováním o udělení nebo aktualizaci povolení nebo podmínek povolení nebo které mají na tomto rozhodování zájem; pro účely této definice se nevládní organizace prosazující ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátního práva považují za organizace mající na rozhodnutí zájem;“

• i) bod 23) se nahrazuje tímto:

  „23) ‚drůbeží‘ drůbež ve smyslu čl. 4 bodu 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat (‚právní rámec pro zdraví zvířat‘) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).“;);

• j) vkládají se nové body, které zní:

  „23a) ‚prasaty‘ prasata ve smyslu článku 2 směrnice Rady 2008/120/ES(Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5).“;);23b) ‚dobytčí jednotkou‘ standardní měřicí jednotka, umožňující sdružení různých kategorií hospodářských zvířat za účelem jejich srovnávání; její výpočet se provádí pomocí koeficientů pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat uvedených v příloze Ia;

• k) doplňují se nové body, které znějí:

  „48) ‚úrovněmi emisí spojenými s nově vznikajícími technikami‘ rozsah úrovní emisí dosažených za běžných provozních podmínek použitím nově vznikající techniky nebo kombinací nově vznikajících technik, jak je popsáno v závěrech o BAT, vyjádřený jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek;49) ‚úrovněmi environmentální výkonnosti spojenými s nově vznikajícími technikami‘ rozsah úrovní environmentální výkonnosti dosažených za běžných provozních podmínek použitím nově vznikající techniky nebo kombinací nově vznikajících technik, jak je popsáno v závěrech o BAT;50) ‚zajištěním dodržování povinností‘ mechanismy pro zajištění dodržování právních předpisů pomocí tří kategorií zásahů: podpora dodržování právních předpisů; monitorování dodržování právních předpisů; následná opatření a prosazování právních předpisů.“

5) V čl. 4 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit postup pro registraci zařízení, na která se vztahuje pouze kapitola V nebo kapitola VIa.“

6) V článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Členské státy vyvinou elektronické systémy pro udělování povolení pro zařízení a do 31. prosince 2035 zavedou postupy elektronického povolování.

Komise zorganizuje ve věci elektronického udělování povolení výměnu informací s členskými státy a zveřejní pokyny týkající se osvědčených postupů.“

7) Články 7 a 8 se nahrazují tímto:

Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30/04/2004, s. 56).“), přijmou členské státy v případě jakékoli mimořádné události nebo havárie, která má závažné dopady na lidské zdraví nebo životní prostředí, nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

• a) provozovatel ihned informoval příslušný orgán;
• b) provozovatel ihned přijal opatření k omezení dopadů na lidské zdraví nebo životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií; a
• c) příslušný orgán vyžadoval od provozovatele přijetí veškerých vhodných doplňujících opatření, jež tento orgán považuje za nezbytná k omezení dopadů na lidské zdraví nebo životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií.

V případě znečištění ovlivňujícího zdroje pitné vody, včetně přeshraničních zdrojů, nebo ovlivňujícího infrastrukturu odpadních vod v případě nepřímého vypouštění, informuje příslušný orgán dotčené provozovatele zdrojů pitné vody a zpracovatele odpadních vod o opatřeních přijatých k prevenci nebo nápravě škod, které byly tímto znečištěním způsobeny na lidském zdraví a životním prostředí.

V případě jakékoli mimořádné události nebo havárie, která má závažné dopady na lidské zdraví nebo na životní prostředí v jiném členském státě, zajistí členský stát, na jehož území k uvedené havárii nebo mimořádné události došlo, aby byl neprodleně informován příslušný orgán tohoto jiného členského státu. Přeshraniční a multidisciplinární spolupráce mezi dotčenými členskými státy je zaměřena na omezení důsledků pro životní prostředí a lidské zdraví a na předcházení dalším možným mimořádným událostem nebo haváriím.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby byly dodržovány podmínky povolení.

Přijmou rovněž opatření k zajištění dodržování podmínek povolení s cílem podpořit, sledovat a vymáhat dodržování povinností uložených fyzickým nebo právnickým osobám podle této směrnice.

Pokud jsou podmínky povolení porušeny, členské státy zajistí, aby

• a) provozovatel ihned informoval příslušný orgán;
• b) provozovatel ihned přijal opatření, kterými zjedná nápravu v nejkratší možné době a
• c) příslušný orgán vyžadoval od provozovatele přijetí veškerých vhodných doplňujících opatření, jež tento orgán považuje za nezbytná ke zjednání nápravy.

Pokud porušení podmínek povolení představuje bezprostřední ohrožení lidského zdraví nebo nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí, je provozování zařízení, spalovacího zařízení, zařízení na spalování odpadu, zařízení na spoluspalování odpadu nebo jejich příslušné části neprodleně pozastaveno, dokud není zjednána náprava podle druhého pododstavce písm. b) a c).

Pokud takové porušení ohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí v jiném členském státě, zajistí členský stát, na jehož území k uvedenému porušení došlo, aby byl tento jiný členský stát informován.

V situacích, na které se nevztahuje odstavec 3 tohoto článku, a v případě, že přetrvávající porušení podmínek povolení představuje nebezpečí pro lidské zdraví nebo má významný nepříznivý dopad na životní prostředí a pokud nebyla provedena nezbytná opatření ke zjednání nápravy identifikovaná v inspekční zprávě uvedené v čl. 23 odst. 6, může příslušný orgán pozastavit provoz daného zařízení, spalovacího zařízení, zařízení na spalování odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu nebo jejich příslušné části, dokud nebude dodržování podmínek povolení obnoveno.

Členské státy zajistí, aby opatření týkající se pozastavení provozu uvedená v odstavcích 3 a 4 a přijatá příslušnými orgány vůči provozovateli, který porušuje vnitrostátní předpisy přijaté na základě této směrnice, byla účinně vymáhána.

Pokud dojde k porušení podmínek, jež mají vliv na zdroje pitné vody, včetně přeshraničních zdrojů, nebo na infrastrukturu odpadních vod v případě nepřímého vypouštění, informuje příslušný orgán o daném porušení a opatřeních přijatých k prevenci nebo nápravě škod způsobených na lidském zdraví a životním prostředí dotčené provozovatele zdrojů pitné vody a zpracovatele odpadních vod, jakož i všechny příslušné orgány odpovědné za dodržování dotčených právních předpisů v oblasti životního prostředí.

8) V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Členské státy se mohou rozhodnout, že pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES nestanoví požadavky podle čl. 14 odst. 1 písm. aa) a čl. 15 odst. 4 této směrnice, jež se týkají energetické účinnosti, pokud jde o spalovací jednotky nebo jiné jednotky emitující oxid uhličitý v místě, kde se zařízení nachází.“

9) V článku 11 se písmeno f) mění takto:

• „f) energie je využívána účinně a podporuje se využívání a pokud možno výroba energie z obnovitelných zdrojů;“

10) V článku 11 se vkládají nové body, které znějí:

• „fa) materiální zdroje a voda jsou využívány účinně, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití;
• fb) je zaveden systém environmentálního řízení stanovený v článku 14a.“

11) V čl. 12 odst. 1 se písmena b), c) a f) nahrazují tímto:

• „b) surovin a pomocných materiálů, dalších látek, energie a vody používaných v zařízení nebo zařízením produkovaných;
• c) zdrojů emisí ze zařízení, včetně zápachů;“

• „f) povahy a množství předpokládaných emisí, včetně zápachu, ze zařízení do jednotlivých složek životního prostředí, jakož i určení významných účinků těchto emisí na životní prostředí;“

12) článek 13 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Za účelem vypracování, přezkoumání a případné nezbytné aktualizace referenčních dokumentů o BAT pořádá Komise výměnu informací mezi členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími, nevládními organizacemi, které podporují ochranu lidského zdraví a životního prostředí, Evropskou agenturou pro chemické látky a Komisí. Tato výměna informací má za cíl vytvořit osmiletý cyklus přezkumu referenčních dokumentů o BAT s upřednostněním t dokumentů, které skýtají největší potenciál ke zlepšení ochrany lidského zdraví nebo životního prostředí. Výměna informací uvedená v prvním pododstavci netrvá déle než čtyři roky pro každý z referenčních dokumentů o BAT.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Komise do 1. července 2026 změní prováděcí rozhodnutí 2012/119/EU.“

  ;

• c) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Aniž je dotčeno právo Unie v oblasti hospodářské soutěže, informace považované za důvěrné obchodní informace nebo za obchodně citlivé informace jsou sdíleny pouze s Komisí a s úředníky a jinými státními zaměstnanci zastupujícími členské státy nebo agentury Unie, kteří podepsali dohodu o důvěrnosti a mlčenlivosti. Informace, jsou-li sdíleny s ostatními zúčastněnými stranami zapojenými do výměny informací uvedené v odstavci 1, se anonymizují tak, aby neodkazovaly na konkrétního provozovatele nebo zařízení. Neanonymizované informace mohou být sdíleny pouze ve vhodných případech, kdy by anonymizace informací neumožnila účinnou výměnu informací o BAT v souvislosti s vypracováním, přezkumem a případně aktualizací referenčních dokumentů o BAT, a to se zástupci nevládních organizací podporujících ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a se zástupci sdružení zastupujících příslušná průmyslová odvětví, pokud tito zástupci organizací a sdružení podepsali dohodu o zachování důvěrnosti a mlčenlivosti. Výměna informací považovaných za důvěrné obchodní informace nebo citlivé informace zůstává omezena výlučně na to, co je z technického hlediska nezbytné k vypracování, přezkoumání a v případě potřeby i k aktualizaci referenčních dokumentů o BAT, a tyto důvěrné obchodní informace nebo citlivé obchodní informace nesmí být použity k jiným účelům.“

  ;

• d) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Komise zřídí a pravidelně svolává fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí.“

  ;

• e) v odstavci 3 druhém pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:
  • „d) k pokynům pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality včetně vhodnosti jejich obsahu a formátu.“

  ;

• f) vkládá se nový pododstavec, který zní:

  Komise získá stanovisko fóra k metodě pro posouzení dodržování mezních hodnot emisí stanovených v povolení pro emise do ovzduší a vody, které je stanoveno v článku 15a. Stanovisko fóra uvedené v odstavci 3, jež se týká navrhovaného obsahu referenčního dokumentu o BAT, se předloží do šesti měsíců od závěrečné schůze technické pracovní skupiny odpovědné za příslušný referenční dokument o BAT.“

  ;

• g) v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Stanovisko fóra uvedené v prvním pododstavci se předloží do šesti měsíců od závěrečné schůze technické pracovní skupiny odpovědné za příslušný referenční dokument o BAT.“

  ;

• h) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Po přijetí rozhodnutí podle odstavce 5 Komise zveřejní bez zbytečného odkladu závěry o BAT a referenční dokument o BAT.“

13) článek 14 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Členské státy zajistí, aby v povolení byla uvedena veškerá opatření nutná ke splnění požadavků podle článků 11 a 18. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby povolení byla udělována po konzultaci se všemi příslušnými orgány, které nesou odpovědnost za soulad s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí včetně norem kvality životního prostředí.“

    ;

  • ii) v druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
    • „a) mezní hodnoty emisí pro znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 166/2006 a pro další znečišťující látky, s přihlédnutím k proměnlivosti dynamiky průtoku vody ve vodních recipientech.“

    ;

  • iii) v druhém pododstavci se vkládají nová písmena, která zní:
    • „aa) mezní hodnoty environmentální výkonnosti podle čl. 15 odst. 4;
    • ab) vhodné požadavky zajišťující posouzení potřeby prevence nebo snížení emisí látek splňujících kritéria článku 57 nebo látek, na něž se vztahují omezení v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006;“
  • iv) ve druhém pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:
    • „b) vhodné požadavky na ochranu půdy, podzemní a povrchové vody a částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě, jak uvádí článek 7 směrnice (EU) 2020/2184, a opatření k monitorování odpadů, které v zařízení vznikají, a k nakládání s nimi;“
  • v) v druhém pododstavci se vkládají nová písmena, která zní:
    • „ba) vhodné požadavky stanovující charakteristiky systému environmentálního řízení podle článku 14a;
    • bb) vhodné požadavky na monitorování spotřeby a opětovného používání zdrojů, jako je energie, voda a suroviny;“
  • vi) v druhém pododstavci písmenu d) se doplňuje nový bod, který zní:
    • „iii) informace o pokroku při plnění cílů politiky ochrany životního prostředí uvedených v článku 14a;“
  • vii) v druhém pododstavci se písmeno e) nahrazuje tímto:
    • „e) vhodné požadavky na pravidelnou údržbu a na dohled nad opatřeními přijatými k zabránění emisím do půdy a povrchových a podzemních vod podle písmene b) a vhodné požadavky na pravidelné monitorování půdy a povrchových a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost kontaminace půdy a povrchových a podzemních vod v místě zařízení.“

    ;

  • viii) v druhém pododstavci se písmeno h) nahrazuje tímto:
    • „h) podmínky pro posouzení dodržování mezních hodnot emisí a mezních hodnot environmentální výkonnosti nebo odkaz na platné požadavky stanovené jinde.“

14) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy vyžadují, aby provozovatel pro každé zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly připravil a zavedl systém environmentálního řízení. Systém environmentálního řízení zahrnuje prvky uvedené v odstavci 2 a musí být v souladu s příslušnými závěry o BAT, které určují aspekty, které mají být do systému environmentálního řízení zahrnuty.

Systém environmentálního řízení musí obsahovat minimálně tyto body:

• a) cíle politiky ochrany životního prostředí za účelem neustálého zlepšování environmentální výkonnosti a bezpečnosti daného zařízení, které zahrnují opatření za účelem:
  • i) předcházení vzniku odpadů;
  • ii) optimalizace využívání zdrojů a energie a opětovného využívání vody;
  • iii) prevence nebo omezování používání nebezpečných látek nebo jejich emisí.
• b) cíle a ukazatele výkonnosti ve vztahu k významným environmentálním aspektům, které zohledňují referenční úrovně stanovené v příslušných závěrech o BAT;
• c) u zařízení, na něž se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést systém hospodaření s energií podle článku 8 směrnice 2012/27/EU, zahrnutí výsledků tohoto auditu nebo zavedení systému hospodaření s energií podle článku 8 a přílohy VI uvedené směrnice a opatření k provedení jejich doporučení;
• d) soupis chemických látek obsažených v nebezpečných látkách přítomných v zařízení nebo z něj emitovaných samostatně, jako složky jiných látek nebo jako součást směsí, se zvláštním ohledem na látky splňující kritéria uvedená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a látky, na něž se vztahují omezení uvedená v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a posouzení rizik dopadu těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí, jakož i analýzu možností jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami nebo omezení jejich používání nebo emisí;
• e) opatření přijatá k dosažení environmentálních cílů a k zabránění rizikům pro lidské zdraví nebo životní prostředí, včetně případných nápravných a preventivních opatření;
• f) plán transformace uvedený v článku 27d.

Míra podrobnosti systému environmentálního řízení musí být v souladu s povahou, velikostí a složitostí daného zařízení a rozsahem dopadů, které může mít vliv na životní prostředí.

Pokud prvky, které mají být zahrnuty do systému environmentálního řízení, včetně cílů, ukazatelů výkonnosti nebo opatření, již byly vypracovány na základě jiných příslušných právních předpisů Unie a jsou v souladu s tímto článkem, postačí, když v systému environmentálního řízení bude uveden odkaz na příslušné dokumenty.

Členské státy zajistí, aby příslušné informace uvedené v systému environmentálního řízení a uvedené v odstavci 2 byly zpřístupněny na internetu, a to bezplatně a bez omezení přístupu na registrované uživatele.

Komise do 31. prosince 2025 přijme prováděcí akt, jenž stanoví, které informace jsou pro zveřejnění relevantní. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Informace mohou být při zpřístupnění na internetu upraveny nebo, není-li to možné, vyloučeny, pokud by jejich zveřejnění mělo nepříznivý vliv na některý ze zájmů uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až h) směrnice 2003/4/ES.

Provozovatel vypracuje a zavede systém environmentálního řízení v souladu s příslušnými závěry o BAT pro dané odvětví do 1. července 2027, s výjimkou zařízení uvedených v čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů (Úř. věst. L, 2024/1785, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1785/oj).“).

Systém environmentálního řízení je předmětem pravidelného přezkumu, jehož cílem je zajistit, aby byl trvale vyhovující, přiměřený a účinný.

První audit systému environmentálního řízení proběhne do 1. července 2027, s výjimkou zařízení uvedených v čl. 3 odst. 4 směrnice (EU) 2024/1785. Audit systému environmentálního řízení provede nejméně každé 3 roky subjekt posuzování shody akreditovaný v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 nebo environmentální ověřovatel s akreditací nebo licencí ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (ES) č. 1221/2009, který ověřuje, zda jsou systém environmentálního řízení a jeho provádění v souladu s tímto článkem.

15) Článek 15 se nahrazuje tímto:

Mezní hodnoty emisí pro znečišťující látky se vztahují k bodu, kde emise zařízení opouštějí a při stanovení těchto hodnot se nepřihlíží k jakémukoli zředění před tímto místem.

V případě nepřímého vypouštění znečišťujících látek do vody může být při určování mezních hodnot emisí pro dotčené zařízení vzat v úvahu čisticí efekt čistírny odpadních vod mimo dané zařízení za předpokladu, že to nepovede k vyšší úrovni znečištění životního prostředí, je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku a provozovatel po konzultaci s provozovatelem čistírny odpadních vod zajistí, aby nepřímé vypouštění neohrožovalo soulad s ustanoveními povolení pro čistírnu odpadních vod podle této směrnice nebo zvláštního povolení podle směrnice 91/271/EHS a aby byly splněny všechny následujících požadavky:

• a) vypuštěné znečišťující látky nebrání provozu čistírny odpadních vod nebo kapacitě zpětného získávání zdrojů z čistírny odpadních vod;
• b) vypuštěné znečišťující látky nepoškozují zdraví pracovníků obsluhy kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod;
• c) čistírna odpadních vod je navržena a vybavena tak, aby snižovala množství vypouštěných znečišťujících látek;
• d) celkové zatížení dotčenými znečišťujícími látkami, které jsou nakonec do vody vypuštěny, se nezvýší ve srovnání se situací, kdy emise z dotčeného zařízení zůstaly v souladu s mezními hodnotami emisí stanovenými pro přímé vypouštění v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aniž jsou dotčena přísnější opatření vyžadovaná podle článku 18.

Příslušný orgán uvede v příloze k podmínkám povolení důvody vedoucí k použití druhého pododstavce, včetně výsledku posouzení splnění požadovaných podmínek provedeného provozovatelem.

Provozovatel poskytne aktualizované posouzení v případech, kdy by se měly změnit podmínky povolení, s cílem zajistit splnění požadavků stanovených v druhém pododstavci písm. a) až d).

Aniž je dotčen článek 18, musí mezní hodnoty emisí, ekvivalentní parametry a technická opatření uvedená v čl. 14 odst. 1 a 2 vycházet z BAT, aniž je předepsáno použití jakékoli konkrétní metody či technologie.

Příslušný orgán stanoví nejpřísnější dosažitelné mezní hodnoty emisí použitím BAT v zařízení, přičemž zohlední celý rozsah úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL), aby zajistil, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí BAT-AEL, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5. Mezní hodnoty emisí vycházejí z posouzení celého rozsahu BAT-AEL provedeného provozovatelem, který analyzuje proveditelnost splnění nejpřísnějšího limitu rozsahu BAT-AEL a prokáže nejlepší celkovou výkonnost, které může toto zařízení použitím nejlepších dostupných technik dosáhnout, jak je popsáno v závěrech o BAT, s přihlédnutím k možným mezisložkovým vlivům. Mezní hodnoty emisí se stanovují jedním z těchto způsobů:

• a) stanovením mezních hodnot emisí vyjádřených za stejné období jako BAT-AEL nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek; nebo
• b) stanovením jiných mezních hodnot emisí, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky.

Jsou-li mezní hodnoty emisí stanoveny v souladu s písmenem b), příslušný orgán nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly BAT-AEL.

Při stanovování příslušných mezních hodnot emisí v souladu s tímto článkem lze použít obecně závazná pravidla uvedená v článku 6.

Jsou-li přijata obecně závazná pravidla, stanoví se pro kategorie zařízení s podobnými vlastnostmi, které jsou relevantní pro určení nejnižší dosažitelné úrovně emisí, nejpřísnější mezní hodnoty emisí, jichž lze dosáhnout použitím BAT, s přihlédnutím k celému rozsahu BAT-AEL. Obecně závazná pravidla stanoví členský stát na základě informací ze závěrů o BAT, přičemž analyzuje proveditelnost splnění nejpřísnějšího limitu rozsahu BAT-AEL a prokáže nejlepší výkonnost, které mohou tyto kategorie zařízení použitím BAT dosáhnout, jak je popsáno v závěrech o BAT.

Aniž je dotčen čl. 9 odst. 2, stanoví příslušný orgán pro běžné provozní podmínky závazné rozsahy environmentální výkonnosti, které nesmí být během jednoho nebo více období překročeny, jak je stanoveno v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5.

Kromě toho příslušný orgán:

• a) s přihlédnutím k možným mezisložkovým vlivům stanoví pro běžné provozní podmínky mezní hodnoty environmentální výkonnosti týkající se vody, které nesmí být během jednoho nebo více období překročeny a které nejsou méně přísné než závazné rozsahy uvedené v prvním pododstavci.
• b) stanoví pro běžné provozní podmínky orientační úrovně environmentální výkonnosti týkající se odpadů a jiných zdrojů než vody, které nejsou méně přísné než závazné rozsahy uvedené v prvním pododstavci.

Odchylně od odstavce 3, a aniž je dotčen článek 18, může příslušný orgán v konkrétních případech stanovit mezní hodnoty emisí vyšší než BAT-AEL. Takovou odchylku lze použít, pouze pokud posouzení prokáže, že by dosažení BAT-AEL, jak je popsáno v závěrech o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů:

• a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo jeho místních environmentálních podmínek; nebo
• b) technické charakteristiky daného zařízení.

Příslušný orgán doloží v příloze k podmínkám povolení důvody vedoucí k odchylce od odstavce 3 a výsledek posouzení uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce a odůvodnění uložených podmínek.

Mezní hodnoty emisí stanovené v souladu s prvním pododstavcem však nesmějí překročit případné mezní hodnoty emisí stanovené v přílohách této směrnice.

Výjimky udělené v souladu s tímto odstavcem dodržují zásady stanovené v příloze II. Příslušný orgán zajistí, aby provozovatel poskytl posouzení dopadu výjimky na koncentraci dotčených znečišťujících látek v přijímajícím prostředí, a v každém případě zajistí, aby nedošlo k závažnému znečištění a aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Výjimky nebudou uděleny v případě, že by mohly ohrozit soulad s normami kvality životního prostředí uvedenými v článku 18.

Příslušný orgán znovu posoudí, zda jsou výjimky udělené v souladu s tímto odstavcem odůvodněné, každé čtyři roky nebo v rámci každého přezkoumání podmínek povolení podle článku 21, pokud je toto přezkoumání provedeno dříve než čtyři roky po udělení této výjimky.

Komise přijme prováděcí akt s cílem stanovit standardizovanou metodiku pro posuzování nepřiměřenosti mezi náklady na provádění závěrů o BAT a potenciálními přínosy pro životní prostředí uvedenými v prvním pododstavci. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Odchylně od odstavce 4 může příslušný orgán v konkrétních případech stanovit méně přísná závazná rozmezí pro environmentální výkonnost nebo méně přísné mezní hodnoty environmentální výkonnosti. Takovou odchylku lze použít, pouze pokud posouzení prokáže, že dosažení úrovní výkonnosti spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT povede k významným negativním dopadům na životní prostředí, včetně mezisložkových vlivů, nebo k významnému ekonomickému dopadu, a to z důvodů:

• a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo jeho místních environmentálních podmínek; nebo
• b) technické charakteristiky daného zařízení.

Příslušný orgán doloží v příloze k podmínkám povolení důvody vedoucí k odchylce od odstavce 4, výsledek posouzení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce a odůvodnění uložených podmínek.

Příslušný orgán zajistí, aby provoz za méně přísných závazných rozmezí pro environmentální výkonnost a méně přísných mezních hodnot environmentální výkonnosti neměl závažný dopad na životní prostředí, včetně vyčerpání vodních zdrojů, a aby dosáhl vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví standardizovanou metodiku pro provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Odchylně od odstavců 3 a 4 a za předpokladu, že nedošlo k závažnému znečištění a že byla vyčerpána veškerá opatření vedoucí ke snížení nečištění, může příslušný orgán stanovit méně přísné mezní hodnoty emisí nebo mezní hodnoty environmentální výkonnosti v případě krize způsobené mimořádnými okolnostmi, které provozovatel a členské státy nemohou ovlivnit a které vedou k vážnému narušení nebo nedostatku:

• a) dodávek energie za předpokladu, že existuje převažující veřejný zájem na zabezpečení dodávek energie;
• b) zdrojů, materiálů nebo vybavení nezbytných k tomu, aby provozovatel mohl vykonávat činnosti ve veřejném zájmu v souladu s příslušnými mezními hodnotami emisí nebo mezními hodnotami environmentální výkonnosti, nebo
• c) základních zdrojů, materiálů nebo vybavení, pokud produkce kompenzuje tento nedostatek nebo narušení z důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu.

Odchylka nesmí být udělena na dobu delší než tři měsíce. Pokud důvody pro udělení odchylky trvají, může být odchylka prodloužena nejvýše o tři měsíce.

Jakmile dojde k obnovení podmínek pro dodávky, nebo jakmile je k dispozici jiná alternativa dodávek energií, zdrojů, materiálů nebo vybavení, zajistí členský stát, aby rozhodnutí stanovit méně přísné mezní hodnoty emisí a mezní hodnoty environmentální výkonnosti pozbylo účinku a aby zařízení splňovalo podmínky povolení stanovené v souladu s odstavci 3 a 4.

Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby emise vyplývající z odchylky uvedené v prvním pododstavci byly monitorovány.

Příslušný orgán zveřejní informace o odchylce a uložené podmínky v souladu s čl. 24 odst. 2.

Komise může v případě potřeby prostřednictvím pokynů posoudit a dále objasnit kritéria, která je třeba při uplatňování tohoto odstavce zohlednit.

Členské státy oznámí Komisi každou odchylku udělenou podle tohoto odstavce, včetně důvodů pro udělení odchylky a uložených podmínek.

Komise posoudí, zda je udělená odchylka odůvodněná, přičemž náležitě zohlední kritéria stanovená v tomto odstavci. Pokud Komise vznese námitky do dvou měsíců od oznámení členského státu, členské státy tuto odchylku neprodleně náležitě přezkoumají.“

16) Vkládá se nový článek, který zní:

Pro účely posouzení dodržování mezních hodnot emisí za běžných provozních podmínek v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. h) nesmí korekce měření provedená za účelem stanovení platných průměrných hodnot emisí překročit nejistotu měření dané metody měření.

Komise do 1. září 2026 přijme prováděcí akt, kterým se stanoví metoda pro posuzování dodržování mezních hodnot emisí stanovených v povolení za běžných provozních podmínek, pokud jde o emise do ovzduší a vody. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Metoda uvedená v prvním pododstavci se zabývá přinejmenším stanovením platných průměrných hodnot emisí a stanoví, jak má být při posuzování souladu zohledněna nejistota měření a četnost překračování mezních hodnot emisí.

Pokud zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly spadá rovněž do oblasti působnosti kapitoly III nebo IV a bylo prokázáno dodržování mezních hodnot emisí stanovených v souladu s touto kapitolou podle odstavce 1 tohoto článku, má se za to, že dané zařízení splňuje rovněž mezní hodnoty emisí stanovené v souladu s kapitolou III nebo IV pro dotčené znečišťující látky za běžných provozních podmínek.“

17) V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Četnost pravidelného monitorování uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. e) stanoví příslušný orgán v povolení pro každé jednotlivé zařízení nebo v obecně závazných pravidlech.

Aniž je dotčen první pododstavec, provádí se pravidelné monitorování, jak případně stanoví závěry o BAT, a nejméně jednou za čtyři roky v případě podzemních vod a jednou za 9 let v případě půdy, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika kontaminace.“

18) V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Kontrola kvality laboratoří provádějících monitorování je založena na normách CEN nebo, nejsou-li normy CEN k dispozici, normách ISO nebo vnitrostátních či mezinárodních normách, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.“

19) V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Pokud posouzení uvedené v čl. 15 odst. 5 prokáže, že odchylka bude mít kvantifikovatelný nebo měřitelný účinek na životní prostředí, členské státy zajistí, aby koncentrace dotčených znečišťujících látek byla v přijímajícím prostředí monitorována. Pro účely monitorování uvedeného v tomto odstavci se případně použijí metody monitorování a měření pro každou dotčenou znečišťující látku, které jsou uvedeny v jiných příslušných právních předpisech Unie.“

20) Článek 18 se nahrazuje tímto:

Pokud určitá norma kvality životního prostředí vyžaduje dodržení přísnějších podmínek, než jakých lze dosáhnout použitím nejlepších dostupných technik, uvedou se v povolení dodatečná opatření s cílem snížit konkrétní přispění daného zařízení ke znečištění, k němuž v příslušné oblasti dochází, aniž jsou dotčena jiná opatření, která mohou být přijata s cílem zajistit dodržování norem kvality životního prostředí.

Pokud jsou v povolení uvedeny přísnější podmínky v souladu s prvním odstavcem, posoudí příslušný orgán dopad přísnějších podmínek na koncentraci dotčených znečišťujících látek v přijímajícím prostředí.

Pokud má množství znečišťujících látek vypouštěných zařízením kvantifikovatelný nebo měřitelný účinek na životní prostředí, členské státy zajistí, aby koncentrace dotčených znečišťujících látek v přijímajícím prostředí byla monitorována. Výsledky tohoto monitorování jsou předány příslušnému orgánu.

Pokud je monitorování a měření dotčených znečišťujících látek stanoveno v jiných příslušných právních předpisech Unie, použijí se tyto metody, případně včetně metod založených na účinku, pro účely monitorování uvedeného ve třetím odstavci.“

21) V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, aby provozovatel uvědomil příslušný orgán o jakýchkoli plánovaných změnách povahy, funkce či rozsahu zařízení, jež by mohly mít následky pro životní prostředí, a to včas a v každém případě před provedením takovéto změny či změny rozsahu. V případě potřeby provede příslušný orgán aktualizaci povolení. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby příslušný orgán včas reagoval na informace poskytnuté provozovatelem.“

22) V čl. 21 odst. 3 prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) všechny podmínky povolení pro dotčené zařízení byly přezkoumány a v případě nutnosti aktualizovány s cílem zajistit soulad s touto směrnicí, zejména s čl. 15 odst. 3, 4 a 5 tam, kde jsou použitelné;“

23) V čl. 21 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

• „c) je nezbytné dodržovat normu kvality životního prostředí v souladu s článkem 18, a to i v případě, že se jedná o novou nebo revidovanou normu kvality, nebo pokud stav přijímajícího prostředí vyžaduje revizi povolení, aby bylo dosaženo souladu s plány a programy stanovenými podle právních předpisů Unie.“

24) V čl. 21 odst. 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:

• „d) v případě žádosti provozovatele o prodloužení doby provozu zařízení provádějícího činnost uvedenou v příloze I bodě 5.4.“

25) V čl. 23 odst. 4 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme a případně pravidelně aktualizuje pokyny týkající se kritérií pro posouzení rizik v oblasti životního prostředí.“

26) Článek 24 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno d) se nahrazuje tímto:
    • „d) aktualizaci povolení nebo podmínek povolení pro zařízení v souladu s čl. 21 odst. 5;“
  • ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
    • „e) aktualizaci povolení v souladu s čl. 21 odst. 3 nebo čl. 21 odst. 4.“

    ;

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) návětí se nahrazuje tímto:

    Po přijetí rozhodnutí o udělení nebo přezkoumání či aktualizaci povolení příslušný orgán zpřístupní veřejnosti, a to i automaticky prostřednictvím internetu, na webových stránkách, které lze snadno nalézt, bezplatně a bez omezení přístupu na registrované uživatele, v souvislosti s písmeny a), b) a f), tyto informace:“

    ;

  • ii) písmena a) a c) se nahrazují tímto:
    • „a) obsah rozhodnutí, včetně kopie povolení a případných následných aktualizací, a to v příslušných případech včetně konsolidovaných podmínek povolení;“
    • „c) výsledky konzultací konaných před přijetím rozhodnutí včetně konzultací konaných v souladu s článkem 26, a vysvětlení, jakým způsobem byly tyto výsledky v daném rozhodnutí zohledněny;“
  • iii) písmena e) a f) se nahrazují tímto:
    • „e) způsob stanovení podmínek povolení uvedených v článku 14 včetně mezních hodnot emisí, úrovní environmentální výkonnosti a mezních hodnot environmentální výkonnosti v souvislosti s nejlepšími dostupnými technikami, úrovní emisí a úrovní environmentální výkonnosti přiřazených k nejlepším dostupným technikám;
    • f) je-li udělena výjimka podle čl. 15, konkrétní důvody pro tuto výjimku vycházející z kritérií uvedených v daném odstavci a stanovené podmínky.“

    ;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Příslušný orgán rovněž zpřístupní veřejnosti, a to i automaticky prostřednictvím internetu, na webových stránkách, které lze snadno nalézt, bezplatně a bez omezení přístupu na registrované uživatele, následující informace:

  • a) příslušné informace o opatřeních přijatých provozovatelem při úplném ukončení činností v souladu s článkem 22;
  • b) výsledky monitorování emisí vyžadovaného podmínkami vydání povolení, které má příslušný orgán k dispozici;
  • c) výsledky monitorování uvedeného v čl. 16 odst. 4 a v čl. 18.“

27) V čl. 25 odst. 1 se doplňují pododstavce, které znějí:

„Postavení v přezkumném řízení nesmí být podmíněna úlohou, kterou člen dotčené veřejnosti sehrál ve fázi účasti na rozhodovacím procesu podle této směrnice.

Přezkum musí být čestný, spravedlivý a včasný, neměl by vyžadovat vysoké náklady a musí zajistit přiměřenou a účinnou nápravu, případně včetně předběžných opatření.“

28) V článku 26 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Je-li si členský stát vědom, že provoz určitého zařízení by mohl mít závažný nepříznivý vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud o to členský stát, který by mohl být významně zasažen, požádá, předá členský stát, na jehož území byla podána žádost o povolení podle článku 4 nebo čl. 20 odst. 2, tomuto druhému členskému státu veškeré informace, které musí sdělit nebo zpřístupnit podle přílohy IV, ve stejnou dobu, kdy je zpřístupní veřejnosti. Na základě těchto informací se mezi oběma členskými státy uskuteční konzultace, přičemž je zajištěno, aby připomínky členského státu, který může být významně zasažen, byly předloženy dříve, než příslušný orgán členského státu, na jehož území byla žádost o povolení podána, rozhodne. Pokud členský stát, který by mohl být významně zasažen, nepředloží ve lhůtě pro konzultaci s dotčenou veřejností žádné připomínky, pokračuje příslušný orgán v povolovacím řízení.

Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 byla žádost o povolení rovněž zpřístupněna k připomínkám veřejnosti členského státu, který může být významně zasažen, a aby zůstala k dispozici po stejnou dobu, po kterou byla k dispozici v členském státě, v němž byla žádost podána.“

29) Za článek 26 se vkládá toto záhlaví:

„KAPITOLA IIA UMOŽNĚNÍ A PODPORA INOVACÍ“

30) Článek 27 se nahrazuje tímto:

Členské státy tam, kde je to vhodné, podporují vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména v případě nově vznikajících technik, které jsou uvedeny v závěrech o BAT, v referenčních dokumentech o BAT nebo ve zjištěních inovačního centra pro průmyslovou transformaci a emise podle článku 27a.“

31) Vkládají se nové články, které znějí:

Komise zřídí a provozuje inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise (dále jen ‚centrum‘ nebo ‚INCITE‘).

Toto centrum shromažďuje a analyzuje informace o inovativních technikách včetně nově vznikajících a transformačních technik, které přispívají mimo jiné k minimalizaci znečištění, dekarbonizaci, účinnému využívání zdrojů, oběhovému hospodářství využívajícímu méně chemických látek nebo bezpečnější chemické látky, vztahujících se k činnostem spadajícím do oblasti působnosti této směrnice, a charakterizuje úroveň jejich rozvoje a jejich environmentální výkonnost. Komise zohledňuje zjištění tohoto centra při přípravě pracovního programu pro výměnu informací podle čl. 13 odst. 3 písm. b) a při vypracovávání, přezkoumávání a aktualizaci referenčních dokumentů o BAT uvedených v čl. 13 odst. 1.

Tomuto centru jsou nápomocni:

• a) zástupci členských států;
• b) příslušné veřejné instituce;
• c) příslušné výzkumné ústavy;
• d) výzkumné a technologické organizace;
• e) zástupci dotčených průmyslových odvětví a zemědělců;
• f) poskytovatelé technologií;
• g) nevládní organizace podporující ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;
• h) Komise.

Centrum zveřejňuje svá zjištění s výhradou omezení stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice 2003/4/ES.

Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví podrobná opatření nezbytná pro zřízení a fungování tohoto centra. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Aniž je dotčen článek 18, může příslušný orgán za účelem zkoušení nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z požadavků uvedených v čl. 15 odst. 2, 3 a 4 a ze zásad uvedených v čl. 11 písm. a) a b) v celkové délce nepřesahující 30 měsíců za předpokladu, že po uplynutí doby uvedené v povolení je buď zkoušení techniky zastaveno, nebo daná činnost dosáhne alespoň BAT-AEL.

Odchylně od čl. 21 odst. 3 může příslušný orgán stanovit:

• a) mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že do 6 let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT v souladu s čl. 13 odst. 5 týkajících se hlavní činnosti určitého zařízení nepřekročí emise za běžných provozních podmínek úrovně emisí spojené s nově vznikajícími technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT;
• b) orientační hodnoty environmentální výkonnosti v souladu s rozhodnutími o závěrech o BAT.

Členské státy vyžadují, aby provozovatelé do 30. června 2030 zahrnuli do svých systémů environmentálního řízení orientační plán transformace zahrnující jejich činnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4, v bodě 6.1 písm. a) a v bodě 6.1 písm. b) přílohy I. Plán transformace obsahuje informace o tom, jak provozovatel transformuje zařízení v období 2030–2050, aby přispěl ke vzniku udržitelného, čistého, oběhového a klimaticky neutrálního hospodářství účinně využívajícího zdroje do roku 2050, včetně případné významné průmyslové transformace, jak je uvedeno v článku 27e.

Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby organizace provádějící audit uvedená v čl. 14a odst. 4 šestém pododstavci nejpozději do jednoho roku po uplynutí lhůty stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce posoudila soulad plánů transformace uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce s požadavky stanovenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 5 tohoto článku.

Členské státy vyžadují, aby provozovatel v rámci přezkumu podmínek povolení podle čl. 21 odst. 3 po zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT po 1. lednu 2030 zahrnul do svého systému environmentálního řízení plán transformace pro každé zařízení provádějící jakoukoli činnost uvedenou v příloze I, která není uvedena v odstavci 1 tohoto článku. Plán transformace obsahuje informace o tom, jak provozovatel změní zařízení v období 2030–2050, aby přispělo ke vzniku udržitelného, čistého, oběhového a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050, v souladu s požadavky stanovenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 5 tohoto článku.

Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby organizace provádějící audit uvedená v čl. 14a odst. 4šestém pododstavci nejpozději do jednoho roku od dokončení přezkumu uvedeného v čl. 21 odst. 3 posoudila soulad plánů transformace uvedených v prvním pododstavci s požadavky stanovenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 5 tohoto článku.

Pokud jsou dvě nebo více zařízení pod kontrolou téhož provozovatele nebo pokud jsou tato zařízení pod kontrolou různých provozovatelů, kteří jsou součástí téže společnosti, mohou být tato zařízení v témže členském státě zahrnuta do jednoho plánu transformace.

Pokud již byly určité prvky plánů transformace vypracovány v souladu s ostatními právními předpisy Unie a jsou v souladu s tímto článkem, lze v plánu transformace odkázat na příslušné dokumenty.

Provozovatel zveřejní svůj plán transformace, aktualizace plánu transformace i výsledky posouzení podle odstavců 1 a 2 jako součást zveřejnění relevantních informací uvedených v systému environmentálního řízení podle čl. 14a odst. 4.

Komise do 30. června 2026 přijme akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice upřesněním obsahu plánů transformace na základě informací požadovaných podle odstavců 1, 2 a 3.

Komise do 31. prosince 2034 přezkoumá a případně reviduje akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci.

Aniž je dotčen článek 18, v případě významné průmyslové transformace zařízení stanovené v příslušném plánu transformace vztahujícím se na dané zařízení může příslušný orgán prodloužit lhůtu, během níž má zařízení splnit aktualizované podmínky povolení uvedené v čl. 21 odst. 3, na nejvýše 8 let, pokud:

• a) povolení pro zařízení obsahuje popis významné průmyslové transformace, úrovní emisí a účinného využívání zdrojů, jichž bude dosaženo, a harmonogram a milníky provádění;
• b) provozovatel každoročně předkládá příslušnému orgánu zprávu o pokroku v souvislosti s prováděním významné průmyslové transformace; a
• c) během období poskytnutého na transformaci zařízení příslušný orgán zajistí, aby nedošlo k závažnému znečištění a aby bylo celkově dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí.

Členské státy informují Komisi nejméně jednou ročně o výjimkách, které byly uděleny, a to v rámci jejich podávání zpráv Komisi podle článku 72.

Aniž jsou dotčeny články 18 a 22, v případě významné průmyslové transformace, která spočívá v uzavření zařízení a jeho nahrazení novým zařízením stanoveným v příslušném plánu transformace vztahujícím se na dané zařízení a která má být dokončena do osmi let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT v souladu s čl. 13 odst. 5 týkajících se hlavní činnosti stávajícího zařízení, může příslušný orgán upustit od povinnosti aktualizovat povolení v souladu s čl. 21 odst. 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

• a) povolení pro stávající zařízení obsahuje popis plánu uzavření a související harmonogram a milníky;
• b) provozovatel každoročně podává příslušnému orgánu zprávu o pokroku v souvislosti s plánem uzavření stávajícího zařízení a s jeho nahrazením novým zařízením;
• c) během období předcházejícího uzavření zařízení příslušný orgán zajistí, aby nedošlo k závažnému znečištění a aby bylo celkově dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí.

Členské státy v rámci podávání zpráv podle článku 72 informují Komisi alespoň jednou ročně o udělených výjimkách.“

32) V článku 30 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

Příslušný orgán může na dobu nejvýše šesti měsíců udělit výjimku z povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý podle odstavců 2 a 3 u takového spalovacího zařízení, které dosud běžně používá palivo s nízkým obsahem síry, pokud provozovatel nemůže uvedené mezní hodnoty plnit z důvodu přerušení dodávky paliva s nízkým obsahem síry, které je způsobeno vážným nedostatkem tohoto paliva.

Členské státy neprodleně informují Komisi o každé výjimce udělené podle prvního pododstavce, včetně důvodů pro udělení odchylky a uložených podmínek.“

33) V čl. 30 odst. 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy informují Komisi o každé odchylce udělené podle tohoto pododstavce, včetně důvodů pro tuto výjimku a uložených podmínek.“

34) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy mohou do 31. prosince 2029 vyjmout spalovací zařízení, která jsou ke dni 4. srpna 2024 součástí malé izolované soustavy, z dodržování mezních hodnot emisí uvedených v čl. 30 odst. 2 a v čl. 15 odst. 3 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky nebo případně stupně odsíření uvedeného v článku 31. Mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky stanovené v povolení pro taková spalovací zařízení v souladu s požadavky směrnic 2001/80/ES a 2008/1/ES je třeba přinejmenším zachovat.

Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby emise byly monitorovány a aby nedocházelo k významnému znečišťování. Členské státy mohou vyjmout zařízení z mezních hodnot emisí pouze tehdy, pokud byla vyčerpána všechna opatření vedoucí ke snížení znečištění. Výjimka nesmí být udělena na delší než nezbytně nutnou dobu.

Od 1. ledna 2030 musí dotčená spalovací zařízení splňovat mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky stanovené v příloze V části 2, jakož i mezní hodnoty emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky uvedené v čl. 15 odst. 3.

Členské státy, které udělí výjimky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, provedou plán k zajištění souladu pro spalovací zařízení, která takové výjimky využívají. Plán k zajištění souladu obsahuje informace o opatřeních k zajištění souladu dotčených zařízení s mezními hodnotami emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky stanovenými v příloze V části 2, jakož i mezními hodnotami emisí pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky uvedenými v čl. 15 odst. 3 do 31. prosince 2029. Plán k zajištění souladu rovněž obsahuje informace o opatřeních k minimalizaci rozsahu a doby trvání emisí znečišťujících látek během období, na které se plán vztahuje, a informace o opatřeních k řízení poptávky a možnostech přechodu na čistší paliva nebo čistší alternativy, jako je zavádění obnovitelných zdrojů energie a propojení s pevninskými sítěmi.

Členské státy předloží Komisi svůj plán k zajištění souladu nejpozději do 5. února 2025. Komise plány posoudí, a pokud nevznese připomínky do dvanácti měsíců od jeho obdržení, považuje dotčený členský stát svůj plán za přijatý. Vznese-li Komise námitky s odůvodněním, že plán nezaručuje soulad dotčených zařízení do 31. prosince 2029 nebo neminimalizuje rozsah a dobu trvání emisí znečišťujících látek během období, na které se plán vztahuje, dotčený členský stát předloží Komisi do šesti měsíců od oznámení jejích námitek revidovaný plán. Pokud jde o hodnocení revidované verze plánu, již členský stát předloží Komisi, činí lhůta uvedená v druhé větě šest měsíců.

Členské státy podají Komisi zprávu o pokroku dosaženém v souvislosti s opatřeními popsanými v plánu k zajištění souladu nejpozději do 5. února 2026 a na konci každého následujícího kalendářního roku. Členské státy informují Komisi o všech následných změnách plánu k zajištění souladu. Pokud jde o hodnocení revidované verze plánu, již členský stát předloží Komisi, činí lhůta uvedená v odstavci 4 druhé větě šest měsíců.

Členský stát zveřejní informace o výjimce a uložené podmínky v souladu s čl. 24 odst. 2.“

35) V čl. 42 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato kapitola se nepoužije na zařízení provádějící zplyňování nebo pyrolýzu, jsou-li plyny nebo kapaliny, které jsou výsledkem takového tepelného zpracování odpadu, před spálením zpracovány do té míry, že:

• a) spalování způsobuje méně emisí než spalování nejméně znečišťujících paliv dostupných na trhu, která by mohla být v daném zařízení spalována;
• b) v případě emisí jiných než oxidů dusíku, oxidů síry a tuhých znečišťujících látek nezpůsobuje spalování více emisí než v případě emisí ze spalování nebo spoluspalování odpadu.“

36) V článku 48 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, aby se monitorování emisí uskutečňovalo v souladu s částmi 6 a 7 přílohy VI.

Emise vypouštěné do ovzduší ze zařízení na spalování a spoluspalování odpadu musí být rovněž monitorovány za jiných než běžných provozních podmínek. Emise během uvádění zařízení do provozu a ukončování provozu, kdy se nespaluje žádný odpad, včetně emisí PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem, se odhadnou na základě měření prováděných v pravidelných intervalech, například každé tři roky, během plánovaného uvádění do provozu nebo ukončování provozu. Emisím PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem je třeba co nejvíce předcházet nebo je minimalizovat.“

37) V článku 63 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Pokud se na stávajícím zařízení provádí podstatná změna nebo pokud se toto zařízení v důsledku podstatné změny poprvé dostane do oblasti působnosti této směrnice, považuje se ta část zařízení, která prošla podstatnou změnou, za nové zařízení.“

38) V článku 70 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Monitorování se uskutečňuje v souladu s normami CEN, nebo nejsou-li normy CEN k dispozici, podle norem ISO nebo jiných vnitrostátních či mezinárodních norem, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.“

39) Za článek 70 se vkládá toto záhlaví:

„KAPITOLA VIA ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO CHOV DRŮBEŽE A PRASAT“

40) Za nadpis „KAPITOLA IVa“ se vkládají nové články, které znějí:

Tato kapitola se vztahuje na činnosti uvedené v příloze Ia, které dosahují kapacitních prahových hodnot uvedených v této příloze.

Nacházejí-li se dvě nebo více zařízení zabývající se chovem hospodářských zvířat blízko sebe a mají-li stejného provozovatele, případně jsou-li taková zařízení pod kontrolou provozovatelů, kteří jsou v hospodářském nebo právním vztahu, přijmou členské státy opatření k zajištění toho, aby mohl příslušný orgán považovat tato zařízení pro účely výpočtu kapacitní prahové hodnoty uvedené v článku 70a za jeden celek.

Členské státy zajistí, aby pravidlo uvedené v prvním pododstavci nebylo používáno k obcházení povinností stanovených v této směrnici.

Do 5. srpna 2028 Komise po konzultaci s členskými státy zveřejní pokyny týkající se kritérií, podle kterých lze různá zařízení považovat za jeden celek podle odstavce 1.

Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, že žádné zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly není provozováno bez povolení nebo bez registrace a že provoz všech zařízení v působnosti této kapitoly je v souladu s jednotnými podmínkami pro provozní pravidla podle článku 70i.

Členské státy mohou pro registraci zařízení použít jakýkoli podobný již existující postup, aby se zabránilo vytváření administrativní zátěže.

Členské státy mohou uplatnit povolovací řízení na intenzivní chov drůbeže a prasat:

• a) s prostorem pro více než 40000 kusů drůbeže;
• b) s prostorem pro více než 2000 prasat na porážku nad 30 kg; nebo
• c) s prostorem pro více než 750 prasnic.

Členské státy mohou zahrnout požadavky na určité kategorie zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly do obecně závazných pravidel uvedených v článku 6.

Členské státy stanoví postup pro registraci nebo udělování povolení pro zařízení, která spadají do oblasti působnosti této kapitoly. Tyto postupy zahrnují přinejmenším informace uvedené v odstavci 2.

Registrace nebo žádosti o povolení musí obsahovat alespoň popis následujících prvků:

• a) zařízení a jeho činností;
• b) druhu zvířete;
• c) intenzity chovu v DJ na hektar vypočtené v souladu s přílohou Ia, v případě potřeby;
• d) kapacity zařízení;
• e) zdrojů emisí ze zařízení;
• f) povahy a množství předpokládaných emisí ze zařízení do jednotlivých složek životního prostředí.

Žádosti musí též obsahovat netechnické shrnutí informací uvedených v odstavci 2.

Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, aby provozovatel neprodleně uvědomil příslušný orgán o jakýchkoli plánovaných podstatných změnách zařízení spadajících do působnosti této kapitoly, jež by mohly mít následky pro životní prostředí. Příslušný orgán v případě potřeby provede přezkum a aktualizaci povolení nebo požádá provozovatele, aby podal žádost o povolení nebo provedl novou registraci.

Komise posoudí dopady uplatňování provozních pravidel stanovených v článku 70i a do jedenácti let ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v čl. 70i odst. 2 v platnost podá Evropskému parlamentu a Radě o výsledcích tohoto posouzení zprávu.

Členské státy zajistí, aby provozovatel prováděl monitorování emisí a souvisejících úrovní environmentální výkonnosti v souladu s jednotnými podmínkami pro provozní pravidla uvedenými v článku 70i.

Údaje, které jsou předmětem monitorování, se získávají pomocí metod měření, nebo, není-li to proveditelné, pomocí metod výpočtu, např. za použití emisních faktorů. Metody použité pro získání údajů, které jsou předmětem monitorování, jsou popsány v provozních pravidlech.

Provozovatel vede záznamy o všech výsledcích monitorování a zpracovává je po dobu nejméně 5 let tak, aby bylo možné ověřit dodržování mezních hodnot emisí a mezních hodnot environmentální výkonnosti stanovených v provozních pravidlech.

V případě nedodržení mezních hodnot emisí a mezních hodnot environmentální výkonnosti stanovených v jednotných podmínkách pro provozní pravidla uvedených v článku 70i členské státy vyžadují, aby provozovatel přijal opatření nezbytná k zjednání nápravy v nejkratší možné době.

Provozovatel zajistí, aby veškeré hospodaření se statkovými hnojivy, včetně rozmetávání odpadu, vedlejších produktů živočišného původu nebo jiných zbytků vznikajících v daném zařízení probíhalo v souladu s nejlepšími dostupnými technikami uvedenými v provozních pravidlech a v dalších příslušných právních předpisech Unie, a aby nezpůsobovalo významné znečištění životního prostředí.

Členské státy zajistí, aby bylo prováděno vhodné monitorování v souladu s jednotnými podmínkami pro provozní pravidla uvedenými v článku 70i.

Veškeré výsledky monitorování musí být zaznamenávány, zpracovávány a předkládány tak, aby příslušný orgán mohl ověřit splnění provozních podmínek, mezních hodnot emisí a mezních hodnot environmentální výkonnosti obsažených v obecných závazných pravidlech uvedených v článku 6 nebo v povolení.

Provozovatel poskytne příslušnému orgánu na jeho žádost bez prodlení údaje a informace uvedené v odstavci 2. Příslušný orgán může takovou žádost podat za účelem ověření souladu jednotnými podmínkami pro provozní pravidla. Příslušný orgán tuto žádost předloží, pokud žadatel z řad veřejnosti požádá o přístup k údajům nebo informacím uvedeným v odstavci 2.

Členské státy zajistí, aby hodnoty emisí a úrovně environmentální výkonnosti byly monitorovány v souladu s jednotnými podmínkami pro provozní pravidla uvedenými v článku 70i a aby nepřekračovaly mezní hodnoty emisí a mezní hodnoty environmentální výkonnosti stanovené v uvedeném článku.

Členské státy zavedou účinný systém kontroly dodržování podmínek založený buď na inspekcích v oblasti životního prostředí, nebo na jiných opatřeních, s cílem ověřit dodržování požadavků stanovených v této kapitole.

V případě nedodržení požadavků stanovených v této kapitole zajistí členské státy, aby příslušný orgán kromě opatření přijatých provozovatelem podle článku 70d vyžadoval od provozovatele přijetí veškerých opatření nezbytných k bezodkladnému zjednání nápravy.

Pokud nedodržení požadavků způsobuje významné zhoršení místních podmínek ovzduší, vody nebo půdy, nebo pokud představuje nebo hrozí, že bude představovat významné nebezpečí pro lidské zdraví, pozastaví příslušný orgán provoz zařízení, dokud nebude zjednána náprava.

Členské státy zajistí, aby dotčená veřejnost dostávala včasnou a účinnou možnost účasti na řízení o

• a) vypracování obecně závazných pravidel uvedených v článku 6 týkajících se povolení pro zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly;
• b) udělení povolení pro nové zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly;
• c) udělení aktualizovaného povolení v souladu s čl. 70c odst. 4 pro jakoukoli podstatnou změnu stávajícího zařízení spadajícího do oblasti působnosti této kapitoly nebo
• d) registraci v případě, že nejsou přijata obecně závazná pravidla a členské státy povolují, aby zařízení bylo pouze registrováno.

Příslušný orgán zpřístupní veřejnosti, a to i automaticky prostřednictvím internetu, bezplatně a bez omezení přístupu na registrované uživatele, následující dokumenty a informace:

• a) povolení nebo registraci;
• b) výsledky konzultací konaných v souladu s odstavcem 1;
• c) obecně závazná pravidla uvedená v článku 6, která se vztahují na zařízení spadající do oblasti působnosti této kapitoly, a
• d) zprávy o inspekcích zařízení spadajících do oblasti působnosti této kapitoly.

Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušným vnitrostátním právním řádem měly osoby z řad dotčené veřejnosti možnost dosáhnout přezkumu soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, a mohly tak napadat hmotněprávní nebo procesněprávní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, jednání nebo opomenutí podléhajících této kapitole, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

• a) mají dostatečný zájem;
• b) namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.

Aktivní legitimace v přezkumném řízení není podmíněna úlohou, kterou člen dotčené veřejnosti sehrál ve fázi účasti na rozhodovacím procesu podle této směrnice.

Přezkum musí být spravedlivý, nestranný, včasný, nesmí být nepřiměřeně nákladný a musí poskytovat přiměřené a účinné mechanismy nápravy, případně včetně předběžných opatření.

Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, jednání nebo opomenutí napadena.

Komise před stanovením jednotných podmínek pro provozní pravidla v souladu s odstavcem 2 uspořádá výměnu informací mezi členskými státy, dotčenými odvětvími, nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, a Komisí. Tato výměna informací se týká zejména:

• a) úrovní emisí a environmentální výkonnosti zařízení a technik a dalších opatření v souladu s přílohou III;
• b) používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické proveditelnosti a rozvoje v těchto oblastech;
• c) nejlepších dostupných technik určených po posouzení otázek uvedených v písmenech a) a b);
• d) nově vznikajících technik.

Komise do 1. září 2026 přijme prováděcí akt, kterým stanoví jednotné podmínky pro provozní pravidla pro každou z činností uvedených v příloze Ia.

Tyto jednotné podmínky pro provozní pravidla musí být v souladu s používáním nejlepších dostupných technik pro činnosti uvedené v příloze Ia a zohledňovat povahu, typ, velikost a intenzitu chovu těchto zařízení, velikost stád jednotlivých druhů zvířat ve smíšených zemědělských podnicích a specifika systémů chovu na pastvinách, kdy jsou zvířata chována ve vnitřních zařízeních pouze sezónně. Obsahují rovněž orientační informace o nově vznikajících technikách, jsou-li k dispozici.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Členské státy zajistí, aby příslušný orgán sledoval vývoj nejlepších dostupných technik nebo aby byl informován o tomto vývoji i o zveřejnění všech nových či aktualizovaných jednotných podmínek pro provozní pravidla.“

41) V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Druh, formát a četnost informací, které mají být poskytovány podle odstavce 1 tohoto článku, se stanoví regulativním postupem podle čl. 75 odst. 2. Prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví druh, formát a četnost informací, které mají být poskytovány podle odstavce 1 tohoto článku, se aktualizuje, kdykoli je to nezbytné, ale nejpozději do 5. srpna 2026.“

42) V čl. 73 odst. 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Do 30. června 2028 a poté každých 5 let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující posouzení uplatňování této směrnice. Zpráva obsahuje informace o činnostech, pro něž byly nebo nebyly přijaty závěry o BAT podle čl. 13 odst. 5 této směrnice, zohledňuje dynamiku inovací, včetně nově vznikajících technik, potřebu dalších opatření k předcházení znečištění a přezkum uvedený v článku 8 směrnice 2003/87/ES.

Zpráva obsahuje hodnocení týkající se nezbytných opatření na úrovni Unie v podobě přijetí nebo aktualizace celounijních minimálních požadavků pro mezní hodnoty emisí a pravidla monitorování a dosahování souladu pro činnosti v rámci závěrů o BAT přijatých v období předchozích pěti let, a to na základě těchto kritérií:

• a) vliv daných činností na životní prostředí jako celek a na lidské zdraví;
• b) stav zavádění nejlepších dostupných technik u dotčených činností.“

43) Článek 73 se mění takto:

• a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Komise za použití metodiky založené na důkazech a s přihlédnutím ke zvláštnostem odvětví posoudí, zda je třeba přijmout opatření Unie:

  • a) ke komplexnímu řešení emisí z chovu hospodářských zvířat v Unii, zejména skotu a
  • b) k dalšímu plnění cíle celosvětové ochrany životního prostředí, pokud jde o produkty uváděné na trh Unie, prostřednictvím prevence a kontroly emisí z chovu hospodářských zvířat a způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky Unie.

  Komise podá o výsledcích tohoto posouzení zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2026. V případě potřeby bude ke zprávě přiložen legislativní návrh.“

  ;

• b) doplňuje se následující odstavec, který zní:

  Komise přezkoumá:

  • a) potřebu regulovat emise z průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na pevnině a na moři;
  • b) potřebu regulovat emise z těžby neenergetických průmyslových nerostů používaných v jiných průmyslových odvětvích než ve stavebnictví a z jejich zpracování na místě a potřebu regulovat emise z nově prováděné těžby rud v Unii a z jejich zpracování na místě;
  • c) potřebu revidovat prahovou hodnotu činnosti uvedenou v příloze I pro výrobu vodíku elektrolýzou vody.

  Komise zahrne výsledky tohoto přezkumu do první ze zpráv, jež je povinna Evropskému parlamentu a Radě podávat podle prvního odstavce.“

44) Článek 74 se nahrazuje tímto:

Aby mohla být ustanovení této směrnice přizpůsobena vědeckému a technickému pokroku na základě nejlepších dostupných technik, přijímá Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 76, pokud jde o přizpůsobení částí 3 a 4 přílohy V, částí 2, 6, 7 a 8 přílohy VI a částí 5, 6, 7 a 8 přílohy VII takovému vědeckému a technickému pokroku.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci povede Komise v souladu s tímto článkem náležité konzultace se zúčastněnými stranami.

Komise zveřejní příslušné studie a analýzy použité při přípravě aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s tímto článkem, a to nejpozději při přijetí tohoto aktu v přenesené pravomoci.“

45) Článek 75 se nahrazuje tímto:

Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

46) Článek 76 se nahrazuje tímto:

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 27d, čl. 48 odst. 5 a článku 74 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. srpna 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti takovému prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 27d, čl. 48 odst. 5 a článku 74 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 27d, čl. 48 odst. 5 nebo článku 74 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

47) Články 77 a 78 se zrušují.

48) Článek 79 se nahrazuje tímto:

Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).“),stanoví členské státy pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Sankce uvedené v odstavci 1 zahrnují správní finanční sankce, které osoby, jež předpisy porušily, fakticky připraví o hospodářský prospěch, který jim tímto jednáním vznikl.

V případě nejzávažnějších porušení předpisů právnickou osobou činí maximální výše správních finančních sankcí uvedených v prvním pododstavci nejméně 3 % ročního obratu dotčeného provozovatele v Unii v účetním roce předcházejícím roku, v němž byla sankce uložena.

Členské státy mohou navíc nebo místo toho uplatnit trestní sankce, pokud jsou stejně účinné, přiměřené a odrazující jako správní finanční sankce uvedené v tomto článku.

Členské státy zajistí, aby sankce stanovené podle tohoto článku náležitě zohledňovaly:

• a) povahu, závažnost a rozsah porušení;
• b) populaci nebo oblast dotčené porušením, přičemž se přihlédne k dopadu tohoto porušení na cíl dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;
• c) zda k porušení došlo opakovaně nebo jednorázově;

Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla a opatření uvedená v odstavci 1 a veškeré jejich pozdější změny.

49) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy zajistí, aby v případě, že dojde ke škodě na lidském zdraví v důsledku porušení vnitrostátních opatření přijatých podle této směrnice, měly dotčené osoby právo požadovat a získat náhradu této škody od příslušných fyzických nebo právnických osob.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla a postupy týkající se nároků na náhradu škody byly navrhovány a uplatňovány tak, aby neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na náhradu škody způsobené porušením podle odstavce 1.

Členské státy mohou stanovit promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody uvedené v odstavci 1. Tyto lhůty nezačnou běžet dříve, než je dané porušování ukončeno a než se osoba požadující odškodnění dozví nebo se podle rozumného předpokladu mohla dozvědět, že jí vznikla újma v důsledku porušení podle odstavce 1.“

50) Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

51) Vkládá se nová příloha Ia uvedená v příloze II této směrnice.

52) Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III této směrnice.

53) Příloha III se mění v souladu s přílohou IV této směrnice.

54) Příloha IV se mění v souladu s přílohou V této směrnice.

55) Příloha V se mění v souladu s přílohou VI této směrnice.

56) Příloha VI se mění v souladu s přílohou VII této směrnice.