1) Článek 2 se mění takto:

• a) vkládá se nové písmeno, které zní:
  • „aa) vydává stanoviska a doporučení určená jednotné platformě pro přidělování zřízené v souladu s nařízením Komise (EU) 2016/1719(Nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu (Úř. věst. L 259, 27.9.2016, s. 42).“);
• b) písmeno d) se nahrazuje tímto:
  • „d) vydává samostatná rozhodnutí o poskytování informací podle čl. 3 odst. 2, čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 8 písm. c), o schválení podmínek a metodik podle čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 2, 3 a 4, o přezkumu nabídkových zón podle čl. 5 odst. 7, o technických otázkách podle čl. 6 odst. 1, o řešení sporů mezi regulačními orgány podle čl. 6 odst. 10, o regionálních koordinačních centrech podle čl. 7 odst. 2 písm. a), o schválení a změnách metodik a výpočtů a technických specifikací podle čl. 9 odst. 1, o schválení a změnách metodik podle čl. 9 odst. 3, o výjimkách podle článku 10, o infrastruktuře podle čl. 11 písm. d), ve věcech integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu podle článku 12 a o schválení a změnách společného návrhů sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO, který se týká druhu údajů a formátu a metodiky týkajících se analýzy, které mají být poskytnuta, pokud jde o potřeby flexibility, podle čl. 5 odst. 9.“

2) V čl. 3 odst. 2 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Tento odstavec se vztahuje rovněž na jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“

3) V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Odstavce 6, 7 a 8 tohoto článku se použijí rovněž na jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“

4) Článek 5 se mění takto:

• a) v odstavci 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „ACER sleduje jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  ACER schválí a případně pozmění společný návrh sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO ohledně druhu údajů a formátu a metodiky týkajících se analýzy, které mají být poskytnuty, pokud jde o potřeby flexibility podle čl. 19e odst. 6 nařízení (EU) 2019/943.“

5) V článku 6 se odstavec 9 se nahrazuje tímto:

ACER předkládá dotčenému regulačnímu orgánu a Komisi stanoviska v souladu s čl. 8 odst. 1b a čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2019/943.“

6) Článek 15 se mění takto:

• a) v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „ACER vydá zprávu o dopadu používání produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou během krize na základě posouzení podle čl. 7a odst. 7 nařízení (EU) 2019/943, a zprávu o dopadu začlenění produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou za běžných tržních podmínek na základě posouzení podle čl. 7a odst. 8 uvedeného nařízení.“

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  ACER vydá zprávu podle čl. 19e odst. 7 nařízení (EU) 2019/943, která analyzuje vnitrostátní zprávy o odhadu potřeb flexibility a poskytuje doporučení k otázkám přeshraničního významu, pokud jde o zjištění regulačních orgánů nebo jiných orgánů či subjektů určených členským státem.“

1) Článek 1 se mění takto:

• a) písmena a) a b) se nahrazují tímto:
  • „a) vymezit základ pro efektivní dosažení cílů energetické unie a cílů směřujících k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a zejména rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, umožněním působení tržních signálů ke zvýšení efektivity, podílu obnovitelné energie, bezpečnosti dodávek, flexibility, integrace systému prostřednictvím více nosičů energie, udržitelnosti, dekarbonizace a inovací;
  • b) stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, umožní rozvoj dlouhodobých trhů s elektřinou, aby se poskytovatelé a spotřebitelé mohli zajistit nebo chránit před rizikem budoucí volatility cen elektřiny, posílí postavení a ochranu spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu, zvýší bezpečnost dodávek a flexibilitu prostřednictvím odezvy strany poptávky, ukládání energie a dalších řešení v rámci nefosilní flexibility, zajistí energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a umožní tržní a odvětvovou integraci, jakož i tržní úhradu za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů;“
• b) doplňují se nová písmena, která znějí:
  • „e) podporovat dlouhodobé investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, flexibility a sítí s cílem umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu spotřebitelům, aby jejich účty za energii byly v přijatelné výši a méně závislé na kolísání krátkodobých tržních cen elektřiny, zejména na cenách fosilních paliv;
  • f) stanovit rámec pro přijetí opatření s cílem řešit krize cen elektřiny;“

2) Článek 2 se mění takto:

• a) bod 22 se nahrazuje tímto:

  „22) ‚kapacitním mechanismem‘ opatření pro zajištění dosažení nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti odměněním zdrojů za jejich dostupnost, jiné než opatření týkající se podpůrných služeb nebo řízení přetížení;“

• b) doplňují se nové body, které znějí:

  „72) ‚špičkou‘ hodina, kdy se na základě prognóz provozovatelů přenosových soustav a případně nominovaných organizátorů trhu s elektřinou očekává nejvyšší hrubá spotřeba elektřiny nebo nejvyšší hrubá spotřeba elektřiny vyrobené z jiných než obnovitelných zdrojů, nebo nejvyšší velkoobchodní cena elektřiny na následující den, s přihlédnutím k výměnám mezi zónami;73) ‚snížením spotřeby ve špičkách‘ schopnost účastníků trhu snížit ve špičkách na žádost provozovatele soustavy spotřebu elektřiny ze sítě;74) ‚produktem pro snížení spotřeby ve špičkách‘ tržní produkt, jehož prostřednictvím mohou účastníci trhu zajistit provozovatelům soustav snížení spotřeby ve špičkách;75) ‚regionálním virtuálním uzlem‘ nefyzická oblast zahrnující více než jednu nabídkovou zónu, pro kterou je na základě metodiky stanovena referenční cena;76) ‚dvousměrnou rozdílovou smlouvou‘ smlouva mezi provozovatelem výrobny elektřiny a protistranou, obvykle veřejným subjektem, která poskytuje záruku minimální odměny i omezení nadměrné odměny;77) ‚smlouvou o nákupu elektřiny‘ smlouva, kterou se fyzická nebo právnická osoba zavazuje k nákupu elektřiny od jejího výrobce na tržním základě;78) ‚vyhrazeným měřicím zařízením‘ zařízení spojené se spotřebičem, který zajišťuje odezvu strany poptávky nebo služby flexibility na trhu s elektřinou nebo provozovatelům soustav, nebo v něm zabudované;79) ‚flexibilitou‘ schopnost elektrizační soustavy přizpůsobit se proměnlivosti výroby a spotřeby a dostupnosti sítě v příslušných časových rámcích trhu.“

3) Článek 7 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů v souladu s nařízením (EU) 2015/1222*. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo pokud je to vhodnější, na regionální úrovni s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podléhají při činnostech souvisejících s obchodováním s elektřinou dohledu regulačních orgánů podle článku 59 směrnice (EU) 2019/944 a dohledu ACER podle článků 4 a 8 nařízení (EU) 2019/942 a povinnostem v oblasti transparentnosti a účinnému dohledu za účelem ochrany před manipulací s trhem stanoveným v nařízení (EU) č. 1227/2011.“

• b) odstavec 2 se mění takto:
  • i) písmeno c) se nahrazuje tímto:
    • „c) maximalizovat příležitosti pro všechny účastníky trhu účastnit se nediskriminačního obchodování mezi zónami a uvnitř zón co nejblíže reálnému času mezi všemi nabídkovými zónami a uvnitř těchto zón;
    • ca) být organizovány tak, aby bylo vždy zajištěno sdílení likvidity mezi všemi nominovanými organizátory trhu s elektřinou, a to pro obchod mezi zónami i uvnitř zón. V případě denního trhu nominovaní organizátoři trhu s elektřinou od jedné hodiny před uzávěrkou do posledního okamžiku, kdy je povoleno obchodování na denním trhu, na jedné straně zadávají všechny pokyny pro produkty dostupné den předem a pro produkty se stejnými vlastnostmi do jednotného propojení denních trhů, a na straně druhé neorganizují obchodování s produkty dostupnými den předem nebo produkty se stejnými vlastnostmi mimo jednotné propojení denních trhů. V případě vnitrodenního trhu nominovaní organizátoři trhu s elektřinou od zahájení jednotného propojení vnitrodenních trhů do posledního okamžiku, kdy je povoleno obchodování na vnitrodenním trhu v dané nabídkové zóně, na jedné straně zadávají všechny pokyny pro vnitrodenní produkty a produkty se stejnými vlastnostmi do jednotného propojení vnitrodenních trhů, a na druhé straně neorganizují obchodování s vnitrodenními produkty nebo produkty se stejnými vlastnostmi mimo jednotné propojení vnitrodenních trhů. Uvedené povinnosti se vztahují na nominované organizátory trhu s elektřinou, na podniky, které přímo nebo nepřímo ovládají některé nominované organizátory trhu s elektřinou, a na podniky, které jsou přímo nebo nepřímo nominovaným organizátorem trhu s elektřinou ovládány;“
  • ii) písmeno f) se nahrazuje tímto:
    • „f) být transparentní a případně poskytovat informace podle jednotlivých výrobních jednotek a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací a zajišťovat, aby obchodování probíhalo anonymně;“

4) Vkládají se nové články, které znějí:

Je-li vyhlášena regionální nebo celounijní krize cen elektřiny v souladu s článkem 66a směrnice (EU) 2019/944, mohou členské státy požádat provozovatele soustav, aby nabídli obstarání produktů pro snížení spotřeby ve špičkách za účelem dosažení snížení poptávky po elektřině ve špičkách. Toto obstarávání je omezeno na dobu stanovenou v prováděcím rozhodnutí přijatém podle čl. 66a odst. 1 směrnice (EU) 2019/944.

Je-li podána žádost podle odstavce 1, provozovatelé soustav po konzultaci se zúčastněnými stranami předloží regulačnímu orgánu dotčeného členského státu ke schválení návrh, v němž bude uvedeno dimenzování a podmínky pro obstarání a aktivaci produktu pro snížení spotřeby ve špičkách.

Dotčený regulační orgán posoudí návrh týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách uvedený v odstavci 2, pokud jde o dosažení snížení poptávky po elektřině a dopad na velkoobchodní ceny elektřiny ve špičkách. Při tomto posouzení se zohlední potřeba, aby produkt pro snížení spotřeby ve špičkách zbytečně nenarušoval fungování trhů s elektřinou a aby nezpůsoboval přesměrování služeb odezvy strany poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách. Na základě tohoto posouzení může regulační orgán požádat provozovatele soustavy, aby svůj návrh změnil.

Návrh týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách uvedený v odstavci 2 musí splňovat tyto požadavky:

• a) dimenzování produktu pro snížení spotřeby ve špičkách:
  • i) je založeno na analýze potřeby dodatečné služby k zajištění bezpečnosti dodávek energie, aniž by byla ohrožena stabilita sítě, jejího dopadu na trh a jejích očekávaných nákladů a přínosů;
  • ii) zohledňuje prognózu poptávky, prognózu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, prognózu dalších zdrojů flexibility v soustavě, jako např. ukládání energie a dopad nerealizované dodávky na velkoobchodní cenu, a
  • iii) je limitováno potřebou zajistit, aby předpokládané náklady nepřesáhly očekávané přínosy produktu pro snížení spotřeby ve špičkách;
• b) obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách musí být založeno na objektivních, transparentních, tržních a nediskriminačních kritériích a musí být omezeno na odezvu strany poptávky a nevylučovat zapojená zařízení z přístupu na jiné trhy;
• c) obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách probíhá na základě soutěžního nabídkového řízení, které může být průběžné, přičemž pro výběr jsou rozhodující nejnižší náklady na splnění předem stanovených technických a environmentálních kritérií, a které umožní účinnou účast spotřebitelů, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace;
• d) minimální velikost nabídky nepřekročí 100 kW, a to i včetně agregace;
• e) smlouvy týkající se produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nesmí být uzavřeny dříve než týden před jeho aktivací;
• f) aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nesníží kapacitu mezi zónami;
• g) aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách se uskuteční před nebo během časového rámce denního trhu a může být provedena na základě předem stanovené ceny elektřiny;
• h) aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách nevede k zahájení výroby energie z fosilních paliv za bodem měření, aby se zabránilo zvyšování emisí skleníkových plynů.

Skutečné snížení spotřeby vyplývající z aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách se měří srovnáním s výchozím diagramem, který odráží očekávanou spotřebu elektrické energie bez aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách. Pokud provozovatel soustavy obstarává produkt pro snížení spotřeby ve špičkách, vypracuje po konzultaci s účastníky trhu metodiku pro výchozí diagram spotřeby, v příslušných případech zohlední prováděcí akt přijatý podle čl. 59 odst. 1 písm. e), a předloží ji dotčenému regulačnímu orgánu ke schválení.

Dotčený regulační orgán schválí návrh provozovatelů soustav, kteří mají zájem o obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách, a metodiku pro výchozí diagram spotřeby předloženou v souladu s odstavci 2 a 5, nebo požádá provozovatele soustav, aby návrh nebo metodiku pro výchozí diagram spotřeby změnili, pokud tento návrh nebo tato metodika nesplňují požadavky stanovené v odstavcích 2, 4 a 5.

Do šesti měsíců po skončení regionální nebo celounijní krize cen elektřiny jak je uvedeno v odstavci 1 ACER po konzultaci se zúčastněnými stranami posoudí dopad používání produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou. V tomto hodnocení musí být zohledněna potřeba, aby produkty pro snížení spotřeby ve špičkách zbytečně nenarušovaly fungování trhů s elektřinou a aby nezpůsobovaly přesměrování služeb odezvy strany poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách. ACER může vydávat doporučení, která regulační orgány zohlední ve svém posouzení podle odstavce 3.

Do 30. června 2025 ACER po konzultaci se zúčastněnými stranami posoudí dopad začlenění produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou za běžných tržních podmínek. V tomto hodnocení se zohlední potřeba, aby produkty pro snížení spotřeby ve špičkách zbytečně nenarušovaly fungování trhů s elektřinou a aby nezpůsobovaly přesměrování služeb odezvy poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách. Na základě uvedeného posouzení může Komise předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem zavedení produktů pro snížení spotřeby ve špičkách i v jiných situacích, než jsou regionální nebo celounijní krize cen elektřiny.

Aniž je dotčen článek 19 směrnice (EU) 2019/944, provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a příslušní účastníci trhu, včetně nezávislých agregátorů, mohou se souhlasem konečného zákazníka použít údaje z vyhrazených měřicích zařízení pro sledování a vypořádání odezvy strany poptávky a služeb flexibility, včetně ze zařízení pro ukládání energie.

Pro účely tohoto článku musí být použití údajů z vyhrazených měřicích zařízení v souladu s články 23 a 24 směrnice (EU) 2019/944 a dalšími příslušnými právními předpisy Unie, včetně právních předpisů v oblasti ochrany údajů a soukromí, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“). Pokud se tyto údaje používají pro výzkumné účely, informace se agregují a anonymizují.

Pokud konečný zákazník nemá nainstalovaný inteligentní měřič nebo pokud inteligentní měřič konečného zákazníka nedodává údaje nezbytné k zajištění odezvy strany poptávky nebo služeb flexibility, včetně prostřednictvím nezávislého agregátora, akceptují provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav pro zúčtování odezvy strany poptávky a služeb flexibility, včetně ukládání energie, údaje z vyhrazeného měřicího zařízení, jsou-li k dispozici, a tohoto konečného zákazníka nesmějí při poskytování služeb flexibility diskriminovat. Uvedená povinnost se uplatní v souladu s pravidly a požadavky stanovenými členskými státy podle odstavce 3.

Členské státy stanoví pravidla a požadavky pro validaci údajů z vyhrazených měřicích zařízení za účelem kontroly a zajištění kvality a konzistentnosti příslušných údajů a interoperability v souladu s články 23 a 24 směrnice (EU) 2019/944 a dalšími příslušnými právními předpisy Unie.

5) Článek 8 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami. Od 1. ledna 2026 nesmí být uzávěrka obchodování mezi zónami na vnitrodenním trhu dříve než 30 minut před reálným časem.

  Do 1. ledna 2029 mohou regulační orgány na žádost dotčeného provozovatele přenosové soustavy udělit výjimku z požadavku stanoveného v odstavci 1. Provozovatel přenosové soustavy předloží žádost příslušnému regulačnímu orgánu. Tato žádost musí obsahovat:

  • a) posouzení dopadů s přihlédnutím ke zpětné vazbě od dotčených nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a účastníků trhu prokazující negativní dopad takového opatření na bezpečnost dodávek ve vnitrostátní elektrizační soustavě, na nákladovou efektivitu, a to i ve vztahu ke stávajícím vyrovnávacím platformám v souladu s nařízením (EU) 2017/2195, na začleňování energie z obnovitelných zdrojů a na emise skleníkových plynů a
  • b) akční plán, jehož cílem je zkrátit do 1. ledna 2029 uzávěrku obchodování mezi zónami na vnitrodenním trhu na 30 minut před reálným časem.

  Regulační orgán může na žádost dotčeného provozovatele přenosové soustavy udělit z požadavku stanoveného v odstavci 1 další výjimku, spočívající v dalším prodloužení až o dva a půl roku od data uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1a. Dotčený provozovatel přenosové soustavy předloží žádost příslušnému regulačnímu orgánu, síti ENTSO pro elektřinu a ACER do 30. června 2028. Tato žádost musí obsahovat:

  • a) nové posouzení dopadů s přihlédnutím ke zpětné vazbě od účastníků trhu a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou odůvodňující nutnost další výjimky riziky pro bezpečnost vnitrostátní elektrizační soustavy, nákladovou efektivitou, začleňováním energie z obnovitelných zdrojů a emisemi skleníkových plynů a
  • b) revidovaný akční plán, jehož cílem je zkrátit uzávěrku obchodování mezi zónami na vnitrodenním trhu na 30 minut před reálným časem ke dni, pro který se žádá o prodloužení, a nejpozději ke dni žádané platnosti další výjimky.

  ACER vydá stanovisko k přeshraničnímu dopadu další výjimky do šesti měsíců od obdržení žádosti o tuto další výjimku. Toto stanovisko příslušný regulační orgán zohlední před rozhodnutím o žádosti o další výjimku.

  Do 1. prosince 2027 Komise po konzultaci s nominovanými organizátory trhu s elektřinou, sítí ENTSO pro elektřinu, ACER a relevantními zúčastněnými stranami předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí dopad zkrácení uzávěrky přidělování kapacity mezi zónami stanovené podle tohoto článku, náklady a přínosy, proveditelnost a praktická řešení směřující k jejímu dalšímu zkrácení, aby účastníci trhu mohli obchodovat s energií co nejblíže reálnému času. V této zprávě se přihlédne k dopadu na bezpečnost elektrizační soustavy, k nákladové efektivitě, přínosům pro začlenění obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů.“

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 100 kW nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast odezvy strany poptávky, ukládání energie a malých zařízení na výrobu obnovitelné energie, včetně přímé účasti zákazníků, jakož i prostřednictvím agregace.“

6) Článek 9 se nahrazuje tímto:

V souladu s nařízením (EU) 2016/1719 provozovatelé přenosových soustav udělují dlouhodobá přenosová práva nebo zavedou rovnocenná opatření, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících energii z obnovitelných zdrojů, mohli zajistit proti cenovým rizikům, kromě případů, kdy vyhodnocení dlouhodobého trhu na hranicích nabídkových zón prováděné regulačními orgány prokazuje dostatečné možnosti obchodního zajištění v dotčených nabídkových zónách.

Dlouhodobá přenosová práva jsou přidělována pravidelně, transparentně, tržně a nediskriminačně prostřednictvím jednotné platformy pro přidělování. Četnost přidělování dlouhodobé kapacity mezi zónami a doby trvání přidělení musí podporovat efektivní fungování unijních dlouhodobých trhů.

Koncepce unijních dlouhodobých trhů zahrnuje nezbytné nástroje ke zlepšení schopnosti účastníků trhu zajistit se proti cenovým rizikům na vnitřním trhu s elektřinou.

Do 17. ledna 2026 provede Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami posouzení dopadů možných opatření k dosažení cíle uvedeného v odstavci 3. Toto posouzení dopadů zahrnuje mimo jiné:

• a) možné změny četnosti přidělování dlouhodobých přenosových práv;
• b) možné změny doby trvání dlouhodobých přenosových práv, zejména doby trvání prodloužené na nejméně tři roky;
• c) možné změny povahy dlouhodobých přenosových práv;
• d) způsoby, jak posílit sekundární trh a
• e) případné zavedení regionálních virtuálních uzlů pro dlouhodobé trhy.

Pokud jde o regionální virtuální uzly pro dlouhodobé trhy, posouzení dopadů provedené podle odstavce 4 zahrnuje:

• a) vhodný územní rozsah regionálních virtuálních uzlů, včetně nabídkových zón, které by tyto uzly tvořily, a konkrétních situací nabídkových zón náležících dvěma nebo více virtuálním uzlům, za účelem maximalizace cenové korelace mezi referenčními cenami a cenami nabídkových zón tvořících regionální virtuální uzly;
• b) úroveň propojení elektrizačních sítí členských států, zejména těch členských států, které nedosahují cílů propojení elektroenergetických soustav stanovených pro roky 2020 a 2030 v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).);
• c) metodiku pro výpočet referenčních cen pro regionální virtuální uzly pro dlouhodobé trhy za účelem maximalizace korelace mezi referenční cenou a cenami nabídkových zón tvořících regionální virtuální uzel;
• d) možnost, aby nabídkové zóny byly součástí více než jednoho regionálního virtuálního uzlu;
• e) způsoby maximalizace obchodních příležitostí pro zajišťovací produkty odkazující na regionální virtuální uzly pro dlouhodobé trhy, jakož i pro dlouhodobá přenosová práva z nabídkových zón do regionálních virtuálních uzlů;
• f) způsoby, jak zajistit, aby jednotná platforma pro přidělování uvedená v odstavci 2 nabízela přidělování dlouhodobých přenosových práv a usnadňovala obchodování s těmito právy;
• g) důsledky týkající se již existujících mezivládních dohod a práv z nich vyplývajících.

Na základě výsledku posouzení dopadů uvedeného v odstavci 4 tohoto článku přijme Komise do 17. července 2026 prováděcí akt, kterým blíže upřesní opatření a nástroje k dosažení cílů uvedených v odstavci 3 tohoto článku a přesné rysy těchto opatření a nástrojů. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

Jednotná platforma pro přidělování zřízená v souladu s nařízením (EU) 2016/1719 působí jako subjekt nabízející přidělování dlouhodobých přenosových práv jménem provozovatelů přenosových soustav a usnadňuje obchodování s těmito právy. Má právní formu uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).).

Pokud se příslušný regulační orgán domnívá, že účastníkům trhu nejsou k dispozici dostatečné možnosti zajištění, může po konzultaci s příslušnými orgány určenými podle článku 67 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).) požadovat, pokud se dlouhodobé trhy týkají finančních nástrojů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 uvedené směrnice, aby energetické burzy nebo provozovatelé přenosových soustav zavedli dodatečná opatření ke zlepšení likvidity dlouhodobých trhů, jako jsou činnosti tvorby trhu.

S výhradou dodržení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).) a (EU) č. 600/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).“) a směrnice 2014/65/EU mohou organizátoři trhu vyvíjet progresivní termínované zajišťovací produkty, včetně dlouhodobých zajišťovacích produktů, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli vhodně zajistit proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy nevyžadují, aby se tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění omezovaly na obchody uzavírané uvnitř jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.

7) Článek 18 se mění takto:

• a) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Metodiky stanovení sazeb:

  • a) odrážejí fixní náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a zohledňují kapitálové i provozní výdaje s cílem poskytnout provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky, včetně preventivních investic, za účelem zvýšení efektivity, včetně energetické účinnosti;
  • b) posilují integraci trhu, začleňování energie z obnovitelných zdrojů a bezpečnost dodávek;
  • c) podporují využívání služeb flexibility a umožňují využívání flexibilních připojení;
  • d) prosazují efektivní a včasné investice, včetně řešení pro optimalizaci stávající sítě;
  • e) usnadňují ukládání energie, odezvu strany poptávky a související výzkumné činnosti;
  • f) přispívají k dosažení cílů stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, snižují dopad na životní prostředí a prosazují přijetí ze strany veřejnosti a
  • g) usnadňují inovace v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako je digitalizace, služby flexibility a propojení, zejména za účelem rozvoje požadované infrastruktury k dosažení minimálního cíle propojení elektrizačních soustav do roku 2030 stanoveného v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení (EU) 2018/1999.

  Tam, kde je to vhodné, musí úrovně tarifů stanovené pro výrobce nebo konečné zákazníky nebo pro obě skupiny poskytovat lokační cenové signály na úrovni Unie, například pobídky prostřednictvím tarifní struktury za účelem omezení nákladů na redispečink a na posílení elektrizační sítě, a brát v úvahu velikost síťových ztrát a způsobené přetížení a investiční náklady na infrastrukturu.“

• b) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Metodiky pro stanovení distribučních a přenosových tarifů musí provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají příslušné náklady za způsobilé, včetně nákladů týkajících se preventivních investic, a zohledňují je v přenosových a distribučních tarifech, a je-li to vhodné, zavedou výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav ke zvýšení celkové efektivity soustavy v jejich sítích, mimo jiné prostřednictvím energetické účinnosti, využívání služeb flexibility a zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů.“

• c) odstavec 9 se mění takto:
  • i) písmeno f) se nahrazuje tímto:
    • „f) metody, které budou určeny po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, k zajištění transparentnosti při stanovování sazeb a jejich struktury, včetně preventivních investic, které jsou v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními cíli v oblasti energetiky, a s přihlédnutím k oblastem zrychleného zavádění stanoveným v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001;“
  • ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
    • „i) pobídek pro efektivní investice do sítí, včetně zdrojů poskytujících flexibilitu a smluv o flexibilním připojení.“

8) V článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Následující cíle jsou ve vztahu k přidělování jakýchkoli výnosů vyplývajících z přidělení kapacity mezi zónami prioritní:

• a) zaručení skutečné dostupnosti přidělené kapacity, včetně náhrady za závaznost této kapacity;
• b) udržování nebo zvyšování kapacity mezi zónami prostřednictvím optimalizace využívání stávajících propojovacích vedení pomocí koordinovaných nápravných opatření, je-li to relevantní, nebo pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s investicemi do sítě, které mají význam pro snížení přetížení propojovacího vedení, nebo
• c) kompenzování provozovatelů zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři v nabídkové zóně na moři přímo připojených ke dvěma nebo více nabídkovým zónám, pokud byl přístup k propojeným trhům omezen tak, že v důsledku toho provozovatel zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři není schopen vyvážet svou kapacitu výroby elektřiny na trh, a kdy případně dojde k odpovídajícímu poklesu cen v nabídkové zóně na moři ve srovnání se situací bez snížení kapacity.

Kompenzace uvedená v písm. c) prvního pododstavce se uplatní v případě, že v rámci validovaných výsledků výpočtu kapacity jeden nebo více provozovatelů přenosových soustav neposkytl kapacitu dohodnutou ve smlouvě o připojení na propojovacím vedení nebo neposkytl kapacitu na kritických prvcích sítě podle pravidel pro výpočet kapacity stanovených v čl. 16 odst. 8. Provozovatelé přenosových soustav, kteří odpovídají za omezení přístupu na propojené trhy, odpovídají za kompenzaci pro provozovatele zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři. Uvedená kompenzace každoročně nepřekročí celkový příjem z přetížení plynoucí z propojovacích vedení mezi dotčenými nabídkovými zónami.“

9) Vkládá se nová kapitola, která zní:

„Kapitola IIIa SPECIFICKÉ INVESTIČNÍ POBÍDKY K DOSAŽENÍ CÍLŮ UNIE V OBLASTI DEKARBONIZACE

Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, členské státy podporují využívání smluv o nákupu elektřiny, mimo jiné odstraněním neopodstatněných překážek a nepřiměřených nebo diskriminačních postupů nebo poplatků, za účelem zajištění předvídatelnosti cen a dosažení cílů stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o rozměr snižování emisí uhlíku uvedený v čl. 4 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999, mimo jiné pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, při zachování konkurenčních a likvidních trhů s elektřinou a přeshraničního obchodu.

Při provádění přezkumu tohoto nařízení v souladu s čl. 69 odst. 2 Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami posoudí potenciál a životaschopnost jedné nebo několika tržních platforem Unie pro smlouvy o nákupu elektřiny, které mají být využívány na dobrovolném základě, včetně interakce těchto potenciálních platforem s jinými stávajícími platformami trhu s elektřinou a sdružování poptávky po smlouvách o nákupu elektřiny prostřednictvím agregace.

Členské státy koordinovaným způsobem zajistí, aby byly zavedeny nástroje ke snížení finančních rizik spojených se selháním odběratele v rámci smluv o nákupu elektřiny, jako jsou systémy záruk za tržní ceny, a aby byly dostupné zákazníkům, kteří čelí překážkám vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a kteří nemají finanční obtíže. Tyto nástroje mohou v souladu s relevantními právními předpisy Unie zahrnovat mimo jiné státem podporované systémy záruk za tržní ceny, soukromé záruky nebo nástroje usnadňující sdružování poptávky pro smlouvy o nákupu elektřiny. Za tímto účelem členské státy zajistí vhodnou koordinaci, a to i s využitím relevantních nástrojů na úrovni Unie. Členské státy mohou za použití nediskriminačních kritérií mezi kategoriemi zákazníků i v rámci těchto kategorií určit, na které kategorie zákazníků se uvedené nástroje zaměřují.

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, pokud je systém záruk pro smlouvy o nákupu elektřiny podporován členským státem, musí obsahovat ustanovení, která zabrání snížení likvidity na trzích s elektřinou, a nesmí podporovat nákupy elektřiny vyrobené z fosilních paliv. Členské státy mohou rozhodnout o omezení uvedených systémů záruk na výhradní podporu nákupu elektřiny z nových výroben energie z obnovitelných zdrojů v souladu s politikami členského státu v oblasti dekarbonizace, a to zejména v případech, kdy trh smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 2 bodu 17 směrnice (EU) 2018/2001 není dostatečně rozvinut.

Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů umožňují účast projektů, které vyhrazují část elektřiny k prodeji prostřednictvím smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo jiných tržních ujednání, za předpokladu, že tato účast nemá negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu, zejména pokud jsou obě strany zapojené do této smlouvy o nákupu elektřiny ovládány stejným subjektem.

Při navrhování režimů podpory uvedených v odstavci 5 členské státy usilují o využití hodnotících kritérií, aby motivovaly uchazeče k usnadnění přístupu zákazníků, kteří čelí překážkám při vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny, za předpokladu, že to nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na tomto trhu.

Smlouvy o nákupu elektřiny stanoví nabídkovou zónu dodávky a odpovědnost za zajištění přenosových práv mezi zónami v případě změny nabídkové zóny v souladu s článkem 14.

Smlouvy o nákupu elektřiny stanoví v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže podmínky, za nichž mohou zákazníci a výrobci od smluv o nákupu elektřiny odstoupit, jako jsou použitelné výstupní poplatky a výpovědní lhůty.

Členské státy při navrhování opatření, která mají přímý dopad na smlouvy o nákupu elektřiny, respektují případná oprávněná očekávání a zohledňují účinek těchto opatření na stávající i budoucí smlouvy o nákupu elektřiny.

Do 31. ledna 2026 a následně každé dva roky Komise posoudí, zda překážky přetrvávají a zda je na trzích smluv o nákupu elektřiny dostatečná transparentnost. Komise může vypracovat zvláštní pokyny k odstraňování překážek na trzích se smlouvami o nákupu elektřiny, včetně nepřiměřených nebo diskriminačních postupů nebo poplatků.

ACER zveřejní výroční posouzení o trhu se smlouvami o nákupu elektřiny na úrovni Unie a jednotlivých členských států, které bude součástí výročního posouzení zveřejněného podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942.

Do 17. října 2024 ACER v úzké spolupráci s příslušnými institucemi a zúčastněnými stranami posoudí potřebu vypracovat a vydat nezávazné vzory smluv o nákupu elektřiny přizpůsobené potřebám různých kategorií protistran.

Pokud posouzení dospěje k závěru, že je třeba vypracovat a vydat nezávazné vzory smluv o nákupu elektřiny, ACER spolu s nominovanými organizátory trhu s elektřinou a po konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami vypracuje tyto vzory, přičemž zohlední následující:

• a) používání uvedených vzorů smluv je pro smluvní strany dobrovolné;
• b) vzory smluv mimo jiné:
  • i) nabízejí různé varianty doby trvání smlouvy;
  • ii) umožňují různé vzorce výpočtu ceny;
  • iii) zohledňují zátěžový profil odběratele a výrobní profil výrobce.

Komise posoudí, zda k završení kolektivního úsilí členských států o dodatečný 2,5 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030 podle směrnice (EU) 2018/2001 mohou přispět unijní opatření, která by doplnila vnitrostátní opatření. Komise provede analýzu možnosti využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zavedeného podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999 k organizaci unijních aukcí energie z obnovitelných zdrojů v souladu s příslušným regulačním rámcem.

Režimy přímé podpory cen pro investice do nových zařízení pro výrobu elektřiny ze zdrojů uvedených v odstavci 4 mají formu dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných ujednání se stejnými účinky.

První pododstavec se použije na smlouvy v rámci režimů přímé podpory cen pro investice do nové výroby uzavřené ke dni 17. července 2027 nebo po tomto datu; nebo, v případě zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři připojených k hybridním projektům na moři připojeným ke dvěma nebo více nabídkovým zónám ke dni 17. července 2029.

Zapojení účastníků trhu do režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných ujednání se stejnými účinky je dobrovolné.

Všechny režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv a rovnocenných ujednání se stejnými účinky jsou koncipovány s cílem:

• a) zachovat pobídky pro dané výrobny elektřiny, aby efektivně fungovaly a podílely se na trzích s elektřinou, zejména s cílem zohlednit situaci na trhu;
• b) zamezit jakýmkoli účinkům režimu podpory, které by měly narušující vliv na rozhodnutí o provozu, nasazení a údržbě dané výrobny elektřiny nebo na chování při podávání nabídek na denních, vnitrodenních a vyrovnávacích trzích a na trzích s podpůrnými službami;
• c) zajistit, aby úroveň záruky minimální odměny a horní omezení nadměrné odměny byly v souladu s náklady na novou investici a tržními příjmy, aby zaručovaly dlouhodobou ekonomickou životaschopnost dané výrobny elektřiny a zároveň zabraňovaly nadměrné kompenzaci;
• d) zamezit nežádoucímu narušování hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu, zejména stanovením výše odměny prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, které je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační; v případech, kdy takové soutěžní nabídkové řízení nelze provést, jsou dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenná ujednání se stejnými účinky a příslušné realizační ceny navrženy tak, aby zajišťovaly, že rozdělení příjmů podnikům nezpůsobí nežádoucí narušení hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu;
• e) zabránit narušování hospodářské soutěže a obchodu v rámci vnitřního trhu v důsledku rozdělení příjmů mezi podniky;
• f) obsahovat ustanovení o sankcích pro případ neoprávněného jednostranného předčasného vypovězení smlouvy.

Komise při posuzování dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných ujednání se stejnými účinky podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU zajistí soulad se zásadami koncepce podle odstavce 2.

Odstavec 1 se použije na investice do nové výroby elektřiny z těchto zdrojů:

• a) větrné energie;
• b) solární energie;
• c) geotermální energie;
• d) vodní energie bez využití přehradní nádrže;
• e) jaderné energie.

Veškeré příjmy nebo ekvivalent těchto příjmů ve finanční hodnotě plynoucí z režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv a rovnocenných ujednání se stejnými účinky uvedených v odstavci 1 se rozdělí konečným zákazníkům.

Bez ohledu na první pododstavec mohou být příjmy nebo ekvivalent těchto příjmů ve finanční hodnotě rovněž použity na financování nákladů na režimy přímé podpory cen nebo na investice do snížení nákladů na elektřinu pro konečné zákazníky.

Rozdělení příjmů konečným zákazníkům je navrženo tak, aby se zachovaly pobídky ke snížení jejich spotřeby nebo jejího přesunutí do období, kdy jsou ceny elektřiny nízké, a aby nenarušovalo hospodářskou soutěž mezi dodavateli elektřiny.

V souladu s čl. 4 odst. 3 třetím pododstavcem směrnice (EU) 2018/2001 mohou členské státy osvobodit od povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku malá zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a demonstrační projekty.

Nejpozději jeden rok poté, co ACER schválí metodiku podle odstavce 6 a poté každé dva roky regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený členským státem přijme zprávu o odhadovaných potřebách flexibility na vnitrostátní úrovni po dobu nejméně příštích pěti až deseti let s ohledem na potřebu nákladově efektivního dosažení bezpečnosti dodávek energie a dekarbonizace elektrizační soustavy, přičemž zohlední integraci rozličných zdrojů energie z obnovitelných zdrojů a různých odvětví, jakož i provázanost trhu s elektřinou včetně cílů propojení a potenciální dostupnosti přeshraniční flexibility.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci musí:

• a) být v souladu s evropským posouzením přiměřenosti zdrojů a vnitrostátními posouzeními zdrojové přiměřenosti prováděnými podle článků 23 a 24;
• b) vycházet z údajů a analýz poskytnutých provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav každého členského státu podle odstavce 4, používat společnou metodiku podle odstavce 4 a v řádně odůvodněných případech využívat dodatečné údaje a analýzy.

Pokud členský stát určil provozovatele přenosové soustavy nebo jiný subjekt za účelem přijetí zprávy uvedené v prvním pododstavci, regulační orgán zprávu schválí nebo změní.

Zpráva podle odstavce 1 přinejmenším:

• a) posoudí různé druhy potřeb flexibility, alespoň na sezónním, denním a hodinovém základě, aby bylo možné do elektrizační soustavy začlenit elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, mimo jiné různé předpoklady, pokud jde o tržní ceny elektřiny, výrobu a poptávku;
• b) zohlední potenciál zdrojů v rámci nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie, včetně agregace a propojení, pro splnění potřeb flexibility, a to na úrovni přenosu i na úrovni distribuce;
• c) vyhodnotí překážky bránící flexibilitě na trhu a navrhne příslušná zmírňující opatření a pobídky, včetně odstranění regulačních překážek a možných zlepšení trhů a služeb nebo produktů provozování soustavy;
• d) vyhodnotí přínos digitalizace elektrizačních přenosových a distribučních sítí a
• e) zohlední zdroje flexibility, které by podle předpokladů měly být k dispozici v jiných členských státech.

Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav každého členského státu poskytnou údaje a analýzy, které jsou potřebné pro přípravu zprávy uvedené v odstavci 1 regulačnímu orgánu nebo jinému orgánu či subjektu určenému podle odstavce 1. V řádně odůvodněných případech může regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený podle odstavce 1 požádat dotčené provozovatele přenosových a distribučních soustav, aby pro vypracování zprávy poskytli dodatečné vstupní údaje nad rámec požadavků uvedených v odstavci 4. Dotčení provozovatelé přenosových soustav elektřiny nebo provozovatelé distribučních soustav elektřiny koordinují společně s provozovateli plynárenských a vodíkových soustav shromažďování relevantních informací, je-li to pro účely tohoto článku nezbytné.

Síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO koordinují činnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o údaje a analýzy, které mají být poskytnuty v souladu s odstavcem 3. Zejména:

• a) vymezí druh a formát údajů, které mají provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav poskytovat regulačním orgánům nebo jinému orgánu či subjektu určenému podle odstavce 1;
• b) vypracují metodiku pro analýzu potřeb flexibility ze strany provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, přičemž zohlední alespoň:
  • i) všechny dostupné zdroje flexibility nákladově efektivním způsobem v různých časových rámcích, a to i v jiných členských státech;
  • ii) plánované investice do propojení a flexibility na úrovni přenosu a distribuce a
  • iii) potřebu dekarbonizace elektrizační soustavy za účelem splnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 vymezených v čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2018/1999, a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 uvedeného v článku 2 nařízení (EU) 2021/1119 v souladu s Pařížskou dohodou přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu(Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.“).

Metodika uvedená v písmenu b) prvního pododstavce obsahuje hlavní kritéria, jak posoudit schopnost různých zdrojů flexibility pokrýt potřeby flexibility.

Síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO spolu úzce spolupracují, pokud jde o koordinaci provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o poskytování údajů a analýz podle odstavce 4.

Do 17. dubna 2025 předloží síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO ACER společně návrh týkající se druhu a formátu údajů, které mají být předloženy regulačnímu orgánu nebo jinému orgánu či subjektu určenému podle odstavce 1, a metodiky pro analýzu potřeb flexibility uvedenou v odstavci 4. Do tří měsíců od obdržení návrhu ACER návrh buď schválí, nebo pozmění. Pokud navrhne změny návrhu, konzultuje je před jejich přijetím s Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie, sítí ENTSO pro elektřinu a subjektem EU DSO. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách ACER.

Regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený podle odstavce 1 předkládá zprávy uvedené v odstavci 1 Komisi a ACER a zveřejňuje je. Do dvanácti měsíců od obdržení zpráv vydá ACER zprávu, která je analyzuje a poskytuje doporučení k otázkám přeshraničního významu, pokud jde o zjištění regulačního orgánu nebo jiného orgánu či subjektu určeného podle odstavce 1, včetně doporučení k odstranění překážek pro vstup zdrojů v rámci nefosilní flexibility.

Mezi otázkami přeshraničního významu ACER posoudí:

• a) jak lépe integrovat analýzu potřeb flexibility uvedenou v odstavci 1 tohoto článku a metodiku pro evropské posouzení přiměřenosti zdrojů v souladu s článkem 23 a metodiku desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, a zajistit mezi nimi soulad;
• b) odhadované potřeby flexibility v elektrizační soustavě na úrovni Unie a její předpokládaný ekonomicky dostupný potenciál na období příštích pět až deset let s přihlédnutím k vnitrostátním zprávám;
• c) případné zavedení dalších opatření k uvolnění potenciálu flexibility na trzích s elektřinou a v provozu soustavy.

Výsledky analýzy uvedené ve druhém pododstavci písm. a) mohou být zohledněny při dalších revizích metodik uvedených v uvedeném písmenu v souladu s příslušnými právními akty Unie.

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu může z vlastního podnětu poskytnout poznatky ACER ohledně zajištění souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050.

Síť ENTSO pro elektřinu aktualizuje plán rozvoje sítě pro celou Unii tak, aby zahrnoval vnitrostátní zprávy o potřebách flexibility uvedené v odstavci 1. Tyto zprávy zohlední provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav ve svých plánech rozvoje sítě.

Nejpozději šest měsíců po předložení zprávy podle čl. 19e odst. 1 tohoto nařízení každý členský stát na základě uvedené zprávy vymezí orientační vnitrostátní cíl pro nefosilní flexibilitu, včetně příslušných konkrétních příspěvků odezvy strany poptávky i ukládání energie k tomuto cíli. Členské státy mohou tohoto cíle dosáhnout realizací zjištěného potenciálu nefosilní flexibility, odstraněním zjištěných překážek trhu nebo prostřednictvím režimů podpory nefosilní flexibility uvedených v článku 19g tohoto nařízení. Tento orientační vnitrostátní cíl, včetně příslušných konkrétních příspěvků odezvy strany poptávky a ukládání energie k tomuto cíli, jakož i opatření k jeho dosažení se rovněž zohlední v integrovaných vnitrostátních plánech členských států v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o rozměr ‚vnitřní trh s energií‘ v souladu s články 3, 4 a 7 nařízení (EU) 2018/1999, a v jejich integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení. Členské státy mohou vymezit předběžné orientační vnitrostátní cíle do přijetí zprávy podle čl. 19e odst. 1 tohoto nařízení.

Po posouzení provedeném v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2018/1999 předloží Komise poté, co obdrží orientační vnitrostátní cíl vymezený a sdělený členskými státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující vnitrostátní zprávy.

Na základě závěrů zprávy vypracované s prvními informacemi sdělenými členskými státy může Komise vypracovat strategii Unie pro flexibilitu se zvláštním zaměřením na odezvu strany poptávky a ukládání energie s cílem usnadnit jejich zavádění, která je v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050. K této strategii Unie v oblasti flexibility může být případně připojen legislativní návrh.

Pokud investice do nefosilní flexibility nejsou dostatečné k dosažení orientačního vnitrostátního cíle nebo případně předběžných orientačních vnitrostátních cílů vymezených v souladu s článkem 19f, mohou členské státy uplatnit režimy podpory nefosilní flexibility sestávající z plateb za dostupnou kapacitu nefosilní flexibility, aniž jsou dotčeny články 12 a 13. Členské státy, které uplatňují kapacitní mechanismus, zváží provedení nezbytných úprav koncepce kapacitních mechanismů na podporu účasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie, aniž je dotčena možnost těchto členských států využívat režimy podpory nefosilní flexibility uvedené v tomto odstavci.

Možnost uplatňovat opatření na podporu nefosilní flexibility podle odstavce 1 tohoto článku nebrání členským státům v tom, aby plnily své orientační vnitrostátní cíle vymezené podle článku 19f jinými prostředky.

Režimy podpory nefosilní flexibility uplatňované členskými státy v souladu s čl. 19g odst. 1:

• a) nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení orientačního vnitrostátního cíle nebo případně předběžného orientačního vnitrostátního cíle vymezeného podle článku 19f nákladově efektivním způsobem;
• b) se omezí na nové investice do zdrojů nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie;
• c) usilují o zohlednění lokačních kritérií s cílem zajistit, aby investice do nové kapacity probíhaly v optimálních lokalitách;
• d) nevedou k zahájení výroby energie z fosilních paliv za bodem měření;
• e) vybírají poskytovatele kapacity v otevřeném, transparentním, konkurenčním, dobrovolném, nediskriminačním a nákladově efektivním řízení;
• f) zabraňují nežádoucímu narušení efektivního fungování trhů s elektřinou, včetně zachování efektivních provozních pobídek a cenových signálů a vystavení kolísání cen a tržnímu riziku;
• g) poskytují pobídky pro integraci na trzích s elektřinou způsobem, který vychází ze situace na trhu a zohledňuje ji, přičemž zabraňuje zbytečným narušením trhů s elektřinou a zohledňuje možné náklady na integraci soustavy, přetížení a stabilitu sítě;
• h) stanoví minimální úroveň účasti na trzích s elektřinou, pokud jde o aktivovanou energii, která zohlední technické zvláštnosti zařízení poskytujícího flexibilitu;
• i) ukládají vhodné sankce poskytovatelům kapacity, kteří nedodržují minimální úroveň účasti na trzích s elektřinou uvedenou v písmenu h) nebo kteří se neřídí efektivními provozními pobídkami a cenovými signály uvedenými v písmenu f);
• j) prosazují otevírání přeshraniční účasti těch zdrojů, které jsou schopny poskytnout požadovaný technický výkon, za předpokladu pozitivní analýzy nákladů a přínosů.

10) Článek 21 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Členské státy mohou při provádění opatření uvedených v čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení v souladu s články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU zavést kapacitní mechanismy.“

• b) odstavec 7 se zrušuje;
• c) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Kapacitní mechanismy schvaluje Komise na dobu nejvýše deseti let. Objem vyčleněných kapacit se snižuje na základě prováděcích plánů uvedených v čl. 20 odst. 3. Členské státy po zavedení kapacitního mechanismu pokračují v uplatňování prováděcího plánu.“

11) V čl. 22 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

12) V čl. 37 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) provádí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu zavedeného nařízením (EU) 2016/1719, rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení zavedeného nařízením (EU) 2015/1222 a rámcového pokynu pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice zavedeného nařízením (EU) 2017/2195.“

13) V článku 50 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Provozovatelé přenosových soustav zejména transparentním způsobem zveřejňují jasné informace o kapacitě dostupné pro nová připojení ve svých oblastech provozu, a to s vysokou prostorovou podrobností se zohledněním veřejné bezpečnosti a důvěrnosti údajů, včetně kapacity, která je předmětem žádosti o připojení, a možnosti flexibilního připojení v přetížených oblastech. Součástí zveřejnění jsou informace o kritériích pro výpočet dostupné kapacity pro nová připojení. Provozovatelé přenosových soustav tyto informace pravidelně alespoň jednou měsíčně aktualizují.

Provozovatelé přenosových soustav poskytují uživatelům soustavy transparentním způsobem jasné informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení, případně včetně informací týkajících se flexibilních smluv o připojení. Tyto informace poskytnou do tří měsíců od podání žádosti. Není-li požadované připojení poskytnuto ani trvale zamítnuto, provozovatelé přenosových soustav tyto informace pravidelně, alespoň čtvrtletně, aktualizují.“

14) V článku 57 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují při konzistentním zveřejňování informací o kapacitě dostupné pro nová připojení v jejich příslušných oblastech provozu, které poskytují dostatečně podrobný přehled zhotovitelům nových energetických projektů a dalším potenciálním uživatelům sítě.“

15) Článek 59 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) pravidla pro přidělování kapacity a řízení přetížení podle článků 7 až 10, 13 až 17, 19 a 35 až 37 tohoto nařízení a článku 6 směrnice (EU) 2019/944, včetně pravidel pro metodiky a procesy výpočtu denní a vnitrodenní kapacity a kapacity na dlouhodobém trhu, modely sítě, konfiguraci nabídkových zón, redispečink a protiobchody, obchodní algoritmy, jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, různé možnosti správy, závaznost přidělené kapacity mezi zónami, rozdělení příjmů z přetížení, podrobnosti a zvláštní rysy nástrojů uvedených v čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení s odkazem na prvky uvedené v odstavcích 4 a 5 uvedeného článku, přidělování a usnadnění obchodování s finančními dlouhodobými přenosovými právy ze strany jednotné platformy pro přidělování, jakož i četnost, dobu trvání a zvláštní povahu těchto dlouhodobých přenosových práv, zajištění přenosového rizika mezi zónami, postupy nominace a návratnost nákladů na přidělování kapacity a náklady na řízení přetížení a metodiku kompenzace provozovatelů zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři za snížení kapacity;“
• b) v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) pravidla pro připojení k síti, včetně pravidel pro připojení odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě a distribučních soustav a připojení odběrných jednotek používaných k poskytování odezvy strany poptávky, požadavky na připojení výroben a dalších uživatelů soustavy k elektrizační soustavě, požadavky na síť vysokého napětí pro stejnosměrný proud, požadavky na připojení nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a vzdálených měníren vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a provozní oznamovací postupy pro připojení k síti;“

16) V článku 64 se vkládají nové odstavce, které znějí:

Odchylně od čl. 6 odst. 9, 10 a 11 mohou Estonsko, Litva a Lotyšsko uzavírat finanční smlouvy na regulační zálohu až pět let před začátkem poskytování regulační zálohy. Doba trvání těchto smluv nepřesáhne osm let poté, co Estonsko, Litva a Lotyšsko vstoupí do synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa.

Regulační orgány Estonska, Litvy a Lotyšska mohou svým provozovatelům přenosových soustav povolit přidělování kapacity mezi zónami tržním procesem, jak je stanoveno v článku 41 nařízení (EU) 2017/2195, bez omezení objemu, a to do šesti měsíců ode dne, ve kterém je proces souběžné optimalizace přidělování plně proveden a zprovozněn podle čl. 38 odst. 3 uvedeného nařízení.

Odchylně od čl. 22 odst. 4 písm. b) mohou členské státy požádat, aby výrobní kapacita s emisemi CO₂ z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny a s emisemi CO₂ z fosilních paliv vyššími než 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru, která zahájila komerční výrobu před 4. červencem 2019, byla – s výhradou dodržení ustanovení článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU –, výjimečně zařazována nebo obdržela platby či závazky k dalším platbám po 1. červenci 2025 v rámci kapacitního mechanismu schváleného Komisí před 4. červencem 2019.

Komise posoudí dopad žádosti uvedené v odstavci 2b z hlediska emisí skleníkových plynů. Komise může udělit výjimku po posouzení zprávy uvedené v odstavci 2d za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

• a) členský stát provedl dne 4. července 2019 nebo později soutěžní nabídkové řízení podle článku 22 a na dodací období po 1. červenci 2025, jehož cílem je maximalizovat účast poskytovatelů kapacity, kteří splňují požadavky čl. 22 odst. 4;
• b) objem kapacity nabízené v soutěžním nabídkovém řízení podle písmene a) tohoto odstavce není dostatečný k vyřešení potíží s přiměřeností zjištěných podle čl. 20 odst. 1 pro období dodávky, na něž se nabídkové řízení vztahuje;
• c) výrobní kapacita s emisemi CO₂ z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny je zařazena nebo obdržuje platby či závazky k dalším platbám na období nepřesahující jeden rok a na dodací období, které nepřekračuje dobu trvání výjimky, a je pořízena prostřednictvím dalšího procesu zadávání veřejných zakázek, jenž splňuje všechny požadavky uvedené článku 22, s výjimkou požadavků stanovených v odst. 4 písm. b) uvedeného článku a pouze pro takový objem kapacity, jenž je nezbytný k vyřešení potíží s přiměřeností uvedených v písmenu b) tohoto odstavce.

Výjimka podle tohoto odstavce může být uplatňována do 31. prosince 2028 za předpokladu, že podmínky v ní stanovené jsou splněny po celou dobu trvání výjimky.

K žádosti o výjimku uvedenou v odstavci 2b se připojí zpráva členského státu, která obsahuje:

• a) posouzení dopadu výjimky z hlediska emisí skleníkových plynů, a na přechod na energii z obnovitelných zdrojů, větší flexibilitu, ukládání energie, elektromobilitu a odezvu strany poptávky;
• b) plán s milníky pro přechod od účasti výrobní kapacity uvedené v odstavci 2b v kapacitních mechanismech ke dni skončení platnosti výjimky, včetně plánu na pořízení nezbytné náhradní kapacity v souladu s orientační vnitrostátní trajektorií pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů a posouzení investičních překážek, které způsobují nedostatek nabídek v soutěžním nabídkovém řízení uvedeném v odst. 2c písm. a).“

17) Článek 69 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Do 30. června 2026 Komise přezkoumá toto nařízení a na základě tohoto přezkumu předloží komplexní zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

  Zpráva Komise posoudí mimo jiné:

  • a) účinnost stávající struktury a fungování krátkodobých trhů s elektřinou, a to i v krizových nebo mimořádných situacích, a obecněji potenciální neefektivnost vnitřního trhu s elektřinou a různé možnosti zavedení možných nápravných opatření a nástrojů, které se mají použít v krizových nebo mimořádných situacích, s ohledem na zkušenosti na mezinárodní úrovni a na nový vývoj na vnitřním trhu s elektřinou;
  • b) vhodnost stávajícího právního a finančního rámce Unie pro distribuční sítě pro dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vnitřního trhu s energií;
  • c) v souladu s článkem 19a potenciál a životaschopnost jedné nebo několika tržních platforem Unie pro smlouvy o nákupu elektřiny, které mají být využívány na dobrovolném základě, včetně interakce těchto potenciálních platforem s jinými stávajícími platformami trhu s elektřinou a sdružování poptávky po smlouvách o nákupu elektřiny prostřednictvím agregace.“
• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Do 17. ledna 2025 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu, v níž posoudí možnosti zefektivnění a zjednodušení postupu uplatňování kapacitního mechanismu podle kapitoly IV tohoto nařízení, aby se zajistilo, že členské státy budou moci včas řešit potíže s přiměřeností. V této souvislosti Komise případně požádá ACER, aby upravila metodiku pro evropské posouzení přiměřenosti zdrojů uvedené v článku 23 v souladu s postupem stanoveným v uvedeném článku a případně v článku 27.

  Do 17. dubna 2025 Komise po konzultaci s členskými státy případně předloží návrhy na zefektivnění a zjednodušení postupu pro posuzování kapacitních mechanismů.“

18) Vkládá se nový článek, který zní:

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU, pokud jde o činnosti účastníků trhu nebo organizátorů trhu zahrnující finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU.“

19) V příloze I se bod 1.2 nahrazuje tímto:

„1.2. Koordinovaný výpočet kapacity se provádí pro všechny časové rámce přidělování.“