Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/204 ze dne 18. prosince 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 o zvláštní ustanovení týkající se podávání zpráv o nesrovnalostech týkajících se Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013(Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48.), a zejména na čl. 23 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět
Článek 2
Definice
Použijí se definice stanovené v nařízení (EU) 2021/691. Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:
a) „podezřením na podvod“ nesrovnalost, která vede k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem zjistit existenci úmyslného jednání, zejména podvodu nebo jiných trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2017/1371 a v případě členských států, které nejsou uvedenou směrnicí vázány, v čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii;
b) „prvotním zjištěním ve správním nebo soudním řízení“ první písemné posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, které na základě určitých skutečností dospívá k závěru, že mohlo dojít k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr může být nutné podle průběhu daného správního nebo soudního řízení následně revidovat či stáhnout.
Článek 3
Podávání zpráv
1. Členské státy podávají Komisi zprávy o nesrovnalostech, které byly předmětem prvotního zjištění ve správním nebo soudním řízení.
2. Odchylně od odstavce 1 nepodávají členské státy Komisi zprávy o:
Výjimky uvedené v písmenech c) a d) předchozího pododstavce se nevztahují na případy nesrovnalostí uvedené v čl. 2 písm. a).
a) nesrovnalostech v souvislosti s příspěvkem z fondu nižším než 10000 EUR; tato výjimka se nevztahuje na nesrovnalosti, které spolu souvisejí a které zahrnují celkový příspěvek z fondu převyšující 10000 EUR, přestože žádná z těchto nesrovnalostí sama o sobě tento strop nepřekročí;
b) případech, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení opatření podpořeného z EFG z důvodu nepodvodného úpadku hospodářského subjektu, který se podílí na provádění EFG;
c) případech, na něž řídící orgán nebo jiný příslušný orgán upozornil hospodářský subjekt podílející se na provádění EFG dobrovolně a dříve, než byly některým z těchto orgánů odhaleny, ať již před vyplacením příspěvku z veřejných zdrojů, nebo po jeho vyplacení;
d) případech, které řídící orgán nebo jiný příslušný orgán zjistí a opraví před zahrnutím do výkazu výdajů předloženého Komisi spolu se závěrečnou zprávou o provádění finančního příspěvku.
3. Členské státy poskytnou v prvotní zprávě o nesrovnalostech tyto informace:
a) identifikátory případu EFG (číslo společného identifikačního kódu (CCI) a název případu), opatření a dotčené operace;
b) totožnost dotčených fyzických či právnických osob nebo obou kategorií těchto osob nebo jakéhokoli jiného subjektu, které měly na vzniku nesrovnalosti podíl, a popis tohoto podílu, s výjimkou případů, kdy nejsou tyto informace vzhledem k povaze dané nesrovnalosti pro účely potírání nesrovnalostí důležité;
c) vnitrostátní identifikační číslo dotčených osob;
d) identifikační číslo pro DPH dotčených osob;
e) region nebo oblast, kde byla daná operace provedena, vymezené prostřednictvím vhodných identifikačních údajů jako např. NUTS (klasifikace územních statistických jednotek);
f) ustanovení, která byla porušena, na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni;
g) datum a zdroj první informace, která vedla k podezření, že došlo k nesrovnalosti;
h) praktiky (modi operandi) použité při dopuštění se nesrovnalosti;
i) v příslušných případech, zda tyto praktiky vzbuzují podezření na podvod;
j) způsob, jakým byla nesrovnalost odhalena;
k) v příslušných případech číslo případu OLAF (Evropského úřadu pro boj proti podvodům);
l) v příslušných případech členské státy, kterých se daný případ týká;
m) období, během něhož k nesrovnalosti došlo, nebo datum, kdy k nesrovnalosti došlo;
n) datum prvotního zjištění nesrovnalosti ve správním nebo soudním řízení;
o) celkovou výši výdajů vyjádřenou ve vztahu k příspěvku Unie a vnitrostátnímu spolufinancování, včetně případných soukromých příspěvků;
p) částku dotčenou nesrovnalostí vyjádřenou ve vztahu k příspěvku Unie a vnitrostátnímu spolufinancování, včetně případných soukromých příspěvků;
q) v případech podezření na podvod a v případech, kdy hospodářskému subjektu, jenž se podílí na provádění EFG, nebyl vyplacen žádný příspěvek z veřejných zdrojů, částku, která by bývala byla neoprávněně vyplacena, pokud by nesrovnalost nebyla zjištěna, vyjádřenou ve vztahu k příspěvku Unie a vnitrostátnímu financování, včetně případných soukromých příspěvků;
r) povahu neoprávněného výdaje.
4. Stanoví-li vnitrostátní předpisy důvěrnost šetření, lze informace sdělit pouze s povolením příslušného soudu nebo jiného subjektu v souladu s vnitrostátními předpisy.
5. Pokud některé z informací uvedených v odstavci 3, zejména ty, které se týkají praktik použitých při dopuštění se nesrovnalosti a způsobu, jakým byla nesrovnalost odhalena, nejsou k dispozici, nebo musí být opraveny či doplněny, poskytnou členské státy Komisi chybějící nebo správné informace v následných zprávách o nesrovnalostech.
6. Členské státy Komisi průběžně informují o zahájení a ukončení veškerých řízení nebo o upuštění od řízení o uložení správních opatření, správních sankcí nebo trestních sankcí v souvislosti s nahlášenými nesrovnalostmi, jakož i o výsledcích těchto řízení. Členské státy dále v souvislosti s nesrovnalostmi, za něž byly uloženy sankce, uvedou:
a) zda jsou sankce správní nebo trestní povahy, a podrobnosti o těchto sankcích;
b) zda sankce vyplývají z porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva;
c) zda byl konstatován podvod.
7. Členské státy na písemnou žádost Komise poskytnou informace týkající se konkrétní nesrovnalosti nebo skupiny nesrovnalostí.
Článek 4
Použití a zpracování oznámených informací
1. Komise může jakékoli informace poskytnuté členskými státy v souladu s tímto nařízením použít k provedení analýzy rizik s využitím podpory informačních technologií a může na základě získaných informací vypracovávat zprávy a vyvíjet systémy sloužící k účinnějšímu určování rizik.
2. Na informace poskytnuté na základě tohoto nařízení se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jako by byly chráněny vnitrostátními právními předpisy členského státu, který je poskytl, a příslušnými ustanoveními použitelnými na orgány Unie. Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že tyto informace zůstanou důvěrné.
3. Informace podle odstavce 2 nesmí být zejména sděleny jiným osobám než osobám z členských států a z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jejichž povinnosti vyžadují, aby k nim měly přístup, ledaže s tím členský stát, který informace poskytl, výslovně souhlasil.
4. Informace podle odstavce 2 se nesmí používat pro žádné jiné účely, než je ochrana finančních zájmů Unie, ledaže s tím členský stát, který je poskytl, výslovně souhlasil.
Článek 5
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. prosince 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula von der Leyen