1) V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Jelikož účelem námořního bezpečnostního vyšetřování (dále jen ‚bezpečnostní vyšetřování‘) podle této směrnice není určovat míru odpovědnosti nebo zavinění, nelze z jeho nálezů vyvozovat ani zavinění, ani odpovědnost. Členské státy zajistí, aby orgánům pro námořní bezpečnostní vyšetřování (dále jen ‚orgány pro bezpečnostní vyšetřování‘) nebylo bráněno v tom, aby podávaly úplné zprávy o příčinách námořní nehody nebo mimořádné události.“

2) V čl. 2 odst. 2 se zrušuje písmeno d).

3) Článek 3 se nahrazuje tímto:

Pro účely této směrnice se:

• 1) ‚předpisem IMO pro vyšetřování nehod‘ rozumí předpis o mezinárodních normách a doporučených postupech pro bezpečnostní vyšetřování námořních nehod nebo mimořádných událostí na moři (Code of the International Standards and Recommended Practices for a Safety Investigation into a Marine Casualty or Marine Incident) obsažený v příloze rezoluce IMO MSC.255(84) Výboru IMO pro námořní bezpečnost ze dne 16. května 2008 v platném znění;
• 2) ‚pokyny IMO na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod‘ rozumějí pokyny v příloze rezoluce IMO A.1075(28) přijaté Shromážděním IMO dne 4. prosince 2013, v platném znění;
• 3) tyto pojmy používají v souladu s definicemi uvedenými v předpise IMO pro vyšetřování nehod:
  • a) ‚námořní nehoda‘;
  • b) ‚velmi vážná námořní nehoda‘;
  • c) ‚námořní mimořádná událost‘;
  • d) ‚námořní bezpečnostní vyšetřování‘;
  • e) ‚orgán pro námořní bezpečnostní vyšetřování‘;
  • f) ‚stát provádějící námořní bezpečnostní vyšetřování‘;
  • g) ‚stát s významným zájmem‘;
  • h) ‚vážné zranění‘;
• 4) ‚pokyny IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě námořní nehody‘ rozumějí pokyny v příloze rezoluce IMO LEG. 3(91) právního výboru IMO ze dne 27. dubna 2006 schválené správní radou Mezinárodní organizace práce na jejím 296. zasedání ve dnech 12.–16. června 2006, v platném znění;
• 5) ‚plavidlem typu ro-ro pro přepravu cestujících‘ rozumí ‚plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících‘ vymezené v čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110 ze dne 15. listopadu 2017 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES a zrušení směrnice Rady 1999/35/ES (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 61).);
• 6) ‚vysokorychlostním osobním plavidlem‘ rozumí ‚vysokorychlostní osobní plavidlo‘ vymezené v čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2017/2110;
• 7) ‚zařízením pro záznam údajů o plavbě‘ (dále jen ‚VDR‘) rozumí ‚zařízení pro záznam údajů o plavbě‘ vymezené v bodu 4.1 přílohy rezoluce IMO MSC.333(90) Výboru IMO pro námořní bezpečnost ze dne 22. května 2012 v platném znění a doplněné příslušnými funkčními normami IMO platnými ke dni instalace tohoto VDR na lodi, a aniž je dotčeno právo Unie;
• 8) ‚zjednodušeným zařízením pro záznam údajů o plavbě‘ (dále jen ‚S-VDR‘) rozumí ‚zjednodušené zařízení pro záznam údajů o plavbě‘ vymezené v bodu 4.1 přílohy rezoluce IMO MSC. 163(78) Výboru IMO pro námořní bezpečnost ze dne 17. května 2004 v platném znění, a doplněné příslušnými funkčními normami IMO platnými ke dni instalace tohoto S-VDR na palubě, a aniž je dotčeno právo Unie;
• 9) ‚bezpečnostním doporučením‘ rozumí jakýkoli návrh včetně návrhu pro účely registrace a kontroly:
  • a) buď orgánu pro bezpečnostní vyšetřování státu, který provádí nebo vede bezpečnostní vyšetřování, založený na informacích vyplývajících z tohoto vyšetřování, nebo
  • b) ve vhodných případech Komise, jednající na základě obecné analýzy údajů a výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování;
• 10) ‚délkou rybářského plavidla‘ rozumí ‚délka rybářského plavidla‘ ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 ze dne 14. června 2017 o vymezení parametrů rybářských plavidel (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 1).“);
• 11) ‚smrtelným zraněním‘ rozumí zranění, které osoba utrpí při nehodě a které má za následek smrt této osoby do 30 dní ode dne nehody, je-li tato informace k dispozici.

4) Článek 4 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) byla nezávislá na trestních nebo jiných souběžných vyšetřováních prováděných za účelem určení míry odpovědnosti nebo zavinění a aby orgány pro bezpečnostní vyšetřování byly schopny podat zprávu o výsledcích bezpečnostních vyšetřování bez pokynů nebo zásahů osob, organizací nebo stran, které mohou být výsledkem těchto bezpečnostních vyšetřování dotčeny;“
• b) v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) koordinaci činností jejich příslušných orgánů pro bezpečnostní vyšetřování v rozsahu nezbytném k dosažení cílů této směrnice.“

5) Články 5 a 6 se nahrazují tímto:

Každý členský stát zajistí, aby orgán pro bezpečnostní vyšetřování uvedený v článku 8 provedl bezpečnostní vyšetřování po každé velmi vážné námořní nehodě:

• a) jejímž účastníkem je loď plující pod jeho vlajkou, a to bez ohledu na místo, kde k nehodě došlo;
• b) k níž došlo v jeho teritoriálním moři a vnitřních vodách vymezených v úmluvě UNCLOS bez ohledu na vlajku lodě nebo lodí zúčastněných na nehodě nebo
• c) která se dotýká významného zájmu členského státu bez ohledu na místo nehody nebo vlajku lodě nebo lodí zúčastněných na nehodě.

V případě rybářského plavidla o délce menší než 15 metrů provede orgán pro bezpečnostní vyšetřování bezodkladně a nejpozději dva měsíce po velmi vážné námořní nehodě uvedené v odstavci 1 tohoto článku předběžné zhodnocení, aby zjistil, zda se má provést bezpečnostní vyšetřování. Pokud se orgán pro bezpečnostní vyšetřování rozhodne bezpečnostní vyšetřování neprovést, důvod tohoto rozhodnutí se bezodkladně a nejpozději dva měsíce po velmi vážné námořní nehodě zaznamenají a oznámí v souladu s čl. 17 odst. 3.

Při rozhodování o tom, zda provést bezpečnostní vyšetřování v souladu s druhým odstavcem, zohlední orgán pro bezpečnostní vyšetřování dostupné důkazy, jakož i to, zda nálezy bezpečnostního vyšetřování mohou vést k předcházení budoucím námořním nehodám nebo mimořádným událostem.

V případě námořní nehody nebo mimořádné události, na kterou se nevztahují odstavce 1, 2 nebo 3, orgán pro bezpečnostní vyšetřování rozhodne, zda se provede bezpečnostní vyšetřování.

Rozsah a praktické provedení bezpečnostního vyšetřování určí orgán pro bezpečnostní vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování ve spolupráci s rovnocennými orgány členských států s významným zájmem, a to způsobem, který orgán pro vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování považuje pro dosažení cílů této směrnice za nejúčelnější, a s cílem předcházet budoucím námořním nehodám a mimořádným událostem.

Při bezpečnostním vyšetřování se orgán pro bezpečnostní vyšetřování řídí pokyny IMO na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod. Vyšetřovatelé se mohou od těchto pokynů odchýlit, je-li to podle jejich odborného úsudku nezbytné k dosažení cílů bezpečnostního vyšetřování. Po konzultaci s orgány pro bezpečnostní vyšetřování v souvislosti s rámcem stálé spolupráce uvedeným v článku 10 může Komise přijmout doporučení pro provádění těchto pokynů, přičemž zohlední veškeré relevantní poznatky získané na základě bezpečnostních vyšetřování.

Při rozhodování o tom, zda k námořní nehodě nebo mimořádné události, která se týkala lodě vyvázané nebo stojící na kotvě nebo lodě v doku a na níž měli účast pracovníci na pevnině nebo v přístavu, došlo ‚přímo v souvislosti s provozem lodě‘, a zda tedy podléhá bezpečnostnímu vyšetřování, věnují členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zvláštní pozornost tomu, zda se na prováděné činnosti podílely konstrukce lodě, její vybavení, postupy, posádka a řízení lodě a nakolik byly pro tuto činnost relevantní.

Bezpečnostní vyšetřování se zahájí neprodleně poté, co došlo k námořní nehodě nebo mimořádné události, a v každém případě nejpozději dva měsíce po ní.

Pokud v průběhu bezpečnostního vyšetřování vyjde najevo nebo vznikne podezření, že byl spáchán trestný čin podle článků 3, 3bis, 3ter nebo 3quater Úmluvy IMO o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby ze dne 10. března 1988 v platném znění, informuje o tom orgán pro bezpečnostní vyšetřování v souladu s vnitrostátním právem neprodleně orgány pro námořní bezpečnost daného členského státu nebo členských států a kterékoli dotčené třetí země.

Členské státy v rámci svých právních systémů vyžadují, aby jejich orgány pro bezpečnostní vyšetřování byly bezodkladně informovány odpovědnými orgány nebo dotčenými stranami, případně oběma, o všech námořních nehodách a mimořádných událostech, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.“

6) Článek 7 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Provádění souběžných bezpečnostních vyšetřování týchž námořních nehod nebo mimořádných událostí je omezeno na výjimečné případy. V takových případech členský stát sdělí Komisi důvody, proč jsou souběžná bezpečnostní vyšetřování prováděna. Členské státy provádějící souběžná bezpečnostní vyšetřování vzájemně spolupracují. Dotčené orgány pro bezpečnostní vyšetřování si zejména včas vyměňují jakékoliv relevantní informace shromážděné během jejich vlastního bezpečnostního vyšetřování, zejména s cílem dospět pokud možno ke společným závěrům.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Během provádění bezpečnostního vyšetřování pomáhají členské státy s významným zájmem v prakticky proveditelné míře členskému státu nebo členským státům provádějícím námořní bezpečnostní vyšetřování v přístupu k relevantním informacím pro účely bezpečnostního vyšetřování. Je-li to považováno za nezbytné, je vyšetřovateli nebo vyšetřovatelům provádějícím bezpečnostní vyšetřování rovněž umožněn přístup k informacím, které mají k dispozici vládní vyšetřovatelé, velitelé pobřežních hlídek, provozovatelé služeb lodního provozu, lodivodi a jiní námořní pracovníci státu s významným zájmem, a to v souladu s vnitrostátním právem.“

  ;

• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Jestliže je plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo účastníkem námořní nehody nebo mimořádné události, zahájí bezpečnostní vyšetřování členský stát, v jehož teritoriálním moři nebo vnitřních vodách vymezených v úmluvě UNCLOS k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo. Pokud k námořní nehodě nebo mimořádné události dojde v jiných vodách, zahájí bezpečnostní vyšetřování členský stát naposledy navštívený uvedeným plavidlem typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostním osobním plavidlem. Členský stát, který zahájil bezpečnostní vyšetřování, zůstává odpovědným za bezpečnostní vyšetřování a koordinaci s ostatními členskými státy s významným zájmem až do doby, kdy je vzájemně dohodnuto, který z těchto členských států má být státem, který vede vyšetřování.“

7) Články 8 a 9 se nahrazují tímto:

Členské státy za účelem plnění svých povinností podle této směrnice zajistí, aby za bezpečnostní vyšetřování odpovídal nestranný a nezávislý stálý orgán pro bezpečnostní vyšetřování, jenž má nezbytné pravomoci a dostatečné prostředky a finanční zdroje, a aby je prováděli náležitě kvalifikovaní vyšetřovatelé, kteří jsou způsobilí v záležitostech týkajících se námořních nehod a mimořádných událostí.

Orgánům pro bezpečnostní vyšetřování nesmí nic bránit v dočasném jmenování vhodných vyšetřovatelů s nezbytnými odbornými dovednostmi, kteří se budou účastnit bezpečnostního vyšetřování, ani ve využívání konzultantů k poskytování odborného poradenství ohledně libovolných aspektů bezpečnostního vyšetřování.

Aby mohl orgán pro bezpečnostní vyšetřování provádět bezpečnostní vyšetřování nepodjatým způsobem, musí být z hlediska své organizace, právní struktury a rozhodování nezávislý na jakékoli straně, jejíž zájmy by mohly být ve střetu s úkolem mu svěřeným.

Vnitrozemské členské státy, které nemají lodě ani plavidla plující pod jejich vlajkou, na které se vztahuje tato směrnice, určí nezávislý orgán jako kontaktní místo pro spolupráci při bezpečnostním vyšetřování podle čl. 5 odst. 1 písm. c).

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování zajistí, aby jednotliví vyšetřovatelé měli znalosti a praktické zkušenosti v oblastech patřících k jejich běžným vyšetřovacím povinnostem. Kromě toho orgán pro bezpečnostní vyšetřování zajistí v případě nutnosti snadný přístup k příslušným odborným znalostem.

Činnosti, jimiž je orgán pro bezpečnostní vyšetřování pověřen, mohou být rozšířeny o sběr a analýzu údajů týkajících se námořní bezpečnosti, zejména k preventivním účelům, pokud se tyto činnosti nedotknou jeho nezávislosti ani nezakládají jeho odpovědnost v záležitostech regulačních, správních nebo normalizačních.

Členské státy v rámci svých právních systémů zajistí, aby vyšetřovatelům jejich orgánu pro bezpečnostní vyšetřování nebo jakéhokoli jiného orgánu pro bezpečnostní vyšetřování, na který bezpečnostní vyšetřování přenesly, ve vhodných případech ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní vyšetřování, byly poskytnuty veškeré informace a technické prostředky pro vedení bezpečnostního vyšetřování, a aby proto byli oprávněni:

• a) mít přístup do jakékoli příslušné oblasti nebo místa námořní nehody a na jakoukoli loď, vrak nebo konstrukci včetně nákladu, zařízení nebo trosek;
• b) zajistit okamžité pořízení soupisu důkazů a řízené vyhledání a přemístění vraku, trosek nebo jiných složek nebo látek za účelem jejich zkoumání nebo analýzy;
• c) vyžádat si zkoumání nebo analýzu položek uvedených v písmenu b) a mít volný přístup k výsledkům tohoto zkoumání nebo analýz;
• d) mít volný přístup k veškerým relevantním informacím a zaznamenaným údajům týkajícím se plavidla včetně údajů z VDR nebo S-VDR, záznamů služeb sledování pohybu lodí, plavby, nákladu, posádky nebo jakýchkoli jiných osob, objektů, podmínek nebo okolností a mít možnost pořizovat jejich kopie a využívat je;
• e) mít volný přístup k výsledkům ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí;
• f) vyžádat si výsledky zkoumání osob zapojených do provozu lodě nebo jakýchkoli jiných relevantních osob nebo výsledky zkoušek provedených na vzorcích jim odebraných a mít volný přístup k těmto výsledkům;
• g) vyslechnout svědky bez přítomnosti osob, jejichž zájmy by mohly být považovány za škodlivé pro bezpečnostní vyšetřování;
• h) získat záznamy o prohlídkách a relevantní informace, které jsou v držení státu vlajky, vlastníků, klasifikačních společností nebo jakýchkoli jiných příslušných stran, jestliže jsou tyto strany nebo jejich zástupci usazeni v dotčeném členském státě;
• i) požádat o pomoc příslušných orgánů příslušných států, včetně vyšetřovatelů státu vlajky a státu přístavu, velitelů pobřežních hlídek, provozovatelů služeb sledování pohybu lodí, pátracích a záchranných týmů, lodivodů nebo jiných přístavních nebo námořních pracovníků.

Orgánům pro bezpečnostní vyšetřování se umožní okamžitě a kdykoli reagovat na oznámení námořní nehody a získat dostatečné zdroje k nezávislému výkonu svých funkcí. Vyšetřovatelé těchto orgánů požívají postavení poskytující jim nezbytné záruky nezávislosti.

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování může spojit své úkoly vyplývající z této směrnice s prací na vyšetřování jiných událostí, než jsou námořní nehody nebo mimořádné události, za podmínky, že tato další bezpečnostní vyšetřování neohrozí jeho nezávislost.

Každý členský stát může vypracovat, zavést a udržovat systém řízení kvality pro svůj orgán pro bezpečnostní vyšetřování.

Rámec stálé spolupráce uvedený v článku 10 je nápomocen orgánům pro bezpečnostní vyšetřování a zvyšuje jejich kapacity v oblasti bezpečnostního vyšetřování tím, že vypracovává pokyny a doporučení s cílem zajistit, aby bezpečnostní vyšetřování byla vedena jednotným způsobem, a v tomto ohledu vytvoří a uplatní program vzájemného hodnocení.

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“;), členský stát v rámci svého právního systému zajistí, aby nedošlo ke zpřístupnění následujících záznamů pro jiné účely, než je bezpečnostní vyšetřování, ledaže příslušný orgán dotčeného členského státu dospěje k závěru, že existuje převažující veřejný zájem na jejich zveřejnění, včetně případů, kdy tento příslušný orgán dospěje k závěru, že přínosy zveřejnění převažují nad nepříznivým vnitrostátním a mezinárodním dopadem, který by zveřejnění mohlo mít na toto nebo jiné budoucí bezpečnostní vyšetřování:

• a) výpovědi osob zaznamenané orgánem pro bezpečnostní vyšetřování v průběhu bezpečnostního vyšetřování;
• b) záznamy odhalující totožnost osob, které poskytly důkazy v rámci bezpečnostního vyšetřování;
• c) informace shromážděné orgánem pro bezpečnostní vyšetřování, které jsou zvláště citlivé a osobní povahy, včetně informací o zdravotním stavu osob;
• d) materiál, který vznikl následně při bezpečnostním vyšetřování, jako například poznámky, náčrty a stanoviska vypracovaná vyšetřovateli a názory vyjádřené při analýze informací;
• e) informace a důkazy poskytnuté vyšetřovateli z jiných členských států nebo třetích zemí v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy, pokud tak požaduje jejich orgán pro bezpečnostní vyšetřování;
• f) návrhy průběžných, přehledových nebo závěrečných zpráv;
• g) veškerá komunikace mezi osobami, které se podílely na provozu plavidla;
• h) písemné či elektronické záznamy z provozu plavidel a jejich přepisy, včetně zpráv a výsledků pořízených pro interní účely.

Záznamy VDR a S-VDR z bezpečnostního vyšetřování se nezveřejňují a nejsou používány pro jiné účely než pro účely bezpečnostního vyšetřování nebo bezpečnost plavidel, ledaže jsou anonymizovány nebo zpřístupněny zabezpečenými postupy.

Pro účely uvedené v odstavci 1 lze zpřístupnit pouze údaje, které jsou nezbytně nutné.

Členské státy mohou rozhodnout o omezení případů, v nichž lze zveřejnění uvedené v odstavci 3 provést, a to při dodržení práva Unie.

8) Článek 10 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Členské státy zavedou v úzké spolupráci s Komisí rámec stálé spolupráce, který umožní jejich vnitrostátním orgánům pro bezpečnostní vyšetřování vzájemně spolupracovat v rozsahu nezbytném ke splnění cílů této směrnice.“

  ;

• b) odstavec 3 se mění takto:
  • i) návětí a písmeno a) se nahrazují tímto:

    Orgány pro bezpečnostní vyšetřování se v rámci stálé spolupráce dohodnou zejména na nejlepších způsobech spolupráce s cílem:

    • a) umožnit orgánům pro bezpečnostní vyšetřování sdílet přístroje, zařízení a vybavení pro technické vyšetřování vraků a lodního vybavení a dalších objektů relevantních pro bezpečnostní vyšetřování, včetně získávání a vyhodnocování údajů ze zařízení VDR nebo S-VDR a jiných elektronických přístrojů;“

    ;

  • ii) písmena h) a i) se nahrazují tímto:
    • „h) podporovat spolupráci s orgány třetích zemí pro bezpečnostní vyšetřování a s mezinárodními organizacemi pro vyšetřování námořních nehod v oblastech spadajících do působnosti této směrnice;
    • i) poskytnout orgánům pro bezpečnostní vyšetřování provádějícím bezpečnostní vyšetřování všechny relevantní informace.“

9) V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Spoluprací členského státu na bezpečnostním vyšetřování prováděném třetí zemí s významným zájmem není dotčeno jeho plnění požadavků na provádění bezpečnostního vyšetřování a podávání zpráv podle této směrnice. V případě, že třetí země s významným zájmem vede bezpečnostní vyšetřování, do něhož je zapojen jeden nebo více členských států, mohou se členské státy rozhodnout neprovádět souběžné bezpečnostní vyšetřování, je-li bezpečnostní vyšetřování vedené třetí zemí v souladu s předpisem IMO pro vyšetřování nehod. V takových případech se článek 14 nevztahuje na orgány pro bezpečnostní vyšetřování.“

10) V článku 13 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací z VDR nebo S-VDR a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před nehodou, během ní a po ní;“.

11) Článek 14 se nahrazuje tímto:

Na základě bezpečnostních vyšetřování prováděných podle této směrnice se vyhotoví a zveřejní zpráva o nehodě ve formátu stanoveném příslušným orgánem pro bezpečnostní vyšetřování a v souladu s odpovídajícími oddíly přílohy I.

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování se může rozhodnout zveřejnit pouze stručnou zprávu o bezpečnostním vyšetřování, pokud:

• a) bezpečnostní vyšetřování se netýká velmi vážné námořní nehody nebo
• b) nálezy bezpečnostního vyšetřování týkajícího se námořní nehody nebo mimořádné události nemohou vést k předcházení budoucím námořním nehodám nebo mimořádným událostem.

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování vynaloží veškeré úsilí ke zveřejnění zpráv o nehodě podle odstavce 1, zejména v námořním odvětví, včetně svých závěrů a případných doporučení do dvanácti měsíců ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Pokud v případě velmi vážné námořní nehody nelze závěrečnou zprávu o nehodě v této lhůtě vydat, zveřejní se do dvanácti měsíců ode dne námořní nehody nebo mimořádné události prozatímní zpráva o nehodě.

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování zašle kopii závěrečné nebo prozatímní zprávy Komisi. Orgán pro bezpečnostní vyšetřování zohlední případná technická vyjádření Komise k závěrečným zprávám, pokud se tato vyjádření nedotýkají podstaty nálezů, s cílem zlepšit kvalitu zprávy o nehodě způsobem, který je pro dosažení cílů této směrnice nejúčelnější.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci za účelem změny těchto částí přílohy I tohoto nařízení: ‚2. Skutkové okolnosti‘, ‚3. Popis‘ a ‚4. Analýza.‘“

12) V článku 15 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Členské státy zajistí, aby byla bezpečnostní doporučení předložená orgány pro bezpečnostní vyšetřování náležitě zohledněna těmi, kterým jsou určena, zejména s cílem předejít budoucím nehodám, a aby byla ve vhodných případech na jejich základě přijata náležitá opatření v souladu s právem Unie a mezinárodním právem.

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování nebo Komise ve vhodných případech formuluje bezpečnostní doporučení na základě obecné analýzy údajů a celkových výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování.“

13) V článku 16 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčeno právo orgánu pro bezpečnostní vyšetřování vydat včasnou výstrahu, dospěje-li tento orgán v jakékoli fázi bezpečnostního vyšetřování k názoru, že je nutné učinit naléhavé opatření na úrovni Unie s cílem předejít nebezpečí nových nehod, bezodkladně informuje Komisi o nutnosti vydat včasnou výstrahu.“

14) Článek 17 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Členské státy oznámí EMCIP veškeré námořní nehody a mimořádné události v souladu s formátem uvedeným v příloze II a při provádění bezpečnostního vyšetřování poskytnou údaje vyplývající z tohoto bezpečnostního vyšetřování v souladu se systémem databáze EMCIP. V případě rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů se vyžaduje pouze podávání zpráv o velmi vážných námořních nehodách. Pokud se v případě velmi vážných námořních nehod, jejichž účastníky jsou rybářská plavidla o délce méně než 15 metrů, vyšetřování neprovede, oznámí se důvody neprovedení vyšetřování EMCIP.“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Orgány pro bezpečnostní vyšetřování oznámí všechny velmi vážné námořní nehody EMCIP. Členské státy mohou rozhodnout o tom, že bude jmenován příslušný vnitrostátní orgán nebo orgány, které budou oznamovat všechny ostatní námořní nehody a mimořádné události, a tento orgán nebo orgány jmenovat. Pokud se Komise dozví o námořní nehodě nebo mimořádné události, oznámí je příslušným vnitrostátním orgánům.“

  ;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II této směrnice, pokud jde o aktualizaci seznamu údajů v oznámení o námořní nehodě nebo mimořádné události za účelem zohlednění změn provedených IMO v předpisu IMO pro vyšetřování nehod.“

15) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise za pomoci agentury a ve spolupráci s členskými státy usnadňuje rozvoj kapacit uvnitř orgánů pro bezpečnostní vyšetřování a sdílení znalostí mezi nimi prostřednictvím pravidelného poskytování odborné přípravy v oblasti nového právního a technologického vývoje, konkrétních technik a nástrojů a technologií týkajících se lodí a jejich vybavení a provozu v závislosti na potřebách orgánů pro bezpečnostní vyšetřování.

Na žádost orgánů pro bezpečnostní vyšetřování a za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů, poskytuje Komise členským státům operativní podporu při provádění jejich bezpečnostních vyšetřování. Tato podpora může zahrnovat poskytování specializovaných analytických nástrojů nebo vybavení, jakož i specifických znalostí, pokud poskytováním této podpory není ohrožena nezávislost dotčených orgánů pro bezpečnostní vyšetřování.“

16) Články 19 a 20 se nahrazují tímto:

Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 a čl. 17 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 26. prosince 2024.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 a čl. 17 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“).

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 4 a čl. 17 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

17) Vkládá se nový článek, který zní:

Aniž je dotčen postup kontroly shody uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002, uplatní se změny předpisu IMO pro vyšetřování nehod.“

18) Článek 23 se nahrazuje tímto:

Komise do 27. června 2032 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a dodržování této směrnice a v případě potřeby s ohledem na doporučení uvedená v této zprávě navrhne další opatření, přičemž zváží možnost zahrnout do oblasti působnosti této směrnice povinné bezpečnostní vyšetřování rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů a dopad takového kroku na pracovní zátěž orgánů pro bezpečnostní vyšetřování.“

19) Příloha I se mění takto:

• a) oddíl 2.1 se nahrazuje tímto:

  „2.1. Údaje o lodi

  Vlajka lodě/rejstřík,

  identifikace lodě,

  hlavní vlastnosti lodě,

  vlastnictví a správa,

  podrobnosti o konstrukci,

  minimální bezpečné obsazení lodě,

  náklad povolený k převozu,

  v případě rybářských plavidel druh rybolovu prováděného v době nehody.“

  ;

• b) oddíl 2.3 se nahrazuje tímto:

  „2.3. Informace o námořní nehodě nebo mimořádné události

  Druh námořní nehody nebo mimořádné události,

  datum a čas,

  poloha a místo námořní nehody nebo mimořádné události,

  vnější a vnitřní prostředí,

  provoz lodě a úsek plavby,

  místo na palubě,

  v případě námořních nehod nebo mimořádných událostí, na kterých mají účast pracovníci na pevnině nebo v přístavu, převážený náklad,

  údaje o lidském faktoru,

  důsledky (pro lidi, loď, náklad, životní prostředí, jiné).“

20) V příloze II se bod 30 nahrazuje tímto:

• „30. Škody na nákladu, včetně kontejnerů ztracených na moři“.