Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Delegated regulationCELEX 32024R0204

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/204 ze dne 18. prosince 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 o zvláštní ustanovení týkající se podávání zpráv o nesrovnalostech týkajících se Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)

Datum vydání
18.12.2023
Vstup v platnost
01.03.2024
Rok
2024
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

Znění vyhlášené v Úředním věstníku EU dne 18. 12. 2023 (v platnosti od 1. 3. 2024)

Zdroj: EUR-Lex 32024R0204

32024R0204

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/204 ze dne 18. prosince 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 o zvláštní ustanovení týkající se podávání zpráv o nesrovnalostech týkajících se Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)

Aktuální znění

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/204 ze dne 18. prosince 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 o zvláštní ustanovení týkající se podávání zpráv o nesrovnalostech týkajících se Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013(Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48.), a zejména na čl. 23 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1) Účelem tohoto nařízení je doplnit ustanovení čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) a druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/691 týkající se povinnosti členských států podávat Komisi zprávy o nesrovnalostech souvisejících s EFG. Aby mohla Komise plnit své povinnosti týkající se ochrany finančních zájmů Unie, zejména provádět analýzu rizik, vyvíjet systémy pro účinnější identifikaci rizik a vypracovávat zprávy pro účely těchto úkolů, je nezbytné stanovit kritéria pro určení případů nesrovnalostí, o nichž mají členské státy podávat zprávy Komisi, a upřesnit, které údaje mají být poskytovány.
2) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny stejným způsobem bez ohledu na dotčené fondy a cíle, pro něž byly tyto fondy zřízeny. Za tímto účelem zmocňuje čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) 2021/691 Komisi k přijetí pravidel, kterými se doplňují ustanovení o povinnosti členských států podávat zprávy o nesrovnalostech spojených s financováním EFG. Tato pravidla by měla být rovnocenná podrobným pravidlům pro podávání zpráv o nesrovnalostech stanoveným v příloze XII oddíle 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).) a měla by být v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/205(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/205 ze dne 18. prosince 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o zvláštní ustanovení týkající se podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) 2015/1971 (Úř. věst. L, 2024/205, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/205/oj).).
3) Aby bylo možné jednotně uplatňovat požadavky na podávání zpráv ve všech členských státech, je nutné definovat pojem „podezření na podvod“ s přihlédnutím k definici podvodu a jiných trestných činů v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).) a v případě členských států, které nejsou uvedenou směrnicí vázány, v čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii(Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.).
4) Obdobně je třeba definovat pojem „prvotní zjištění ve správním nebo soudním řízení“, aby byla zajištěna účinnost a jednotnost při plnění oznamovacích povinností.
5) Je nutné vyjasnit, že pro účely použití pojmu „nesrovnalost“ ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (EU) 2021/691 by se výrazem „hospodářský subjekt“ měla rozumět jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo jiný subjekt, které se podílejí na provádění pomoci z fondu, s výjimkou členského státu při výkonu veřejné moci ve smyslu čl. 2 bodu 30 nařízení (EU) 2021/1060.
6) Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví prahovou hodnotu pro podávání zpráv, do jejíž výše není zapotřebí podávat Komisi zprávy o nesrovnalostech, a případy, o kterých nemusí být podávány zprávy. V zájmu dosažení rovnováhy mezi administrativní zátěží členských států a společným zájmem na poskytování přesných údajů pro účely analýzy v rámci boje Unie proti podvodům je vhodné sladit prahové hodnoty a výjimky pro podávání zpráv o nesrovnalostech podle tohoto nařízení v přenesené pravomoci s těmi, jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/1060.
7) Aby bylo zajištěno jednotné podávání zpráv, je nezbytné stanovit kritéria pro určení případů nesrovnalostí, které mají být prvotně nahlášeny, a údajů, které mají být v těchto prvotních zprávách uvedeny.
8) Aby byla zajištěna přesnost údajů poskytnutých Komisi, je nezbytné podávat zprávy o následných krocích. Členské státy by proto měly poskytovat Komisi aktuální informace o jakémkoli významném vývoji ve správních a soudních řízeních, která se týkají každé prvotní zprávy.
9) Pokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. S ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).) by Komise a členské státy měly v souvislosti s informacemi poskytovanými podle tohoto nařízení zabránit jakémukoli neoprávněnému vyzrazení osobních údajů nebo neoprávněnému přístupu k nim. Toto nařízení by dále mělo specifikovat účely, pro které Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat. Jakýmkoli dalším použitím těchto údajů není dotčen čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679.
10) Povinnosti členských států podávat zprávy o nesrovnalostech Komisi prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) podle nařízení (EU) 2021/691 by měly být uplatňovány, aniž jsou dotčeny jejich povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).) a nařízení Rady (EU) 2017/1939(Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).).
11) V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 bylo toto nařízení konzultováno s evropským inspektorem ochrany údajů.
12) Vzhledem k tomu, že k nesrovnalostem podléhajícím oznámení již mohlo dojít a je v zájmu Unie se těmito nesrovnalostmi zabývat, mělo by se toto nařízení použít co nejdříve. Mělo by proto vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví kritéria pro určení případů nesrovnalostí, o nichž mají členské státy podávat zprávy, a údajů, které mají být v této souvislosti poskytnuty.

Článek 2

Definice

Použijí se definice stanovené v nařízení (EU) 2021/691. Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

a) „podezřením na podvod“ nesrovnalost, která vede k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem zjistit existenci úmyslného jednání, zejména podvodu nebo jiných trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2017/1371 a v případě členských států, které nejsou uvedenou směrnicí vázány, v čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii;

b) „prvotním zjištěním ve správním nebo soudním řízení“ první písemné posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, které na základě určitých skutečností dospívá k závěru, že mohlo dojít k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr může být nutné podle průběhu daného správního nebo soudního řízení následně revidovat či stáhnout.

Článek 3

Podávání zpráv

1. Členské státy podávají Komisi zprávy o nesrovnalostech, které byly předmětem prvotního zjištění ve správním nebo soudním řízení.

2. Odchylně od odstavce 1 nepodávají členské státy Komisi zprávy o:

Výjimky uvedené v písmenech c) a d) předchozího pododstavce se nevztahují na případy nesrovnalostí uvedené v čl. 2 písm. a).

a) nesrovnalostech v souvislosti s příspěvkem z fondu nižším než 10000 EUR; tato výjimka se nevztahuje na nesrovnalosti, které spolu souvisejí a které zahrnují celkový příspěvek z fondu převyšující 10000 EUR, přestože žádná z těchto nesrovnalostí sama o sobě tento strop nepřekročí;

b) případech, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení opatření podpořeného z EFG z důvodu nepodvodného úpadku hospodářského subjektu, který se podílí na provádění EFG;

c) případech, na něž řídící orgán nebo jiný příslušný orgán upozornil hospodářský subjekt podílející se na provádění EFG dobrovolně a dříve, než byly některým z těchto orgánů odhaleny, ať již před vyplacením příspěvku z veřejných zdrojů, nebo po jeho vyplacení;

d) případech, které řídící orgán nebo jiný příslušný orgán zjistí a opraví před zahrnutím do výkazu výdajů předloženého Komisi spolu se závěrečnou zprávou o provádění finančního příspěvku.

3. Členské státy poskytnou v prvotní zprávě o nesrovnalostech tyto informace:

a) identifikátory případu EFG (číslo společného identifikačního kódu (CCI) a název případu), opatření a dotčené operace;

b) totožnost dotčených fyzických či právnických osob nebo obou kategorií těchto osob nebo jakéhokoli jiného subjektu, které měly na vzniku nesrovnalosti podíl, a popis tohoto podílu, s výjimkou případů, kdy nejsou tyto informace vzhledem k povaze dané nesrovnalosti pro účely potírání nesrovnalostí důležité;

c) vnitrostátní identifikační číslo dotčených osob;

d) identifikační číslo pro DPH dotčených osob;

e) region nebo oblast, kde byla daná operace provedena, vymezené prostřednictvím vhodných identifikačních údajů jako např. NUTS (klasifikace územních statistických jednotek);

f) ustanovení, která byla porušena, na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni;

g) datum a zdroj první informace, která vedla k podezření, že došlo k nesrovnalosti;

h) praktiky (modi operandi) použité při dopuštění se nesrovnalosti;

i) v příslušných případech, zda tyto praktiky vzbuzují podezření na podvod;

j) způsob, jakým byla nesrovnalost odhalena;

k) v příslušných případech číslo případu OLAF (Evropského úřadu pro boj proti podvodům);

l) v příslušných případech členské státy, kterých se daný případ týká;

m) období, během něhož k nesrovnalosti došlo, nebo datum, kdy k nesrovnalosti došlo;

n) datum prvotního zjištění nesrovnalosti ve správním nebo soudním řízení;

o) celkovou výši výdajů vyjádřenou ve vztahu k příspěvku Unie a vnitrostátnímu spolufinancování, včetně případných soukromých příspěvků;

p) částku dotčenou nesrovnalostí vyjádřenou ve vztahu k příspěvku Unie a vnitrostátnímu spolufinancování, včetně případných soukromých příspěvků;

q) v případech podezření na podvod a v případech, kdy hospodářskému subjektu, jenž se podílí na provádění EFG, nebyl vyplacen žádný příspěvek z veřejných zdrojů, částku, která by bývala byla neoprávněně vyplacena, pokud by nesrovnalost nebyla zjištěna, vyjádřenou ve vztahu k příspěvku Unie a vnitrostátnímu financování, včetně případných soukromých příspěvků;

r) povahu neoprávněného výdaje.

4. Stanoví-li vnitrostátní předpisy důvěrnost šetření, lze informace sdělit pouze s povolením příslušného soudu nebo jiného subjektu v souladu s vnitrostátními předpisy.

5. Pokud některé z informací uvedených v odstavci 3, zejména ty, které se týkají praktik použitých při dopuštění se nesrovnalosti a způsobu, jakým byla nesrovnalost odhalena, nejsou k dispozici, nebo musí být opraveny či doplněny, poskytnou členské státy Komisi chybějící nebo správné informace v následných zprávách o nesrovnalostech.

6. Členské státy Komisi průběžně informují o zahájení a ukončení veškerých řízení nebo o upuštění od řízení o uložení správních opatření, správních sankcí nebo trestních sankcí v souvislosti s nahlášenými nesrovnalostmi, jakož i o výsledcích těchto řízení. Členské státy dále v souvislosti s nesrovnalostmi, za něž byly uloženy sankce, uvedou:

a) zda jsou sankce správní nebo trestní povahy, a podrobnosti o těchto sankcích;

b) zda sankce vyplývají z porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva;

c) zda byl konstatován podvod.

7. Členské státy na písemnou žádost Komise poskytnou informace týkající se konkrétní nesrovnalosti nebo skupiny nesrovnalostí.

Článek 4

Použití a zpracování oznámených informací

1. Komise může jakékoli informace poskytnuté členskými státy v souladu s tímto nařízením použít k provedení analýzy rizik s využitím podpory informačních technologií a může na základě získaných informací vypracovávat zprávy a vyvíjet systémy sloužící k účinnějšímu určování rizik.

2. Na informace poskytnuté na základě tohoto nařízení se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jako by byly chráněny vnitrostátními právními předpisy členského státu, který je poskytl, a příslušnými ustanoveními použitelnými na orgány Unie. Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že tyto informace zůstanou důvěrné.

3. Informace podle odstavce 2 nesmí být zejména sděleny jiným osobám než osobám z členských států a z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jejichž povinnosti vyžadují, aby k nim měly přístup, ledaže s tím členský stát, který informace poskytl, výslovně souhlasil.

4. Informace podle odstavce 2 se nesmí používat pro žádné jiné účely, než je ochrana finančních zájmů Unie, ledaže s tím členský stát, který je poskytl, výslovně souhlasil.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula von der Leyen

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací