Toto nařízení:

Cíle uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2. Definice v odst. 1 bodech 4 až 24 ve vztahu k přepravě se použijí obdobně ve vztahu ke skladovacím zařízením a zařízením LNG.

Členské státy, regulační orgány určené podle článku 76 směrnice (EU) 2024/1788 (dále jen „regulační orgány“), provozovatelé soustav zemního plynu nebo vodíkových soustav a pověření provozovatelé, jako jsou řídící pracovníci pro oblast trhu nebo provozovatelé rezervačních platforem, zajistí fungování trhů se zemním plynem a vodíkem v souladu s těmito zásadami:

1. Pokud provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel vodíkové sítě poskytuje regulované služby v oblasti zemního plynu, vodíku nebo elektřiny, musí splnit požadavek na oddělení účetnictví stanovený v článku 75 směrnice (EU) 2024/1788 a článku 56 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).) a musí mít samostatnou regulační bázi aktiv pro aktiva v oblasti zemního plynu, vodíku nebo elektřiny. Tato samostatná regulační báze aktiv zajistí, aby:

2. Členský stát nepovolí finanční převody mezi regulovanými službami, které jsou oddělené ve smyslu odstavce 1.

3. Členské státy mohou provozovatelům vodíkových sítí povolit, aby náhradu nákladů spojených s vodíkovou sítí rozložili v čase prostřednictvím sazeb za přístup k síti a zajistili tak, aby na počáteční náklady na rozvoj vodíkových sítí řádně přispívali i budoucí uživatelé. Toto rozdělení nákladů v čase a související metodika podléhají schválení regulačním orgánem. K pokrytí finančního rizika provozovatelů vodíkových sítí spojeného s počáteční nedostatečnou náhradou nákladů vyplývající z uplatnění rozdělení nákladů v čase mohou členské státy zavést opatření, jako je státní záruka, za předpokladu, že jsou tato opatření v souladu s článkem 107 Smlouvy o fungování EU.

4. Odchylně od odstavce 2 může členský stát povolit mezi regulovanými službami, které jsou oddělené ve smyslu odstavce 1, finanční převody, pokud regulační orgán zjistil, že financování sítí prostřednictvím sazeb za přístup k síti, jež platí pouze uživatelé sítí, není životaschopné. Regulační orgán ve svém posouzení zváží mimo jiné hodnotu plánovaných finančních převodů, výsledné křížové subvencování mezi uživateli příslušných sítí a nákladovou efektivitu těchto finančních převodů.

Na finanční převod ve smyslu tohoto odstavce se vztahují tyto podmínky:

5. Regulační orgán může schválit finanční převod a účelový poplatek uvedený v odstavci 4 pouze tehdy, pokud:

6. Do 5. srpna 2025 vydá agentura ACER provozovatelům přepravních soustav, provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům vodíkových sítí a regulačním orgánům doporučení ohledně metodik pro stanovení rozdělení nákladů v čase.

Doporučení uvedená v prvním pododstavci agentura ACER nejméně jednou za dva roky aktualizuje.

Agentura ACER může provozovatelům přepravních soustav, provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům vodíkových sítí a regulačním orgánům vydat doporučení ohledně metodik pro:

1. Provozovatelé přepravních soustav:

Pokud jde o první pododstavec písm. a), nabízí-li provozovatel přepravní soustavy stejnou službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek buď za použití harmonizovaných přepravních smluv, nebo podle společného kodexu sítě schváleného regulačním orgánem v souladu s postupem stanoveným v článku 78 nebo 79 směrnice (EU) 2024/1788.

2. Do 5. srpna 2025 Komise:

K této zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy na řešení překážek, které byly v hodnocení zjištěny.

3. Přepravní smlouvy uzavřené s nestandardními termíny zahájení nebo na dobu kratší, než je standardní roční přepravní smlouva, nesmějí vést k bezdůvodně vyšším nebo nižším sazbám, jež neodrážejí tržní hodnotu služby v souladu se zásadami stanovenými v čl. 17 odst. 1.

4. Pokud dva nebo více propojovacích bodů propojuje tytéž dva sousední vstupně-výstupní systémy, dotčení provozovatelé sousedních přepravních soustav nabídnou kapacitu dostupnou v příslušných propojovacích bodech v jednom virtuálním propojovacím bodě. Jakákoli smluvní kapacita v propojovacích bodech, bez ohledu na datum jejího uzavření, se převede do virtuálního propojovacího bodu.

Virtuální propojovací bod je zřízen, pokud jsou splněny tyto podmínky:

5. Služby pro přístup třetích stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.

6. Provozovatelé přepravních soustav musí mít přístup k sítím jiných provozovatelů přepravní soustavy, pokud je to nezbytné pro plnění jejich funkcí, mimo jiné pokud jde o přeshraniční přepravu.

7. Odstavci 1 až 6 není dotčena možnost členských států přijmout přiměřená opatření s cílem dočasně omezit na dobu určitou, která může být v odůvodněných případech prodloužena, dodávky zemního plynu z Ruské federace nebo Běloruska omezením nabídek na kapacitu podávaných předem jakýmkoli jednotlivým uživatelem sítě ve vstupních bodech z Ruské federace nebo Běloruska, je-li to nezbytné pro ochranu jejich základních bezpečnostních zájmů a základních bezpečnostních zájmů Unie, pokud tato opatření:

S ohledem na to, že je zapotřebí zajistit bezpečnost dodávek do Unie, mohou být opatření přijatá členskými státy podle prvního pododstavce zaměřena na diverzifikaci dodávek zemního plynu s cílem postupně ukončit závislost na ruském zemním plynu, pokud lze prokázat, že jsou tato opatření nezbytná k ochraně jejich základních bezpečnostních zájmů a základních bezpečnostních zájmů Unie.

Před rozhodnutím o opatření uvedeném v prvním pododstavci konzultuje dotčený členský stát Komisi, a pokud by mohly být tímto opatřením dotčeny, také jiné členské státy, smluvní strany Energetického společenství, třetí země, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Dotčený členský stát v nejvyšší možné míře zohlední situaci v těchto členských státech a třetích zemích a veškeré obavy, které v tomto ohledu tyto členské státy, třetí země nebo Komise vyjádřily.

1. Provozovatelé vodíkových sítí zajistí nediskriminační nabídku služeb všem uživatelům sítí tak, aby se na tutéž službu se vztahovaly rovnocenné smluvní podmínky. Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní na svých internetových stránkách smluvní podmínky a sazby účtované za přístup k síti a případně vyrovnávací poplatky.

2. Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita vodíkové sítě, s přihlédnutím k integritě sítě a účinnosti a bezpečnosti provozu sítě.

3. Maximální doba trvání smluv o kapacitě činí 20 let pro infrastrukturu dokončenou před 1. lednem 2028 a 15 let pro infrastrukturu dokončenou k tomuto datu nebo po něm. Regulační orgány mají právo stanovit kratší maximální dobu trvání, je-li to nezbytné k zajištění fungování trhu s vodíkem, k ochraně hospodářské soutěže a k zajištění budoucí přeshraniční integrace. Při přijímání rozhodnutí o stanovení kratší maximální doby trvání zohlední regulační orgány mimo jiné závazek uživatelů sítě zajistit financování sítě a negativní dopady na plánování a možnosti refinancování.

4. Provozovatelé vodíkových přepravních sítí zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které též usnadňují nediskriminační přeshraniční obchod s vodíkem.

5. Provozovatelé vodíkových sítí pravidelně posuzují tržní poptávku po nových investicích s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek a efektivitě konečného využití vodíku.

6. Od 1. ledna 2033 budou vodíkové sítě uspořádány jako vstupně-výstupní systémy.

7. Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavec 6 tohoto článku na vodíkové sítě, na které se vztahuje výjimka podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1788 a které nejsou připojeny k jiné vodíkové síti.

8. Od 1. ledna 2033 nebo, pokud se členský stát rozhodne uplatnit regulovaný přístup třetích stran k vodíkovým sítím v souladu s článkem 35 směrnice (EU) 2024/1788, před 1. lednem 2033 se na sazby za přístup k vodíkovým sítím použije článek 17 tohoto nařízení a na provozovatele vodíkových sítí se vztahují povinnosti provozovatelů přepravních soustav stanovené v čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 tohoto nařízení. Články 18 a 19 tohoto nařízení se nevztahují na vodíkové sítě. Tyto články se vztahují pouze na síť pro zemní plyn.

Před přijetím rozhodnutí o metodice stanovování sazeb za přístup k vodíkové síti pro vstupní a výstupní body v přeshraničních propojovacích bodech mezi přímo propojenými členskými státy, včetně případných virtuálních propojovacích bodů, konzultují regulační orgány s regulačními orgány těchto přímo propojených členských států a s příslušnými zúčastněnými stranami. Regulační orgány předloží plánovanou metodiku pro stanovení sazeb i agentuře ACER. Odchylně od článku 17 mohou regulační orgány rozhodnout, že za přístup k vodíkové síti nebudou účtovat žádné sazby nebo, je-li kapacita přidělována prostřednictvím aukcí, že stanoví nulové vyvolávací ceny.

Při rozhodování o metodice stanovování sazeb za přístup k vodíkové síti v propojovacím bodě mezi členskými státy uplatňují dotčené regulační orgány zásady týkající se sazeb uvedené v čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 a zohlední výsledek konzultací uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, zejména konzultací s regulačními orgány přímo propojených členských států, a dopad zvolených sazeb za přístup k síti na přeshraniční obchod a fungování trhu v přímo propojených členských státech.

Regulační orgány přímo propojených členských států mohou v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2019/942 požádat agenturu ACER, aby k metodice stanovování sazeb za přístup k vodíkové síti nebo vyvolávacích cen pro vstupní a výstupní body v přeshraničních propojovacích bodech mezi těmito členskými státy poskytla věcné stanovisko. Agentura ACER o tom v příslušném případě uvědomí v souladu s čl. 6 odst. 6 nařízení (EU) 2019/942 Komisi. Když agentura ACER poskytuje věcné stanovisko, při svém posouzení náležitě přihlíží k zásadám pro sazby uvedeným v čl. 17 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

Další podrobnosti potřebné k provedení tohoto odstavce, zejména postup pro přeshraniční konzultace nebo pro požádání agentury ACER o stanovisko, se stanoví v kodexu sítě přijatém podle čl. 72 odst. 1.

9. Od 1. ledna 2033 musí provozovatelé vodíkových přepravních sítí při nabízení svých služeb splňovat požadavky na provozovatele přepravních soustav podle článků 5, 10 a 13 a musí zveřejňovat sazby ke každému bodu sítě na online platformě provozované Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH). Dokud nebude přijat kodex sítě pro přidělování kapacity pro vodíkové přepravní sítě podle čl. 72 odst. 1 písm. d) a nevstoupí v platnost, může k takovému zveřejnění dojít prostřednictvím odkazů na zveřejnění sazeb na internetových stránkách provozovatelů vodíkových přepravních sítí.

1. Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé vodíkových terminálů, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu:

2. Každý provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu a provozovatel zařízení pro skladování vodíku:

3. Každý provozovatel zařízení LNG nabídne uživatelům zařízení LNG sdružené i oddělené služby v rámci zařízení LNG v závislosti na potřebách, které uživatelé zařízení LNG vyjádřili.

4. Smlouvy o zařízeních LNG a zařízeních pro skladování zemního plynu a smlouvy o zařízeních pro skladování vodíku a vodíkových terminálech nesmějí vést k bezdůvodně vyšším sazbám, pokud jsou podepsány:

5. Služby pro přístup třetích stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.

6. Smluvní limity pro požadovanou minimální velikost kapacity zařízení LNG nebo vodíkového terminálu a zařízení pro skladování zemního plynu nebo vodíku jsou odůvodněny technickými omezeními a umožňují menším uživatelům skladovacího zařízení získat přístup ke službám v oblasti skladování.

7. Odstavci 1 až 6 není dotčena možnost, aby členské státy přijaly přiměřená opatření s cílem dočasně omezit na dobu určitou dodávky z Ruské federace nebo Běloruska, která mohou být v odůvodněných případech prodloužena, omezením nabídek podávaných jakýmkoli jednotlivým uživatelem sítě nebo poskytování kapacity zařízení LNG jakémukoli jednotlivému uživateli sítě pro dodávky z Ruské federace nebo Běloruska, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů těchto členských států a Unie, a za předpokladu, že tato opatření:

S ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávek do Unie mohou být opatření přijatá členskými státy podle prvního pododstavce zaměřena na diverzifikaci dodávek LNG s cílem postupně ukončit závislost na ruském zemním plynu, pokud lze prokázat, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně jejich základních bezpečnostních a základních bezpečnostních zájmů Unie.

Před rozhodnutím o opatření uvedeném v prvním pododstavci konzultuje dotčený členský stát Komisi, a pokud by mohly být daným opatřením dotčeny, také jiné členské státy, smluvní strany Energetického společenství, třetí země, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Dotčené členské státy v nejvyšší možné míře zohlední situaci v těchto členských státech a třetích zemích, jakož i veškeré námitky, které uvedené členské státy, třetí země nebo Komise v této souvislosti vznesly.

1. Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita ve všech významných bodech uvedených v čl. 33 odst. 3, s přihlédnutím k integritě soustavy a účinnosti provozu sítě.

2. Provozovatelé přepravních soustav zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:

3. Provozovatelé přepravních soustav provedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které usnadňují nediskriminační přeshraniční obchod se zemním plynem a vycházejí z těchto zásad:

Pokud jde o první pododstavec písm. a), mohou členské státy od uživatelů sítě požadovat, aby tuto skutečnost oznámili nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.

4. Provozovatelé přepravních soustav pravidelně posuzují tržní poptávku po nových investicích s přihlédnutím ke společnému scénáři vypracovanému pro desetiletý integrovaný plán rozvoje sítě podle článku 55 směrnice (EU) 2024/1788, jakož i k bezpečnosti dodávek.

1. Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení LNG, zařízení pro skladování vodíku nebo vodíkového terminálu, s přihlédnutím k integritě a provozu soustavy.

2. Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu provedou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:

3. Smlouvy o používání terminálů LNG, vodíkových terminálů, zařízení pro skladování vodíku a zařízení pro skladování zemního plynu obsahují opatření s cílem předcházet nadměrné rezervaci kapacity s ohledem na tyto zásady, které se uplatňují v případě smluvního překročení kapacity:

1. Pravidla vyrovnávání se stanoví spravedlivým, nediskriminačním a transparentním způsobem a vycházejí z objektivních kritérií. Pravidla vyrovnávání odrážejí skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici. Pravidla vyrovnávání mají tržní základ.

2. Aby uživatelé sítě měli možnost přijmout včasná nápravná opatření, poskytují provozovatelé přepravních soustav dostatečné, včasné a spolehlivé on-line informace o stavu vyrovnávání u jednotlivých uživatelů sítě.

Úroveň poskytovaných informací odráží úroveň informací, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici, a zúčtovací období, za něž jsou vyrovnávací poplatky vypočteny.

Za poskytování informací podle tohoto odstavce se nevybírají žádné poplatky.

3. Vyrovnávací poplatky v nejvyšší možné míře odrážejí náklady, přičemž zároveň uživatelům sítě poskytují vhodné pobídky k vyrovnání jejich dodávek a odběrů zemního plynu. Zabraňují křížovému subvencování mezi uživateli sítě a nebrání vstupu nových účastníků trhu na trh.

Regulační orgány nebo případně provozovatel přepravní soustavy zveřejňují metodiky výpočtu vyrovnávacích poplatků a konečných hodnot.

4. Členské státy zajistí, aby provozovatelé přepravních soustav usilovali o harmonizaci režimů vyrovnávání a zefektivnění struktur a úrovní poplatků za vyrovnávání za účelem usnadnění obchodování se zemním plynem, které se uskutečňuje ve virtuálním obchodním místě.

1. Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní sítě, jak je stanoveno v čl. 71 odst. 6 směrnice (EU) 2024/1788, ihned po jejím obdržení. Do 50 pracovních dnů od obdržení oznámení Komise příslušnému regulačnímu orgánu sdělí své stanovisko, pokud jde o slučitelnost oznámení s čl. 71 odst. 2 nebo článkem 72, jakož i s článkem 60 směrnice (EU) 2024/1788 u provozovatelů přepravních soustav nebo případně s článkem 68 uvedené směrnice u provozovatelů vodíkových přepravních sítí.

Během přípravy svého stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat agenturu ACER o stanovisko k rozhodnutí regulačního orgánu. V takovém případě se lhůta 50 pracovních dnů uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o dalších 50 pracovních dnů.

Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nemá žádné námitky.

2. Regulační orgán přijme ve lhůtě 50 pracovních dnů od obdržení stanoviska Komise podle odstavce 1 konečné rozhodnutí týkající se certifikace provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní sítě, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední toto stanovisko. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.

3. Kdykoliv během tohoto postupu mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přepravní soustavy, provozovatele vodíkové přepravní sítě nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.

4. Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem doplnění tohoto nařízení poskytnutím rámcových pokynů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku.

6. Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 60 odst. 9 směrnice (EU) 2024/1788, přijme rozhodnutí týkající se certifikace. Regulační orgán splní rozhodnutí Komise.

1. Členské státy zajistí, aby každý provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu, včetně provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu, kteří jsou kontrolováni provozovatelem přepravní soustavy, byl certifikován v souladu s postupem stanoveným v tomto článku, a to buď regulačním orgánem, nebo jiným příslušným orgánem určeným dotčeným členským státem podle čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1938 (v obou případech dále jen „certifikační orgán“).

Tento článek se vztahuje rovněž na provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu kontrolované provozovateli přepravních soustav, kteří získali certifikaci podle směrnice 2009/73/ES nebo směrnice (EU) 2024/1788.

2. Certifikační orgán vydá do 1. února 2023 nebo do 150 pracovních dnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 návrh rozhodnutí o certifikaci pro provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu, kteří provozují podzemní zařízení pro skladování plynu s kapacitou vyšší než 3,5 TWh, pokud byla celková kapacita těchto zařízení pro skladování bez ohledu na počet provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu k 31. březnu 2021 a k 31. březnu 2022 naplněna na úrovni, která byla v průměru nižší než 30 % jejich maximální kapacity.

Pokud jde o provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu uvedené v prvním pododstavci, certifikační orgán vynaloží veškeré úsilí, aby návrh rozhodnutí o jejich certifikaci vydal do 1. listopadu 2022.

Pokud jde o provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu jiné než ty uvedené v prvním pododstavci, certifikační orgán vydá návrh rozhodnutí o jejich certifikaci do 2. ledna 2024 nebo do 18 měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 8 nebo 9.

3. Při zvažování rizika pro bezpečnost zásobování energií v Unii zohlední certifikační orgán riziko pro bezpečnost dodávek zemního plynu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jakož i zmírňování tohoto rizika vyplývajícího mimo jiné z:

4. Certifikační orgán certifikaci zamítne, pokud dospěje k závěru, že by osoba přímo či nepřímo vykonávající kontrolu nad provozovatelem zařízení pro skladování zemního plynu nebo uplatňující ve vztahu k němu jakékoli právo mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo základní bezpečnostní zájmy Unie nebo kteréhokoli členského státu. Certifikační orgán může místo toho vydat rozhodnutí o certifikaci za podmínek, které zajistí dostatečné zmírnění rizik, jež by mohla negativně ovlivnit naplnění podzemních zařízení pro skladování zemního plynu, pokud lze uskutečnitelnost těchto podmínek plně zajistit účinným prováděním a monitorováním. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména požadavek, aby vlastník nebo provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu převedl správu dotyčného zařízení pro skladování zemního plynu.

5. Pokud certifikační orgán dospěje k závěru, že rizika pro dodávky zemního plynu nelze prostřednictvím podmínek podle odstavce 4 zmírnit, a to ani požadavkem, aby vlastník nebo provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu převedl správu dotyčného zařízení pro skladování zemního plynu, a certifikaci proto zamítne:

6. Certifikační orgán neprodleně oznámí Komisi svůj návrh rozhodnutí o certifikaci spolu se všemi relevantními informacemi.

Komise předloží certifikačnímu orgánu do 25 pracovních dnů od uvedeného oznámení své stanovisko k návrhu rozhodnutí o certifikaci. Certifikační orgán stanovisko Komise zohlední v nejvyšší možné míře.

7. Certifikační orgán vydá rozhodnutí o certifikaci do 25 pracovních dnů od obdržení stanoviska Komise.

8. Před uvedením nově vybudovaného podzemního zařízení pro skladování zemního plynu do provozu musí provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu získat certifikaci v souladu s odstavci 1 až 7. Svůj záměr uvést zařízení pro skladování zemního plynu do provozu oznámí provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu certifikačnímu orgánu.

9. Provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu oznámí příslušnému certifikačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by vyžadovala nové posouzení jejich souladu s požadavky na certifikaci stanovenými v odstavcích 1 až 4.

10. Certifikační orgány nepřetržitě monitorují dodržování požadavků na certifikaci stanovených v odstavcích 1 až 4 ze strany provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu. Certifikační orgány znovu zahájí certifikační řízení, aby nově posoudily soulad s požadavky, v těchto případech:

11. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily nepřetržitý provoz podzemních zařízení pro skladování zemního plynu na svém území. Tato podzemní zařízení pro skladování zemního plynu mohou ukončit provoz, pouze tehdy, pokud nevyhovují technickým a bezpečnostním požadavkům nebo pokud certifikační orgán na základě svého posouzení a s přihlédnutím ke stanovisku Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“) dospěje k závěru, že toto ukončení provozu neoslabí bezpečnost dodávek zemního plynu na unijní nebo vnitrostátní úrovni.

Není-li ukončení provozu povoleno, přijmou se ve vhodném případě náležitá kompenzační opatření.

12. Komise může vydat pokyny týkající se uplatňování tohoto článku.

13. Tento článek se nevztahuje na části zařízení LNG, které se využívají k uskladňování.

1. Provozovatelé přepravních soustav spolupracují s ostatními provozovateli přepravních soustav a provozovateli infrastruktury při koordinování údržby příslušných sítí, aby se minimalizovaly výpadky přepravních služeb poskytovaných uživatelům sítě a provozovatelům přepravních soustav v jiných oblastech.

2. Provozovatelé přepravních soustav spolupracují mezi sebou i s ostatními provozovateli infrastruktury, aby se maximalizovala technická kapacita v rámci vstupně-výstupního systému a co nejvíce minimalizovala spotřeba energie pro provoz soustavy zemního plynu.

1. Sazby nebo metodiky jejich výpočtu používané provozovateli přepravních soustav a schválené regulačními orgány podle čl. 78 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788 a rovněž sazby zveřejňované podle čl. 31 odst. 1 uvedené směrnice jsou transparentní, berou v úvahu potřebu integrity soustavy a jejího zlepšování a odrážejí skutečné náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního provozovatele sítě se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic. Sazby nebo metodiky jejich výpočtu se používají nediskriminačním způsobem.

Sazby lze rovněž určovat tržními prostředky, jako jsou aukce, pokud jsou takové prostředky a výnosy z nich plynoucí schváleny regulačním orgánem.

Sazby nebo metodiky používané k výpočtu sazeb usnadňují účinné obchodování se zemním plynem a hospodářskou soutěž a současně zabraňují křížovému subvencování mezi uživateli sítě a poskytují pobídky k investicím a k zachování nebo vytváření interoperability přepravních soustav.

Sazby pro uživatele sítě nesmějí být diskriminační a stanoví se odděleně pro jednotlivé vstupní body do přepravní soustavy nebo jednotlivé výstupní body z ní. Mechanismy přidělování nákladů a metodiku stanovování sazeb, pokud jde o vstupní body a výstupní body, schvalují regulační orgány. Regulační orgány zajistí, aby nebyly síťové sazby vypočítávány na základě smluvních tras.

2. Sazby za přístup k síti nesmí omezit likviditu trhu ani narušit přeshraniční obchod mezi různými přepravními soustavami. Aniž je dotčen čl. 78 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788 usilují provozovatelé přepravních soustav v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány aktivně o sblížení struktur sazeb a zásad ukládání poplatků, pokud by rozdíly ve struktuře sazeb narušovaly obchod napříč přepravními soustavami.

3. U přepravních a distribučních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech z podzemních zařízení pro skladování zemního plynu, ve výstupních bodech do nich a ve vstupních bodech ze zařízení LNG může regulační orgán do 31. prosince 2025 uplatnit slevu ve výši až 100 %, nejsou-li taková zařízení pro skladování nebo taková zařízení LNG připojena k více než jedné přepravní nebo distribuční soustavě a využívána jako konkurent propojovacího bodu, a to pouze v příslušném rozsahu.

Od 1. ledna 2026 může regulační orgán u přepravních a distribučních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech z podzemních zařízení pro skladování zemního plynu a ve výstupních bodech do nich a ve vstupních bodech ze zařízení LNG uplatnit slevu až do výše 100 % za účelem zvýšení bezpečnosti dodávek. Regulační orgán přezkoumá tuto slevu ze sazeb a její příspěvek k bezpečnosti dodávek během každého regulačního období v rámci pravidelných konzultací prováděných podle kodexu sítě přijatého podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. d).

4. Regulační orgány mohou sloučit sousední vstupně-výstupní systémy s cílem umožnit úplnou nebo částečnou regionální integraci v případech, kdy mohou být v propojovacích bodech mezi dotčenými vstupně-výstupními systémy zrušeny sazby. V návaznosti na veřejné konzultace vedené regulačními orgány nebo provozovateli přepravních soustav, mohou regulační orgány schválit společnou sazbu a účinný vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přepravních soustav sloužící k přerozdělování nákladů z důvodu zrušených propojovacích bodů.

5. Členské státy s více než jedním propojeným vstupně-výstupním systémem nebo více než jedním provozovatelem sítě v rámci jednoho vstupně-výstupního systému mohou zavést jednotnou síťovou sazbu s cílem vytvořit rovné podmínky pro uživatele sítě za předpokladu, že byl schválen plán rozvoje sítě a zaveden vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli sítí.

1. Při stanovování sazeb se uplatní sleva pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn na:

Na příslušné sazby založené na kapacitě se sleva podle prvního pododstavce písm. a) stanoví na 100 % za účelem zvýšení vtláčení plynu z obnovitelných zdrojů a na 75 % v případě nízkouhlíkového plynu.

Sleva podle prvního pododstavce písm. b) se stanoví na 100 % v členských státech, v nichž byl poprvé do soustavy vtláčen plyn z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkový plyn.

2. Podrobnosti o slevách poskytnutých v souladu s odstavcem 1 tohoto článku mohou být stanoveny v kodexu sítě pro struktury sazeb podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. d).

3. Do 5. srpna 2029 a poté každých pět let Komise znovu přezkoumá úrovně slev stanovené v odstavcích 1 až 4. Komise vydá zprávu obsahující přehled o provádění slev a posoudí, zda je úroveň těchto slev s ohledem na nejnovější vývoj na trhu stále přiměřená. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem změny tohoto nařízení úpravou úrovní slev stanovených v odstavcích 1 a 4 tohoto článku.

4. Od 5. srpna 2025 získají uživatelé sítě od provozovatele přepravní soustavy slevu ve výši 100 % ze sazby založené na kapacitě v propojovacích bodech mezi členskými státy pro plyn z obnovitelných zdrojů a 75 % pro nízkouhlíkový plyn, a to poté, co dotčenému provozovateli přepravní soustavy poskytnou doklad o udržitelnosti na základě platného certifikátu o udržitelnosti pro plyn z obnovitelných zdrojů podle článků 29 a 30 směrnice (EU) 2018/2001 a registrovaného v databázi Unie uvedené v článku 31a této směrnice a pro nízkouhlíkový plyn na základě platného certifikátu získaného podle článku 9 směrnice (EU) 2024/1788.

Pokud jde o slevy uvedené v prvním pododstavci:

5. Odchylně od odstavců 1 a 4 tohoto článku se mohou regulační orgány rozhodnout neuplatňovat slevy nebo stanovit slevy nižší, než jsou slevy stanovené v odstavcích 1 a 4 tohoto článku, pokud je tato odchylka v souladu s obecnými zásadami pro sazby uvedenými v článku 17, a zejména se zásadou zohlednění nákladů, je-li splněno jedno z těchto kritérií:

1. Od 5. srpna 2025 zajistí příslušný regulační orgán transparentnost metodik, parametrů a hodnot používaných ke stanovení povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav. Regulační orgán zveřejní informace uvedené v příloze I, nebo požádá o zveřejnění příslušným provozovatelem přepravní soustavy s výhradou ochrany údajů, které příslušný regulační orgán považuje za citlivé z obchodního hlediska. Tyto informace se zpřístupní ve volně přístupném, stahovatelném a needitovatelném formátu a pokud možno v jednom nebo více běžně srozumitelných jazycích.

2. Náklady provozovatele přepravní soustavy podléhají srovnání efektivnosti mezi provozovateli přepravních soustav. Toto srovnání efektivnosti provede agentura ACER. Do 5. srpna 2027 a poté každé čtyři roky zveřejní agentura ACER studii srovnávající nákladovou efektivnost provozovatelů přepravních soustav, s výhradou ochrany údajů, které agentura ACER považuje za citlivé z obchodního hlediska. Příslušné regulační orgány a provozovatelé přepravních soustav poskytnou agentuře ACER pro toto srovnání všechny nezbytné údaje. Při pravidelném stanovování povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav zohlední příslušné regulační orgány toto srovnání a vnitrostátní situaci.

3. Příslušné regulační orgány posoudí dlouhodobý vývoj přepravních sazeb na základě očekávaných změn jejich povolených nebo cílových výnosů a poptávky po zemním plynu v příslušném regulačním období, a pokud je to možné, do roku 2050. Za účelem provedení tohoto posouzení uvede regulační orgán informace o strategii popsané v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu a scénáře, na nichž je založen desetiletý plán rozvoje sítě vypracovaný v souladu s článkem 55 směrnice (EU) 2024/1788.

1. Provozovatelé přepravních soustav zajistí pevnou kapacitu pro přístup zařízení pro výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu připojených k jejich síti. Za tímto účelem provozovatelé přepravních soustav ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav vypracují postupy a opatření, včetně investic, aby zajistili zpětný tok z distribuční sítě do přepravní sítě. Významné investice se zohlední v desetiletém plánu rozvoje sítě podle čl. 55 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2024/1788.

2. Odstavcem 1 není dotčena možnost provozovatelů přepravních soustav vyvíjet alternativy k investicím do zpětného toku, jako jsou řešení inteligentních sítí nebo připojení k jiným provozovatelům sítí, včetně přímého připojení zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu k přepravní síti. Pevný přístup ke kapacitám může být omezen na nabízení kapacit s provozními omezeními, aby byla zajištěna bezpečnost infrastruktury a hospodářská efektivita. Regulační orgán zodpovídá za přezkum a schvalování podmínek pro podmíněnou kapacitu provozovatelů přepravních soustav a zajistí, aby byla veškerá omezení pevné kapacity nebo provozní omezení zaváděna provozovateli přepravní soustavy na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nese náklady spojené se zajištěním pevné kapacity, neplatí žádná omezení.

1. Provozovatelé přepravních soustav spolupracují, aby se zabránilo omezením přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě plynu v propojovacích bodech mezi členskými státy. Provozovatelé přepravních soustav při své spolupráci zohlední charakteristiky zařízení konečných zákazníků odebírajících zemní plyn.

Tento článek se nepoužije na příměsi vodíku, u nichž obsah vodíku přimíchávaného v rámci soustavy zemního plynu přesahuje 2 % objemově.

2. Členské státy zajistí, aby rozdílné technické specifikace, včetně parametrů kvality plynu, jako je obsah kyslíku a příměs vodíku v soustavě zemního plynu, nebyly využívány k omezování přeshraničních toků zemního plynu. Kromě toho členské státy zajistí, aby příměsi vodíku v rámci soustavy zemního plynu splňovaly technické specifikace přijatelné pro zákazníky.

3. Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nemohou omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě plynu v rámci standardního provozu zabránit, neprodleně o tom informují dotčené regulační orgány. Poskytnuté informace zahrnují popis a odůvodnění opatření, která již provozovatelé přepravních soustav podnikli.

4. Dotčené regulační orgány se do šesti měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 3 společně dohodnou, zda omezení uznají.

5. Pokud jde o omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v příměsi vodíku v soustavě zemního plynu, která jsou uznána podle odstavce 4, provozovatelé přepravních soustav akceptují toky zemního plynu s obsahem vodíku v propojovacích bodech mezi členskými státy v soustavě zemního plynu, s výhradou odstavců 6 až 13 a po dokončení postupu stanoveného v těchto odstavcích.

6. Pokud dotčené regulační orgány uznají omezení podle odstavce 4, požádají dotčené provozovatele přepravních soustav, aby do dvanácti měsíců od data uznání omezení podle uvedeného odstavce provedli v následujícím sledu tato opatření:

7. Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nedosáhnou dohody umožňující předložit společný návrh podle odst. 6 písm. e), každý provozovatel přepravní soustavy o tom neprodleně informuje svůj regulační orgán.

8. Dotčené regulační orgány v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 přijmou do šesti měsíců ode dne, kdy obdržely informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku, společné koordinované rozhodnutí o zrušení uznaného omezení, přičemž zohlední analýzu nákladů a přínosů vypracovanou dotčenými provozovateli přepravních soustav a výsledky veřejné konzultace provedené podle odst. 6 písm. d) tohoto článku.

9. Odchylně od odstavce 8 tohoto článku mohou dotčené regulační orgány v případě omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v příměsi vodíku v rámci soustavy zemního plynu společně prohlásit, že by neměla být přijata žádná další opatření k odstranění těchto omezení. Společné koordinované rozhodnutí podle čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 se přijme do šesti měsíců ode dne, kdy regulační orgány obdržely informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku, a zohlední analýzu nákladů a přínosů a výsledky veřejné konzultace vedené podle odst. 6 písm. d) tohoto článku. Dotčené regulační orgány každé čtyři roky přezkoumají rozhodnutí o zachování uznaného omezení podle tohoto odstavce.

10. Společné koordinované rozhodnutí dotčených regulačních orgánů uvedené v odstavci 8 zahrnuje rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel přepravní soustavy v rámci provedení dohodnutého řešení, a o jejich promítnutí do povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav, přičemž se přihlédne k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům řešení v dotčených členských státech a jeho důsledkům z hlediska sazeb.

11. Agentura ACER může regulačním orgánům poskytnout doporučení ohledně podrobností rozhodnutí o přidělení nákladů uvedeného v odstavci 10.

12. Pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody uvedené v odstavci 4 tohoto článku, rozhodne o omezení agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942. Pokud agentura ACER omezení uzná, vyzve dotčené provozovatele přepravních soustav, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření stanovená v odstavci 6 tohoto článku.

13. Pokud dotčené regulační orgány nemohou přijmout společné koordinované rozhodnutí podle odstavců 8 a 10 tohoto článku, rozhodne agentura ACER v souladu s postupem stanoveným v čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 o řešení týkajícím se odstranění uznaného omezení a o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel přepravní soustavy v rámci provedení dohodnutého řešení, nebo o konstatování, že nemají být přijata žádná další opatření, podle odstavce 9 tohoto článku. Agentura ACER každé čtyři roky přezkoumá rozhodnutí o zachování uznaného omezení přijaté podle tohoto odstavce.

14. Další podrobnosti potřebné k provedení tohoto článku včetně podrobností o analýze nákladů a přínosů se stanoví v kodexu sítě vypracovaném podle čl. 71 odst. 2 tohoto nařízení.

1. Komise může přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro usnadnění nákladově efektivního začlenění velkých objemů biometanu do stávající soustavy zemního plynu, a to i v přeshraničních propojovacích bodech, nebo může tyto specifikace stanovit v kodexu sítě podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), pokud:

2. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví společné specifikace uvedené v odstavci 1, Komise shromáždí postoje příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle relevantních odvětvových právních předpisů Unie a řádně konzultuje se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty. Na základě této konzultace připraví Komise návrh prováděcího aktu.

3. Pro postupy, které jsou v souladu se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, platí předpoklad shody s požadavky stanovenými v prováděcích aktech přijatých podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

4. Pokud je harmonizovaná norma přijata evropskou normalizační organizací a předložena Komisi za účelem toho, aby byl odkaz na ni zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Poté, co je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizovanou normu, zruší Komise prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo jejich části, které se vztahují na tytéž požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

5. Při stanovování společných specifikací podle tohoto článku Komise v nejvyšší možné míře zohlední bezpečnostní požadavky nezbytné pro bezpečný provoz soustavy zemního plynu, zejména pokud jde o bezpečný provoz zařízení pro skladování zemního plynu v celé Unii.

1. Síť ENTSO pro zemní plyn z vlastního podnětu nebo na základě odůvodněné žádosti Komise nebo agentury ACER zveřejní a předloží Komisi a agentuře ACER jakýkoli návrh na změnu stanov sítě ENTSO pro zemní plyn, návrh seznamu jejích členů nebo návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s jinými zúčastněnými subjekty.

2. Do čtyř měsíců od obdržení dokumentů uvedených v odstavci 1 a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele systému včetně jeho zákazníků, poskytne agentura ACER Komisi stanovisko k návrhu na změnu stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu sítě ENTSO pro zemní plyn.

3. Komise vydá své stanovisko k návrhu na změnu stanov, seznamu členů a jednacího řádu sítě ENTSO pro zemní plyn, v němž zohlední stanovisko agentury ACER uvedené v odstavci 2, a to do tří měsíců od obdržení dotčeného stanoviska.

4. Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise přijme síť ENTSO pro zemní plyn své revidované stanovy a jednací řád a zveřejní je.

1. Síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise v souladu s čl. 71 odst. 9 kodexy sítě pro oblasti uvedené v čl. 71 odst. 1 a 2.

Kodex sítě uvedený v čl. 71 odst. 2 prvním pododstavci písm. d) se vypracuje společně se sítí ENNOH.

2. Za účelem dosažení cílů uvedených v článku 24 může síť ENTSO pro zemní plyn vypracovat kodexy sítě pro oblasti uvedené v čl. 71 odst. 1 a 2, pokud se tyto kodexy netýkají oblastí, na něž se vztahuje žádost Komise. Tyto kodexy sítě jsou předkládány agentuře ACER, která k nim vydá stanovisko. Síť ENTSO pro zemní plyn k tomuto stanovisku náležitě přihlédne.

3. Síť ENTSO pro zemní plyn přijímá:

Zpráva o sledování kvality plynu uvedená v prvním pododstavci písm. h) rovněž zahrnuje vývoj oblastí uvedených ve zmíněném písmenu, je-li to relevantní pro distribuční síť, a to na základě informací poskytnutých Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“) zřízeným podle čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).);

4. Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost soustavy zemního plynu z hlediska stávajících dodávek zemního plynu a plánované poptávky po zemním plynu, a to na období následujících pěti let i na období od pěti do deseti let od data vypracování tohoto výhledu. Tento výhled přiměřenosti dodávek v Evropě vychází z vnitrostátních výhledů dodávek vypracovaných jednotlivými provozovateli přepravních soustav. Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě konkrétně stanoví sledování pokroku v roční výrobě udržitelného biometanu.

Pokud jak evropský výhled přiměřenosti dodávek, tak konečné aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu ukáží, že roční produkce dostatečně neroste nebo že spotřeba zemního plynu vzhledem k dostupnému potenciálu dostatečně neklesá, může Komise vydat členským státům doporučení podle článku 34 nařízení (EU) 2018/1999, je-li to nezbytné k dosažení cílů energetické unie.

Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, včetně vodíkových sítí, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti dodávek v Evropě a posouzení odolnosti soustavy. Tento plán prosazuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“ a integraci energetických systémů;

5. Roční pracovní program uvedený v odst. 3 písm. e) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a seznam činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v průběhu daného roku realizovány, a orientační časový harmonogram.

6. Aniž je dotčeno právo členských států zavést vnitrostátní kodexy pro otázky, jež se nedotýkají přeshraničního obchodu, vypracují se kodexy sítě pro otázky přeshraničních sítí a integrace trhů.

7. Síť ENTSO pro zemní plyn sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 71 odst. 13 nebo článkem 74 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit integraci trhu. Síť ENTSO pro zemní plyn oznámí svá zjištění agentuře ACER a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 3 písm. f) tohoto článku.

8. Síť ENTSO pro zemní plyn poskytuje agentuře ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 27 odst. 1.

9. Agentura ACER posuzuje národní desetileté plány rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Zjistí-li agentura ACER mezi desetiletým plánem rozvoje sítě některého členského státu a plánem rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí náležitým způsobem upravit tento národní plán rozvoje sítě nebo plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Pokud je takový národní desetiletý plán rozvoje sítě vypracován v souladu s článkem 55 směrnice (EU) 2024/1788 agentura ACER příslušnému regulačnímu orgánu doporučí, aby ho upravil v souladu s čl. 55 odst. 5 uvedené směrnice a informoval o tom Komisi.

10. Síť ENTSO pro zemní plyn poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 74.

11. Síť ENTSO pro zemní plyn spolupracuje s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“) a se sítí ENNOH.

1. Agentura ACER sleduje sítě plnění úkolů sítě ENTSO pro zemní plyn uvedených v čl. 26 odst. 1, 2 a 3 a informuje o svých zjištěních Komisi.

Agentura ACER sleduje, jak síť ENTSO pro zemní plyn provádí kodexy sítě vypracované podle čl. 26 odst. 2 a kodexy sítě, které byly vypracovány v souladu s čl. 71 odst. 1 až 12, které však nebyly přijaty Komisí podle čl. 71 odst. 13. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn neprovede některý z těchto kodexů sítě, agentura ACER požádá síť ENTSO pro zemní plyn o řádně odůvodněné vysvětlení, proč kodex neprovedla.

Agentura ACER sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s články 70, 71, 73 a 74 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu a energetického systému, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a řádné fungování trhu, a informuje o nich Komisi.

2. Síť ENTSO pro zemní plyn předkládá agentuře návrh desetiletého plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech a dalších dokumentů uvedených v čl. 26 odst. 3, aby k nim agentura ACER vydala stanovisko.

Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura ACER síti ENTSO pro zemní plyn a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii předložený sítí ENTSO pro zemní plyn nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím stranám. Síť ENTSO pro zemní plyn stanovisko a doporučení agentury ACER řádně zohlední.

1. Při vypracovávání kodexů sítě, návrhu plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii a ročního pracovního programu podle čl. 26 odst. 1, 2 a 3 vede síť ENTSO pro zemní plyn otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné veřejné konzultace v souladu s jednacím řádem uvedeným v čl. 25 odst. 1 se všemi příslušnými účastníky trhu a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace zahrnují regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele sítě, včetně zákazníků, provozovatele distribuční soustavy, včetně příslušných odvětvových sdružení, odborných subjektů a platforem zúčastněných subjektů. Síť ENTSO pro zemní plyn zveřejní návrhy kodexů sítě, plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii a ročního pracovního programu, aby se k nim mohly zúčastněné strany vyjádřit, přičemž jim poskytne dostatek času na účinnou účast na konzultačním procesu. Účelem uvedené konzultace je to, aby byly v rámci rozhodovacího procesu zjištěny názory a návrhy relevantních zúčastněných stran.

2. Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3. Před přijetím ročního pracovního programu a kodexů sítě uvedených v čl. 26 odst. 1, 2 a 3 uvede síť ENTSO pro zemní plyn, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

1. S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 26 odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přepravních soustav regionální spolupráci v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn.

2. Provozovatelé přepravních soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity prostřednictvím nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování a integraci mechanismů vyrovnávání.

3. V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením definice zeměpisné oblasti, na kterou se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, a to s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti.

Za účelem vypracování aktů v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci Komise konzultuje agenturu ACER a síť ENTSO pro zemní plyn.

Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii zejména:

1. Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné údaje o kapacitě a nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.

2. Provozovatelé přepravních soustav nebo příslušné regulační orgány zveřejňují přiměřené a dostatečně podrobné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili efektivní využívání sítě pro zemní plyn.

3. U poskytovaných služeb každý provozovatel přepravní soustavy pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje pro všechny významné body, včetně vstupních a výstupních bodů, číselné údaje o technické, smluvní a dostupné kapacitě v souladu s rámcovými pokyny stanovenými v příloze I.

4. Významné body v přepravní soustavě, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli sítě.

5. Provozovatelé přepravních soustav vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

6. Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce vycházející z nominací a přidělování, výhledů a realizovaných toků do soustavy a z ní. Regulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovateli přepravní soustavy.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují přijatá opatření, jakož i náklady a výnosy vzniklé při vyrovnávání soustavy.

Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přepravních soustav údaje podle tohoto článku.

7. Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné informace o kvalitě zemního plynu přepravovaného v jejich sítích, které by mohly mít dopad na uživatele sítě, a to podle článků 16 a 17 nařízení Komise (EU) 2015/703.

1. Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatel zařízení pro skladování vodíku zveřejní podrobné údaje o všech nabízených službách a relevantních uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů potřebují k získání účinného přístupu k zařízením LNG, zařízením pro skladování zemního plynu, zařízením pro skladování vodíku a k vodíkovým terminálům. Regulační orgány mohou tyto provozovatele požádat, aby zveřejnili veškeré další relevantní informace pro uživatele soustavy.

2. Provozovatelé zařízení LNG poskytnou uživatelsky přívětivé nástroje pro výpočet sazeb za dostupné služby.

3. U poskytovaných služeb provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňují číselné informace o smluvní a dostupné kapacitě zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů.

4. Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku zveřejní informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

5. Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku zveřejní množství zemního plynu nebo vodíku v každém zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkovém terminálu, nebo ve skupině skladovacích zařízení, pokud to odpovídá způsobu, jakým je zajišťován přístup pro uživatele sítě, vtláčení a těžby a dostupnou kapacitu zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkovém terminálu, včetně zařízení, k nimž třetí strany nemají přístup. Tyto informace se rovněž sdělují provozovatelům přepravních soustav nebo provozovateli vodíkové sítě v případě zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů, kteří je zveřejňují v souhrnné podobě pro soustavu nebo podsoustavu, jež jsou vymezeny podle příslušných bodů. Tyto informace se aktualizují alespoň jednou denně.

Pokud je uživatel zařízení pro skladování zemního plynu nebo zařízení pro skladování vodíku jeho jediným uživatelem, může předložit regulačnímu orgánu odůvodněnou žádost o důvěrné zpracování údajů uvedených v prvním pododstavci. Pokud regulační orgán dospěje k závěru, že tato žádost je odůvodněná, zejména s ohledem na nutnost zajistit rovnováhu mezi zájmy legitimní ochrany obchodního tajemství, jehož zpřístupnění by mohlo nepříznivě ovlivnit celkovou obchodní strategii uživatele skladovacího zařízení, s cílem vytvořit konkurenční vnitřní trhy se zemním plynem a s vodíkem, může provozovateli zařízení pro skladování zemního plynu nebo provozovateli zařízení pro skladování vodíku umožnit po dobu maximálně jednoho roku nezveřejňovat údaje uvedené v prvním pododstavci.

Druhým pododstavcem není dotčena povinnost podle prvního pododstavce s výjimkou případů, kdy jsou údaje v souhrnné podobě totožné s údaji o jednotlivých zařízeních pro skladování zemního plynu nebo vodíku, jejichž nezveřejnění schválil regulační orgán.

6. Aby byly zajištěny průhledné, objektivní a nediskriminační sazby a usnadněno účinné využívání infrastruktury, zveřejní provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku nebo příslušné regulační orgány dostatečně podrobné informace o stanovování, metodách výpočtu a struktuře sazeb za infrastrukturu s regulovaným přístupem třetích stran; zařízení LNG, jimž byla udělena výjimka podle článku 78 tohoto nařízení a článku 22 směrnice 2003/55/ES, jakož i článku 36 směrnice 2009/73/EC, a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu v rámci sjednaného režimu přístupu třetích stran zveřejní sazby za infrastrukturu, aby byla zajištěna dostatečná míra transparentnosti.

Každý z provozovatelů zařízení LNG a provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu zveřejní transparentním, souvislým a uživatelsky vstřícným způsobem informace požadované v tomto článku na jednotné evropské platformě, kterou tito provozovatelé zajišťují.

1. Provozovatelé distribučních soustav zajistí pevnou kapacitu pro přístup zařízení pro výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu připojených k jejich síti. Za tímto účelem provozovatelé distribučních soustav ve vzájemné spolupráci a ve spolupráci s provozovateli přepravních soustav vypracují postupy a opatření, včetně investic, aby zajistili zpětný tok z distribuční sítě do přepravní sítě. Významné investice do přepravní sítě pro zemní plyn vyplývající z potřeby dodatečných kapacit v distribuční síti se zohlední v desetiletém plánu rozvoje sítě v souladu s čl. 55 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2024/1788.

2. Odstavcem 1 není dotčena možnost provozovatelů distribučních soustav vyvíjet alternativy k investicím do zpětného toku, jako jsou řešení inteligentních sítí nebo připojení k jiným provozovatelům sítí. Pevný přístup ke kapacitám může být omezen na nabízení kapacit s provozními omezeními, aby byla zajištěna bezpečnost hospodářské infrastruktury a hospodářská efektivita. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení pevné kapacity nebo provozní omezení zaváděna provozovateli distribuční soustavy na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nese náklady spojené se zajištěním pevné kapacity, neplatí žádné omezení.

1. Hlavní pravidla a postupy pro subjekt EU DSO podle článku 54 nařízení (EU) 2019/943 se použijí rovněž na provozovatele distribučních soustav provozující soustavu zemního plynu a provozovatele vodíkových distribučních sítí.

2. Strategická poradní skupina uvedená ve čl. 54 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2019/943 sestává rovněž ze zástupců sdružení zastupujících provozovatele evropských distribučních soustav, kteří provozují soustavu zemního plynu, nebo provozovatele vodíkových distribučních sítí.

3. Do 5. srpna 2025 subjekt EU DSO předloží Komisi a agentuře ACER návrh aktualizovaných stanov včetně kodexu chování, seznam registrovaných členů, návrh aktualizovaného jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace se sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty, a návrh aktualizovaných finančních pravidel.

Návrh aktualizovaného jednacího řádu subjektu EU DSO zajistí spravedlivé a vyvážené zastoupení všech zúčastněných provozovatelů distribučních soustav, včetně těch, kteří vlastní nebo provozují soustavy zemního plynu, a provozovatelů vodíkových distribučních sítí.

4. Do čtyř měsíců od obdržení dokumentů předložených podle odstavce 3 poskytne agentura ACER po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele distribuční soustavy, včetně zákazníků, své stanovisko Komisi.

5. Do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury ACER vydá Komise stanovisko k dokumentům předloženým podle odstavce 3, v němž stanovisko ACER podle odstavce 4 zohlední.

6. Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise provozovatelé distribučních soustav přijmou a zveřejní aktualizované stanovy subjektu EU DSO, jednací řád a finanční pravidla.

7. Dokumenty uvedené v odstavci 3 se předkládají Komisi a agentuře ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a agentura ACER mohou vydat stanovisko v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3, 4 a 5.

1. Subjekt EU DSO plní úkoly uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2019/943 a vykonává činnosti uvedené v čl. 55 odst. 2 písm. c), d) a e) uvedeného nařízení, a to i pokud jde o distribuční soustavy zemního plynu nebo vodíkové distribuční sítě.

2. Kromě úkolů uvedených v čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 se subjekt EU DSO účastní vypracovávání kodexů sítě, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a pro koordinovaný provoz přepravních a distribučních sítí podle tohoto nařízení a přispívají ke zmírnění fugitivních emisí metanu ze soustavy zemního plynu.

Při účasti na vypracovávání nových kodexů sítě podle článku 71 tohoto nařízení musí subjekt EU DSO splňovat požadavky na konzultace stanovené v článku 56 nařízení (EU) 2019/943.

3. Kromě činností uvedených v čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 subjekt EU DSO:

4. Subjekt EU DSO poskytne síti ENTSO pro zemní plyn vstupy pro účely podávání zpráv o kvalitě plynu, pokud jde o distribuční sítě, jsou-li provozovatelé distribučních soustav odpovědní za řízení kvality plynu, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 3.

5. Subjekt EU DSO poskytne síti ENNOH vstupy pro účely podávání zpráv o kvalitě vodíku přijímaných podle čl. 59 odst. 1, pokud jde o vodíkové distribuční sítě, jsou-li provozovatelé vodíkových distribučních sítí odpovědní za řízení kvality vodíku podle článku 50 směrnice (EU) 2024/1788.

1. Odchylně od článku 176 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 může Komise prostřednictvím zadávacího řízení podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 uzavřít smlouvu o nezbytných službách se subjektem nebo subjekty usazenými v Unii za účelem plnění úkolu stanoveného v článku 42 tohoto nařízení.

2. Pokud Komise vybere poskytovatele služeb, učiní tak na základě kritérií, která chrání integritu vnitřního trhu, zajišťují hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek a jsou v souladu s článkem 44. Komise určí požadavky na poskytovatele služeb v příslušných specifikacích pro nabídky.

1. Komise vybere poskytovatele služeb ze subjektů, které splňují tato kritéria způsobilosti:

2. Aniž jsou dotčeny další povinnosti náležité péče, zavedou se smluvní povinnosti mezi Komisí a poskytovateli služeb, které zajistí, že poskytovatel služeb při plnění svých úkolů v souladu s článkem 45 přímo ani nepřímo nezpřístupní žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům ani ve prospěch fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů:

3. Poskytovatel služeb nesmí být součástí vertikálně integrovaného podniku, s výjimkou subjektu odděleného v souladu s kapitolou IX směrnice (EU) 2024/1788.

1. Poskytovatel služeb organizuje úkoly spočívající v agregaci poptávky a společném nákupu zemního plynu. Poskytovatel služeb může zejména, avšak nikoli výlučně, provádět tyto činnosti:

1. Účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu je otevřena nediskriminačním způsobem plynárenským podnikům a podnikům odebírajícím zemní plyn usazeným v Unii. Tyto podniky jsou vyloučeny z účasti jako dodavatelé, výrobci a kupující, pokud:

2. Zavedou se smluvní závazky s cílem zajistit, aby žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nepřinášely prospěch ani nebyly přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, pokud:

3. Plynárenské podniky a podniky odebírající zemní plyn usazené ve smluvních stranách Energetického společenství se mohou účastnit mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu za předpokladu, že jsou zavedena nezbytná opatření nebo ujednání umožňující jejich účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu podle tohoto oddílu.

4. Plynárenské podniky a podniky odebírající zemní plyn, které se účastní agregace poptávky, mohou transparentním způsobem koordinovat prvky podmínek kupní smlouvy nebo využívat smlouvy o společném nákupu s cílem dosáhnout lepších podmínek u svých dodavatelů, pokud je to v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

5. Účastníci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu oznámí Komisi nebo případně příslušnému poskytovateli služeb tyto prvky uzavřených smluv:

6. Účastníci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, mohou Komisi nebo případně příslušnému poskytovateli služeb oznámit, že vyrovnávání a nabídková řízení nevedly k uzavření smlouvy o dodávkách.

7. Příjemce informací nahlašovaných podle odstavce 5 a 6 zajistí, aby byl přístup k důvěrným informacím přísně omezen na poskytovatele služeb a útvary Komise, pro které je přístup k těmto informacím zcela nezbytný. S těmito informacemi se zachází s náležitou důvěrností.

1. V zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států a ochrany bezpečnosti dodávek nesmí mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu do 31. prosince 2025 nabízet dodávky zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo Běloruska a dodávky LNG ze zařízení LNG, která se nacházejí v Ruské federaci nebo Bělorusku.

2. Vyloučení uvedené v odstavci 1 se vztahuje na všechny dodávky LNG pocházející z jakéhokoli zařízení LNG, které se nachází v Ruské federaci nebo Bělorusku a na dodávky zemního plynu vstupující do členských států nebo smluvních stran Energetického společenství prostřednictvím těchto vstupních bodů:

1. Od 1. ledna 2026 může Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o dočasném vyloučení zemního plynu pocházejícího ze zařízení LNG, které se nachází v Ruské federaci nebo Bělorusku, nebo dodávek LNG ze zařízení LNG, které se nachází v Ruské federaci nebo Bělorusku, z účasti v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu, pokud tato opatření:

2. S dostatečným předstihem před prvním kolem nabídkového řízení v roce 2026 Komise posoudí, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 1, aby mohla rozhodnout o opatřeních v něm uvedených. Každé takové rozhodnutí je platné po dobu nejvýše jednoho roku a v odůvodněných případech může být prodlouženo.

Komise průběžně posuzuje, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a o svých posouzeních řádně informuje Evropský parlament a Radu, včetně posouzení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

3. S ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávek do Unie mohou být opatření přijatá Komisí podle odstavce 1 zaměřena na diverzifikaci dodávek zemního plynu nebo LNG s cílem snížit závislost na ruském zemním plynu, pokud lze prokázat, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států.

4. Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 obsahují seznam:

Dodavatelé nebo producenti zemního plynu, kteří se účastní mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, poskytnou záruku souladu s článkem 47 a rozhodnutími přijatými podle odstavce 1 tohoto článku.

5. Komise přijme vhodná opatření k zajištění účinného uplatňování tohoto článku a článku 47 a může po dodavatelích nebo producentech zemního plynu, kteří se účastní mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, požadovat veškeré nezbytné informace, které jí v tomto úkolu pomohou, včetně předložení příslušných přepravních dokladů kupujícím při dodání dodávek zemního plynu, je-li to technicky proveditelné.

1. V zájmu usnadnění koordinace a výměny informací v souvislosti s mechanismem agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu je Komisi nápomocen řídící výbor.

2. Řídící výbor se skládá ze zástupců členských států a jednoho zástupce Komise. Účast členských států je dobrovolná a závisí zejména na programu zasedání řídícího výboru. Komise může pozvat zástupce smluvních stran Energetického společenství k účasti na zasedání řídícího výboru, která se týkají všech otázek společného zájmu. Zasedáním řídícího výboru předsedá Komise.

Tato zpráva zahrnuje alespoň:

1. Komise může zřídit mechanismus na podporu trhu s vodíkem, včetně prvků uvedených v odstavci 2, který má být prováděn v rámci činností Evropské vodíkové banky. Tento dobrovolný mechanismus může fungovat do 31. prosince 2029.

2. Komise může uzavřít smlouvu s příslušným poskytovatelem služeb analogicky k postupu uvedenému v článcích 43 a 44 na provedení zejména, avšak nikoli výlučně, těchto prvků:

3. Aby přispěly k cílům dekarbonizace stanoveným v tomto nařízení, mohou členské státy zajistit podporu likvidity, včetně záruk, pro vodík v rámci činností Evropské vodíkové banky a ve vhodných případech také v souladu s pravidly státní podpory.

4. Koordinaci a výměnu informací v souvislosti s mechanismem uvedeným v odstavci 1 může usnadnit příslušná koordinační skupina oddělená od skupin odborníků zabývajících se zemním plynem.

V případě vodíku se tato koordinační skupina zřídí a vykonává svou činnost v rámci činností Evropské vodíkové banky.

5. Před skončením platnosti mechanismu uvedeného v odstavci 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí fungování tohoto mechanismu. Komise v ní zejména posoudí příspěvek tohoto mechanismu k rozvoji trhu s vodíkem v Unii.

K tomuto posouzení může být případně připojen legislativní návrh na vytvoření mechanismu dobrovolné agregace poptávky a společného nákupu vodíku.

1. Účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem je otevřena nediskriminačním způsobem vodíkovým podnikům a podnikům spotřebovávajícím vodík usazeným v Unii. Tyto podniky jsou vyloučeny z účasti jako dodavatelé a odběratelé, pokud:

2. Zavedou se smluvní závazky s cílem zajistit, aby žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nepřinášely přímý či nepřímý prospěch ani nebyly přímo či nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, pokud:

3. Vodíkové podniky a podniky, které spotřebovávají vodík, usazené ve smluvních stranách Energetického společenství se mohou účastnit mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem za předpokladu, že jsou zavedena nezbytná opatření nebo ujednání umožňující jejich účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem podle tohoto článku a článků 52 a 54.

1. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o dočasném vyloučení nabídek na dodávání vodíku, který pochází z Ruské federace nebo Běloruska, z účasti na shromažďování v rámci mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu, pokud tato opatření:

2. S dostatečným předstihem před prvním kolem shromažďování nabídek Komise posoudí, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 1, aby mohla rozhodnout o opatřeních v něm uvedených. Každé takové rozhodnutí je platné po dobu nejvýše jednoho roku a v odůvodněných případech může být prodlouženo.

Komise průběžně posuzuje, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a o svých posouzeních řádně informuje Evropský parlament a Radu, včetně posouzení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

3. Komise přijme vhodná opatření k zajištění účinného uplatňování tohoto článku.

1. Provozovatelé vodíkových přepravních sítí spolupracují, aby zabránili omezením přeshraničních toků vodíku v důsledku rozdílů v jeho kvalitě, tak aby splnili požadavky na kvalitu různých konečných použití v souladu s platnými normami kvality vodíku.

2. Pokud dotčení provozovatelé vodíkových přepravních sítí nemohou omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku v rámci standardního provozu zabránit, neprodleně o tom informují dotčené regulační orgány. Poskytnuté informace zahrnují popis a odůvodnění opatření, která již provozovatelé vodíkových přepravních sítí podnikli.

3. Dotčené regulační orgány se do šesti měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 2 společně dohodnou, zda omezení uznají.

4. Pokud dotčené regulační orgány uznají omezení podle odstavce 3, vyzvou dotčené provozovatele vodíkových přepravních sítí, aby do dvanácti měsíců od data uznání omezení podle uvedeného odstavce provedli v uvedeném sledu tato opatření:

5. Pokud dotčení provozovatelé vodíkových přepravních sítí nedosáhnou dohody umožňující předložit společný návrh podle odst. 4 písm. e), každý provozovatel vodíkové přepravní sítě o tom neprodleně informuje svůj regulační orgán.

6. Dotčené regulační orgány v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 přijmou do šesti měsíců ode dne, kdy obdržely informace uvedené v odstavci 5 tohoto článku, společné koordinované rozhodnutí o zrušení uznaného omezení, přičemž zohlední analýzu nákladů a přínosů vypracovanou dotčenými provozovateli vodíkových přepravních sítí a výsledky veřejné konzultace provedené podle odst. 4 písm. d) tohoto článku.

7. Společné koordinované rozhodnutí dotčených regulačních orgánů podle odstavce 6 zahrnuje rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel vodíkové přepravní sítě v rámci provedení dohodnutého řešení, a o jejich promítnutí do sazeb po 1. lednu 2033, přičemž se přihlédne k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům řešení v dotčených členských státech.

8. Agentura ACER může regulačním orgánům poskytnout doporučení ohledně podrobností rozhodnutí o přidělení nákladů uvedeného v odstavci 7.

9. Pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody uvedené v odstavci 3 tohoto článku, rozhodne o omezení agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942. Pokud agentura ACER omezení uzná, vyzve dotčené provozovatele vodíkových přepravních sítí, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření stanovená v odstavci 4 tohoto článku.

10. Pokud dotčené regulační orgány nejsou schopny přijmout společné koordinované rozhodnutí uvedené v odstavcích 6 a 7 tohoto článku, rozhodne o řešení týkajícím se zrušení uznaného omezení a o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel vodíkové přepravní sítě v rámci provedení dohodnutého řešení, agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942.

11. Další podrobnosti nezbytné k provedení tohoto článku, včetně podrobností o společné závazné specifikaci kvality vodíku pro přeshraniční propojovací vedení, analýz nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku, pravidel pro interoperabilitu přeshraniční vodíkové infrastruktury, a dále o propojovacích dohodách, jednotkách, předávání údajů, komunikaci a poskytování informací mezi příslušnými účastníky trhu jsou stanoveny v kodexu sítě vypracovaném podle čl. 72 odst. 1 písm. b).

1. Provozovatelé vodíkových přepravních sítí spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) s cílem podpořit rozvoj a řádné fungování vnitřního trhu s vodíkem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla evropská vodíková přepravní síť optimálně řízena, její provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.

2. Síť ENNOH úzce spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn při určování synergií a podpoře integrace soustavy napříč nosiči energie s cílem usnadnit celkovou účinnost energetického systému.

3. Síť ENNOH se skládá z provozovatelů vodíkových přepravních sítí certifikovaných podle článku 71 směrnice (EU) 2024/1788.

Provozovatelé vodíkových přepravních sítí jsou způsobilí stát se členem sítě ENNOH od zahájení certifikačního postupu prováděného regulačním orgánem pod podmínkou:

Pokud do 24 měsíců od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH nebylo přijato konečné rozhodnutí o certifikaci uvedené v druhém pododstavci písm. a) nebo pokud do čtyř let od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH nebylo přijato konečné rozhodnutí o investici uvedené v druhém pododstavci písm. b), členství provozovatele vodíkové přepravní sítě v síti ENNOH zanikne.

4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku je provozovatel vodíkové přepravní sítě, který využívá výjimku z článku 68 směrnice (EU) 2024/1788, způsobilý stát se výjimečně členem sítě ENNOH, za předpokladu, že je usazen v členském státě, v němž není členem sítě ENNOH žádný jiný provozovatel vodíkové přepravní sítě podle odstavce 3 tohoto článku. Členské státy mohou jmenovat takového provozovatele vodíkové přepravní sítě a každé takové jmenování předloží síti ENNOH, Komisi a agentuře ACER. Členské státy mohou takové jmenování kdykoli odvolat. Pokud provozovatel vodíkové přepravní sítě nepřijal konečné rozhodnutí o investici do projektu vodíkové infrastruktury do čtyř let od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH, skončí členství tohoto provozovatele v síti ENNOH.

5. Členské státy, které neurčily provozovatele vodíkové přepravní sítě, ale které plánují rozvoj vodíkové přepravní sítě v souladu se svými integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, mohou jmenovat subjekt jako přidruženého partnera v rámci sítě ENNOH. Dotčený členský stát předloží návrh na jmenování podle tohoto odstavce síti ENNOH, Komisi a agentuře ACER. Dotčený členský stát může takové jmenování kdykoli odvolat. Toto jmenování pozbývá platnosti, jakmile se provozovatel vodíkové přepravní sítě usazený v dotčeném členském státě stane členem sítě ENNOH.

6. Při výkonu svých funkcí podle práva Unie jedná síť ENNOH v zájmu vytvoření řádně fungujícího a integrovaného vnitřního trhu s vodíkem a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky, zejména přispěním k účinné integraci vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti při zachování bezpečnosti vodíkové soustavy. Síť ENNOH musí disponovat náležitými lidskými a finančními zdroji k plnění svých úkolů.

7. Do 1. září 2024 předloží provozovatelé vodíkových přepravních sítí Komisi a agentuře ACER návrh stanov sítě ENNOH, která se má zřídit, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace se zúčastněnými subjekty.

8. Provozovatelé vodíkových přepravních sítí předloží Komisi a agentuře ACER veškeré návrhy změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu sítě ENNOH.

9. Do čtyř měsíců od obdržení návrhů uvedených v odstavci 7 a návrhů změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu uvedených v odstavci 8 k nim agentura ACER po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele vodíkové soustavy včetně zákazníků, poskytne stanovisko Komisi.

10. Do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska agentury ACER uvedeného v odstavci 9 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhům a návrhu změn stanov, seznamu členů a jednacího řádu, v němž stanovisko poskytnuté agenturou ACER zohlední.

11. Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise provozovatelé vodíkových přepravních sítí stanovy, seznam členů a jednací řád sítě ENNOH přijmou a zveřejní je.

12. Dokumenty uvedené v odstavci 7 se předkládají Komisi a agentuře ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost Komise nebo agentury ACER. Komise a agentura ACER vydají svá stanoviska v souladu s odstavci 9, 10 a 11.

1. Síť ENNOH plní tyto úkoly:

2. Síť ENNOH sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s články 72, 73 a 74 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit rozvoj a integraci trhu s vodíkem. Síť ENNOH oznámí svá zjištění agentuře ACER a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 1 písm. h) tohoto článku.

3. Síť ENNOH zveřejňuje zápisy ze schůzí svého shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

4. Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. g) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu vodíkové sítě a seznam činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v průběhu daného roku realizovány, a orientační časový harmonogram.

5. Síť ENNOH poskytuje agentuře ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle článku 64. Aby mohla síť ENNOH tento požadavek splnit, poskytnou jí provozovatelé vodíkových přepravních sítí veškeré potřebné informace.

6. Síť ENNOH poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 74.

1. Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii zahrnuje vytváření modelů integrované vodíkové sítě, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.

Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii zejména:

2. Agentura ACER poskytuje v relevantních případech stanoviska k vnitrostátním plánům rozvoje vodíkové přepravní sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii. Zjistí-li agentura ACER mezi vnitrostátním plánem rozvoje vodíkové přepravní sítě a plánem rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí některý z nich náležitým způsobem upravit.

3. Síť ENNOH při vytváření plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn, a to zejména na vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři a vzájemně propojeného modelu trhu s energií a energetických sítí, který zahrne infrastrukturu pro přenos elektřiny, přepravu zemního plynu a dopravu vodíku, jakož i skladování zemního plynu, skladování vodíku, LNG a vodíkové terminály a elektrolyzéry uvedené v článku 11 nařízení (EU) 2022/869, scénářů pro desetileté plány rozvoje sítě uvedených v článku 12 uvedeného nařízení a zjišťování nedostatků v infrastruktuře uvedeném v článku 13 uvedeného nařízení.

1. Během přechodného období do 1. ledna 2027 síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje s plným zapojením provozovatelů vodíkových přepravních sítí a společně se sítí ENNOH, jakmile bude zřízena, plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2026. Tento plán se skládá ze dvou samostatných kapitol, jedné pro vodík a jedné pro zemní plyn. Síť ENTSO pro zemní plyn neprodleně předá síti ENNOH veškeré informace, včetně údajů a analýz, které shromáždila během přípravy plánů rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii do 1. ledna 2027.

2. Síť ENNOH vypracuje plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii do roku 2028 podle tohoto článku a článku 60.

3. Síť ENNOH spolupracuje úzce se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn na vypracování integrovaných plánů rozvoje sítě pro celou Unii podle článků 32 a 60 tohoto nařízení a článku 30 nařízení (EU) 2019/943. Tato spolupráce zahrnuje zejména tyto činnosti:

1. Při vypracovávání návrhů vyplývajících z úkolů uvedených v článku 59 vede síť ENNOH v rané fázi a v souladu s jednacím řádem podle článku 57 otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé veřejné konzultace se všemi příslušnými účastníky trhu, a zejména s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty. Konzultace se zaměří na zjištění názorů a návrhů všech relevantních zúčastněných subjektů v rozhodovacím procesu a před konečným přijetím návrhu zohlední připomínky těchto subjektů. Tyto konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, výrobce, uživatele sítě včetně zákazníků, odborné subjekty a platformy zúčastněných subjektů.

2. Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3. Před přijetím návrhů podle článku 59 uvede síť ENNOH, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

1. Agentura ACER sleduje plnění úkolů sítě ENNOH uvedených v článku 59 a informuje o svých zjištěních Komisi.

2. Agentura ACER sleduje, jak síť ENNOH provádí kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté Komisí v souladu s články 72, 73 a 74. Pokud síť ENNOH neprovede některý z těchto kodexů sítě nebo rámcových pokynů, agentura ACER požádá síť ENNOH o řádně odůvodněné vysvětlení, proč jej neprovedla. Agentura ACER sdělí toto vysvětlení Komisi a vydá k němu své stanovisko.

3. Síť ENNOH předkládá agentuře ACER návrh plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech, a další dokumenty uvedené v článku 59, aby k nim agentura vydala stanovisko.

Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura ACER síti ENNOH a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii předložené sítí ENNOH nepřispívají k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu nebo nezajišťují dostatečnou úroveň přeshraničního propojení. Síť ENNOH stanovisko a doporučení agentury ACER řádně zohlední.

1. S cílem přispět k úkolům uvedeným v článku 59 navazují provozovatelé vodíkových přepravních sítí regionální spolupráci v rámci sítě ENNOH.

2. Provozovatelé vodíkových přepravních sítí podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a zajišťují interoperabilitu propojené vodíkové soustavy Unie za účelem usnadnění obchodní a provozní spolupráce mezi provozovateli sousedních vodíkových přepravních sítí.

1. Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní podrobné údaje o nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé vodíkové sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.

2. Provozovatelé vodíkových sítí nebo příslušné regulační orgány zveřejňují od 1. ledna 2031 úplné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili účinné využívání vodíkové sítě.

3. Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují podrobné informace o kvalitě vodíku přepravovaného jejich sítěmi, což může mít dopad na uživatele sítě.

4. Významné body ve vodíkové síti, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli vodíkové sítě.

5. Provozovatelé vodíkových sítí vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

6. Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce, včetně pravidelných výhledů a zaznamenaných informací. Regulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovateli vodíkových sítí.

7. Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům vodíkových sítí údaje podle tohoto článku.

8. Další podrobnosti nezbytné k zavedení požadavků na transparentnost provozovatelů vodíkových sítí, včetně dalších podrobností o obsahu, četnosti a formě poskytování informací provozovateli vodíkových sítí jsou stanoveny v kodexu sítě vypracovaném v souladu s čl. 72 odst. 2.

1. Komise může stanovit společné specifikace v kodexu sítě podle čl. 72 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení nebo může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví společné specifikace pro požadavky podle článku 50 směrnice (EU) 2024/1788, pokud:

2. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví společné specifikace uvedené v odstavci 1, Komise shromáždí postoje příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle relevantních odvětvových právních předpisů Unie a řádně konzultuje se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty. Na základě této konzultace připraví Komise návrh prováděcího aktu.

3. Pro postupy, které jsou v souladu se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, platí předpoklad shody s požadavky stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 72 odst. 1 písm. b) v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

4. Pokud je harmonizovaná norma přijata evropskou normalizační organizací a navržena Komisi za účelem toho, aby na ni byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Poté, co je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizovanou normu, zruší Komise prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo jejich části, které se vztahují na tytéž požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

1. Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty s výhradou zmocnění stanovených v článcích 71 až 74. Tyto akty mohou být přijaty buď jako kodexy sítě na základě znění návrhů vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn nebo sítí ENNOH, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit vypracovaném podle čl. 71 odst. 3, subjektem EU DSO, případně ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH a agenturou ACER postupem stanoveným v článcích 71, 72 a 73, nebo jako pokyny postupem stanoveným v článku 74.

2. Kodexy sítě a rámcové pokyny:

3. Do 5. února 2026 mohou regulační orgány Komisi předložit žádost o výjimku z uplatňování kodexů sítě a rámcových pokynů uvedených v odstavci 1 ve vstupních bodech do třetích zemí a výstupních bodech z třetích zemí podle odst. 2 písm. d). Žádost o výjimku se předkládá současně Komisi a agentuře ACER. Do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o výjimku poskytne agentura ACER Komisi odůvodněné stanovisko.

Komise přijme rozhodnutí o žádosti o výjimku poté, co zohlední odůvodněné stanovisko agentury ACER a posoudí, zda regulační orgán:

Výjimka je omezena na konkrétní ustanovení, která nelze účinně provést, a uděluje se na omezenou dobu.

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

2. Komise může přijímat prováděcí akty, kterými zavede kodexy sítě v těchto oblastech:

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 3.

3. Komise po konzultaci s agenturou ACER, sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2 s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování.

Pokud předmět kodexu sítě přímo souvisí s provozem distribuční soustavy a nesouvisí primárně s přepravní soustavou, může Komise požadovat, aby subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn svolal výbor pro vypracování návrhu a předložil návrh kodexu sítě ACER.

4. Komise požádá agenturu ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit. Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které mají rámcové pokyny upravovat. Tyto rámcové pokyny musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost agentury ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

5. Agentura ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcové pokyny se sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6. Agentura ACER předloží rámcové pokyny Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

7. Domnívá-li se Komise, že rámcové pokyny nepřispívají k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, může požádat agenturu ACER, aby je v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně je Komisi předložila.

8. Pokud agentura ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcové pokyny ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje dané rámcové pokyny Komise.

9. Komise požádá síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedenému v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložila agentuře ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušnými rámcovými pokyny.

10. Síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, svolá výbor pro vypracovávání návrhu, aby pomohl s vypracováním kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců agentury ACER, sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENNOH a případně subjektu EU DSO, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. Síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise podle odstavce 9 návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2.

11. Agentura ACER reviduje návrh kodexu sítě s cílem zajistit, aby byl v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, a revidovaný kodex sítě předloží Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi agentura ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu kodexu sítě vedeného sítí ENTSO pro zemní plyn nebo subjektem EU DSO, a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultace o revidovaném znění návrhu kodexu sítě, který má být předložen Komisi.

12. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nebo subjekt EU DSO nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat agenturu ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušných rámcových pokynů. ACER může zahájit další konzultace za účelem vypracování návrhu kodexu sítě podle tohoto odstavce. ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nebo subjekt EU DSO nevypracovaly kodex sítě nebo agentura ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, může Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení agentury ACER podle odstavce 11 přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14. Navrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnětu, jak je uvedeno v odstavci 13, konzultuje návrh kodexu s agenturou ACER, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

15. Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 74. Není jím dotčena možnost, aby síť ENTSO pro zemní plyn vypracovala nezávazná pravidla v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku za předpokladu, že se tato pravidla nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost Komise podaná síti ENTSO pro zemní plyn. Síť ENTSO pro zemní plyn předloží každá taková pravidla agentuře ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

2. Komise může přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví kodexy sítě v oblasti pravidel transparentnosti, kterými se provádí článek 66, včetně dalších podrobností o obsahu, četnosti a formě poskytování informací provozovateli vodíkových sítí, a kterými se provádí bod 4 přílohy I, včetně podrobností o formě a obsahu informací nezbytných pro účinný přístup uživatelů sítě k síti, informací, které se o významných bodech zveřejňují, a podrobností o časových plánech.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 81 odst. 2.

3. Komise po konzultaci s agenturou ACER, sítí ENNOH, a případně se sítí ENTSO pro zemní plyn nebo se subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování. První seznam priorit pro vypracování kodexů vodíkové sítě sestaví Komise do jednoho roku po zřízení sítě ENNOH, jak je stanoveno v článku 57.

4. Komise požádá agenturu ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit. Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které mají rámcové pokyny upravovat. Tyto rámcové pokyny musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost agentury ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

5. Agentura ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcové pokyny se sítí ENNOH a případně se sítí ENTSO pro zemní plyn a s dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6. Agentura ACER předloží rámcové pokyny Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

7. Domnívá-li se Komise, že rámcové pokyny nepřispívají k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, může požádat agenturu ACER, aby je v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně je předložila Komisi.

8. Pokud agentura ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcové pokyny ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje dané rámcové pokyny Komise.

9. Komise požádá síť ENNOH, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložila agentuře ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušnými rámcovými pokyny.

10. Síť ENNOH svolá výbor pro vypracovávání návrhu, aby jí pomohl při vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců agentury ACER, sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENTSO pro elektřinu a případně subjektu EU DSO, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. Síť ENNOH vypracuje návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud o to Komise požádá podle odstavce 9.

11. Agentura ACER reviduje návrh kodexu sítě s cílem zajistit, aby byl v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, a revidovaný kodex sítě předloží Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi agentura ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu kodexu sítě vedeného sítí ENNOH a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultace o revidovaném znění návrhu kodexu sítě, který má být předložen Komisi.

12. Pokud síť ENNOH nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat agenturu ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušných rámcových pokynů. Agentura ACER může podle tohoto odstavce zahájit za účelem přípravy návrhu kodexu sítě další konzultace. Agentura ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13. Pokud síť ENNOH nevypracovala kodex sítě nebo agentura ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, může Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení agentury ACER podle odstavce 11 přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14. Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, jak je uvedeno v odstavci 13, konzultuje návrh kodexu s agenturou ACER, sítí ENNOH, sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců.

15. Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 74. Není jím dotčena možnost, aby síť ENNOH vypracovala nezávazná doporučení v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku za předpokladu, že se tato doporučení nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost podaná síti ENNOH Komisí. Síť ENNOH předloží každé takové doporučení agentuře ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

1. Komisi je svěřena pravomoc měnit kodexy sítě v oblastech uvedených v čl. 71 odst. 1 a 2 a čl. 72 odst. 1 a 2 příslušnými postupy stanovenými v uvedených článcích.

2. Návrh změn daného kodexu sítě přijatého podle článků 70, 71, 72 a tohoto článku mohou agentuře ACER předložit osoby, které na něm mohou mít zájem, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENNOH, subjektu EU DSO, regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav, provozovatelů distribučních soustav, uživatelů soustav a spotřebitelů. Agentura ACER může navrhnout změny rovněž z vlastní iniciativy.

3. Agentura ACER může Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, přičemž vysvětlí, v jakém smyslu jsou takové návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle článku 70 tohoto nařízení. Považuje-li návrh změn za přípustný a navrhuje-li změny z vlastní iniciativy, vede agentura ACER konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/942.

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat závazné rámcové pokyny v oblastech uvedených v tomto článku.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout rámcové pokyny v oblastech, v nichž by tyto akty mohly být vypracovány i postupem pro kodexy sítě podle článků 71 a 72. Tyto rámcové pokyny se přijímají v podobě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, v závislosti na konkrétním zmocnění stanoveném v tomto nařízení.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením rámcových pokynů v těchto oblastech:

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změny rámcových pokynů stanovených v příloze I s cílem upřesnit tyto podrobnosti:

5. Při změně rámcových pokynů vede Komise konzultace s:

1. Členské státy a regulační orgány poskytnou na žádost Komisi informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení, včetně rámcových pokynů a kodexů sítě přijatých podle tohoto nařízení.

2. Pro poskytnutí informací stanoví Komise přiměřenou lhůtu, přičemž přihlédne ke složitosti a naléhavosti požadovaných informací.

3. Pokud dotčený členský stát nebo regulační orgán informace neposkytne ve lhůtě stanovené Komisí, může si Komise veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení vyžádat přímo od dotčených podniků.

Při zasílání žádosti o informace podniku Komise současně zašle kopii žádosti členskému státu nebo dotčenému regulačnímu orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

4. Ve své žádosti o informace Komise uvede právní základ, stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, účel své žádosti a sankce podle čl. 77 odst. 2 pro případ poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací.

5. Požadované informace poskytnou majitelé podniků nebo jejich zástupci, a jedná-li se o právnické osoby, fyzické osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle zakladatelské listiny nebo stanov. Pokud jsou právní zástupci zmocnění poskytnout informace za svého klienta, ten i nadále nese plnou odpovědnost v případě, že informace jsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

6. Neposkytne-li podnik požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí nebo jsou-li poskytnuté informace neúplné, může si Komise informace, které mají být poskytnuty, vyžádat prostřednictvím rozhodnutí. V tomto rozhodnutí určí, které informace jsou nutné, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Uvede sankce podle čl. 77 odst. 2. Rovněž uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

Komise současně zašle kopii rozhodnutí členskému státu, v němž se nachází bydliště osoby nebo sídlo podniku, nebo regulačnímu orgánu tohoto členského státu.

7. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise nesmí sdělovat informace získané podle tohoto nařízení, pokud podléhají profesnímu tajemství.

1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení, kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 70 až 74 a rámcových pokynů stanovených v příloze I a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny

2. Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty ve výši nejvýše 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace jako odpověď na žádost o informace podle čl. 76 odst. 4 nebo je neposkytnou ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle čl. 76 odst. 6 prvního pododstavce. Při stanovení výše pokuty Komise zohlední závažnost porušení kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 70 a 74 a rámcových pokynů stanovených v příloze I.

3. Sankce podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá podle odstavce 2 nemají trestněprávní povahu.

1. Větším novým plynárenským infrastrukturám, konkrétně propojovacím vedením, zařízením LNG a zařízením pro skladování zemního plynu mohou být na základě žádosti uděleny na stanovenou dobu výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení, kromě čl. 34 odst. 5 a 6, a z uplatňování čl. 31 odst. 1, článku 32, článku 33, článku 60, čl. 78 odst. 7 a 9 a čl. 79 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1788.

Větším novým vodíkovým infrastrukturám, tedy propojovacím vedením, vodíkovým terminálům a podzemním zařízením pro skladování vodíku mohou být na základě žádosti uděleny na stanovenou dobu výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení, kromě čl. 34 odst. 5 a 6, a z uplatňování článků 35, 36, 37 a 68 směrnice (EU) 2024/1788.

Všechny tyto výjimky lze udělit pouze při splnění všech následujících podmínek:

2. Výjimka uvedená v odstavci 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity stávající infrastruktury a změn infrastruktury, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu.

3. Regulační orgán může v jednotlivých případech rozhodnout o výjimce uvedené v odstavcích 1 a 2.

Před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultuje regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán dotčeného členského státu:

4. Nachází-li se dotčená infrastruktura na území více než jednoho členského státu, může agentura ACER vydat pro regulační orgány dotčených členských států poradní stanovisko, a to do dvou měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky posledním z příslušných regulačních orgánů. Toto poradní stanovisko může být použito jako východisko pro rozhodnutí regulačních orgánů.

Pokud všechny dotčené regulační orgány dosáhnou shody ohledně žádosti o výjimku v průběhu šesti měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z regulačních orgánů, informují o svém rozhodnutí agenturu ACER. Jestliže je dotčená infrastruktura dálkovým přepravním plynovodem mezi členským státem a třetí zemí, může regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultovat příslušný orgán této třetí země s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování tohoto nařízení na území tohoto členského státu a případně v teritoriálním moři tohoto členského státu. Pokud konzultovaný orgán třetí země na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareaguje, může dotčený regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

Agentura ACER vykonává v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2019/942 úkoly svěřené tímto článkem regulačním orgánům členských států:

Všechny dotčené regulační orgány mohou společně požádat o prodloužení lhůty uvedené v třetím pododstavci písm. a), a to nejvýše o tři měsíce.

5. Agentura ACER před přijetím rozhodnutí konzultuje příslušné regulační orgány a žadatele.

6. Výjimka se může týkat celé kapacity nebo části kapacity nové infrastruktury nebo stávající infrastruktury s významně zvýšenou kapacitou.

Při rozhodování o udělení výjimky se v každém jednotlivém případě posoudí potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře. Při rozhodování o těchto podmínkách se zejména zohlední dodatečná kapacita, která má být vybudována, nebo změny stávající kapacity, předpokládaná doba projektu a vnitrostátní podmínky.

Před poskytnutím výjimky stanoví regulační orgán pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacity. Tato pravidla musí vyžadovat, aby všichni potenciální uživatelé infrastruktury byli vyzváni k tomu, aby projevili zájem na nasmlouvání kapacity před tím, než je kapacita v nové infrastruktuře přidělena, a to rovněž pro vlastní potřebu. Regulační orgán musí vyžadovat, aby pravidla pro řízení překročení kapacity zahrnovala povinnost nabídnout nevyužitou kapacitu na trhu, a aby uživatelé infrastruktury byli oprávněni k obchodování se svými smluvními kapacitami na sekundárním trhu. Při hodnocení kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), c) a f) tohoto článku zohlední regulační orgán výsledky postupu přidělování kapacity.

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

7. Ve své analýze, zda lze očekávat, že větší nová infrastruktura zvýší bezpečnost dodávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku, příslušný orgán zváží, do jaké míry nová infrastruktura podle předpokladů zlepší plnění povinností členských států vyplývajících z nařízení (EU) 2017/1938, a to jak na regionální, tak na vnitrostátní úrovni.

8. Pokud je pro přijetí rozhodnutí o výjimce příslušný jiný orgán než regulační orgán, mohou členské státy stanovit, že jejich regulační orgán nebo případně agentura ACER má předložit stanovisko k dané žádosti o udělení výjimky příslušnému orgánu dotčeného členského státu před přijetím formálního rozhodnutí o výjimce. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

9. Příslušný orgán předá Komisi kopii každé žádosti o udělení výjimky neprodleně po jejím obdržení. Příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi rozhodnutí o výjimce spolu se všemi souvisejícími informacemi. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné formě, aby mohla rozhodnutí o výjimce posoudit, a zahrnují zejména:

10. Do 50 pracovních dnů od prvního dne po obdržení oznámení podle odstavce 9 může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby oznamující orgány změnily nebo zrušily rozhodnutí o výjimce. Před přijetím rozhodnutí o výjimce si Komise může vyžádat stanovisko Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).), ohledně toho, zda výjimka přispívá k dosažení klimatických a energetických cílů Unie. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 50 pracovních dnů, pokud si Komise vyžádá doplňující informace. Dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní lhůtu lze rovněž prodloužit se souhlasem Komise a oznamujících orgánů.

Nejsou-li požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže před uplynutím uvedené lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a regulačního orgánu, nebo regulační orgán v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné.

Regulační orgán do jednoho měsíce zajistí soulad s rozhodnutím Komise o změně nebo zrušení rozhodnutí o výjimce a uvědomí o tom Komisi.

Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Souhlas Komise s rozhodnutím o výjimce pozbývá účinku:

11. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem doplnění tohoto nařízení o rámcové pokyny k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a ke stanovení postupu pro uplatňování odstavců 3, 6, 8 a 9 tohoto článku.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 5, čl. 18 odst. 3, čl. 31 odst. 3, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 1, čl. 74 odst. 3 a 4 a čl. 78 odst. 11 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 4. srpna 2024.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 5, čl. 18 odst. 3, čl. 31 odst. 3, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 1, čl. 74 odst. 3 a 4 a čl. 78 odst. 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 5, čl. 18 odst. 3, čl. 31 odst. 3, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 1, čl. 74 odst. 3 a 4 nebo čl. 78 odst. 11 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 91 směrnice (EU) 2024/1788. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Do 31. prosince 2030 provede Komise přezkum tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které připojí, je-li to vhodné, legislativní návrhy.

2. Do 5. srpna 2029 může Komise vypracovat zprávu, v níž posoudí, jak lze umožnit silnější integraci systému a využít další synergie v odvětvích vodíku, elektřiny a zemního plynu a jak lze posílit spolupráci mezi sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn a sítí ENNOH nebo jejich integraci. K této zprávě připojí, je-li to vhodné, legislativní návrhy.

Nařízení (EU) č. 1227/2011 se mění takto:

Nařízení (EU) 2017/1938 se mění takto:

Nařízení (EU) 2019/942 se mění takto:

Nařízení (EU) 2022/869 se mění takto:

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 5. února 2025.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku: