1) Článek 2 se mění takto:

• a) vkládají se nové body, které znějí:
  • „1a) „okamžitou úhradou“ úhrada, která je prováděna okamžitě, 24 hodin denně a v kterýkoli kalendářní den;
  • 1b) „kanálem, kterým se iniciuje platba“ jakýkoli způsob, prostředek nebo postup, prostřednictvím kterých mohou plátci zadat svým poskytovatelům platebních služeb platební příkazy k úhradě, mimo jiné internetové bankovnictví, aplikace pro mobilní bankovnictví, bankomat nebo jakýkoli jiný způsob v prostorách poskytovatele platebních služeb;
  • 1c) „poskytovatelem služeb iniciování platby“ poskytovatel služeb iniciování platby ve smyslu čl. 4 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“);
  • 1d) „jménem příjemce“ v případě fyzické osoby jméno a příjmení a v případě právnické osoby obchodní nebo právní název;
  • 1e) „cíleným finančním omezujícím opatřením“ zmrazení majetku osoby, orgánu nebo subjektu nebo zákaz těmto osobám, orgánům nebo subjektům nebo v jejich prospěch přímo či nepřímo zpřístupnit peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU;
  • 1f) „identifikačním kódem právnické osoby“ nebo „LEI“ jedinečný alfanumerický referenční kód v souladu s normou ISO 17442, který je přiřazen právnímu subjektu;
• b) bod 5 se nahrazuje tímto:
  • „5) „platebním účtem“ platební účet ve smyslu čl. 4 bodu 12 směrnice (EU) 2015/2366;“
• c) bod 22 se nahrazuje tímto:
  • „22) „platebním systémem malých plateb“ platební systém, jehož hlavním účelem je zpracování, zúčtování nebo vypořádání úhrad a inkas týkajících se převážně malých částek, přičemž se nejedná o platební systém pro velké platby;“

2) Vkládají se nové články, které znějí:

Poskytovatelé platebních služeb, kteří svým uživatelům platebních služeb nabízejí platební službu odesílání a přijímání úhrad, musí všem svým uživatelům platebních služeb nabízet platební službu odesílání a přijímání okamžitých úhrad.

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v prvním pododstavci zajistí, aby všechny platební účty, které jsou dosažitelné pro úhrady, byly dosažitelné rovněž pro okamžité úhrady, a to 24 hodin denně a v kterýkoli kalendářní den.

Odchylně od odstavce 1 a za předpokladu, že poskytovatel platebních služeb nacházející se v členském státě, jehož měnou není euro, získal předchozí svolení příslušných orgánů na základě posouzení jeho přístupu k likviditě v eurech, není povinen nabízet uživatelům platebních služeb platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech nad rámec limitu na transakci z platebních účtů vedených v národní měně tohoto členského státu, a to v době, kdy tento poskytovatel platebních služeb ve vztahu k těmto platebním účtům neodesílá ani nepřijímá jiné než okamžité úhrady v eurech. Tento limit stanoví příslušné orgány a nesmí být nižší než 25000 EUR. Příslušné orgány mohou na žádost poskytovatele platebních služeb udělit předchozí svolení na dobu jednoho roku. Na žádost poskytovatele platebních služeb mohou příslušné orgány toto předchozí svolení prodloužit o další období jednoho roku poté, co příslušné orgány znovu posoudí přístup poskytovatele platebních služeb k likviditě v eurech. Příslušné orgány každoročně informují Komisi o předchozích svoleních a prodlouženích udělených v souladu s tímto odstavcem.

ECB a jakákoli národní centrální banka, pokud nejednají jako měnový orgán nebo jiný orgán veřejné správy, mohou omezit svou nabídku platební služby odesílání okamžitých úhrad na časové období, během něhož nabízejí platební službu odesílání a přijímání jiných než okamžitých úhrad v eurech.

Bez ohledu na čl. 78 odst. 1 druhý pododstavec směrnice (EU) 2015/2366 je okamžikem přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě okamžik, kdy jej poskytovatel platebních služeb plátce přijal, bez ohledu na hodinu nebo kalendářní den.

Bez ohledu na čl. 78 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366 platí, že pokud se plátce a poskytovatel platebních služeb plátce dohodnou, že k provedení platebního příkazu k okamžité úhradě má dojít v určitý okamžik v určitý den nebo v okamžiku, kdy plátce dal peněžní prostředky k dispozici poskytovateli platebních služeb, se za okamžik přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě považuje dohodnutý čas bez ohledu na hodinu nebo kalendářní den.

Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce je okamžikem přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě:

• a) v případě neelektronického platebního příkazu k okamžité úhradě okamžik, kdy poskytovatel platebních služeb plátce vložil informace o platebním příkazu do svého vnitřního systému, k čemuž dojde co nejdříve poté, co plátce u poskytovatele platebních služeb plátce zadal neelektronický platební příkaz k okamžité úhradě;
• b) v případě jednotlivého platebního příkazu k okamžité úhradě, který je součástí balíčku uvedeného v odstavci 7 tohoto článku, pokud konverzi tohoto balíčku na jednotlivé platební transakce provádí poskytovatel platebních služeb plátce, okamžik, kdy výslednou platební transakci vyčlenil; poskytovatel platebních služeb plátce zahájí konverzi balíčku okamžitě poté, co jej plátce svému poskytovateli platebních služeb zadal, a tuto konverzi dokončí co nejdříve;
• c) v případě platebního příkazu k okamžité úhradě z platebních účtů, které nejsou denominovány v eurech, okamžik, kdy byla částka platební transakce převedena na eura; tento převod měny se uskuteční bezprostředně poté, co plátce u poskytovatele platebních služeb plátce zadal platební příkaz k okamžité úhradě.

Při provádění okamžitých úhrad musí poskytovatelé platebních služeb kromě požadavků stanovených v článku 5 splňovat tyto požadavky:

• a) poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby plátci mohli zadat platební příkaz k okamžité úhradě prostřednictvím jakýchkoli kanálů, kterými se iniciuje platba, jako jsou kanály, prostřednictvím kterých mohou tito plátci zadávat platební příkazy k jiným úhradám;
• b) bez ohledu na článek 83 směrnice (EU) 2015/2366 poskytovatel platebních služeb plátce ihned po přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě ověří, zda jsou splněny všechny nezbytné podmínky pro zpracování platební transakce a zda jsou k dispozici nezbytné peněžní prostředky, vyhradí částku platební transakce na účtu plátce nebo ji z něho odečte a platbu okamžitě odešle poskytovateli platebních služeb příjemce;
• c) bez ohledu na článek 83 a čl. 87 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366 zpřístupní poskytovatel platebních služeb příjemce do 10 sekund od obdržení platebního příkazu k okamžité úhradě poskytovatelem platebních služeb plátce částku platební transakce na platebním účtu příjemce v měně, v níž je veden účet příjemce, a poskytovateli platebních služeb plátce potvrdí dokončení platební transakce;
• d) bez ohledu na čl. 87 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366 zajistí poskytovatel platebních služeb příjemce, aby den valuty částky připsané na platební účet příjemce byl stejný jako den, kdy poskytovatel platebních služeb příjemce připsal částku platební transakce na platební účet příjemce, a
• e) okamžitě po obdržení potvrzení o dokončení podle písmene c) nebo pokud poskytovatel platebních služeb plátce toto potvrzení o dokončení neobdrží do 10 sekund od okamžiku přijetí platebního příkazu k okamžité úhradě, poskytovatel platebních služeb plátce informuje bezplatně plátce a případně poskytovatele služeb iniciování platby o tom, zda byla částka platební transakce zpřístupněna na platebním účtu příjemce.

Bez ohledu na článek 89 směrnice (EU) 2015/2366 platí, že pokud poskytovatel platebních služeb plátce neobdržel od poskytovatele platebních služeb příjemce zprávu potvrzující, že peněžní prostředky byly zpřístupněny na platebním účtu příjemce do 10 sekund od okamžiku přijetí, vrátí poskytovatel platebních služeb plátce platební účet plátce okamžitě do stavu, v jakém by byl, kdyby k transakci nedošlo.

Poskytovatel platebních služeb nabídne uživateli platebních služeb na jeho žádost možnost stanovit maximální částku, kterou lze odeslat prostřednictvím okamžité úhrady. Tento limit může být stanoven buď jako denní limit, nebo limit na transakci, a to na základě vlastního uvážení uživatele platebních služeb. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby uživatelé platebních služeb mohli maximální částku kdykoli před podáním platebního příkazu k okamžité úhradě změnit. Pokud platební příkaz uživatele platebních služeb k okamžité úhradě překročí maximální částku nebo způsobí její překročení, poskytovatel platebních služeb plátce neprovede platební příkaz k okamžité úhradě, informuje o tom uživatele platebních služeb a současně jej informuje o tom, jak maximální částku změnit.

Při nabízení platební služby odesílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech nabídnou poskytovatelé platebních služeb svým uživatelům platebních služeb možnost zadat hromadné platební příkazy jako balíček, pokud takovou možnost nabízejí svým uživatelům platebních služeb u jiných úhrad.

Poskytovatelé platebních služeb nesmí stanovit limity počtu platebních příkazů, které lze zadat v balíčku okamžitých úhrad, jež jsou nižší než limity, které stanoví pro balíčky jiných úhrad.

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, začnou uživatelům platebních služeb nabízet platební službu přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. ledna 2025 a platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. října 2025.

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, začnou uživatelům platebních služeb nabízet platební službu přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. ledna 2027 a platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. července 2027.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce nejsou poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1 tohoto článku, kteří nacházejí se v členském státě, jehož měnou není euro, povinni do 9. června 2028 nabízet uživatelům platebních služeb platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech z platebních účtů vedených v národní měně tohoto členského státu, a to v době, kdy tito poskytovatelé platebních služeb ve vztahu k těmto platebním účtům neodesílají ani nepřijímají jiné než okamžité úhrady v eurech.

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce musí poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou institucemi elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES nebo platebními institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366 a kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, nabízet uživatelům platebních služeb platební službu odesílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. dubna 2027.

Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto odstavce musí poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou institucemi elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES nebo platebními institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366 a kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, nabízet uživatelům platebních služeb platební službu přijímání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. dubna 2027 a platební službu odesílání okamžitých úhrad v eurech, jak je stanoveno v tomto článku, do 9. července 2027.

Jakékoli poplatky, které poskytovatel platebních služeb účtuje plátcům a příjemcům za odesílání a přijímání okamžitých úhrad, nesmí být vyšší než poplatky, které tento poskytovatel platebních služeb účtuje za odesílání a přijímání jiných úhrad odpovídajícího typu.

Služby uvedené v článku 5c se všem uživatelům platebních služeb poskytují bezplatně.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. ledna 2025.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. ledna 2027.

Poskytovatel platebních služeb plátce musí plátci nabízet službu zajišťující ověření příjemce, jemuž má plátce v úmyslu odeslat úhradu (dále jen „služba zajišťující ověření“). Poskytovatel platebních služeb plátce musí službu zajišťující ověření provést ihned poté, co plátce poskytne o příjemci příslušné informace, a předtím, než je plátci nabídnuta možnost tuto úhradu autorizovat. Poskytovatel platebních služeb plátce musí službu zajišťující ověření nabízet bez ohledu na kanál, kterým se iniciuje platba, využívaný plátcem k zadání platebního příkazu k úhradě. Služba zajišťující ověření se poskytuje v souladu s těmito ustanoveními:

• a) pokud plátce zadal do platebního příkazu k úhradě identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy a jméno příjemce, poskytovatel platebních služeb plátce poskytne službu spárování identifikátoru platebního účtu uvedeného v bodě 1 písm. a) přílohy se jménem příjemce. Na žádost poskytovatele platebních služeb plátce ověří poskytovatel platebních služeb příjemce, zda se identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy a jméno příjemce uvedené plátcem shodují. Pokud se neshodují, poskytovatel platebních služeb plátce o tom na základě informací poskytnutých poskytovatelem platebních služeb příjemce informuje plátce a rovněž ho informuje o tom, že autorizování úhrady by mohlo vést k převodu peněžních prostředků na platební účet, který nevlastní příjemce, kterého plátce uvedl. Pokud se jméno příjemce uvedené plátcem a identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy téměř shodují, poskytovatel platebních služeb plátce sdělí plátci jméno příjemce spojené s identifikátorem platebního účtu uvedeným v bodě 1 písm. a) přílohy, který plátce poskytl;
• b) je-li příjemcem právnická osoba a poskytovatel platebních služeb plátce nabízí kanál, kterým se iniciuje platba, umožňující plátci zadat platební příkaz tak, že poskytne identifikátor platebního účtu příjemce uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy tohoto nařízení spolu s jinými datovými prvky, než je jméno příjemce, které jednoznačně identifikují příjemce, jako je daňové číslo, evropský jedinečný identifikátor uvedený v čl. 16 odst. 1 druhém pododstavci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).“) nebo identifikační kód právnické osoby, a pokud jsou tyto stejné datové prvky k dispozici v interním systému poskytovatele platebních služeb příjemce, tento poskytovatel platebních služeb na žádost poskytovatele platebních služeb plátce ověří, zda se identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy tohoto nařízení a datový prvek poskytnutý plátcem shodují. Pokud se identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy tohoto nařízení a datový prvek poskytnutý plátcem neshodují, poskytovatel platebních služeb plátce o tom na základě informací poskytnutých poskytovatelem platebních služeb příjemce informuje plátce;
• c) pokud platební účet identifikovaný prostřednictvím identifikátoru platebního účtu uvedeného v bodě 1 písm. a) přílohy poskytnutého plátcem vlastní poskytovatel platebních služeb jménem více příjemců, může plátce svému poskytovateli platebních služeb poskytnout další informace umožňující jednoznačnou identifikaci příjemce. Poskytovatel platebních služeb, který vede tento platební účet jménem více příjemců, nebo případně poskytovatel platebních služeb, který je vlastníkem tohoto platebního účtu, na žádost poskytovatele platebních služeb plátce potvrdí, zda příjemce uvedený plátcem patří mezi více příjemců, jejichž jménem je platební účet veden nebo vlastněn. Poskytovatel platebních služeb plátce informuje plátce, pokud příjemce uvedený plátcem nepatří mezi více příjemců, jejichž jménem je platební účet veden nebo vlastněn;
• d) v jiných případech, než které jsou popsány v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, a zejména pokud poskytovatel platebních služeb poskytuje kanál, kterým se iniciuje platba, nevyžadující, aby plátce vložil identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy i jméno příjemce, poskytovatel platebních služeb zajistí, aby příjemce, jemuž má plátce v úmyslu odeslat úhradu, byl správně identifikován. Za tímto účelem informuje poskytovatel platebních služeb plátce způsobem, který plátci umožní ověřit příjemce předtím, než povolí úhradu.

Pokud identifikátor platebního účtu uvedený v bodě 1 písm. a) přílohy nebo jméno příjemce poskytne poskytovatel služeb iniciování platby, a nikoli plátce, zajistí tento poskytovatel služeb iniciování platby, aby informace týkající se příjemce byly správné.

Poskytovatelé platebních služeb pro účely odst. 1 písm. d) a poskytovatelé služeb iniciování platby pro účely odstavce 2 udržují spolehlivé vnitřní postupy, aby zajistili správnost informací týkajících se příjemců.

V případě platebních příkazů v papírové podobě provede poskytovatel platebních služeb plátce službu zajišťující ověření v okamžiku přijetí platebního příkazu, pokud plátce není v okamžiku přijetí platebního příkazu přítomen.

Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby provádění služby zajišťující ověření a služby uvedené v odstavci 2 nebránilo plátcům v tom, aby dotčenou úhradu autorizovali.

Poskytovatelé platebních služeb poskytnou uživatelům platebních služeb, kteří nejsou spotřebiteli, prostředky k tomu, aby se mohli rozhodnout, že nebudou využívat službu zajišťující ověření při zadávání hromadných platebních příkazů jako balíčku.

Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby uživatelé platebních služeb, kteří se rozhodli službu zajišťující ověření nevyužívat, měli právo se kdykoli rozhodnout tuto službu využívat.

Kdykoli poskytovatel platebních služeb plátce informuje plátce v souladu s odst. 1 písm. a), b) nebo c), informuje jej zároveň o tom, že autorizace úhrady by mohla vést k převodu peněžních prostředků na platební účet, který nevlastní příjemce uvedený plátcem. Poskytovatel platebních služeb tyto informace poskytne uživateli platebních služeb, který není spotřebitelem, pokud se tento uživatel platebních služeb rozhodne, že nebude využívat službu zajišťující ověření při zadávání hromadných platebních příkazů jako balíčku. Poskytovatelé platebních služeb informují své uživatele platebních služeb o tom, jaké důsledky bude mít rozhodnutí uživatelů ignorovat oznámení uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pokud jde o odpovědnost poskytovatele platebních služeb a práva uživatele platebních služeb na vrácení peněžních prostředků.

Poskytovatel platebních služeb nenese odpovědnost za provedení úhrady nezamýšlenému příjemci na základě nesprávného jedinečného identifikátoru, jak je stanoveno v článku 88 směrnice (EU) 2015/2366, pokud splnil požadavky tohoto článku.

Pokud poskytovatel platebních služeb plátce nesplní povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku nebo pokud poskytovatel služeb iniciování platby nesplní povinnosti podle odstavce 2 tohoto článku a toto nesplnění povinnosti má za následek nesprávně provedenou platební transakci, poskytovatel platebních služeb plátce neprodleně vrátí převedenou částku plátci a případně uvede platební účet, z něhož byla částka odepsána, zpět do stavu, v jakém by byl, kdyby k transakci nedošlo.

Pokud k nesplnění povinnosti dojde proto, že poskytovatel platebních služeb příjemce nebo poskytovatel služeb iniciování platby nesplnil své povinnosti podle tohoto článku, poskytovatel platebních služeb příjemce nebo případně poskytovatel služeb iniciování platby odškodní poskytovatele platebních služeb plátce za finanční újmu způsobenou poskytovateli platebních služeb plátce tímto nesplněním povinnosti.

Jakákoli další finanční ztráta způsobená plátci může být nahrazena v souladu s právem použitelným na smlouvu uzavřenou mezi plátcem a příslušným poskytovatelem platebních služeb.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. října 2025.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, musí požadavky tohoto článku splnit do 9. července 2027.

Poskytovatelé platebních služeb, kteří nabízejí okamžité úhrady, ověří, zda někteří z jejich uživatelů platebních služeb nejsou osobami nebo subjekty, na něž se vztahují cílená finanční omezující opatření.

Poskytovatelé platebních služeb provedou tato ověření ihned po vstupu v platnost jakýchkoli nových cílených finančních omezujících opatření a bezprostředně po vstupu jakýchkoli změn těchto cílených finančních omezujících opatření v platnost, a to alespoň jednou za kalendářní den.

Kromě ověření podle odstavce 1 nesmí během provádění okamžité úhrady poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce podílející se na provedení této okamžité úhrady ověřovat, zda je plátce nebo příjemce, jejichž platební účty jsou použity k provedení této okamžité úhrady, osobou nebo subjektem, na něž se vztahují cílená finanční omezující opatření podle odstavce 1 tohoto článku.

Prvním pododstavcem tohoto odstavce nejsou dotčena opatření přijatá poskytovateli platebních služeb za účelem dodržování omezujících opatření, jiných než cílených finančních omezujících opatření, která byla přijata v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, omezujících opatření, která nebyla přijata podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, nebo za účelem dodržování práva Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu.

Poskytovatelé platebních služeb musí splnit požadavky tohoto článku do 9. ledna 2025.

3) V článku 11 se vkládají nové odstavce, které znějí:

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku stanoví členské státy do 9. dubna 2025 sankce za porušení článků 5a až 5d a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto sankce a opatření Komisi do 9. dubna 2025 a neprodleně jí oznámí veškeré pozdější změny, které se jich dotýkají.

Pokud jde o sankce za porušení článku 5d, členské státy zajistí, aby tyto sankce zahrnovaly:

• a) v případě právnických osob správní pokuty až do výše, která musí činit alespoň 10 % celkového ročního čistého obratu této právnické osoby v předchozím hospodářském roce;
• b) v případě fyzické osoby správní pokuty až do výše, která musí činit alespoň 5000000 EUR nebo ekvivalentní částku v národní měně členských států, jejichž měnou není euro ke dni 8. dubna 2024.

Pro účely písmene a) tohoto odstavce, pokud je právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“) nebo podnikem, který nad touto právnickou osobou fakticky uplatňuje rozhodující vliv, je příslušným obratem obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského podniku v předchozím hospodářském roce.

Sankce uvedené v odstavci 1a tohoto článku se nepoužijí v případě porušení požadavku dosažitelnosti uvedeného v čl. 5a odst. 1 druhém pododstavci, pokud platební účty vedené poskytovateli platebních služeb nejsou dosažitelné pro okamžité úhrady v důsledku plánované údržby, kdy období nedostupnosti jsou předvídatelná i krátká, nebo plánovaného přerušení provádění všech okamžitých úhrad v rámci příslušného platebního schématu za předpokladu, že uživatelé platebních služeb byli o těchto obdobích plánované údržby nebo plánovaného přerušení předem informováni.

Pokud právní řád členského státu nestanoví správní sankce, lze tento článek, odchylně od odstavce 1b, použít takovým způsobem, že sankci iniciuje příslušný orgán a uloží ji justiční orgány, přičemž se zajistí, aby tato sankce byla účinná, přiměřená a odrazující a měla rovnocenný účinek jako správní sankce uložené příslušnými orgány členských států, jejichž právní řád správní sankce stanoví. Uložené sankce musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy, jejichž právní řád správní sankce nestanoví, oznámí své sankce Komisi do 9. dubna 2025 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

4) Článek 15 se nahrazuje tímto:

Do 1. února 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, ECB a Evropskému orgánu pro bankovnictví zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně spolu s příslušným návrhem.

Do 9. října 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které může být případně přiložen legislativní návrh. Zpráva obsahuje hodnocení:

• a) vývoje poplatků za platební účty, jakož i za vnitrostátní a přeshraniční úhrady a okamžité úhrady v eurech a v národní měně členských států, jejichž měnou není euro, od 26. října 2022, včetně dopadu čl. 5b odst. 1 na tyto poplatky, a
• b) oblasti působnosti článku 5d a jeho účinnosti při předcházení zbytečným překážkám pro okamžité úhrady.

Poskytovatelé platebních služeb podávají příslušným orgánům zprávy o:

• a) výši poplatků za úhrady, okamžité úhrady a platební účty;
• b) podílu zamítnutých platebních transakcí zvlášť pro vnitrostátní a přeshraniční platební transakce z důvodu uplatnění cílených finančních omezujících opatření.

Poskytovatelé platebních služeb předkládají tyto zprávy každých 12 měsíců. První zpráva se předloží dne 9. dubna 2025 a musí obsahovat informace o výši poplatků a o zamítnutých platebních transakcích během období od 26. října 2022 do konce předchozího kalendářního roku.

Do 9. října 2025 a poté každoročně poskytnou příslušné orgány Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví informace, které jim poskytovatelé platebních služeb oznámili podle odstavce 3, a informace o objemu a hodnotě okamžitých úhrad v eurech, jak vnitrostátních, tak přeshraničních, které odeslali poskytovatelé platebních služeb usazení v jejich členském státě v průběhu předchozího kalendářního roku.

Evropský orgán pro bankovnictví vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné šablony pro podávání zpráv, pokyny a metodiku, jak tyto šablony pro podávání zpráv používat pro účely podávání zpráv, jak je uvedeno v odstavci 3.

Evropský orgán pro bankovnictví předloží návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce Komisi do 9. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Komise do 9. dubna 2027 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zbývajících překážkách bránících dostupnosti a využívání okamžitých úhrad. Tato zpráva posoudí míru standardizace technologií relevantních pro využívání okamžitých úhrad K této zprávě může být případně přiložen legislativní návrh.“

5) V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Je-li euro zavedeno jako měna kteréhokoli členského státu dříve než 9. dubna 2027, musí poskytovatelé platebních služeb v tomto členském státě splnit požadavky podle článků 5a, 5b a 5c do jednoho roku ode dne, kdy bylo euro zavedeno jako měna tohoto členského státu, a nejpozději v příslušných lhůtách stanovených v uvedených článcích pro poskytovatele platebních služeb v členských státech, jejichž měnou není euro. Po těchto poskytovatelích platebních služeb nelze požadovat, aby splňovali požadavky podle článků 5a, 5b a 5c dříve než v příslušných lhůtách stanovených v uvedených článcích pro poskytovatele platebních služeb v členských státech, jejichž měnou je euro.“

1) V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije, pokud by čl. 5b odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).“) vyžadoval, aby poskytovatel platebních služeb, který se nachází v členském státě, jehož měnou není euro, účtoval za okamžitou úhradu poplatek, který by byl nižší než poplatek, který by byl účtován za stejnou okamžitou úhradu, pokud by se použil odstavec 1 tohoto článku.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se „okamžitou úhradou“ rozumí okamžitá úhrada ve smyslu čl. 2 bodu 1a nařízení (EU) č. 260/2012, která je v eurech a je prováděna přeshraničně.

2) V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Poskytovatel platebních služeb může uživateli platebních služeb účtovat dodatečné poplatky k poplatkům účtovaným v souladu s čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení v případě, že tento uživatel dá poskytovateli platebních služeb pokyn k provedení přeshraniční platby, aniž by sdělil IBAN a, případně v souladu s nařízením (EU) č. 260/2012, příslušný kód BIC platebního účtu v druhém členském státě. Tyto poplatky musí být přiměřené a musí odpovídat nákladům. Na jejich výši se poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb dohodnou. Poskytovatel platebních služeb informuje uživatele platebních služeb o výši dodatečných poplatků v dostatečném časovém předstihu před tím, než je uživatel platebních služeb touto dohodou vázán.“

1) Ustanovení čl. 10 odst. 1 se nahrazuje tímto:

Členské státy nebo příslušné orgány vyžadují, aby platební instituce, které poskytují platební služby uvedené v bodech 1 až 6 přílohy I této směrnice, a instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES, chránily všechny peněžní prostředky, které obdržely od uživatelů platebních služeb nebo prostřednictvím jiného poskytovatele platebních služeb za účelem provedení platebních transakcí, tímto způsobem:

• a) tyto peněžní prostředky nesmějí být nikdy směšovány s peněžními prostředky jakékoli jiné fyzické nebo právnické osoby, než jsou uživatelé platebních služeb, jejichž jménem jsou peněžní prostředky drženy, a pokud tyto peněžní prostředky platební instituce nebo instituce elektronických peněz stále drží a na konci pracovního dne následujícího po dni, kdy byly tyto prostředky přijaty, dosud nebyly doručeny příjemci nebo převedeny jinému poskytovateli platebních služeb, uloží se tyto peněžní prostředky na samostatný účet vedený u úvěrové instituce nebo u centrální banky podle jejího uvážení nebo se investují do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem určených příslušnými orgány domovského členského státu; tyto peněžní prostředky musí být v souladu s vnitrostátním právem a v zájmu daných uživatelů platebních služeb chráněny před nároky jiných věřitelů platební instituce nebo instituce elektronických peněz, zejména v případě platební neschopnosti;
• b) tyto peněžní prostředky musí být kryty pojištěním nebo jinou srovnatelnou zárukou poskytnutou pojišťovnou nebo úvěrovou institucí, která nepatří do stejné skupiny jako samotná platební instituce nebo instituce elektronických peněz, ve výši rovnající se částce, která by byla oddělena v případě neexistence pojištění nebo jiné srovnatelné záruky a která je splatná v případě, že platební instituce nebo instituce elektronických peněz není schopna dostát svým finančním závazkům.“

2) Článek 35 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Odstavec 1 se nevztahuje na platební systémy složené výlučně z poskytovatelů platebních služeb patřících do téže skupiny.“

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Členské státy zajistí, aby v případě, že účastník platebního systému určeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).“) umožňuje povolenému nebo registrovanému poskytovateli platebních služeb, jenž není účastníkem systému, předávat prostřednictvím tohoto systému příkazy k úhradě, poskytl na požádání stejnou možnost objektivním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem dalším povoleným nebo registrovaným poskytovatelům platebních služeb v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

  Jakékoli odmítnutí daný účastník žádajícímu poskytovateli platebních služeb plně zdůvodní.

3) Vkládá se nový článek, který zní:

Jako záruku stability a integrity platebních systémů musí mít platební instituce a instituce elektronických peněz žádající o účast v systémech určených podle směrnice 98/26/ES a účastnící se těchto systémů zavedeny:

• a) popis opatření přijatých na ochranu peněžních prostředků uživatelů platebních služeb;
• b) popis mechanismů správy a řízení a vnitřních kontrolních mechanismů platební instituce nebo instituce elektronických peněz týkajících se platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, které hodlá poskytovat, včetně správních postupů, postupů řízení rizik a účetních postupů, a popis opatření platební instituce nebo instituce elektronických peněz pro využívání služeb informačních a komunikačních technologií podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).“) a
• c) plán likvidace v případě selhání.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce:

• a) pokud platební instituce nebo instituce elektronických peněz chrání peněžní prostředky uživatelů platebních služeb uložením peněžních prostředků na samostatný účet u úvěrové instituce nebo prostřednictvím investice do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem určených příslušnými orgány domovského členského státu, musí popis opatření přijatých k této ochraně obsahovat v příslušných případech:
  • i) popis investiční politiky k zajištění toho, aby vybraná aktiva byla likvidní, bezpečná a s nízkým rizikem;
  • ii) počet osob, které mají přístup k účtu s chráněnými peněžními prostředky, a jejich funkce;
  • iii) popis administrativního postupu a postupu sesouhlasení s cílem zajistit, aby finanční prostředky uživatelů platebních služeb byly v zájmu těchto uživatelů chráněny před nároky jiných věřitelů platební instituce nebo instituce elektronických peněz, zejména v případě platební neschopnosti;
  • iv) kopii návrhu smlouvy s úvěrovou institucí;
  • v) výslovné prohlášení platební instituce nebo instituce elektronických peněz o souladu s článkem 10 této směrnice;
• b) pokud platební instituce nebo instituce elektronických peněz chrání peněžní prostředky uživatele platebních služeb prostřednictvím pojistné smlouvy nebo srovnatelné záruky od pojišťovny nebo úvěrové instituce, musí popis opatření přijatých za účelem této ochrany obsahovat:
  • i) potvrzení, že pojistná smlouva nebo srovnatelná záruka od pojišťovny nebo úvěrové instituce pochází od subjektu, který není součástí stejné skupiny podniků jako platební instituce nebo instituce elektronických peněz;
  • ii) podrobnosti o zavedeném postupu sesouhlasení, aby bylo zajištěno, že pojistná smlouva nebo srovnatelná záruka jsou dostatečné k tomu, aby platební instituce nebo instituce elektronických peněz po celou dobu plnily závazky v oblasti ochrany;
  • iii) dobu trvání a podmínky prodloužení krytí;
  • iv) kopii pojistné smlouvy nebo srovnatelné záruky nebo jejich návrhu.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) musí popis prokázat, že systémy správy a řízení, mechanismy vnitřní kontroly a mechanismy pro používání informačních a komunikačních technologií podle uvedeného písmene, jsou přiměřené, vhodné, řádné a adekvátní. Mimoto mechanismy správy a řízení a mechanismy vnitřní kontroly zahrnují:

• a) mapování rizik zjištěných platební institucí nebo institucí elektronických peněz, včetně druhu rizik a postupů, které platební instituce nebo instituce elektronických peněz zavedly nebo zavedou za účelem posouzení těchto rizik a jejich předcházení;
• b) různé postupy pro provádění pravidelných a stálých kontrol, včetně uvedení jejich četnosti a vyčleněného personálu;
• c) účetní postupy, na jejichž základě platební instituce nebo instituce elektronických peněz zaznamenávají a vykazují své finanční informace;
• d) totožnost osoby nebo osob odpovědných za funkce vnitřní kontroly, včetně pravidelné a trvalé kontroly dodržování předpisů, jakož i aktualizovaný životopis této osoby nebo osob;
• e) totožnost jakéhokoli auditora, který není statutárním auditorem ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2006/43/ES;
• f) složení řídícího orgánu a případně jakéhokoli jiného orgánu nebo výboru pro dohled;
• g) popis způsobu, jakým jsou sledovány a kontrolovány externě zajišťované funkce, aby se zabránilo zhoršení kvality vnitřních kontrol platební instituce nebo instituce elektronických peněz;
• h) popis způsobu monitorování a kontroly všech zástupců a poboček v rámci vnitřních kontrol platební instituce nebo instituce elektronických peněz;
• i) pokud je platební instituce nebo instituce elektronických peněz dceřiným podnikem regulovaného podniku v jiném členském státě, popis správy a řízení skupiny.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se plán likvidace přizpůsobí předpokládané velikosti a obchodnímu modelu platební instituce nebo instituce elektronických peněz a musí obsahovat popis zmírňujících opatření, jež má platební instituce nebo instituce elektronických peněz přijmout v případě ukončení svých platebních služeb, která by zajistila provedení probíhajících platebních transakcí a ukončení stávajících smluv.

Členské státy stanoví postup posuzování souladu s odstavcem 1. Tento postup může mít podobu sebehodnocení, požadavku na výslovné rozhodnutí příslušného orgánu nebo jiného postupu, jehož cílem je zajistit, aby dotčené platební instituce a instituce elektronických peněz dodržovaly ustanovení odstavce 1.

1) Písmeno b) se nahrazuje tímto:

• „b) „institucí“ rozumí:

  • úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).), včetně subjektů uvedených v čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU;

  • investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).), s výjimkou institucí uvedených v čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice;

  • veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou nebo

  • jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Unii a jehož činnost odpovídá činnosti úvěrových institucí nebo investičních podniků v Unii vymezených v první a druhé odrážce,

    které se účastní systému a které odpovídají za plnění finančních závazků vyplývajících z převodních příkazů v rámci tohoto systému;

  • platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).), s výjimkou fyzické nebo právnické osoby požívající výjimky podle článku 32 nebo 33 uvedené směrnice, nebo

  • instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).“), s výjimkou právnické osoby požívající výjimky podle článku 9 uvedené směrnice,

    které se účastní systému, jejichž činnost spočívá v provádění převodních příkazů ve smyslu písm. i) první odrážce, a které jsou odpovědné za plnění finančních závazků vyplývajících z těchto převodních příkazů v rámci tohoto systému.

  Podléhá-li systém dohledu podle vnitrostátních právních předpisů a provádí-li pouze převodní příkazy ve smyslu písm. i) druhé odrážky a platby vyplývající z těchto příkazů, může členský stát rozhodnout, že podniky, které se účastní tohoto systému a nesou odpovědnost za plnění finančních závazků vyplývajících z převodních příkazů v rámci tohoto systému, budou pokládány za instituce, pokud alespoň tři účastníci tohoto systému spadají do kategorií uvedených v prvním pododstavci tohoto písmene a pokud je toto rozhodnutí oprávněné z důvodů systémového rizika;

2) Písmeno f) se nahrazuje tímto:

• „f) „účastníkem“ rozumí instituce, ústřední protistrana, zúčtovatel, clearingová instituce, provozovatel systému nebo člen clearingového systému ústřední protistrany, jíž bylo vydáno povolení podle článku 17 nařízení (EU) č. 648/2012.

  Podle pravidel systému může být týž účastník zároveň též ústřední protistranou, zúčtovatelem nebo clearingovou institucí anebo provádět část těchto úkolů nebo všechny.

  Členský stát může pro účely této směrnice považovat nepřímého účastníka za účastníka, pokud je to odůvodněno systémovým rizikem, což však neomezuje odpovědnost účastníka, jehož prostřednictvím nepřímý účastník předává převodní příkazy do systému;“