1) Článek 4 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) v bodě 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
    • „b) výkon kterékoli z činností uvedených v příloze I oddíle A bodech 3 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“), pokud platí jedna z těchto skutečností, avšak podnik není obchodníkem s komoditami a emisními povolenkami, subjektem kolektivního investování, pojišťovnou nebo investičním podnikem, u něhož se upouští od povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s článkem 8a směrnice 2013/36/EU:
      • i) celková hodnota konsolidovaných aktiv podniku usazeného v Unii, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, činí alespoň 30 miliard EUR;
      • ii) celková hodnota aktiv podniku usazeného v Unii, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků v uvedené skupině, jež jsou usazeny v Unii, včetně veškerých jejich poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, jež mají jednotlivě celková aktiva nižší než 30 miliard EUR a vykonávají některou z činností uvedených v příloze I oddíle A bodech 3 a 6 směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR;
      • iii) celková hodnota aktiv podniku usazeného v Unii, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, které vykonávají některou z činností uvedených v příloze I oddíle A bodech 3 a 6 směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR, pokud tak orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s kolegiem orgánů dohledu rozhodne v zájmu řešení možných rizik obcházení pravidel nebo možných rizik pro finanční stabilitu Unie;
  • ii) bod 12 se zrušuje,
  • iii) body 15 a 16 se nahrazují tímto:
    • „15) ‚mateřským podnikem‘ podnik, který ve smyslu bodu 37 kontroluje jeden nebo více podniků;
    • 16) ‚dceřiným podnikem‘ podnik, který je ve smyslu bodu 37 kontrolován jiným podnikem; dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;“
  • iv) bod 18 se nahrazuje tímto:
    • „18) ‚podnikem pomocných služeb‘ podnik, jehož hlavní činnost, bez ohledu na to, zda je poskytována podnikům uvnitř skupiny nebo klientům mimo skupinu, spočívá v kterékoli z těchto činností:
      • a) činnost, která je přímým rozšířením bankovní činnosti;
      • b) operativní leasing, vlastnictví nebo správa majetku, poskytování služeb zpracování dat nebo jakákoli jiná činnost, pokud tyto činnosti doplňují bankovní činnost;
      • c) jakákoli jiná činnost, kterou EBA považuje za podobnou činnostem uvedeným v písmenech a) a b);“
  • v) bod 20 se nahrazuje tímto:
    • „20) ‚finanční holdingovou společností‘ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:
      • a) je finanční institucí;
      • b) není smíšenou finanční holdingovou společností;
      • c) má alespoň jeden dceřiný podnik, který je institucí;
      • d) více než 50 % kterýchkoli z následujících ukazatelů je stabilně spojeno s dceřinými podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, a s činnostmi prováděnými samotným podnikem, které nesouvisejí s nabýváním nebo vlastnictvím účastí v dceřiných podnicích, pokud jsou tyto činnosti stejné povahy jako činnosti vykonávané institucemi nebo finančními institucemi:
        • i) vlastní kapitál podniku na základě jeho konsolidované situace;
        • ii) aktiva podniku na základě jeho konsolidované situace;
        • iii) výnosy podniku na základě jeho konsolidované situace;
        • iv) zaměstnanci podniku na základě jeho konsolidované situace;
        • v) jiné ukazatele považované příslušným orgánem za relevantní.

      Příslušný orgán může rozhodnout, že subjekt nelze považovat za finanční holdingovou společnost, i když je splněn jeden z ukazatelů uvedených v prvním pododstavci bodech i) až iv), pokud se příslušný orgán domnívá, že příslušný ukazatel neposkytuje poctivý a věrný obraz hlavních činností a rizik skupiny. Před přijetím takového rozhodnutí příslušný orgán konzultuje EBA a poskytne podložené a podrobné kvalitativní a kvantitativní odůvodnění. Příslušný orgán stanovisko EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodne od něj odchýlit, do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska EBA poskytne orgánu EBA důvody odchýlení od příslušného stanoviska.“

    ;

  • vi) vkládá se nový bod, který zní:
    • „20a) ‚investiční holdingovou společností‘ investiční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 nařízení (EU) 2019/2033;“
  • vii) bod 26 se nahrazuje tímto:
    • „26) ‚finanční institucí‘ podnik, který splňuje obě tyto podmínky:
      • a) není institucí, čistě průmyslovou holdingovou společností, sekuritizační jednotkou pro speciální účel, pojišťovací holdingovou společností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES ani pojišťovací holdingovou společností se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. g) uvedené směrnice, s výjimkou případů, kdy má pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností dceřinou instituci;
      • b) splňuje jednu nebo více z těchto podmínek:
        • i) hlavní činností podniku je nabývání nebo vlastnictví účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12 a bodech 15, 16 a 17 směrnice 2013/36/EU nebo provádění jedné nebo více služeb nebo činností uvedených v příloze I oddíle A nebo B směrnice 2014/65/EU ve vztahu k finančním nástrojům uvedeným v příloze I oddíle C směrnice 2014/65/EU;
        • ii) podnik je investičním podnikem, smíšenou finanční holdingovou společností, investiční holdingovou společností, poskytovatelem platebních služeb spadajícím do kategorií podle čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“), společností spravující aktiva nebo podnikem pomocných služeb;
  • viii) vkládá se nový bod, který zní:
    • „26a) ‚čistě průmyslovou holdingovou společností‘ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:
      • a) jeho hlavní činností je nabývání nebo vlastnictví účastí;
      • b) není uveden v bodě 27 písm. a) nebo v bodě 27 písm. d) až l) tohoto odstavce a není investičním podnikem nebo společností spravující aktiva ani poskytovatelem platebních služeb spadajícím do kategorií podle čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) směrnice (EU) 2015/2366;
      • c) nemá žádné účasti v subjektu finančního sektoru;“
  • ix) v bodě 27 se zrušuje písmeno c),
  • x) bod 28 se nahrazuje tímto:
    • „28) ‚mateřskou institucí v členském státě‘ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo která drží v instituci nebo finanční instituci účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;“
  • xi) bod 35 se nahrazuje tímto:
    • „35) ‚účastí‘ účast ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“) nebo přímé či nepřímé vlastnictví nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu podniku;
  • xii) bod 37 se nahrazuje tímto:
    • „37) ‚kontrolou‘ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem podle popisu v článku 22 směrnice 2013/34/EU nebo v účetních standardech, kterým instituce podléhá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).“), nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;
  • xiii) bod 52 se nahrazuje tímto:
    • „52) ‚operačním rizikem‘ riziko ztráty vyplývající z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z vnějších událostí, mimo jiné právní riziko, riziko modelu nebo riziko v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), avšak s výjimkou strategického rizika a rizika poškození pověsti;“
  • xiv) vkládají se nové body, které znějí:
    • „52a) ‚právním rizikem‘ riziko ztráty, včetně nákladů, pokut, penále nebo náhrady škody plnící sankční funkci, jež mohou instituci vzniknout v důsledku událostí, které vedou k právním řízením, včetně:
      • a) opatření orgánu dohledu a soukromoprávních vypořádání;
      • b) nečinnosti v případech, kdy je podle právní povinnosti nezbytné konat;
      • c) opatření přijatých s cílem vyhnout se dodržení právní povinnosti;
      • d) událostí nesprávného jednání, což jsou události, jež vyplývají z úmyslného nebo nedbalostního pochybení, včetně nevhodného poskytování finančních služeb nebo poskytování nedostatečných či zavádějících informací o finančním riziku produktů, které instituce prodává;
      • e) nedodržení jakéhokoli požadavku vyplývajícího z vnitrostátních nebo mezinárodních právních ustanovení;
      • f) nedodržení jakéhokoli požadavku vyplývajícího ze smluvních ujednání nebo interních předpisů a kodexů chování zavedených v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly a postupy;
      • g) nedodržení etických pravidel;
    • 52b) ‚rizikem modelu‘ riziko ztráty vyplývající z rozhodnutí, která jsou v zásadě založena na výsledcích interních modelů, vlivem chyb v návrhu, vývoji, odhadu parametrů, zavádění, používání nebo monitorování těchto modelů, včetně:
      • a) nevhodného návrhu zvoleného interního modelu a jeho charakteristik;
      • b) nedostatečného ověření vhodnosti zvoleného interního modelu pro hodnocený finanční nástroj nebo pro oceňovaný produkt nebo vhodnosti zvoleného interního modelu pro příslušné tržní podmínky;
      • c) chyb při zavádění zvoleného interního modelu;
      • d) nesprávného oceňování tržní hodnotou a nesprávného měření rizik v důsledku chyby při zaznamenání obchodu do systému obchodování;
      • e) použití zvoleného interního modelu nebo jeho výsledků pro účel, pro který tento model nebyl určen nebo navržen, včetně manipulace s parametry modelování;
      • f) nevhodně načasovaného nebo neúčinného monitorování nebo validace výkonnosti modelu nebo jeho prediktivní schopnosti s cílem posoudit, zda je zvolený interní model i nadále vhodný pro daný účel;
    • 52c) ‚rizikem v oblasti IKT‘ riziko ztráty souvisejících s veškerými rozumně rozpoznatelnými okolnostmi souvisejícími s používáním sítí a informačních systémů, které, pokud by k nim došlo, by mohly narušit bezpečnost sítí a informačních systémů, jakéhokoli na technologiích závislého nástroje nebo postupu, operací a procesů nebo poskytování služeb vznikem nepříznivých dopadů v digitálním nebo fyzickém prostředí;
    • 52d) ‚environmentálním, sociálním a správním rizikem‘ neboli ‚rizikem ESG)‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu environmentálních, sociálních nebo správních faktorů (faktorů ESG) na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva; rizika ESG se realizují prostřednictvím tradičních kategorií finančních rizik;
    • 52e) ‚environmentálním rizikem‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu environmentálních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva, včetně faktorů souvisejících s přechodem k cílům stanoveným v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“); environmentální riziko zahrnuje jak fyzické riziko, tak riziko přechodu;
    • 52f) ‚fyzickým rizikem‘ v rámci environmentálního rizika riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu fyzických účinků environmentálních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;
    • 52g) ‚rizikem přechodu‘ v rámci environmentálního rizika riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu přechodu k environmentálně udržitelnému hospodářství na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;
    • 52h) ‚sociálním rizikem‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu sociálních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;
    • 52i) ‚správním rizikem‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu správních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;
  • xv) body 54, 55 a 56 se nahrazují tímto:
    • „54) ‚pravděpodobností selhání‘ neboli ‚PD‘ pravděpodobnost selhání dlužníka nebo případně úvěrové facility během období jednoho roku a v kontextu rizika rozmělnění pravděpodobnost rozmělnění během období jednoho roku;
    • 55) ‚ztrátovostí ze selhání‘ neboli ‚LGD‘ poměr mezi ztrátou z expozice související s jedinou facilitou z důvodu selhání dlužníka nebo případně úvěrové facility a částkou dlužnou v okamžiku selhání nebo k danému referenčnímu datu po datu selhání a v kontextu rizika rozmělnění ztrátovost z rozmělnění, tj. poměr mezi ztrátou z expozice související s pohledávkou nabytou za úplatu z důvodu rozmělnění a dlužnou částkou z pohledávky nabyté za úplatu;
    • 56) ‚konverzním faktorem‘ neboli ‚úvěrovým konverzním faktorem‘ neboli ‚CCF‘ poměr mezi nevyčerpanou částkou příslibu z jediné facility, který by mohl být čerpán z dané jediné facility od určitého okamžiku před selháním, a tudíž by byl nesplacený v okamžiku selhání, a nevyčerpanou částkou příslibu z dané facility, přičemž rozsah příslibu se stanoví podle doporučeného limitu, pokud nedoporučený limit není vyšší;“
  • xvi) body 58, 59 a 60 se nahrazují tímto:
    • „58) ‚majetkovým zajištěním úvěrového rizika‘ neboli ‚FCP‘ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá z práva dané instituce – v případě selhání dlužníka nebo úvěrové facility nebo v případě jiné předem určené úvěrové události týkající se dlužníka – realizovat, obdržet, přivlastnit si nebo zadržet určitá aktiva nebo částky nebo snížit hodnotu expozice na částku nebo ji nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou této expozice a hodnotou pohledávky za institucí;
    • 59) ‚osobním zajištěním úvěrového rizika‘ neboli ‚UFCP‘ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá ze závazku třetí strany zaplatit částku v případě selhání dlužníka nebo úvěrové facility nebo v případě jiné předem určené úvěrové události;
    • 60) ‚hotovostním nástrojem‘ vkladní list, dluhopis včetně krytého dluhopisu nebo jakýkoli jiný nepodřízený nástroj, který instituce poskytující úvěr vydala, za který již obdržela plnou úhradu a který musí bezpodmínečně proplatit v jeho nominální hodnotě;“
  • xvii) vkládá se nový bod, který zní:
    • „60a) ‚zlatými rezervami‘ zlato v podobě komodity, včetně zlatých prutů, ingotů a mincí, běžně přijímané na trhu se zlatem, pokud existují likvidní trhy se zlatem, přičemž jeho hodnota je dána hodnotou obsahu zlata na základě ryzosti a hmotnosti, nikoliv podle zájmu numismatiků;“
  • xviii) vkládá se nový bod, který zní:
    • „74a) ‚hodnotou nemovitosti‘ hodnota obytné nebo obchodní nemovitosti určená v souladu s čl. 229 odst. 1;“
  • xix) bod 75 se nahrazuje tímto:
    • „75) ‚obytnou nemovitostí‘ kterákoli z těchto položek:
      • a) nemovitost, která má povahu obydlí a splňuje všechny použitelné právní předpisy umožňující její využívání pro účely bydlení;
      • b) nemovitost, která má povahu obydlí a je dosud ve výstavbě, pokud se očekává, že bude splňovat všechny použitelné právní předpisy umožňující její využívání pro účely bydlení;
      • c) právo užívat byt v bytových družstvech ve Švédsku;
      • d) pozemek příslušející k nemovitosti uvedené v písmenech a), b) nebo c);“
  • xx) vkládají se nové body, které znějí:
    • „75a) ‚obchodní nemovitostí‘ jakákoli nemovitost, která není obytnou nemovitostí;
    • 75b) ‚expozicí vůči nemovitostem vytvářejícím příjem‘ neboli ‚expozicí IPRE‘ expozice zajištěná jednou nebo více obytnými nebo obchodními nemovitostmi, kde plnění úvěrových závazků vztahujících se k expozici významně závisí na peněžních tocích vytvářených těmito nemovitostmi zajišťujícími tuto expozici, spíše než na schopnosti dlužníka plnit úvěrové závazky z jiných zdrojů, přičemž primárním zdrojem těchto peněžních toků jsou platby za pronájem nebo nájemné nebo výnosy z prodeje dané obytné nebo obchodní nemovitosti;
    • 75c) ‚expozicí vůči nemovitostem nevytvářejícím příjem‘ neboli ‚expozicí jinou než IPRE‘ jakákoli expozice zajištěná jednou nebo více obytnými nebo obchodními nemovitostmi, která není expozicí IPRE;
    • 75d) ‚expozicí zajištěnou obytnou nemovitostí‘ expozice zajištěná obytnou nemovitostí nebo expozice, která je za ni považována podle čl. 108 odst. 4;
    • 75e) ‚expozicí zajištěnou obchodní nemovitostí‘ expozice zajištěná obchodní nemovitostí;
    • 75f) ‚expozicí zajištěnou nemovitostí‘ expozice zajištěná obytnou nebo obchodní nemovitosti nebo expozice, která je za ni považována podle čl. 108 odst. 4;“
  • xxi) bod 78 se nahrazuje tímto:
    • „78) ‚jednoletým poměrem selhání‘ poměr mezi počtem dlužníků, nebo pokud se definice selhání uplatňuje na úrovni úvěrové facility podle čl. 178 odst. 1 druhého pododstavce, úvěrových facilit, u nichž se má za to, že došlo k selhání během období začínajícího jeden rok před datem pozorování T, a počtem dlužníků, nebo pokud se definice selhání uplatňuje na úrovni úvěrové facility podle čl. 178 odst. 1 druhého pododstavce, úvěrových facilit zařazených do daného stupně nebo seskupení jeden rok před uvedeným datem pozorování T;“
  • xxii) vkládají se nové body, které znějí:
    • „78a) ‚expozicemi z pořízení pozemku, přípravy a výstavby‘ neboli ‚expozicemi ADC‘ expozice vůči podnikům nebo jednotkám pro speciální účel, které financují jakékoli pořízení pozemku pro účely přípravy a výstavby nebo financují přípravu a výstavbu jakékoli obytné nebo obchodní nemovitosti;
    • 78b) ‚expozicí jinou než ADC‘ jakákoli expozice zajištěná jednou nebo více obytnými nebo obchodními nemovitostmi, která není expozicí ADC;“
  • xxiii) bod 79 se zrušuje;
  • xxiv) bod 114 se nahrazuje tímto:
    • „114) ‚nepřímou kapitálovou investicí‘ jakákoli expozice vůči zprostředkujícímu subjektu, který má expozici vůči kapitálovým nástrojům vydaným subjektem finančního sektoru nebo vůči závazkům vydaným institucí, jestliže by se při trvalém odpisu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru nebo závazků vydaných institucí ztráta, která by instituci v důsledku toho vznikla, podstatně nelišila od ztráty, která by instituci vznikla z přímé kapitálové investice do těchto kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru nebo do závazků vydaných institucí;“
  • xxv) bod 126 se nahrazuje tímto:
    • „126) ‚syntetickou kapitálovou investicí‘ investice instituce do finančního nástroje, jehož hodnota je přímo vázána na hodnotu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru nebo na hodnotu závazků vydaných institucí;“
  • xxvi) v bodě 127 se písmeno b) nahrazuje tímto:
    • „b) instituce jsou plně konsolidovány v souladu s článkem 22 směrnice 2013/34/EU a podléhají dohledu na konsolidovaném základě nad institucí, jež je mateřskou institucí v členském státě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 tohoto nařízení a na niž se vztahují kapitálové požadavky;“
  • xxvii) bod 144 se nahrazuje tímto:
    • „144) ‚obchodním útvarem‘ přesně vymezená skupina obchodníků vytvořená institucí podle čl. 104b odst. 1, aby společně spravovala portfolio pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu uvedených v odstavcích 5 a 6 uvedeného článku, v souladu s přesně stanovenou a konzistentní obchodní strategií, a která působí v rámci téže struktury řízení rizik;“
  • xxviii) v bodě 145 se písmeno f) nahrazuje tímto:
    • „f) konsolidovaná aktiva nebo závazky instituce související s činnostmi s protistranami nacházejícími se v Evropském hospodářském prostoru, s výjimkou expozic uvnitř skupiny v Evropském hospodářském prostoru, přesahují 75 % konsolidovaných celkových aktiv a závazků instituce, v obou případech s vyloučením expozic uvnitř skupiny;“
  • xxix) doplňují se nové body , které znějí:
    • „151) ‚revolvingovou expozicí‘ jakákoli expozice, u níž může nesplacený zůstatek dlužníka kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do dohodnutého limitu;
    • 152) ‚transaktorskou expozicí‘ jakákoli revolvingová expozice, která má historii splácení alespoň dvanáct měsíců a která je jedním z těchto případů:
      • a) expozicí, u níž se pravidelně alespoň každých dvanáct měsíců zůstatek, který má být splacen k nejbližšímu plánovanému datu splátky, stanoví jako vyčerpaná částka k předem určenému referenčnímu datu s plánovaným datem splatnosti nejpozději po dvanácti měsících, jestliže zůstatek byl ke každému plánovanému datu splátky za předchozích dvanáct měsíců plně splacen;
      • b) facilitou s možností přečerpání, u níž během předchozích dvanácti měsíců nedošlo k čerpání;
    • 153) ‚subjektem působícím v odvětví fosilních paliv‘ společnost nebo podnik, jejichž hlavní ekonomická činnost probíhá dle statistické klasifikace v odvětví uhlí, ropy nebo zemního plynu, jak je stanoveno v příloze XXXIX šabloně 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/637(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295 (Úř. věst. L 136, 21.4.2021, s. 1).), a které jsou identifikovány odkazem na kódy statistické klasifikace ekonomických činností (NACE Revize 2) uvedené v příloze I oddílech B, C, D a G nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).“); není-li hlavní ekonomická činnost společnosti nebo podniku zařazena pomocí kódů NACE Revize 2 stanovených v nařízení (ES) č. 1893/2006 nebo vnitrostátní klasifikace z nich odvozené, instituce konzervativně určí, zda tato společnost nebo podnik vykonává svou hlavní činnost v jednom z těchto odvětví;
    • 154) ‚expozicemi podléhajícími dopadu environmentálních nebo sociálních faktorů‘ expozice, které brání ambicím Unie dosáhnout jejích regulačních cílů týkajících se faktorů ESG způsobem, který by mohl mít negativní finanční dopad na instituce v Unii;
    • 155) ‚subjektem stínového bankovnictví‘ subjekt, který vykonává bankovní činnosti mimo regulovaný rámec;
  • xxx) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce bodu 1 písm. b) podbodů ii) a iii) platí, že pokud je podnik součástí skupiny ze třetí země, celková hodnota aktiv každé pobočky takové skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii, se zahrne do kombinované celkové hodnoty aktiv všech podniků ve skupině.

    Pro účely prvního pododstavce bodu 1 písm. b) podbodu iii) si může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě za účelem přijetí rozhodnutí od podniku vyžádat veškeré relevantní informace.

    Pro účely prvního pododstavce bodu 52a nezahrnuje právní riziko náhrady třetím stranám nebo zaměstnancům a výplaty goodwillu z důvodu obchodních příležitostí, pokud nedošlo k porušení pravidel nebo neetickému chování a pokud instituce včas splnila své povinnosti. Nezahrnuje ani externí náklady na právní služby, pokud událost, která vedla k těmto externím nákladům, není událostí operačního rizika.

    Pro účely prvního pododstavce bodu 145 písm. e) tohoto odstavce může instituce vyloučit derivátové pozice, které uzavřela se svými nefinančními klienty, a derivátové pozice, které používá k zajištění těchto pozic, jestliže kombinovaná hodnota vyloučených pozic vypočítaná v souladu s čl. 273a odst. 3 nepřesahuje 10 % celkových rozvahových a podrozvahových aktiv instituce.“

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Do 10. ledna 2026 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny upřesňující kritéria pro určení činností uvedených v odst. 1 prvním pododstavci bodě 18 tohoto článku.“

2) Článek 5 se mění takto:

• a) bod 3 se nahrazuje tímto:
  • „3) ‚očekávanou ztrátou‘ neboli ‚EL‘ poměr, týkající se jediné facility, mezi výší očekávané ztráty z expozice a
    • a) v případě potenciálního selhání dlužníka během jednoho roku částkou dlužnou v okamžiku selhání;
    • b) v případě potenciální události rozmělnění během jednoho roku částkou dlužnou k datu, kdy nastala událost rozmělnění;“
• b) doplňují se nové body, které znějí:
  • „4) ‚úvěrovým závazkem‘ jakýkoli závazek vyplývající z úvěrové smlouvy, včetně jistiny, naběhlých úroků a poplatků, který dlužník dluží;
  • 5) ‚úvěrovou expozicí‘ jakákoli rozvahová nebo podrozvahová položka, která vede nebo může vést k úvěrovému závazku;
  • 6) ‚facilitou‘ nebo ‚úvěrovou facilitou‘ úvěrová expozice vyplývající ze smlouvy nebo souboru smluv mezi dlužníkem a institucí;
  • 7) ‚konzervativní marží‘ navýšení obsažené v odhadech parametrů rizika , aby bylo možné zohlednit očekávané rozpětí chyb v odhadech vyplývajících ze zjištěných nedostatků v údajích, metodách, modelech a ze změn standardů pro upisování, ochoty podstupovat riziko, zásad pro inkaso a vymáhání dlužných částek a jakéhokoli jiného zdroje další nejistoty, jakož i z obecné chyby odhadu;
  • 8) ‚odpovídající úpravou‘ dopad na odhady parametrů rizika vyplývající z použití metodik v rámci odhadu parametrů rizika s cílem napravit zjištěné nedostatky v údajích a metodách odhadů a zohlednit změny standardů pro upisování, ochoty podstupovat riziko, zásad pro inkaso a vymáhání dlužných částek a jakýkoli jiný zdroj další nejistoty v co největší možné míře, aby se zabránilo zkreslení odhadů parametrů rizika;
  • 9) ‚malým a středním podnikem‘ společnost nebo podnik, jehož roční obrat podle nejnovější konsolidované účetní závěrky nepřesahuje 50000000 EUR;
  • 10) ‚příslibem‘ jakékoli smluvní ujednání, které instituce nabízí klientovi a které tento klient přijme, za účelem poskytnutí úvěru, nákupu aktiv nebo vydání úvěrových substitutů; příslibem je také jakékoli takové ujednání, které instituce může kdykoli bezpodmínečně a bez předchozího oznámení dlužníkovi zrušit, nebo jakékoli ujednání, které může instituce zrušit, pokud dlužník nesplní podmínky stanovené v dokumentaci facility, včetně podmínek, které musí dlužník splnit před jakýmkoli prvním nebo následným čerpáním v rámci tohoto ujednání, pokud smluvní ujednání nesplňují všechny tyto podmínky:
    • a) smluvní ujednání, u nichž instituce neobdrží žádné poplatky ani provize za vytvoření nebo udržování těchto smluvních ujednání;
    • b) smluvní ujednání, u nichž se vyžaduje, aby klient požádal instituci o počáteční a každé následné čerpání podle těchto smluvních ujednání;
    • c) smluvní ujednání, u nichž má instituce plnou pravomoc nad prováděním každého čerpání, a to bez ohledu na to, zda klient splňuje podmínky stanovené v dokumentaci smluvního ujednání;
    • d) smluvní ujednání umožňují instituci posoudit úvěruschopnost klienta bezprostředně před rozhodnutím o provedení každého čerpání, přičemž instituce zavedla a uplatňuje interní postupy, které zajišťují, aby toto posouzení bylo před provedením každého čerpání provedeno;
    • e) smluvní ujednání, která jsou nabízena podniku, včetně malého nebo středního podniku, který je průběžně pečlivě sledován;
  • 11) ‚bezpodmínečně odvolatelným příslibem‘ jakýkoli příslib, jehož podmínky umožňují instituci kdykoli a bez předchozího oznámení dlužníkovi tento příslib zrušit v plném rozsahu přípustném podle právních předpisů na ochranu spotřebitele a případně souvisejících právních aktů nebo který účinně umožňuje automatické zrušení z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.“

3) Vkládá se nový článek, který zní:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

• 1) ‚kryptoaktivem‘ kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).), které není digitální měnou centrální banky;
• 2) ‚elektronickým peněžním tokenem‘ elektronický peněžní token ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114;
• 3) ‚expozicemi vůči kryptoaktivům‘ aktivum nebo podrozvahová položka související s kryptoaktivem, která vede k úvěrovému riziku, úvěrovému riziku protistrany, tržnímu riziku, operačnímu riziku nebo riziku likvidity;
• 4) ‚tradičním aktivem‘ jakékoli jiné aktivum než kryptoaktivum, mimo jiné:
  • a) finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 tohoto nařízení;
  • b) peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366;
  • c) vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).), včetně strukturovaných vkladů;
  • d) sekuritizované pozice v kontextu sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;
  • e) produkty neživotního nebo životního pojištění spadající do pojistných odvětví uvedených v přílohách I a II směrnice 2009/138/ES nebo zajišťovací nebo retrocesní smlouvy podle uvedené směrnice;
  • f) penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátního práva poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;
  • g) úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).) nebo směrnice 2009/138/ES;
  • h) individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele;
  • i) panevropský osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1).);
  • j) systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).“);
• 5) ‚tokenizovaným tradičním aktivem‘ druh kryptoaktiva, které představuje tradiční aktivum, včetně elektronického peněžního tokenu;
• 6) ‚tokenem vázaným na aktiva‘ token vázaný na aktiva ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) 2023/1114;
• 7) ‚službou související s kryptoaktivy‘ služba související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114.

4) Článek 10a se nahrazuje tímto:

Pro účely této kapitoly se investiční podniky a investiční holdingové společnosti považují za mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU, pokud jsou tyto investiční podniky nebo investiční holdingové společnosti mateřskými podniky instituce nebo investičního podniku uvedeného v čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení (EU) 2019/2033, na něž se vztahuje toto nařízení.“

5) V čl. 13 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 449a, 449b, 450, 451, 451a a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě.“

6) Článek 18 se mění takto:

• a) odstavec 2 se zrušuje;
• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Účasti v institucích a finančních institucích řízených podnikem, který je zahrnutý do konsolidace společně s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, se konsolidují poměrně podle drženého podílu na kapitálu, je-li závazek těchto podniků omezen na podíl na kapitálu, který drží.“

• c) v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Příslušné orgány mohou zejména povolit nebo požadovat použití metody uvedené v čl. 22 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2013/34/EU.“

• d) v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Má-li instituce dceřiný podnik jiný než ve formě instituce nebo finanční instituce nebo drží-li v takovém podniku účast, použije pro daný dceřiný podnik nebo danou účast ekvivalenční metodu. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.“

• e) v odstavci 8 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Příslušné orgány mohou požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí nebo finanční institucí a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“

• f) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA předloží Komisi do 10. července 2025 zprávu o úplnosti a vhodnosti definic a ustanovení tohoto nařízení týkajících se dohledu u všech druhů rizik, jimž jsou instituce vystaveny. EBA posoudí zejména veškeré případné přetrvávající rozpory v těchto definicích a ustanoveních spolu s jejich vzájemným působením s příslušným účetním rámcem a veškeré zbývající aspekty, které by mohly představovat nezamýšlená omezení pro konsolidovaný dohled, který je komplexní a přizpůsobitelný novým zdrojům nebo druhům rizik nebo struktur, jež by mohly vést k regulatorní arbitráži. Svou zprávu EBA aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

  S ohledem na zjištění orgánu EBA Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem upravit příslušné definice nebo rozsah obezřetnostní konsolidace.“

7) Článek 19 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Instituce nebo finanční instituce, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, pokud je celková hodnota aktiv a podrozvahových položek dotčeného podniku nižší než nižší z těchto dvou částek:“

  ;

• b) v odstavci 2 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU mohou v konkrétních případech rozhodnout, že instituce nebo finanční instituce, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, a to v těchto případech:“.

8) Článek 20 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
    • „a) v případě žádostí o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 9, článku 283 a článku 325az předložených mateřskou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU, aby rozhodly, zda požadované svolení udělit, a případně určily podmínky, kterým by toto svolení mělo podléhat;“
  • ii) třetí pododstavec se zrušuje;
• b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Pokud mateřská instituce v EU a její dceřiné podniky, dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU používají přístup IRB podle článku 143 na jednotném základě, povolí příslušné orgány, aby kvalifikační kritéria stanovená v části třetí hlavě II kapitole 3 oddíle 6 splnily mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně způsobem, který je v souladu se strukturou skupiny a jejími systémy, postupy a metodikami řízení rizik.“

• c) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění postupu společného rozhodování podle odst. 1 písm. a) tohoto článku s ohledem na žádosti o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 9 a článků 283 a 325az s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

  Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

9) Článek 22 se nahrazuje tímto:

Dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud mají ve třetí zemi dceřiný podnik, který je institucí nebo finanční institucí, nebo drží v takovém podniku účast.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti.“

10) V čl. 27 odst. 1 písm. a) se zrušuje bod v).

11) Článek 34 se nahrazuje tímto:

Instituce při výpočtu výše svého kapitálu uplatní požadavky článku 105 na veškerá svá aktiva oceněná reálnou hodnotou a odečtou z kmenového kapitálu tier 1 částku ve výši nezbytných dodatečných úprav ocenění.

Odchylně od odstavce 1 mohou instituce za mimořádných okolností, jejichž existenci určí stanovisko orgánu EBA v souladu s odstavcem 3, snížit celkové dodatečné úpravy ocenění při výpočtu celkové částky, která má být odečtena z kmenového kapitálu tier 1.

Pro účely poskytnutí stanoviska podle odstavce 2 sleduje EBA tržní podmínky s cílem posoudit, zda mimořádné okolnosti nastaly, a je-li tomu tak, okamžitě o tom informuje Komisi.

EBA za konzultace s ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění ukazatelů a podmínek, které použije k určení mimořádných okolností uvedených v odstavci 2, a pro upřesnění snížení celkových souhrnných dodatečných úprav ocenění podle uvedeného odstavce.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 10. července 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

12) Článek 36 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno d) se nahrazuje tímto:
    • „d) u institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB), případný deficit podle IRB vypočítaný v souladu s článkem 159;“
  • ii) písmeno k) se mění takto:
    • 1) zrušuje se bod v);
    • 2) doplňuje se nový bod, který zní:
      • „vi) u expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování, kterým je v souladu s čl. 132 odst. 2 druhým pododstavcem přidělena riziková váha 1250 %;“
• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Výhradně pro účely výpočtu příslušné výše nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice v souladu s odst. 1 písm. m) tohoto článku, odchylně od článku 47c a po oznámení příslušnému orgánu se příslušná výše nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice nakoupené specializovaným subjektem pro restrukturalizaci dluhu rovná nule. Odchylka stanovená v tomto pododstavci se použije na individuálním základě a v případě skupin, ve kterých jsou všechny instituce považovány za specializované subjekty pro restrukturalizaci dluhu, na konsolidovaném základě.

  Pro účely tohoto odstavce se ‚specializovaným subjektem pro restrukturalizaci dluhu‘ rozumí instituce, která během předchozího účetního období splňovala jak na individuálním, tak na konsolidovaném základě všechny tyto podmínky:

  • a) hlavní činností instituce je nákup, řízení a restrukturalizace nevýkonných expozic v souladu s jasným a účinným interním rozhodovacím procesem zavedeným jejím vedoucím orgánem;
  • b) účetní hodnota vlastních poskytnutých úvěrů stanovená bez zohlednění úprav o úvěrové riziko nepřesahuje 15 % jejích celkových aktiv;
  • c) alespoň 5 % účetní hodnoty vlastních poskytnutých úvěrů bez zohlednění úprav o úvěrové riziko představuje celkové nebo částečné refinancování nebo úpravu příslušných podmínek nakoupených nevýkonných expozic, které se kvalifikuje jako úleva v souladu s článkem 47b;
  • d) celková hodnota aktiv instituce nepřesahuje 20 miliard EUR;
  • e) instituce soustavně udržuje ukazatel čistého stabilního financování ve výši nejméně 130 %;
  • f) vklady na viděnou u instituce nepřesahují 5 % jejích celkových závazků.

  Specializovaný subjekt pro restrukturalizaci dluhu neprodleně oznámí příslušnému orgánu, pokud jedna nebo více podmínek stanovených ve druhém pododstavci již nejsou plněny. Příslušné orgány oznámí EBA alespoň jednou ročně uplatňování tohoto odstavce institucemi, nad nimiž vykonávají dohled.

  EBA sestaví, vede a zveřejní seznam specializovaných subjektů pro restrukturalizaci dluhu. EBA monitoruje činnost specializovaných subjektů pro restrukturalizaci dluhu a do 31. prosince 2028 podá Komisi zprávu o výsledcích tohoto monitorování a případně jí poskytne poradenství ohledně toho, zda jsou podmínky pro kvalifikaci jakožto ‚specializovaný subjekt pro restrukturalizaci dluhu‘ dostatečně založeny na rizicích a jsou vhodné s ohledem na upřednostňování sekundárního trhu s nevýkonnými úvěry , a posoudí, zda jsou zapotřebí další podmínky.“

13) V čl. 46 odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

• „ii) odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;“.

14) Článek 47c se mění takto:

• a) odstavec 4 se mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „Odchylně od odstavce 3 tohoto článku se na část nevýkonné expozice, na kterou se vztahuje záruka nebo protizáruka vystavená způsobilým poskytovatelem zajištění podle čl. 201 odst. 1 písm. a) až e), vůči kterému by nezajištěné expozice měly podle části třetí hlavy II kapitoly 2 přidělenu rizikovou váhu 0 %, použijí tyto koeficienty:“

  • ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:
    • „b) 1 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní od prvního dne osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné, ledaže způsobilý poskytovatel zajištění souhlasil s tím, že v plném rozsahu splní veškeré platební závazky dlužníka vůči instituci v souladu s původním smluvním harmonogramem plateb, a v tom případě se pro zajištěnou část nevýkonné expozice použije koeficient 0.“
• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Odchylně od odstavce 3 se na část nevýkonné expozice zaručenou nebo pojištěnou státní vývozní úvěrovou agenturou nevztahují požadavky stanovené v tomto článku.“

15) V článku 48 se odstavec 1 mění takto:

• a) v písmeni a) se bod ii) nahrazuje tímto:
  • „ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;“
• b) v písmeni b) se bod ii) nahrazuje tímto:
  • „ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů.“

16) V článku 49 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

Účasti, u nichž se neprovádí odpočet v souladu s odstavcem 1, se považují za expozice a jsou rizikově váženy v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2.

Účasti, u nichž se neprovádí odpočet v souladu s odstavcem 2 nebo 3, se považují za expozice a podléhají rizikové váze 100 %.“

17) V čl. 60 odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

• „ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;“.

18) V čl. 62 prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:

• „d) u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 3, případný přebytek podle IRB bez zohlednění daňových účinků vypočítaný podle článku 159 do výše 0,6 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 3.“

19) V čl. 70 odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

• „ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;“.

20) V čl. 72b odst. 3 prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočítaného v souladu s čl. 92 odst. 3, pokud:“.

21) V čl. 72i odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

• „ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;“.

22) Článek 74 se nahrazuje tímto:

Instituce nesmí od žádné složky kapitálu odečíst přímé, nepřímé či syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál daného subjektu. Instituce na tyto investice uplatní rizikovou váhu v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2.“

23) Článek 84 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
    • „a) kmenový kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:
      • i) výše kmenového kapitálu tier 1 daného dceřiného podniku, která se požaduje pro splnění:
        • 1) je-li dceřiný podnik jedním z těch, které jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, ale není investičním podnikem ani zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;
        • 2) je-li dceřiný podnik investičním podnikem nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických požadavků na kapitál uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;
      • ii) výše konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro kumulativní splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;“
  • ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může příslušný orgán instituci povolit, aby odečetla částku uvedenou v písm. a) bodě i) nebo ii), jakmile mu uspokojivě prokázala, že je k dispozici dodatečná částka menšinového podílu pro absorpci ztrát na konsolidované úrovni.“

    ;

• b) v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:
  • „c) konsoliduje dceřinou instituci, v níž má pouze menšinovou účast prostřednictvím kontroly ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37;“.

24) V článku 85 se odstavec 1 mění takto:

• a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:
    • i) výše kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se požaduje pro splnění:
      • 1) je-li dceřiný podnik jedním z těch, které jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, ale není investičním podnikem ani zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;
      • 2) je-li dceřiný podnik investičním podnikem nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických požadavků na kapitál uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;
    • ii) výše konsolidovaného kapitálu tier 1, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro kumulativní splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;“
• b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

  „Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může příslušný orgán instituci povolit, aby odečetla částku uvedenou v písm. a) bodě i) nebo ii), jakmile mu uspokojivě prokázala, že je k dispozici dodatečná částka kapitálu tier 1 pro absorpci ztrát na konsolidované úrovni.“

25) V článku 87 se odstavec 1 mění takto:

• a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) kapitál dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:
    • i) výše kapitálu dceřiného podniku, která se požaduje pro splnění:
      • 1) je-li dceřiný podnik jedním z těch, které jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, ale není investičním podnikem ani zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál;
      • 2) je-li dceřiný podnik investičním podnikem nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických požadavků na kapitál uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál;
    • ii) výše kapitálu, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro kumulativní splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál;“
• b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

  „Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může příslušný orgán instituci povolit, aby odečetla částku uvedenou v písm. a) bodě i) nebo ii), jakmile mu uspokojivě prokázala, že je k dispozici dodatečná částka kapitálu pro absorpci ztrát na konsolidované úrovni.“

26) Vkládá se nový článek, který zní:

Pro účely této hlavy se pojmy ‚investiční podnik‘ a ‚instituce‘ rozumí rovněž podniky usazené ve třetích zemích, které by v případě, že by byly usazeny v Unii, spadaly do definice těchto pojmů v tomto nařízení.“

27) Článek 89 se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Kvalifikovaná účast, jejíž výše přesahuje 15 % použitelného kapitálu instituce, se řídí ustanoveními odstavce 3, pokud se jedná o účast v podniku, který není subjektem finančního sektoru.

  Na celkovou výši kvalifikovaných účastí instituce v jiných podnicích, než jsou podniky uvedené v odstavci 1, která přesahuje 60 % jejího použitelného kapitálu, se vztahuje odstavec 3.“

  ;

• b) odstavec 4 se zrušuje.

28) Článek 92 se mění takto:

• a) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

  Instituce vypočítají celkový objem rizikové expozice takto:

  TREA = max {U-TREA; x∙S-TREA}

  kde:

  TREA

  = celkový objem rizikové expozice subjektu;

  U-TREA

  = celkový objem rizikové expozice subjektu nepodléhající minimální úrovni vypočítaný v souladu s odstavcem 4;

  S-TREA

  = standardizovaný celkový objem rizikové expozice subjektu vypočítaný v souladu s odstavcem 5;

  x

  = 72,5 %.

  Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může členský stát rozhodnout, že celkovým objemem rizikové expozice je celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni vypočítaný v souladu s odstavcem 4 pro instituce, které jsou součástí skupiny s mateřskou institucí v témže členském státě, za předpokladu, že tato mateřská instituce nebo, v případě skupin složených z ústředního subjektu a trvale přidružených institucí, celek tvořený ústředním subjektem a jeho přidruženými institucemi vypočítá celkový objem rizikové expozice v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce na konsolidovaném základě.

  Celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni se vypočítá jako součet hodnot v písmenech a) až g) tohoto odstavce po zohlednění odstavce 6 tohoto článku:

  • a) objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko, včetně úvěrového rizika protistrany, a riziko rozmělnění vypočítané v souladu s hlavou II této části a článkem 379 pro všechny obchodní činnosti instituce, vyjma objemů rizikově vážených expozic z obchodního portfolia instituce;
  • b) požadavky na kapitál pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia instituce:
    • i) k tržnímu riziku, vypočítané v souladu s hlavou IV této části;
    • ii) pro velké expozice přesahující limity stanovené v článcích 395 až 401, pokud je instituci povoleno tyto limity překročit, jak je určeno v souladu s částí čtvrtou;
  • c) požadavky na kapitál k tržnímu riziku, vypočítané v souladu s hlavou IV této části pro všechny obchodní činnosti nezahrnuté do investičního portfolia, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku;
  • d) požadavky na kapitál k vypořádacímu riziku vypočítané v souladu s články 378 a 380;
  • e) požadavky na kapitál k riziku úvěrové úpravy v ocenění, vypočítané v souladu s hlavou VI této části;
  • f) požadavky na kapitál k operačnímu riziku, vypočítané v souladu s hlavou III této části;
  • g) objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko protistrany vyplývající z obchodního portfolia instituce pro následující typy transakcí a dohod, vypočítané v souladu s hlavou II této části:
    • i) kontrakty uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;
    • ii) repo obchody, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit založené na cenných papírech nebo komoditách;
    • iii) maržové obchody založené na cenných papírech nebo komoditách;
    • iv) transakce s delší dobou vypořádání.“
• b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Standardizovaný celkový objem rizikové expozice se vypočítá jako součet hodnot v odst. 4 písm. a) až g) po zohlednění odstavce 6 a následujících požadavků:

  • a) objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko, včetně úvěrového rizika protistrany, a riziko rozmělnění podle odst. 4 písm. a) a pro úvěrové riziko protistrany vyplývající z obchodního portfolia instituce podle písmene g) uvedeného odstavce se vypočítají bez použití kteréhokoli z těchto metod či přístupů:
    • i) metody interních modelů pro rámcové dohody o započtení uvedené v článku 221;
    • ii) přístupu založeného na interním ratingu stanoveného hlavě II kapitole 3;
    • iii) přístupu k sekuritizaci založeného na interním ratingu uvedeného v článcích 258, 259 a 260 a metody interního hodnocení uvedené v článku 265;
    • iv) metody interního modelu uvedené v hlavě II kapitole 6 oddíle 6;
  • b) požadavky na kapitál k tržnímu riziku pro obchody zahrnuté do obchodního portfolia uvedené v odst. 4 písm. b) bodě i) se vypočítají bez použití:
    • i) přístupu založeného na alternativních interních modelech uvedeného v hlavě IV kapitole 1b nebo
    • ii) v příslušných případech jakéhokoli přístupu nebo metody uvedených v písmenu a) tohoto odstavce;
  • c) požadavky na kapitál pro všechny obchodní činnosti instituce nezahrnuté do investičního portfolia, které jsou vystaveny měnovému riziku nebo komoditnímu riziku podle odst. 4 písm. c) tohoto článku, se vypočítají bez použití přístupu založeného na alternativních interních modelech uvedeného v hlavě IV kapitole 1b.

  Na výpočty celkového objemu rizikové expozice nepodléhajícího minimální úrovni uvedeného v odstavci 4 a standardizovaného celkového objemu rizikové expozice uvedeného v odstavci 5 se použijí tato ustanovení:

  • a) požadavky na kapitál uvedené v odst. 4 písm. d), e) a f) zahrnují požadavky vyplývající ze všech obchodních činností instituce;
  • b) instituce vynásobí požadavky na kapitál stanovené v odst. 4 písm. b) až f) číslem 12,5.“

29) V čl. 92a odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočítaného podle čl. 92 odst. 3;“

30) Článek 94 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Odchylně od čl. 92 odst. 4 písm. b) a čl. 92 odst. 5 písm. b) mohou instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud objem jejich rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni měsíce nejvýše roven oběma těmto hodnotám:“

• b) v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) u kontraktů uvedených v příloze II bodě 1, kontraktů týkajících se akcií uvedených v příloze II bodě 3 a úvěrových derivátů mohou instituce vyjmout tyto pozice z požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 4 písm. b) a čl. 92 odst. 5 písm. b);
  • b) u pozic v obchodním portfoliu neuvedených v písmeni a) tohoto odstavce mohou instituce nahradit požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 4 písm. b) a čl. 92 odst. 5 písm. b) požadavkem vypočteným v souladu s čl. 92 odst. 4 písm. a) a čl. 92 odst. 5 písm. a).“
• c) odstavec 3 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:
    • „c) absolutní hodnota souhrnné dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou souhrnné krátké pozice.“
  • ii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce se dlouhou pozicí rozumí pozice, jejíž tržní hodnota se s růstem hodnoty jejího hlavního rizikového faktoru zvyšuje, a krátkou pozicí pak pozice, jejíž tržní hodnota se s růstem hodnoty jejího hlavního rizikového faktoru snižuje.

    Pro účely prvního pododstavce se hodnota souhrnné dlouhé (krátké) pozice rovná součtu hodnot jednotlivých dlouhých (krátkých) pozic zahrnutých do výpočtu v souladu s písmenem a).“

• d) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění metody identifikace hlavního rizikového faktoru pozice a určení, zda transakce představuje dlouhou nebo krátkou pozici, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, čl. 273a odst. 3 a čl. 325a odst. 2.

  Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA zohlední metodu vypracovanou pro regulační technické normy stanovené v souladu s čl. 279a odst. 3 písm. b).

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

31) V čl. 95 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) součet položek uvedených v čl. 92 odst. 4 písm. a) až e) a písm. g) po použití čl. 92 odst. 6;“

32) V čl. 96 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) čl. 92 odst. 4 písm. a) až e) a písm. g) po použití čl. 92 odst. 6;“

33) V článku 102 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s přístupem uvedeným v čl. 325 odst. 1 písm. b) se pozice v obchodním portfoliu přiřazují obchodním útvarům.“

34) Článek 104 se nahrazuje tímto:

Instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro výpočet jejich kapitálových požadavků v souladu s článkem 102 a s tímto článkem, přičemž zohlední své schopnosti a praxi v řízení rizik. Instituce v plném rozsahu dokumentuje dodržování těchto zásad a postupů, podrobuje je nejméně jednou ročně vnitřnímu auditu a výsledky tohoto auditu zpřístupní příslušným orgánům.

Instituce má zřízenu nezávislou funkci řízení rizika, která průběžně vyhodnocuje, zda jsou její nástroje řádně zařazovány do obchodního nebo investičního portfolia.

Instituce zařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích:

• a) nástrojích, které splňují kritéria pro zahrnutí do alternativního portfolia obchodování s korelací (ACTP) stanovená v čl. 325 odst. 6, 7 a 8;
• b) nástrojích, které by vedly k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu, s výjimkou vlastních závazků instituce, pokud tyto pozice nesplňují kritéria uvedená v písmeni e);
• c) nástrojích vyplývajících z příslibů k upisování cenných papírů, pokud se tyto přísliby vztahují pouze k cenným papírům, u nichž se očekává, že je instituce ke dni vypořádání koupí;
• d) nástrojích jednoznačně klasifikovaných jako aktiva nebo závazky s obchodním účelem podle účetního rámce vztahujícího se na danou instituci;
• e) nástrojích vyplývajících z činností tvorby trhu;
• f) pozicích držených se záměrem obchodovat v subjektech kolektivního investování, pokud tyto subjekty kolektivního investování splňují alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 8;
• g) kótovaných akciích;
• h) transakcích s financováním cenných papírů souvisejících s obchodováním;
• i) opcích nebo jiných derivátech vložených do vlastních závazků instituce v investičním portfoliu, které se vztahují k úvěrovému nebo akciovému riziku.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) má instituce čistou krátkou akciovou pozici, pokud snížení ceny akcií vede k zisku instituce. Instituce má čistou krátkou úvěrovou pozici, pokud zvýšení úvěrového rozpětí nebo zhoršení úvěruschopnosti emitenta nebo skupiny emitentů vede k zisku instituce. Instituce průběžně sledují, zda nástroje vedou k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu.

Pro účely prvního pododstavce písm. i) instituce oddělí od svých vlastních závazků v investičním portfoliu vloženou opci nebo jiný derivát, který se týká úvěrového rizika nebo akciového rizika. Vloženou opci nebo jiný derivát zařadí do obchodního portfolia a vlastní závazek ponechá v investičním portfoliu. Není-li vzhledem k jeho povaze možné nástroj rozdělit, zařadí instituce celý nástroj do obchodního portfolia. V takovém případě důvod pro použití tohoto zacházení řádně zdokumentuje.

Instituce nezařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích:

• a) nástrojích určených pro uskladňování k sekuritizaci;
• b) nástrojích souvisejících s držbou nemovitostí;
• c) nekótovaných akciích;
• d) nástrojích souvisejících s retailovými úvěry a úvěry pro malé a střední podniky;
• e) pozicích v jiných subjektech kolektivního investování, než které jsou uvedeny v odst. 2 písm. f);
• f) derivátových smlouvách a subjektech kolektivního investování s jedním nebo více podkladovými nástroji uvedenými v písmenech a) až d) tohoto odstavce;
• g) nástrojích držených k zajištění konkrétního rizika jedné nebo více pozic v nástroji uvedeném v písmenech a) až f), h) a i) tohoto odstavce;
• h) vlastních závazcích instituce, pokud tyto nástroje nesplňují kritéria uvedená v odst. 2 písm. e) nebo kritéria uvedená v odst. 2 třetím pododstavci;
• i) nástrojích v hedgeových fondech.

Odchylně od odstavce 2 může instituce zařadit do investičního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmenech d) až i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice není držena se záměrem obchodovat ani nezajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat.

Odchylně od odstavce 3 může instituce zařadit do obchodního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmeni i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice je držena se záměrem obchodovat nebo zajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat a že instituce splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených pro tuto pozici v odstavci 8.

Pokud instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odst. 2 písm. a), b) nebo c), může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do investičního portfolia.

Pokud instituce zařadí do investičního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odstavci 3, může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do obchodního portfolia.

Instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v subjektu kolektivního investování jinou než pozice uvedené v odst. 3 písm. f), která je držena se záměrem obchodovat , pokud instituce splňuje některou z těchto podmínek:

• a) instituce je schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování;
• b) instituce není schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, ale zná obsah oprávnění subjektu kolektivního obchodování a je schopna získat denní cenové kotace pro daný subjekt kolektivního investování.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění postupu, který mají instituce použít pro výpočet a sledování čistých krátkých úvěrových nebo čistých krátkých akciových pozic v investičním portfoliu podle odst. 2 písm. b).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

35) Článek 104a se mění takto:

• a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „EBA sleduje spektrum postupů v oblasti dohledu a do 10. července 2027 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o pojetí výjimečných okolností pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavce 5 tohoto článku. Dokud EBA tyto obecné pokyny nevydá, oznámí příslušné orgány orgánu EBA své rozhodnutí o tom, zda instituci povolí reklasifikovat pozici podle odstavce 2 tohoto článku či nikoli, a uvedou důvody pro toto rozhodnutí.“

• b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Reklasifikace pozice v souladu s tímto článkem je neodvolatelná, s výjimkou výjimečných okolností uvedených v odstavci 1.“

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může instituce reklasifikovat pozici v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu podle čl. 104 odst. 2 písm. d), aniž by si vyžádala svolení svého příslušného orgánu. V takovém případě se na instituci i nadále vztahují požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Instituce neprodleně uvědomí příslušný orgán, pokud k takové reklasifikaci došlo.“

36) Článek 104b se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s přístupem uvedeným v čl. 325 odst. 1 písm. b) instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu a svých pozic v investičním portfoliu uvedených v odstavcích 5 a 6 tohoto článku jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud jsou v souladu s dohodnutou obchodní strategií pro daný obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.“

• b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku instituce přiřadí každou ze svých pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, obchodním útvarům vytvořeným v souladu s odstavcem 1, které řídí rizika podobná rizikům těchto pozic.

  Odchylně od odstavce 5 mohou instituce při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku vytvořit jeden nebo více obchodních útvarů, kterým přiřazují výhradně pozice v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku. Na tyto obchodní útvary se nevztahují požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.“

37) Vkládá se nový článek, který zní:

Instituce, která záměrně převzala rizikovou pozici, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům měnových kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), může se svolením svého příslušného orgánu vyloučit tuto rizikovou pozici z kapitálových požadavků k měnovému riziku uvedených v čl. 325 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

• a) maximální objem rizikové pozice, která je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, je omezen na objem rizikové pozice neutralizující citlivost kteréhokoli z daných kapitálových poměrů na nepříznivé pohyby směnných kurzů;
• b) riziková pozice je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku po dobu nejméně šesti měsíců;
• c) instituce zavedla vhodný rámec řízení rizik pro zajištění vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů, včetně jasné zajišťovací strategie a struktury řízení;
• d) instituce poskytla příslušnému orgánu odůvodnění pro vyloučení rizikové pozice z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, podrobnosti o této rizikové pozici a částku, která má být vyloučena.

Jakékoli vyloučení rizikových pozic z kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s odstavcem 1 se uplatňuje konzistentně.

Příslušný orgán schvaluje veškeré změny, které instituce provede ve vztahu k rámci řízení rizik uvedenému v odst. 1 písm. c) a ve vztahu k podrobnostem o rizikových pozicích uvedeným v odst. 1 písm. d).

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

• a) rizikové pozice, které instituce může záměrně převzít, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v odstavci 1;
• b) jak stanovit maximální částku uvedenou v odst. 1 písm. a) tohoto článku a způsob, jakým má instituce uvedenou částku vyloučit u jednotlivých přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1;
• c) kritéria, která má splňovat rámec instituce pro řízení rizik uvedený v odst. 1 písm. c), aby mohl být považován za vhodný pro účely tohoto článku.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

38) Článek 106 se mění takto:

• a) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

  Pokud instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu pomocí úvěrového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úvěrovém derivátu pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 4 písm. a) za vnitřní zajištění expozice úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s úvěrovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

  Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku se do obchodního portfolia zahrne jak vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem, tak i úvěrový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění. Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku pomocí přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. b) se obě pozice přiřadí stejnému obchodnímu útvaru, který řídí podobná rizika.

  Pokud instituce zajišťuje expozici akciového rizika v investičním portfoliu pomocí akciového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato akciová derivátová pozice pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 4 písm. a) za vnitřní zajištění expozice akciového rizika v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s akciovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

  Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku se do obchodního portfolia zahrne jak vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, tak i akciový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění. Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku pomocí přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. b) se obě pozice přiřadí stejnému obchodnímu útvaru, který řídí podobná rizika.“

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pro účely odstavců 3 a 4 může být transakce s úvěrovým nebo akciovým derivátem uzavřená institucí složena z více transakcí s více způsobilými poskytovateli zajištění z řad třetích stran, pokud výsledná souhrnná transakce splňuje podmínky stanovené v uvedených odstavcích.“

• c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Pokud instituce zajišťuje expozice úrokového rizika v investičním portfoliu pomocí pozice v úrokovém riziku zařazené do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úrokovém riziku pro posouzení úrokového rizika vyplývajícího z pozic v investičním portfoliu v souladu s články 84 a 98 směrnice 2013/36/EU za vnitřní zajištění, jsou-li splněny tyto podmínky:

  • a) pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za použití přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1 písm. a), b) a c) byla pozice zařazena do samostatného portfolia odděleného od ostatních pozic v obchodním portfoliu, jehož obchodní strategie je určena výhradně k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika;
  • b) pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za použití přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1 písm. b) byla pozice přiřazena obchodnímu útvaru, jehož obchodní strategie je určena výhradně k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika;
  • c) instituce plně zdokumentovala, jak pozice zmírňuje úrokové riziko vyplývající z pozic v investičním portfoliu pro účely požadavků stanovených v článcích 84 a 98 směrnice 2013/36/EU.“
• d) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Pro účely odst. 5 písm. a) může instituce do uvedeného portfolia zařadit i jiné pozice v úrokovém riziku otevřené s třetími stranami nebo se svým vlastním obchodním portfoliem, pokud daná instituce tržní riziko těchto pozic v úrokovém riziku otevřených s vlastním obchodním portfoliem dokonale kompenzuje otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami.

  Na obchodní útvar uvedený v odst. 5 písm. b) tohoto článku se vztahují tyto požadavky:

  • a) tento obchodní útvar může vstupovat do jiných pozic v úrokovém riziku se třetími stranami nebo s jinými obchodními útvary instituce, pokud tyto pozice splňují požadavky na zahrnutí do obchodního portfolia podle článku 104 a tyto jiné obchodní útvary dokonale kompenzují tržní riziko těchto jiných pozic v úrokovém riziku otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;
  • b) tomuto obchodnímu útvaru nejsou přiřazeny žádné jiné pozice v obchodním portfoliu než ty, které jsou uvedeny v písmeni a) tohoto odstavce;
  • c) odchylně od článku 104b se na tento obchodní útvar nevztahují požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 uvedeného článku.“
• e) odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

  Kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) nebo přiřazených obchodnímu útvaru podle písm. b) uvedeného odstavce se vypočítají samostatně a doplňují kapitálové požadavky pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.

  Pokud instituce zajišťuje expozici vůči riziku úvěrových úprav v ocenění (dále jen ‚riziko CVA‘) pomocí derivátového nástroje otevřeného s vlastním obchodním portfoliem, považuje se pozice v tomto derivátovém nástroji za vnitřní zajištění expozice vůči riziku CVA pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s přístupy uvedenými v článcích 383 nebo 384, jsou-li splněny tyto podmínky:

  • a) derivátová pozice je uznána jako způsobilé zajištění v souladu s článkem 386;
  • b) pokud se na derivátovou pozici vztahuje kterýkoli z požadavků stanovených v čl. 325c odst. 2 písm. b) nebo c) nebo v čl. 325e odst. 1 písm. c), instituce dokonale kompenzuje tržní riziko dané derivátové pozice otevřením opačných pozic s třetími stranami.

  Opačná pozice vnitřního zajištění v obchodním portfoliu uznaná v souladu s prvním pododstavcem se pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrne do obchodního portfolia instituce.“

39) V článku 107 se odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

Pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) použijí instituce buď standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2, nebo je-li to povoleno příslušnými orgány v souladu s článkem 143, přístup založený na interním ratingu uvedený v kapitole 3.

V případě obchodních expozic vůči ústřední protistraně a v případě příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany použijí instituce pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) postup stanovený v kapitole 6 oddíle 9. V případě všech ostatních druhů expozic vůči ústřední protistraně zachází instituce s těmito expozicemi takto:

• a) v případě všech ostatních druhů expozic vůči způsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči institucím;
• b) v případě všech ostatních druhů expozic vůči nezpůsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči podnikům.

Pro účely tohoto nařízení se s expozicemi vůči investičním podnikům ze třetích zemí, vůči úvěrovým institucím ze třetích zemí a vůči burzám ze třetích zemí, jakož i s expozicemi vůči finančním institucím ze třetích zemí, které jsou povoleny orgány třetích zemí, podléhají jejich dohledu a řídí se obezřetnostními požadavky, které jsou co do důslednosti srovnatelné s požadavky uplatňovanými vůči institucím, zachází jako s expozicemi vůči instituci pouze tehdy, pokud třetí země uplatňuje na tento subjekt obezřetnostní a dohledové požadavky, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.“

40) Článek 108 se nahrazuje tímto:

Pro expozici, na niž instituce použije standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2 nebo na niž použije přístup IRB uvedený v kapitole 3, avšak bez použití svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu stanoveného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

Pro expozici, na niž instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3.

Pokud instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143 jak na původní expozici, tak na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, může při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3. Ve všech ostatních případech může instituce pro tyto účely při výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

Za podmínek stanovených v odstavci 5 smějí instituce úvěry fyzickým osobám považovat pro účely hlavy II kapitol 2, 3 a 4 za expozice zajištěné obytnými nemovitostmi namísto toho, aby se s nimi zacházelo jako se zaručenými expozicemi, pokud jsou v členském státě u těchto úvěrů splněny tyto podmínky:

• a) většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě není poskytována v právní formě hypoték;
• b) většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě je zaručena poskytovatelem zajištění s úvěrovým hodnocením vypracovaným určenou externí ratingovou agenturou, které odpovídá stupni úvěrové kvality 1 nebo 2, který je povinen splatit instituci částku v plné výši v případě selhání původního dlužníka;
• c) instituce má právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění uvedený v písmeni b) neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit.

Příslušné orgány informují EBA, pokud jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce na území států v jejich jurisdikci splněny, a uvedou názvy poskytovatelů zajištění způsobilých pro toto zacházení, kteří splňují podmínky tohoto odstavce a odstavce 5.

EBA zveřejní seznam všech těchto způsobilých poskytovatelů zajištění na svých internetových stránkách a každoročně tento seznam aktualizuje.

Pro účely odstavce 4 lze s úvěry stanovenými v uvedeném odstavci zacházet jako s expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi namísto toho, aby s nimi bylo zacházeno jako se zaručenými expozicemi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) expozice, s níž se zachází podle standardizovaného přístupu, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic ‚expozice zajištěné nemovitostmi‘ podle standardizovaného přístupu v souladu s články 124 a 125 s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;
• b) expozice, s níž se zachází podle přístupu IRB, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic ‚retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi‘ podle IRB uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. d) bodě ii) s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;
• c) obytná nemovitost nesmí být v době poskytnutí úvěru zatížena zástavním právem a u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2014 se dlužník smluvně zavázal, že bez souhlasu instituce, která původně poskytla daný úvěr, žádné zástavní právo nezřídí;
• d) poskytovatelem zajištění je způsobilý poskytovatel zajištění podle článku 201 a má úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou odpovídající stupni úvěrové kvality 1 nebo 2;
• e) poskytovatelem zajištění je instituce nebo subjekt finančního sektoru, na něž se vztahují kapitálové požadavky srovnatelné s požadavky uplatňovanými na instituce nebo pojišťovny;
• f) poskytovatel zajištění zřídil plně financovaný vzájemný záruční fond nebo odpovídající ochranu, aby mohly pojišťovny vstřebat ztráty z úvěrového rizika, jejichž nastavení je pravidelně přezkoumáváno příslušnými orgány a podléhá pravidelnému zátěžovému testování alespoň jednou za dva roky;
• g) instituce má smluvní a právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit.

Instituce, které využijí možnosti stanovené v odstavci 4 pro daného způsobilého poskytovatele zajištění v rámci mechanismu zmíněného v uvedeném odstavci , takto postupují u všech svých expozic vůči fyzickým osobám zaručených tímto poskytovatelem zajištění v rámci uvedeného mechanismu.“

41) Vkládá se nový článek, který zní:

Instituce sledují smluvní ujednání, která splňují všechny podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), a ke spokojenosti příslušných orgánů doloží splnění všech těchto podmínek.“

42) Článek 111 se nahrazuje tímto:

Hodnotou expozice položky aktiv se rozumí její účetní hodnota po specifických úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 110, dodatečných úpravách ocenění v souladu s článkem 34 v souvislosti s transakcemi zahrnutými do investičního portfolia instituce, odečtení částek v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a dalším snížení kapitálu souvisejícím s danou položkou aktiv.

Hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I je tento procentní podíl nominální hodnoty položky po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110 a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m):

• a) 100 % u položek v koši 1;
• b) 50 % u položek v koši 2;
• c) 40 % u položek v koši 3;
• d) 20 % u položek v koši 4;
• e) 10 % u položek v koši 5.

Hodnotou expozice příslibu u podrozvahové položky podle odstavce 2 tohoto článku je nižší z následujících procentních podílů nominální hodnoty příslibu po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m):

• a) procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na položku, k níž se příslib vztahuje;
• b) procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na daný druh příslibu.

Se smluvními ujednáními nabízenými institucí, ale dosud nepřijatými klientem, která by se v případě přijetí klientem stala přísliby, se zachází jako s přísliby a použije se procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 2.

U smluvních ujednání, která splňují podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), se použije procentní podíl ve výši 0 %.

Pokud instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu uvedenou v článku 223, hodnota expozice cenných papírů nebo komodit prodaných, složených nebo zapůjčených v rámci transakce s financováním cenných papírů se zvýší o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity v souladu s články 223 a 224.

Hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze II se určí podle kapitoly 6, přičemž se zohlední dopady smluv o novaci a dalších dohod o započtení podle uvedené kapitoly. Hodnotu expozice transakcí s financováním cenných papírů a transakcí s delší dobou vypořádání lze určit v souladu s kapitolou 4 nebo kapitolou 6.

Pokud se na expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice pozměněna v souladu s kapitolou 4.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

• a) kritéria, která mají instituce použít k zařazování podrozvahových položek, s výjimkou položek již zahrnutých v příloze I, do košů 1 až 5 uvedených v příloze I;
• b) faktory, které by mohly omezit schopnost institucí zrušit bezpodmínečně odvolatelné přísliby uvedené v příloze I;
• c) postup pro informování orgánu EBA o klasifikaci používané institucí na jiné podrozvahové položky s podobnými riziky, jako jsou položky uvedené v příloze I.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

43) Článek 112 se mění takto:

• a) písmeno i) se nahrazuje tímto:
  • „i) expozice zajištěné nemovitostmi a expozice ADC;“
• b) písmeno k) se nahrazuje tímto:
  • „k) podřízené dluhové expozice;“.

44) Článek 113 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic se na všechny expozice použijí rizikové váhy v souladu s ustanoveními oddílu 2 tohoto nařízení, pokud nejsou tyto expozice odečteny od kapitálu nebo se na ně nevztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci. Použití rizikových vah vychází z kategorie expozice, do níž je expozice zařazena, a v míře, která je stanovena v oddíle 2, z její úvěrové kvality . Úvěrovou kvalitu lze vymezit odkazem na úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami nebo úvěrová hodnocení vypracovaná exportními úvěrovými agenturami podle oddílu 3. S výjimkou expozic zařazených do kategorií expozic uvedených v čl. 112 písm. a), b), c) a e) tohoto nařízení, pokud hodnocení v souladu s čl. 79 písm. b) směrnice 2013/36/EU odráží vyšší rizikové charakteristiky než ty, které vyplývají ze stupně úvěrové kvality, jenž by byl dané expozici přiřazen na základě příslušného úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou, přidělí instituce rizikovou váhu alespoň o jeden stupeň úvěrové kvality vyšší, než je riziková váha vyplývající z úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou.“

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Pokud se na expozici vztahuje zajištění úvěrového rizika, lze hodnotu expozice nebo případně příslušnou rizikovou váhu této expozice pozměnit v souladu s touto kapitolou a kapitolou 4.“

• c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Hodnotě expozice jakékoli položky, pro kterou není stanovena riziková váha podle této kapitoly, se přidělí riziková váha 100 %.“

• d) v odstavci 6 se první pododstavec mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „S výjimkou expozic, které vedou ke vzniku položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, se může instituce s předchozím souhlasem příslušných orgánů rozhodnout, že nebude uplatňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku na své expozice vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem, dceřiným podnikem jejího mateřského podniku nebo podnikem propojeným s institucí vztahem ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU. Příslušné orgány jsou oprávněny udělit souhlas, jsou-li splněny tyto podmínky:“

  • ii) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) protistranou je instituce nebo finanční instituce, která podléhá odpovídajícím obezřetnostním požadavkům;“.

45) Článek 115 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

  Tabulka č. 1

  Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
  Riziková váha	20 %	50 %	50 %	100 %	100 %	150 %

  “

• b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je přiřazen expozicím vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, v souladu s tabulkou č. 2.

  Tabulka č. 2

  Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
  Riziková váha	20 %	50 %	100 %	100 %	100 %	150 %

  U expozic uvedených v prvním pododstavci se přidělí riziková váha 100 %, pokud ústřední vláda jurisdikce, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, nemá rating.“

  ;

• c) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Odchylně od odstavců –1 a 1 se s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, pokud neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání.“

  ;

• d) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  S expozicemi vůči církvím nebo náboženským společnostem zřízeným jako právnické osoby podle veřejného práva, pokud vybírají příspěvky v souladu s právními akty, které je k tomu opravňují, se zachází stejně jako s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům. V takovém případě se odstavec 2 nepoužije.“

  ;

• e) v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Odchylně od odstavců –1 a 1 platí, že pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, zacházejí s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům jako s expozicemi vůči své ústřední vládě a neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání, mohou instituce expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům přidělit rizikovou váhu stejným způsobem.“

  ;

• f) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Odchylně od odstavců –1 a 1 se expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, které nejsou uvedeny v odstavcích 2, 3 a 4 a jsou denominovány a financovány v domácí měně dané regionální vlády nebo místního orgánu, přidělí riziková váha 20 %.“

46) Článek 116 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  S expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zachází podle čl. 115 odst. –1.“

  ;

• b) v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „EBA vede veřejně přístupnou databázi všech subjektů veřejného sektoru v Unii uvedených v prvním pododstavci.“

47) V čl. 117 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Expozicím vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nejsou uvedeny v odstavci 2 a pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1. Expozicím vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nejsou uvedeny v odstavci 2 a pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha 50 %.

Tabulka č. 1

“

48) V článku 119 se zrušují odstavce 2 a 3.

49) V článku 120 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Expozicím vůči institucím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

Tabulka č. 1

Expozicím vůči institucím s původní splatností tři měsíce nebo kratší, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, a expozicím vznikajícím z pohybu zboží přes státní hranice s původní splatností šest měsíců nebo kratší, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 2, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

Tabulka č. 2

“

50) Článek 121 se nahrazuje tímto:

Expozice vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zařadí do jednoho z těchto stupňů:

• a) jsou-li splněny všechny tyto podmínky, zařadí se expozice vůči institucím do stupně A:
  • i) instituce má dostatečnou schopnost plnit včas své finanční závazky, včetně splácení jistiny a úroků, po předpokládanou dobu trvání aktiv nebo expozic a bez ohledu na hospodářské cykly a obchodní podmínky;
  • ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) body i) a vi) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;
  • iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;
  • iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;
• b) jsou-li splněny všechny tyto podmínky a není-li splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, zařadí se expozice vůči institucím do stupně B:
  • i) instituce je vystavena podstatnému úvěrovému riziku, včetně schopnosti splácet, která závisí na stabilních nebo příznivých hospodářských nebo obchodních podmínkách;
  • ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) bod i) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;
  • iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;
  • iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;
• c) pokud expozice vůči institucím nejsou zařazeny do stupně A nebo B nebo pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek, zařadí se expozice vůči institucím do stupně C:
  • i) instituce vykazuje podstatná rizika selhání a má jen omezenou bezpečnostní marži;
  • ii) nepříznivé obchodní, finanční nebo hospodářské podmínky velmi pravděpodobně povedou nebo již vedly k neschopnosti instituce plnit své finanční závazky;
  • iii) v případě, že zákon stanoví pro instituci povinnost auditované účetní závěrky, externí auditor v předchozích dvanácti měsících vydal záporný výrok auditora nebo vyjádřil ve svých auditovaných účetních závěrkách nebo auditovaných zprávách podstatné pochybnosti o schopnosti instituce pokračovat v činnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) tohoto odstavce nezahrnují rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace kapitálové rezervy rovnocenné kapitálovým rezervám vymezeným v článku 128 směrnice 2013/36/EU.

V případě expozic vůči finančním institucím, s nimiž se zachází jako s expozicemi vůči institucím v souladu s čl. 119 odst. 5, instituce pro účely posouzení toho, zda uvedené finanční instituce splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) bodě ii) a písm. b) bodě ii) tohoto článku, posoudí, zda uvedené finanční instituce splňují nebo překračují jakékoli srovnatelné obezřetnostní požadavky.

Expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C v souladu s odstavcem 1 se přidělí riziková váha takto:

• a) expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které splňují některou z následujících podmínek, se přidělí riziková váha pro krátkodobé expozice v souladu s tabulkou č. 1:
  • i) expozice má původní splatnost tři měsíce nebo kratší;
  • ii) expozice má původní splatnost šest měsíců nebo kratší a vzniká z pohybu zboží přes státní hranice;
• b) expozicím zařazeným do stupně A, které nejsou krátkodobé, se přidělí riziková váha 30 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
  • i) expozice nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v písmeni a);
  • ii) poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce se rovná 14 % nebo je vyšší;
  • iii) pákový poměr instituce je roven 5 % nebo je vyšší;
• c) expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které nesplňují podmínky stanovené v písmeni a) nebo b), se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1.

Pokud expozice vůči instituci není denominována v národní měně jurisdikce, v níž má daná instituce sídlo, nebo pokud tato instituce vykázala úvěrový závazek na pobočce v jiné jurisdikci a tato expozice není v národní měně jurisdikce, v níž pobočka působí, riziková váha přidělená v souladu s písmeny a), b) nebo c) jiným expozicím, než jsou expozice se splatností jeden rok nebo kratší vyplývající ze samolikvidujících podmíněných položek souvisejících s obchodováním, které vznikají z pohybu zboží přes státní hranice, není nižší než riziková váha expozice vůči ústřední vládě země, kde má daná instituce sídlo.

Tabulka č. 1

“

51) Článek 122 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se tabulka č. 6 nahrazuje tímto:

  „Tabulka č. 1

  Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
  Riziková váha	20 %	50 %	75 %	100 %	150 %	150 %

  “;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Expozicím, pro které takové úvěrové hodnocení není k dispozici, se přidělí riziková váha 100 %.“

52) Vkládá se nový článek, který zní:

V rámci kategorie expozic vůči podnikům uvedené v čl. 112 písm. g) instituce odděleně určují jako specializované úvěrové expozice se všemi těmito vlastnostmi:

• a) jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv, nebo o expozici, která je z hospodářského hlediska s takovou expozicí srovnatelná;
• b) expozice nesouvisí s financováním obytné nebo obchodní nemovitosti a spadá do definic expozic objektového financování, projektového financování nebo komoditního financování stanovených v odstavci 3;
• c) smluvní ujednání upravující závazek související s expozicí poskytují instituci značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, které tato aktiva vytvářejí;
• d) primárním zdrojem splácení závazku souvisejícího s expozicí je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost samostatného podnikání.

Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které je k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1.

Tabulka č. 1

Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha takto:

• a) je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat pořízení hmotných aktiv, včetně lodí, letadel, družic, železničních vozů a flotil, a příjmy, které mají být vytvořeny těmito aktivy, plynou ve formě peněžních toků vytvářených konkrétními hmotnými aktivy, která byla financována a zastavena nebo postoupena věřiteli (‚expozice objektového financování‘), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;
• b) je-li účelem specializované úvěrové expozice poskytovat krátkodobé financování rezerv, zásob nebo pohledávek z komodit obchodovaných v obchodním systému, včetně ropy, kovů nebo plodin, a příjem, který mají tyto rezervy, zásoby nebo pohledávky vytvořit, má být výnosem z prodeje dané komodity (‚expozice komoditního financování‘), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;
• c) je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat individuální projekt, buď ve formě investiční výstavby nového zařízení nebo refinancování stávajícího zařízení, s vylepšením nebo bez něj, na vývoj nebo pořízení rozsáhlých, složitých a nákladných zařízení, včetně elektráren, chemických zpracovatelských závodů, dolů, dopravní infrastruktury, infrastruktury životního prostředí a telekomunikační infrastruktury, kdy se instituce poskytující úvěr zaměřuje především na výnosy vytvářené financovaným projektem jako na zdroj splácení i zajištění úvěru (‚expozice projektového financování‘), použijí instituce tyto rizikové váhy:
  • i) 130 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází ve fázi před zahájením provozu;
  • ii) jestliže se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501a, 80 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a uvedená expozice splňuje všechna tato kritéria:
    • 1) existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které by mohly být na újmu věřitelů, včetně omezení, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;
    • 2) dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční ujednání s určitým subjektem na pokrytí potřeb pohotovostního financování a provozního kapitálu po celou dobu trvání financovaného projektu, pokud bylo danému subjektu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;
    • 3) projekt, k němuž se expozice vztahuje, vytváří peněžní toky, které jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru;
    • 4) v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zdroj splácení závazku závisí na jedné hlavní protistraně a tato hlavní protistrana je jedním z těchto subjektů:

      • centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

      • subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

      • podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

    • 5) smluvní ustanovení upravující expozici vůči dlužníkovi představují pro instituci poskytující úvěr vysoký stupeň ochrany v případě selhání dlužníka,
    • 6) hlavní protistrana nebo jiné protistrany, které obdobně splňují kritéria způsobilosti hlavní protistrany, účinně chrání instituci poskytující úvěr před ztrátami vyplývajícími z ukončení projektu;
    • 7) veškerá aktiva a smlouvy nezbytné pro provoz projektu byly zastaveny ve prospěch instituce poskytující úvěr v rozsahu povoleném použitelnými právními předpisy,
    • 8) instituce poskytující úvěr je schopna v případě selhání převzít subjekt dlužníka;
  • iii) 100 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a expozice nesplňuje podmínky stanovené v bodě ii);
• d) pro účely písm. c) bodu ii) bodu 3) se vytvářené peněžní toky nepovažují za předvídatelné, pokud podstatná část příjmů nesplňuje jednu nebo více z těchto podmínek:
  • i) příjmy jsou založeny na dostupnosti, což znamená, že po dokončení výstavby má dlužník, jsou-li splněny smluvní podmínky, nárok na platby od svých smluvních protistran, které pokrývají provozní náklady a náklady na údržbu, náklady na dluhovou službu a výnosy z kapitálu v době, kdy dlužník projekt provozuje, a tyto platby nepodléhají výkyvům poptávky, jako je úroveň provozu, a jsou obvykle upraveny pouze z důvodu nedostatečné výkonnosti nebo nedostupnosti aktiva pro veřejnost;
  • ii) na příjmy se vztahuje regulace míry návratnosti;
  • iii) na příjmy se vztahuje smluvní ujednání o povinnosti úhrady bez ohledu na realizaci odběru;
• e) pro účely písmene c) se provozní fází rozumí fáze, ve které subjekt, který byl speciálně vytvořen za účelem financování projektu nebo je ekonomicky srovnatelný, splňuje obě tyto podmínky:
  • i) subjekt má kladný čistý peněžní tok, který postačuje ke krytí jakéhokoli zbývajícího smluvního závazku;
  • ii) subjekt má klesající dlouhodobý dluh.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem dalšího upřesnění podmínek, za nichž jsou splněna kritéria stanovená v odst. 3 písm. c) bodě ii).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

53) Článek 123 se nahrazuje tímto:

Za retailové expozice se považují expozice, které splňují všechna tato kritéria:

• a) expozice je vůči jedné nebo více fyzickým osobám nebo vůči malému nebo střednímu podniku;
• b) celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci, jejím mateřským podnikům a jejím dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše hodnoty nemovitosti, nepřevýší podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit tuto situaci, částku 1 milion EUR;
• c) expozice představuje jednu z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovou expozicí;
• d) dotčená instituce zachází s expozicí ve svém rámci řízení rizik jako s retailovou expozicí konzistentně v průběhu času a způsobem, který je podobný tomu, jak instituce zachází s jinými retailovými expozicemi, a jako takovou ji interně řídí.

K zařazení do kategorie retailových expozic je způsobilá současná hodnota retailové minimální platby pronájmu.

Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k upřesnění přiměřených diverzifikačních metod, podle nichž má být expozice považována za jednu z velkého počtu podobných expozic, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce .

Za retailové expozice se nepovažují tyto expozice:

• a) expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;
• b) dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmeni a);
• c) všechny ostatní expozice ve formě cenných papírů.

Retailovým expozicím uvedeným v odstavci 1 se přidělí riziková váha 75 %, s výjimkou transaktorských expozic, kterým se přidělí riziková váha 45 %.

Není-li u expozice vůči jedné nebo více fyzickým osobám splněno kterékoli z kritérií uvedených v odstavci 1, považuje se tato expozice za retailovou expozici a přidělí se jí riziková váha 100 %.

Odchylně od odstavce 3 se expozicím plynoucím z úvěrů poskytnutých institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) na splacení úvěru udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané instituci a tyto měsíční platby týkající se úvěru odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;
• b) rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním ve prospěch instituce;
• c) měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi úvěry splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b), nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;
• d) maximální původní doba splatnosti úvěru nepřesahuje 10 let.“

54) Vkládá se nový článek, který zní:

U expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. h), nebo u expozic vůči fyzickým osobám, které jsou expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. i), se riziková váha přidělená v souladu s touto kapitolou vynásobí koeficientem 1,5, přičemž výsledná riziková váha nepřesáhne 150 %, jsou-li splněny tyto podmínky:

• a) expozice je denominovaná v jiné měně, než je měna zdroje příjmu dlužníka;
• b) dlužník nemá zajištění svého platebního rizika v důsledku nesouladu měn, a to buď finančním nástrojem, nebo příjmem v cizí měně, který odpovídá měně expozice, nebo součet takových zajištění, která má dlužník k dispozici, kryje méně než 90 % každé splátky u této expozice.

Pokud instituce není schopna tyto expozice s nesouladem měn oddělit, použije se multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 na všechny nezajištěné expozice, u nichž se měna expozic liší od národní měny země bydliště dlužníka.

Pro účely tohoto článku se zdrojem příjmů rozumí jakýkoli zdroj, který dlužníkovi generuje peněžní toky, včetně peněžních toků z poukázaných peněžních prostředků, příjmů z pronájmu nebo platů, s výjimkou výnosů z prodeje aktiv nebo podobných právních kroků ze strany instituce.

Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud dvojice měn uvedená v odst. 1 písm. a) sestává z eura a měny členského státu účastnícího se druhé etapy hospodářské a měnové unie (ERM II), multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 se nepoužije.“

55) Články 124, 125 a 126 se nahrazují tímto:

S expozicí jinou než ADC, která nesplňuje všechny podmínky stanovené v odstavci 3, nebo s jakoukoli částí expozice jiné než ADC, která přesahuje nominální hodnotu zástavního práva k nemovitosti, se zachází takto:

• a) expozici jiné než IPRE se přidělí riziková váha jako expozici vůči dané protistraně, která není zajištěna dotčenou nemovitostí;
• b) expozici IPRE se přidělí riziková váha 150 %.

S expozicí jinou než ADC až do nominální hodnoty zástavního práva k nemovitosti, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, se zachází takto:

• a) je-li expozice zajištěna obytnou nemovitostí,
  • i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1;
  • ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1, pokud splňuje některou z těchto podmínek:
    • 1) nemovitost zajišťující expozici je hlavním bydlištěm dlužníka, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že nemovitost zajišťující expozici je bytová jednotka, která je oddělenou částí v rámci nemovitosti;
    • 2) expozice je expozicí vůči fyzické osobě a je zajištěna obytnou bytovou jednotkou vytvářející příjem, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že daná bytová jednotka je oddělenou částí v rámci nemovitosti, a celkové expozice dané instituce vůči uvedené fyzické osobě nejsou zajištěny více než čtyřmi nemovitostmi, včetně těch, které nejsou obytnými nemovitostmi nebo které nesplňují žádné z kritérií stanovených v tomto bodě, nebo samostatnými bytovými jednotkami v rámci nemovitostí;
    • 3) expozice je expozicí vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;
    • 4) expozice je expozicí vůči společnostem veřejného bydlení nebo neziskovým sdružením, které jsou upraveny zákonem a existují proto, aby sloužily sociálním účelům a nabízely nájemníkům dlouhodobé bydlení;
  • iii) s expozicí IPRE, která nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v bodě ii) tohoto písmene, se zachází v souladu s čl. 125 odst. 2;
• b) je-li expozice zajištěna obchodní nemovitostí, zachází se s ní takto:
  • i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 1;
  • ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 2.

Aby byla expozice zajištěná nemovitostí způsobilá pro zacházení uvedené v odstavci 2, musí splňovat všechny tyto podmínky:

• a) nemovitost zajišťující expozici splňuje některou z těchto podmínek:
  • i) nemovitost byla zcela dokončena;
  • ii) nemovitost je lesem nebo zemědělskou půdou;
  • iii) úvěr je pro fyzickou osobu a nemovitost je buď obytnou nemovitostí ve výstavbě, nebo se jedná o pozemek, na němž má být postavena obytná nemovitost, pokud byl tento plán případně zákonně schválen všemi relevantními orgány a pokud je splněna některá z těchto podmínek:
    • 1) nemovitost neobsahuje více než čtyři obytné bytové jednotky a bude hlavním bydlištěm dlužníka a úvěr pro tuto fyzickou osobu nepředstavuje nepřímé financování expozic ADC;
    • 2) dochází k zapojení ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 a jež mají zákonné pravomoci a schopnost zajistit, aby byly nemovitosti ve výstavbě dokončeny v přiměřené lhůtě, a mají povinnost nebo se právně závazným způsobem zavázaly dokončení zajistit, pokud by výstavba jinak nebyla v této přiměřené lhůtě dokončena; případně existuje rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena;
• b) expozice je zajištěna prvním zástavním právem k nemovitosti, které drží instituce, nebo instituce drží první zástavní právo a každé další zástavní právo nižší úrovně k této nemovitosti;
• c) hodnota nemovitosti nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka;
• d) jsou řádně zdokumentovány veškeré informace požadované při vzniku expozice a pro účely sledování, včetně informací o schopnosti dlužníka splácet a o ocenění nemovitosti;
• e) jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) mohou instituce vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) instituce zavedou zásady upisování týkající se vzniku expozic zajištěných nemovitostmi, které zahrnují posouzení schopnosti dlužníka splácet. Tyto zásady upisování zahrnují relevantní metriky pro toto posouzení a jejich příslušné maximální úrovně.

Odchylně od odst. 3 písm. b) v jurisdikcích, v nichž podřízená zástavní práva zakládají pohledávku držitele týkající se daného kolaterálu, která je právně vymahatelná a představuje účinné snížení úvěrového rizika, mohou být uznána rovněž podřízená zástavní práva držená jinou institucí, než je ta, která drží přednostní zástavní právo, včetně případů, kdy instituce nedrží přednostní zástavní právo nebo nedrží zástavní právo, jehož pořadí je mezi přednostním zástavním právem a podřízenějším zástavním právem, která instituce drží.

Pro účely prvního pododstavce musí pravidla upravující zástavní práva zajistit všechny tyto prvky:

• a) každá instituce, která drží zástavní právo k nemovitosti, může zahájit prodej nemovitosti nezávisle na jiných subjektech, které drží zástavní právo k dané nemovitosti;
• b) pokud není nemovitost prodána ve veřejné dražbě, podniknou subjekty držící přednostní zástavní právo přiměřené kroky k získání reálné tržní hodnoty nebo nejlepší ceny, které mohou za daných okolností samy dosáhnout při výkonu oprávnění k prodeji.

Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic u nevyčerpaných facilit lze uznat zástavní práva, která splňují všechny požadavky na způsobilost stanovené v odstavci 3 a případně v odstavci 4, je-li čerpání v rámci facility podmíněno předchozím nebo souběžným zřízením zástavního práva v rozsahu, v jakém má instituce na toto zástavní právo po čerpání facility nárok s tím, že na něj nemá žádný nárok, pokud není facilita čerpána.

Pro účely čl. 125 odst. 2 a čl. 126 odst. 2 se poměr expozice vůči hodnotě (ETV) vypočítá tak, že se hrubý objem expozice vydělí hodnotou nemovitosti za těchto podmínek:

• a) hrubý objem expozice se vypočítá jako účetní hodnota položky aktiv související s expozicí zajištěnou nemovitostí a jakákoli nevyčerpaná, ale přislíbená částka, která by po čerpání zvýšila hodnotu expozice zajištěné nemovitostí; tento hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění:
  • i) specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110;
  • ii) dodatečných úprav ocenění podle článku 34 souvisejících s investičním portfoliem instituce;
  • iii) částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a
  • iv) dalších snížení kapitálu souvisejících s danou položkou aktiv;
• b) hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění jakéhokoli druhu majetkového či osobního zajištění úvěrového rizika, s výjimkou účtů zastavených vkladů u instituce poskytující úvěr, které splňují všechny požadavky na rozvahové započtení buď podle rámcových dohod o započtení v souladu s články 196 a 206, nebo podle jiných dohod o rozvahovém započtení v souladu s články 195 a 205 a byly bezpodmínečně a neodvolatelně zastaveny pouze pro účel splnění úvěrového závazku souvisejícího s expozicí zajištěnou nemovitostmi;
• c) pro expozice, s nimiž je nutné zacházet v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2, pokud přednostní zástavní právo drží jiná strana než daná instituce a podřízené zástavní právo držené touto institucí je uznáno podle odstavce 4 tohoto článku, se hrubý objem expozice vypočítá jako součet hrubého objemu expozice pro zástavní právo instituce a hrubých objemů expozic pro všechna ostatní zástavní práva stejné nebo vyšší úrovně přednosti, než je pořadí zástavního práva této instituce.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud má instituce více než jednu expozici zajištěnou toutéž nemovitostí a uvedené expozice jsou zajištěny zástavními právy k této nemovitosti, jejichž pořadí následuje po sobě tak, že mezi nimi není žádné zástavní právo držené třetí stranou, zachází se s těmito expozicemi jako s jedinou kombinovanou expozicí a za účelem výpočtu hrubého objemu expozice pro jedinou kombinovanou expozici se sečtou hrubé objemy expozic pro jednotlivé expozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že není-li k dispozici dostatek informací, aby bylo možné určit pořadí ostatních zástavních práv, instituce s těmito zástavními právy zachází tak, jako kdyby byla na stejné úrovni jako podřízené zástavní právo držené institucí. Instituce nejprve určí rizikovou váhu v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo případně čl. 126 odst. 2 (dále jen ‚základní riziková váha‘). Poté pro účely výpočtu rizikově vážených objemů podřízených zástavních práv upraví tuto rizikovou váhu za použití multiplikátoru 1,25. Pokud základní riziková váha odpovídá nejnižšímu koši expozice vůči hodnotě, multiplikátor se nepoužije. Riziková váha vyplývající z vynásobení základní rizikové váhy multiplikátorem 1,25 je omezena na rizikovou váhu, která by se na expozici použila, pokud by nebyly splněny požadavky uvedené v odstavci 3.

Expozice vůči nájemci v rámci leasingové transakce s nemovitostmi, v jejímž rámci je instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, se považují za expozice zajištěné nemovitostmi a zachází se s nimi v souladu se zacházením stanoveným v článku 125 nebo 126, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v tomto článku, za předpokladu, že expozice instituce je zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 9. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 9.

Není-li orgán určený členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které by mohly být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež pověřenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nekonzistentních opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a jakýchkoli jiných relevantních ukazatelů orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně posuzuje, zda jsou rizikové váhy stanovené v článcích 125 a 126 pro expozice zajištěné nemovitostmi nacházejícími se na území členského státu tohoto orgánu náležitě založeny na:

• a) realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;
• b) budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v článku 125 nebo 126 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu tohoto orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v odstavci 3 tohoto článku.

Orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku oznámí EBA a ESRB veškeré úpravy rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedené podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto oznámení poskytnou EBA a ESRB dotčenému členskému státu své stanovisko, v němž mohou v případě potřeby uvést, zda jsou podle jejich názoru úpravy rizikových vah a kritérií doporučeny i pro další členské státy. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku zvýšit rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci, čl. 125 odst. 2 prvním pododstavci, čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci nebo čl. 126 odst. 2 prvním pododstavci nebo stanovit přísnější kritéria, než jsou kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu. Tento orgán nezvýší uvedené rizikové váhy na více než 150 %.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku rovněž snížit procentní podíly hodnoty nemovitosti uvedené v čl. 125 odst. 1 nebo v čl. 126 odst. 1 nebo procentní podíly expozice vůči hodnotě, které definují koš rizikové váhy expozice vůči hodnotě stanovený v čl. 125 odst. 2 tabulce č. 1 nebo v čl. 126 odst. 2 tabulce č. 1. Relevantní orgán zajistí soulad všech košů rizikové váhy expozice vůči hodnotě tak, aby riziková váha nižšího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě nikdy nepřesáhla rizikovou váhu vyššího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odstavce 9, mají instituce pro jejich uplatnění k dispozici šestiměsíční přechodné období.

EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odstavci 9.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pokyny, pokud jde o oba tyto prvky:

• a) faktory, které by mohly ‚nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu‘, jak je uvedeno v odst. 9 druhém pododstavci;
• b) orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 8 při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.

Instituce usazené v jednom členském státě použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 9, na své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu ‚rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena‘, v souladu s odst. 3 písm. a) bodem iii) bodem 2).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

V případě expozice zajištěné obytnou nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu i) nebo ii) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 20 %.

Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 % , se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

• a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné instituce, a
• b) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obytnou nemovitostí.

Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu iii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 .

Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Tabulka č. 1

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce:

• a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. a) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,3 %;
• b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. b) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,5 %.

Instituce mohou rovněž uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňuje odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.

Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro danou třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obytnými nemovitostmi statisticky reprezentativní.

V případě expozice zajištěné obchodní nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu i) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 60 %.

Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

• a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné institucí, a
• b) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obchodní nemovitostí.

Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu ii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 .

Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Tabulka č. 1

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce:

• a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. d) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,3 %;
• b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. e) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,5 %.

Instituce mohou uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku rovněž v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňují odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.

Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obchodními nemovitostmi statisticky reprezentativní.

EBA posoudí, zda je vhodné upravit zacházení s expozicemi zajištěnými obchodními nemovitostmi, včetně expozic IPRE a expozic jiných než IPRE, přičemž zohlední vhodnost rizikových vah a relativní rozdíly v riziku expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, rozdíly v citlivosti vůči riziku expozic IPRE zajištěných obytnými nemovitostmi podle čl. 125 odst. 2 tabulky č. 1 a expozic IPRE zajištěných obchodními nemovitostmi podle tabulky č. 1 tohoto článku a doporučení ESRB týkající se zranitelnosti v odvětví obchodních nemovitostí v Unii. EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 31. prosince 2027.

Na základě zprávy uvedené v prvním pododstavci a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2028 legislativní návrh.“

56) Vkládá se nový článek, který zní:

Expozici ADC se přidělí riziková váha 150 %.

Expozicím ADC souvisejícím s obytnými nemovitostmi může být přidělena riziková váha 100 %, pokud instituce uplatňuje řádné standardy pro vznik a sledování, které splňují požadavky článků 74 a 79 směrnice 2013/36/EU, a pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

• a) významnou část celkového počtu smluv představují právně závazné smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebo nájemní, u nichž kupující nebo nájemce složil podstatnou zálohu v hotovosti, která v případě ukončení smlouvy propadá, nebo u nichž je financování zajištěno rovnocenným způsobem, nebo právně závazné smlouvy o koupi nebo nájmu, zahrnující mimo jiné případy, kdy je platba rozložena do splátek hrazených v závislosti na pokroku výstavby;
• b) podstatná část vlastního kapitálu dlužníka je vystavena riziku, což je představováno odpovídající výší vlastního kapitálu poskytnutého dlužníkem k hodnotě obytné nemovitosti po dokončení;

Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní pojmy ‚podstatná záloha v hotovosti‘, ‚financování zajištěné rovnocenným způsobem‘, ‚významná část celkového počtu smluv‘ a ‚odpovídající výše vlastního kapitálu poskytnutého dlužníkem‘, v nichž zohlední specifika poskytování úvěrů institucemi subjektům veřejného bydlení nebo neziskovým subjektům v celé Unii, které jsou upraveny právními předpisy a existují s cílem sloužit sociálním účelům a nabízet nájemníkům dlouhodobé bydlení.“

57) Článek 127 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Pro účely výpočtu specifických úprav o úvěrové riziko uvedených v prvním pododstavci v případě expozice, která je v okamžiku koupě již v selhání, instituce do výpočtu zahrnou jakýkoli kladný rozdíl mezi částkou, kterou dlužník dluží z titulu dané expozice, a součtem dalšího snížení kapitálu, pokud by byla daná expozice v plném rozsahu odepsána, a jakýchkoli již existujících snížení kapitálu souvisejících s danou expozicí.“

  ;

• b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Pro účely definování zajištěné části expozice, u níž došlo k selhání, jsou kolaterál a záruky způsobilé pro účely snižování úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

  U expozic jiných než IPRE zajištěných obytnými nebo obchodními nemovitostmi v souladu s články 125 a 126 se hodnotě expozice zbývající po specifické úpravě o úvěrové riziko přidělí riziková váha 100 %, pokud došlo k selhání podle článku 178.“

  ;

• c) odstavec 4 se zrušuje.

58) Článek 128 se nahrazuje tímto:

S následujícími expozicemi se zachází jako s podřízenými dluhovými expozicemi:

• a) dluhovými expozicemi, které jsou podřízeny pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů;
• b) kapitálovými nástroji, pokud se tyto nástroje nepovažují za akciové expozice v souladu s čl. 133 odst. 1, a
• c) expozicemi vyplývajícími z držení nástrojů způsobilých závazků instituce, které splňují podmínky stanovené v článku 72b.

Podřízeným dluhovým expozicím se přidělí riziková váha 150 %, pokud se tyto podřízené dluhové expozice neodečítají od kapitálu nebo nepodléhají zacházení podle čl. 72e odst. 5 prvního pododstavce.“

59) Článek 129 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Aniž je dotčen první pododstavec písm. c) tohoto odstavce, do 1. července 2027 se s nepřímými expozicemi vůči úvěrovým institucím bez externího ratingu, které zaručují hypoteční úvěry, až do jejich registrace zachází pro účely uvedeného písmene jako s expozicemi vůči úvěrovým institucím, kterým náleží stupeň úvěrové kvality 1, pokud se jedná o krátkodobé expozice zařazené do stupně A podle článku 121 a zajištěné hypoteční úvěry budou po registraci způsobilé pro preferenční zacházení podle prvního pododstavce písm. d), e) a f) tohoto odstavce.“

• b) v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 směrnice (EU) 2019/2162 mohou pro účely oceňování nemovitostí povolit, aby byla nemovitost oceněna tržní nebo nižší hodnotou, nebo v těch členských státech, jejichž právní předpisy stanoví přísná kritéria pro určení zástavní hodnoty nemovitosti, zástavní hodnotou této nemovitosti bez uplatnění omezení stanovených v čl. 229 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.“

• c) odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

  Krytým dluhopisům, pro které je k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

  Tabulka č. 1

  Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
  Riziková váha	10 %	20 %	20 %	50 %	50 %	100 %

  Krytým dluhopisům, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha na základě rizikové váhy přidělené přednostním nezajištěným expozicím vůči instituci, která je vydává. Pro rizikové váhy se použijí tyto vztahy:

  • a) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 20 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 10 %;
  • aa) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 30 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 15 %;
  • ab) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 40 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 20 %;
  • b) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 50 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 25 %;
  • ba) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 75 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 35 %;
  • c) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 100 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 50 %;
  • d) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 150 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 100 %.“

60) V čl. 132a odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od čl. 92 odst. 4 písm. e) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s kapitolou 6 oddíly 3, 4 nebo 5 této hlavy, v závislosti na daném případu.“

61) V článku 132b se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout podkladové expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování vůči subjektům, jejichž úvěrovým závazkům je přidělena riziková váha 0 % podle této kapitoly, včetně těch subjektů veřejného sektoru, u nichž může být použita riziková váha 0 %, a akciové expozice uvedené v čl. 133 odst. 5, a namísto toho u těchto expozic použít zacházení podle článku 133.“

62) V čl. 132c odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Instituce vypočítají hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty, který splňuje podmínky podle odstavce 3 tohoto článku, jako diskontovanou současnou hodnotu zaručené částky za použití diskontního faktoru, který je odvozen od bezrizikové míry podle čl. 325l odst. 2 nebo případně 3. Hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty mohou snížit o jakékoli ztráty uznané ve vztahu k tomuto příslibu podle příslušného účetního standardu.“

63) Článek 133 se nahrazuje tímto:

Za akciové expozice se považují všechny tyto položky:

• a) veškeré expozice splňující všechny tyto podmínky:
  • i) expozice je neumořitelná v tom smyslu, že návratnosti investovaných prostředků lze dosáhnout pouze prodejem investice nebo prodejem práv k investici nebo likvidací emitenta;
  • ii) expozice nepředstavuje závazek emitenta;
  • iii) expozice vyjadřuje podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;
• b) nástroje, které by se považovaly za položky kapitálu tier 1, pokud by byly vydány institucí;
• c) nástroje, které představují závazek emitenta a splňují kteroukoli z těchto podmínek:
  • i) emitent je schopen vypořádání závazku neomezeně odkládat;
  • ii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise pevně stanoveného počtu akcií emitenta;
  • iii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta a za jinak stejných podmínek je jakákoli změna hodnoty závazku důsledkem změny hodnoty pevně stanoveného počtu akcií emitenta, je s takovou změnou srovnatelná a má stejný směr;
  • iv) držitel nástroje má možnost požadovat vypořádání závazku ve formě akcií, pokud není splněna jedna z těchto podmínek:
    • 1) v případě obchodovaného nástroje instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že nástroj je obchodován na trhu spíše jako dluh emitenta než jako jeho akcie,
    • 2) v případě neobchodovaných nástrojů instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že s nástrojem by mělo být zacházeno jako s dluhovou pozicí;
• d) dluhové závazky a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje strukturované tak, že jejich ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenech a), b) a c), včetně závazků, jejichž výnos je spojen s výnosy akcií;
• e) akciové expozice, které jsou vedeny jako úvěr, ale vyplývají z kapitalizace pohledávky provedené v rámci řádné realizace nebo restrukturalizace dluhu.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) bodu iii) jsou zahrnuty závazky, které vyžadují nebo umožňují vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta, u nichž se změna peněžní hodnoty závazku rovná změně reálné hodnoty pevně stanoveného počtu akcií vynásobené určitým faktorem, přičemž tento faktor i uvedený počet akcií jsou pevně stanoveny.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) bodu iv) může instituce, je-li splněna jedna z podmínek v něm stanovených, s předchozím svolením příslušného orgánu rozložit rizika pro regulatorní účely.

S kapitálovými investicemi se nezachází jako s akciovými expozicemi v žádném z těchto případů:

• a) kapitálové investice jsou strukturovány tak, že jejich ekonomická podstata je podobná ekonomické podstatě držených dluhových nástrojů, které nesplňují kritéria stanovená v odstavci 1;
• b) kapitálové investice představují sekuritizované expozice.

Jiným akciovým expozicím, než které jsou uvedeny v odstavcích 4 až 7, se přidělí riziková váha 250 %, pokud se nevyžaduje, aby tyto expozice byly odečteny nebo rizikově váženy v souladu s částí druhou.

Následujícím akciovým expozicím vůči nekótovaným společnostem se přidělí riziková váha 400 %, pokud se nevyžaduje, aby tyto expozice byly odečteny nebo rizikově váženy v souladu s částí druhou:

• a) investicím pro účely krátkodobého opětovného prodeje;
• b) investicím do podniků rizikového kapitálu nebo podobným investicím, které se nabývají s očekáváním významných krátkodobých kapitálových zisků.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se dlouhodobým kapitálovým investicím, včetně investic do akcií podnikových klientů, s nimiž instituce má nebo hodlá navázat dlouhodobý obchodní vztah, a kapitalizace dluhu pro účely restrukturalizace společnosti přidělí riziková váha v souladu s odstavcem 3 nebo případně 5. Pro účely tohoto článku se dlouhodobou kapitálovou investicí rozumí kapitálová investice, která je držena po dobu tří let nebo déle nebo je učiněna s úmyslem držet ji tři roky nebo déle, jak bylo schváleno vyšším vedením instituce.

Instituce, které získaly předchozí svolení příslušných orgánů, mohou přidělit rizikovou váhu 100 % akciovým expozicím vzniklým v rámci legislativních programů na podporu určitých hospodářských odvětví, a to až do výše části těchto akciových expozic, jež v souhrnu nepřesahuje 10 % kapitálu instituce, které splňují všechny tyto podmínky:

• a) legislativní programy poskytují instituci na tuto investici významné dotace nebo záruky, včetně záruk poskytovaných mezinárodními rozvojovými bankami, veřejnými rozvojovými úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 429a odst. 2 nebo mezinárodními organizacemi;
• b) legislativní programy zahrnují určitou formu státního dohledu;
• c) legislativní programy zahrnují omezení kapitálových investic, jako jsou omezení velikosti a typů podniků, do nichž instituce investuje, přípustné výše vlastnických podílů, zeměpisné umístění a další relevantní faktory, které omezují potenciální riziko investice pro investující instituci.

Akciovým expozicím vůči centrálním bankám se přidělí riziková váha 0 %.

Kapitálová účast, která je vedena jako úvěr, ale vyplynula z kapitalizace dluhu provedené v rámci řádné realizace nebo restrukturalizace dluhu, nesmí být přidělena nižší riziková váha než ta, která by se použila, kdyby se s kapitálovou účastí zacházelo jako s dluhovou expozicí.“

64) V článku 134 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Hotovostním položkám v procesu inkasa se přidělí riziková váha 20 %. Hotovosti ve vlastnictví a držení instituce nebo na cestě a obdobným hotovostním položkám se přidělí riziková váha 0 %.“

65) V článku 135 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Do 10. července 2025 vypracuje ESMA zprávu o tom, zda jsou v metodikách ratingu úvěrového rizika od externích ratingových agentur náležitě zohledněna rizika ESG, a tuto zprávu předloží Komisi.

Komise na základě uvedené zprávy případně do 10. ledna 2026 předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“

66) Článek 138 se mění takto:

• a) doplňuje se nové písmeno, které zní:
  • „g) v případě expozic vůči institucím instituce nepoužije úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, které zahrnuje předpoklady o implicitní státní podpoře, pokud se příslušné úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou netýká instituce, kterou vlastní nebo zřizují a financují ústřední vlády, regionální vlády nebo místní orgány.“
• b) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

  „Pro účely prvního pododstavce písm. g) se v případě jiných institucí než institucí, které vlastní nebo zřizují a financují ústřední vlády, regionální vlády nebo místní orgány, pro něž existují pouze úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou zahrnující předpoklady o implicitní státní podpoře, zachází s expozicemi vůči takovým institucím jako s expozicemi vůči institucím bez úvěrového hodnocení v souladu s článkem 121.

  ‚Implicitní státní podporou‘ se rozumí případy, kdy by ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán jednaly tak, aby věřitelům instituce v případě selhání nebo potíží instituce nevznikly ztráty.“

67) V čl. 139 odst. 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

• „a) úvěrové hodnocení znamená vyšší rizikovou váhu, než kdyby se s expozicí zacházelo jako s expozicí bez ratingu, a dotčená expozice:
  • i) není specializovanou úvěrovou expozicí;
  • ii) je ve všech ohledech rovnocenná nebo podřízená konkrétnímu emisnímu programu nebo facilitě nebo přednostním nezajištěným expozicím daného emitenta;
• b) úvěrové hodnocení znamená nižší rizikovou váhu, než kdyby se s expozicí zacházelo jako s expozicí bez ratingu, a dotčená expozice:
  • i) není specializovanou úvěrovou expozicí;
  • ii) je ve všech ohledech rovnocenná nebo nadřazená konkrétnímu emisnímu programu nebo facilitě nebo přednostním nezajištěným expozicím tohoto emitenta.“

68) Článek 141 se nahrazuje tímto:

Úvěrové hodnocení, které se týká položky v národní měně dlužníka, se nepoužije ke stanovení rizikové váhy expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně.

Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud expozice vznikne prostřednictvím účasti instituce na úvěru, který byl poskytnut nebo byl zaručen proti riziku konverze a převodu mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v čl. 117 odst. 2, jejíž status přednostního věřitele je na trhu uznávaný, lze úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně použít ke stanovení rizikové váhy expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně.

Pro účely prvního pododstavce platí, že pokud je expozice v zahraniční měně zaručena proti riziku konverze a převodu, může být úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně použito pouze pro účely vážení rizika zaručené části této expozice. Té části expozice, která není zaručena, se přidělí riziková váha na základě úvěrového hodnocení dlužníka, které se týká položky v této zahraniční měně.“

69) V článku 142 se odstavec 1 mění takto:

• a) vkládají se nové body, které znějí:
  • „1a) ‚kategorií expozic‘ kterákoli z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a), písm. aa) bodě i) nebo ii), písm. b), písm. c) bodě i), ii) nebo iii), písm. d) bodě i), ii), iii) nebo iv), písm. e), ea), f) nebo g);
  • 1b) ‚expozicí vůči podnikům‘ kterákoli expozice zařazená do kterékoli z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. c) bodě i), ii) nebo iii);
  • 1c) ‚retailovou expozicí‘ kterákoli expozice zařazená do kterékoli z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. d) bodě i), ii), iii) nebo iv);
  • 1d) ‚expozicí vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru‘ kterákoli expozice zařazená do kterékoli z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. aa) bodě i) nebo ii);“
• b) bod 2 se nahrazuje tímto:

  „2) ‚druhem expozic‘ skupina homogenně řízených expozic , které mohou být omezeny na jediný subjekt nebo jedinou podskupinu subjektů v rámci skupiny, pokud je stejný druh expozic v jiných subjektech skupiny řízen odlišně;“

• c) body 4 a 5 se nahrazují tímto:
  • „4) ‚velkým regulovaným subjektem finančního sektoru‘ subjekt finančního sektoru splňující všechny tyto podmínky:
    • a) celková aktiva subjektu, nebo má-li mateřskou společnost, celková aktiva jeho mateřské společnosti vypočítaná na individuálním nebo konsolidovaném základě činí 70 miliard EUR nebo více, přičemž se ke stanovení výše aktiv použije nejnovější auditovaná účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka;
    • b) subjekt podléhá obezřetnostním požadavkům, a to přímo na individuálním nebo konsolidovaném základě nebo nepřímo na základě obezřetnostní konsolidace svého mateřského podniku, v souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2019/2033, směrnicí 2009/138/ES nebo právními obezřetnostními požadavky třetí země, které jsou přinejmenším rovnocenné uvedeným aktům Unie;
  • 5) ‚neregulovaným subjektem finančního sektoru‘ subjekt finančního sektoru, který nesplňuje podmínku uvedenou v bodě 4 písm. b);“
• d) vkládá se nový bod, který zní:
  • „5a) ‚velkým podnikem‘ jakýkoli podnik, který má konsolidovaný roční obrat více než 500 milionů EUR nebo je součástí skupiny, kde celkový roční obrat konsolidované skupiny činí více než 500 milionů EUR;“
• e) doplňují se nové body, které znějí:
  • „8a) ‚přístupem využívajícím modelování úpravy PD/LGD‘ úprava LGD nebo modelování úpravy PD i LGD podkladové expozice;
  • 9) ‚minimální rizikovou váhou poskytovatele zajištění‘ riziková váha použitelná na srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění;
  • 10) ‚uznaným‘ osobním zajištěním úvěrového rizika v případě expozice, u níž instituce uplatňuje přístup IRB za použití vlastních odhadů LGD podle článku 143, osobní zajištění úvěrového rizika, jehož dopad na výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo výše očekávaných ztrát podkladové expozice je zohledněn jednou z následujících metod v souladu s čl. 108 odst. 3:
    • a) přístupem využívajícím modelování úpravy PD/LGD;
    • b) přístupem substituce rizikových parametrů v rámci pokročilého přístupu IRB ve smyslu čl. 192 bodu 5;
  • 11) ‚SA-CCF‘ procentní podíl použitelný podle kapitoly 2 v souladu s čl. 111 odst. 2;
  • 12) ‚IRB-CCF‘ vlastní odhady úvěrového konverzního faktoru.“

  ;

• f) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

  „Pro účely prvního pododstavce bodu 5a) platí, že při posuzování prahové hodnoty obratu musí být tyto částky vykázány, neboť jsou uvedeny v auditované účetní závěrce podniků, nebo v případě podniků, které jsou součástí konsolidovaných skupin, jejich konsolidovaných skupin podle účetního standardu použitelného na nejvyšší mateřský podnik konsolidované skupiny. Údaje musí vycházet z průměrných částek vypočtených za předchozí tři roky nebo z posledních částek, které instituce aktualizuje každé tři roky.“

70) Článek 143 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Předchozí svolení používat přístup IRB včetně vlastních odhadů LGD a IRB-CCF se požaduje pro každou kategorii expozic a pro každý ratingový systém a pro každý přístup použitý k odhadování LGD a CCF.“

• b) v odst. 3 prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) podstatné změny rozsahu použití ratingového systému, ke kterému instituce obdržela svolení k použití;
  • b) podstatné změny ratingového systému, ke kterému instituce obdržela svolení k použití.“
• c) odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

  Instituce uvědomí příslušné orgány o všech změnách ratingových systémů.

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek pro posouzení významnosti použití stávajícího ratingového systému pro jiné dodatečné expozice, na něž se daný ratingový systém dosud nevztahuje, a změn ratingových systémů v rámci přístupu IRB.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

71) Článek 144 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno f) se nahrazuje tímto:
    • „f) instituce ověřila všechny ratingové systémy v přiměřeném období, které předcházelo svolení používat daný ratingový systém, posoudila během tohoto období, zda každý ratingový systém odpovídá rozsahu použití daného ratingového systému, a učinila u každého ratingového systému nezbytné změny, jež vyplynuly z jejich posouzení;“
  • ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:
    • „h) instituce zařadila a nadále zařazuje každou expozici, která spadá do rozsahu použití ratingového systému, do ratingového stupně nebo seskupení v rámci daného ratingového systému.“

    ;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění metodiky posuzování, podle které mají příslušné orgány posuzovat, zda instituce dodržuje požadavky na použití přístupu IRB.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

72) Článek 147 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Každá expozice se zařadí do jedné z těchto kategorií expozic:

  • a) expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám;
  • aa) expozice vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru se zařadí do těchto kategorií expozic:
    • i) expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům;
    • ii) expozice vůči subjektům veřejného sektoru;
  • b) expozice vůči institucím;
  • c) expozice vůči podnikům se zařadí do těchto kategorií expozic:
    • i) obecné expozice vůči podnikům;
    • ii) specializované úvěrové expozice;
    • iii) pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu;
  • d) retailové expozice se zařadí do těchto kategorií expozic:
    • i) kvalifikované revolvingové retailové expozice (‚QRRE‘);
    • ii) retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi;
    • iii) retailové pohledávky nabyté za úplatu;
    • iv) ostatní retailové expozice;
  • e) akciové expozice;
  • ea) expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování;
  • f) položky představující sekuritizované pozice;
  • g) jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku.“

  ;

• b) v odstavci 3 se zrušuje písmeno a);
• c) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se expozice vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru zařadí do kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku, pokud se s uvedenými expozicemi zachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám v souladu s článkem 115 nebo 116.“

  ;

• d) v odstavci 4 se zrušují písmena a) a b);
• e) odstavec 5 se mění takto:
  • i) v písmeni a) se bod ii) nahrazuje tímto:
    • „ii) expozice vůči malému nebo střednímu podniku, pokud celková částka, kterou dlužící klient nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci a mateřským podnikům a jejím dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřevyšuje až do výše hodnoty nemovitosti, podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem ověřit výši takové expozice, částku 1 milion EUR;
    • iii) expozice zajištěné obytnými nemovitostmi, včetně prvních a následných zástavních práv, termínovaných úvěrů, revolvingových neúčelových hypotečních úvěrových linek a expozic uvedených v čl. 108 odst. 4 a 5, bez ohledu na velikost expozice, za předpokladu, že se jedná o jednu z těchto expozic:
      • 1) expozice vůči fyzické osobě,
      • 2) expozice vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;“

    ,

  • ii) písmeno c) se nahrazuje tímto:
    • „c) nejsou řízeny individuálně do té míry jako expozice zařazené do kategorií expozic uvedených v odst. 2 písm. c) bodech i), ii) nebo iii);“

    ,

  • iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Expozice splňující všechny podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě iii) a písm. b), c) a d) tohoto odstavce se zařadí do kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. d) bodě ii).

    Odchylně od třetího pododstavce tohoto odstavce mohou příslušné orgány vyloučit z kategorie expozic podle odst. 2 písm. d) bodu ii) úvěry fyzickým osobám, které zřídily zástavní právo k více než čtyřem nemovitostem nebo bytovým jednotkám, včetně úvěrů fyzickým osobám uvedeným v čl. 108 odst. 4, a zařadit tyto úvěry do jedné z kategorií expozic uvedených v odst. 2 písm. c) bodech i), ii) nebo iii).“

    ;

• f) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Do kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. d) bodu i) se zařadí retailové expozice, jež náleží k druhu expozic splňujícímu všechny tyto podmínky:

  • a) u tohoto druhu expozic se jedná o expozice vůči jedné nebo více fyzickým osobám;
  • b) u tohoto druhu expozic se jedná o nezajištěné revolvingové expozice, které, pokud nejsou čerpány okamžitě a bezpodmínečně, může instituce zrušit;
  • c) u tohoto druhu expozic činí maximální expozice vůči jedné fyzické osobě 100000 EUR nebo méně;
  • d) tento druh expozic vykazuje nízkou volatilitu ztrátovosti ve srovnání s průměrnou ztrátovostí, zejména v nízkých pásmech PD;
  • e) zacházení s expozicemi zařazenými do tohoto druhu expozic jako s kvalifikovanou revolvingovou retailovou expozicí je v souladu s charakteristikami podkladového rizika daného druhu expozice .

  U zajištěných úvěrových příslibů spojených s účtem, na který se převádí plat, se odchylně od prvního pododstavce písm. b) nepoužije podmínka nezajištěnosti. V takovém případě se při odhadech LGD nepřihlíží k výnosům z tohoto kolaterálu.

  Instituce v rámci kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. d) bodu i) zjistí, ve kterých případech se jedná o transaktorské expozice (‚QRRE transaktor‘) a ve kterých se nejedná o transaktorské expozice (‚QRRE revolver‘). Jako QRRE revolver se označují zejména expozice QRRE s historií splácení kratší než 12 měsíců.“

  ;

• g) odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

  Pokud nejsou expozice uvedené v čl. 133 odst. 1 zařazeny do kategorie expozic podle odst. 2 písm. ea) tohoto článku, zařadí se do kategorie expozic podle odst. 2 písm. e) tohoto článku.

  Jakýkoli úvěrový závazek, který není zařazen do kategorií expozic uvedených v odst. 2 písm. a), písm. aa) bodech i) nebo ii), písm. b), písm. d) bodech i), ii), iii) nebo iv), písm. e), ea) nebo f), se zařadí do jedné z kategorií expozic uvedených v písm. c) bodech i), ii) nebo iii) uvedeného odstavce.“

  ;

• h) v odstavci 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Tyto expozice se zařadí do kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. c) bodě ii) a rozdělí se do těchto kategorií: ‚projektové financování‘ (PF), ‚objektové financování‘ (OF), ‚komoditní financování‘ (CF) a ‚nemovitosti vytvářející příjem‘ (IPRE).“

  ;

• i) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

  • a) kategorizace na PF, OF a CF v souladu s definicemi v kapitole 2;
  • b) určení kategorie IPRE, zejména upřesnění, které expozice ADC a expozice zajištěné nemovitostmi smějí nebo musí být klasifikovány jako IPRE.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění podmínek a kritérií pro zařazování expozic do kategorií uvedených v odstavci 2 a v případě potřeby pro další upřesnění těchto kategorií expozic.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

73) Článek 148 se mění takto:

• a) odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Instituce, která má svolení uplatňovat přístup IRB v souladu s čl. 107 odst. 1, uplatňuje společně s jakýmkoli mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky přístup IRB alespoň pro jednu z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a), písm. aa) bodech i) nebo ii), písm. b), písm. c) bodech i), ii) nebo iii), písm. d) bodech i), ii), iii) nebo iv) a písm. g). Jakmile instituce zavede přístup IRB pro určitý druh expozic v rámci určité kategorie expozic, učiní tak u všech expozic v rámci dané kategorie expozic, ledaže obdržela svolení příslušného orgánu trvale používat standardizovaný přístup v souladu s článkem 150.

  S předchozím svolením příslušných orgánů může zavádění přístupu IRB probíhat postupně napříč jednotlivými druhy expozic v rámci určité kategorie expozic v rámci téže obchodní jednotky a napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny nebo pro použití vlastních odhadů LGD nebo pro použití IRB-CCF.

  Příslušné orgány stanoví lhůtu, během níž jsou instituce a jakýkoli mateřský podnik a jeho dceřiné podniky povinny zavést přístup IRB pro všechny expozice v rámci určité kategorie expozic napříč různými druhy expozic v rámci téže obchodní jednotky a napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny nebo pro použití vlastních odhadů LGD nebo pro použití IRB-CCF. Stanovenou lhůtu musí příslušné orgány považovat za odpovídající vzhledem k povaze a rozsahu činností dotčené instituce nebo jakéhokoli mateřského podniku a jeho dceřiných podniků a počtu a povaze ratingových systémů, které mají být zavedeny.

  Instituce zavedou přístup IRB v souladu s podmínkami stanovenými příslušnými orgány. Příslušný orgán navrhne uvedené podmínky tak, aby zajistily, že se flexibilita uvedená v odstavci 1 nepoužívá selektivně za účelem snížení kapitálových požadavků u těch druhů expozic nebo obchodních jednotek, které teprve mají být zahrnuty do přístupu IRB nebo do použití vlastních odhadů LGD nebo použití IRB-CCF.“

  ;

• b) odstavce 4, 5 a 6 se zrušují.

74) V čl. 149 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že použití standardizovaného přístupu se nenavrhuje s cílem provádět regulatorní arbitráž, včetně nepatřičného snížení kapitálových požadavků instituce, je nezbytné na základě povahy a složitosti jejích celkových expozic tohoto druhu a nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit riziko;“.

75) Článek 150 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Instituce použijí standardizovaný přístup pro všechny tyto expozice:

  • a) expozice zařazené do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e);
  • b) expozice zařazené do kategorií expozic nebo patřící do druhů expozic v určité kategorii expozic, pro které instituce neobdržely předchozí svolení příslušných orgánů používat přístup IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát.

  Instituce, která má svolení používat přístup IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro danou kategorii expozic, může s předchozím svolením příslušného orgánu použít standardizovaný přístup pro některé druhy expozic v rámci této kategorie expozic, včetně expozic zahraničních poboček a různých skupin produktů, pokud jsou tyto druhy expozic nevýznamné z hlediska velikosti a vnímaného rizikového profilu.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Kromě expozic uvedených v odst. 1 druhém pododstavci může instituce s předchozím svolením příslušného orgánu použít standardizovaný přístup pro následující expozice, pokud se přístup IRB v rámci téže kategorie expozic uplatňuje na jiné druhy expozic:

  • a) expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států a vůči jejich regionálním vládám a místním orgánům a subjektům veřejného sektoru za předpokladu, že:
    • i) neexistuje rozdíl v riziku expozic vůči této ústřední vládě a centrální bance a uvedených jiných expozic v důsledku zvláštních veřejnoprávních ustanovení a
    • ii) expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám je podle čl. 114 odst. 2 nebo 4 přidělena riziková váha 0 %;
  • b) expozice instituce vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem nebo dceřiným podnikem jejího mateřského podniku, za předpokladu, že tato protistrana je institucí nebo finanční holdingovou společností, smíšenou finanční holdingovou společností, finanční institucí, společností spravující aktiva nebo podnikem pomocných služeb, na něž se vztahují odpovídající obezřetnostní požadavky, nebo podnikem propojeným vztahem ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU;
  • c) expozice mezi institucemi, které splňují požadavky stanovené v čl. 113 odst. 7.

  Instituce, které je povoleno používat přístup IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic pouze u některých druhů expozic v rámci určité kategorie expozic, použije standardizovaný přístup i na zbývající druhy expozic v rámci této kategorie expozic.

  Kromě expozic uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku a v tomto odstavci může instituce použít standardizovaný přístup pro expozice vůči církvím a náboženským společenstvím, které splňují požadavky stanovené v čl. 115 odst. 3.“

  ;

• c) odstavec 2 se zrušuje;
• d) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Do 10. července 2028 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž blíže upřesní, jaké druhy expozic jsou nepodstatné z hlediska velikosti a vnímaného rizikového profilu.“

  ;

• e) odstavce 3 a 4 se zrušují.

76) Článek 151 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko u expozic, které náleží do jedné z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a), písm. aa) bodech i) nebo ii), písm. b), písm. c) bodech i), ii) nebo iii), písm. d) bodech i), ii), iii) nebo iv) a písm. g), se vypočítají v souladu s pododdílem 2, pokud nejsou tyto expozice odečteny od kapitálu nebo se na ně nevztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci.“

  ;

• b) odstavec 4 se zrušuje;
• c) odstavce 7, 8 a 9 se nahrazují tímto:

  Pro retailové expozice instituce stanoví v souladu s článkem 143 a oddílem 6 své vlastní odhady LGD, a je-li to relevantní na základě čl. 166 odst. 8 a 8b, IRB-CCF. Pokud čl. 166 odst. 8 a 8b neumožňuje použití IRB-CCF, použije instituce SA-CCF.

  Pro níže uvedené expozice použije instituce hodnoty LGD stanovené v čl. 161 odst. 1 a SA-CCF v souladu s čl. 166 odst. 8, 8a a 8b:

  • a) expozice zařazené do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. b);
  • b) expozice vůči subjektům finančního sektoru jiné než uvedené v písm. a) tohoto pododstavce;
  • c) expozice vůči velkým podnikům nezařazené do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. c) bodě ii).

  Pro expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a), písm. aa) bodech i) nebo ii) a písm. c) bodech i), ii) nebo iii), s výjimkou expozic uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, použije instituce hodnoty LGD stanovené v čl. 161 odst. 1 a SA-CCF v souladu s čl. 166 odst. 8, 8a a 8b, pokud u nich nebylo povoleno používat vlastní odhady LGD a IRB-CCF v souladu s odstavcem 9 tohoto článku.

  Pro expozice uvedené v odst. 8 druhém pododstavci tohoto článku příslušný orgán institucím povolí, aby používaly vlastní odhady LGD a případně IRB-CCF podle čl. 166 odst. 8 a 8b v souladu s článkem 143 a oddílem 6.“

  ;

• d) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  V případě expozic ve formě akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování, které patří do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. ea), použijí instituce zacházení stanovené v článku 152, pokud nejsou tyto expozice odečteny od kapitálu nebo se na ně nevztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci.“

77) Článek 152 se mění takto:

• a) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Odchylně od čl. 92 odst. 4 písm. e) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu kolektivního investování jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s kapitolou 6 oddíly 3, 4 nebo 5 této hlavy, v závislosti na daném případu.“

  ;

• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Instituce, které uplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a které nepoužívají metody stanovené v této kapitole, případně v kapitole 5 pro všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování či pro jejich části, vypočítají objemy rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro všechny uvedené podkladové expozice nebo jejich části v souladu s těmito zásadami:

  • a) pro podkladové expozice, které by byly zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e), použijí instituce standardizovaný přístup stanovený v kapitole 2;
  • b) pro expozice, které jsou zařazeny do položek představujících sekuritizované pozice uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. f), použijí instituce zacházení stanovené v článku 254, jako by tyto expozice držely přímo uvedené instituce;
  • c) pro všechny ostatní podkladové expozice použijí instituce standardizovaný přístup stanovený v kapitole 2.“

78) Článek 153 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Objemy rizikově vážených expozic pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, expozice vůči institucím a expozice vůči podnikům“

  ;

• b) odstavec 1 se mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „S výhradou použití zvláštního zacházení stanoveného v odstavcích 2 a 4 se objemy rizikově vážených expozic pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, expozice vůči institucím a expozice vůči podnikům vypočítají podle těchto vzorců:“

    ;

  • ii) bod iii) se nahrazuje tímto:
    • „iii) jestliže 0 < PD < 1, pak:

    kde:

    N

    = kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. N(x) se rovná pravděpodobnosti, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné x;

    G

    = inverzní funkce ke kumulativní distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. jestliže x = G(z), hodnota x je taková, že N(x) = z;

    R

    = koeficient korelace, který je definován jako:

    b

    = faktor splatnosti, který je definován jako:

    b = 0,11852 – 0,05478 ∙ lnPD²;

    M

    = splatnost vyjádřená v letech a vypočítaná v souladu s článkem 162.“

    ;

• c) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Pro expozice vůči velkým regulovaným subjektům finančního sektoru a neregulovaným subjektům finančního sektoru se při výpočtu rizikových vah těchto expozic koeficient korelace R uvedený v odst. 1 bodě iii), případně v odstavci 4 vynásobí koeficientem 1,25.“

  ;

• d) odstavec 3 se zrušuje;
• e) odstavec 9 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění způsobu, jakým mají instituce zohlednit faktory uvedené v odst. 5 druhém pododstavci při přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

79) Článek 154 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se bod ii) nahrazuje tímto:
  • „ii) jestliže PD < 1, pak:

    kde:

    N

    = kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. N(x) se rovná pravděpodobnosti, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné x;

    G

    = inverzní funkce ke kumulativní distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. jestliže x = G(z), hodnota x je taková, že N(x) = z;

    R

    = koeficient korelace, který je definován jako:

    “;

• b) odstavec 2 se zrušuje;
• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  V případě retailových expozic, které nejsou v selhání a jsou zajištěny nebo částečně zajištěny obytnými nemovitostmi, se číselný údaj ze vzorce koeficientu korelace v odstavci 1 nahradí koeficientem korelace R s hodnotou 0,15.

  Riziková váha vypočtená pro expozici částečně zajištěnou obytnou nemovitostí podle odst. 1 bodu ii), s přihlédnutím ke koeficientu korelace R, jak je stanoveno v prvním pododstavci tohoto odstavce, se použije na zajištěnou i na nezajištěnou část dané expozice.“

• d) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  V případě expozic QRRE, které nejsou v selhání, se číselný údaj ze vzorce koeficientu korelace v odstavci 1 nahradí koeficientem korelace R s hodnotou 0,04.

  Příslušné orgány posuzují relativní volatilitu ztrátovosti QRRE náležejících do téhož druhu expozic i souhrnné kategorie expozic QRRE a informace o typických charakteristikách této ztrátovosti poskytují členským státům a EBA.“

80) Článek 155 se zrušuje.

81) V článku 157 se doplňuje nový odstavec, který zní:

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

• a) metodiku výpočtu objemu rizikově vážené expozice pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu, včetně uznání snížení úvěrového rizika v souladu s čl. 160 odst. 4, a podmínky pro použití vlastních odhadů a parametrů záložního přístupu;
• b) posouzení kritéria nepodstatnosti pro daný druh expozic, jak je uvedeno v odstavci 5.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

82) Článek 158 se mění takto:

• a) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Očekávaná ztráta (EL) a výše očekávaných ztrát pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru a pro retailové expozice se vypočítají podle následujících vzorců:

  Očekávaná ztráta (EL) = PD * LGD

  Výše očekávaných ztrát = EL znásobená hodnotou expozice.

  U expozic, u nichž došlo k selhání, (PD = 100 %) a pro které instituce používají vlastní odhady LGD, se EL rovná EL_BE, tj. co nejlepšímu vlastnímu odhadu očekávané ztráty u expozice v selhání podle čl. 181 odst. 1 písm. h).“

  ;

• b) odstavce 7, 8 a 9 se zrušují.

83) Článek 159 se nahrazuje tímto:

Instituce odečítá výši očekávaných ztrát expozic uvedených v čl. 158 odst. 5, 6 a 10 od součtu všech těchto položek:

• a) obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi vypočítané v souladu s článkem 110;
• b) dodatečné úpravy ocenění v důsledku selhání protistrany stanovené v souladu s článkem 34 a související s expozicemi, pro něž se výše očekávaných ztrát vypočítávají v souladu s čl. 158 odst. 5, 6 a 10;
• c) další snížení kapitálu vztahující se k těmto expozicím s výjimkou odpočtů provedených podle čl. 36 odst. 1 písm. m).

Pokud je výsledkem výpočtu provedeného postupem podle prvního pododstavce kladná hodnota, označuje se výsledná hodnota jako ‚přebytek podle IRB‘. Pokud je výsledkem výpočtu provedeného postupem podle prvního pododstavce záporná hodnota, označuje se výsledná hodnota jako ‚deficit podle IRB‘.

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zacházejí instituce s diskonty určenými v souladu s čl. 166 odst. 1 z rozvahových expozic nabytých v selhání stejně jako se specifickými úpravami o úvěrové riziko. Diskonty z rozvahových expozic nabytých nikoli v selhání nesmí být do výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB zahrnuty. Specifické úpravy o úvěrové riziko pro expozice v selhání se nepoužijí na pokrytí výše očekávaných ztrát u jiných expozic. Do výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB se nezahrnuje výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice a obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi.“

84) V části třetí se v oddíle 4 „PD, LGD a splatnost“ vkládá nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl - 1 Expozice kryté zárukami poskytnutými ústředními vládami a centrálními bankami členských států nebo ECB

Pro účely kapitoly 3, a zejména s ohledem na čl. 160 odst. 1, čl. 161 odst. 4, čl. 164 odst. 4 a čl. 166 odst. 8c platí, že pokud je expozice kryta způsobilou zárukou poskytnutou ústřední vládou nebo centrální bankou nebo ECB, neuplatní se minimální vstupní prahy PD, LGD a CCF na tu část expozice, na niž se tato záruka vztahuje. Na tu část expozice, která není touto zárukou kryta, se však příslušné minimální vstupní prahy PD, LGD a CCF uplatní.“

85) V části třetí hlavě II kapitole 3 oddíle 4 se název pododdílu 1 nahrazuje tímto:

„Expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru“.

86) Článek 160 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  U expozic, které jsou zařazeny do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. b) nebo písm. c) bodech i), ii) nebo iii), výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, zejména pro účely článků 153 a157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, nesmí být hodnota PD pro každou expozici použitá jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát nižší než tato hodnota minimálního vstupního prahu PD: 0,05 %.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  U expozic, které jsou zařazeny do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. aa) bodech i) nebo ii), výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, nesmí být hodnota PD pro každou expozici použitá jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát nižší než tato hodnota minimálního vstupního prahu PD: 0,03 %.“

  ;

• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  U expozice kryté osobním zajištěním úvěrového rizika může instituce, která používá vlastní odhady LGD podle článku 143 jak pro expozici krytou osobním zajištěním úvěrového rizika, tak pro srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, v PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s článkem 183.“

  ;

• d) odstavec 5 se zrušuje;
• e) odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

  Pro účely rizika rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu se PD rovná vlastním odhadům EL pro riziko rozmělnění. Instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu podle článku 143 používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům a je schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jejž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může používat odhady PD vyplývající z tohoto rozkladu. Instituce mohou v hodnotě PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

  Instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu podle článku 143 používat vlastní odhady LGD pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, může zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD za podmínek čl. 161 odst. 3.“

87) Článek 161 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) pro přednostní expozice bez způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika vůči ústředním vládám a centrálním bankám , subjektům finančního sektoru a regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru: 45 %;“
  • ii) vkládá se nové písmeno, které zní:
    • „aa) pro přednostní expozice bez způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika vůči podnikům, které nejsou subjekty finančního sektoru: 40 %;“
  • iii) písmeno c) se zrušuje,
  • iv) písmeno e) se nahrazuje tímto:
    • „e) pro přednostní pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, pokud instituce není schopna odhadnout hodnoty PD nebo pokud vlastní odhady PD nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6: 40 %;“
  • v) písmeno g) se nahrazuje tímto:
    • „g) pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu: 100 %.“

    ;

• b) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

  U expozice kryté osobním zajištěním úvěrového rizika může instituce, která používá vlastní odhady LGD podle článku 143 jak pro expozici krytou osobním zajištěním úvěrového rizika, tak pro srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, v LGD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s článkem 183.

  U expozic, které jsou zařazeny do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. c) bodech i), ii) nebo iii), výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, a zejména pro účely čl. 153 odst. 1 bodu iii), článku 157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, pokud se používají vlastní odhady LGD, nesmí být hodnoty LGD pro každou expozici použité jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát nižší než tyto minimální vstupní prahy LGD vypočítané v souladu s odstavcem 6 tohoto článku.

  Tabulka č. 1

  Minimální vstupní prahy LGD (LGDfloor) pro expozice zařazené do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. c) bodech i), ii) nebo iii)
  Expozice bez způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika (LGDU-floor)	Expozice plně zajištěná způsobilým majetkovým zajištěním úvěrového rizika (LGDS-floor)
  25 %	finanční kolaterál	0 %
  	pohledávky	10 %
  	obytné nemovitosti nebo obchodní nemovitosti	10 %
  	ostatní hmotný kolaterál	15 %

  “

• c) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  U expozic, které jsou zařazeny do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. aa) bodech i) nebo ii), výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, a zejména pro účely čl. 153 odst. 1 bodu iii), článku 157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, pokud se používají vlastní odhady LGD, nesmí být hodnota LGD použitá jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát pro expozice bez způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika nižší než tato hodnota minimálního vstupního prahu LGD: 5 %.

  Pro účely odstavce 4 tohoto článku se minimální vstupní prahy LGD pro expozice plně zajištěné způsobilým majetkovým zajištěním úvěrového rizika uvedené v tabulce č. 1 v tomto odstavci použijí, pokud se hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika po použití příslušných koeficientů volatility H_c a H_fx v souladu s článkem 230 rovná hodnotě podkladové expozice nebo je vyšší.

  Pro účely odstavce 4 tohoto článku a pro účely uplatnění relevantních souvisejících úprav s použitím koeficientů H_c a H_fx v souladu s článkem 230 je majetkové zajištění úvěrového rizika způsobilé podle této kapitoly. V takovém případě se typem majetkového zajištění úvěrového rizika ‚ostatní hmotný kolaterál‘ v článku 230 tabulce 1 rozumí ‚ostatní hmotný a jiný způsobilý kolaterál‘.

  Příslušný minimální vstupní práh LGD (LGD_floor) pro expozici částečně zajištěnou majetkovým zajištěním úvěrového rizika se vypočítá jako vážený průměr hodnoty LGD_U-floor pro část expozice bez majetkového zajištění úvěrového rizika a hodnoty LGD_S-floor pro plně zajištěnou část expozice takto:

  kde:

  LGD_U-floor a LGD_S-floor jsou příslušné minimální prahy uvedené v tabulce č. 1;

  E , E_S , E_U a H_E se určují podle článku 230.

  Pokud instituce, která používá vlastní odhady LGD pro daný druh nezajištěných expozic vůči podnikům a nezajištěných expozic vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru, není schopna ve vlastním odhadu LGD zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika zajišťujícího jednu z expozic tohoto druhu, mimo jiné kvůli nedostatku údajů o výtěžcích z daného majetkového zajištění úvěrového rizika, může použít vzorec stanovený v článku 230 s tím, že LGD_U je v uvedeném vzorci vlastním odhadem LGD instituce pro nezajištěné expozice. V takovém případě se majetkové zajištění úvěrového rizika považuje v souladu s kapitolou 4 za způsobilé a vlastní odhady LGD instituce použité jako LGD_U se vypočítají na základě podkladových ztrát vyjma jakýchkoli výtěžků z daného majetkového zajištění úvěrového rizika.“

88) Článek 162 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  U expozic, pro které instituce neobdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD, se splatnost (M) uplatňuje konzistentně a stanoví se buď na 2,5 roku, s výjimkou expozic vyplývajících z transakcí s financováním cenných papírů, pro které je M 0,5 roku, nebo se vypočte v souladu s odstavcem 2 .“

  ;

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „U expozic, na které instituce uplatňuje vlastní odhady LGD, se hodnota splatnosti (M) vypočítá za použití období vyjádřených v letech, jak je stanoveno v tomto odstavci a za dodržení odstavců 3, 4 a 5 tohoto článku. M není delší než pět let kromě případů uvedených v čl. 384 odst. 2, kde se použije M vymezená podle daného článku. M se v každém z těchto případů vypočítá následujícím způsobem:“

    ;

  • ii) vkládají se nová písmena, která znějí:
    • „da) v případě zajištěných úvěrových transakcí, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti těchto transakcí, přičemž nesmí být kratší než 20 dní; pro vážení splatnosti se použije pomyslná hodnota každé transakce;
    • db) v případě rámcové dohody o započtení zahrnující více než jeden druh transakcí odpovídající písmeni c), d) nebo da) tohoto odstavce odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti těchto transakcí, přičemž nesmí být kratší než nejdelší období držení, vyjádřené v letech, použitelné na tyto transakce, jak je stanoveno v čl. 224 odst. 2, buď 10, nebo 20 dnů podle konkrétního případu; pro vážení splatnosti se použije pomyslná hodnota každé transakce;“
  • iii) písmeno f) se nahrazuje tímto:
    • „f) v případě jiných nástrojů než uvedených v tomto odstavci nebo pokud instituce není schopna vypočítat M v souladu s pokyny v písmeni a), odpovídá M maximální zbytkové době v letech, která je dlužníkovi povolena pro splnění jeho smluvních závazků, včetně jistiny, úroků a poplatků, přičemž nesmí být kratší než 1 rok;“
  • iv) písmena i) a j) se nahrazují tímto:
    • „i) v případě institucí, které používají k výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA u transakcí s danou protistranou přístupy uvedené v čl. 382a odst. 1 písm. a) nebo b), nesmí být M podle čl. 92 odst. 4 písm. a) nebo g) pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro riziko protistrany u stejných transakcí větší než hodnota 1 ve vzorci stanoveném v čl. 153 odst. 1 bodě iii);
    • j) v případě revolvingových expozic se M určí s použitím maximálního smluvního data ukončení facility; instituce nepoužijí datum splacení stávajícího čerpání, pokud toto datum není maximálním smluvním datem ukončení facility.“

    ;

• c) odstavec 3 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

    „Pokud je dle dokumentace nutné každodenní dozajištění a přecenění a v dokumentaci jsou ustanovení, která umožňují rychlé zpeněžení nebo započtení kolaterálu v případě selhání nebo neprovedení dozajištění, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti těchto transakcí, přičemž nesmí být kratší než jeden den v případě:“

    ;

  • ii) druhý pododstavec se mění takto:
    • 1) písmeno b) se nahrazuje tímto:
      • „b) samolikvidující se krátkodobé transakce financování obchodu a pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, pokud mají příslušné expozice zbytkovou splatnost do jednoho roku;“
    • 2) doplňuje se nové písmeno, které zní:
      • „e) vydané a potvrzené akreditivy, které jsou krátkodobé a mají splatnost kratší než 1 rok a které jsou samolikvidující.“

      ;

• d) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  V případě expozic vůči podnikům usazeným v Unii, které nejsou velkými podniky, se může instituce rozhodnout pro všechny takové expozice stanovovat M tak, jak je stanoveno v odstavci 1, namísto použití odstavce 2.“

• e) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Pro účely vyjádření minimálního počtu dní v letech podle odst. 2 písm. c) až db) a odstavce 3 se minimální počet dní vydělí číslem 365,25.“

89) Článek 163 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, a zejména pro účely článků 154 a 157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, je hodnota PD pro každou expozici, která se používá jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát, rovna vyšší z hodnot jednoleté PD spojené s interním stupněm nebo seskupením dlužníků, jimž je retailová expozice přiřazena, a těchto minimálních vstupních prahů PD:

  • a) 0,1 % pro ‚QRRE revolver‘;
  • b) 0,05 % pro retailové expozice, které nejsou ‚QRRE revolver.‘“
• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  U expozice kryté osobním zajištěním úvěrového rizika může instituce, která pro srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění používá vlastní odhady LGD podle článku 143, v PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s článkem 183.“

90) Článek 164 se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Instituce stanovují vlastní odhady LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v oddíle 6 této kapitoly a ke svolení příslušných orgánů vydanému podle článku 143. Pro účely rizika rozmělnění se u pohledávek nabytých za úplatu použije hodnota LGD ve výši 100 %. V případě, že je instituce schopna své odhady očekávané ztráty pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu spolehlivě rozkládat na hodnoty PD a LGD, může použít vlastní odhady LGD.

  Instituce, které pro srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění používají vlastní odhady LGD podle článku 143, mohou v LGD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s článkem 183.“

  ;

• b) odstavec 3 se zrušuje;
• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát retailových expozic, a zejména pro účely čl. 154 odst. 1 bodu ii), článku 157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, nesmí být hodnoty LGD pro každou expozici použité jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát nižší než minimální vstupní prahy LGD stanovené v tabulce č. 1 vypočítané v souladu s odstavcem 4a tohoto článku:

  Tabulka č. 1

  Minimální vstupní prahy LGD (LGDfloor) pro retailové expozice
  Expozice bez majetkového zajištění úvěrového rizika (LGDU-floor)		Expozice zajištěná majetkovým zajištěním úvěrového rizika (LGDS-floor)
  Retailová expozice zajištěná obytnou nemovitostí	nepoužije se	Retailová expozice zajištěná obytnou nemovitostí	5 %
  QRRE	50 %	QRRE	nepoužije se
  Jiná retailová expozice	30 %	Jiná retailová expozice zajištěná finančním kolaterálem	0 %
  		Jiná retailová expozice zajištěná pohledávkami	10 %
  		Jiná retailová expozice zajištěná obytnou nebo obchodní nemovitostí	10 %
  		Jiná retailová expozice zajištěná ostatním hmotným kolaterálem	15 %

  “;

• d) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pro účely odstavce 4 platí toto:

  • a) minimální vstupní prahy LGD uvedené v odstavci 4 tabulce č. 1 se použijí na expozice zajištěné majetkovým zajištěním úvěrového rizika, pokud je majetkové zajištění úvěrového rizika podle této kapitoly způsobilé;
  • b) s výjimkou retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi se minimální vstupní prahy LGD uvedené v odstavci 4 tabulce č. 1 tohoto článku použijí na expozice plně zajištěné majetkovým zajištěním úvěrového rizika, pokud se hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika po použití příslušných koeficientů volatility v souladu s článkem 230 rovná hodnotě podkladové expozice nebo je vyšší; pro účely uplatnění relevantních souvisejících úprav s použitím koeficientů H_c a H_fx v souladu s článkem 230 je majetkové zajištění úvěrového rizika způsobilé podle této kapitoly;
  • c) s výjimkou retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi se příslušný minimální vstupní práh LGD pro expozici částečně zajištěnou majetkovým zajištěním úvěrového rizika vypočítá podle vzorce stanoveného v čl. 161 odst. 6;
  • d) u retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi je příslušný minimální vstupní práh LGD stanoven na 5 % bez ohledu na úroveň kolaterálu poskytovaného obytnou nemovitostí.“

  ;

• e) odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

  Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a veškerých dalších relevantních ukazatelů a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhu s nemovitostmi posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 5 tohoto článku pravidelně, alespoň jednou ročně, zda jsou minimální vstupní prahy LGD uvedené v odstavci 4 tohoto článku vhodné pro retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nebo jiné retailové expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na jedné nebo více částech území členského státu tohoto orgánu.

  Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že minimální vstupní prahy LGD uvedené v odstavci 4 nejsou přiměřené, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost minimálních vstupních prahů LGD mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může pro tyto expozice nacházející se na jedné nebo více částech území členského státu tohoto orgánu stanovit vyšší minimální vstupní prahy LGD. Tyto vyšší minimální vstupní prahy LGD mohou být rovněž uplatňovány na úrovni jednoho nebo více segmentů nemovitostí tvořících součást těchto expozic.

  Orgán určený v souladu s odstavcem 5 vyrozumí EBA a ESRB předtím, než učiní jakékoli rozhodnutí podle druhého pododstavce tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB vyšší minimální vstupní prahy LGD podle druhého pododstavce tohoto odstavce zveřejní.

  Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 stanoví vyšší minimální vstupní prahy LGD podle odstavce 6, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.“

91) V části třetí hlavě II kapitole 3 oddíle 4 se zrušuje pododdíl 3.

92) Článek 166 se mění takto:

• a) název se nahrazuje tímto:

  „Expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru a retailové expozice“

  ;

• b) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Hodnota expozice podrozvahových položek, které nejsou kontrakty uvedenými v příloze II, se vypočítá buď pomocí IRB-CCF, nebo SA-CCF v souladu s odstavci 8a a 8b tohoto článku a čl. 151 odst. 8.

  Pokud byly sekuritizovány pouze vyčerpané zůstatky revolvingových facilit, instituce zajistí, že i nadále budou držet požadovanou výši kapitálu vůči nevyčerpaným zůstatkům spojeným se sekuritizací.

  Instituce, která neobdržela svolení použít IRB-CCF, vypočítá hodnotu expozice tak, že se přislíbená, ale nevyčerpaná částka vynásobí příslušným SA-CCF.

  Instituce, která používá IRB-CCF, vypočítá hodnotu expozice pro nevyčerpané přísliby tak, že se nevyčerpaná částka vynásobí IRB-CCF.“

  ;

• c) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Faktorem CCF u expozice, pro niž instituce neobdržela svolení použít IRB-CCF , je SA-CCF stanovený v kapitole 2 pro stejné druhy položek, jak je stanoveno v článku 111. SA-CCF se použije na hodnotu přislíbené, avšak nevyčerpané částky, nebo na hodnotu, která odráží jakékoli možné omezení dostupnosti facility, včetně existence horní hranice potenciální úvěrové částky, která souvisí s vykazovaným peněžním tokem dlužníka, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Je-li facilita tímto způsobem omezena, musí mít instituce zavedeny dostatečné postupy pro sledování a řízení úvěrové linky, které podpoří existenci tohoto omezení.

  Se svolením příslušných orgánů použijí instituce, které splňují požadavky pro použití IRB-CCF podle oddílu 6, IRB-CCF pro expozice vyplývající z nevyčerpaných revolvingových příslibů, na něž se uplatňuje zacházení podle přístupu IRB, a to za předpokladu, že by se na tyto expozice nevztahoval SA-CCF podle standardizovaného přístupu ve výši 100 %. SA-CCF se použije na:

  • a) všechny ostatní podrozvahové položky, zejména nevyčerpané nerevolvingové přísliby;
  • b) expozice, u nichž instituce nesplňuje minimální požadavky pro výpočet IRB-CCF podle oddílu 6 nebo u nichž příslušný orgán k použití IRB-CCF neudělil svolení.

  Pro účely tohoto článku se příslib považuje za ‚revolvingový‘, pokud dlužníkovi umožňuje získat úvěr, v jehož rámci má možnost rozhodnout o tom, jak často a v jakých intervalech bude úvěr čerpat, což mu umožňuje čerpat, splácet a opětovně čerpat úvěry, které mu byly poskytnuty. Za revolvingová se považují smluvní ujednání, která umožňují předčasné splácení a následná opětovná čerpání těchto plateb.

  Pokud se použijí IRB-CCF výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát u expozic vyplývajících z revolvingových příslibů jiných, než jsou expozice zařazené do kategorií expozic v souladu s čl. 147 odst. 2 písm. a), zejména s ohledem na čl. 153 odst. 1, článek 157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, nesmí být hodnota expozice pro každou expozici použitá jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemu rizikově vážené expozice a očekávaných ztrát nižší než součet:

  • a) vyčerpané částky revolvingového příslibu;
  • b) 50 % objemu podrozvahové expozice zbývající nevyčerpané části revolvingového příslibu vypočteného za použití příslušného SA-CCF stanoveného v článku 111.

  Součet písmen a) a b) se označuje jako ‚minimální vstupní práh CCF‘.“

  ;

• d) odstavec 10 se zrušuje.

93) Článek 167 se zrušuje.

94) V čl. 169 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, jak v praxi uplatňovat požadavky na navrhování modelů, kvantifikaci rizika, validaci a uplatňování rizikových parametrů za použití spojitých nebo velmi členěných ratingových stupnic pro každý rizikový parametr.“

95) Článek 170 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Struktura ratingových systémů pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, regionálním vládám, místním orgánů a subjektům veřejné správy splňuje tyto požadavky:“

  ;

• b) v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) rizikové charakteristiky transakce, včetně typů produktu a majetkového zajištění úvěrového rizika, uznaného osobního zajištění úvěrového rizika, opatření souvisejících s poměrem výše úvěru k hodnotě zajištění, sezónních vlivů a pořadí přednosti; instituce explicitně řeší případy, kdy je pro několik expozic použito stejné majetkové či osobní zajištění úvěrového rizika;“.

96) V článku 171 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Instituce použijí při přidělování ratingů časový horizont delší než jeden rok. Rating dlužníka vyjadřuje hodnocení instituce ohledně schopnosti a ochoty dlužníka plnit smluvní závazky navzdory nepříznivým ekonomickým podmínkám nebo výskytu neočekávaných událostí. Ratingové systémy musí být navrženy tak, aby faktorem ovlivňujícím migraci z jednoho stupně nebo seskupení do druhého byly idiosynkratické změny, a pokud pro daný druh expozice představují významný rizikový faktor, změny specifické pro jednotlivá odvětví. Faktorem ovlivňujícím migraci mohou být rovněž vlivy hospodářského cyklu .“

97) V článku 172 se odstavec 1 mění takto:

• a) uvozující věta se nahrazuje tímto:

  „V případě expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozic vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru, expozic vůči institucím a expozic vůči podnikům se zařazování expozic provádí v souladu s těmito kritérii:“

  ;

• b) písmeno d) se nahrazuje tímto:
  • „d) každý samostatný právní subjekt, vůči němuž má instituce expozici, musí být hodnocen samostatně;“
• c) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

  „Pro účely prvního pododstavce písm. d) mají instituce patřičné postupy pro nakládání s jednotlivými dlužícími klienty a skupinami spjatých klientů. Tyto postupy zahrnují postup pro zjištění specifického rizika pozitivní korelace u každého právního subjektu, vůči němuž má instituce expozici.

  Pro účely kapitoly 6 se s transakcemi s protistranami, u nichž bylo zjištěno specifické riziko pozitivní korelace, zachází při výpočtu jejich hodnoty expozice odlišně.“

98) Článek 173 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „V případě expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozic vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru, expozic vůči institucím a expozic vůči podnikům musí proces zařazování expozic splňovat tyto požadavky:“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví metodiky příslušných orgánů pro posuzování integrity procesu zařazování a pravidelného a nezávislého hodnocení rizik.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

99) Článek 174 se mění takto:

• a) uvozující věta se nahrazuje tímto:

  „Instituce používá k zařazování expozic do stupňů či seskupení dlužníků nebo transakcí statistické nebo jiné matematické metody (‚modely‘) . Musí být splněny tyto požadavky:“

  ;

• b) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) model má dobrou schopnost předpovědi a v důsledku jeho použití nejsou zkresleny kapitálové požadavky;“
• c) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

  „Pro účely prvního pododstavce písm. a) tvoří vstupní veličiny adekvátní a účinný základ pro výsledné předpovědi. Model nesmí vykazovat podstatná zkreslení. Mezi vstupy a výstupy modelu existuje funkční vazba, kterou lze případně určit na základě odborného úsudku.“

100) Článek 176 se mění takto:

• a) v odstavci 2 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „V případě expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozic vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru, expozic vůči institucím a expozic vůči podnikům instituce shromažďují a ukládají toto:“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  U expozic, u nichž tato kapitola umožňuje použití vlastních odhadů LGD nebo použití IRB-CCF, ale u nichž instituce nepoužívají vlastní odhady LGD nebo IRB-CCF, instituce shromažďují a ukládají údaje o srovnání skutečných hodnot LGD s hodnotami uvedenými v čl. 161 odst. 1 a skutečných hodnot CCF s hodnotami SA-CCF uvedenými v čl. 166 odst. 8a.“

101) Článek 177 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Scénáře použité podle odstavce 2 zahrnují rovněž faktory rizik ESG, zejména faktory fyzického rizika a rizika přechodu vyplývající ze změny klimatu.

  EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k uplatňování odstavců 2 a 2a.“

  ;

• b) odstavec 3 se zrušuje.

102) Článek 178 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Selhání dlužníka nebo úvěrové facility“

  ;

• b) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) některý podstatný úvěrový závazek dlužníka vůči instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků je více než 90 dní po splatnosti.“

  ;

• c) v odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:
  • „d) instituce souhlasí s úlevou podle článku 47b týkající se úvěrového závazku, pokud je pravděpodobné, že dané opatření povede ke sníženému finančnímu závazku v důsledku podstatného prominutí nebo odkladu splátek jistiny, úroků nebo případně poplatků;“
• d) v odstavci 7 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

  „Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro aktualizaci obecných pokynů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Tato aktualizace zejména náležitě zohlední nutnost motivovat instituce, aby se zapojily do proaktivní, preventivní a smysluplné restrukturalizace dluhu s cílem podpořit dlužníky.

  Při vypracování uvedených obecných pokynů EBA náležitě zohlední potřebu poskytnout institucím dostatečnou flexibilitu při upřesnění toho, co představuje snížený finanční závazek pro účely odst. 3 písm. d).“

103) V čl. 179 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

• „f) s cílem překonat zkreslení zahrne instituce do svých odhadů v co největší možné míře vhodné úpravy; poté, co zahrne vhodnou úpravu, instituce do svých odhadů doplní dostatečnou konzervativní marži týkající se očekávaného rozpětí chyb odhadů; pokud jsou metody a údaje považovány za méně uspokojivé a očekávané rozpětí chyb je větší, pak musí být větší i konzervativní marže.“

104) Článek 180 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními použijí instituce tyto specifické požadavky týkající se odhadu PD pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru, expozice vůči institucím a expozice vůči podnikům:“

    ,

  • ii) písmeno e) se nahrazuje tímto:
    • „e) používá-li instituce k odhadování PD vlastní historické údaje o selháních, potom tyto odhady odrážejí aktuální standardy pro upisování a veškeré rozdíly mezi ratingovým systémem, který tyto údaje poskytl, a aktuálně používaným ratingovým systémem; pokud se změnily standardy pro upisování nebo ratingové systémy, instituce po zahrnutí příslušné úpravy do svých odhadů PD zahrne větší konzervativní marži v souvislosti s očekávaným rozsahem chyb odhadů, který dosud není příslušnou úpravou pokryt.“

    ;

  • iii) písmeno h) se nahrazuje tímto:
    • „h) bez ohledu na to, zda instituce pro účely odhadování PD používá externí, interní nebo sdílené zdroje údajů nebo jejich kombinaci, je délka podkladové historické časové řady alespoň pro jeden z těchto zdrojů minimálně pět let;“
  • iv) doplňuje se nové písmeno, které zní:
    • „i) bez ohledu na metodu použitou pro účely odhadování PD odhadují instituce PD pro každý ratingový stupeň na základě pozorovaného historického průměrného jednoletého poměru selhání, který je aritmetickým průměrem založeným na počtu dlužníků (započítaných váženě); jiné přístupy, včetně expozičně vážených průměrů, nejsou přípustné.“

    ;

  • v) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. h) tohoto odstavce se v případě, že časová řada pro některý ze zdrojů zahrnuje delší období, a v případě, že tyto údaje jsou relevantní, použije toto delší období. Údaje zahrnují reprezentativní skladbu dobrých a špatných let hospodářského cyklu relevantních pro daný druh expozic. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které neobdržely svolení příslušného orgánu podle článku 143 k použití vlastních odhadů LGD nebo použití IRB-CCF, použít při uplatňování přístupu IRB odpovídající údaje za období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než relevantní údaje zahrnou nejméně pět let.“

    ;

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) instituce odhadují hodnoty PD pro stupně nebo seskupení dlužníků či facilit z dlouhodobých průměrů jednoletých poměrů selhání a poměry selhání se na úrovni facility vypočítají pouze tehdy, je-li definice selhání uplatněna na úrovni jednotlivých úvěrových facilit podle čl. 178 odst. 1 druhého pododstavce;“
  • ii) písmeno e) se nahrazuje tímto:
    • „e) bez ohledu na to, zda instituce pro účely odhadování PD používá externí, interní nebo sdílené zdroje údajů nebo jejich kombinaci, je délka podkladové historické časové řady alespoň pro jeden z těchto zdrojů minimálně pět let;“
  • iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. a) vychází PD z pozorovaného historického průměru jednoletého poměru selhání.

    Pro účely prvního pododstavce písm. e) se v případě, že časová řada pro některý ze zdrojů zahrnuje delší období, a v případě, že tyto údaje jsou relevantní, použije toto delší období. Údaje zahrnují reprezentativní skladbu dobrých a špatných let hospodářského cyklu relevantních pro daný druh expozic. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které uplatňují přístup IRB, použít relevantní údaje za dvouleté období. Období, jež musí být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než relevantní údaje zahrnou nejméně pět let.“

    ;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění metodik, podle nichž příslušné orgány posoudí metodiku instituce používanou k odhadům PD podle článku 143.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

105) Článek 181 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmena c) až g) se nahrazují tímto:
    • „c) instituce zohlední stupeň jakékoli závislosti mezi rizikem dlužníka na straně jedné a rizikem majetkového zajištění úvěrového rizika, s výjimkou rámcových dohod o započtení a rozvahového započtení úvěrů a vkladů, nebo jeho poskytovatele na straně druhé;
    • d) při svém posuzování LGD přistupuje instituce konzervativně k nesouladu měn mezi podkladovým závazkem a majetkovým zajištěním úvěrového rizika, s výjimkou rámcových dohod o započtení a rozvahového započtení úvěrů a vkladů;
    • e) pokud odhady LGD zohledňují existenci majetkového zajištění úvěrového rizika, s výjimkou rámcových dohod o započtení a rozvahového započtení úvěrů a vkladů, nejsou tyto odhady založeny výlučně na odhadované tržní hodnotě majetkového zajištění úvěrového rizika;
    • f) pokud odhady LGD berou v úvahu existenci majetkového zajištění úvěrového rizika, s výjimkou rámcových dohod o započtení a rozvahového započtení úvěrů a vkladů, stanoví instituce interní požadavky na řízení, právní jistotu a řízení rizika tohoto majetkového zajištění úvěrového rizika a tyto požadavky se musí obecně shodovat s těmi, které jsou uvedeny v kapitole 4 oddíle 3 pododdíle 1;
    • g) pokud instituce zohledňuje majetkové zajištění úvěrového rizika, s výjimkou rámcových dohod o započtení a rozvahového započtení úvěrů a vkladů, při určování hodnoty expozice pro účely úvěrového rizika protistrany podle kapitoly 6 oddílu 5 nebo 6, žádnou částku, u níž očekává, že bude z daného majetkového zajištění úvěrového rizika získána, nezohlední při odhadech LGD;“
  • ii) písmena i) a j) se nahrazují tímto:
    • „i) poplatky za pozdní platby uložené dlužníkovi před selháním, které se promítly do výkazu zisků a ztrát instituce, se ve stejném rozsahu zahrnou do expozice a výše ztráty dané instituce;
    • j) pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejné správy vycházejí odhady LGD z údajů za minimálně pětileté období, přičemž po zavedení se období každoročně prodlouží o jeden další rok, dokud není dosaženo období minimálně sedmi let v případě alespoň jednoho ze zdrojů údajů; zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tyto údaje relevantní, použije se toto delší období.“

    ;

  • iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce instituce náležitě zohlední částky, které byly získány v průběhu příslušných procesů vymáhání dlužných částek z jakéhokoli druhu majetkového zajištění úvěrového rizika, jakož i osobního zajištění úvěrového rizika, které nespadá do definice v čl. 142 odst. 1 bodě 10.

    Pro účely prvního pododstavce písm. c) se přistupuje konzervativně k případům, u kterých je zjevný vysoký stupeň závislosti.

    Pro účely prvního pododstavce písm. e) zohledňují odhady LGD dopad potenciální neschopnosti institucí získat okamžitou kontrolu nad kolaterálem a realizovat jej.“

    ;

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:
    • „b) zohlednit budoucí čerpání buď ve svých odhadech konverzních faktorů, nebo ve svých odhadech LGD;“
  • ii) za první pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud instituce zahrnou do svých konverzních faktorů budoucí dodatečná čerpání, měly by být tyto faktory v LGD zohledněny v čitateli i jmenovateli. Pokud instituce do svých konverzních faktorů budoucí dodatečná čerpání nezahrnují, měly by být tyto faktory zohledněny pouze v čitateli LGD.“

    ;

  • iii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „V případě retailových expozic vycházejí odhady LGD z údajů za období nejméně pěti let. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které uplatňují přístup IRB, použít relevantní údaje za dvouleté období. Období, jež musí být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než relevantní údaje zahrnou nejméně pět let.“

    ;

• c) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro upřesnění, jak zacházet s jakýmkoli druhem majetkového a osobního zajištění úvěrového rizika pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku a pro účely uplatnění parametrů LGD.

  Pro účely výpočtu ztráty vydá EBA do 31. prosince 2025 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 aktualizované obecné pokyny týkající se:

  • a) pokud jde o případy návratu do stavu ‚mimo selhání‘, upřesnění, jak se má zacházet s umělým peněžním tokem a zda je pro instituce vhodnější diskontovat umělý peněžní tok za skutečné období selhání;
  • b) posouzení, zda jsou kalibrace a uplatnění diskontní sazby vhodné pro výpočet ekonomické ztráty ve všech expozicích.“

106) Článek 182 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno c) se nahrazuje tímto:
    • „c) IRB-CCF institucí odrážejí možnost dodatečných čerpání dlužníkem až do okamžiku, kdy dojde k selhání, a také po tomto okamžiku;“
  • ii) doplňují se nová písmena, která znějí:
    • „g) IRB-CCF institucí se odhadnou za použití přístupu s pevně stanoveným 12měsíčním horizontem;
    • h) IRB-CCF institucí jsou založeny na referenčních údajích, které zohledňují charakteristiky dlužníka, facility a praxi v oblasti řízení bank u expozic, na něž se odhady vztahují.“
  • iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud instituce při pozorování selhání pozorují záporný skutečný konverzní faktor, rovná se skutečný konverzní faktor u uvedených pozorování pro účely výpočtu jejich IRB-CCF nule. Instituce mohou použít informace o záporném skutečném konverzním faktoru v procesu vývoje modelu pro účely rozlišení rizik.

    Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že pokud lze reálně předpokládat silnou pozitivní korelaci mezi četností selhání a velikostí konverzního faktoru, uplatní se v IRB-CCF vyšší konzervativní marže.

    Pro účely prvního pododstavce písm. g) platí, že se každé selhání spojí s příslušnými charakteristikami dlužníka a facility, a to k pevně stanovenému referenčnímu datu definovanému jako 12 měsíců před datem selhání .“

    ;

• b) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Pro účely odst. 1 písm. h) nevychází IRB-CCF uplatněné na konkrétní expozice z údajů, které kombinují účinky rozdílných charakteristik, nebo z údajů získaných z expozic, které vykazují podstatně odlišné rizikové charakteristiky. IRB-CCF jsou založeny na dostatečně homogenních segmentech. Za tímto účelem jsou následující postupy povoleny pouze na základě podrobného přezkumu a odůvodnění ze strany instituce:

  • a) uplatnění podkladových údajů týkajících se středního trhu / malých a středních podniků na velké podnikové dlužníky;
  • b) uplatnění údajů vyplývajících z příslibů s malou nevyužitou omezenou dostupností na facility s velkou nevyužitou omezenou dostupností;
  • c) uplatnění údajů získaných od dlužníků, kteří k referenčnímu datu nesplácejí nebo mají zablokováno další čerpání, na dlužníky, u kterých není žádné nesplácení nebo relevantní omezení známo;
  • d) údaje, které byly ovlivněny změnami ve skladbě výpůjček a jiných úvěrových produktů dlužníků během období sledování, pokud tyto údaje nebyly účinně upraveny odstraněním účinků změn ve skladbě produktů.

  Pro účely odst. 1a písm. d) instituce příslušným orgánům prokáží, že mají podrobné znalosti o dopadu změn ve skladbě produktů pro zákazníky na soubory referenčních údajů o expozicích a související IRB-CCF a že je dopad nevýznamný nebo byl účinně zmírněn v rámci jejich procesu odhadování. V tomto ohledu se za vhodné nepovažuje:

  • a) stanovení minimálních prahů nebo stropů CCF nebo pozorování hodnot expozice, s výjimkou skutečného konverzního faktoru rovného nule, v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem;
  • b) použití odhadů na úrovni dlužníků, které nezohledňují v plném rozsahu příslušné možnosti transformace produktu nebo které nevhodně kombinují produkty s velmi odlišnými charakteristikami;
  • c) úprava pouze podstatných pozorování ovlivněných transformací produktu;
  • d) vyloučení pozorování ovlivněných transformací produktového profilu.

  Instituce zajistí, aby jejich odhady IRB-CCF byly účinně izolovány od potenciálních účinků v oblasti nestability způsobené tím, že facilita je k referenčnímu datu blízko plnému vyčerpání.

  Referenční údaje nesmějí být omezeny nesplacenou částkou jistiny facility nebo dostupným limitem facility. V referenčních údajích musí být zahrnuty naběhlé úroky, ostatní splatné platby a čerpání nad rámec limitů facility.“

  ;

• c) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektů veřejné správy vycházejí odhady konverzních faktorů z údajů za minimálně pětileté období, přičemž po zavedení se období každoročně prodlouží o jeden další rok, dokud není dosaženo období minimálně sedmi let v případě alespoň jednoho ze zdrojů údajů. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tyto údaje relevantní, použije se toto delší období.“

  ;

• d) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Odhady konverzních faktorů pro retailové expozice vycházejí z údajů za minimálně pětileté období. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které uplatňují přístup IRB, použít relevantní údaje za období dvou let. Období, jež má být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden další rok do doby, než odpovídající údaje zahrnou alespoň pět let.“

  ;

• e) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Do 31. prosince 2026 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro upřesnění metodiky, kterou uvedené instituce mají uplatnit při odhadování IRB-CCF.“

107) Článek 183 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Požadavky týkající se hodnocení vlivu osobního zajištění úvěrového rizika na expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru a expozice vůči podnikům, u nichž se používají vlastní odhady LGD, a na retailové expozice“

  ;

• b) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno c) se nahrazuje tímto:
    • „c) záruka je zaznamenaná písemně, je nevypověditelná a neměnná ze strany ručitele, je platná, dokud není závazek plně, co do výše a doby platnosti záruky, splacen, a je na ručiteli právně vymahatelná v jurisdikci, kde ručitel disponuje aktivy, jež by mohla být k výkonu rozsudku obstavena;“
  • ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
    • „d) záruka je bezpodmínečná.“

    ,

  • iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. d) se ‚bezpodmínečnou zárukou‘ rozumí záruka, u níž smlouva o zajištění úvěrového rizika neobsahuje žádné ustanovení, jehož splnění je mimo přímou kontrolu instituce poskytující úvěr a které by ručiteli umožňovalo neplnit včas v případě kvalifikovaného selhání dlužníka nebo v případě neplnění ze strany původního dlužníka . Ustanovení ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika, které stanoví, že nedostatečná náležitá péče nebo podvod ze strany instituce poskytující úvěr ruší nebo snižuje rozsah záruky nabízené ručitelem, nevylučuje, aby tato záruka byla považována za bezpodmínečnou.

    Záruky, u nichž je platba ze strany ručitele podmíněna tím, že instituce poskytující úvěr se musí nejprve domáhat platby u dlužníka, a které se vztahují pouze na ztráty, které zůstávají poté, co instituce tento proces domáhání se platby u dlužníka dokončila, se považují za bezpodmínečné.“

    ;

• c) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Instituce mohou uznat osobní zajištění úvěrového rizika buď použitím přístupu využívajícího modelování úpravy PD/LGD v souladu s tímto článkem a s výhradou požadavku stanoveného v odstavci 4 tohoto článku, nebo přístupu substituce rizikových parametrů v rámci pokročilého přístupu IRB v souladu s článkem 236a a s výhradou požadavků ohledně způsobilosti uvedených v kapitole 4. Instituce zavedou jasné zásady pro hodnocení vlivů osobního zajištění úvěrového rizika na rizikové parametry. Zásady institucí musí být v souladu s jejich interními postupy řízení rizik a musí zohledňovat požadavky tohoto článku. Tyto zásady jasně stanoví, které ze specifických metod popsaných v tomto odstavci se používají pro každý ratingový systém, a instituce tyto zásady v průběhu času soustavně uplatňuje.“

  ;

• d) v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Úvěrové deriváty prvního selhání lze uznat jako způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika. Úvěrové deriváty druhého selhání a všechny další úvěrové deriváty n-tého selhání však nelze uznat jako způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika.“

  ;

• e) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Pokud instituce uznávají osobní zajištění úvěrového rizika na základě přístupu využívajícího modelování úpravy PD/LGD, nesmí být zajištěné části podkladové expozice přidělena riziková váha, která by byla nižší než minimální riziková váha poskytovatele zajištění. Za tímto účelem se minimální riziková váha poskytovatele zajištění vypočítá za použití stejné PD, LGD a funkce rizikové váhy jako u srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, jak je uvedeno v článku 236a.“

  ;

• f) odstavec 6 se zrušuje.

108) V části třetí hlavě II kapitole 3 oddíle 6 se pododdíl 4 zrušuje.

109) V článku 192 se doplňuje nový bod, který zní:

• „5) přístupem substituce rizikových parametrů v rámci pokročilého přístupu IRB nahrazení rizikových parametrů PD i LGD podkladové expozice v souladu s článkem 236a odpovídajícími hodnotami PD a LGD, které by byly přiřazeny v rámci přístupu IRB s použitím vlastních odhadů LGD srovnatelné přímé expozici vůči poskytovateli zajištění.“

110) V článku 193 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Kolaterál, který splňuje všechny požadavky na způsobilost stanovené v této kapitole, lze uznat i pro expozice spojené s nevyčerpanými facilitami, je-li čerpání v rámci facility podmíněno předchozím nebo současným nákupem nebo přijetím kolaterálu v rozsahu podílu instituce na kolaterálu, jakmile je facilita čerpána, takže instituce nemá na kolaterálu žádný podíl v rozsahu, v jakém facilita není čerpána .“

111) V článku 194 se zrušuje odstavec 10.

112) Článek 197 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmena b) až e) se nahrazují tímto:
    • „b) dluhové cenné papíry, které jsou vydány ústředními vládami nebo centrálními bankami a mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou, přičemž:
      • i) externí ratingová agentura nebo exportní úvěrová agentura byla určena institucí pro účely kapitoly 2 a
      • ii) úvěrovému hodnocení byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 1, 2, 3 nebo 4 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám podle kapitoly 2;
    • c) dluhové cenné papíry, které jsou vydány institucemi a mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, přičemž:
      • i) externí ratingová agentura byla určena institucí pro účely kapitoly 2 a
      • ii) úvěrovému hodnocení byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči institucím podle kapitoly 2;
    • d) dluhové cenné papíry, které jsou vydány jinými subjekty a mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, přičemž:
      • i) externí ratingová agentura byla určena institucí pro účely kapitoly 2 a
      • ii) úvěrovému hodnocení byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle kapitoly 2;
    • e) dluhové cenné papíry s krátkodobým úvěrovým hodnocením vypracovaným externí ratingovou agenturou, přičemž:
      • i) externí ratingová agentura byla určena institucí pro účely kapitoly 2 a
      • ii) úvěrovému hodnocení byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle pravidel pro stanovení rizikových vah krátkodobých expozic podle kapitoly 2;“
  • ii) písmeno g) se nahrazuje tímto:
    • „g) zlaté rezervy;“
• b) v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:„6. Pro účely odstavce 5 tohoto článku platí, že pokud investování subjektu kolektivního investování (‚původní subjekt kolektivního investování‘) nebo kteréhokoli z jeho podkladových subjektů kolektivního investování není omezeno na investice do nástrojů, které jsou způsobilé podle odstavců 1 a 4 tohoto článku, použijí se tato ustanovení:
  • a) pokud instituce uplatňují pro přímé expozice vůči subjektu kolektivního investování průhledový přístup uvedený v čl. 132a odst. 1 nebo čl. 152 odst. 2, mohou jako kolaterál použít podílové jednotky nebo akcie tohoto subjektu kolektivního investování až do výše rovnající se hodnotě nástrojů v držení tohoto subjektu kolektivního investování, které jsou způsobilé podle odstavců 1 a 4 tohoto článku;
  • b) pokud instituce uplatňují pro přímé expozice vůči subjektu kolektivního investování přístup založený na pověření uvedený v čl. 132a odst. 2 nebo čl. 152 odst. 5, mohou jako kolaterál použít podílové jednotky nebo akcie tohoto subjektu kolektivního investování až do výše rovnající se hodnotě nástrojů v držení tohoto subjektu kolektivního investování, které jsou způsobilé podle odstavců 1 a 4 tohoto článku, za předpokladu, že daný subjekt kolektivního investování nebo kterýkoli z jeho podkladových subjektů kolektivního investování investoval do neuznatelných nástrojů v maximálním rozsahu povoleném v rámci svých příslušných pověření.“

113) V článku 198 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Pokud investování subjektu kolektivního investování nebo kteréhokoli podkladového subjektu kolektivního investování není omezeno na investice do nástrojů, které jsou uznatelné podle čl. 197 odst. 1 a 4, a do položek uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, použijí se tato ustanovení:

• a) pokud instituce uplatňují pro přímé expozice vůči subjektu kolektivního investování průhledový přístup uvedený v čl. 132a odst. 1 nebo čl. 152 odst. 2, mohou jako kolaterál použít podílové jednotky nebo akcie tohoto subjektu kolektivního investování až do výše rovnající se hodnotě nástrojů v držení daného subjektu kolektivního investování, které jsou způsobilé podle čl. 197 odst. 1 a 4, a položek uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku;
• b) pokud instituce uplatňují pro přímé expozice vůči subjektu kolektivního investování přístup založený na pověření uvedený v čl. 132a odst. 2 nebo čl. 152 odst. 5, mohou jako kolaterál použít podílové jednotky nebo akcie tohoto subjektu kolektivního investování až do výše rovnající se hodnotě nástrojů v držení tohoto subjektu kolektivního investování, které jsou způsobilé podle čl. 197 odst. 1 a 4, a položek uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku za předpokladu, že daný subjekt kolektivního investování nebo kterýkoli z jeho podkladových subjektů kolektivního investování investoval do neuznatelných nástrojů v maximálním rozsahu povoleném v rámci svých příslušných pověření.

Pokud mohou mít neuznatelné nástroje zápornou hodnotu v důsledku závazků nebo podmíněných závazků vyplývajících z vlastnictví, instituce učiní oba tyto kroky:

• a) vypočtou celkovou hodnotu neuznatelných nástrojů;
• b) pokud je částka získaná podle písmene a) negativní, odečtou absolutní hodnotu uvedené částky od celkové hodnoty způsobilých nástrojů.“

114) Článek 199 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Není-li stanoveno jinak podle čl. 124 odst. 9, instituce mohou použít jako způsobilý kolaterál obytné nemovitosti, které vlastník nebo skutečný majitel v případě soukromých investičních společností obývá nebo bude obývat nebo které pronajímá nebo bude pronajímat, a obchodní nemovitosti, včetně kanceláří a jiných obchodních prostor, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

  • a) hodnota nemovitosti není významně závislá na úvěrové kvalitě dlužníka;
  • b) riziko dlužníka není významně závislé na výnosech z dané nemovitosti či projektu, ale na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a tudíž splacení facility není významně závislé na jakémkoli peněžním toku vytvářeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál.

  Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou instituce vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory.“

  ;

• b) v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. a) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,3 %;
  • b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. b) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,5 %.“

  ;

• c) v odstavci 4 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. d) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,3 %;
  • b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. e) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,5 %.“

  ;

• d) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Instituce mohou rovněž uplatnit odchylky uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňuje odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.“

  ;

• e) v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „V případě, že veřejná rozvojová úvěrová instituce ve smyslu čl. 429a odst. 2 tohoto nařízení poskytne podpůrný úvěr ve smyslu čl. 429a odst. 3 tohoto nařízení jiné instituci nebo finanční instituci, která je oprávněna vykonávat činnosti uvedené v příloze I bodech 2 nebo 3 směrnice 2013/36/EU a která splňuje podmínky stanovené v čl. 119 odst. 5 tohoto nařízení, a v případě, že tato jiná instituce nebo finanční instituce tento podpůrný úvěr přímo nebo nepřímo přenese na konečného dlužníka a pohledávku z podpůrného úvěru postoupí jako kolaterál veřejné rozvojové úvěrové instituci, může veřejná rozvojová úvěrová instituce tuto postoupenou pohledávku použít jako způsobilý kolaterál, a to bez ohledu na původní splatnost postoupené pohledávky.“

  ;

• f) v odstavci 6 se písmeno d) nahrazuje tímto:
  • „d) instituce prokáže, že v alespoň 90 % všech likvidací pro daný typ kolaterálu nejsou realizované výnosy z kolaterálu nižší než 70 % hodnoty kolaterálu; pokud existuje podstatné kolísání tržních cen, instituce prokáže ke spokojenosti příslušného orgánu, že její ocenění kolaterálu je dostatečně konzervativní.“

115) Článek 201 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno d) se nahrazuje tímto:
    • „d) mezinárodní organizace, jimž je podle článku 118 přidělena riziková váha 0 %;“
  • ii) vkládá se nové písmeno, které zní:
    • „fa) regulované subjekty finančního sektoru;“
  • iii) písmeno g) se nahrazuje tímto:
    • „g) pokud není zajištění úvěrového rizika poskytováno sekuritizované expozici, další podniky, které mají úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, včetně mateřských, dceřiných nebo přidružených subjektů dlužníka, kde přímá expozice vůči těmto mateřským, dceřiným nebo přidruženým subjektům má nižší rizikovou váhu než expozice vůči dlužníkovi;“
  • iv) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. fa) tohoto článku se ‚regulovaným subjektem finančního sektoru‘ rozumí subjekt finančního sektoru, který splňuje podmínku stanovenou v čl. 142 odst. 1 bodě 4 písm. b).“

    ;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Kromě poskytovatelů zajištění uvedených v odstavci 1 jsou způsobilými poskytovateli osobního zajištění úvěrového rizika také podniky, které jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6, pokud instituce pro expozice vůči těmto podnikům používá přístup IRB .“

116) Článek 202 se zrušuje.

117) V článku 204 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Úvěrové deriváty prvního selhání a všechny ostatní úvěrové deriváty n-tého selhání nejsou podle této kapitoly způsobilými druhy osobního zajištění úvěrového rizika.“

118) V čl. 207 odst. 4 se písmeno d) nahrazuje tímto:

• „d) vypočítávají tržní hodnotu kolaterálu a odpovídajícím způsobem ji přeceňují alespoň jednou za šest měsíců a vždy, když mají důvod se domnívat, že došlo k značnému poklesu tržní hodnoty kolaterálu; aspekty týkající se ESG musí být podnětem k posouzení toho, zda došlo k značnému poklesu tržní hodnoty kolaterálu;“.

119) Článek 208 se mění takto:

• a) odstavec 3 se mění takto:
  • i) písmeno b) se nahrazuje tímto:
    • „b) ocenění nemovitosti se přezkoumá, pokud z údajů, které má instituce k dispozici, vyplývá, že hodnota nemovitosti se mohla v porovnání se všeobecnými tržními cenami podstatně snížit a přezkum je prováděn znalcem, který má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti, aby mohl provést ocenění, a který je nezávislý na procesu rozhodování o poskytnutí úvěru; aspekty týkající se ESG, včetně těch, které souvisejí s omezeními uloženými příslušnými regulačními cíli a právními akty Unie a členských států, a je-li to relevantní pro mezinárodně působící instituce, i právními a regulačními cíli třetích zemí, se považují za známku toho, že se hodnota nemovitosti mohla v porovnání se všeobecnými tržními cenami podstatně snížit; u úvěrů, které přesahují 3 milióny EUR nebo 5 % kapitálu instituce, musí tento znalec přezkoumat ocenění nemovitosti nejméně jednou za tři roky.“

    ,

  • ii) druhý pododstavec se zrušuje;
• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Instituce mohou sledovat hodnotu nemovitostí a identifikovat nemovitosti, které je třeba přecenit, v souladu s odstavcem 3, pomocí pokročilých statistických nebo jiných matematických metod (dále jen ‚modely‘), pokud jsou tyto metody vypracovány nezávisle na procesu rozhodování o poskytnutí úvěru a jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) instituce ve svých zásadách a postupech stanovily kritéria pro používání modelů pro sledování hodnot kolaterálu a identifikaci nemovitostí, jež by měly být přeceněny; tyto zásady a postupy musí vzít v úvahu prokázanou přesnost těchto modelů, zohledněné proměnné týkající se vlastností nemovitosti, použití minimálních dostupných a přesných informací a nejistotu těchto modelů;
  • b) instituce zajistí, aby používané modely:
    • i) se v dostatečně podrobné míře týkaly konkrétní nemovitosti a umístění;
    • ii) byly platné a přesné a byly podrobeny důkladnému pravidelnému zpětnému testování oproti skutečným zjištěným transakčním cenám;
    • iii) vycházely z dostatečně velkého a reprezentativního vzorku určeného na základě zjištěných transakčních cen;
    • iv) vycházely z vysoce kvalitních aktuálních údajů;
  • c) instituce nesou konečnou odpovědnost za vhodnost a výkonnost modelů;
  • d) instituce zajistí aktualizaci záznamů týkajících se modelů;
  • e) instituce mají zavedeny odpovídající informační procesy, systémy a schopnosti a mají dostatečné a přesné údaje pro jakékoli sledování hodnoty nemovitostního kolaterálu na základě modelů a pro identifikaci nemovitostí, které je třeba přecenit;
  • f) odhady modelů jsou nezávisle validovány a proces validace je obecně v souladu se zásadami stanovenými v článku 185, je-li to relevantní.“

  ;

• c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Nemovitost přijatá jako zajištění úvěrového rizika musí být dostatečně pojištěna proti nebezpečí poškození a instituce mají zavedeny postupy pro sledování, zda je pojištění dostatečné.

  Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu ii) a aniž je dotčena výjimka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, nejsou instituce, které uplatňují přístup IRB uvedený v kapitole 3 této hlavy za použití vlastních odhadů LGD, povinny uplatňovat první pododstavec tohoto odstavce pro expozice zajištěné nemovitostmi poskytnuté před 1. lednem 2025.“

120) Článek 210 se mění takto:

• a) písmeno g) se nahrazuje tímto:
  • „g) při oceňování a přeceňování berou instituce plně v úvahu každé fyzické nebo morální opotřebení kolaterálu, přičemž věnují zvláštní pozornost účinkům zastarávání u kolaterálu citlivého na módnost a aktuálnost; v případě fyzického kolaterálu zahrnuje opotřebení kolaterálu rovněž aspekty oceňování týkající se ESG v souvislosti se zákazy nebo omezeními uloženými příslušnými regulačními cíli a právními akty Unie a členských států, a je-li to relevantní pro mezinárodně působící instituce, i právními a regulačními cíli třetích zemí;“
• b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

  „Pokud obecné smlouvy o zajištění nebo jiné formy pohyblivého zástavního práva zakládají pro instituci poskytující úvěr registrovanou pohledávku ve vztahu k aktivům společnosti a pokud tato pohledávka zahrnuje jak aktiva, která nejsou uznatelná jako kolaterál podle přístupu IRB, tak aktiva, která podle přístupu IRB jako kolaterál uznatelná jsou, může instituce tato posledně uvedená aktiva uznat za způsobilé majetkové zajištění úvěrového rizika. V takovém případě je toto uznání podmíněno tím, že aktiva splňují požadavky na způsobilost kolaterálu podle přístupu IRB, jak je stanoveno v této kapitole.“

121) V článku 213 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

S výhradou čl. 214 odst. 1 zajištění úvěrového rizika, které je odvozeno od záruky nebo úvěrového derivátu, se považuje za způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

• a) zajištění úvěrového rizika je přímé;
• b) rozsah zajištění úvěrového rizika je jasně stanovený a nesporný;
• c) smlouva o zajištění úvěrového rizika neobsahuje žádné ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu instituce poskytující úvěr a které by:
  • i) poskytovateli zajištění umožňovalo toto zajištění úvěrového rizika jednostranně zrušit či změnit;
  • ii) zvyšovalo skutečné náklady zajištění úvěrového rizika v případě zhoršení úvěrové kvality zajištěné expozice;
  • iii) poskytovateli zajištění umožňovalo neplnit včas v případě, že původní dlužník nezaplatil jakoukoli splatnou částku, nebo pokud nájemní smlouva skončila z důvodu uznání zaručené zbytkové hodnoty podle čl. 134 odst. 7 a čl. 166 odst. 4;
  • iv) poskytovateli zajištění umožňovalo zkrátit dobu splatnosti tohoto zajištění;
• d) smlouva o zajištění úvěrového rizika je právně účinná a vymahatelná ve všech právních řádech relevantních v době uzavření úvěrové smlouvy.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) ustanovení ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika, které stanoví, že nedostatečná náležitá péče nebo podvod ze strany instituce poskytující úvěr ruší nebo snižuje rozsah zajištění úvěrového rizika nabízeného ručitelem, nevylučuje způsobilost tohoto zajištění úvěrového rizika.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) může poskytovatel zajištění provést jednorázovou platbu všech splatných částek souvisejících s pohledávkou nebo může převzít budoucí platební povinnosti dlužníka kryté smlouvou o zajištění úvěrového rizika.“

122) Článek 215 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) v případě kvalifikovaného selhání nebo neplnění dlužníkem má instituce poskytující úvěr právo v přiměřené době požadovat po ručiteli jakoukoli splatnou částku související s pohledávkou, u níž je poskytnuto zajištění.“

    ,

  • ii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Platba ručitelem nesmí být podmíněna tím, aby instituce poskytující úvěr platbu nejprve vymáhala po dlužníkovi.

    V případě osobního zajištění úvěrového rizika u hypoték na obytné nemovitosti musí být požadavky uvedené v čl. 213 odst. 1 písm. c) bodě iii) a v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce splněny pouze během 24 měsíců;“

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  V případě záruk poskytnutých v rámci vzájemných záručních schémat nebo poskytnutých jako záruky nebo protizáruky subjekty uvedenými v čl. 214 odst. 2 se požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku a v čl. 213 odst. 1 písm. c) bodě iii) považují za splněné, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

  • a) v případě kvalifikovaného selhání nebo neplnění původním dlužníkem má instituce poskytující úvěr právo obdržet včas předběžnou platbu ze strany ručitele, která splňuje obě následující podmínky:
    • i) předběžná platba představuje spolehlivý odhad výše ztráty, kterou instituce poskytující úvěr pravděpodobně utrpí, včetně ztrát vyplývajících z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán;
    • ii) předběžná platba je přiměřená vůči výši krytí poskytnutého zárukou;
  • b) instituce poskytující úvěr je ke spokojenosti příslušného orgánu schopna prokázat, že účinky záruky, která kryje rovněž ztráty vyplývající z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, takový postup odůvodňují; toto odůvodnění musí být řádně zdokumentováno a podléhá zvláštním interním schvalovacím a auditním postupům.“

123) V článku 216 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Odchylně od odstavce 1 nemusí být v případě expozice vůči podnikům kryté úvěrovým derivátem úvěrová událost uvedená v písm. a) bodě iii) uvedeného odstavce uvedena ve smlouvě o úvěrovém derivátu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) ke změně splatnosti, jistiny, kupónu, měny nebo pořadí uspokojení podkladové expozice vůči podnikům je zapotřebí 100 % hlasů;
• b) právo státu, jímž se expozice vůči podnikům řídí, má efektivní předpisy upravující úpadek, které společnosti umožňují provést reorganizaci a restrukturalizaci a zajišťují řádné vypořádání pohledávek věřitelů.

Nejsou-li splněny podmínky stanovené v písmenech a) a b) tohoto odstavce, může být zajištění úvěrového rizika přesto způsobilé s výhradou snížení hodnoty podle čl. 233 odst. 2.“

124) Článek 217 se zrušuje.

125) Článek 219 se nahrazuje tímto:

S úvěry a vklady u instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, zachází tato instituce za účelem výpočtu účinku majetkového zajištění úvěrového rizika u těchto úvěrů a vkladů instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, jako s hotovostním kolaterálem.“

126) Článek 220 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Použití metody využívající regulatorní koeficienty volatility pro rámcové dohody o započtení“

  ;

• b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Instituce, které vypočítávají ‚plně upravenou hodnotu expozice‘ (E*) u expozic zahrnutých do způsobilé rámcové dohody o započtení týkající se transakcí s financováním cenných papírů nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, vypočítají koeficienty volatility, které mají použít, pomocí metody využívající regulatorní koeficienty volatility, jak je stanovena v článcích 223 až 227 pro komplexní metodu finančního kolaterálu.“

• c) v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
  • „c) použijí hodnotu koeficientu volatility nebo případně absolutní hodnotu koeficientu volatility pro danou skupinu cenných papírů nebo pro daný druh komodit na absolutní hodnotu kladné nebo záporné čisté pozice v cenných papírech v dané skupině cenných papírů nebo na komodity z daného druhu komodit;“
• d) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Instituce vypočítají E * podle následujícího vzorce:

  kde:

  i

  = index označující všechny samostatné cenné papíry, komodity nebo hotovostní pozice v rámci dohody, které jsou zapůjčeny, prodány s dohodou o zpětném odkupu nebo složeny institucí protistraně;

  j

  = index označující všechny samostatné cenné papíry, komodity nebo hotovostní pozice v rámci dohody, které jsou vypůjčeny, nakoupeny s dohodou o dalším prodeji nebo které instituce drží;

  k

  = index označující všechny samostatné měny, v nichž jsou denominovány cenné papíry, komodity nebo hotovostní pozice v rámci dohody;

  E_i

  = hodnota expozice daného cenného papíru, komodity nebo hotovostní pozice i zapůjčené, prodané s dohodou o zpětném odkupu nebo složené institucí protistraně v rámci dohody, která by se použila v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika, pokud instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic v souladu s kapitolou 2 nebo 3;

  C_j

  = hodnota daného cenného papíru, komodity nebo hotovostní pozice j v rámci dohody, které jsou vypůjčeny, nakoupeny s dohodou o dalším prodeji nebo které instituce drží;

  = čistá pozice (kladná či záporná) v určité měně k, která je jiná než měna, v níž probíhá vypořádání dohody, vypočtená v souladu s odst. 2 písm. b);

  = koeficient volatility pro devizové riziko pro měnu k;

  E_net

  = čistá expozice, která je předmětem dohody, vypočítaná takto:

  kde:

  l

  = index označující každou odlišnou skupinu stejných cenných papírů a každý odlišný druh stejných komodit podle dohody;

  = čistá pozice (kladná nebo záporná) v dané skupině cenných papírů l nebo daném druhu komodit l v rámci dohody vypočítaná v souladu s odst. 2 písm. a);

  = koeficient volatility pro danou skupinu cenných papírů l nebo daný druh komodit l stanovený v souladu s odst. 2 písm. c). Znaménko se určí takto:

  • a) ponese kladné znaménko, pokud je skupina cenných papírů l zapůjčena, prodána s dohodou o zpětném odkupu nebo obchodována podobným způsobem jako půjčky cenných papírů nebo repo;
  • b) ponese záporné znaménko, pokud je skupina cenných papírů l vypůjčena, nakoupena s dohodou o dalším prodeji nebo obchodována podobným způsobem jako výpůjčky cenných papírů nebo reverzní repo;
  N= celkový počet odlišných skupin stejných cenných papírů a odlišných druhů stejných komodit podle dohody; pro účely tohoto výpočtu se tyto skupiny a druhy , u nichž je nižší než , nezapočítávají;E_hrubá

  = hrubá expozice, která je předmětem dohody, vypočítaná takto:

  .“

127) Článek 221 se mění takto:

• a) odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Za účelem výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát u transakcí s financováním cenných papírů nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, s výjimkou transakcí s deriváty, na něž se vztahuje způsobilá rámcová dohoda o započtení splňující požadavky stanovené v kapitole 6 oddíle 7, může instituce vypočítat plně upravenou hodnotu expozice (E*) dohody za použití metody interních modelů, pokud instituce splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.

  Instituce může metodu interních modelů použít, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

  • a) instituce tuto metodu používá pouze pro expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic vypočítávají podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3;
  • b) příslušný orgán instituci udělil svolení tuto metodu používat.

  Instituce, která používá metodu interních modelů, tak činí u všech protistran a cenných papírů, s výjimkou nepodstatných portfolií, v jejichž případě může použít metodu využívající regulatorní koeficienty volatility, jak je stanoveno v článku 220.“

  ;

• b) odstavec 8 se zrušuje.

128) V článku 222 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Instituce přidělí těm částem hodnot expozice, které jsou zajištěny tržní hodnotou způsobilého kolaterálu, rizikovou váhu, kterou by přidělily podle kapitoly 2, pokud má instituce poskytující úvěr vůči nástroji použitému jako kolaterál přímou expozici. Pro tento účel musí být hodnota expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I rovna 100 % hodnoty položky, a nikoli hodnotě expozice uvedené v čl. 111 odst. 2.“

129) Článek 223 se mění takto:

• a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Pro účely výpočtu E v odstavci 3 se použijí tato ustanovení:

  • a) u institucí, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, je hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I 100 % hodnoty této položky, a nikoli hodnota expozice uvedená v čl. 111 odst. 2;
  • b) pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, vypočítají instituce hodnoty expozice s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b.“

  ;

• b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Instituce vypočítají koeficienty volatility pomocí metody využívající regulatorní koeficienty volatility uvedené v článcích 224 až 227.“

130) V čl. 224 odst. 1 se tabulky č. 1 až 4 nahrazují tímto:

„Tabulka č. 1

Tabulka č. 2

Tabulka č. 3 Jiné druhy kolaterálu nebo expozic

Tabulka č. 4 Koeficient volatility v případě nesouladu měn (H_fx)

“

131) Článek 225 se zrušuje.

132) Článek 226 se nahrazuje tímto:

Koeficienty volatility uvedené v článku 224 jsou koeficienty volatility, které instituce používají v případě každodenního přeceňování. Pokud dochází k přeceňování méně často než jednou denně, instituce použijí vyšší koeficienty volatility. Instituce vypočítají zvýšení koeficientů volatility stanovených pro každodenní přeceňování za použití následujícího vzorce druhé odmocniny času:

kde:

= koeficient volatility, který má být použit;

= koeficient volatility v případě každodenního přeceňování;

= skutečný počet obchodních dnů mezi přeceněními;

= doba do realizace u daného druhu transakce.“

133) V článku 227 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Instituce, které používají metodu využívající regulatorní koeficienty volatility podle článku 224, mohou v případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů použít koeficient volatility 0 % namísto koeficientů volatility vypočítaných podle článků 224 a 226 za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) až h) tohoto článku. Instituce používající metodu interních modelů stanovenou v článku 221 postup stanovený v tomto článku nepoužijí.“

134) Článek 228 se nahrazuje tímto:

Podle standardizovaného přístupu instituce použijí E * vypočítané podle čl. 223 odst. 5 jako hodnotu expozice pro účely článku 113. V případě podrozvahových položek uvedených v příloze I instituce použijí E * jako hodnotu, na niž se použije procentní podíl uvedený v čl. 111 odst. 2, čímž se získá hodnota expozice.“

135) Článek 229 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Zásady oceňování způsobilého kolaterálu jiného než finančního kolaterálu“

  ;

• b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Oceňování nemovitosti musí splňovat všechny tyto požadavky:

  • a) hodnotu odhaduje nezávislý odhadce, který má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti, aby mohl provést ocenění, a to nezávisle na procesu nabývání zástavních práv, zpracovávání úvěrů a rozhodování o úvěru v dané instituci;
  • b) hodnota se odhaduje za použití obezřetně konzervativních kritérií oceňování, která splňují všechny tyto požadavky:
    • i) hodnota nezahrnuje očekávání týkající se zvyšování cen;
    • ii) hodnota je upravena tak, aby zohledňovala možnost, že současná tržní hodnota je výrazně vyšší než hodnota, která by byla udržitelná po celou dobu trvání úvěru;
  • c) hodnota je zdokumentována transparentním a jasným způsobem;
  • d) hodnota není vyšší než tržní hodnota nemovitosti, pokud lze tuto tržní hodnotu určit;
  • e) dochází-li k přecenění nemovitosti, hodnota nemovitosti nepřekračuje průměrnou hodnotu naměřenou pro tuto nemovitost nebo pro srovnatelnou nemovitost za posledních šest let v případě obytné nemovitosti nebo osm let v případě obchodní nemovitosti nebo hodnotu při poskytnutí úvěru, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

  Pro účely výpočtu průměrné hodnoty použijí instituce průměr hodnot nemovitostí zaznamenaných ve stejných intervalech a referenční období musí zahrnovat alespoň tři datové body.

  Instituce mohou pro účely výpočtu průměrné hodnoty použít výsledky sledování hodnoty nemovitostí v souladu s čl. 208 odst. 3. Hodnota nemovitosti může tuto průměrnou hodnotu nebo popřípadě hodnotu při poskytnutí úvěru překročit v případě úprav nemovitosti, které jednoznačně zvyšují její hodnotu, jako je například snížení energetické náročnosti budovy nebo bytové jednotky nebo zlepšení jejich odolnosti, ochrany a přizpůsobování se fyzickým rizikům. Hodnota nemovitosti se neupravuje směrem nahoru, pokud instituce nemají dostatečné údaje k výpočtu průměrné hodnoty, s výjimkou případů, kdy nárůst hodnoty vychází z úprav, které jednoznačně zvyšují její hodnotu.

  Ocenění nemovitosti zohledňuje veškeré přednostní nároky ve vztahu k této nemovitosti, ledaže je přednostní nárok zohledněn při výpočtu hrubého objemu expozice podle čl. 124 odst. 6 písm. c) nebo jako snížení výše 55 % hodnoty nemovitosti podle čl. 125 odst. 1 nebo čl. 126 odst. 1, a případně odráží výsledky sledování požadovaného podle čl. 208 odst. 3.“

  ;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění kritérií a faktorů, které je třeba vzít v úvahu při posuzování pojmu ‚srovnatelná nemovitost‘, jak je uvedeno v odst. 1 písm. e).

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

136) Článek 230 se nahrazuje tímto:

Podle přístupu IRB, s výjimkou expozic, které spadají do oblasti působnosti článku 220, použijí instituce efektivní LGD (LGD*) jako LGD pro účely kapitoly 3 pro uznání majetkového zajištění úvěrového rizika způsobilého podle této kapitoly. Instituce vypočítají LGD * takto:

kde:

= hodnota expozice před zohledněním účinku majetkového zajištění úvěrového rizika; v případě expozice zajištěné finančním kolaterálem způsobilým v souladu s touto kapitolou se tato částka vypočítá v souladu s čl. 223 odst. 3; v případě zapůjčených nebo složených cenných papírů se tato částka rovná zapůjčené hotovosti nebo zapůjčeným či složeným cenným papírům; u zapůjčených nebo složených cenných papírů se hodnota expozice zvýší použitím koeficientu volatility (H_E) v souladu s články 223 až 227;

= současná hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika získaná po uplatnění koeficientu volatility použitelného na tento druh majetkového zajištění úvěrového rizika (H_C) a uplatnění koeficientu volatility pro nesoulad měn (H_fx) mezi expozicí a majetkovým zajištěním úvěrového rizika v souladu s odstavci 2 a 3; E_S je omezeno na tuto hodnotu: E·(1+H_E);

= E·(1+H_E) – E_S;

= příslušná LGD pro nezajištěnou expozici, jak je stanoveno v čl. 161 odst. 1;

= příslušná LGD pro expozice zajištěné druhem způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika, který byl použit v transakci, jak je uvedeno v odstavci 2 tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 uvádí hodnoty LGD_S a H_c použitelné ve vzorci stanoveném v odstavci 1.

Tabulka č. 1

Je-li způsobilé majetkové zajištění úvěrového rizika denominováno v jiné měně, než je měna expozice, je koeficient volatility pro nesoulad měn (H_fx) stejný jako koeficient použitelný podle článků 224 až 227.

Jako alternativu k postupu stanovenému v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a s výhradou čl. 124 odst. 9 mohou instituce té části expozice, která je v rámci limitů stanovených v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci a čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci plně zajištěná obytnou nebo obchodní nemovitostí, která se nachází na území členského státu, přidělit rizikovou váhu 50 %, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 199 odst. 3 nebo 4.

Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro expozice, na něž se vztahuje přístup IRB a jež spadají do oblasti působnosti článku 220, použijí instituce E * v souladu s čl. 220 odst. 4 a použijí LGD pro nezajištěné expozice, jak je stanoveno v čl. 161 odst. 1 písm. a), aa) a b).“

137) Článek 231 se nahrazuje tímto:

Instituce, které získaly více druhů majetkového zajištění úvěrového rizika, mohou pro expozice, na něž se vztahuje přístup IRB, použít vzorec stanovený v článku 230, a to postupně pro každý jednotlivý druh kolaterálu. Za tímto účelem tyto instituce po každém kroku uznání jednoho jednotlivého druhu majetkového zajištění úvěrového rizika sníží zbývající hodnotu nezajištěné expozice (E_U) o upravenou hodnotu kolaterálu (E_S) uznaného v daném kroku. V souladu s čl. 230 odst. 1 je celková hodnota E_S pro všechny druhy majetkového zajištění úvěrového rizika omezena hodnotou E·(1+H_E), čímž vznikne tento vzorec:

kde:

= LGD použitelná na majetkové zajištění úvěrového rizika i, jak je uvedeno v čl. 230 odst. 2;

= současná hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika i získaná po uplatnění koeficientu volatility pro daný druh majetkového zajištění úvěrového rizika (H_c) podle čl. 230 odst. 2.“

138) Článek 232 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 212 odst. 1, lze s hotovostí na vkladech u třetí strany, která je institucí, nebo s hotovostními nástroji v držení této třetí strany, jestliže tato hotovost nebo hotovostní nástroje nejsou ve správě této třetí strany a jsou zastavené ve prospěch instituce poskytující úvěr, zacházet jako se zárukou poskytnutou třetí stranou, která je institucí.“

  ;

• b) v odstavci 3 se vkládá nové písmeno, které zní:
  • „ba) rizikovou váhu ve výši 52,5 % v případě, že přednostní nezajištěné expozici vůči podniku poskytujícímu životní pojištění je přidělena riziková váha ve výši 75 %;“.

139) V článku 233 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

Instituce založí výpočet koeficientů volatility pro jakýkoli nesoulad měn na době do realizace v délce obchodních 10 dnů, za předpokladu každodenního přeceňování, a tyto koeficienty vypočítají pomocí přístupu regulatorních koeficientů volatility, jak je stanoveno v článku 224. Instituce zvýší koeficienty volatility podle článku 226.“

140) Článek 235 se mění takto:

• a) název se nahrazuje tímto:

  „Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle substitučního přístupu, pokud se se zaručenou expozici zachází podle standardizovaného přístupu“

  ;

• b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Pro účely čl. 113 odst. 3 instituce vypočítají objemy rizikově vážených expozic pro expozice s osobním zajištěním úvěrového rizika, na které tyto instituce používají standardizovaný přístup, bez ohledu na zacházení se srovnatelnou přímou expozicí vůči poskytovateli zajištění, podle tohoto vzorce:

  max{0, E – G_A} · r + G_A · g

  kde:

  E

  = hodnota expozice vypočtená podle článku 111; pro tento účel se hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I rozumí 100 % její hodnoty, a nikoli hodnota expozice uvedená v čl. 111 odst. 2;

  G_A

  = hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná podle čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly;

  r

  = riziková váha expozic vůči dlužníkovi, jak je stanoveno v kapitole 2;

  g

  = riziková váha použitelná na přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, jak je stanoveno v kapitole 2.“

  ;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Instituce mohou uplatnit preferenční zacházení stanovené v čl. 114 odst. 4 a 7 na expozice nebo části expozic zaručené ústřední vládou nebo centrální bankou, jako by tyto expozice byly přímými expozicemi vůči ústřední vládě nebo centrální bance, a to za předpokladu, že jsou pro takové přímé expozice splněny podmínky stanovené v čl. 114 odst. 4 nebo 7.“

141) Vkládá se nový článek, který zní:

V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle standardizovaného přístupu, vypočítají instituce objemy rizikově vážených expozic podle tohoto vzorce:

max{0, E – G_A} · r + G_A · g

kde:

= hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5; za tímto účelem instituce vypočítají hodnotu expozice pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b;

= hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná v souladu s čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly;

= riziková váha expozic vůči dlužníkovi, jak je stanoveno v kapitole 3;

= riziková váha použitelná na přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, jak je stanoveno v kapitole 2.

Pokud je hodnota zajištění úvěrového rizika (G_A) nižší než hodnota expozice (E), mohou instituce uplatnit vzorec uvedený v odstavci 1, pouze pokud zajištěná i nezajištěná část expozice mají stejné pořadí pro uspokojení pohledávek.

Instituce mohou uplatnit preferenční zacházení stanovené v čl. 114 odst. 4 a 7 na expozice nebo části expozic zaručené ústřední vládou nebo centrální bankou, jako by tyto expozice byly přímými expozicemi vůči ústřední vládě nebo centrální bance, a to za předpokladu, že jsou pro takové přímé expozice splněny podmínky stanovené v čl. 114 odst. 4 nebo 7.

Výše očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice je nula.

U nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.“

142) Článek 236 se nahrazuje tímto:

V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3, avšak nepoužívá vlastní odhady LGD, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3, instituce určí zajištěnou část expozice buď jako hodnotu expozice (E), nebo upravenou hodnotu osobního zajištění úvěrového rizika (G_A), podle toho, která z těchto hodnot je nižší.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB a používají vlastní odhady PD, vypočítají objem rizikově vážené expozice a výši očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice s použitím PD poskytovatele zajištění a LGD použitelné pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění podle čl. 161 odst. 1 v souladu s odstavcem 1b tohoto článku. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit jakékoli majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou.

Instituce vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část podkladové expozice s použitím PD, LGD podle odstavce 1a tohoto článku a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB s použitím metody stanovené v čl. 153 odst. 5, použijí rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice, které odpovídají hodnotám rizikové váhy a očekávané ztráty stanoveným v čl. 153 odst. 5 a čl. 158 odst. 6.

Bez ohledu na odstavec 1c tohoto článku instituce, které na zaručené expozice uplatňují přístup IRB za použití metody stanovené v čl. 153 odst. 5, vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice s použitím PD, LGD vztahující se na srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění podle čl. 161 odst. 1 v souladu s odstavcem 1b tohoto článku a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou.

U nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.

Pro účely tohoto článku je G_A hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná podle čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly. Hodnota expozice (E) je hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5. Instituce vypočítají hodnotu expozice pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b.“

143) Vkládá se nový článek, který zní:

V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3 a vlastní odhady LGD, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3, avšak bez použití vlastních odhadů LGD, instituce určí zajištěnou část expozice buď jako hodnotu expozice (E), nebo upravenou hodnotu osobního zajištění úvěrového rizika (G_A) vypočtenou v souladu s čl. 235a odst. 1, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Instituce vypočítá objem rizikově vážené expozice a výše očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice s použitím PD, LGD a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně se použije splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítaná v souladu s článkem 162.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB stanovený v kapitole 3, avšak nepoužívají své vlastní odhady LGD, určí LGD v souladu s čl. 161 odst. 1. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB stanovený v kapitole 3 a používají své vlastní odhady LGD, vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část podkladové expozice s použitím PD, LGD a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB s použitím metody stanovené v čl. 153 odst. 5, použijí rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice, které odpovídají hodnotám rizikové váhy a očekávané ztráty stanoveným v čl. 153 odst. 5 a čl. 158 odst. 6.

U jakékoli nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.“

144) V části třetí hlavě II kapitole 4 se zrušuje oddíl 6.

145) V čl. 252 písm. b) se definice RW * nahrazuje tímto:

„RW * = objemy rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a);“.

146) Článek 273 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Instituce vypočítají hodnotu expozice u kontraktů uvedených v příloze II a u úvěrových derivátů s výjimkou úvěrových derivátů uvedených v odstavcích 3 a 5 tohoto článku na základě jedné z metod stanovených v oddílech 3 až 6 v souladu s tímto článkem.“

  ;

• b) v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) podle článku 183, bylo-li uděleno svolení v souladu s článkem 143.“

147) V článku 273a se odstavec 3 mění takto:

• a) v prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) absolutní hodnota souhrnné dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou souhrnné krátké pozice;“
• b) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

  „Pro účely prvního pododstavce se dlouhé a krátké pozice používají ve významu stanoveném v čl. 94 odst. 3.

  Pro účely prvního pododstavce se hodnota souhrnné dlouhé (krátké) pozice rovná součtu hodnot jednotlivých dlouhých (krátkých) pozic zahrnutých do výpočtu v souladu s písmenem c).“

148) Článek 273b se mění takto:

• a) název se nahrazuje tímto:

  „Nedodržení podmínek pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice derivátů a zjednodušeného přístupu pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA“

  ;

• b) v odstavci 2 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Instituce přestanou vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo 5 nebo kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s článkem 385, v závislosti na daném případu, do tří měsíců poté, co nastane jedna z těchto situací:“

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Instituce, které přestanou vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo 5 nebo kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s článkem 385, v závislosti na daném případu, mohou hodnotu expozice svých derivátových pozic pomocí metod stanovených v oddíle 4 nebo 5 a kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s článkem 385 znovu vypočítávat pouze tehdy, prokáží-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1 nebo 2 byly plněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.“

149) Článek 274 se mění takto:

• a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Pokud se ke stejné skupině transakcí se započtením vztahuje více maržových dohod nebo pokud tatáž skupina transakcí se započtením zahrnuje jak transakce podléhající maržové dohodě, tak transakce nepodléhající maržové dohodě, instituce vypočítá její hodnotu expozice takto:

  • a) instituce vytvoří příslušné hypotetické podskupiny transakcí se započtením složené z transakcí zahrnutých do skupiny transakcí se započtením takto:
    • i) všechny transakce, které podléhají maržové dohodě a které spadají do stejného období krytí rizika marží, jak se určí v souladu s čl. 285 odst. 2 až 5, se přiřadí ke stejné podskupině transakcí se započtením;
    • ii) všechny transakce, které nepodléhají maržové dohodě, se přiřadí ke stejné podskupině transakcí se započtením odlišné od podskupin transakcí se započtením určených v souladu s bodem i) tohoto písmene;
  • b) instituce vypočítá reprodukční náklady skupiny transakcí se započtením v souladu s čl. 275 odst. 2 s přihlédnutím ke všem transakcím v rámci skupiny transakcí se započtením bez ohledu na to, zda podléhají maržové dohodě, či nikoli, a použije všechny tyto postupy:
    • i) pokud jsou při výpočtu CMV započteny kladné a záporné tržní hodnoty, vypočítá se CMV pro všechny transakce v rámci skupiny transakcí se započtením bez zohlednění drženého nebo poskytnutého kolaterálu;
    • ii) NICA, VM, TH a MTA se případně vypočítají zvlášť jako součet týchž vstupů vztahujících se ke každé jednotlivé maržové dohodě skupiny transakcí se započtením;
  • c) instituce vypočítá potenciální budoucí expozici skupiny transakcí se započtením uvedenou v článku 278 s použitím všech těchto postupů:
    • i) multiplikátor uvedený v čl. 278 odst. 1 vychází ze vstupů CMV, NICA, případně VM v souladu s písmenem b) tohoto odstavce;
    • ii) se vypočítá v souladu s článkem 278 zvlášť pro každou hypotetickou podskupinu transakcí se započtením uvedenou v písmeni a) tohoto odstavce.“

  ;

• b) v odstavci 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Odchylně od prvního pododstavce instituce nahradí vanilkovou digitální opci, jejíž realizační cena se rovná K, příslušnou collar kombinací dvou prodaných a nakoupených vanilkových kupních nebo prodejních opcí, které splňují tyto požadavky:

  • a) obě opce collar kombinace musí splňovat tyto požadavky:
    • i) musí mít stejné datum skončení platnosti a stejnou spotovou nebo forwardovou cenu podkladového nástroje jako vanilková digitální opce;
    • ii) jejich realizační cena musí být 0,95∙K a 1,05∙K;
  • b) collar kombinace přesně replikuje vyplácení vanilkové digitální opce mimo rozmezí mezi oběma realizačními cenami uvedenými v písmeni a).

  Riziková pozice obou opcí collar kombinace uvedená v druhém pododstavci se vypočítá samostatně podle článku 279.“

150) V čl. 276 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

• „d) o volatilitu upravená hodnota jakéhokoli druhu přijatého nebo poskytnutého kolaterálu se vypočítá v souladu s článkem 223;“.

151) V čl. 277a odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce zařadí instituce transakce do samostatné skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika podle struktury skupiny zajistitelných transakcí stanovené v odstavci 1.“

152) Článek 279a se mění takto:

• a) v odst. 1 písm. a) se uvozující věta nahrazuje tímto:
  • „a) pro kupní a prodejní opce, které opravňují kupujícího opce k nákupu nebo prodeji podkladového nástroje za kladnou cenu k jednomu nebo více než jednomu budoucímu dni vyjma případů, kdy jsou tyto opce přiřazeny ke kategorii úrokového rizika nebo komoditního rizika, použijí instituce tento vzorec:“

  ;

• b) odstavec 3 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
    • „a) vzorce, které instituce použijí pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika nebo komoditního rizika kompatibilní s tržními podmínkami, za nichž mohou být úrokové míry nebo ceny komodit negativní, a regulatorní volatilitu, která je vhodná pro tyto vzorce, v souladu s vývojem v oblasti mezinárodní regulace;“
  • ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.“

153) Článek 285 se mění takto:

• a) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

  Pokud instituce není s to připravit model kolaterálu společně s expozicí, nezohlední ve svých výpočtech hodnoty expozice u OTC derivátů vliv kolaterálu jiného než hotovosti v téže měně, v jaké je sama expozice, pokud instituce nepoužívá koeficienty volatility podle metody využívající regulatorní koeficienty volatility v souladu s kapitolou 4.“

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pokud instituce není s to připravit model kolaterálu společně s expozicí, nezohlední ve svých výpočtech hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů vliv kolaterálu jiného než hotovosti v téže měně, v jaké je sama expozice.“

154) V čl. 291 odst. 5 se písmeno f) nahrazuje tímto:

• „f) v rozsahu, v němž výpočet používá výpočty stávajícího tržního rizika pro kapitálové požadavky k riziku selhání, jak je stanoveno v hlavě IV kapitole 1a oddíle 4 nebo 5, nebo k riziku selhání s využitím interního modelu rizika selhání, jak je stanoveno v hlavě IV kapitole 1b oddíle 3, které již obsahují předpoklad LGD, bude LGD v použitém vzorci 100 %.“

155) V části třetí se hlava III nahrazuje tímto:

„HLAVA III KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K OPERAČNÍMU RIZIKU

KAPITOLA 1 VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU K OPERAČNÍMU RIZIKU

Pro účely této hlavy se rozumí:

• 1) ‚událostí operačního rizika‘ jakákoli událost spojená s operačním rizikem, která během jednoho nebo více účetních období vytváří jednu nebo více ztrát;
• 2) ‚souhrnnou hrubou ztrátou‘ součet všech hrubých ztrát spojených se stejnou událostí operačního rizika během jednoho nebo více účetních období;
• 3) ‚souhrnnou čistou ztrátou‘ součet všech čistých ztrát spojených se stejnou událostí operačního rizika během jednoho nebo více účetních období;
• 4) ‚seskupenými ztrátami‘ všechny provozní ztráty způsobené společnou základní spouštěcí událostí nebo hlavní příčinou, které bylo možné seskupit do jedné události operačního rizika.

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku je složkou obchodního ukazatele vypočítanou v souladu s článkem 313.

Instituce vypočítají svou složku obchodního ukazatele podle tohoto vzorce:

kde:

= složka obchodního ukazatele;

= obchodní ukazatel vyjádřený v miliardách EUR, vypočítaný v souladu s článkem 314.

Instituce vypočítají svůj obchodní ukazatel podle tohoto vzorce:

BI = ILDC + SC + FC

kde:

= obchodní ukazatel vyjádřený v miliardách EUR;

= úroková, leasingová a dividendová složka vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 2;

= složka služeb vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 5;

= finanční složka vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 6.

Pro účely odstavce 1 se úroková, leasingová a dividendová složka vypočítají podle tohoto vzorce:

kde:

= úroková, leasingová a dividendová složka;

= úroková složka, která představuje úrokové výnosy instituce ze všech finančních aktiv a ostatní úrokové výnosy, včetně finančních výnosů z finančního leasingu a výnosů z operativního leasingu a zisků z pronajatých aktiv, minus úrokové náklady instituce ze všech finančních závazků a ostatní úrokové náklady, včetně úrokových nákladů z finančního a operativního leasingu, odpisů a snížení hodnoty u aktiv pronajatých v rámci operativního leasingu a s nimi souvisejících ztrát, vypočítaná jako roční průměr absolutních hodnot rozdílů za poslední tři účetní období;

= složka aktiv, která je součtem celkových hrubých nesplacených úvěrů, záloh, úročených cenných papírů, včetně vládních dluhopisů, a pronajatých aktiv instituce, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři účetní období na základě částek na konci každého příslušného účetního období;

= dividendová složka, která představuje výnosy z dividend instituce pocházející z investic do akcií a fondů, které nejsou konsolidovány v účetní závěrce instituce, včetně výnosů z dividend od nekonsolidovaných dceřiných, přidružených a společných podniků, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři účetní období.

Odchylně od odstavce 2 může mateřská instituce v EU do 31. prosince 2027 požádat svůj orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě o svolení vypočítat pro kteroukoli ze svých konkrétních dceřiných institucí samostatnou úrokovou, leasingovou a dividendovou složku a přičíst výsledek tohoto výpočtu k úrokové, leasingové a dividendové složce vypočítané na konsolidovaném základě pro ostatní subjekty skupiny, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

• a) většinu činností daných dceřiných institucí tvoří činnosti retailového nebo komerčního bankovnictví;
• b) významná část retailových nebo komerčních bankovních činností daných dceřiných institucí je tvořena úvěry, se kterými je spojena vysoká PD;
• c) použití odchylky poskytuje vhodný základ pro výpočet kapitálového požadavku mateřské instituce v EU k operačnímu riziku.

Po udělení svolení jej orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě každé dva roky spolu se souvisejícími podmínkami znovu posoudí.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ihned oznámí orgánu EBA, pokud dojde k udělení, potvrzení nebo odvolání uvedeného svolení.

Do 31. prosince 2031 podá EBA Komisi zprávu o uplatňování a vhodnosti odchylky uvedené v prvním pododstavci, zejména s ohledem na konkrétní dotčené modely podnikání a přiměřenost souvisejícího kapitálového požadavku k operačnímu riziku. Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2032 legislativní návrh.

Do 31. prosince 2027 nebo do okamžiku, než orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě udělí svolení v souladu s odstavcem 3, podle toho, co nastane dříve, smí mateřská instituce v EU, které bylo uděleno svolení uplatňovat na své linie podnikání retailového a komerčního bankovnictví alternativní standardizovaný přístup k výpočtu svého kapitálového požadavku k operačnímu riziku, poté, co informovala svůj orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, pro účely výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku souvisejících s uvedenými dvěma liniemi podnikání a v souladu s rozsahem stávajícího svolení nadále používat alternativní standardizovaný přístup stanovený tímto nařízením ve znění platném ke dni 8. července 2024.

Pro účely odstavce 1 se složka služeb vypočítá podle tohoto vzorce:

SC = max (OI, OE) + max (FI, FE)

kde:

= složka služeb;

= ostatní provozní výnosy, které představují roční průměr výnosů instituce z běžných bankovních operací za poslední tři účetní období, které nejsou zahrnuty v jiných položkách obchodního ukazatele, ale jsou podobné povahy;

= ostatní provozní náklady, které představují roční průměr nákladů a ztrát instituce z běžných bankovních operací za poslední tři účetní období, které nejsou zahrnuty v jiných položkách obchodního ukazatele, ale jsou podobné povahy, a z událostí operačního rizika;

= složka výnosů z poplatků a provizí, která představuje roční průměr výnosů instituce z poskytování poradenství a služeb za poslední tři účetní období, včetně výnosů, které instituce obdržela jako externí poskytovatel finančních služeb;

= složka nákladů na poplatky a provize, která představuje roční průměr nákladů instituce zaplacených za poradenství a služby za poslední tři účetní období, včetně poplatků zaplacených institucí externím poskytovatelům za finanční služby, avšak s výjimkou poplatků zaplacených externím poskytovatelům za nefinanční služby.

S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu a v rozsahu, v jakém má institucionální systém ochrany k dispozici vhodné a jednotně stanovené systémy sledování a klasifikace operačního rizika, mohou instituce, které jsou členy institucionálního systému ochrany, jenž splňuje požadavky čl. 113 odst. 7, vypočítat složku služeb bez zahrnutí veškerých výnosů získaných od institucí, které jsou členy téhož institucionálního systému ochrany, nebo nákladů jim uhrazených. Veškeré ztráty vyplývající ze souvisejících operačních rizik se sdílejí mezi účastníky institucionálního systému ochrany.

Pro účely odstavce 1 se finanční složka vypočítá podle tohoto vzorce:

FC = TC + BC

kde:

= finanční složka;

= složka obchodního portfolia, která představuje roční průměr absolutních hodnot čistého zisku nebo ztráty v obchodním portfoliu instituce, určených v závislosti na daném případu buď v souladu s účetními standardy, nebo v souladu s částí třetí hlavou I kapitolou 3, za poslední tři účetní období, včetně obchodních aktiv a obchodních závazků, ze zajišťovacího účetnictví a z kurzových rozdílů;

= složka investičního portfolia, která představuje roční průměr absolutních hodnot za poslední tři účetní období: čistého zisku nebo ztráty v investičním portfoliu instituce, a to i z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, ze zajišťovacího účetnictví, z kurzových rozdílů a z realizovaných zisků a ztrát z finančních aktiv a závazků neoceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

Instituce nesmí při výpočtu svého obchodního ukazatele použít žádný z těchto prvků:

• a) výnosy a náklady z pojišťovacích a zajišťovacích činností;
• b) zaplacené pojistné a zajistné a platby obdržené na základě nakoupených pojistných nebo zajistných smluv;
• c) správní náklady, včetně nákladů na zaměstnance, poplatků zaplacených externím poskytovatelům za poskytování nefinančních služeb a ostatních správních nákladů;
• d) výtěžek ze zpětného získávání správních nákladů, včetně výtěžku ze zpětného získávání plateb jménem zákazníků;
• e) náklady na prostory a dlouhodobá aktiva, s výjimkou těch, které vznikly při událostech operačního rizika;
• f) odpisy hmotných a nehmotných aktiv, s výjimkou odpisů souvisejících s aktivy pronajatými v rámci operativního leasingu, které se zahrnou do nákladů na finanční a operativní leasing;
• g) rezervy a rozpuštění rezerv, s výjimkou rezerv, které souvisejí s událostmi operačního rizika;
• h) náklady na základní kapitál splatný na požádání;
• i) snížení hodnoty a zrušení ztrát ze snížení hodnoty;
• j) změny v goodwillu vykazované v hospodářském výsledku;
• k) daň z příjmů právnických osob.

Pokud instituce vyvíjí činnost po dobu kratší než tři roky, může pro výpočet příslušných složek obchodního ukazatele použít výhledové obchodní odhady, děje-li se tak ke spokojenosti příslušného orgánu. Jakmile budou k dispozici historické údaje, začne je instituce používat.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

• a) složek obchodního ukazatele a jejich používání vypracováním seznamů typických podpoložek s přihlédnutím k mezinárodním regulačním standardům a případně k obezřetnostním hranicím definovaným v části třetí hlavě I kapitole 3;
• b) prvků uvedených v odstavci 7 tohoto článku.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž, je-li to vhodné, upřesní položky obchodního ukazatele přiřazením těchto položek k odpovídajícím buňkám pro podávání zpráv stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1).“).

Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce do výpočtu svého obchodního ukazatele zahrnou položky obchodního ukazatele fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností od okamžiku fúze nebo nabytí a zohlední poslední tři účetní období.

Instituce mohou požádat příslušný orgán o svolení vyřadit ze svého obchodního ukazatele částky týkající se odprodaných subjektů nebo ukončených činností .

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění tohoto:

• a) jak mají instituce určit úpravy obchodního ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2;
• b) podmínek, za nichž mohou příslušné orgány udělit svolení uvedené v odstavci 2;
• c) načasování úprav uvedených v odstavci 2.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

KAPITOLA 2 SBĚR ÚDAJŮ A JEJICH SPRÁVA

Instituce, jejichž obchodní ukazatel se rovná alespoň 750 milionům EUR, vypočítají svou roční ztrátu z operačního rizika jako součet všech čistých ztrát za dané účetní období vypočtených v souladu s čl. 318 odst. 1, které se rovnají prahovým hodnotám vztahujícím se k údajům o ztrátách stanoveným v čl. 319 odst. 1 nebo 2 nebo jsou vyšší.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány udělit výjimku z požadavku na výpočet roční ztráty z operačního rizika institucím, jejichž obchodní ukazatel nepřesahuje 1 miliardu EUR, pokud daná instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že by použití prvního pododstavce pro danou instituci představovalo nepřiměřenou zátěž.

Pro účely odstavce 1 je příslušným obchodním ukazatelem nejvyšší hodnota obchodního ukazatele, kterou instituce vykázala k posledním osmi referenčním datům podávání zpráv. Instituce, která svůj obchodní ukazatel dosud nevykázala, použije svůj nejnovější obchodní ukazatel.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní situaci ‚nepřiměřené zátěže‘ pro účely odstavce 1.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce, které vypočítávají roční ztrátu z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1, musí mít zavedeny systémy, postupy a mechanismy pro vytvoření a průběžnou aktualizaci souboru údajů o ztrátách, který ke každé zaznamenané události operačního rizika shromažďuje údaje o hrubých ztrátách, pojistném a nepojistném plnění, referenčních datech a seskupených ztrátách, včetně ztrát vycházejících z událostí nesprávného jednání.

Soubor údajů o ztrátách instituce zachycuje všechny události operačního rizika ze všech subjektů, které jsou zahrnuty do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

Pro účely odstavce 1 instituce:

• a) do souboru údajů o ztrátách zahrnou každou událost operačního rizika zaznamenanou během jednoho nebo více účetních období;
• b) pro zahrnutí ztrát souvisejících s událostmi operačního rizika do souboru údajů o ztrátách použijí datum zaúčtování;
• c) přiřadí ztráty a výtěžky týkající se společné události operačního rizika nebo souvisejících událostí operačního rizika v čase, které byly zaúčtovány v průběhu několika let, k příslušným účetním obdobím souboru údajů o ztrátách, v souladu se svými účetními postupy.

Instituce rovněž shromažďují:

• a) informace o referenčních datech událostí operačního rizika, včetně:
  • i) data, kdy událost operačního rizika nastala nebo poprvé začala (‚datum události‘), je-li k dispozici;
  • ii) data, kdy instituce událost operačního rizika zjistila (‚datum zjištění‘);
  • iii) data nebo dat, kdy událost operačního rizika vyústila ve ztrátu nebo rezervu na ztrátu vykazovanou ve výsledovce instituce (‚datum zaúčtování‘);
• b) informace o jakémkoli výtěžku z hrubé ztráty a též popisné informace o rizikových faktorech nebo příčinách ztrátové události.

Úroveň podrobnosti všech popisných informací musí být úměrná výši hrubé ztráty.

Instituce do souboru údajů o ztrátách nezahrne události operačního rizika související s úvěrovým rizikem, které jsou zohledněny v objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko. Události operačního rizika, které souvisejí s úvěrovým rizikem, ale nejsou zohledněny v objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko, se do souboru údajů o ztrátách zahrnují.

Události operačního rizika související s tržním rizikem se považují za operační riziko a do souboru údajů o ztrátách se zahrnují.

Instituce je na žádost příslušného orgánu schopna přiřadit své interní údaje o minulých ztrátách k danému druhu události .

Pro účely tohoto článku instituce zajistí spolehlivost, stabilitu a výkonnost systémů a infrastruktury informačních technologií nezbytných pro vedení a aktualizaci souboru údajů o ztrátách zejména tím, že zajistí splnění všech těchto požadavků:

• a) jejich systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;
• b) jejich systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení nasazování;
• c) pokud instituce přenáší části údržby svých systémů a infrastruktury informačních technologií na externí poskytovatele, je zajištěna spolehlivost, stabilita a výkonnost systémů a infrastruktury informačních technologií tím, že potvrdí alespoň tyto skutečnosti:
  • i) její systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;
  • ii) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií je spolehlivý a řádný s ohledem na řízení projektů, řízení rizik, správu, inženýrství, prokazování kvality a plánování testů, modelování a vývoj systémů, prokazování kvality ve všech činnostech, včetně přezkoumávání kódu a případně ověření kódů a testování, včetně převzetí ze strany uživatelů;
  • iii) její systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení uvolňování;
  • iv) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií a pohotovostních plánů schvaluje vedoucí orgán nebo vyšší vedení a vedoucí orgán a vyšší vedení jsou o výkonnosti systémů a infrastruktury informačních technologií pravidelně informovány.

Pro účely odstavce 7 vypracuje EBA návrhy regulačních technických norem, které stanoví taxonomii rizik pro operační rizika, jež je v souladu s mezinárodními standardy, a metodiku pro klasifikaci ztrátových událostí zahrnutých do souboru údajů o ztrátách na základě této taxonomie.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Pro účely odstavce 8 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, které vysvětlí technické prvky nezbytné k zajištění spolehlivosti, stability a výkonnosti systémů správy pro uchovávání souboru údajů o ztrátách, se zvláštním zaměřením na systémy a infrastruktury informačních technologií.

Pro účely čl. 316 odst. 1 vypočítají instituce pro každou událost operačního rizika čistou ztrátu takto:

čistá ztráta = hrubá ztráta – výtěžek

kde:

= ztráta spojená s událostí operačního rizika před výtěžkem jakéhokoli druhu;

= jedna nebo více nezávislých událostí souvisejících s původní událostí operačního rizika, která je časově oddělená a při níž jsou od třetí strany obdrženy finanční prostředky nebo ekonomický prospěch.

Instituce průběžně aktualizují výpočet čisté ztráty pro každou konkrétní událost operačního rizika. Za tímto účelem instituce aktualizují výpočet čisté ztráty na základě vysledovaných nebo odhadnutých změn hrubé ztráty a výtěžku za každé z posledních deseti účetních období. V případě, že jsou během několika účetních období v rámci tohoto desetiletého období vysledovány ztráty spojené se stejnou událostí operačního rizika, instituce vypočítá a aktualizuje:

• a) čistou ztrátu, hrubou ztrátu a výtěžek za každé účetní období tohoto desetiletého období, v němž byly tato čistá ztráta, hrubá ztráta a výtěžek zaznamenány;
• b) souhrnnou čistou ztrátu, souhrnnou hrubou ztrátu a souhrnný výtěžek za všechna příslušná účetní období tohoto desetiletého období.

Pro účely odstavce 1 se do výpočtu hrubé ztráty zahrnují tyto položky:

• a) přímo účtované částky, jako jsou snížení hodnoty, započtení, částky zaplacené za účelem náhrady škody, sankce a úroky z prodlení a náklady na právní zastoupení, zaúčtované ve výsledovce instituce a odpisy v důsledku události operačního rizika, včetně:
  • i) nákladů na likvidaci tržní pozice ve výši zaznamenané ztráty související s položkami operačního rizika, pokud událost operačního rizika souvisí s tržním rizikem;
  • ii) sankcí, úroků, poplatků z prodlení, nákladů na právní zastoupení a daní s výjimkou původně splatné daně, pokud tyto platby souvisejí se selháními nebo nedostatečnými procesy instituce, ledaže je tato částka již zahrnuta podle písmene e);
• b) náklady vzniklé v důsledku události operačního rizika, včetně externích nákladů s přímou vazbou na událost operačního rizika a nákladů na opravu nebo výměnu, které vznikly v souvislosti s obnovením pozice, která existovala před vznikem události operačního rizika;
• c) rezervy zaúčtované ve výsledovce proti potenciálním dopadům provozních ztrát, včetně ztrát vycházejících z událostí nesprávného jednání;
• d) ztráty vzniklé v souvislosti s událostí operačního rizika s konečným finančním dopadem, které jsou dočasně zaúčtovány na prozatímním nebo přechodném účtu, avšak zatím nejsou zachyceny ve výsledovce (‚nezaúčtované ztráty‘);
• e) negativní ekonomické dopady zaúčtované v účetním období, které jsou způsobeny událostmi operačního rizika ovlivňujícími peněžní toky nebo účetní závěrky z předchozích účetních období (‚časově vázané ztráty‘).

Pro účely prvního pododstavce písm. d) se do souboru údajů o ztrátách zahrnou významné nezaúčtované ztráty ve lhůtě přiměřené výši a stáří nezaúčtované položky.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) instituce zahrne do souboru údajů o ztrátách významné časově vázané ztráty, pokud jsou tyto ztráty důsledkem událostí operačního rizika, které trvají více než jedno účetní období . Instituce zahrnou do zaznamenané výše ztráty související s položkou operačního rizika v účetním období ztráty, které jsou důsledkem opravy účetních chyb, k nimž došlo v kterémkoli předchozím účetním období, a to i v případě, že tyto ztráty nemají přímý dopad na třetí strany. Pokud existují významné časově vázané ztráty a událost operačního rizika má přímý dopad na třetí strany, včetně zákazníků, poskytovatelů a zaměstnanců instituce, instituce rovněž zahrne oficiální přepracování dříve vydaných finančních zpráv.

Pro účely odstavce 1 se z výpočtu hrubé ztráty vylučují tyto položky:

• a) náklady na celkovou údržbu smluv o nemovitostech, provozech nebo zařízeních;
• b) interní nebo externí výdaje na podporu obchodní činnosti po ztrátách z operačního rizika, včetně modernizace, zlepšení, iniciativ k posuzování rizik a posílení;
• c) pojistné.

Pro účely odstavce 1 se výtěžky použijí ke snížení hrubých ztrát pouze v případě, že instituce obdržela platbu. Pohledávky se za výtěžky nepovažují.

Na žádost příslušného orgánu poskytne instituce veškerou dokumentaci potřebnou k ověření obdržených plateb, které byly zohledněny při výpočtu čisté ztráty v důsledku události operačního rizika.

Pro výpočet roční ztráty z operačního rizika podle čl. 316 odst. 1 instituce zohlední ze souboru údajů o ztrátách události operačního rizika s čistou ztrátou vypočítanou v souladu s článkem 318, které se rovnají 20000 EUR nebo jsou vyšší.

Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a pro účely článku 446 instituce vypočítají rovněž roční ztrátu z operačního rizika uvedenou v čl. 316 odst. 1, přičemž ze souboru údajů o ztrátách zohlední události operačního rizika s čistou ztrátou vypočítanou v souladu s článkem 318, které se rovnají 100000 EUR nebo jsou vyšší.

V případě události operačního rizika, která vede ke ztrátám během více než jednoho účetního období, jak je uvedeno v čl. 318 odst. 1 druhém pododstavci, je čistou ztrátou, kterou je třeba zohlednit pro prahové hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, souhrnná čistá ztráta.

Instituce může příslušný orgán požádat o svolení, aby z výpočtu své roční ztráty z operačního rizika instituce vyloučila mimořádné události operačního rizika, které již nejsou relevantní pro rizikový profil instituce, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) instituce může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že příčina události operačního rizika, která stojí na počátku těchto ztrát z operačního rizika, znovu nenastane;
• b) pro souhrnnou čistou ztrátu v důsledku příslušné události operačního rizika platí jedna z těchto skutečností:
  • i) činí nejméně 10 % průměrné roční ztráty z operačního rizika instituce vypočtené za dobu deseti účetních období a na základě prahové hodnoty uvedené v čl. 319 odst. 1, pokud se ztrátová událost operačního rizika týká činností, které jsou stále zahrnuty v obchodním ukazateli;
  • ii) souvisí s událostí operačního rizika týkající se činností vyřazených z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2;
• c) ztráta z operačního rizika byla v databázi ztrát uchovávána po dobu minimálně jednoho roku, ledaže souvisela s činnostmi vyřazenými z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce začíná doba minimálně jednoho roku dnem, kdy událost operačního rizika zahrnutá do souboru údajů o ztrátách poprvé překročila hodnotu prahu významnosti stanovenou v čl. 319 odst. 1.

Instituce žádající o svolení uvedené v odstavci 1 poskytne příslušnému orgánu doložené odůvodnění pro vyloučení mimořádné události operačního rizika, včetně:

• a) popisu události operačního rizika;
• b) důkazu, že ztráta vyplývající z události operačního rizika přesahuje hodnotu prahu významnosti pro vyloučení ztrát uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě i), včetně data, kdy tato událost operačního rizika hodnotu prahu významnosti překročila;
• c) data, ke kterému by byla daná událost operačního rizika vyloučena, s ohledem na minimální dobu uchovávání stanovenou v odst. 1 písm. c);
• d) důvodu, proč událost operačního rizika již není považována za relevantní pro rizikový profil instituce;
• e) dokladu o tom, že neexistují žádné podobné nebo zbytkové legální expozice a že událost operačního rizika, která má být vyloučena, nemá význam pro jiné činnosti nebo produkty;
• f) hlášení o nezávislém přezkumu nebo validaci instituce potvrzující, že událost operačního rizika již není relevantní a že neexistují žádné podobné nebo zbytkové legální expozice;
• g) důkazu, že žádost o vyloučení události operačního rizika schválily prostřednictvím schvalovacích procesů instituce její odpovědné orgány, a datum tohoto schválení;
• h) dopadu vyloučení události operačního rizika na výši roční ztráty z operačního rizika.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, které musí příslušný orgán podle odstavce 1 posoudit, včetně toho, jak má být vypočítána průměrná roční ztráta z operačního rizika, a specifikací týkajících se informací, které mají být shromažďovány podle odstavce 2, nebo jakýchkoli dalších informací, které jsou považovány za nezbytné pro provedení posouzení.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Ztráty z fúzovaných nebo nabytých subjektů či sloučených činností se zahrnou do souboru údajů o ztrátách, jakmile jsou položky obchodního ukazatele týkající se těchto subjektů nebo činností zahrnuty do výpočtu obchodního ukazatele instituce v souladu s čl. 315 odst. 1. Za tímto účelem instituce zahrnou ztráty zjištěné během desetiletého období před nabytím nebo fúzí či sloučením.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem mají instituce určit úpravy svého souboru údajů o ztrátách po zahrnutí ztrát z fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností uvedených v odstavci 1.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce mají k dispozici organizaci a postupy pro zajištění úplnosti, správnosti a kvality údajů o ztrátách a pro podrobení těchto údajů nezávislému přezkumu.

Příslušné orgány pravidelně a nejméně jednou za pět let přezkoumávají kvalitu údajů o ztrátách instituce, která vypočítává roční ztrátu z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1. U instituce s obchodním ukazatelem přesahujícím 1 miliardu EUR příslušné orgány provádí tento přezkum alespoň jednou za tři roky.

Instituce má zavedeny:

• a) řádně zdokumentovaný systém hodnocení a řízení operačního rizika, který je úzce začleněn do každodenních postupů pro řízení rizik, je nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu instituce z hlediska operačního rizika a má jasně stanovené povinnosti; systém hodnocení a řízení operačního rizika určuje expozice instituce vůči operačnímu riziku a sleduje příslušné údaje týkající se operačního rizika, včetně údajů o podstatných ztrátách;
• b) funkce řízení operačního rizika, která je nezávislá na obchodních a provozních útvarech instituce;
• c) systém podávání zpráv vyššímu vedení, v jehož rámci příslušné funkce instituce dostávají zprávy o operačním riziku;
• d) systém pravidelného sledování a podávání zpráv o expozicích vůči operačnímu riziku a o ztrátách a postupy pro přijetí náležitých nápravných opatření;
• e) postupy, kterými zajistí dodržování stanovených pravidel, a zásady pro případ jejich nedodržení;
• f) pravidelné přezkumy postupů a systémů instituce pro hodnocení a řízení operačního rizika, které provádějí interní nebo externí auditoři, kteří mají k provádění těchto přezkumů nezbytné znalosti;
• g) interní procesy validace, které probíhají řádným a účinným způsobem;
• h) transparentní a dostupné toky údajů a procesy spojené se systémem hodnocení operačního rizika instituce.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní povinnosti podle odst. 1 písm. a) až h) s přihlédnutím k velikosti a složitosti instituce.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

156) Článek 325 se mění takto:

• a) odstavce 1 až 5 se nahrazují tímto:

  Instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a všechny své pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:

  • a) alternativním standardizovaným přístupem stanoveným v kapitole 1a;
  • b) přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v kapitole 1b pro pozice přiřazené obchodním útvarům, pro něž instituce obdržela svolení příslušného orgánu k použití tohoto alternativního přístupu podle čl. 325az odst. 1;
  • c) zjednodušeným standardizovaným přístupem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku za předpokladu, že instituce splňuje podmínky stanovené v čl. 325a odst. 1.

  Odchylně od prvního pododstavce instituce nevypočítá kapitálové požadavky k měnovému riziku pro pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému riziku, pokud jsou tyto pozice odečteny od kapitálu instituce. Instituce dokumentuje, jakým způsobem uplatňuje odchylku stanovenou v tomto pododstavci, včetně jejího dopadu a významu, a na žádost příslušného orgánu mu tyto informace zpřístupní.

  Kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočtené v souladu se zjednodušeným standardizovaným přístupem jsou součtem těchto kapitálových požadavků:

  • a) kapitálové požadavky k pozičnímu riziku podle kapitoly 2 vynásobené koeficientem:
    • i) 1,3 pro obecná a specifická rizika pozic v dluhových nástrojích, s výjimkou sekuritizovaných nástrojů uvedených v článku 337;
    • ii) 3,5 pro obecná a specifická rizika pozic v akciových nástrojích;
  • b) kapitálové požadavky k měnovému riziku podle kapitoly 3 vynásobené koeficientem 1,2;
  • c) kapitálové požadavky ke komoditnímu riziku podle kapitoly 4 vynásobené koeficientem 1,9;
  • d) kapitálové požadavky pro sekuritizované nástroje uvedené v článku 337.

  Instituce, která k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku používá přístup založený na alternativních interních modelech uvedený v odst. 1 písm. b) tohoto článku, podává svému příslušnému orgánu zprávu o měsíčním výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku za použití alternativního standardizovaného přístupu uvedeného v odst. 1 písm. a) tohoto článku pro každý obchodní útvar, kterému byly tyto pozice přiřazeny v souladu s článkem 104b.

  Instituce může trvale používat kombinaci alternativního standardizovaného přístupu uvedeného v odst. 1 písm. a) tohoto článku a přístupu založeného na alternativních interních modelech uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku , pokud celkové kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočtené pomocí přístupu založeného na alternativních interních modelech představují alespoň 10 % celkových kapitálových požadavků k tržnímu riziku. Instituce nesmí na individuálním základě použít žádný z těchto přístupů v kombinaci se zjednodušeným standardizovaným přístupem uvedeným v odst. 1 písm. c) tohoto článku. Na konsolidované úrovni může instituce použít kombinaci těchto tří přístupů k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s čl. 325b odst. 4 písm. b), pokud se zjednodušený standardizovaný přístup nepoužije v kombinaci s ostatními dvěma přístupy v rámci jediného právního subjektu.

  Instituce nesmí použít přístup založený na alternativních interních modelech uvedený v odst. 1 písm. b) pro nástroje ve svém obchodním portfoliu, které jsou sekuritizovanými pozicemi nebo pozicemi zahrnutými v alternativním portfoliu obchodování s korelací (ACTP) uvedenými v odstavcích 6, 7 a 8.“

  ;

• b) odstavec 9 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s přístupy stanovenými v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku, případně s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v čl. 104b odst. 5 a 6.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

157) Článek 325a se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Podmínky pro použití zjednodušeného standardizovaného přístupu“

  ;

• b) v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Instituce může vypočítat kapitálové požadavky k tržnímu riziku za použití zjednodušeného standardizovaného přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. c) za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových položek, jenž je vystaven tržnímu riziku, je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven každé z těchto hraničních hodnot:“

  ;

• c) odstavec 2 se mění takto:
  • i) písmeno b) se nahrazuje tímto:
    • „b) musí být zahrnuty všechny pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku s výjimkou pozic, které jsou z výpočtu kapitálových požadavků k měnovému riziku v souladu s článkem 104c vyloučeny nebo jsou od kapitálu institucí odečteny;“
  • ii) písmeno f) se nahrazuje tímto:
    • „f) absolutní hodnota souhrnné dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou souhrnné krátké pozice.“

    ,

  • iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Pro účely prvního pododstavce se dlouhé a krátké pozice používají ve významu uvedeném v čl. 94 odst. 3.

    Pro účely prvního pododstavce se hodnota souhrnné dlouhé (krátké) pozice rovná součtu hodnot jednotlivých dlouhých (krátkých) pozic zahrnutých do výpočtu v souladu s písmeny a) a b) uvedeného pododstavce.“

    ;

• d) v odstavci 5 se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Instituce přestanou vypočítávat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v čl. 325 odst. 1 písm. c) do tří měsíců poté, co nastane některý z těchto případů:“

  ;

• e) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Instituce, která přestala vypočítávat kapitálové požadavky k tržnímu riziku za použití přístupu stanoveného v čl. 325 odst. 1 písm. c), může zahájit výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za použití uvedeného přístupu pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku byly plněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.“

  ;

• f) odstavec 8 se zrušuje.

158) V článku 325b se doplňuje nový odstavec, který zní:

Pokud příslušný orgán instituci neudělil svolení uvedené v odstavci 2 alespoň pro jednu instituci nebo podnik ve skupině, použijí se pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku na konsolidovaném základě v souladu s touto hlavou tyto požadavky:

• a) instituce vypočítá čisté pozice a kapitálové požadavky v souladu s touto hlavou pro všechny pozice v institucích nebo podnicích skupiny, pro něž bylo instituci uděleno svolení uvedené v odstavci 2, a to za použití postupu stanoveného v odstavci 1;
• b) instituce vypočítá čisté pozice a kapitálové požadavky v souladu s touto hlavou zvlášť pro všechny pozice v každé instituci a v každém podniku skupiny, pro něž nebylo instituci uděleno svolení uvedené v odstavci 2;
• c) instituce vypočítá celkové kapitálové požadavky v souladu s touto hlavou na konsolidovaném základě sečtením částek vypočtených v písmenech a) a b) tohoto odstavce.

Pro účely výpočtu uvedeného v prvním pododstavci písm. a) a b) použijí instituce a podniky uvedené ve zmíněných ustanoveních stejnou vykazovací měnu, která se používá k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s touto hlavou na konsolidovaném základě pro skupinu.“

159) Článek 325c se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  „Působnost, struktura a kvalitativní požadavky alternativního standardizovaného přístupu“

  ;

• b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Instituce mají zavedený a zpřístupněný příslušným orgánům zdokumentovaný soubor interních strategií, postupů a kontrol pro sledování a zajištění dodržování požadavků této kapitoly. Veškeré změny uvedených strategií, postupů a kontrol se včas oznámí příslušným orgánům.“

• c) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Odchylně od odstavce 2 instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s alternativním standardizovaným přístupem pro kapitálové investice instituce do vlastních dluhových nástrojů jako součet obou složek uvedených v odst. 2 písm. a) a c). Při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku u vlastních dluhových nástrojů podle metody založené na citlivostech uvedené v odst. 2 písm. a) instituce vyloučí z tohoto výpočtu rizika z vlastního úvěrového rozpětí instituce.

  Instituce má útvar řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vyššímu vedení instituce. Tento útvar řízení rizika je odpovědný za tvorbu a používání alternativního standardizovaného přístupu. Vypracovává a analyzuje měsíční zprávy o výstupech alternativního standardizovaného přístupu a o vhodnosti limitů obchodování instituce.

  Instituce provádějí ke spokojenosti příslušných orgánů nezávislý přezkum alternativního standardizovaného přístupu, který používají pro účely této kapitoly, buď jako součást svého běžného vnitřního auditu, nebo jím pověří třetí stranu. Výsledek tohoto přezkumu se oznámí příslušným vedoucím orgánům.

  Pro účely prvního pododstavce se třetí stranou rozumí podnik, který institucím poskytuje auditní nebo poradenské služby a jehož personál je dostatečně kvalifikovaný v oblasti tržního rizika.

  Přezkum alternativního standardizovaného přístupu uvedený v odstavci 5 se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizika a posuzuje alespoň:

  • a) vnitřní strategie, postupy a kontroly pro sledování a zajištění dodržování požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku;
  • b) adekvátnost dokumentace o systému a procesech řízení rizik a o organizaci útvaru řízení rizika podle odstavce 4 tohoto článku;
  • c) přesnost výpočtů citlivosti a procesu použitého k odvození uvedených výpočtů z modelů oceňování instituce, které slouží jako základ pro vykazování hospodářského výsledku vyššímu vedení, jak je uvedeno v článku 325t;
  • d) ověřovací postup, kterého instituce využívá k vyhodnocování jednotnosti, časové příhodnosti a spolehlivosti zdrojů údajů používaných při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku podle alternativního standardizovaného přístupu, včetně nezávislosti těchto zdrojů údajů.

  Instituce provádí přezkum uvedený v prvním pododstavci nejméně jednou ročně, případně méně často, až nejdéle každé dva roky, může-li příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že absolutní velikost, systémový význam, povaha, relativní velikost a složitost transakcí v obchodním portfoliu k takovému méně častému přezkumu opravňují.

  Příslušné orgány ověří, že výpočet uvedený v odstavci 2 tohoto článku, včetně toho, že instituce plní požadavky stanovené v této kapitole a v článku 325a, je prováděn poctivě.

  EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro upřesnění metodiky, na jejímž základě příslušné orgány provádějí ověřování podle odstavce 7.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2028.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

160) Článek 325j se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku u pozice v subjektu kolektivního investování pomocí jednoho z těchto přístupů:

  • a) instituce, která splňuje podmínku stanovenou v čl. 104 odst. 8 písm. a), vypočítá jednou za měsíc kapitálové požadavky k tržnímu riziku dané pozice pomocí výpočtu pro podkladové pozice subjektu kolektivního investování, jako by tyto pozice byly přímo drženy institucí;
  • b) instituce, která splňuje podmínku stanovenou v čl. 104 odst. 8 písm. b), vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku dané pozice jedním z těchto přístupů:
    • i) považuje pozici v subjektu kolektivního investování za jedinou akciovou pozici zařazenou do koše ‚jiné odvětví‘ v čl. 325ap odst. 1 tabulce č. 8;
    • ii) zváží omezení stanovená v oprávnění subjektu kolektivního investování a v příslušných právních předpisech.

  Pro účely výpočtu uvedeného v prvním pododstavci písm. b) bodě ii) tohoto odstavce může instituce vypočítat kapitálové požadavky k úvěrovému riziku protistrany a kapitálové požadavky k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových pozic subjektu kolektivního investování pomocí zjednodušeného přístupu uvedeného v čl. 132a odst. 3.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pro účely přístupů uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku instituce:

  • a) uplatní kapitálové požadavky k riziku selhání stanovené v oddíle 5 a navýšení pro zbytkové riziko stanovené v oddíle 4 na pozici v subjektu kolektivního investování, pokud mu jeho oprávnění umožňuje investovat do expozic, na něž se tyto kapitálové požadavky vztahují; při použití přístupu podle odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto článku instituce považuje pozici v subjektu kolektivního investování za jedinou akciovou pozici bez ratingu zařazenou do koše ‚nehodnoceno‘ v čl. 325y odst. 1 tabulce č. 2, a
  • b) pro všechny pozice v témže subjektu kolektivního investování použije tentýž z přístupů stanovených v odst. 1 písm. b) tohoto článku pro výpočet kapitálových požadavků samostatně jako samostatné portfolio.“

  ;

• c) odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

  Instituce může pro své pozice v subjektech kolektivního investování použít kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b). Pro všechny pozice v témže subjektu kolektivního investování však instituce použije pouze jeden z těchto přístupů.

  Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) tohoto článku instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku určením hypotetického portfolia subjektu kolektivního investování, na které by se v souladu s čl. 325c odst. 2 písm. a) vztahovaly nejvyšší kapitálové požadavky, a to na základě oprávnění subjektu kolektivního investování nebo příslušných právních předpisů, případně s přihlédnutím k páce v maximálním povoleném rozsahu.

  Stejné hypotetické portfolio, jako je portfolio uvedené v prvním pododstavci, instituce případně použije pro výpočet kapitálových požadavků k riziku selhání uvedených v oddíle 5 a navýšení pro zbytkové riziko podle oddílu 4 vůči pozici v subjektu kolektivního investování.

  Metodiku vypracovanou institucí pro určení hypotetických portfolií všech pozic v subjektech kolektivního investování, pro které se používají výpočty uvedené v prvním pododstavci, schvaluje její příslušný orgán.

  Instituce může použít přístupy uvedené v odstavci 1, pouze pokud subjekt kolektivního investování splňuje všechny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3. Pokud subjekt kolektivního investování nesplňuje podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, instituce zařadí svou pozici v daném subjektu kolektivního investování do investičního portfolia.

  Instituce mohou za účelem výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku pozice v subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem stanoveným v odst. 1 písm. a) využít třetí stranu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) třetí stranou je jeden z těchto subjektů:
    • i) depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce;
    • ii) v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto písmene, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a);
    • iii) třetí strana, která je prodejcem, pokud tyto údaje, informace nebo ukazatele rizik poskytují nebo vypočítávají třetí strany uvedené v bodě i) nebo ii) tohoto písmene nebo jiná taková třetí strana, která je prodejcem;
  • b) třetí strana poskytuje instituci údaje, informace nebo ukazatele rizik pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku pozice v subjektu kolektivního investování, v souladu s přístupem uvedeným v odst. 1 písm. a) tohoto článku;
  • c) externí auditor instituce potvrdil přiměřenost údajů , informací nebo ukazatelů rizik od třetí strany podle písmene b) tohoto odstavce a příslušný orgán instituce má na požádání k uvedeným údajům , informacím nebo ukazatelům rizik neomezený přístup.

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které dále upřesní technické prvky metodiky k určení hypotetických portfolií pro účely přístupu uvedeného v odstavci 4, včetně způsobu, jakým má instituce v příslušné metodice případně zohlednit v maximálním povoleném rozsahu páku.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

161) V článku 325q se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Faktory měnového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou implikované volatility směnných kurzů mezi měnovými páry. Tyto implikované volatility se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let.“

162) V čl. 325s odst. 1 se vzorec pro s_k nahrazuje tímto:

„

“

163) Článek 325t se mění takto:

• a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou příslušné orgány od instituce, které bylo uděleno svolení používat přístup založený na alternativních interních modelech podle kapitoly 1b, vyžadovat, aby při výpočtu citlivostí podle této kapitoly pro účely výpočtu a požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 325 odst. 3 použila funkce oceňování, které jsou součástí systému měření rizika v rámci jejího přístupu založeném na interních modelech.“

  ;

• b) v odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) uvedené alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik nebo pro vykazování hospodářského výsledku vyššímu vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;“
• c) v odstavci 6 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
  • „a) uvedené alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik nebo pro vykazování hospodářského výsledku vyššímu vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;
  • b) instituce prokáže, že uvedené alternativní definice jsou vhodnější k zachycení citlivostí pro danou pozici než vzorce uvedené v tomto pododdíle, že lineární transformace uvedená v prvním pododstavci odráží citlivost na riziko vega a že výsledné citlivosti se podstatně neliší od citlivostí uplatňujících uvedené vzorce.“

164) Článek 325u se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Odchylně od odstavce 1 instituce do 31. prosince 2032 neuplatňuje kapitálový požadavek ke zbytkovým rizikům na nástroje, jejichž jediným cílem je zajistit tržní riziko pozic v obchodním portfoliu, které vytvářejí kapitálový požadavek ke zbytkovým rizikům a podléhají stejnému typu zbytkových rizik jako pozice, které zajišťují.

  Příslušný orgán udělí svolení k použití zacházení uvedeného v prvním pododstavci, pokud instituce může k jeho spokojenosti průběžně prokazovat, že dané nástroje splňují kritéria pro to, aby se s nimi zacházelo jako se zajišťovacími pozicemi.

  Instituce podá příslušnému orgánu zprávu o výsledku výpočtu kapitálových požadavků ke zbytkovým rizikům u všech nástrojů, na něž se vztahuje odchylka uvedená v prvním pododstavci.“

  ;

• b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění kritérií, která mají instituce používat k identifikaci pozic, na které se vztahuje odchylka uvedená v odstavci 4a. Tato kritéria zahrnují alespoň povahu nástrojů uvedených ve zmíněném odstavci, čistý zisk a ztrátu kombinovaných pozic, citlivosti kombinovaných pozic a rizika, která v kombinovaných pozicích zůstávají nezajištěna, zejména s přihlédnutím k možnosti, že původní pozice může být zajištěna dílčí částkou.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 30. června 2024.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

  Do 31. prosince 2029 předloží EBA Komisi zprávu o dopadu používání zacházení uvedeného v odstavci 4a. Komise na základě zjištění z uvedené zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem prodloužit platnost zacházení uvedeného ve zmíněném odstavci.“

165) V článku 325v se doplňuje nový odstavec, který zní:

Pro obchodované nesekuritizované úvěrové a akciové deriváty se výše JTD podle jednotlivých složek stanoví použitím průhledového přístupu.“

166) V článku 325x se doplňuje nový odstavec, který zní:

Pokud smluvní nebo právní podmínky derivátové pozice, jejímž podkladovým nástrojem je dluhový nebo akciový hotovostní nástroj a jež je tímto dluhovým nebo akciovým hotovostním nástrojem zajištěna, umožňují instituci uzavřít obě části této pozice v době uplynutí doby splatnosti první z těchto částí bez expozice vůči riziku selhání podkladového nástroje, stanoví se čistá výše rizika náhlého selhání kombinované pozice jako nula.“

167) V článku 325y se doplňuje nový odstavec, který zní:

Pro účely tohoto článku se expozici přiřadí kategorie úvěrové kvality odpovídající kategorii úvěrové kvality, která by jí byla přiřazena podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko stanoveného v hlavě II kapitole 2.“

168) V článku 325ab se zrušuje odstavec 2.

169) Článek 325ad se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Čisté výše JTD se vynásobí:

  • a) v případě netranšovaných produktů rizikovými váhami selhání odpovídajícími jejich úvěrové kvalitě, jak je stanoveno v čl. 325y odst. 1 a 2;
  • b) v případě tranšovaných produktů rizikovými váhami selhání podle čl. 325aa odst. 1.“

  ;

• b) v odstavci 3 se vzorec pro DRC_b nahrazuje tímto:

  „

  “

170) V článku 325ae se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Rizikové váhy rizikových faktorů založených na měnách zahrnutých do podkategorie nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b) a národní měně instituce jsou tyto:

• a) pro rizikové faktory bezrizikových měr rizikové váhy uvedené v odstavci 1 tabulce č. 3 tohoto článku vydělené ;
• b) pro faktor inflačního rizika a faktory křížového měnového bazického rizika rizikové váhy uvedené v odstavci 2 tohoto článku vydělené .“

171) Článek 325ah se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) v tabulce 4 se odvětví koše 13 nahrazuje tímto:

    „Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem, poskytovatelů podpůrných úvěrů a krytých dluhopisů“

    ,

  • ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely tohoto článku se expozici přiřadí kategorie úvěrové kvality odpovídající kategorii úvěrové kvality, která by jí byla přiřazena podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko stanoveného v hlavě II kapitole 2.“

    ;

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Odchylně od odstavce 2 mohou instituce zařadit rizikovou expozici krytého dluhopisu bez ratingu do koše 4, pokud má instituce, která vydala krytý dluhopis, stupeň úvěrové kvality 1 až 3.“

172) V čl. 325ai odst. 1 se definice ρkl ^(jméno) nahrazuje tímto:

„ρ_kl^(jméno) se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, 35 %, pokud jsou obě jména citlivostí k a l v čl. 325ah odst. 1 tabulce č. 4 v koších 1 až 18, a v ostatních případech se rovná 80 %;“.

173) V článku 325aj se definice γ_bc ^(hodnocení) nahrazuje tímto:

„γ_bc ^(hodnocení) se rovná:

• a) 1, pokud koše b a c jsou koše 1 až 17 a oba koše mají stejnou kategorii úvěrové kvality (buď stupeň úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupeň úvěrové kvality 4 až 6); v ostatních případech se rovná 50 %; pro účely tohoto výpočtu se má za to, že koš 1 náleží do stejné kategorie úvěrové kvality jako koše, které mají stupeň úvěrové kvality 1 až 3;
• b) 1, pokud koš b nebo c je koš 18;
• c) 1, pokud koš b nebo c je koš 19 a druhý koš má stupeň úvěrové kvality 1 až 3; v ostatních případech se rovná 50 %;
• d) 1, pokud koš b nebo c je koš 20 a druhý koš má stupeň úvěrové kvality 4 až 6; v ostatních případech se rovná 50 %;“

174) Článek 325ak se mění takto:

• a) Tabulka č. 6 se mění takto:
  • i) sloupec „úvěrová kvalita“ se mění takto:
    • 1) druhý řádek se nahrazuje tímto:

      „Stupeň úvěrové kvality 1 až 10“

      ,

    • 2) třetí řádek se nahrazuje tímto:

      „Stupeň úvěrové kvality 11 až 17“

      ,

  • ii) odvětví koše 13 se nahrazuje tímto:

    „Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem, poskytovatelů podpůrných úvěrů a krytých dluhopisů;“

• b) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

  „Pro účely tohoto článku se expozici přiřadí kategorie úvěrové kvality odpovídající kategorii úvěrové kvality, která by jí byla přiřazena podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko stanoveného v hlavě II kapitole 2.

  Odchylně od druhého pododstavce mohou instituce zařadit rizikovou expozici krytého dluhopisu bez ratingu do koše 4, pokud má instituce, která vydala krytý dluhopis, stupeň úvěrové kvality 1 až 3.“

175) Článek 325am se mění takto:

• a) v odstavci 1 tabulce č. 7 se sloupec „úvěrová kvalita“ mění takto:
  • i) první řádek se nahrazuje tímto:

    „S předností, stupeň úvěrové kvality 1 až 10“

    ,

  • ii) druhý řádek se nahrazuje tímto:

    „Bez přednosti, stupeň úvěrové kvality 1 až 10,“

  • iii) třetí řádek se nahrazuje tímto:

    „Stupeň úvěrové kvality 11 až 17 a nehodnoceno;“

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Pro účely tohoto článku se expozici přiřadí kategorie úvěrové kvality odpovídající kategorii úvěrové kvality, která by jí byla přiřazena podle přístupu založeného na externím ratingu stanoveného v hlavě II kapitole 5.“

176) V článku 325as se tabulka č. 9 mění takto:

• a) název koše 3 se nahrazuje tímto:

  „Energie – elektřina“

  ;

• b) vkládají se nová pole, která znějí:

  „

  3a	Energie – obchod s uhlíkem v rámci EU ETS	40 %
  3b	Energie – obchod s uhlíkem mimo EU ETS	60 %

  “.

177) Článek 325ax se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Koše pro faktory rizika vega jsou podobné košům stanoveným pro faktory rizika delta v souladu s oddílem 3 pododdílem 1.

  Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika vega se přiřadí v souladu s rizikovou třídou rizikových faktorů takto:

  Tabulka č. 11

  Riziková třída	Rizikové váhy
  Obecné úrokové riziko	100 %
  CSR, bez sekuritizace	100 %
  CSR, se sekuritizací (ACTP)	100 %
  CSR, se sekuritizací (mimo ACTP)	100 %
  Vlastní kapitál (vysoká tržní kapitalizace a indexy)	77,78 %
  Vlastní kapitál (nízká tržní kapitalizace a jiné odvětví)	100 %
  Komoditní riziko	100 %
  FX	100 %

  “;

• b) odstavec 3 se zrušuje;
• c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Pro faktory obecného úrokového rizika zakřivení, faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení a faktory komoditního rizika zakřivení je vahou rizika zakřivení paralelní posun všech bodů pro každou křivku na základě nejvyšší předepsané váhy rizika delta v pododdíle 1 pro příslušný rizikový koš.“

178) Článek 325az se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Přístup založený na alternativních interních modelech může instituce použít k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku za předpokladu, že instituce splňuje všechny požadavky stanovené v této kapitole.“

  ;

• b) v odstavci 2 se první pododstavec mění takto:
  • i) písmena c) a d) se nahrazují tímto:
    • „c) obchodní útvary splnily požadavky na zpětné testování uvedené v čl. 325bf odst. 3;
    • d) obchodní útvary splnily požadavky na přiřazování zisků a ztrát uvedené v článku 325bg;“

    ,

  • ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
    • „g) obchodním útvarům nebyly přiřazeny žádné pozice v subjektech kolektivního investování, které splňují podmínku stanovenou v čl. 104 odst. 8 písm. b).“

    ;

• c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Instituce, které obdržely svolení použít přístup založený na alternativních interních modelech, rovněž musí plnit požadavek na podávání zpráv stanovený v čl. 325 odst. 3.“

  ;

• d) v odstavci 8 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) metodiku hodnocení, podle níž příslušné orgány ověřují, zda instituce dodržuje požadavky stanovené v této kapitole.“

  ;

• e) odstavec 9 se nahrazuje tímto:

  EBA vydá stanovisko ohledně toho, zda nastaly mimořádné podmínky uvedené v odstavci 5 tohoto článku a v čl. 325bf odst. 6 druhém pododstavci.

  Pro účely poskytnutí daného stanoviska sleduje EBA tržní podmínky s cílem posoudit, zda nastaly mimořádné podmínky, a je-li tomu tak, okamžitě informuje Komisi.

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek a ukazatelů, které má použít k určení toho, zda mimořádné podmínky nastaly.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 30. června 2024.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

179) Článek 325ba se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku pomocí interního modelu v souladu s prvním pododstavcem instituce nezahrne do výpočtu hodnot uvedených v písmenech a) a b) svá vlastní úvěrová rozpětí pro pozice ve vlastních dluhových nástrojích.“

  ;

• b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Odchylně od prvního pododstavce instituce nepodléhá dodatečnému kapitálovému požadavku ke kapitálovým investicím do vlastních dluhových nástrojů.“

  ;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Instituce, která používá alternativní interní model, vypočítá celkové kapitálové požadavky k tržnímu riziku pro všechny pozice v obchodním portfoliu a všechny pozice v investičním portfoliu, které vytvářejí měnové riziko nebo komoditní riziko, podle tohoto vzorce:

  kde:

  AIMA

  = součet kapitálových požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2;

  PLA_navýšení

  = dodatečný kapitálový požadavek uvedený v čl. 325bg odst. 2;

  ASA_{mimo aima}

  = kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočítané podle alternativního standardizovaného přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. a) pro portfolio pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vytvářejících měnové riziko nebo komoditní riziko, u kterých instituce používá pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku alternativní standardizovaný přístup;

  ASA_{celé portfolio}

  = kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočítané podle alternativního standardizovaného přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. a) pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu a všech pozic v investičním portfoliu vytvářejících měnové riziko nebo komoditní riziko;

  ASA_aima

  = kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočítané podle alternativního standardizovaného přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. a) pro portfolio pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vytvářejících měnové riziko nebo komoditní riziko, u kterých instituce používá pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku přístup uvedený v čl. 325 odst. 1 písm. b).“

180) V článku 325bc se doplňuje nový odstavec, který zní:

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro použití datových vstupů v modelu měření rizika uvedeném v tomto článku, včetně kritérií přesnosti údajů a kritérií pro kalibraci datových vstupů, pokud jsou tržní údaje nedostatečné.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

181) V článku 325bd se vkládá nový odstavec, který zní:

Měny členských států účastnících se ERM II jsou v obecné kategorii úrokového rizika v tabulce č. 2 zahrnuty do podkategorie nejlikvidnější měny a domácí měna.“

182) Článek 325be se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Pro účely posouzení uvedeného v prvním pododstavci mohou příslušné orgány institucím povolit, aby využívaly tržní údaje poskytnuté třetími stranami, které jsou prodejci.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce považovala určitý rizikový faktor, který v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vyhodnotila jako modelovatelný, za nemodelovatelný, pokud datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků uplatněných u daného rizikového faktoru nesplňují ke spokojenosti příslušných orgánů požadavky uvedené v čl. 325bc odst. 6.“

  ;

• c) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Za mimořádných podmínek, které nastanou v obdobích významného snížení některých obchodních činností na finančních trzích, mohou příslušné orgány povolit institucím používajícím přístup stanovený v této kapitole, aby považovaly rizikové faktory, které v souladu s odstavcem 1 vyhodnotily jako nemodelovatelné, za modelovatelné, jsou-li splněny tyto podmínky:

  • a) rizikové faktory podléhající tomuto zacházení odpovídají obchodním činnostem, které jsou na všech finančních trzích výrazně omezeny;
  • b) zacházení je uplatňováno dočasně a ne déle než po dobu šesti měsíců během jednoho účetního období;
  • c) zacházení významně nesnižuje celkové kapitálové požadavky k tržnímu riziku institucí, které je uplatňují;
  • d) příslušné orgány neprodleně oznámí orgánu EBA každé rozhodnutí povolit institucím použít přístup stanovený v této kapitole, aby považovaly za modelovatelné rizikové faktory, které byly vyhodnoceny jako nemodelovatelné, jakož i dotčené obchodní činnosti, a toto rozhodnutí zdůvodní.“

  ;

• d) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů v souladu s odstavcem 1, včetně situace, kdy jsou použity tržní údaje poskytnuté třetími stranami, které jsou prodejci, jakož i četnost tohoto posuzování.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

183) Článek 325bf se mění takto:

• a) odstavec 6 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

    „Multiplikační faktor (m_c) se rovná alespoň součtu hodnoty 1,5 a hodnoty navýšení stanoveného podle tabulky č. 3. Pro portfolio uvedené v odstavci 5 se dané navýšení vypočítá podle počtu překročení, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, což je doloženo institucí provedeným zpětným testováním výše hodnoty v riziku vypočtené podle písmene a) tohoto pododstavce. Výpočet navýšení splňuje tyto požadavky:“

    ,

  • ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Za mimořádných podmínek mohou příslušné orgány instituci povolit, aby učinila jeden nebo oba z těchto kroků:

    • a) omezila výpočet navýšení na takovou hodnotu, která vyplývá z překročení podle zpětného testování hypotetických změn, pokud počet překročení podle zpětného testování na základě skutečných změn nevyplývá z nedostatků v alternativním interním modelu instituce;
    • b) vyloučila z výpočtu navýšení překročení doložená zpětným testováním hypotetických nebo skutečných změn, pokud tato překročení nejsou způsobena nedostatky v alternativním interním modelu instituce.“

    ,

  • iii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce mohou příslušné orgány zvýšit hodnotu m_c nad součet uvedený ve zmíněném pododstavci, pokud alternativní interní model instituce vykazuje nedostatky znemožňující náležité měření kapitálových požadavků k tržnímu riziku.“

    ;

• b) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Odchylně od odstavců 2 a 6 mohou příslušné orgány svolit, aby instituce nepočítala překročení, pokud lze jednodenní změnu hodnoty jejího portfolia, která překračuje související výši hodnoty v riziku vypočtenou na základě interního modelu instituce, přičíst na vrub nemodelovatelného rizikového faktoru.“

  ;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek a kritérií, podle nichž může být instituci povoleno nezapočítat překročení, pokud lze jednodenní změnu hodnoty jejího portfolia, která překračuje související výši hodnoty v riziku vypočtenou na základě interního modelu instituce, přičíst na vrub nemodelovatelného rizikového faktoru.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

184) Článek 325bg se mění takto:

• a) odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Obchodní útvar instituce splňuje požadavky na přiřazování zisků a ztrát, jestliže jsou teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru na základě modelu měření rizika instituce blízko nebo dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia tohoto obchodního útvaru na základě modelu oceňování instituce.

  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku platí, že pokud jsou teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru na základě modelu měření rizika instituce dostatečně blízko hypotetickým změnám hodnoty portfolia tohoto obchodního útvaru na základě modelu oceňování instituce, vypočítá instituce pro všechny pozice přiřazené tomuto obchodnímu útvaru dodatečný kapitálový požadavek ke kapitálovým požadavkům uvedeným v čl. 325ba odst. 1 a 2.

  Na základě výsledků požadavku na přiřazování zisků a ztrát podle odstavce 1 tohoto článku instituce určí a zdokumentuje přesný seznam rizikových faktorů zahrnutých v modelu měření rizika instituce, jež jsou považovány za vhodné za účelem ověření toho, že instituce splňuje požadavek na zpětné testování stanovený v článku 325bf. Instituce veškeré změny seznamu těchto rizikových faktorů sleduje.“

  ;

• b) odstavec 4 se mění takto:
  • i) písmena a) a b) se nahrazují tímto:
    • „a) kritéria určující, zda teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru jsou blízko nebo dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely odstavce 1, při zohlednění vývoje v oblasti mezinárodní regulace;
    • b) dodatečný kapitálový požadavek uvedený v odstavci 2;“

    ,

  • ii) písmeno e) se zrušuje,
  • iii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.“

185) Článek 325bh se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno d) se nahrazuje tímto:
    • „d) interní model měření rizika zahrnuje rizikové faktory pro zlato a jednotlivé cizí měny, ve kterých jsou pozice instituce denominovány; u subjektů kolektivního investování se zohlední jejich skutečné měnové pozice; instituce mohou využívat informace třetí strany o měnových pozicích subjektu kolektivního investování, je-li správnost těchto informací náležitým způsobem zajištěna;“
  • ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
    • „i) u pozic v subjektech kolektivního investování instituce alespoň jednou týdně zohlední průhledem podkladové pozice subjektů kolektivního investování pro výpočet kapitálových požadavků v souladu s touto kapitolou; pokud se průhledový přístup provádí každý týden, musí být instituce schopny sledovat rizika vyplývající z významných změn ve složení subjektu kolektivního investování; instituce, které nemají dostatečné datové vstupy nebo informace pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku pozice v subjektu kolektivního investování v souladu s průhledovým přístupem, mohou při získávání těchto datových vstupů nebo informací využít třetí stranu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
      • i) třetí stranou je jeden z těchto subjektů:
        • 1) depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce;
        • 2) správcovská společnost subjektu kolektivního investování, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a);
        • 3) třetí strana, která je prodejcem, pokud údaje, informace nebo ukazatele rizik jsou poskytnuty nebo vypočteny třetími stranami uvedenými v bodě 1) nebo 2) tohoto bodu nebo jinou takovou třetí stranou, která je prodejcem;
      • ii) třetí strana poskytuje instituci odpovídající údaje , informace nebo ukazatele rizik pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku pozice v subjektu kolektivního investování v souladu s průhledovým přístupem uvedeným v prvním pododstavci;
      • iii) externí auditor instituce potvrdil přiměřenost údajů , informací nebo ukazatelů rizik třetí strany podle bodu ii) a příslušný orgán má na požádání k uvedeným údajům , informacím nebo ukazatelům rizik neomezený přístup.“

    ;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Instituce může používat empirické korelace v rámci jednotlivých obecných kategorií rizikových faktorů a pro účely výpočtu ukazatele neomezeného očekávaného deficitu UES_t podle čl. 325bb odst. 1 mezi nimi pouze tehdy, je-li její přístup k měření těchto korelací správný, v souladu buď s příslušnými horizonty likvidity, nebo, ke spokojenosti příslušného orgánu, se základním časovým horizontem 10 dní stanoveným v čl. 325bc odst. 1, a řádně používaný.“

  ;

• c) odstavec 3 se zrušuje.

186) V článku 325bi se odstavec 1 mění takto:

• a) písmeno b) se nahrazuje tímto:
  • „b) instituce má útvar řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vyššímu vedení instituce; tento útvar:
    • i) je odpovědný za tvorbu a používání interního modelu měření rizika používaného v rámci přístupu založeného na alternativních interních modelech pro účely této kapitoly;
    • ii) je odpovědný za celkový systém řízení rizik;
    • iii) denně vypracovává a analyzuje zprávy o výstupech jakéhokoli interního modelu používaného pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku a o vhodnosti opatření, která je třeba přijmout z hlediska limitů obchodování.“

  ;

• b) za první pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní:

  „Počáteční a průběžnou validaci jakéhokoli interního modelu měření rizika používaného pro účely této kapitoly v přístupu založeném na alternativních interních modelech provádí validační útvar, který je oddělený od útvaru řízení rizika uvedeného v prvním pododstavci písm. b).“

187) V článku 325bo se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Ve svých interních modelech rizika selhání zachycují podstatná bazická rizika v zajišťovacích strategiích, která vyplývají z rozdílů v druhu produktu, pořadí přednosti v kapitálové struktuře, interních nebo externích ratingů, roků původu a jiných rozdílů.

Instituce zajistí, aby nesoulad splatností mezi zajišťovacím a zajištěným nástrojem, k němuž by mohlo dojít v časovém horizontu jednoho roku, pokud tyto nesoulady nejsou zachyceny v jejich interním modelu rizika selhání, nevedl k podstatnému podhodnocení rizika.

Instituce uznávají zajišťovací nástroj pouze v rozsahu, v němž jej lze zachovat i v situaci, kdy se u dlužníka zvyšuje pravděpodobnost úvěrové či jiné události.“

188) Článek 325bp se mění takto:

• a) odstavec 5 se mění takto:
  • i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) u expozic, u nichž se v souladu s články 114 až 118 použije riziková váha 0 %, je minimální úroveň pravděpodobnosti selhání 0,01 % a u krytých dluhopisů, u nichž se v souladu s článkem 129 použije riziková váha 10 %, pak 0,01 %; v ostatních případech je minimální úroveň pravděpodobnosti selhání 0,03 %;“
  • ii) písmena d) a e) se nahrazují tímto:
    • „d) instituce, která obdržela svolení odhadovat pravděpodobnosti selhání v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1 pro kategorii expozic a ratingový systém odpovídající danému emitentovi, použije pro výpočet pravděpodobností selhání emitenta metodiku, která je stanovena v daném oddíle, pokud jsou k dispozici údaje k provedení takového odhadu;
    • e) instituce, která neobdržela svolení odhadovat pravděpodobnosti selhání podle písmene d), vypracuje interní metodiku nebo použije externí zdroje pro odhad těchto pravděpodobností selhání v souladu s požadavky použitelnými na odhady pravděpodobnosti selhání podle tohoto článku.“

    ,

  • iii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. d) jsou údaje k provedení odhadu pravděpodobností selhání daného emitenta pozice v obchodním portfoliu k dispozici, pokud má instituce k datu výpočtu pozici v investičním portfoliu u téhož dlužníka, pro kterou odhaduje pravděpodobnosti selhání v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1 pro výpočet kapitálových požadavků stanovených v uvedené kapitole.“

    ;

• b) odstavec 6 se mění takto:
  • i) písmena c) a d) se nahrazují tímto:
    • „c) instituce, která obdržela svolení odhadovat LGD v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1 pro kategorii expozic a ratingový systém odpovídající dané expozici, použije pro výpočet odhadu LGD daného emitenta metodiku, která je stanovena v daném oddíle, pokud jsou k dispozici údaje k provedení takového odhadu;
    • d) instituce, která neobdržela svolení odhadovat LGD podle písmene c), vypracuje interní metodiku nebo použije externí zdroje pro odhad LGD v souladu s požadavky použitelnými na odhady LGD podle tohoto článku.“

    ,

  • ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. c) jsou údaje k provedení odhadu LGD daného emitenta dané pozice v obchodním portfoliu k dispozici, pokud má instituce k datu výpočtu pozici v investičním portfoliu u téže expozice, pro kterou odhaduje LGD v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1 pro výpočet kapitálových požadavků stanovených v uvedené kapitole.“

189) V článku 332 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Úvěrové deriváty podle čl. 325 odst. 6 nebo 8 jsou zahrnuty pouze v určení kapitálového požadavku ke specifickému riziku podle čl. 338 odst. 2.“

190) Článek 337 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Při určování rizikových vah pro účely odstavce 1 použijí instituce výhradně přístup stanovený v hlavě II kapitole 5 oddíle 3.“

  ;

• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Instituce sečte krátké i dlouhé vážené pozice vyplývající z použití odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému riziku, s výjimkou sekuritizovaných pozic podle čl. 338 odst. 2.“

191) Článek 338 se nahrazuje tímto:

Pro účely tohoto článku určí instituce své portfolio obchodování s korelací v souladu s čl. 325 odst. 6, 7 a 8.

Jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku pro portfolio obchodování s korelací stanoví instituce vyšší z těchto částek:

• a) celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté dlouhé pozice portfolia obchodování s korelací;
• b) celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté krátké pozice portfolia obchodování s korelací.“

192) V článku 348 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto oddílu, podléhají pozice v subjektech kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku, zahrnujícímu obecné a specifické riziko, ve výši 32 %. Aniž je dotčen článek 353 ve spojení s pozměněnou metodou zacházení se zlatem podle čl. 352 odst. 4, podléhají pozice v subjektech kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku, zahrnujícímu obecné a specifické riziko, a měnovému riziku ve výši 40 %.“

193) Článek 351 se nahrazuje tímto:

Pokud součet celkové čisté měnové pozice instituce a její čisté pozice ve zlatě, vypočítaný v souladu s postupem stanoveným v článku 352, přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, vypočítá instituce kapitálový požadavek k měnovému riziku. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je součtem celkové čisté měnové pozice a čisté pozice ve zlatě ve vykazovací měně vynásobený 8 %.“

194) V článku 352 se zrušuje odstavec 2.

195) Článek 361 se mění takto:

• a) písmeno c) se zrušuje;
• b) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

  „Instituce oznámí příslušným orgánům, že tento článek využívají.“

196) V části třetí hlavě IV se zrušuje kapitola 5.

197) V článku 381 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely této hlavy se ‚rizikem CVA‘ rozumí riziko ztrát vyplývajících ze změn hodnoty CVA, vypočítané pro portfolio transakcí s protistranou, jak je stanoveno v prvním pododstavci, v důsledku pohybů rizikových faktorů úvěrového rozpětí protistrany a dalších rizikových faktorů začleněných do portfolia transakcí.“

198) Článek 382 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Instituce zahrne do výpočtu kapitálových požadavků podle odstavce 1 transakce s financováním cenných papírů, které jsou oceňovány reálnou hodnotou podle rámce pro vedení účetnictví vztahujícího se na instituci, pokud jsou expozice dané instituce vůči riziku CVA vyplývajícímu z těchto transakcí podstatné.“

  ;

• b) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Odchylně od odstavce 4 tohoto článku se instituce může rozhodnout vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA pomocí kteréhokoli z přístupů uvedených v čl. 382a odst. 1 pro transakce, které jsou vyloučeny podle odstavce 4 tohoto článku, pokud instituce používá ke zmírnění rizika CVA u těchto transakcí způsobilá zajištění určená v souladu s článkem 386. Instituce zavedou zásady pro upřesnění uplatňování a výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA pro takové transakce.

  Instituce podávají příslušným orgánům zprávy o výsledcích výpočtů kapitálových požadavků k riziku CVA pro všechny transakce uvedené v odstavci 4 tohoto článku. Pro účely tohoto požadavku na podávání zpráv instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku CVA pomocí příslušných přístupů stanovených v čl. 382a odst. 1, které by použily ke splnění kapitálového požadavku k riziku CVA, pokud by tyto transakce nebyly podle odstavce 4 tohoto článku vyloučeny.“

  ;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek a kritérií, které mají instituce použít k posouzení toho, zda jsou expozice vůči riziku CVA vyplývající z transakcí s financováním cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou podstatné, a četnost tohoto posuzování.

  Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

199) Vkládá se nový článek, který zní:

Instituce vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA pro všechny transakce uvedené v článku 382 v souladu s těmito přístupy:

• a) standardizovaný přístup stanovený v článku 383 v případě, že instituci bylo příslušným orgánem uděleno svolení používat tento přístup;
• b) základní přístup stanovený v článku 384;
• c) zjednodušený přístup stanovený v článku 385 za předpokladu, že instituce splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 uvedeného článku.

Instituce nesmí používat přístup uvedený v odst. 1 písm. c) v kombinaci s přístupem uvedeným v písmenech a) nebo b) uvedeného odstavce.

Instituce může pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA trvale používat kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) pro:

• a) různé protistrany;
• b) různé způsobilé skupiny transakcí se započtením se stejnou protistranou;
• c) různé transakce stejné způsobilé skupiny transakcí se započtením, pokud je splněna kterákoli z podmínek uvedených v odstavci 5.

Pro účely odst. 3 písm. c) instituce rozdělí způsobilou skupinu transakcí se započtením do hypotetické skupiny transakcí se započtením obsahující transakce, na něž se vztahuje přístup podle odst. 1 písm. a), a hypotetické skupiny transakcí se započtením obsahující transakce, na něž se vztahuje přístup podle odst. 1 písm. b).

Pro účely odst. 3 písm. c) zahrnují v něm uvedené podmínky:

• a) rozdělení je v souladu se zacházením s právně vymezenou skupinou transakcí se započtením při výpočtu CVA pro účely vedení účetnictví;
• b) svolení, jež příslušné orgány udělily k použití přístupu podle odst. 1 písm. a), je omezeno na odpovídající hypotetickou skupinu transakcí se započtením a netýká se všech transakcí v rámci dané způsobilé skupiny transakcí se započtením.

Instituce zdokumentují, jak používají kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a v souladu s tímto odstavcem k trvalému výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA.“

200) Článek 383 se nahrazuje tímto:

Příslušný orgán udělí instituci svolení k výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA pro portfolio transakcí s jednou nebo více protistranami za použití standardizovaného přístupu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku poté, co posoudí, zda instituce splňuje tyto požadavky:

• a) instituce zřídila samostatný útvar, který je odpovědný za celkové řízení rizik a zajištění rizika CVA ze strany instituce;
• b) pro každou dotčenou protistranu instituce vyvinula regulatorní model CVA pro výpočet CVA této protistrany v souladu s článkem 383a;
• c) pro každou dotčenou protistranu je instituce schopna alespoň jednou měsíčně vypočítat citlivosti své CVA na příslušné rizikové faktory určené v souladu s článkem 383b;
• d) pro všechny pozice ve způsobilých zajištěních uznaných v souladu s článkem 386 pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA za použití standardizovaného přístupu je instituce schopna vypočítat alespoň jednou měsíčně citlivosti těchto pozic na relevantní rizikové faktory určené v souladu s článkem 383b;
• e) instituce zřídila útvar řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech i na útvaru uvedeném v písmeni a) a podléhá přímo vedoucímu orgánu; tento útvar řízení rizika odpovídá za navrhování a provádění standardizovaného přístupu a vypracovává a analyzuje měsíční zprávy o výstupech tohoto přístupu a dále posuzuje vhodnost limitů obchodování instituce a výsledky tohoto posouzení zahrnuje do svých měsíčních zpráv; útvar řízení rizika musí mít dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají úroveň dovedností přiměřenou plnění jeho účelu.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce se citlivostí CVA protistrany na rizikový faktor rozumí relativní změna hodnoty CVA v důsledku změny hodnoty jednoho z relevantních rizikových faktorů CVA vypočítaná pomocí regulatorního modelu CVA instituce v souladu s články 383i a 383j.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce se citlivostí pozice ve způsobilém zajištění na rizikový faktor rozumí relativní změna hodnoty pozice v důsledku změny hodnoty jednoho z relevantních rizikových faktorů této pozice vypočítaná pomocí modelu oceňování instituce v souladu s články 383i a 383j.

Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA se rozumí:

• 1) ‚rizikovou třídou‘ kterákoli z těchto kategorií:
  • a) úrokové riziko;
  • b) riziko úvěrového rozpětí protistrany;
  • c) riziko referenčního úvěrového rozpětí;
  • d) akciové riziko;
  • e) komoditní riziko;
  • f) měnové riziko;
• 2) ‚portfoliem CVA‘ portfolio složené ze souhrnné CVA a způsobilých zajištění uvedených v odst. 1 písm. d);
• 3) ‚souhrnnou CVA‘ součet hodnot CVA vypočtených pomocí regulatorního modelu CVA pro protistrany uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.

Instituce určí kapitálové požadavky k riziku CVA pomocí standardizovaného přístupu jako součet těchto kapitálových požadavků vypočtených v souladu s článkem 383b:

• a) kapitálových požadavků k riziku delta, které zachycují riziko změn portfolia CVA instituce v důsledku změn relevantních rizikových faktorů nesouvisejících s volatilitou;
• b) kapitálových požadavků k riziku vega, které zachycují riziko změn portfolia CVA instituce v důsledku změn relevantních rizikových faktorů souvisejících s volatilitou.“

201) Vkládají se nové články, které znějí:

Regulatorní model CVA používaný pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 383 musí být koncepčně správný, řádně aplikovaný a musí splňovat všechny tyto požadavky:

• a) regulatorní model CVA je schopen modelovat CVA dané protistrany a případně uznat dohodu o započtení a maržovou dohodu na úrovni skupiny transakcí se započtením v souladu s tímto článkem;
• b) instituce odhaduje pravděpodobnosti selhání protistrany z úvěrového rozpětí protistrany a z tržního konsenzu její očekávané ztrátovosti ze selhání;
• c) očekávaná ztrátovost ze selhání uvedená v písmeni a) je stejná jako tržní konsenzus očekávané ztrátovosti ze selhání uvedená v písmeni b), ledaže instituce může prokázat, že pořadí přednosti portfolia transakcí s touto protistranou se liší od pořadí přednosti přednostních nezajištěných dluhopisů vydaných touto protistranou;
• d) v každém budoucím okamžiku se simulovaná diskontovaná budoucí expozice portfolia transakcí s protistranou vypočítá pomocí modelu expozice tak, že se přecení všechny transakce v tomto portfoliu na základě simulovaných společných změn faktorů tržního rizika, které jsou pro tyto transakce podstatné, za použití vhodného počtu scénářů a diskontováním cen ke dni výpočtu za použití bezrizikových úrokových měr;
• e) regulatorní model CVA je schopen modelovat významnou závislost mezi simulovanou diskontovanou budoucí expozicí portfolia transakcí a úvěrovými rozpětími protistrany;
• f) pokud jsou transakce portfolia zahrnuty do skupiny transakcí se započtením, na kterou se vztahuje maržová dohoda a denní ocenění tržní hodnotou, kolaterál poskytnutý a přijatý jako součást této dohody se v simulované diskontované budoucí expozici uznává jako faktor snižující riziko, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
  • i) instituce určí období krytí rizika marží relevantní pro danou skupinu transakcí se započtením v souladu s požadavky stanovenými v čl. 285 odst. 2 a 5 a zohlední toto období krytí marží při výpočtu simulované diskontované budoucí expozice;
  • ii) při výpočtu simulované diskontované budoucí expozice jsou náležitě zohledněny všechny použitelné rysy maržové dohody, včetně četnosti výzev k dodatkové úhradě marže, druhu smluvně způsobilého kolaterálu, prahových hodnot, minimálních hodnot převodu, nezávislých hodnot a počátečních marží jak pro instituci, tak pro protistranu;
  • iii) instituce zřídila útvar řízení kolaterálu, který splňuje požadavky článku 287 pro veškerý kolaterál uznaný pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA za použití standardizovaného přístupu.

Pro účely prvního pododstavce písmene a) má CVA kladné znaménko a vypočítává se jako funkce očekávané ztrátovosti ze selhání protistrany, vhodného souboru pravděpodobností selhání protistrany v budoucích okamžicích a vhodného souboru simulovaných diskontovaných budoucích expozic portfolia transakcí s touto protistranou v budoucích okamžicích až do splatnosti nejdelší transakce v tomto portfoliu.

Pro účely prokázání uvedeného v prvním pododstavci písm. c) nesmí kolaterál přijatý od protistrany měnit pořadí přednosti expozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. f) bodu iii) tohoto odstavce platí, že pokud instituce již zřídila útvar řízení kolaterálu pro použití metody interního modelu uvedené v článku 283, není povinna zřídit další útvar řízení kolaterálu, prokáže-li svému příslušnému orgánu, že tento útvar splňuje požadavky stanovené v článku 287 pro kolaterál uznávaný pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA pomocí standardizovaného přístupu.

Pro účely odst. 1 písm. b) použije instituce rozpětí swapů úvěrového selhání protistrany, pokud jsou na trhu pozorovatelná. Nejsou-li taková rozpětí swapů úvěrového selhání k dispozici, použije instituce jedno z tohoto:

• a) úvěrová rozpětí z jiných nástrojů vydaných protistranou odrážející současné tržní podmínky;
• b) zástupné indikátory rozpětí, které jsou přiměřené s ohledem na rating, odvětví a region protistrany.

Instituce využívající regulatorní model CVA musí splňovat všechny tyto kvalitativní požadavky:

• a) model expozice uvedený v odstavci 1 je součástí interního systému řízení rizik CVA instituce, který zahrnuje identifikaci, měření, řízení, schvalování a interní podávání zpráv o CVA a riziku CVA pro účely vedení účetnictví;
• b) instituce má zaveden postup pro zajištění souladu se zdokumentovaným souborem interních strategií, kontrol, hodnocení výkonnosti modelu a postupů týkajících se modelu expozice uvedeného v odstavci 1;
• c) instituce má nezávislý validační útvar, který odpovídá za účinnou počáteční a průběžnou validaci modelu expozice uvedeného v odstavci 1 tohoto článku; tento útvar je nezávislý na úvěrových a obchodních útvarech, včetně útvaru uvedeného v čl. 383 odst. 1 písm. a), a podléhá přímo vyššímu vedení; musí mít dostatečný počet zaměstnanců s úrovní dovedností přiměřenou plnění uvedeného účelu;
• d) vyšší vedení se musí aktivně účastnit procesu kontroly rizika a musí kontrolu rizika CVA považovat za nezbytný aspekt podnikání, na který je třeba přidělit přiměřené zdroje;
• e) instituce musí dokumentovat postup počáteční a průběžné validace svého modelu expozice uvedeného v odstavci 1 s takovou mírou podrobnosti, která umožní třetí straně pochopit, jak modely fungují, jejich omezení a klíčové předpoklady, a znovu vytvořit analýzu; tato dokumentace stanoví minimální četnost, s jakou je průběžná validace prováděna, jakož i další okolnosti, například náhlou změnu tržního chování, za nichž se provádí další validace; popisuje způsob, jak je validace prováděna s ohledem na toky údajů a portfolia, jaké analýzy byly použity a jak jsou vytvořena reprezentativní portfolia protistran;
• f) modely oceňování používané v modelu expozice uvedeném v odstavci 1 pro daný scénář simulovaných faktorů tržního rizika musejí být v rámci procesu počáteční a průběžné validace modelu testovány na základě vhodných nezávislých referenčních hodnot pro širokou škálu tržních stavů; modely oceňování opcí musí stanovit nelinearity hodnoty opce vzhledem k faktorům tržního rizika;
• g) nezávislý přezkum interního systému řízení rizik CVA instituce uvedený v písmeni a) tohoto odstavce je součástí pravidelně prováděného procesu vnitřního auditu instituce; tento přezkum zahrnuje jak činnosti útvaru uvedeného v čl. 383 odst. 1 písm. a), tak činnosti nezávislého validačního útvaru uvedeného v písmeni c) tohoto odstavce;
• h) regulatorní model CVA, který instituce používá pro výpočet simulované diskontované budoucí expozice uvedené v odstavci 1, odráží podmínky a specifikace transakcí a maržové dohody včas, kompletně a konzervativně; podmínky a specifikace jsou vedeny v zabezpečené databázi podléhající formálnímu a pravidelnému auditu; přenos údajů o podmínkách a specifikacích transakcí a maržových dohod do modelu expozice rovněž podléhá vnitřnímu auditu a mezi interním modelem a systémy zdrojových údajů musí být zavedeny formální postupy sladění, aby trvale ověřovaly, že podmínky a specifikace transakcí a maržové dohody systém expozic správně, nebo alespoň konzervativně odráží;
• i) aktuální a historické tržní údaje použité v modelu institucí pro výpočet simulované diskontované budoucí expozice uvedené v odstavci 1, se získávají nezávisle na liniích podnikání a jsou do tohoto modelu vkládány včas a úplně a jsou uchovávány v zabezpečené databázi podléhající formálnímu a pravidelnému auditu; instituce musí mít dobře rozvinutý proces integrity údajů, aby bylo možné řešit situace nevhodného pozorování údajů; pokud model spoléhá na zástupné tržní údaje, má instituce zavedené interní strategie pro identifikaci vhodných zástupných ukazatelů a empiricky prokazuje, že zástupné ukazatele poskytují konzervativní znázornění podkladového rizika;
• j) model expozice uvedený v odstavci 1 musí zachycovat informace specifické pro dané transakce a smluvní informace, které jsou nezbytné za účelem sloučení expozic na úrovni skupin transakcí se započtením; instituce ověřuje, že transakce jsou zařazovány do náležité skupiny transakcí se započtením v rámci modelu.

Za účelem výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA může mít model expozice uvedený v odstavci 1 tohoto článku různé specifikace a předpoklady, aby byly splněny všechny požadavky stanovené v článku 383a, s tou výjimkou, že jeho vstupní tržní údaje a uznání započtení musí být stejné jako ty, které se používají pro účely vedení účetnictví.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

• a) způsob, jakým instituce určí zástupné indikátory rozpětí uvedené v odst. 2 písm. b) pro účely výpočtu pravděpodobností selhání;
• b) další technické prvky, které instituce zohlední při výpočtu očekávané ztrátovosti ze selhání protistrany, pravděpodobností selhání protistrany a simulované diskontované budoucí expozice portfolia transakcí s touto protistranou a CVA, jak je uvedeno v odstavci 1;
• c) které jiné nástroje uvedené v odst. 2 písm. a) jsou vhodné pro odhad pravděpodobností selhání protistrany a jak instituce mají tento odhad provést.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

• a) podmínky pro posouzení významnosti rozšíření a změn v používání standardizovaného přístupu podle čl. 383 odst. 3;
• b) metodiku hodnocení, podle níž příslušné orgány mají ověřovat, zda instituce dodržuje požadavky stanovené v článcích 383 a 383a.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2028.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega použijí instituce faktory rizika delta a vega uvedené v článcích 383c až 383h a postup stanovený v odstavcích 2 až 8 tohoto článku.

Pro každou rizikovou třídu uvedenou v čl. 383 odst. 2 se vypočítá citlivost souhrnných CVA a citlivost všech pozic ve způsobilých zajištěních spadajících do působnosti kapitálových požadavků k riziku delta nebo vega na každý příslušný faktor rizika delta a vega zahrnutý do dané rizikové třídy s pomocí příslušných vzorců stanovených v článcích 383i a 383j. Pokud hodnota některého nástroje závisí na několika rizikových faktorech, určí se citlivost samostatně pro každý z nich.

Pro výpočet citlivostí souhrnných CVA na riziko vega se uvedou citlivosti jak na volatility použité v modelu expozice k simulaci rizikových faktorů, tak na volatility používané k přecenění transakcí s opcemi v portfoliu s protistranou.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může instituce se svolením příslušného orgánu použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko delta a riziko vega, pokud splňuje všechny tyto podmínky:

• a) uvedené alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik nebo pro vykazování hospodářského výsledku vyššímu vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;
• b) instituce prokáže, že tyto alternativní definice jsou pro zachycení citlivostí pozice vhodnější než vzorce uvedené v článcích 383i a 383j a že výsledné citlivosti na riziko delta a vega se podstatně neliší od těch, které byly získány za použití vzorců stanovených v článcích 383i a 383j.

Je-li způsobilým zajištěním indexový nástroj, instituce vypočítají citlivosti tohoto způsobilého zajištění na všechny relevantní rizikové faktory tak, že uplatní posun jednoho z relevantních rizikových faktorů na každou složku indexu.

Instituce může zavést další rizikové faktory, které odpovídají kvalifikovaným indexovým nástrojům, pro tyto rizikové třídy:

• a) riziko úvěrového rozpětí protistrany;
• b) riziko referenčního úvěrového rozpětí a
• c) akciové riziko.

Pro účely rizik delta se indexový nástroj považuje za kvalifikovaný, pokud splňuje podmínky stanovené v článku 325i . U rizik vega se všechny indexové nástroje považují za kvalifikované.

Kromě citlivostí na neindexové rizikové faktory vypočítá instituce citlivosti CVA a způsobilých zajištění na kvalifikované indexové rizikové faktory.

Instituce vypočítá citlivosti rizik delta a vega na rizikový faktor kvalifikovaného indexu jako jedinou citlivost na podkladový kvalifikovaný index. Pokud je 75 % složek kvalifikovaného indexu přiřazeno k témuž odvětví, jak je stanoveno v článcích 383p, 383s a 383v, instituce přiřadí kvalifikovaný index k témuž odvětví. V opačném případě instituce přiřadí citlivost příslušnému koši kvalifikovaného indexu.

Vážené citlivosti souhrnné CVA a tržní hodnoty všech způsobilých zajištění na každý rizikový faktor se vypočítají vynásobením příslušných čistých citlivostí odpovídající rizikovou váhou v souladu s těmito vzorci:

kde:

= index označující rizikový faktor k;

= vážená citlivost souhrnné CVA na rizikový faktor k;

= riziková váha použitelná na rizikový faktor k;

= čistá citlivost souhrnné CVA na rizikový faktor k;

= vážená citlivost tržní hodnoty všech způsobilých zajištění v portfoliu CVA na rizikový faktor k;

= čistá citlivost tržní hodnoty všech způsobilých zajištění v portfoliu CVA na rizikový faktor k.

Instituce vypočítají čistou váženou citlivost WS_k portfolia CVA na rizikový faktor k v souladu s tímto vzorcem:

Čisté vážené citlivosti v rámci téhož koše se sečtou podle následujícího vzorce, přičemž se použijí odpovídající korelace ρ_kl pro vážené citlivosti v rámci téhož koše stanovené v článcích 383l, 383t a 383q, které vedou k citlivosti pro daný koš K_b:

kde:

= citlivost pro daný koš b;

= čisté vážené citlivosti;

= odpovídající korelační parametry v rámci koše;

= parametr vyloučení zajištění rovnající se 0,01.

Citlivost pro daný koš se vypočítá pro každý koš v rámci rizikové třídy v souladu s odstavci 5, 6 a 7 tohoto článku. Jakmile je citlivost pro daný koš vypočtena pro všechny koše, sloučí se vážené citlivosti na všechny rizikové faktory pro všechny koše v souladu s níže uvedeným vzorcem s použitím odpovídajících korelací γ_bc pro vážené citlivosti v různých koších, jak jsou stanoveny v článcích 383l, 383o, 383r, 383u, 383w a 383z, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu:

kde:

= multiplikátor, který se rovná 1; příslušný orgán může zvýšit hodnotu multiplikátoru m_CVA v případě, že regulatorní model CVA instituce vykazuje nedostatky, které brání náležitému měření kapitálových požadavků k riziku CVA;

= citlivost pro daný koš b;

= korelační parametr mezi koši b a c;

pro všechny rizikové faktory uvedené v koši b;

pro všechny rizikové faktory uvedené v koši c.

Pro faktory úrokového rizika delta, včetně inflačního rizika, se vytvoří jeden koš pro každou měnu, přičemž každý koš obsahuje různé druhy rizikových faktorů.

Faktory úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na úrokovou míru jsou bezrizikové míry pro danou měnu a pro každou z těchto splatností: 1 rok, 2 roky, 5 let, 10 let a 30 let.

Faktory úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na inflaci jsou míry inflace pro danou měnu a pro každou z těchto splatností: 1 rok, 2 roky, 5 let, 10 let a 30 let.

Měnami, pro které instituce použije faktory úrokového rizika delta v souladu s odstavcem 1, jsou euro, švédská koruna, australský dolar, kanadský dolar, britská libra, japonský jen a americký dolar, vykazovací měna instituce a měna členského státu účastnícího se ERM II.

U měn, které nejsou uvedeny v odstavci 2, jsou faktory úrokového rizika delta rovny absolutní změně míry inflace a paralelnímu posunu celé bezrizikové křivky pro danou měnu.

Instituce získají bezrizikové míry pro každou měnu z nástrojů peněžního trhu držených v jejich obchodním portfoliu, které mají nejnižší úvěrové riziko, včetně jednodenních indexových swapů.

Pokud instituce nemohou použít přístup uvedený v odstavci 4, musí být bezrizikové míry založeny na jedné nebo více trhem implikovaných swapových křivkách, které instituce používají k tržnímu ocenění pozic, například na mezibankovních nabídkových swapových křivkách.

Pokud jsou údaje o trhem implikovaných swapových křivkách uvedených v prvním pododstavci nedostatečné, mohou být bezrizikové míry odvozeny od nejvhodnější křivky státních dluhopisů pro danou měnu.

Faktorem úrokového rizika vega použitelným pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu úrokové míry jsou všechny volatility úrokové míry všech dob splatnosti pro danou měnu. Faktorem rizika inflace vega použitelným pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu míry inflace jsou všechny volatility míry inflace všech dob splatnosti pro danou měnu. Pro každou měnu se vypočítá jedna čistá citlivost na úrokovou míru a jedna čistá citlivost na míru inflace.

Faktory měnového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na spotové směnné kurzy, jsou spotové směnné kurzy mezi měnou, ve které je nástroj denominován, a vykazovací měnou instituce nebo základní měnou instituce, pokud instituce používá základní měnu v souladu s čl. 325q odst. 7. Pro každý měnový pár existuje jeden koš obsahující jeden rizikový faktor a jednu čistou citlivost.

Faktory měnového rizika vega, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA, jež jsou citlivé na volatilitu směnných kurzů, jsou implikované volatility směnných kurzů mezi měnovými páry uvedenými v odstavci 1. Pro všechny měny a splatnosti existuje jeden koš, který obsahuje všechny faktory měnového rizika vega a jedinou čistou citlivost.

U faktorů měnového rizika delta a vega nemusí instituce rozlišovat mezi místními a zahraničními variantami měny.

Faktory rizika delta úvěrového rozpětí protistrany použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na úvěrové rozpětí protistrany jsou úvěrová rozpětí jednotlivých protistran a referenčních jmen a kvalifikované indexy pro každou z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let a 10 let.

Kapitálové požadavky k riziku vega se na rizikovou třídu úvěrového rozpětí protistrany nevztahují.

Faktory rizika delta referenčního úvěrového rozpětí použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na referenční úvěrové rozpětí jsou úvěrová rozpětí všech splatností pro všechna referenční jména v rámci koše. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Faktory rizika vega referenčního úvěrového rozpětí použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu referenčního úvěrového rozpětí jsou volatility úvěrových rozpětí všech dob splatnosti pro všechna referenční jména v koši. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Koši pro všechny faktory akciového rizika jsou koše uvedené v článku 383t.

Faktory akciového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na spotové ceny akcií, jsou spotové ceny všech akcií zařazených do téhož koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Faktory akciového rizika vega, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu akcií, jsou implikované volatility všech akcií zařazených do téhož koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Koši pro všechny faktory komoditního rizika jsou odvětvové koše uvedené v článku 383x.

Faktory komoditního rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na spotové ceny komodit, jsou spotové ceny všech komodit zařazených do téhož odvětvového koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý odvětvový koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Faktory komoditního rizika vega, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu ceny komodit, jsou implikované volatility všech komodit zařazených do téhož odvětvového koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý odvětvový koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Instituce vypočítají citlivosti delta sestávající z faktorů úrokového rizika takto:

• a) citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z bezrizikových měr a na způsobilé zajištění těchto rizikových faktorů se vypočítají takto:

  kde:

  = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor bezrizikových měr;

  r_kt

  = hodnota rizikového faktoru bezrizikových měr k se splatností t;

  V_CVA

  = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

  x, y

  = jiné rizikové faktory než r_kt v rámci V_CVA;

  = citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor bezrizikových měr;

  V_i

  = funkce oceňování způsobilého zajištění i;

  w, z

  = jiné rizikové faktory než r_kt v rámci funkce oceňování V_i;

• b) citlivosti delta na rizikové faktory sestávající z měr inflace a na způsobilé zajištění těchto rizikových faktorů se vypočítají takto:

  kde:

  = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor míry inflace;

  infl_kt

  = hodnota rizikového faktoru míry inflace k se splatností t;

  V_CVA

  = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

  x, y

  = jiné rizikové faktory než infl_kt v rámci V_CVA;

  = citlivosti způsobilého zajištění i vůči rizikovému faktoru míry inflace;

  V_i

  = funkce oceňování způsobilého zajištění i;

  w, z

  = jiné rizikové faktory než infl_kt v rámci funkce oceňování V_i.

Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající ze spotových směnných kurzů a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto:

kde:

= citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor spotového směnného kurzu;

= hodnota rizikového faktoru spotového směnného kurzu k;

= souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

= jiné rizikové faktory než FX_k v rámci V_CVA;

= citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor spotového směnného kurzu;

= funkce oceňování způsobilého zajištění i;

= jiné rizikové faktory než FX_k v rámci funkce oceňování V_i.

Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z měr úvěrového rozpětí protistrany a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto:

kde:

= citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor míry úvěrového rozpětí protistrany;

= hodnota rizikového faktoru míry úvěrového rozpětí protistrany k při splatnosti t;

= souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

= jiné rizikové faktory než ccs_kt v rámci V_CVA;

= citlivosti způsobilého zajištění i vůči rizikovému faktoru míry úvěrového rozpětí protistrany;

= funkce oceňování způsobilého zajištění i;

= jiné rizikové faktory než ccs_kt v rámci funkce oceňování V_i.

Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z měr referenčního úvěrového rozpětí a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto:

kde:

= citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor míry referenčního úvěrového rozpětí;

= hodnota rizikového faktoru míry referenčního úvěrového rozpětí k při splatnosti t;

= souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

= jiné rizikové faktory než ccs_kt v rámci V_CVA ;

= citlivosti způsobilého zajištění i vůči rizikovému faktoru míry referenčního úvěrového rozpětí;

= funkce oceňování způsobilého zajištění i;

= jiné rizikové faktory než ccs_kt v rámci funkce oceňování V_i.

Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající ze spotových cen akcií a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto:

kde:

= citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor spotové ceny akcií;

= hodnota spotové ceny akcií;

= souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

= jiné rizikové faktory než EQ v rámci V_CVA;

= citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor spotové ceny akcií;

= funkce oceňování způsobilého zajištění i;

= jiné rizikové faktory než EQ v rámci funkce oceňování V_i.

Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající ze spotových cen komodit a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto:

kde:

= citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor spotové ceny komodit;

= hodnota spotové ceny komodit;

= souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

= jiné rizikové faktory než CTY v rámci V_CVA;

= citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor spotové ceny komodit;

= funkce oceňování způsobilého zajištění i;

= jiné rizikové faktory než CTY v rámci funkce oceňování V_i.

Instituce vypočítají citlivosti vega souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z implikované volatility a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto:

kde:

= citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor implikované volatility;

= hodnota rizikového faktoru implikované volatility;

= souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA;

= jiné rizikové faktory než vol_k v rámci funkce oceňování V_CVA;

= citlivosti nástroje způsobilého zajištění i na rizikový faktor implikované volatility;

= funkce oceňování způsobilého zajištění i;

= jiné rizikové faktory než vol_k v rámci funkce oceňování V_i.

Pro měny uvedené v čl. 383c odst. 2 jsou rizikové váhy citlivostí delta na bezrizikové míry pro každý koš v tabulce č. 1 tyto:

Tabulka č. 1

Pro jiné měny než měny uvedené v čl. 383c odst. 2 činí riziková váha citlivostí delta na bezrizikové míry 1,58 %.

Pro inflační riziko denominované v jedné z měn uvedených v čl. 383c odst. 2 činí riziková váha citlivosti delta na inflační riziko 1,11 %.

Pro inflační riziko denominované v jiné měně než v jedné z měn uvedených v čl. 383c odst. 2 činí riziková váha citlivosti delta na inflační riziko 1,58 %.

Rizikové váhy, které se použijí na citlivosti na faktory úrokového rizika vega a faktory inflačního rizika vega pro všechny měny, činí 100 %.

Korelační parametry, které instituce použijí pro agregaci citlivostí delta na bezrizikové míry mezi jednotlivými koši uvedenými v článku 383k tabulce č. 1, jsou pro měny uvedené v čl. 383c odst. 2 tyto:

Tabulka č. 1

Instituce použijí pro agregaci citlivosti na inflační riziko delta a citlivosti delta na bezrizikové míry denominovaných ve stejné měně korelační parametr ve výši 40 %.

Instituce použijí pro agregaci citlivosti na faktor inflačního rizika vega a citlivosti na faktor úrokového rizika vega denominovaných ve stejné měně korelační parametr ve výši 40 %.

Parametr korelace mezi koši pro úrokové riziko delta a vega se pro všechny měnové páry stanoví na 0,5.

Rizikové váhy pro všechny citlivosti delta na faktory měnového rizika mezi vykazovací měnou instituce a jinou měnou činí 11 %.

Rizikovou vahou faktorů měnového rizika týkajících se měnových párů, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se ERM II, je jedna z těchto rizikových vah:

• a) riziková váha uvedená v odstavci 1 vydělená 3;
• b) maximální fluktuace v rámci fluktuačního rozpětí formálně dohodnutého členským státem a ECB, je-li užší než fluktuační pásmo vymezené v ERM II.

Bez ohledu na odstavec 2 se riziková váha faktorů měnového rizika týkajících se měn uvedených ve zmíněném odstavci, které se účastní ERM II s formálně dohodnutým fluktuačním rozpětím užším než standardní pásmo +/– 15 %, rovná maximální procentní fluktuaci v tomto užším rozpětí.

Rizikové váhy pro všechny citlivosti vega na faktory měnového rizika činí 100 %.

Pro agregaci citlivostí na faktor měnového rizika delta pro všechny koše se použije jednotný korelační parametr ve výši 60 %.

Pro agregaci citlivostí na faktor měnového rizika vega pro všechny koše se použije jednotný korelační parametr ve výši 60 %.

Rizikové váhy pro citlivosti delta na faktory rizika úvěrového rozpětí protistrany jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce č. 1 a jsou to tyto:

Tabulka č. 1

Pokud pro konkrétní protistranu neexistuje externí rating, mohou instituce, jestliže k tomu udělí souhlas příslušné orgány, přiřadit k odpovídajícímu externímu ratingu interní rating a přidělit rizikovou váhu odpovídající stupni úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupni úvěrové kvality 4 až 6. V opačném případě se použijí rizikové váhy pro expozice bez ratingu.

Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce č. 1. Rizikové expozice od kteréhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, instituce zařadí buď do koše 11, nebo do koše 20 v tabulce č. 1 v závislosti na úvěrové kvalitě emitenta.

Instituce zařadí do košů 12 a 21 v tabulce č. 1 pouze expozice, které odkazují na kvalifikované indexy uvedené v čl. 383b odst. 4.

Instituce použijí průhledový přístup k určení citlivostí expozice odkazující na nekvalifikovaný index.

Mezi citlivostí WS_k a WS_l, které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 1 až 11 a 13 až 20, jak je stanoveno v čl. 383p odst. 1 tabulce č. 1, se korelační parametr ρ_kl stanoví takto:

kde:

se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, 90 %, pokud se obě jména liší, ale právně jsou propojená, v ostatních případech se rovná 50 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 1 až 11 nebo jsou obě v koši 13 až 20, v ostatních případech se rovná 80 %.

Mezi citlivostí WS_k a WS_l, které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 12 až 21, se korelační parametr ρ_kl stanoví takto:

kde:

se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná a oba indexy jsou ze stejné řady, 90 %, pokud jsou oba indexy shodné, ale z různých řad, v ostatních případech se rovná 80 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 12 nebo jsou obě v koši 21, v ostatních případech se rovná 80 %.

Korelace mezi koši pro riziko delta úvěrového rozpětí protistrany jsou tyto:

Tabulka č. 1

Rizikové váhy pro citlivosti delta na faktory rizika referenčního úvěrového rozpětí jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) a všechny expozice referenčního úvěrového rozpětí v každém koši v tabulce č. 1 a jsou to tyto:

Tabulka č. 1

Pokud pro konkrétní protistranu neexistuje externí rating, mohou instituce, jestliže k tomu udělí souhlas příslušné orgány, přiřadit k odpovídajícímu externímu ratingu interní rating a přidělit rizikovou váhu odpovídající stupni úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupni úvěrové kvality 4 až 6. V opačném případě se použijí rizikové váhy pro expozice bez ratingu.

Rizikové váhy pro volatilitu referenčního úvěrového rozpětí se stanoví na 10

Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce č. 1. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 20 v tabulce č. 1.

Instituce zařadí do košů 11 a 19 pouze expozice, které odkazují na kvalifikované indexy uvedené v čl. 383b odst. 4.

Instituce použijí průhledový přístup k určení citlivostí expozice odkazující na nekvalifikovaný index.

Mezi citlivostí WS_k a WS_l, které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 1 až 10, 12 až 18 a 20 podle čl. 383s odst. 1 tabulky č. 1, se korelační parametr ρ_kl stanoví takto:

kde:

se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, 90 %, pokud se obě jména liší, ale právně jsou propojená, a v ostatních případech se rovná 50 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 1 až 10 nebo jsou obě v koši 12 až 18 nebo jsou obě v koši 20, v ostatních případech se rovná 80 %.

Mezi citlivostí WS_k a WS_l, které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 11 a 19, se korelační parametr ρ_kl stanoví takto:

kde:

se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná a oba indexy jsou ze stejné řady, 90 %, pokud jsou oba indexy shodné, ale z různých řad, v ostatních případech se rovná 80 %;

se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 11 nebo jsou obě v koši 19, v ostatních případech se rovná 80 %.

Korelace mezi koši pro riziko referenčního úvěrového rozpětí delta a vega jsou tyto:

Tabulka č. 1

Odchylně od odstavce 1 se hodnoty korelace mezi koši vypočtené podle uvedeného odstavce vydělí dvěma pro korelace mezi košem ze skupiny košů 1 až 10 a košem ze skupiny košů 12 až 18.

Rizikové váhy pro citlivosti delta na rizikové faktory spotové ceny akcií jsou stejné pro všechny expozice akciového rizika v rámci každého koše v tabulce č. 1 a jsou tyto:

Tabulka č. 1

Pro účely odstavce 1 tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325bd odst. 7 stanoví, co se považuje za malou a velkou kapitalizaci.

Pro účely odstavce 1 tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325ap odst. 3 stanoví, co se považuje za rozvíjející se tržní ekonomiku a co za rozvinutou ekonomiku.

Při zařazování rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle průmyslového odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v odstavci 1 tabulce č. 1 a zařadí všechny emitenty ze stejného průmyslu do stejného odvětví. Rizikové expozice od kteréhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 11. Mezinárodní nebo víceodvětvové emitenty akcií zařadí instituce do konkrétního koše na základě nejvýznamnější oblasti a odvětví, v nichž emitent akcií působí.

Rizikové váhy pro akciové riziko vega se stanoví na 78 % pro koše 1 až 8 a koš 12 a na 100 % pro všechny ostatní koše.

Parametr korelace mezi koši pro akciové riziko delta a vega se stanoví na:

• a) 15 %, pokud oba koše spadají do košů 1 až 10 podle čl. 383v odst. 1 tabulky č. 1;
• b) 75 %, pokud se jedná o koše 12 a 13 podle čl. 383v odst. 1 tabulky č. 1;
• c) 45 %, pokud je jeden z košů koš 12 či 13 podle čl. 383v odst. 1 tabulky č. 1 a druhý koš spadá mezi koše 1 až 10 podle čl. 383v odst. 1 tabulky č. 1;
• d) 0 %, pokud je jeden z těchto dvou košů koš 11 podle čl. 383v odst. 1 tabulky č. 1.

Rizikové váhy pro citlivosti delta na faktory rizika spotové ceny komodit jsou stejné pro všechny expozice komoditního rizika v rámci každého koše v tabulce č. 1 a jsou tyto:

Tabulka č. 1

Rizikové váhy pro komoditní riziko vega se stanoví na 100 %.

Parametr korelace mezi koši pro komoditní riziko delta se stanoví na:

• a) 20 %, pokud oba koše spadají do košů 1 až 12 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1;
• b) 0 %, pokud je jeden z těchto dvou košů koš 13 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1.

Parametr korelace mezi koši pro komoditní riziko vega se stanoví na:

• a) 20 %, pokud oba koše spadají do košů 1 až 12 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1;
• b) 0 %, pokud je jeden z těchto dvou košů koš 13 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1.“

202) Články 384, 385 a 386 se nahrazují tímto:

Instituce vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s odstavcem 2 případně 3 tohoto článku pro portfolio transakcí s jednou nebo více protistranami za použití jednoho z těchto vzorců, v závislosti na daném případu:

• a) vzorec stanovený v odstavci 2 tohoto článku, pokud instituce do výpočtu zahrne jedno nebo více způsobilých zajištění uznaných v souladu s článkem 386;
• b) vzorec stanovený v odstavci 3 tohoto článku, pokud instituce do výpočtu nezahrne žádná způsobilá zajištění uznaná v souladu s článkem 386.

Přístupy stanovené v prvním pododstavci písm. a) a b) se nepoužijí kombinovaně.

Instituce, která splňuje podmínku uvedenou v odst. 1 písm. a), vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA takto:

BACVA^celkem = β∙BACVA^{csr-nezajištěné} + DS_CVA ∙ (1 - β ∙ BACVA^{csr-zajištěné}

kde:

= kapitálové požadavky k riziku CVA podle základního přístupu;

= kapitálové požadavky k riziku CVA podle základního přístupu vypočítané v souladu s odstavcem 3 pro instituci, která splňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. b);

= 0,65;

= 0,25;

kde:

= 1,4;

= 0,5;

= index označující všechny protistrany, pro které instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku;

= index označující všechny skupiny transakcí se započtením s danou protistranou, pro kterou instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku;

= index označující všechny nástroje na jedno jméno uznané za způsobilé zajištění v souladu s článkem 386 pro danou protistranu, pro kterou instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku;

= index označující všechny indexové nástroje uznané za způsobilé zajištění v souladu s článkem 386 pro všechny protistrany, pro které instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku;

= riziková váha použitelná pro protistranu c; protistrana c se přiřadí k jedné z rizikových vah podle kombinace odvětví a úvěrové kvality a v souladu s tabulkou č. 1.

Pokud pro konkrétní protistranu neexistuje externí rating, mohou instituce, jestliže k tomu udělí souhlas příslušné orgány, přiřadit k odpovídajícímu externímu ratingu interní rating a přidělit rizikovou váhu odpovídající stupni úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupni úvěrové kvality 4 až 6; v opačném případě se použijí rizikové váhy pro expozice bez ratingu.

= efektivní splatnost pro skupinu transakcí se započtením NS s protistranou c.

se vypočítá podle článku 162, avšak hodnota pro tento výpočet nesmí být omezena na pět let, ale na nejdelší smluvní zbývající dobu splatnosti ve skupině transakcí se započtením;

= hodnota expozice úvěrového rizika protistrany pro skupinu transakcí se započtením NS s protistranou c včetně dopadu kolaterálu v souladu s metodami stanovenými v hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 6, použitelná na výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku protistrany stanovených v čl. 92 odst. 4 písm. a) a g);

= dohledový diskontní faktor pro skupinu transakcí se započtením NS s protistranou c.

V případě instituce se pomocí metod stanovených v hlavě II kapitole 6 oddíle 6 dohledový diskontní faktor stanoví na 1, ve všech ostatních případech se dohledový diskontní faktor vypočítá takto:

= dohledový korelační faktor mezi rizikem úvěrového rozpětí protistrany c a rizikem úvěrového rozpětí nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění h pro protistranu c, určený v souladu s tabulkou č. 2;

= zbytková splatnost nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění;

= pomyslná hodnota nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění;

= dohledový diskontní faktor pro nástroj na jedno jméno uznaný jako způsobilé zajištění, který se vypočítá takto:

= dohledová riziková váha nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění; tyto rizikové váhy jsou založeny na kombinaci odvětví a úvěrové kvality referenčního úvěrového rozpětí zajišťovacího nástroje a jsou určeny v souladu s tabulkou č. 1;

= zbytková splatnost jedné nebo více pozic ve stejném indexovém nástroji uznaném jako způsobilé zajištění; v případě více než jedné pozice ve stejném indexovém nástroji je splatnost vážená pomyslnými hodnotami všech těchto pozic;

= plná pomyslná hodnota jedné nebo více pozic ve stejném indexovém nástroji uznaném jako způsobilé zajištění;

= dohledový diskontní faktor pro jednu nebo více pozic ve stejném indexovém nástroji uznaném jako způsobilé zajištění, který se vypočítá takto:

= dohledová riziková váha indexového nástroje uznaného jako způsobilé zajištění; vychází z kombinace odvětví a úvěrové kvality všech složek indexu a vypočte se takto:

• a) pokud všechny složky indexu patří do stejného odvětví a mají stejnou úvěrovou kvalitu, jak je stanoveno podle tabulky č. 1, se vypočítá jako příslušná riziková váha v tabulce č. 1 pro dané odvětví a úvěrovou kvalitu vynásobená koeficientem 0,7;
• b) pokud všechny složky indexu nepatří do stejného odvětví nebo nemají stejnou úvěrovou kvalitu, se vypočítá jako vážený průměr rizikových vah všech složek indexu stanovených podle tabulky č. 1 vynásobený koeficientem 0,7.

Tabulka č. 1

Tabulka č. 2

Instituce, která splňuje podmínku uvedenou v odst. 1 písm. b), vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA takto:

kde všechny proměnné odpovídají proměnným stanoveným v odstavci 2.

Instituce, která splňuje všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2 nebo které její příslušný orgán v souladu s čl. 273a odst. 4 povolil použít přístup stanovený v článku 282, může vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA jako objemy rizikově vážených expozic pro riziko protistrany u pozic v investičním portfoliu, respektive pozic v obchodním portfoliu, podle čl. 92 odst. 4 písm. a) a g), vydělené koeficientem 12,5.

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 se použijí tyto požadavky:

• a) tento výpočet se použije pouze na transakce, na něž se vztahují kapitálové požadavky k riziku CVA stanovené v článku 382;
• b) úvěrové deriváty, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím rizika protistrany, se do tohoto výpočtu nezahrnují.

Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 273a odst. 2 nebo případně 4, musí splňovat požadavky stanovené v článku 273b.

Pozice v zajišťovacích nástrojích se pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s články 383 a 384 uznávají jako způsobilá zajištění, pokud tyto pozice splňují všechny tyto požadavky:

• a) používají se za účelem snížení rizika CVA a jsou jako takové řízeny;
• b) mohou být otevřeny se třetími stranami nebo s obchodním portfoliem instituce jako vnitřní zajištění a v takovém případě musí být v souladu s čl. 106 odst. 7;
• c) jako způsobilá zajištění pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s články 383 a 384 lze uznat pouze pozice v zajišťovacích nástrojích uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 383 se pozice v zajišťovacích nástrojích uznávají jako způsobilá zajištění, pokud kromě podmínek stanovených v písmenech a) až c) tohoto odstavce tyto zajišťovací nástroje tvoří jedinou pozici ve způsobilém zajištění a nejsou rozděleny na více než jednu pozici ve více než jednom způsobilém zajištění.

Pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 383 se jako způsobilá zajištění uznávají pouze pozice v těchto zajišťovacích nástrojích:

• a) nástroje zajišťující variabilitu úvěrového rozpětí protistrany, s výjimkou nástrojů uvedených v čl. 325 odst. 5;
• b) nástroje zajišťující variabilitu složky expozice u rizika CVA, s výjimkou nástrojů uvedených v čl. 325 odst. 5.

Pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 384 se jako způsobilá zajištění uznávají pouze pozice v těchto zajišťovacích nástrojích:

• a) swapy úvěrového selhání na jedno jméno a podmíněné swapy úvěrového selhání na jedno jméno, které odkazují:
  • i) přímo na protistranu;
  • ii) na subjekt právně propojený s protistranou, přičemž označením ‚právně propojený‘ se rozumí případy, kdy referenční jméno a protistrana jsou buď mateřským podnikem a jeho dceřiným podnikem, nebo dvěma dceřinými podniky společného mateřského podniku;
  • iii) na subjekt, který patří do stejného odvětví a regionu jako protistrana;
• b) swapy úvěrového selhání založené na indexu.

Pozice v zajišťovacích nástrojích otevřené se třetími stranami, které jsou uznány jako způsobilé zajištění v souladu s odstavci 1, 2 a 3 a zahrnuty do výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA, nepodléhají kapitálovým požadavkům k tržnímu riziku stanoveným v hlavě IV .

Pozice v zajišťovacích nástrojích, které nejsou uznány za způsobilá zajištění v souladu s tímto článkem, podléhají kapitálovým požadavkům k tržnímu riziku stanoveným v hlavě IV.“

203) V článku 394 se odstavec 2 mění takto:

• a) v prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

  „Kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku podá instituce příslušným orgánům, pokud jde o jejích 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči institucím, jakož i o jejích 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči subjektům stínového bankovnictví, včetně velkých expozic vyňatých z působnosti čl. 395 odst. 1, zprávu obsahující tyto informace:“

• b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

  „Kromě informací uvedených v prvním pododstavci podávají instituce svým příslušným orgánům zprávu o své souhrnné expozici vůči subjektům stínového bankovnictví.“

204) V článku 395 se vkládá nový odstavec, který zní:

Do 10. ledna 2027 vydá EBA po konzultaci s ESMA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, aby aktualizovala obecné pokyny uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Při aktualizaci uvedených obecných pokynů EBA náležitě zohlední mimo jiné příspěvek subjektů stínového bankovnictví k unii kapitálových trhů, potenciální nepříznivý dopad, který by jakékoli změny uvedených obecných pokynů, včetně dalších limitů, mohly mít na model podnikání a rizikový profil institucí a na stabilitu a řádné fungování finančních trhů.

Kromě toho EBA po konzultaci s ESMA do 31. prosince 2027 předloží Komisi zprávu o příspěvku subjektů stínového bankovnictví k unii kapitálových trhů a o expozicích institucí vůči těmto subjektům, včetně vhodnosti souhrnných limitů nebo přísnějších individuálních limitů pro tyto expozice, přičemž náležitě zohlední regulační rámec a modely podnikání těchto subjektů.

Do 31. prosince 2028 Komise případně na základě této zprávy předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se limitů na expozice vůči subjektům stínového bankovnictví.“

205) Článek 400 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se písmeno i) nahrazuje tímto:
  • „i) expozice vzniklé na základě nevyčerpaných úvěrových facilit, které jsou v příloze I klasifikovány jako podrozvahové položky koše 5, nebo smluvních ujednání, která splňují podmínky, aby s nimi nebylo zacházeno jako s přísliby, a za předpokladu, že byla uzavřena dohoda s klientem nebo ekonomicky spjatou skupinou klientů, na jejímž základě lze facilitu čerpat pouze v případě, že je zjištěno, že čerpání nezpůsobí překročení limitu podle čl. 395 odst. 1;“
• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) kryté dluhopisy podle článku 129;“
  • ii) písmeno i) se nahrazuje tímto:
    • „i) 50 % podrozvahových dokumentárních akreditivů koše 4 a podrozvahových nevyčerpaných úvěrových facilit koše 3 podle přílohy I s původní splatností do jednoho roku včetně a se souhlasem příslušných orgánů 80 % jiných záruk než záruk na úvěry, které vyplývají z právních předpisů a které svým členům poskytují vzájemné záruční společnosti mající postavení úvěrových institucí;“.

206) Článek 402 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „Pro výpočet hodnot expozic pro účely článku 395 mohou instituce, nezakazují-li to příslušné vnitrostátní právní předpisy, snížit hodnotu expozice nebo jakékoli části expozice zajištěné obytnou nemovitostí v souladu s čl. 125 odst. 1 o zastavenou výši hodnoty nemovitosti, avšak nejvýše o 55 % hodnoty nemovitosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“

  • ii) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) příslušné orgány nestanovily rizikovou váhu vyšší než 20 % pro expozice nebo části expozic zajištěné obytnými nemovitostmi v souladu s čl. 124 odst. 9;“
• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) uvozující věta se nahrazuje tímto:

    „Pro výpočet hodnot expozic pro účely článku 395 mohou instituce, nezakazují-li to příslušné vnitrostátní právní předpisy, snížit hodnotu expozice nebo jakékoli části expozice zajištěné obchodní nemovitostí v souladu s čl. 126 odst. 1 o zastavenou výši hodnoty nemovitosti, avšak nejvýše o 55 % hodnoty nemovitosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“

  • ii) písmeno a) se nahrazuje tímto:
    • „a) příslušné orgány nestanovily rizikovou váhu vyšší než 60 % pro expozice nebo části expozic zajištěné obchodními nemovitostmi v souladu s čl. 124 odst. 9;“
  • iii) písmeno c) se nahrazuje tímto:
    • „c) jsou splněny požadavky uvedené v čl. 124 odst. 3 písm. c), v článku 208 a v čl. 229 odst. 1;“.

207) V čl. 425 odst. 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

• „b) protistranou je mateřská nebo dceřiná instituce dané instituce nebo jiný dceřiný podnik téže mateřské instituce nebo je protistrana spojena s danou institucí vztahem ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU nebo je protistranou člen téhož institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 tohoto nařízení nebo ústřední instituce nebo člen sítě, na niž se vztahuje výjimka podle článku 10 tohoto nařízení;“.

208) V čl. 428 odst. 1 se písmeno k) nahrazuje tímto:

• „k) nevyčerpané úvěrové facility, které jsou podle přílohy I považovány za položky koše 4, koše 3 nebo koše 2.“

209) Článek 429 se mění takto:

• a) v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Pro účely prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce tohoto odstavce mohou instituce považovat přidružený subjekt za klienta pouze v případě, že tento subjekt nespadá do působnosti regulatorní konsolidace na úrovni, na níž se uplatňuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 4 písm. e).“

  ;

• b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Pro účely odst. 4 písm. e) tohoto článku a článku 429g se ‚nákupem nebo prodejem s obvyklým termínem dodání‘ rozumí nákup nebo prodej finančního aktiva na základě smluv, jejichž podmínky vyžadují dodání finančního aktiva v období obecně stanoveném právním předpisem nebo konvencí platnou na daném trhu.“

210) V článku 429a se odstavec 1 mění takto:

• a) vkládá se nové písmeno, které zní:
  • „ca) pokud je instituce členem sítě uvedené v čl. 113 odst. 7, expozice, kterým je v souladu s článkem 114 přidělena riziková váha 0 %, vyplývající z aktiv rovnocenných vkladům jiných členů dané sítě v téže měně, které pocházejí z právního nebo zákonného minimálního vkladu v souladu s čl. 422 odst. 3 písm. b); v takovém případě se na expozice jiných členů dané sítě, které jsou právním nebo zákonným minimálním vkladem, nevztahuje písmeno c) tohoto odstavce;“
• b) vkládá se nové písmeno, které zní:
  • „da) expozice instituce vůči jejím akcionářům, pokud jsou tyto expozice zajištěny na úrovni nejméně 125 % aktivy uvedenými v čl. 129 odst. 1 písm. d) a e) a tato aktiva jsou zohledněna v požadavku na pákový poměr akcionářů, pokud instituce není veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí, ale splňuje tyto podmínky:
    • i) jejími akcionáři jsou úvěrové instituce a nevykonávají nad ní kontrolu;
    • ii) splňuje požadavky odst. 2 písm. a), b), c) a e) tohoto článku;
    • iii) její expozice se nacházejí ve stejném členském státě;
    • iv) podléhá určité formě průběžného dohledu ústřední vlády členského státu;
    • v) její model podnikání je omezen na převádění částky odpovídající výnosům získaným vydáním krytých dluhopisů jejím akcionářům ve formě dluhových nástrojů;“.

211) Článek 429c se mění takto:

• a) v odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) v případě obchodů, u nichž není prováděn clearing prostřednictvím způsobilých ústředních protistran, není hotovost, kterou obdržela přijímající protistrana, oddělena od aktiv instituce;“
• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  „4. Pro účely odstavce 1 tohoto článku instituce nezahrnou přijatý kolaterál do výpočtu NICA ve smyslu čl. 272 bodu 12a.“;

• c) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Odchylně od odstavců 3 a 4 může instituce uznat jakýkoli přijatý kolaterál v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 6 oddílem 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) instituce obdržela kolaterál od klienta za derivátovou smlouvu, jejíž clearing provedla daná instituce jménem tohoto klienta;
  • b) clearing smlouvy uvedené v písmeni a) je proveden prostřednictvím způsobilé ústřední protistrany;
  • c) pokud byl kolaterál přijat ve formě počáteční marže, je tento kolaterál oddělen od aktiv instituce.“

  ;

• d) v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce použít metodu stanovenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 4 nebo 5 k určení hodnoty expozice:

  • a) u derivátových smluv uvedených v příloze II a úvěrových derivátů, pokud tuto metodu použijí rovněž k určení hodnoty expozice u uvedených smluv pro účely splnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c);
  • b) u úvěrových derivátů, s nimiž zacházejí podle čl. 273 odst. 3 nebo 5, pokud jsou splněny podmínky pro použití této metody.“

212) Článek 429f se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Instituce vypočítají v souladu s čl. 111 odst. 2 hodnotu expozice podrozvahových položek s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů, transakcí s financováním cenných papírů a pozic uvedených v článku 429d.

  Pokud se některý příslib vztahuje k prodloužení jiné podrozvahové položky, použije se čl. 111 odst. 3.“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Odchylně od článku 495d použijí instituce konverzní faktor ve výši 10 % na podrozvahové položky ve formě bezpodmínečně odvolatelných příslibů.“

213) V článku 429g se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Instituce zacházejí s hotovostí související s nákupy s obvyklým termínem dodání a finančními aktivy souvisejícími s prodeji s obvyklým termínem dodání, které zůstávají v rozvaze do data vypořádání, jako s aktivy podle čl. 429 odst. 4 písm. a).“

214) Článek 430 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:
  • „h) svých expozicích vůči rizikům ESG včetně:
    • i) stávajících a nových expozic vůči subjektům odvětví fosilních paliv;
    • ii) expozic vůči fyzickým rizikům a rizikům přechodu;
  • i) svých expozicích vůči kryptoaktivům.“

  ;

• b) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Při podávání zpráv o kapitálových požadavcích k tržnímu riziku podle odst. 1 písm. a) tohoto článku podávají instituce samostatně zprávy o výpočtech uvedených v čl. 325c odst. 2 písm. a), b) a c) pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku.

  Při podávání zpráv o kapitálových požadavcích k tržnímu riziku podle odst. 1 písm. a) tohoto článku podávají instituce samostatně zprávy o výpočtech uvedených v čl. 325ba odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) a písm. b) bodech i) a ii) a pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, přiřazených obchodním útvarům, pro něž obdržely svolení příslušných orgánů k použití přístupu založeného na alternativních interních modelech, jak je stanoveno v čl. 325az odst. 2.“

• c) odstavec 7 se mění takto:
  • i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

    „EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění jednotných formátů podávání zpráv, četnosti a lhůt podávání zpráv, jakož i definic a vypracuje řešení v oblasti informačních technologií, včetně šablon pro podávání zpráv a pokynů pro podávání zpráv uvedených v odstavcích 1 až 4.“

    ,

  • ii) ve čtvrtém pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:
    • „c) expozic vůči rizikům ESG, v jejichž případě se návrhy předloží do 10. července 2025.“

215) Článek 430a se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Instituce každý rok oznamují svým příslušným orgánům za každý vnitrostátní trh s nemovitostmi, vůči němuž mají expozici, tyto souhrnné údaje:

  • a) ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, v každém jednotlivém případě do výše zastavené částky nebo 55 % hodnoty obytné nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li případně v souladu s čl. 124 odst. 9 rozhodnuto jinak;
  • b) celkové ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, v každém jednotlivém případě do výše zastavené částky nebo 100 % hodnoty obytné nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší;
  • c) hodnotu expozice u všech nesplacených expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, v každém jednotlivém případě do výše zastavené částky nebo 100 % hodnoty obytné nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší;
  • d) ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, v každém jednotlivém případě do výše zastavené částky nebo 55 % hodnoty obchodní nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li případně v souladu s čl. 124 odst. 9 rozhodnuto jinak;
  • e) celkové ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti , v každém jednotlivém případě do výše zastavené částky nebo 100 % hodnoty obchodní nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší;
  • f) hodnotu expozice u všech nesplacených expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti , v každém jednotlivém případě do výše zastavené částky nebo 100 % hodnoty obchodní nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší .“
• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Příslušné orgány každoročně zveřejní souhrnné údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až f) spolu s historickými údaji, jsou-li k dispozici, pro každý vnitrostátní trh s nemovitostmi, pro který byly tyto údaje shromážděny. Příslušný orgán poskytne jinému příslušnému orgánu v členském státě nebo orgánu EBA na jejich žádost podrobnější informace o situaci na trzích s obytnými nebo obchodními nemovitostmi v daném členském státě.“

216) Článek 430b se zrušuje.

217) Článek 433 se nahrazuje tímto:

Instituce zpřístupňují informace požadované podle hlav II a III způsobem stanoveným v tomto článku, v článcích 433a, 433b, 433c a 434.

EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje každoročně zpřístupňované informace ve stejný den, kdy instituce zveřejňují svou účetní závěrku, nebo co nejdříve po tomto datu.

EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje půlročně a čtvrtletně zpřístupňované informace ve stejný den, kdy instituce případně zveřejňují své finanční zprávy za příslušné období, nebo co nejdříve po tomto datu.

Jakékoli prodlení mezi datem zveřejnění zpřístupňovaných informací požadovaných podle této části a datem zveřejnění příslušné účetní závěrky musí být přiměřené a v žádném případě nepřekročí časový rámec stanovený příslušnými orgány podle článku 106 směrnice 2013/36/EU.“

218) V článku 433a se odstavec 1 mění takto:

• a) písmeno b) se mění takto:
  • i) bod xiv) se nahrazuje tímto:
    • „xiv) čl. 455 odst. 2 písm. a), b) a c);“

    ,

  • ii) doplňují se nové body, které znějí:
    • „xv) článku 449a;
    • xvi) článku 449b;“
• b) v písmeni c) se bod i) nahrazuje tímto:
  • „i) informace uvedené v čl. 438 písm. d), da) a h);“.

219) Článek 433b se nahrazuje tímto:

Malé a nepříliš složité instituce zpřístupňují jednou ročně informace uvedené v těchto ustanoveních:

• a) čl. 435 odst. 1 písm. a), e) a f);
• b) čl. 438 písm. c), d) a da);
• c) čl. 442 písm. c) a d);
• d) klíčové ukazatele uvedené v článku 447;
• e) článku 449a;
• f) článku 449b;
• g) čl. 450 odst. 1 písm. a) až d), h), i) a j).

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku zpřístupňují jednou ročně malé a nepříliš složité instituce, jež jsou nekotovanými institucemi, klíčové ukazatele uvedené v článku 447 a rizika ESG uvedená v článku 449a.“

220) V článku 433c se odstavec 2 mění takto:

• a) písmeno d) se nahrazuje tímto:
  • „d) informace uvedené v čl. 438 písm. c), d) a da);“
• b) vkládá se nové písmeno, které zní:
  • „da) informace uvedené čl. 442 písm. c) a d);“
• c) vkládají se nová písmena, která znějí:
  • „ea) informace uvedené v článku 449a;
  • eb) informace uvedené v článku 449b;“.

221) Článek 434 se nahrazuje tímto:

Instituce jiné než malé a nepříliš složité instituce předkládají EBA veškeré informace požadované podle hlav II a III v elektronické podobě nejpozději ke dni, kdy zveřejní své účetní závěrky, případně finanční zprávy za odpovídající období, nebo co nejdříve po tomto datu. EBA uvedené informace společně s datem jejich předložení zveřejní na svých internetových stránkách.

EBA zajišťuje, aby informace zpřístupněné na jeho internetových stránkách byly stejné jako ty, které mu instituce předložily. Instituce mají právo znovu předložit EBA informace v souladu s technickými normami uvedenými v článku 434a. EBA na svých internetových stránkách zveřejní datum, kdy k opětovnému předložení došlo.

EBA připraví a průběžně aktualizuje nástroj, který blíže určí přiřazení šablon a tabulek pro zpřístupňování informací k šablonám a tabulkám pro podávání zpráv orgánům dohledu. Tento přiřazovací nástroj je přístupný veřejnosti na internetových stránkách orgánu EBA.

Instituce mohou nadále zveřejňovat samostatný dokument, který poskytuje snadno dostupný zdroj obezřetnostních informací pro uživatele těchto informací, nebo jasně odlišenou část v účetní závěrce nebo finančních zprávách institucí nebo k nim připojenou, která obsahuje informace, jejichž zpřístupnění se požaduje, a je pro příslušné uživatele snadno identifikovatelná. Instituce mohou na svých internetových stránkách uvést odkaz na internetové stránky EBA, kde jsou obezřetnostní informace zveřejňovány centralizovaným způsobem.

Instituce jiné než malé a nepříliš složité instituce předkládají EBA zpřístupňované informace požadované podle článku 433a a 433c v elektronické podobě nejpozději ke dni, kdy zveřejní své účetní závěrky nebo finanční zprávy za odpovídající období, nebo co nejdříve po tomto datu. Pokud jsou finanční zprávy zveřejněny před předložením informací v souladu s článkem 430 za stejné období, lze zpřístupňované informace předložit ke stejnému datu jako zprávy orgánům dohledu nebo co nejdříve po tomto datu. Pokud jsou zpřístupňované informace vyžadovány za období, za které instituce nezpracovává žádnou finanční zprávu, předloží instituce EBA informace týkající se zpřístupňovaných informací co nejdříve po uplynutí této lhůty.

Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou instituce předkládat EBA informace požadované podle článku 450 odděleně od ostatních informací požadovaných podle hlav II a III a nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy instituce zveřejní své účetní závěrky za příslušný rok.

EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje zpřístupněné informace malých a nepříliš složitých institucí na základě informací, které tyto instituce poskytují příslušným orgánům v souladu s článkem 430.

Vlastnické právo k údajům a odpovědnost za jejich správnost náleží institucím, které je sestavují. EBA zřídí jednotné přístupové místo pro informace zpřístupňované institucemi a na svých internetových stránkách poskytne k dispozici archiv informací, které mají být zpřístupňovány v souladu s touto částí. Tento archiv zůstane přístupný po dobu, která nesmí být kratší než doba uchovávání informací stanovená vnitrostátními právními předpisy pro informace obsažené ve finančních zprávách institucí.

EBA sleduje počet návštěv svého jednotného přístupového místa k informacím zpřístupňovaným institucemi a související statistiky zahrne do svých výročních zpráv.“

222) Článek 434a se mění takto:

• a) první pododstavec se nahrazuje tímto:

  „EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění jednotných formátů pro zpřístupňování informací a zásad opakovaného předkládání informací a vypracuje řešení v oblasti informačních technologií, včetně pokynů, pro zpřístupňování informací požadovaných podle hlav II a III.“

  ;

• b) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

  „Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.“

223) Vkládá se nový článek, který zní:

EBA vypracuje zprávu o proveditelnosti využití informací vykazovaných jinými institucemi než malými a nepříliš složitými institucemi příslušným orgánům v souladu s článkem 430 za účelem zveřejnění uvedených informací na internetových stránkách EBA, a tudíž ke zmírnění zátěže těchto institucí spojené se zpřístupňováním informací.

Tato zpráva zohlední předchozí práci EBA, pokud jde o integrované shromažďování údajů, vychází z celkové analýzy nákladů a přínosů, včetně nákladů vzniklých příslušným orgánům, institucím a EBA, a zváží veškeré případné technické, provozní a právní obtíže.

EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 10. července 2027.

Komise na základě uvedené zprávy případně předloží do 31. prosince 2031 Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“

224) Článek 438 se mění takto:

• a) písmeno b) se nahrazuje tímto:
  • „b) objem dodatečných kapitálových požadavků na základě procesu dohledu podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU za účelem řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a jejich složení;“
• b) písmeno d) se nahrazuje tímto:
  • „d) celkový objem rizikových expozic vypočítaný v souladu s čl. 92 odst. 3 a odpovídající požadavky na kapitál stanovené v souladu s čl. 92 odst. 2, v členění podle případných jednotlivých kategorií rizik nebo kategorií rizikových expozic stanovených v části třetí, a případně vysvětlení dopadu na výpočet objemů kapitálu a rizikově vážených expozic, jenž vyplývá z uplatnění minimálních úrovní kapitálu a neuplatnění odpočtu položek od kapitálu;“
• c) vkládá se nové písmeno, které zní:
  • „da) pokud se vyžaduje výpočet celkového objemu rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni vypočítaný v souladu s čl. 92 odst. 4 a standardizovaný celkový objem rizikové expozice vypočítaný v souladu s čl. 92 odst. 5, v členění podle případných jednotlivých kategorií rizik nebo kategorií rizikových expozic stanovených v části třetí, a případně vysvětlení dopadu na výpočet objemů kapitálu a rizikově vážených expozic, jenž vyplývá z uplatnění minimálních úrovní kapitálu a neuplatnění odpočtu položek od kapitálu;“
• d) písmeno e) se nahrazuje tímto:
  • „e) rozvahové a podrozvahové expozice, objemy rizikově vážených expozic a související očekávané ztráty pro každou kategorii specializovaných úvěrů podle čl. 153 odst. 5 tabulky č. 1 a rozvahové a podrozvahové expozice a objemy rizikově vážených expozic pro kategorie akciových expozic stanovené v čl. 133 odst. 3 až 6 a čl. 495a odst. 3.“

225) Článek 445 se nahrazuje tímto:

Instituce, které od příslušných orgánů neobdržely svolení používat přístup založený na alternativních interních modelech stanovený v článku 325az a které používají zjednodušený standardizovaný přístup v souladu s článkem 325a nebo alternativní standardizovaný přístup v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a, zpřístupňují přehled svých pozic v obchodním portfoliu.

Instituce, které vypočítávají své kapitálové požadavky v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a, zpřístupňují své celkové kapitálové požadavky, kapitálové požadavky pro metodu založenou na citlivostech, požadavek k riziku selhání a kapitálové požadavky ke zbytkovým rizikům. Zpřístupňované informace o kapitálových požadavcích k ukazatelům metody založené na citlivostech a k riziku selhání se rozčlení podle těchto nástrojů:

• a) finanční nástroje jiné než sekuritizované nástroje držené v obchodním portfoliu členěné podle rizikových tříd a se samostatným určením kapitálových požadavků k riziku selhání;
• b) sekuritizované nástroje, které nejsou drženy v ACTP, se samostatným určením kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí a kapitálových požadavků k riziku selhání;
• c) sekuritizované nástroje, které jsou drženy v ACTP, se samostatným určením kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí a kapitálových požadavků k riziku selhání.“

226) Vkládá se nový článek, který zní:

Instituce, na něž se vztahují kapitálové požadavky k riziku CVA, zpřístupňují tyto informace:

• a) přehled svých postupů zavedených pro účely identifikace, měření, zajištění a sledování vlastního rizika CVA;
• b) zda instituce splňují všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2; jsou-li tyto podmínky splněny, dále informace o tom, zda se instituce rozhodly vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA za použití zjednodušeného přístupu stanoveného v článku 385; pokud se instituce rozhodly vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA pomocí zjednodušeného přístupu, informace o kapitálových požadavcích k riziku CVA v souladu s tímto přístupem;
• c) celkový počet protistran, pro které se používá standardizovaný přístup, s členěním podle druhů protistran.

Instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA používají standardizovaný přístup stanovený v článku 383, zpřístupňují kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto informace:

• a) strukturu a organizaci svého interního útvaru řízení rizika CVA a jeho správy;
• b) své celkové kapitálové požadavky k riziku CVA podle standardizovaného přístupu s členěním podle rizikových tříd;
• c) přehled způsobilých zajištění použitých při tomto výpočtu s členěním podle druhu nástrojů stanovených v čl. 386 odst. 2.

Instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA používají základní přístup stanovený v článku 384, zpřístupňují kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto informace:

• a) své celkové kapitálové požadavky k riziku CVA podle základního přístupu a jejich složky BACVA^celkem a BACVA^{csr-zajištěné};
• b) přehled způsobilých zajištění použitých při tomto výpočtu s členěním podle druhu nástrojů stanovených v čl. 386 odst. 3.“

227) Článek 446 se nahrazuje tímto:

Instituce zpřístupňují tyto informace:

• a) hlavní charakteristiky a prvky svého rámce pro řízení operačního rizika;
• b) kapitálový požadavek k operačnímu riziku rovnající se složce obchodního ukazatele vypočítané v souladu s článkem 313;
• c) obchodní ukazatel vypočítaný v souladu s čl. 314 odst. 1 a výše jednotlivých položek obchodního ukazatele a jejich podpoložek pro každý ze tří roků relevantních pro jeho výpočet;
• d) výši snížení obchodního ukazatele pro každé vyřazení z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2 a odpovídající odůvodnění těchto vyřazení.

Instituce, které vypočítávají své roční ztráty z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1, zpřístupňují kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto informace:

• a) své roční ztráty z operačního rizika za každý rok z posledních deseti účetních období vypočítané v souladu s čl. 316 odst. 1;
• b) počet mimořádných událostí operačního rizika a výše odpovídajících souhrnných čistých ztrát z operačního rizika, které byly vyloučeny z výpočtu roční ztráty z operačního rizika v souladu s čl. 320 odst. 1 za každý rok z posledních deseti účetních období, a odpovídající odůvodnění těchto vyloučení.“

228) Článek 447 se mění takto:

• a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) složení kapitálu a kapitálové poměry založené na riziku vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 2;“
• b) vkládá se nové písmeno, které zní:
  • „aa) je-li to relevantní, kapitálové poměry založené na riziku vypočítané v souladu s čl. 92 odst. 2 s použitím celkového objemu rizikové expozice nepodléhajícího minimální úrovni namísto celkového objemu rizikové expozice;“
• c) písmeno b) se nahrazuje tímto:
  • „b) celkový objem rizikové expozice vypočítaný v souladu s čl. 92 odst. 3 a případně celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni vypočítaný v souladu s čl. 92 odst. 4;“
• d) písmeno d) se nahrazuje tímto:
  • „d) požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, které musí instituce držet v souladu s hlavou VII kapitolou 4 směrnice 2013/36/EU;“

229) Článek 449a se nahrazuje tímto:

Instituce zpřístupňují informace o rizicích ESG, přičemž rozlišují mezi environmentálními, sociálními a správními riziky a mezi fyzickými riziky a riziky přechodu u environmentálních rizik.

Pro účely odstavce 1 instituce zpřístupňují informace o rizicích ESG, včetně:

• a) celkového objemu expozic vůči subjektům odvětví fosilních paliv;
• b) toho, jak instituce integrují zjištěná rizika ESG do své obchodní strategie a procesů, systému správy a řízení a řízení rizik.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné formáty zpřístupňování informací, jak je stanoveno v článku 434a, pro rizika ESG a zajistí jejich soulad se zásadou proporcionality a zároveň zamezí duplicitě požadavků na zpřístupňování informací s požadavky stanovenými v jiných použitelných právních předpisech Unie. Tyto formáty nevyžadují zpřístupňování informací nad rámec informací , které musí být vykazovány příslušným orgánům v souladu s čl. 430 odst. 1 písm. h), a zejména zohledňují velikost a složitost dané instituce a relativní expozici malých a nepříliš složitých institucí podle článku 433b vůči rizikům ESG.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

230) Vkládá se nový článek, který zní:

Instituce zpřístupňují informace týkající se jejich souhrnné expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, jak je uvedeno v čl. 394 odst. 2 druhém pododstavci.“

231) V čl. 451 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

• „f) objem dodatečných kapitálových požadavků na základě procesu dohledu podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU za účelem řešení rizika nadměrné páky a jejich složení.“

232) Vkládá se nový článek, který zní:

Instituce zpřístupňují tyto informace o kryptoaktivech a službách souvisejících s kryptoaktivy, jakož i o veškerých jiných činnostech souvisejících s kryptoaktivy:

• a) objemy přímých a nepřímých expozic vůči kryptoaktivům, včetně hrubých dlouhých a krátkých složek čistých expozic;
• b) celkový objem rizikové expozice pro operační riziko;
• c) účetní klasifikaci expozic vůči kryptoaktivům;
• d) popis obchodních činností souvisejících s kryptoaktivy a jejich dopadu na rizikový profil instituce;
• e) konkrétní popis svých zásad řízení rizik týkajících se expozic vůči kryptoaktivům a služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce poskytnou instituce podrobnější informace o významných obchodních činnostech, včetně vydávání významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů, a o poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle článků 60 a 61 nařízení (EU) 2023/1114.

Instituce neuplatní výjimku stanovenou v článku 432 pro účely požadavků na zpřístupňování informací stanovených v odstavci 1 tohoto článku.“

233) Článek 455 se nahrazuje tímto:

Instituce, která pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku používá interní modely uvedené v článku 325az, zpřístupňuje:

• a) své cíle při provádění obchodních činností a zavedené postupy pro určení, měření, sledování a kontrolu tržního rizika;
• b) zásady uvedené v čl. 104 odst. 1 pro určení toho, která pozice má být zahrnuta do obchodního portfolia;
• c) obecný popis struktury obchodních útvarů, na něž se vztahují interní modely, včetně širšího popisu obchodní strategie každého útvaru, nástrojů v ní povolených a hlavních druhů rizik ve vztahu k tomuto útvaru;
• d) přehled pozic v obchodním portfoliu, na které se nevztahují interní modely, včetně obecného popisu struktury útvaru a druhů nástrojů zahrnutých v útvaru nebo v kategoriích útvarů v souladu s článkem 104b;
• e) strukturu a organizaci útvaru řízení tržního rizika a jeho správy;
• f) oblast působnosti, hlavní charakteristiky a klíčové volby modelování jednotlivých interních modelů, které se používají k výpočtu objemů rizikových expozic pro hlavní modely používané na konsolidované úrovni, a popis toho, do jaké míry jsou tyto interní modely reprezentací modelů používaných na konsolidované úrovni, případně včetně obecného popisu:
  • i) modelovacího přístupu použitého k výpočtu očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a), včetně četnosti aktualizace údajů;
  • ii) metodiky použité k výpočtu rizikového ukazatele zátěžového scénáře uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. b), s výjimkou specifikací uvedených v čl. 325bk odst. 3;
  • iii) modelovacího přístupu použitého k výpočtu požadavku k riziku selhání uvedeného v čl. 325ba odst. 2, včetně četnosti aktualizace údajů.

Instituce zpřístupňují souhrnně za všechny obchodní útvary, na něž se vztahují interní modely uvedené v článku 325az, případně tyto složky:

• a) poslední hodnotu a dále nejvyšší, nejnižší a střední hodnotu za předchozích 60 obchodních dnů:
  • i) ukazatele neomezeného očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325bb odst. 1;
  • ii) ukazatele neomezeného očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325bb odst. 1 pro každou regulatorní obecnou kategorii rizikových faktorů;
• b) nejnovější hodnotu a střední hodnotu za předchozích 60 obchodních dnů:
  • i) rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325bb odst. 1;
  • ii) rizikového ukazatele zátěžového scénáře uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. b);
  • iii) kapitálového požadavku k riziku selhání uvedeného v čl. 325ba odst. 2;
  • iv) součtu kapitálových požadavků uvedených v čl. 325ba odst. 3 včetně všech složek vzorce a příslušného multiplikačního faktoru;
• c) počet překročení podle zpětného testování za posledních 250 obchodních dnů při 99. percentilu podle čl. 325bf odst. 6 .

Instituce zpřístupňují souhrnně za všechny obchodní útvary kapitálové požadavky k tržnímu riziku, které by byly vypočteny v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a, pokud by jim nebylo uděleno svolení používat pro tyto obchodní útvary své interní modely.“

234) V čl. 456 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

• „d) objem specifikovaný v čl. 123 odst. 1 písm. b), čl. 147 odst. 5 písm. a), čl. 153 odst. 4 a čl. 162 odst. 4 s cílem zohlednit účinky inflace;“.

235) Článek 458 se mění takto:

• a) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Pokud členské státy uznají opatření stanovená v souladu s tímto článkem, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Radě, Komisi, EBA a členskému státu, který získal povolení k uplatňování těchto opatření.“

  ;

• b) odstavec 9 se nahrazuje tímto:

  Před skončením platnosti povolení vydaného podle odstavců 2 a 4 dotčený členský stát v konzultaci s ESRB, EBA a Komisí danou situaci přezkoumá a může postupem uvedeným v odstavcích 2 a 4 přijmout nové rozhodnutí o prodloužení doby uplatňování vnitrostátních opatření vždy nejdéle o dva další roky.“

236) Článek 461a se nahrazuje tímto:

Komise sleduje rozdíly v provádění mezinárodních standardů pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku v Unii a ve třetích zemích, a to i pokud jde o dopad pravidel ve vztahu ke kapitálovým požadavkům a o jejich datum použitelnosti.

Jsou-li v tomto provádění zjištěny významné rozdíly, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 ke změně tohoto nařízení, a to tímto způsobem:

• a) uplatňováním, a to do data použitelnosti legislativního aktu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku nebo po dobu až tří let, pokud takový akt neexistuje a je-li to nezbytné pro zachování rovných podmínek a k vyrovnání uvedených zjištěných rozdílů, cílených operačních zmírňujících opatření nebo cílených multiplikátorů, které se rovnají 0 nebo jsou vyšší a zároveň jsou nižší než 1, při výpočtu kapitálových požadavků institucí k tržnímu riziku, pro konkrétní rizikové třídy a pro konkrétní rizikové faktory, a to s použitím jednoho z přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1 a stanovených v:
  • i) článcích 325c až 325ay, které upřesňují alternativní standardizovaný přístup;
  • ii) článcích 325az až 325bp, které upřesňují přístup založený na alternativních interních modelech;
  • iii) článcích 326 až 361, které upřesňují zjednodušený standardizovaný přístup;
• b) odložením data, od kterého instituce použijí kapitálové požadavky k tržnímu riziku stanovené v části třetí hlavě IV nebo kterýkoli z přístupů k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku uvedených v čl. 325 odst. 1, až o dva roky.

Pokud Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci, předloží případně Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem upravit v Unii provádění mezinárodních standardů pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku, aby se trvalejším způsobem zachovaly rovné podmínky se třetími zeměmi, pokud jde o kapitálové požadavky a jejich dopad.

Do 10. července 2026 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o provádění mezinárodních standardů pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku ve třetích zemích.

Komise na základě uvedené zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem zajistit rovné podmínky v celosvětovém měřítku.“

237) Článek 465 se nahrazuje tímto:

Odchylně od čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, mohou instituce při výpočtu celkového objemu rizikové expozice (TREA) použít tento faktor x:

• a) 50 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025;
• b) 55 % v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026;
• c) 60 % v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027;
• d) 65 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028;
• e) 70 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029.

Odchylně od čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, mohou instituce při výpočtu celkového objemu rizikové expozice do 31. prosince 2029 používat tento vzorec:

Pro účely tohoto výpočtu instituce zohlední použitelný faktor x uvedený v odstavci 1.

Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu ii) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci mohou instituce do 31. prosince 2032 přidělovat rizikovou váhu 65 % expozicím vůči podnikům, pro něž není k dispozici žádné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, a to za předpokladu, že odhady institucí, pokud jde o PD uvedených dlužníků, vypočítané v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3, nejsou vyšší než 0,5 %.

EBA a ESMA ve spolupráci s EIOPA monitorují využívání přechodného zacházení stanoveného v prvním pododstavci a posuzují zejména:

• a) dostupnost úvěrových hodnocení vypracovaných určenými externími ratingovými agenturami pro podniky a do jaké míry to ovlivňuje poskytování úvěrů podnikům ze strany institucí;
• b) rozvoj ratingových agentur, překážky vstupu nových ratingových agentur na trh, míru využívání ze strany podniků, které si zvolí hodnocení jednou agenturou nebo vícerými z těchto agentur, a překážky bránící dostupnosti úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro podniky;
• c) možná opatření k řešení překážek s přihlédnutím k rozdílům mezi hospodářskými odvětvími a zeměpisnými oblastmi a vývoj soukromým nebo veřejným sektorem iniciovaných řešení, jako je úvěrové ohodnocení, soukromé ratingy vyžádané institucemi, jakož i ratingy ze strany centrálních bank;
• d) přiměřenost objemů rizikově vážených expozic vůči podnikům bez ratingu a jejich důsledky pro finanční stabilitu;
• e) přístupy třetích zemí, pokud jde o uplatňování minimálního výstupního prahu na expozice vůči podnikům, a možné dlouhodobé důsledky pro rovné podmínky, které by se mohly objevit;
• f) soulad se souvisejícími mezinárodně dohodnutými standardy vypracovanými Basilejským výborem pro bankovní dohled.

EBA a ESMA ve spolupráci s EIOPA podají o svých zjištěních zprávu Komisi do 10. července 2029.

Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh.

Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu iv) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci instituce do 31. prosince 2029 nahrazují parametr alfa hodnotou 1 při výpočtu hodnoty expozice pro smlouvy uvedené v příloze II v souladu s přístupy stanovenými v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 3 , pokud se tytéž hodnoty expozic vypočítají v souladu s přístupem stanoveným v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 6 pro účely celkového objemu rizikové expozice nepodléhajícímu minimální úrovni.

Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu ii) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, mohou členské státy institucím povolit, aby přidělovaly:

• a) do 31. prosince 2032 rizikovou váhu 10 % části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše 55 % hodnoty nemovitosti určené v souladu s čl. 125 odst. 1 prvním pododstavcem a
• b) do 31. prosince 2029 rizikovou váhu 45 % jakékoli zbývající části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše 80 % hodnoty nemovitosti určené v souladu s čl. 125 odst. 1 prvním pododstavcem za předpokladu, že se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501.

Pro účely odst. 5 písm. a), pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 10 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 10 % , se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

• a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné instituce, a
• b) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pro účely odst. 5 písm. b), pokud má instituce podřízené zástavní právo a existuje více přednostních zástavních práv, která tato instituce nedrží, k určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 45 %, se výše 80 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv, které instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 45 % , se výše 80 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

• a) 80 % hodnoty nemovitosti, snížené o částku případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, pokud existují, která drží daná instituce i jiné instituce, a
• b) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pro účely odstavce 5 tohoto článku musí být splněny všechny tyto podmínky:

• a) expozice jsou způsobilé pro zacházení podle čl. 125 odst. 1;
• b) kvalifikovaným expozicím se přidělí riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3;
• c) obytná nemovitost zajišťující kvalifikované expozice se nachází v členském státě, který využívá této možnosti;
• d) v posledních osmi letech ztrátovost instituce v jakémkoli daném roce, kterou instituce oznámila podle čl. 430a odst. 1 písm. a) a c) nebo podle čl. 101 odst. 1 písm. a) a c), ve znění těchto písmen použitelném ke dni 27. červnu 2021, z části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi do výše zastavené částky nebo do výše 55 % hodnoty nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li stanoveno jinak podle čl. 124 odst. 9, nepřesahuje v průměru 0,25 % součtu hodnot expozic všech zbývajících expozic zajištěných obytnými nemovitostmi;
• e) v případě kvalifikovaných expozic má instituce v případě selhání nebo neplacení ze strany dlužníka tato vynutitelná práva:
  • i) právo na obytnou nemovitost zajišťující expozici nebo právo zřídit k obytné nemovitosti zástavní právo v souladu s čl. 108 odst. 5 písm. g);
  • ii) právo k jiným aktivům a příjmům dlužníka, a to buď smluvní, nebo na základě použitelných vnitrostátních předpisů;
• f) příslušný orgán ověřil splnění podmínek stanovených v písmenech a) až e).

Pokud byla využita možnost uvedená v odstavci 5 a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 8, mohou instituce do 31. prosince 2032 kterékoli zbývající části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi uvedené v odst. 5 písm. b) přidělit tyto rizikové váhy:

• a) 52,5 % v období od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2030;
• b) 60 % v období od 1. ledna 2031 do 31. prosince 2031;
• c) 67,5 % v období od 1. ledna 2032 do 31. prosince 2032.

Pokud členské státy využijí možnosti uvedené v odstavci 5, informují o tom EBA a své rozhodnutí zdůvodní. Příslušné orgány oznámí EBA podrobnosti o všech ověřeních uvedených v odst. 8 písm. f).

EBA sleduje používání přechodného zacházení stanoveného v odstavci 5a do 31. prosince 2028 podá Komisi zprávu o svých zjištěních týkajících se přiměřenosti souvisejících rizikových vah.

Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh.

Jakékoli prodloužení přechodných opatření uvedených v odstavcích 3, 5 a 9 tohoto článku a v čl. 495b odst. 1, čl. 495c odst. 1 a čl. 495d odst. 1 je omezeno na čtyři roky a musí být podloženo hodnocením, které je rovnocenné s hodnoceními uvedenými ve zmíněných článcích.

Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu iii) nebo písm. b) bodu ii) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, použijí instituce do 31. prosince 2032 pro expozice, které jsou rizikově vážené pomocí přístupu SEC-IRBA nebo metody interního hodnocení v souladu s čl. 92 odst. 4, pokud se část standardizovaného celkového objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko, riziko rozmělnění, úvěrové riziko protistrany nebo tržní riziko vyplývající z obchodů zahrnutých do obchodního portfolia vypočítá pomocí přístupu SEC-SA v souladu s článkem 261 nebo 262, tento koeficient p:

• a) p = 0,25 pro pozici v sekuritizaci, na kterou se vztahuje článek 262;
• b) p = 0,5 pro pozici v sekuritizaci, na kterou se vztahuje článek 261.“

238) Článek 468 se mění takto:

• a) název se nahrazuje tímto:

  „Dočasné zacházení s nerealizovanými zisky a ztrátami při oceňování reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření“

  ;

• b) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Odchylně od článku 35 mohou instituce do 31. prosince 2025 (dále jen ‚období dočasného zacházení‘) z výpočtu položek kmenového kapitálu tier 1 vyloučit částku A stanovenou podle tohoto vzorce:

  A = a ∙ f

  kde:

  a

  = výše nerealizovaných zisků a ztrát nahromaděných od 31. prosince 2019 a vykázaných v rozvaze jako ‚změny reálné hodnoty dluhových nástrojů oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření‘, jež odpovídá expozicím vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a vůči subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 (dále jen ‚příloha týkající se IFRS 9‘), a

  f

  = koeficient, který se použije na každý vykazovaný rok během období dočasného zacházení v souladu s odstavcem 2.

  Pro výpočet částky A uvedené v odstavci 1 použijí instituce do 31. prosince 2025 koeficient f, jehož hodnota se rovná 1.“

239) V článku 493 se odstavec 3 mění takto:

• a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) kryté dluhopisy podle článku 129;“
• b) písmeno i) se nahrazuje tímto:
  • „i) 50 % podrozvahových dokumentárních akreditivů koše 4 a podrozvahových nevyčerpaných úvěrových facilit koše 3 podle přílohy I s původní splatností do jednoho roku včetně a se souhlasem příslušných orgánů 80 % jiných záruk než záruk na úvěry, které vyplývají z právních předpisů a které svým členům poskytují vzájemné záruční společnosti mající postavení úvěrových institucí;“.

240) Vkládá se nový článek, který zní:

Odchylně od článku 149 se instituce může ode dne 9. července 2024 do 10. července 2027 vrátit k používání méně pokročilých přístupů pro jednu nebo více kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

• a) instituce již existovala ke dni 8. července 2024 a od svého příslušného orgánu získala svolení, aby s těmito kategoriemi expozic zacházela podle přístupu IRB;
• b) instituce požádá návrat k méně pokročilému přístupu pouze jednou během tohoto tříletého období;
• c) žádost o návrat k méně pokročilému přístupu není podána s cílem zapojit se do regulatorní arbitráže;
• d) instituce příslušnému orgánu formálně oznámila, že se chce u těchto kategorií expozic navrátit k méně pokročilému přístupu nejméně šest měsíců předtím, než se k tomuto přístupu skutečně vrátí;
• e) příslušný orgán do tří měsíců od obdržení oznámení uvedeného v písmeni d) nevznesl proti žádosti instituce o tento návrat námitku.“

241) Článek 495 se nahrazuje tímto:

Odchylně od čl. 107 odst. 1 instituce, které obdržely svolení používat přístup IRB pro výpočet objemu rizikově vážené expozice u akciových expozic, vypočítají do 31. prosince 2029, a aniž je dotčen čl. 495a odst. 3, objem rizikově vážené expozice pro každou akciovou expozici, pro kterou obdržely svolení používat přístup IRB, jako vyšší z těchto hodnot:

• a) objem rizikově vážené expozice vypočtený v souladu s čl. 495a odst. 1 a 2;
• b) objem rizikově vážené expozice vypočtený podle tohoto nařízení ve verzi použitelné ke dni 8. července 2024.

Namísto použití zacházení stanoveného v odstavci 1 mohou instituce, které obdržely svolení používat přístup IRB pro výpočet objemu rizikově vážené expozice u akciových expozic, na všechny své akciové expozice uplatnit zacházení stanovené v článku 133 kdykoli do 31. prosince 2029.

Pokud instituce použijí první pododstavec tohoto odstavce, čl. 495a odst. 1 ani 2 se nepoužijí.

Pro účely tohoto odstavce se nepoužijí podmínky pro návrat k používání méně pokročilých přístupů stanovené v článku 149.

Instituce, které uplatňují zacházení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, vypočítají výši očekávané ztráty v souladu s čl. 158 odst. 7, 8 nebo případně 9 ve znění uvedených odstavců použitelném k 8. červenci 2024 a uplatňují čl. 36 odst. 1 písm. d) a případně čl. 62 písm. d) ve znění uvedených písmen použitelném k 8. červenci 2024, pokud objem rizikově vážené expozice vypočítaný podle odst. 1 písm. b) tohoto článku je vyšší než objem rizikově vážené expozice vypočítaný podle odst. 1 písm. a) tohoto článku.

Pokud instituce požádají o svolení k použití přístupu IRB pro výpočet objemu rizikově vážené expozice u akciových expozic, příslušné orgány takové svolení neudělí po 31. prosinci 2024.“

242) Vkládají se nové články , které znějí:

Odchylně od zacházení stanoveného v čl. 133 odst. 3 se akciovým expozicím přidělí buď riziková váha použitelná k 8. červenci 2024 omezená nejvýše na 250 %, nebo tyto rizikové váhy, podle toho, která z uvedených hodnot je vyšší:

• a) 100 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025;
• b) 130 % v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026;
• c) 160 % v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027;
• d) 190 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028;
• e) 220 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029.

Odchylně od zacházení stanoveného v čl. 133 odst. 4 se akciovým expozicím přidělí buď riziková váha použitelná k 8. červenci 2024, nebo tyto rizikové váhy, podle toho, která z uvedených hodnot je vyšší:

• a) 100 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025;
• b) 160 % v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026;
• c) 220 % v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027;
• d) 280 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028;
• e) 340 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029.

Odchylně od článku 133 mohou instituce i nadále přidělovat stejnou rizikovou váhu, jaká byla použitelná k 8. červenci 2024, akciovým expozicím, včetně části expozic, která nebyla odečtena od kapitálu v souladu s článkem 471 v jeho znění použitelném ke dni 27. října 2021, vůči subjektům, jichž byly ke dni 27. října 2021 akcionářem po dobu šesti po sobě jdoucích let a ve kterých mají samy nebo společně se sítí, do které dané instituce patří, podstatný vliv nebo kontrolu ve smyslu směrnice 2013/34/EU, nebo účetních standardů, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo pokud existuje podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou či právnickou osobou nebo sítí institucí a podnikem nebo pokud instituce může jmenovat alespoň jednoho člena vedoucího orgánu subjektu.

Odchylně od čl. 161 odst. 4 jsou minimálními vstupními prahy LGD použitelnými pro specializované úvěrové expozice, na něž se vztahuje zacházení podle přístupu IRB, pokud se používají vlastní odhady LGD, použitelné minimální vstupní prahy LGD stanovené v čl. 161 odst. 4, vynásobené těmito faktory:

• a) 50 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2027;
• b) 80 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028;
• c) 100 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029.

EBA vypracuje zprávu o vhodné kalibraci rizikových parametrů, včetně parametru srážky, použitelných pro specializované úvěrové expozice v rámci přístupu IRB, a zejména o vlastních odhadech LGD a minimálních vstupních prazích LGD pro každou konkrétní kategorii specializovaných úvěrových expozic podle čl. 147 odst. 8. EBA do své zprávy zahrne zejména údaje o průměrných počtech selhání a realizovaných ztrátách zjištěných v Unii u různých vzorků institucí s různými obchodními a rizikovými profily. EBA doporučí konkrétní kalibrace rizikových parametrů, včetně parametru srážky, které by odrážely specifický a odlišný rizikový profil pro každou konkrétní kategorii specializovaných úvěrových expozic.

EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 10. července 2026.

Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2027 legislativní návrh.

Odchylně od čl. 122a odst. 3 písm. a) může být specializovaným úvěrovým expozicím uvedeným ve zmíněném písmeni, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, do 31. prosince 2032 přidělena riziková váha 80 %, pokud se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku podle článku 501a a expozice se považuje za vysoce kvalitní při zohlednění všech těchto kritérií:

• a) dlužník je schopen splnit své finanční závazky i za krizových podmínek díky všem těmto prvkům:
  • i) expozice má přiměřený poměr expozice vůči hodnotě zajištění;
  • ii) expozice má konzervativní profil splácení;
  • iii) expozice má v okamžiku úplného splacení přiměřenou zbývající životnost aktiv, nebo se lze obrátit na poskytovatele zajištění s vysokou úvěruschopností;
  • iv) riziko refinancování expozice dlužníkem je nízké nebo dostatečně zmírněné přiměřenou zbytkovou hodnotou aktiv nebo možností obrátit se na poskytovatele zajištění s vysokou úvěruschopností;
  • v) na dlužníka se vztahují smluvní omezení týkající se jeho činnosti a struktury financování;
  • vi) dlužník používá deriváty pouze pro účely snížení rizika;
  • vii) podstatná operační rizika jsou náležitě řízena;
• b) smluvní ujednání týkající se aktiv poskytují věřitelům vysoký stupeň ochrany, včetně těchto prvků:
  • i) věřitelé mají právně vymahatelné právo v prvním pořadí na financovaná aktiva a případně na příjmy, které vytvářejí;
  • ii) existují smluvní omezení možnosti dlužníka činit u aktiva změny, pokud by to mělo negativní dopad na jeho hodnotu;
  • iii) pokud se jedná o aktivum ve výstavbě, mají věřitelé právně vymahatelné právo v prvním pořadí k aktivům a podkladovým smlouvám o výstavbě;
• c) financovaná aktiva splňují všechny tyto standardy pro řádný a účinný provoz:
  • i) technologie a konstrukce aktiva jsou testovány;
  • ii) byla získána všechna nezbytná povolení a oprávnění pro provoz aktiv;
  • iii) jedná-li se o aktivum ve výstavbě, dlužník má odpovídající ochranná opatření týkající se dohodnuté specifikace, rozpočtu a data dokončení aktiva, a to včetně silných záruk dokončení nebo zapojení zkušeného stavitele a odpovídajících smluvních ustanovení upravujících odpovídající náhradu škody.

EBA vypracuje zprávu, v níž analyzuje:

• a) vývoj trendů a podmínek na trzích s objektovým financováním v Unii;
• b) skutečnou rizikovost expozic objektového financování během celého hospodářského cyklu;
• c) dopad zacházení stanoveného v čl. 122a odst. 3 písm. a) pro expozice objektového financování na kapitálové požadavky, aniž by byl zohledněn čl. 465 odst. 1;
• d) vhodnost definice podkategorie ‚vysoce kvalitní objektové financování‘ a přiřazení odlišného obezřetnostního zacházení této podkategorii expozic.

EBA předloží uvedenou zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. prosince 2030.

Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh.

Odchylně od článku 230 je použitelnou hodnotou H_c odpovídající ‚ostatnímu hmotnému kolaterálu‘ pro expozice uvedené v čl. 199 odst. 7, pokud pronajaté aktivum odpovídá druhu majetkového zajištění úvěrového rizika ‚ostatní hmotný kolaterál‘, hodnota H_c pro ‚ostatní hmotný kolaterál‘ stanovená v čl. 230 odst. 2 tabulce č. 1 vynásobená těmito faktory:

• a) 50 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2027;
• b) 80 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028;
• c) 100 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029.

EBA vypracuje zprávu o vhodných kalibracích rizikových parametrů souvisejících s leasingovými expozicemi v rámci přístupu IRB a rizikových vah v rámci standardizovaného přístupu, a zejména o LGD_s a H_c stanovených v článku 230. EBA do své zprávy zahrne zejména údaje o průměrných počtech selhání a realizovaných ztrátách zjištěných v Unii u expozic spojených s různými druhy pronajatých nemovitostí a různými typy institucí provozujících leasingové činnosti.

EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 10. července 2027.

Na základě této zprávy a s přihlédnutím k mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně do 31. prosince 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Odchylně od čl. 111 odst. 2 instituce vypočítají hodnotu expozice podrozvahové položky ve formě bezpodmínečně odvolatelného příslibu vynásobením procentního podílu stanoveného v uvedeném článku těmito faktory:

• a) 0 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029;
• b) 25 % v období od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2030;
• c) 50 % v období od 1. ledna 2031 do 31. prosince 2031;
• d) 75 % v období od 1. ledna 2032 do 31. prosince 2032.

EBA vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda by výjimka uvedená v odst. 1 písm. a) měla být prodloužena i po 31. prosinci 2032, a případně upřesní podmínky, za nichž by měla být výjimka zachována.

EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do dne 31. prosince 2028.

Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled a dopadu těchto standardů na finanční stabilitu Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh.

Odchylně od čl. 138 písm. g) mohou příslušné orgány povolit institucím, aby do 31. prosince 2029 ve vztahu k určité instituci nadále používaly úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, které zahrnuje předpoklady o implicitní státní podpoře.

Odchylně od čl. 229 odst. 1 písm. a) až d) mohou instituce v případě expozic zajištěných obytnými nebo obchodními nemovitostmi vzniklých před 1. lednem 2025 nadále oceňovat obytnou nebo obchodní nemovitost tržní hodnotou nebo hodnotou nižší, nebo v těch členských státech, které právními nebo správními předpisy stanovily důkladná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti, zástavní hodnotou uvedené nemovitosti, a to doby, než je vyžadován přezkum hodnoty nemovitosti v souladu s čl. 208 odst. 3, nebo do 31. prosince 2027, podle toho, co nastane dříve.

Odchylně od čl. 183 odst. 1 a čl. 213 odst. 1 se má za to, že záruka, kterou lze zrušit v případě podvodu ze strany dlužníka, nebo jejíž rozsah zajištění úvěrového rizika lze v takovém případě snížit, splňují požadavky uvedené v čl. 183 odst. 1 písm. d) a čl. 213 odst. 1 písm. c), pokud danou záruku poskytl subjekt uvedený v čl. 214 odst. 2 písm. a), a to nejpozději dne 31. prosince 2024.

Odchylně od čl. 325az odst. 2 písm. d) mohou instituce do 1. ledna 2026 používat k výpočtu svých kapitálových požadavků k tržnímu riziku pro obchodní útvary, které nesplňují požadavky stanovené v článku 325bg, přístup založený na alternativních interních modelech.“

243) Článek 500 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:
    • „b) data odprodejů expozic, u nichž došlo k selhání, spadají do období po 23. listopadu 2016 do 31. prosince 2024;“
  • ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Úpravu uvedenou v prvním pododstavci lze provést pouze do 31. prosince 2024 a její účinky mohou trvat tak dlouho, dokud jsou odpovídající expozice zahrnuty do vlastních odhadů hodnot LGD dané instituce.“

    ;

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Komise do 31. prosince 2026 a poté každé dva roky posoudí, zda se úroveň expozic, u nichž došlo k selhání, v rozvahách institucí výrazně zvýšila, zda očekává významné zhoršení kvality aktiv institucí a zda stupeň rozvoje sekundárních trhů pro expozice, u nichž došlo k selhání, není dostatečný k zajištění efektivního odprodeje takových expozic, ze strany institucí, a to i s přihlédnutím k vývoji v oblasti regulace sekuritizace.

  Komise přezkoumá vhodnost odchylky stanovené v odstavci 1 a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na prodloužení, opětovné zavedení nebo změnu úpravy stanovené v tomto článku.“

244) Článek 500a se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Odchylně od čl. 114 odst. 2 platí do 31. prosince 2026 pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států denominované a financované v národní měně jiného členského státu, že:

  • a) do 31. prosince 2024 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 0 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;
  • b) v roce 2025 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 20 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;
  • c) v roce 2026 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 50 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2.“

  ;

• b) v odstavci 2 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:
  • „a) 100 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2025;
  • b) 75 % kapitálu tier 1 instituce od 1. ledna do 31. prosince 2026;
  • c) 50 % kapitálu tier 1 instituce od 1. ledna do 31. prosince 2027.“

245) Článek 500c se nahrazuje tímto:

Odchylně od článku 325bf mohou příslušné orgány za výjimečných okolností institucím v individuálních případech povolit, aby z výpočtu plus faktoru stanoveného v článku 325bf vyloučily ta překročení zjištěná při institucí provedeném zpětném testování hypotetických a skutečných změn, která nejsou způsobena nedostatky v interním modelu a k nimž došlo v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.“

246) V čl. 501 odst. 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

• „a) jsou expozice vůči malému nebo střednímu podniku zahrnuty do kategorie retailových expozic nebo expozic vůči podnikům, nebo zajištěny nemovitostmi, avšak s výjimkou expozic ADC;
• b) malé a střední podniky mají význam stanovený v čl. 5 bodě 9;“.

247) V článku 501a se odstavec 1 mění takto:

• a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) expozice je zařazena do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. g) nebo do jakýchkoli jiných kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. c) bodech i), ii) nebo iii), s výjimkou expozic v selhání;“
• b) písmeno f) se nahrazuje tímto:
  • „f) riziko refinancování ze strany dlužníka je nízké nebo je přiměřeně sníženo, se zřetelem k veškerým dotacím, grantům nebo financování poskytnutým jedním nebo více subjekty uvedenými v odst. 2 písm. b) bodech i) a ii);“
• c) písmeno o) se nahrazuje tímto:
  • „o) u expozic vzniklých po 1. lednu 2025 dlužník provedl posouzení, že financovaná aktiva pozitivně přispívají k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 9 nařízení (EU) 2020/852 a významně nepoškozují ostatní cíle stanovené v uvedeném článku nebo že financovaná aktiva významně nepoškozují žádný z environmentálních cílů stanovených v uvedeném článku.“

248) Článek 501c se nahrazuje tímto:

EBA po konzultaci s ESRB na základě dostupných údajů posoudí, zda je třeba upravit zvláštní obezřetnostní zacházení s expozicemi souvisejícími s aktivy nebo závazky, které podléhají vlivu environmentálních nebo sociálních faktorů. EBA zejména posoudí:

• a) dostupnost a přístupnost spolehlivých a konzistentních údajů ESG pro každou kategorii expozic určenou v souladu s částí třetí hlavou II;
• b) po konzultaci s EIOPA proveditelnost zavedení standardizované metodiky pro identifikaci a kvalifikaci expozic, a to pro každou kategorii expozic určenou v souladu s částí třetí hlavou II, na základě společného souboru zásad pro klasifikaci rizik ESG a s použitím informací o ukazatelích rizika přechodu a fyzického rizika, které byly zpřístupněny prostřednictvím rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatých v Unie a případně v mezinárodním měřítku, pokynů a závěrů vyplývajících ze zátěžového testování v oblasti dohledu a analýzy scénářů pro finanční rizika související s klimatem, které provedly EBA nebo příslušné orgány, a pokud jsou vhodně zohledněna rizika ESG, příslušné skóre ESG vyplývající z úvěrového hodnocení určenou externí ratingovou agenturou;
• c) skutečnou rizikovost expozic týkajících se aktiv a činností, které podléhají vlivu environmentálních nebo sociálních faktorů, ve srovnání s rizikovostí jiných expozic a možné další a komplexnější revize rámce, jež by měly být zváženy, s přihlédnutím k vývoji dohodnutému na mezinárodní úrovni Basilejským výborem pro bankovní dohled;
• d) potenciální krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé vlivy upraveného zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi týkajícími se aktiv a činností, které podléhají vlivu environmentálních nebo sociálních faktorů, na finanční stabilitu a bankovní úvěry v Unii;
• e) cílená zlepšení, která by mohla být zvážena v rámci stávajícího obezřetnostního rámce.

EBA předloží po sobě následující zprávy o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Komisi k těmto datům:

• a) 9. července 2024 pro posouzení požadovaná podle odst. 1 písm. e);
• b) 31. prosince 2024 pro posouzení požadovaná podle odst. 1 písm. a) a b);
• c) 31. prosince 2025 pro posouzení požadovaná podle odst. 1 písm. c) a d).

Komise na základě těchto zpráv EBA do 31. prosince 2026 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“

249) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise do 30. června 2025 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na zavedení zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi vůči kryptoaktivům s přihlédnutím k mezinárodním standardům a nařízení (EU) 2023/1114. Tento legislativní návrh bude obsahovat:

• a) kritéria pro zařazování kryptoaktiv do různých kategorií kryptoaktiv na základě jejich rizikové charakteristiky a plnění konkrétních podmínek;
• b) specifické kapitálové požadavky ke všem rizikům spojeným s různými kryptoaktivy;
• c) souhrnný limit pro expozice vůči konkrétním druhům kryptoaktiv;
• d) specifické požadavky na pákový poměr pro expozice vůči kryptoaktivům;
• e) specifické pravomoci v oblasti dohledu, pokud jde o zařazování expozic vůči kryptoaktivům, jejich sledování a výpočet kapitálových požadavků;
• f) specifické požadavky na likviditu pro expozice vůči kryptoaktivům;
• g) požadavky na zpřístupňování informací a podávání zpráv.

Do dne použitelnosti legislativního aktu uvedeného v odstavci 1 vypočítávají instituce své kapitálové požadavky pro expozice vůči kryptoaktivům takto:

• a) s expozicemi vůči kryptoaktivům v podobě tokenizovaných tradičních aktiv se zachází jako s expozicemi vůči tradičním aktivům, která zastupují;
• b) expozicím vůči tokenům vázaným na aktiva, jejichž vydavatelé splňují požadavky nařízení (EU) 2023/1114 a která jsou navázána na jedno nebo více tradičních aktiv, se přidělí riziková váha 250 %;
• c) expozicím vůči kryptoaktivům jiným než uvedeným v písmenech a) a b) se přidělí riziková váha 1250 %.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) se expozice vůči kryptoaktivům v podobě tokenizovaných tradičních aktiv, jejichž hodnoty závisejí na jakýchkoli jiných kryptoaktivech, zařadí do písmene c).

Hodnota celkové expozice instituce vůči kryptoaktivům jiným než uvedeným v odst. 1 písm. a) a b) nesmí překročit 1 % kapitálu tier 1 instituce.

Instituce, která překročí limit stanovený v odstavci 3, o tom neprodleně uvědomí příslušný orgán a uspokojivě mu prokáže včasný návrat k dodržování požadavků.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění technických prvků nezbytných k tomu, aby instituce mohly vypočítat své kapitálové požadavky v souladu s přístupy stanovenými v odst. 2 písm. b) a c), včetně způsobu výpočtu hodnoty expozic a způsobu agregace krátkých a dlouhých expozic pro účely odstavců 2 a 3.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA zohlední související mezinárodně dohodnuté standardy vypracované Basilejským výborem pro bankovní dohled, jakož i stávající povolení v Unii podle nařízení (EU) 2023/1114.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Pro výpočet kapitálových požadavků pro expozice vůči kryptoaktivům instituce neuplatní odpočet uvedený v čl. 36 odst. 1 písm. b).“

250) Články 505 a 506 se nahrazují tímto:

Do 31. prosince 2030 vypracuje EBA zprávu o dopadu požadavků tohoto nařízení na financování zemědělství, která bude obsahovat rovněž:

• a) vhodnost zvláštní rizikové váhy pro kapitálové požadavky k úvěrovému riziku vypočítané v souladu s částí třetí hlavou II pro expozice vůči zemědělskému podniku;
• b) v příslušných případech obezřetně odůvodněná kritéria pro použití této zvláštní rizikové váhy, včetně zemědělských postupů, jakož i zahrnutí expozic do kategorií expozic vůči podnikům, retailových expozic nebo expozic zajištěných nemovitostmi;
• c) soulad se strategií ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ stanovenou ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném ‚Strategie »od zemědělce ke spotřebiteli« pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy‘ a příslušný dopad na životní prostředí ve smyslu nařízení (EU) 2020/852, zejména pomocí ukazatelů shromážděných v zemědělské účetní datové síti Unie, které udávají bodové hodnocení přínosu, pokud jde o:
  • i) čisté emise skleníkových plynů na hektar;
  • ii) používání pesticidů a hnojiv na hektar;
  • iii) ukazatele účinnosti minerálů v půdě, včetně uhlíku, amoniaku, fosfátu a dusíku na hektar;
  • iv) efektivnost využívání vody;
  • v) potvrzení pozitivního dopadu na ukazatele uvedené v bodech i) až iv) tohoto písmene logem Evropské unie pro ekologickou produkci uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).“).

S ohledem na zprávu EBA uvedenou v odstavci 1 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zmírnit jeho negativní dopady na financování zemědělství.

EBA rovněž vypracuje do 31. prosince 2027 průběžnou zprávu o dopadu požadavků tohoto nařízení na financování zemědělství.

Do 30. června 2024 podá EBA v úzké spolupráci s EIOPA Komisi zprávu o způsobilosti a používání pojištění úvěrů jako techniky snižování úvěrového rizika, včetně:

• a) přiměřenosti souvisejících rizikových parametrů uvedených v části třetí hlavě II kapitolách 3 a 4;
• b) analýzy skutečné a zjištěné rizikovosti expozic úvěrového rizika, pokud bylo pojištění úvěru uznáno jako technika snižování úvěrového rizika;
• c) konzistentnosti kapitálových požadavků stanovených v tomto nařízení s výsledky analýzy podle písmen a) a b).

Komise na základě uvedené zprávy do 31. prosince 2024 Evropskému parlamentu a Radě případně předloží legislativní návrh na změnu zacházení vztahujícího se na pojištění úvěrů podle části třetí hlavy II.

251) Vkládají se nové články, které znějí:

Do 31. prosince 2026 podá EBA Komisi zprávu o souladu mezi současným měřením úvěrového rizika a jednotlivými parametry úvěrového rizika a o zacházení s veškerými úpravami pro účely výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB, jak je uvedeno v článku 159, a o jeho souladu se stanovením hodnoty expozice v souladu s článkem 166 a s odhadem LGD.

V této zprávě se zváží maximální možná ekonomická ztráta vyplývající z události selhání spolu s dosaženým krytím, pokud jde o snížení kmenového kapitálu tier 1, s přihlédnutím k případnému snížení kmenového kapitálu tier 1 založenému na účetnictví, včetně očekávaných úvěrových ztrát nebo úprav reálné hodnoty, a k veškerým diskontům přijatých expozic a jejich důsledkům pro regulatorní odpočty.

EBA v úzké spolupráci s ESMA podá do 31. prosince 2026 Komisi zprávu o obezřetnostním zacházení se sekuritizačními transakcemi, přičemž rozlišuje mezi různými druhy sekuritizací, včetně syntetických sekuritizací, mezi původci a investory a mezi STS a jinými než STS transakcemi.

EBA zejména sleduje používání přechodného opatření uvedeného v čl. 465 odst. 13 a posoudí, do jaké míry by uplatňování minimálního výstupního prahu na sekuritizované expozice ovlivnilo snížení kapitálu dosažené institucemi, které jsou původci transakcí, u nichž byl uznán převod významného rizika, nadměrně snížilo citlivost vůči riziku a ovlivnilo ekonomickou životaschopnost nových sekuritizačních transakcí. V takových případech snížení citlivostí na riziko může EBA zvážit navržení změny kalibrace faktorů ‚ovlivnění‘ směrem dolů u transakcí, u nichž byl uznán převod významného rizika. EBA rovněž posoudí vhodnost faktorů ‚ovlivnění‘ podle přístupu SEC-SA i SEC-IRBA, přičemž zohlední historickou úvěrovou výkonnost sekuritizačních transakcí v Unii a snížené riziko modelu a riziko zmocnění v sekuritizačním rámci.

Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2027 legislativní návrh.

Do 10. července 2026 EBA předloží Komisi zprávu, pokud jde o toto:

• a) podmínky, které musí splňovat záruky omezené maximální nebo minimální úrovní stanovenou na úrovni portfolia expozic (dále jen ‚portfoliové záruky‘), aby mohly být považovány za sekuritizaci;
• b) regulatorní zacházení použitelné podle části třetí hlavy II kapitoly 4 na portfoliové záruky, které nelze považovat za sekuritizaci;
• c) uplatňování požadavků stanovených v části třetí hlavě II kapitole 5 tohoto nařízení a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 na portfoliové záruky, pokud se tyto záruky považují za sekuritizaci;
• d) použití článku 234 na jednotlivé záruky, které vedou k rozdělení do tranší.

Ve zprávě uvedené v odstavci 1 EBA posoudí zejména:

• a) v souvislosti s odst. 1 písm. a) podmínky, za nichž portfoliové záruky způsobují převod rizika v tranších;
• b) ve vztahu k odst. 1 písm. b):
  • i) příslušná kritéria způsobilosti portfoliových záruk podle části třetí hlavy II kapitoly 4;
  • ii) uplatňování požadavků stanovených v části třetí hlavě II kapitole 4;
• c) ve vztahu k odst. 1 písm. d) uplatňování požadavků stanovených v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 a v části třetí hlavě II kapitole 5 tohoto nařízení.

Komise na základě uvedené zprávy do 31. prosince 2027 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Do 10. července 2026 podá EBA Komisi zprávu o dopadu nového rámce pro transakce s financováním cenných papírů z hlediska kapitálových požadavků přiřazených odpovídajícím transakcím s financováním cenných papírů, které jsou ze své podstaty velmi krátkodobé činnosti, se zvláštním zaměřením na jeho možný dopad na trhy se státními dluhopisy, pokud jde o schopnost tvorby trhu a náklady.

EBA posoudí, zda je vzhledem k souvisejícím rizikům, pokud jde o krátkodobé splatnosti, vhodná nová kalibrace souvisejících rizikových vah ve standardizovaném přístupu, zejména u zbytkových splatností kratších než jeden rok.

Komise na základě uvedené zprávy do 31. prosince 2027 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“

252) V článku 514 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Na základě zprávy EBA uvedené v odstavci 1 a s náležitým ohledem na provádění mezinárodně dohodnutých standardů vypracovaných Basilejským výborem pro bankovní dohled ve třetích zemích Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu přístupů stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3, 4 a 5.“

253) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise v úzké spolupráci s EBA a ECB do 31. prosince 2028 posoudí celkovou situaci, pokud jde o bankovní systém na jednotném trhu, a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přiměřenosti unijních regulačních a dohledových rámců pro bankovnictví.

Tato zpráva zhodnotí reformy bankovního sektoru, k nimž došlo po velké finanční krizi, a posoudí, zda tyto reformy zajišťují odpovídající úroveň ochrany vkladatelů a finanční stabilitu na úrovni členských států, bankovní unie a Unie.

Tato zpráva rovněž zohlední všechny rozměry bankovní unie, jakož i zavedení minimálního výstupního prahu jako součásti kapitálových požadavků a požadavků na likviditu v obecnější rovině. V tomto ohledu Komise řádně zváží odpovídající prohlášení a závěry Evropského parlamentu a Evropské rady o bankovní unii.“

254) Vkládají se nové články, které znějí:

EBA v úzké spolupráci s ESMA do 10. ledna 2027 podá Komisi zprávu o tom, zda je vhodné zavést v právu Unie rámec pro minimální úroveň srážek pro transakce s financováním cenných papírů s cílem řešit potenciální nárůst páky mimo bankovní sektor.

Zpráva uvedená v odstavci 1 zohlední všechny tyto prvky:

• a) míru páky mimo bankovní systém v Unii a rozsah, v jakém by rámec pro minimální úroveň srážek mohl tuto páku snížit, pokud by se stala nadměrnou;
• b) podstatnost transakcí s financováním cenných papírů držených institucemi v Unii, které podléhají rámci pro minimální úroveň srážek, včetně členění těch transakcí s financováním cenných papírů, které minimální úroveň srážek nesplňují;
• c) odhadovaný dopad rámce pro minimální úroveň srážek pro instituce v Unii v rámci dvou prováděcích přístupů doporučených Radou pro finanční stabilitu, tj. regulace trhu nebo přísnějšího sankčního kapitálového požadavku podle tohoto nařízení, při scénáři, kdy by instituce v Unii neupravily srážky u svých transakcí s financováním cenných papírů tak, aby splňovaly minimální úroveň srážek, a odhadovaný dopad rámce pro minimální úroveň srážek při alternativním scénáři, kdy by tyto srážky upravily tak, aby byly v souladu s minimální úrovní srážek;
• d) hlavní příčiny těchto odhadovaných dopadů, jakož i možné nezamýšlené důsledky zavedení rámce pro minimální úroveň srážek na fungování trhů transakcí s financováním cenných papírů v Unii;
• e) prováděcí přístup, který by byl nejúčinnější pro splnění regulatorních cílů rámce pro minimální úroveň srážek s ohledem na faktory uvedené v písmenech a) až d) a s přihlédnutím k rovným podmínkám ve finančním sektoru v Unii.

Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 a s náležitým přihlédnutím k doporučení Rady pro finanční stabilitu, aby byl rámec pro minimální úroveň srážek pro transakce s financováním cenných papírů zaveden, jakož i k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise do 10. ledna 2028 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

EBA do 10. ledna 2028 podá Komisi zprávu, pokud jde o toto:

• a) použití pojištění v souvislosti s výpočtem kapitálového požadavku k operačnímu riziku;
• b) zda by uznání pojistných plnění mohlo vést k regulatorní arbitráži snížením roční ztráty z operačního rizika bez přiměřeného snížení skutečné expozice vůči provozním ztrátám;
• c) zda má uznání pojistných plnění odlišný dopad na přiměřené krytí opakovaných ztrát a potenciálních extrémních ztrát;
• d) dostupnost a kvalitu údajů, které instituce používají při výpočtu svého kapitálového požadavku k operačnímu riziku.

Komise na základě uvedené zprávy případně do 10. ledna 2029 předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

EBA vypracuje zprávu hodnotící celkový obezřetnostní rámec pro malé a nepříliš složité instituce, zejména:

• a) posoudí uvedené požadavky rovněž ve vztahu k bankovním skupinám a konkrétním modelům podnikání;
• b) zohlední význam malých a nepříliš složitých institucí na úrovni institucí a podle regionů pro zachování finanční stability a poskytování úvěrů v místních komunitách.

Při zvažování možností změn obezřetnostního rámce vychází EBA z obecné zásady, že zjednodušené požadavky mají být konzervativnější.

EBA předloží tuto zprávu Komisi do 31. prosince 2027.“

255) Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.