1. Toto nařízení stanoví pravidla k zajištění účinné koordinace zdravých hospodářských politik členských států, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného a inkluzivního růstu a zaměstnanosti.

2. Toto nařízení stanoví podrobná pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů v rámci mnohostranného rozpočtového dohledu ze strany Rady a Komise s cílem podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí .

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. V zájmu zajištění užší koordinace hospodářských politik a udržované konvergence hospodářské a sociální výkonnosti členských států provádějí Rada a Komise za účasti Evropského parlamentu v souladu s článkem 27 tohoto nařízení mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.

2. Mnohostranný dohled se opírá o vysoce kvalitní a nezávislé statistiky vypracované v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009.

3. Evropský semestr zahrnuje:

1. Po posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, výročních zpráv o pokroku a socioekonomické situace členských států podle tohoto nařízení podá Rada v případě potřeby na základě doporučení Komise členským státům doporučení, přičemž plně využije právní nástroje stanovené v článcích 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a související sekundární právní předpisy.

2. Členské státy před přijetím klíčových rozhodnutí při tvorbě svých hospodářských a sociálních politik, politik zaměstnanosti, strukturálních a rozpočtových politik náležitě zohlední hlavní směry svých hospodářských politik, doporučení a hlavní směry politik zaměstnanosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) a b). Komise sleduje dosažený pokrok.

3. Nejedná-li členský stát podle hlavních směrů a doporučení uvedených v odstavci 2 může to vést k:

Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik, je odlišná pro každý členský stát a zajišťuje, aby:

1. Referenční trajektorie zajistí, aby se očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP snižoval ročně v průměru nejméně o:

2 . Průměrné snižování uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vypočítává od roku předcházejícího začátku referenční trajektorie nebo roku, v němž se předpokládá zrušení postupu při nadměrném schodku podle nařízení (ES) č. 1467/97, podle toho, co nastane později, do konce období korekce.

1. Referenční trajektorie zajistí, aby fiskální korekce v případě potřeby pokračovala, dokud dotčený členský stát nedosáhne takové úrovně schodku, která zajišťuje společnou rezervu pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP. .

2. Roční zlepšení primárního strukturálního salda za účelem dosažení požadované rezervy činí 0,4 procentního bodu HDP a v případě prodloužení období korekce podle článku 14 se sníží na 0,25 procentního bodu HDP.

1. Do 15. ledna roku, v němž mají členské státy předložit své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány podle článku 11, nebo do tří týdnů od žádosti členského státu o předložení revidovaného plánu podle článku 15 Komise dotčenému členskému státu a Hospodářskému a finančnímu výboru předá:

2. V průběhu měsíce před uplynutím lhůty, v níž má Komise předat předběžné pokyny uvedené odstavci 1 tohoto článku, může členský stát Komisi požádat o výměnu informací na technické úrovni. Tato výměna poskytne příležitost k diskusi o nejnovějších dostupných statistických informacích a o hospodářském a fiskálním výhledu dotčeného členského státu.

3. V případě členských států, jejichž schodek veřejných financí nepřesahuje 3 % HDP a jejichž veřejný dluh nepřesahuje 60 % HDP, poskytne Komise na žádost daného členského státu technické informace týkající se primárního strukturálního salda, které je nezbytné k zajištění toho, aby se celkový schodek udržel ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pod 3 % HDP, za předpokladu, že nebudou přijata žádná další politická opatření, a uvede, zda je k tomu zapotřebí fiskální korekce. Tyto technické informace musí být rovněž v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku uvedeným v článku 8.

1. K posouzení věrohodnosti toho, zda se očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP členského státu nachází na sestupné dráze nebo zůstává na obezřetné úrovni, použije Komise replikovatelnou, předvídatelnou a transparentní metodiku založenou na těchto podmínkách:

2. Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby svou metodiku předložila v rámci hospodářského dialogu uvedeného v článku 28.

3. Komise v době předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu podle článku 11 zveřejní své posouzení věrohodnosti a šablony tabulek obsahující podkladová data, jakož i veškeré další relevantní informace, aby zajistila replikovatelnost výsledků.

1. Každý členský stát předloží národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Radě a Komisi do 30. dubna posledního roku platného plánu. Členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty.

2. Členský stát může požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání stanoviska k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází dráha čistých výdajů, přičemž nezávislé fiskální instituci na vypracování tohoto stanoviska poskytne dostatek času.

Od 1. května 2032 vydávají příslušné nezávislé fiskální instituce tato stanoviska za předpokladu, že si vybudovaly dostatečnou kapacitu. Pokud nezávislá fiskální instituce nevydá své stanovisko v přiměřené lhůtě, nebrání to členskému státu v předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Je-li stanovisko nezávislé fiskální instituce k dispozici, připojí se k národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu předkládanému Komisi.

3. Před předložením svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vede každý členský stát v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

4. Před předložením svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu může každý členský stát v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem projednat svůj návrh národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu se svým vnitrostátním parlamentem.

5. Po předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Radě a Komisi každý členský stát svůj plán zveřejní.

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán:

1. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2, může být období korekce prodlouženo nejvýše o tři roky.

2. Soubor reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, musí zpravidla v souhrnu splňovat tato kritéria:

3. Každý z reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, musí být dostatečně podrobný, přednostně uskutečňovaný, časově vymezený a ověřitelný a musí splňovat tato kritéria:

4. Soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem k prodloužení období korekce musí být v souladu se závazky obsaženými ve schváleném plánu pro oživení a odolnost dotčeného členského státu během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241 a v dohodě o partnerství, která byla s dotčeným členským státem dohodnuta na základě víceletého finančního rámce.

1. Nejpozději dvanáct měsíců před koncem stávajícího národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, pokud existují objektivní okolnosti, které brání jeho provedení v daném období, může členský stát požádat o možnost předložit Komisi před koncem období, na něž se národní střednědobý fiskálně-strukturální plán vztahuje, revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. V takovém případě pokrývá revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán dobu do konce původního období plánu.

2. V případě nově jmenované vlády může členský stát předložit revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, a to na nové období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období jeho zákonodárce.

3. Členský stát může požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání stanoviska k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází dráha čistých výdajů, přičemž nezávislé fiskální instituci poskytne na vypracování tohoto stanoviska dostatek času.

Od 1. května 2032 vydávají příslušné nezávislé fiskální instituce uvedená stanoviska za předpokladu, že si vybudovaly dostatečnou kapacitu. Pokud nezávislá fiskální instituce nevydá své stanovisko v přiměřené lhůtě, nebrání to členskému státu v předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Je-li stanovisko nezávislé fiskální instituce k dispozici, připojí se k revidovanému národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu předkládanému Komisi.

4. Pro účely vypracování revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu členským státem v souladu s odstavcem 1 nebo 2 předá Komise danému členskému státu a Hospodářskému a finančnímu výboru novou referenční trajektorii nebo na žádost daného členského státu nové technické informace.

5. Nová referenční trajektorie zohlední minulou korekci nebo její neexistenci v dotčeném členském státě a nevede k odložení úsilí o fiskální korekci zpravidla nevede ani ke snížení úsilí o fiskální korekci.

6. V případě předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu se použijí články 12 až 13 a 16 až 20.

7. Komise v příslušných případech zejména posoudí, zda se má v rámci revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu uplatnit nebo nadále uplatňovat jakékoli prodloužení období korekce. Při tomto posuzování Komise zohlední provádění souboru reformních a investičních závazků, které byly podkladem pro prodloužení podle původního národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, a změny z hlediska výzev v oblasti veřejného dluhu v rámci revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.

1. Komise posoudí každý národní střednědobý fiskálně-strukturální plán do šesti týdnů od jeho předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na prodloužení této lhůty zpravidla až o dva týdny.

2. Při posuzování národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Komise u každého členského státu přezkoumá, zda je jeho dráha čistých výdajů v souladu s požadavky na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod 3 % HDP a pod touto hodnotou se udržel.

3. Při posuzování národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Komise u členských států, které obdržely referenční trajektorii, přezkoumá, zda jejich dráha čistých výdajů splňuje požadavky stanovené v článcích 6, 7 a 8.

4. Komise u všech členských států přezkoumá, zda jejich národní střednědobé fiskálně-strukturální plány splňují požadavky stanovené v článku 13.

5. Komise přezkoumá, zda je soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, ve vztahu k dotčenému členskému státu v souladu s článkem 14.

1. Na doporučení Komise přijme Rada doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, obsažených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu. Toto doporučení Rady se zpravidla přijme do šesti týdnů od přijetí doporučení Komise.

2. Pokud národní střednědobý fiskálně-strukturální plán slouží jako plán nápravných opatření požadovaný k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy, jak je stanoveno v článku 31, Rada ve svém doporučení rovněž schválí reformy a investice nezbytné k nápravě dané nerovnováhy.

Rada na doporučení Komise doporučí dotčenému členskému státu, aby jeho dráhou čistých výdajů byla zpravidla referenční trajektorie vydaná Komisí, pokud:

V situaci uvedené v prvním pododstavci písm. a) se mohou dotčený členský stát a Komise dohodnout na prodloužení uvedené lhůty zpravidla až o jeden měsíc.

1. Každý členský stát předloží Komisi do 30. dubna každého roku roční zprávu o pokroku.

2. Výroční zpráva o pokroku obsahuje zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou, provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru a v příslušných případech při plnění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

3. Každý členský stát svou výroční zprávu o pokroku zveřejní.

4. Komise použije informace poskytnuté členskými státy v jejich výročních zprávách o pokroku i další relevantní informace pro účely vypracování posouzení uvedeného v čl. 4 odst. 1. Posouzení Komise se zveřejní.

5. Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními rámci projednat zprávu o pokroku ve svých vnitrostátních parlamentech a s občanskou společností, sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami.

1. Komise sleduje provádění národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, a zejména dráhy čistých výdajů stanovených Radou a reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

2. Komise zřídí kontrolní účet za účelem evidence kumulativních odchylek pozorovaných čistých výdajů od dráhy čistých výdajů směrem nahoru a dolů, přičemž po schválení nového národního střednědobého fiskálně-strukturálního plán Radou se tento účet vynuluje.

3. Na kontrolním účtu se zaznamená debet, pokud jsou pozorované čisté výdaje dotčeného členského státu v daném roce nad úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.

4. Na kontrolním účtu se zaznamená kredit, pokud jsou pozorované čisté výdaje dotčeného členského státu v daném roce pod úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.

5. Kumulované saldo kontrolního účtu je součtem ročních debetů a kreditů podle odstavců 3 a 4. Vyjadřuje se jako procento HDP.

6. Debety a kredity se zaznamenávají ročně na základě skutečných výsledných hodnot.

7. Pokud Rada přijala doporučení podle článku 25 nebo 26, odchylky se na kontrolní účet dotčeného členského státu nezaznamenávají.

1. Členské státy mohou požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci podle článku 8a směrnice 2011/85/EU o posouzení souladu údajů o skutečných výsledných rozpočtových hodnotách vykázaných ve výroční zprávě o pokroku s dráhou čistých výdajů stanoveno Radou.

2. V příslušných případech mohou členské státy příslušnou nezávislou fiskální instituci požádat, aby provedla analýzu faktorů, které vedly k odchylce od dráhy čistých výdajů stanovené Radou. Tato analýza je nezávazná a představuje doplnění k analýze provedené Komisí.

1. Evropská fiskální rada zřízená rozhodnutím Komise (EU) 2015/1937(Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1937 ze dne 21. října 2015 o zřízení nezávislé poradní Evropské fiskální rady (Úř. věst. L 282, 28.10.2015, s. 37).) poskytuje poradenství ohledně výkonu funkcí Komise a Rady v mnohostranném fiskálním dohledu stanovených v článcích 121, 126 a 136 Smlouvy o fungování EU.

2. Při plnění svých úkolů je Evropská fiskální rada při výkonu svých funkcí zcela nezávislá a vykonává své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Unie jako celku. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády členského státu, od orgánů a institucí Unie ani od žádného jiného veřejného či soukromého subjektu.

3. Pro účely odstavce 1 patří mezi úkoly Evropské fiskální rady:

4. Evropská fiskální rada se skládá z předsedy a čtyř členů.

5. Předsedu a členy Evropské fiskální rady vybírá a jmenuje Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou v transparentním procesu a na základě prokázaných analytických zkušeností a kompetencí v oblasti analýzy veřejných financí a v oblasti makroekonomie. Předseda a členové Evropské fiskální rady jsou jmenováni na období tří let s možností jednoho prodloužení o další tři roky.

6. Evropská fiskální rada přijme svůj jednací řád.

7. Evropská fiskální rada podává jednou ročně zprávu o své činnosti Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Všechny zprávy i doporučení poskytnuté Evropskou fiskální radou se zveřejní.

1. Na doporučení Komise založené na její analýze může Rada zpravidla do čtyř týdnů přijmout doporučení, kterým členským státům umožní odchýlit se od své dráhy čistých výdajů stanovené Radou v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku, pokud tím ve střednědobém horizontu nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí. Rada tuto odchylku časově omezí na jeden rok.

2. Dokud prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku přetrvává, sleduje Komise nadále udržitelnost dluhu a zajišťuje koordinaci politik a vzájemně provázanou kombinaci politik se zohledněním rozměru eurozóny a Unie.

3. Období, během něhož se členské státy mohou od své dráhy čistých výdajů stanovené Radou odchýlit, může Rada na doporučení Komise prodloužit, pokud prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku přetrvává. Evropská fiskální rada vydá k prodloužení obecné únikové doložky stanovisko. Prodloužení může být provedeno více než jednou. Každé prodloužení však trvá nejvýše další jeden rok.

1. Na žádost členského státu a na doporučení Komise založené na její analýze může Rada na základě uvedeného doporučení Komise do čtyř týdnů přijmout doporučení, kterým určitému členskému státu umožní odchýlit se od své dráhy čistých výdajů stanovené Radou, pokud výjimečné okolnosti mimo jeho kontrolu mají významný dopad na jeho veřejné finance, za předpokladu, že tato odchylka ve střednědobém horizontu neohrozí udržitelnost veřejných financí. Rada tuto odchylku časově omezí.

2. Na žádost dotčeného členského státu a na doporučení Komise může Rada období, během něhož se členský stát může odchýlit od dráhy čistých výdajů stanovené Radou, prodloužit, za předpokladu, že výjimečné okolnosti přetrvávají. Prodloužení může být provedeno více než jednou. Každé prodloužení však trvá nejvýše další jeden rok.

1. V zájmu zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a zainteresovanosti v souvislosti s přijímanými rozhodnutími je do evropského semestru pravidelně a strukturovaně zapojen Evropský parlament, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu uvedeného v článku 28.

2. Komise předá Evropskému parlamentu národní střednědobé fiskálně-strukturální plány předložené členskými státy. Komise informuje Evropský parlament o svém celkovém posouzení těchto plánů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může prostřednictvím hospodářského dialogu uvedeného v článku 28 požádat Komisi, aby před výborem vystoupila. Při těchto příležitostech může být Komise vyzvána, aby předložila své posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

3. Předseda Rady a Komise Evropský parlament pravidelně informují o výsledcích mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení.

4. Předseda Rady a Komise zahrnou výsledky mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení do své zprávy Evropskému parlamentu.

5. Předseda Euroskupiny každoročně podává Evropskému parlamentu zprávu o vývoji v oblasti mnohostranného dohledu týkajícího se eurozóny.

6. Komise připraví a předá Radě alespoň tyto informace a bez zbytečného odkladu je zpřístupní Evropskému parlamentu:

7. Příslušný výbor Evropského parlamentu může Komisi nejméně dvakrát ročně vyzvat, aby v rámci hospodářského dialogu uvedeného v článku 28 poskytla informace o výsledcích mnohostranného dohledu.

1. Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, může Evropský parlament vyzvat předsedu Rady, Komisi, a v příslušných případech předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby se na jeho půdě zúčastnili diskuse o pokynech členským státům vydaných Komisí, závěrech Evropské rady a výsledcích mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení.

2. V příslušných případech jsou v rámci evropského semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu.

3. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ujednáními jsou v rámci evropského semestru v příslušných případech zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména vnitrostátní parlamenty a sociální partneři.

4. Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat předsedu Rady, Komisi, a v příslušných případech předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby projednali národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, jakož i další informace uvedené v čl. 27 odst. 6.

5. Předseda Rady a Komise v souladu s čl. 121 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, a v příslušných případech předseda Euroskupiny, podávají každý rok Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu.

1. Neuspokojivé provádění reforem a investic zahrnutých do národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu členského státu, které jsou relevantní pro makroekonomickou nerovnováhu, vyplývající z posouzení provedeného v souladu s článkem 21 tohoto nařízení zohlední:

Komise zohlední veškeré informace, které dotčený členský stát považuje za relevantní.

2. Členský stát, u něhož je v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán v souladu s článkem 15 tohoto nařízení. Uvedený revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán se řídí doporučením Rady přijatým v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011. Předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu podléhá schválení Radou v souladu s články 17 až 20 tohoto nařízení. Tento revidovaný plán se posoudí v souladu s článkem 16 tohoto nařízení.

3. Pokud členský stát předloží revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán podle odstavce 2 tohoto článku, slouží tento revidovaný plán jako plán nápravných opatření požadovaný podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1176/2011 a stanoví konkrétní politická opatření, která členský stát provedl nebo zamýšlí provést, a obsahuje časový harmonogram pro provedení těchto opatření.

4. Rada v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 a na základě zprávy Komise tento revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán posoudí do dvou měsíců od jeho předložení. Provádění revidovaného plánu se sleduje a posuzuje v souladu s článkem 22 tohoto nařízení a články 9 a 10 nařízení (EU) č. 1176/2011.

1. Odchylně od článků 11 a 21 tohoto nařízení, nemusí členský stát předkládat národní střednědobý fiskálně-strukturální plán ani výroční zprávu o pokroku, pokud se na daný členský stát vztahuje makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).).

2. Pokud má členský stát aktivní národní střednědobý fiskálně-strukturální plán a na tento členský stát se začne vztahovat makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013, zohlední se tento národní střednědobý fiskálně-strukturální plán při přípravě makroekonomického ozdravného programu.

1. Komise může v členských státech, na které se vztahují doporučení vydaná podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, provádět monitorovací mise.

2. Je-li dotčeným členským státem členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát, který se účastní evropského mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (ERM II) zřízeného usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997(Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 5.) může Komise k účasti na těchto monitorovacích misích v příslušných případech přizvat zástupce Evropské centrální banky.

1. Komise do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v příslušných případech doplněnou o návrh na změnu tohoto nařízení.

2. Ve zprávě uvedené v odstavci 1 přezkoumá:

3. Zpráva se předá Evropskému parlamentu a Radě.

1. Pro první národní střednědobé fiskálně-strukturální plány se použijí tato ustanovení:

2. Do 31. prosince 2028 sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě svá předběžná zjištění ohledně uplatňování tohoto nařízení.