Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 46.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 157, 3.5.2023, s. 38.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. února 2024 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie) a rozhodnutí Rady ze dne 17. června 2024.),
vzhledem k těmto důvodům:
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví pravidla, která mají přispět k:
a) dlouhodobé a trvalé obnově biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů v pevninských i mořských oblastech členských států prostřednictvím obnovy poškozených ekosystémů;
b) dosažení zastřešujících cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a neutrality z hlediska degradace půdy;
c) posílení potravinového zabezpečení;
d) plnění mezinárodních závazků Unie.
2. Toto nařízení stanoví rámec, na jehož základě členské státy zavedou účinná a územně specifikovaná opatření na obnovu, aby jakožto cíl Unie společně pokryly v rámci oblastí a ekosystémů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení do roku 2030 alespoň 20 % pevninských oblastí a alespoň 20 % mořských oblastí a do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.
Článek 2
Zeměpisná působnost
Toto nařízení se vztahuje na ekosystémy uvedené v článcích 4 až 12:
a) na území členských států;
b) v pobřežních vodách členských států ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2000/60/ES, na jejich mořském dně nebo v jejich podloží;
c) ve vodách, na mořském dně nebo v podloží na straně směřující k moři od základní linie, od níž se měří šíře teritoriálních vod členského státu, až po nejvzdálenější hranici oblasti, ve které členský stát má nebo vykonává svrchovaná práva nebo pravomoc v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu z roku 1982(Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3.).
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „ekosystémem“ dynamický celek společenství rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, tvořící dohromady funkční jednotku, který zahrnuje typy stanovišť, stanoviště druhů a populace druhů;
2) „stanovištěm druhu“ stanoviště druhu ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 92/43/EHS;
3) „obnovou“ proces aktivní nebo pasivní podpory obnovy ekosystému za účelem zlepšení jeho struktury a funkcí, s cílem zachovat nebo zvýšit biologickou rozmanitost a odolnost ekosystému prostřednictvím zlepšování stavu plochy s výskytem typu stanoviště za účelem dosažení dobrého stavu , znovuvytvoření příznivého referenčního areálu a zlepšování stavu stanoviště druhu za účelem dosažení jeho dostatečné kvality a rozlohy v souladu s čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a čl. 5 odst. 1, 2 a 3 a splnění cílů a povinností podle článků 8 až 12, včetně dosažení uspokojivých úrovní pro ukazatele uvedené v článcích 8 až 12;
4) „dobrým stavem“, pokud jde o plochu s výskytem typu stanoviště, stav, kdy klíčové vlastnosti daného typu stanoviště, zejména jeho struktura, funkce a typické druhy nebo typické druhové složení, odrážejí vysokou úroveň ekologické integrity, stability a odolnosti nezbytnou k zajištění dlouhodobého zachování daného ekosystému, a tak přispívají k dosažení nebo zachování příznivého stavu stanoviště z hlediska ochrany, jestliže je dotčený typ stanoviště obsažen v příloze I směrnice 92/43/EHS, a v případě mořských ekosystémů přispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí;
5) „dobrým stavem prostředí“ dobrý stav prostředí ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES;
6) „příznivým stavem stanoviště z hlediska ochrany“ příznivý stav z hlediska ochrany ve smyslu čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS;
7) „příznivým stavem druhu z hlediska ochrany“ příznivý stav z hlediska ochrany ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 92/43/EHS;
8) „příznivým referenčním areálem“ celková rozloha plochy s výskytem typu stanoviště v dané biogeografické nebo mořské oblasti na vnitrostátní úrovni, která je považována za minimální rozlohu nezbytnou k zajištění dlouhodobé životaschopnosti daného typu stanoviště a jeho typických druhů nebo typického druhového složení a všech významných ekologických variant daného typu stanoviště v jeho přirozeném areálu rozšíření, kterou tvoří stávající rozloha plochy s výskytem daného typu stanoviště, a pokud tato rozloha není dostatečná pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti daného typu stanoviště a jeho typických druhů nebo typického druhového složení, dodatečná rozloha nezbytná pro znovuvytvoření daného typu stanoviště; je-li dotčený typ stanoviště uveden v příloze I směrnice 92/43/EHS, přispívá toto znovuvytvoření k dosažení příznivého stavu stanoviště z hlediska ochrany a v případě mořských ekosystémů toto znovuvytvoření přispívá k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí;
9) „dostatečnou kvalitou stanoviště“ kvalita stanoviště druhu, která umožňuje splnění ekologických požadavků druhu v kterékoli fázi jeho biologického cyklu tak, aby se dlouhodobě udržoval jako životaschopná složka svého stanoviště ve svém přirozeném areálu rozšíření, čímž se přispívá k dosažení nebo zachování příznivého stavu druhu z hlediska ochrany, pokud jde o druhy uvedené v přílohách II, IV nebo V směrnice 92/43/EHS, a k zajištění populací druhů volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a v mořských ekosystémech to navíc přispívá k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí;
10) „dostatečnou rozlohou stanoviště“ rozloha stanoviště druhu, která umožňuje splnění ekologických požadavků druhu v kterékoli fázi jeho biologického cyklu tak, aby se dlouhodobě udržoval jako životaschopná složka svého stanoviště ve svém přirozeném areálu rozšíření, čímž se přispívá k dosažení nebo zachování příznivého stavu druhu z hlediska ochrany, pokud jde o druhy uvedené v přílohách II, IV nebo V směrnice 92/43/EHS, a k zajištění populací druhů volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a v mořských ekosystémech to navíc přispívá k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí;
11) „velmi běžným a rozšířeným typem stanoviště“ typ stanoviště, který se vyskytuje v několika biogeografických oblastech v Unii s rozsahem překračujícím 10000 km2;
12) „opylovačem“ volně žijící hmyz, který přenáší pyl z prašníku jedné rostliny na bliznu jiné rostliny, což umožňuje oplodnění a tvorbu semen;
13) „poklesem populací opylovačů“ snížení četnosti nebo rozmanitosti opylovačů nebo snížení obojího;
14) „původním druhem dřevin“ druh dřeviny vyskytující se ve svém přirozeném areálu rozšíření, aťminulém nebo současném, a v přirozeném potenciálu rozšíření, tedy v rámci areálu, kde se přirozeně vyskytuje nebo by se mohl vyskytovat bez přímého nebo nepřímého vysazení člověkem nebo bez jeho péče;
15) „místní správní jednotkou“ správní jednotka členského státu na nižší úrovni, než je správní jednotka provincie, regionu nebo státu, stanovená v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).);
16) „městskými centry“ a „městskými klastry“ klasifikované územní jednotky ve městech, v menších městech a na předměstích pomocí typologie na základě statistické sítě (gridu) stanovené v souladu s čl. 4b odst. 2 nařízení (ES) č. 1059/2003;
17) „městy“ místní správní jednotky, kde alespoň 50 % obyvatelstva žije v jednom nebo více městských centrech, měřeno podle stupně urbanizace stanoveného v souladu s čl. 4b odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1059/2003;
18) „menšími městy a předměstími“ místní správní jednotky, kde v městském centru žije méně než 50 % obyvatelstva, ale alespoň 50 % obyvatel žije v městském klastru, měřeno na základě stupně urbanizace stanoveného v souladu s čl. 4b odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1059/2003;
19) „příměstskými oblastmi“ oblasti přiléhající k městským centrům nebo městským klastrům, které zahrnují alespoň všechny oblasti do jednoho kilometru, měřeného od vnějších hranic těchto městských center nebo městských klastrů, a nacházející se ve stejném městě nebo ve stejném menším městě a předměstí jako tato městská centra nebo městské klastry;
20) „sídelní zelení“ celková rozloha stromů, keřů, křovin, trvalé bylinné vegetace, lišejníků a mechů, rybníků a vodních toků, které se nacházejí ve městech a menších městech a na předměstích, vypočtená na základě údajů poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus v rámci složky Copernicus Kosmického programu Unie, zavedeného nařízením (EU) 2021/696, a dalších vhodných doplňujících údajů poskytnutých dotčeným členským státem, jsou-li pro daný členský stát k dispozici;
21) „korunovým zápojem sídelní zeleně“ celková rozloha stromového porostu ve městech a menších městech a na předměstích vypočtená na základě údajů o hustotě stromového porostu poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus v rámci složky Copernicus Kosmického programu Unie, zavedeného nařízením (EU) 2021/696, a dalších vhodných doplňujících údajů poskytnutých dotčeným členským státem, jsou-li pro daný členský stát k dispozici;
22) „volně tekoucí řekou“ řeka nebo úsek řeky, jejímuž podélnému, příčnému a vertikálnímu propojení nebrání umělé stavby tvořící překážku a jejíž přirozené funkce jsou do značné míry neovlivněny;
23) „zavodňováním rašelinišť“ proces přeměny odvodněné rašelinné půdy na vlhkou půdu;
24) „oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ oblast pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie ve smyslu čl. 2 bodu 9a směrnice (EU) 2018/2001.
KAPITOLA II
CÍLE PRO OBNOVU A SOUVISEJÍCÍ POVINNOSTI
Článek 4
Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů
1. Členské státy zavedou opatření na obnovu, která jsou nezbytná k uvedení do dobrého stavu ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v příloze I, které v dobrém stavu nejsou. Tato opatření na obnovu se zavedou:
Pro účely tohoto odstavce členské státy do roku 2030 podle potřeby upřednostní opatření na obnovu v oblastech, které se nacházejí v lokalitách sítě Natura 2000.
a) do roku 2030 na alespoň 30 % celkové rozlohy všech typů stanovišť uvedených v příloze I, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15;
b) do roku 2040 na alespoň 60 % a do roku 2050 na alespoň 90 % rozlohy každé skupiny typů stanovišť uvedené v příloze I, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15.
2. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) mohou členské státy v řádně odůvodněných případech a pro účely uvedeného odstavce vyjmout z příslušné skupiny typů stanovišť velmi běžné a rozšířené typy stanovišť, které pokrývají více než 3 % jejich evropského území.
Pokud členský stát uplatní odchylku uvedenou v prvním pododstavci, zavede opatření na obnovu:
Odchylka uvedená v prvním pododstavci se použije pouze tehdy, je-li zajištěno, že procentní podíl uvedený v druhém pododstavci písm. a) nebrání tomu, aby na biogeografické úrovni dotčeného členského státu bylo u každého z těchto typů stanovišť dosaženo příznivého stavu z hlediska ochrany, nebo aby byl tento stav zachován.
a) do roku 2050 u každého z těchto typů stanovišť na ploše představující alespoň 80 % rozlohy, která není v dobrém stavu;
b) do roku 2030 alespoň u jedné třetiny procentního podílu uvedeného v písmenu a) a
c) do roku 2040 alespoň u dvou třetin procentního podílu uvedeného v písmenu a).
3. Pokud členský stát uplatní odchylku podle odstavce 2, vztahuje se povinnost stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) na celkovou rozlohu všech zbývajících typů stanovišť uvedených v příloze I, která není v dobrém stavu, a povinnost stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) se vztahuje na zbývající rozlohu s výskytem příslušných skupin typů stanovišť uvedených v příloze I, která není v dobrém stavu.
4. Členské státy zavedou opatření na obnovu, která jsou nezbytná pro znovuvytvoření typů stanovišť uvedených v příloze I v oblastech, kde se tyto typy stanovišť nevyskytují, s cílem dosáhnout u těchto typů stanovišť příznivého referenčního areálu. Tato opatření se zavedou na plochách představujících do roku 2030 alespoň 30 % dodatečné rozlohy potřebné k dosažení celkového příznivého referenčního areálu u každé skupiny typů stanovišť uvedené v příloze I podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15, na plochách představujících do roku 2040 alespoň 60 % této rozlohy a do roku 2050 na 100 % této rozlohy.
5. Odchylně od odstavce 4 tohoto článku, pokud se členský stát domnívá, že není možné zavést do roku 2050 opatření na obnovu, která jsou nezbytná k tomu, aby bylo u konkrétního typu stanoviště dosaženo příznivého referenčního areálu na 100 % rozlohy, může dotčený členský stát ve svém národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15 stanovit nižší procentní podíl na úrovni mezi 90 % a 100 % a poskytnout odpovídající odůvodnění. V takovém případě členský stát postupně zavede opatření na obnovu, která jsou nezbytná k dosažení tohoto nižšího podílu do roku 2050. Do roku 2030 pokryjí tato opatření na obnovu alespoň 30 % dodatečné rozlohy potřebné k dosažení tohoto nižšího procentního podílu do roku 2050 a do roku 2040 pokryjí alespoň 60 % dodatečné rozlohy potřebné k dosažení tohoto nižšího procentního podílu do roku 2050.
6. Pokud členský stát uplatní odchylku podle odstavce 5 na konkrétní typy stanovišť, vztahuje se povinnost stanovená v odstavci 4 na zbývající typy stanovišť, které jsou součástí skupin typů stanovišť uvedených v příloze I, do nichž tyto konkrétní typy stanovišť patří.
7. Členské státy zavedou opatření na obnovu pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště druhů uvedených v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště volně žijících ptáků, kteří spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/147/ES, která jsou kromě opatření na obnovu podle odstavců 1 a 4 tohoto článku nezbytná ke zlepšení kvality a rozlohy těchto stanovišť, a to i jejich znovuvytvořením, a ke zvýšení propojenosti, dokud nebude dosaženo dostatečné kvality a rozlohy těchto stanovišť.
8. Určení nejvhodnějších ploch pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 4 a 7 tohoto článku se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějších vědeckých důkazech o stavu typů stanovišť uvedených v příloze I tohoto nařízení, měřeno podle struktury a funkcí, které jsou nezbytné pro jejich dlouhodobé zachování, včetně jejich typických druhů, jak je uvedeno v čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, a o kvalitě a rozloze stanovišť druhů uvedených v odstavci 7 tohoto článku, s využitím informací poskytnutých podle článku 17 směrnice 92/43/EHS a článku 12 směrnice 2009/147/ES a případně se zohledněním rozdílné situace v různých regionech, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 16 písm. c) tohoto nařízení.
9. Členské státy nejpozději do roku 2030 zajistí, aby byl znám stav typů stanovišť alespoň na 90 % rozlohy všech typů stanovišť uvedených v příloze I a do roku 2040 aby byl znám stav všech ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v příloze I.
10. Opatření na obnovu uvedená v odstavcích 1 a 4 zohlední potřebu lepšího propojení mezi typy stanovišť uvedenými v příloze I a ekologické požadavky druhů uvedených v odstavci 7, které se v těchto typech stanovišť vyskytují.
11. Členské státy zavedou opatření, která mají za cíl zajistit, aby plochy, na něž se vztahují opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 4 a 7, vykazovaly soustavné zlepšování stavu typů stanovišť uvedených v příloze I, dokud nebude dosaženo dobrého stavu, a soustavné zlepšování kvality stanovišť druhů uvedených v odstavci 7, dokud u těchto stanovišť nebude dosaženo dostatečné kvality.
Aniž je dotčena směrnice 92/43/EHS, členské státy zavedou opatření, která mají za cíl zajistit, aby se stav ploch, na nichž bylo dosaženo dobrého stavu a na nichž bylo dosaženo dostatečné kvality stanovišť daného druhu, výrazně nezhoršoval.
12. Aniž je dotčena směrnice 92/43/EHS, členské státy usilují o to, aby byla do data zveřejnění jejich národních plánů na obnovu přírody podle čl. 17 odst. 6 tohoto nařízení zavedena potřebná opatření s cílem zabránit výraznému zhoršování stavu ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v příloze I tohoto nařízení, které jsou v dobrém stavu nebo jsou nezbytné ke splnění cílů pro obnovu stanovených v odstavci 17 tohoto článku.
13. Pokud jde o odstavce 11 a 12 tohoto článku, mohou členské státy při absenci jiných alternativ uplatňovat mimo lokality sítě Natura 2000 požadavky na nezhoršování stavu stanovené v uvedených odstavcích na úrovni jednotlivých biogeografických oblastí svého území pro každý typ stanoviště a každé stanoviště druhů, pokud dotčený členský stát do 19. února 2025 oznámí Komisi svůj záměr použít tento odstavec a splní povinnosti stanovené v čl. 15 odst. 3 písm. g), čl. 20 odst. 1 písm. j), čl. 21 odst. 1 a čl. 21 odst. 2 písm. b).
14. Mimo lokality sítě Natura 2000 se povinnost stanovená v odstavci 11 nevztahuje na zhoršování stavu způsobené:
a) zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu;
c) v důsledku plánu nebo projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu, nebo
d) činností nebo nečinností třetích zemí, za něž dotčený členský stát nenese odpovědnost.
15. Mimo lokality sítě Natura 2000 se povinnost stanovená v odstavci 12 nevztahuje na zhoršování stavu způsobené:
a) zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu;
c) v důsledku plánu nebo projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, nebo
d) činností nebo nečinností třetích zemí, za něž dotyčný členský stát nenese odpovědnost.
16. V rámci lokalit sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavcích 11 a 12 odůvodněné, pokud je způsobeno:
a) zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu, nebo
c) v důsledku plánu nebo projektu schváleného v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS.
17. Členské státy zajistí:
a) zvětšování rozlohy plochy s výskytem typů stanovišť uvedených v příloze I, která je v dobrém stavu, dokud nebude v dobrém stavu alespoň 90 % rozlohya dokud nebude dosaženo příznivého referenčního areálu pro každý typ stanoviště v každé biogeografické oblasti dotčeného členského státu;
b) rostoucí trend směrem k dostatečné kvalitě a rozloze suchozemských, pobřežních a sladkovodních stanovišť druhů uvedených v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a druhů, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/147/ES.
Článek 5
Obnova mořských ekosystémů
1. Členské státy zavedou opatření na obnovu, která jsou nezbytná k uvedení do dobrého stavu ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v příloze II, které v dobrém stavu nejsou. Tato opatření na obnovu se zavedou:
Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci písm. d) tohoto článku se stanoví tak, aby nebránil dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí určeného podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.
a) do roku 2030 na alespoň 30 % celkové rozlohy skupin typů stanovišť 1 až 6 uvedených v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15;
b) do roku 2040 na alespoň 60 % a do roku 2050 na alespoň 90 % rozlohy každé ze skupin typů stanovišť 1 až 6 uvedených v příloze I, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15;
c) do roku 2040 na alespoň dvou třetinách procentního podílu, který je uveden v písmeni d) tohoto odstavce, rozlohy skupiny typů stanovišť 7 uvedené v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15 a
d) do roku 2050 na procentním podílu, který je stanoven v souladu s čl. 14 odst. 3, rozlohy skupiny typů stanovišť 7 uvedené v příloze II, která není v dobrém stavu, podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15.
2. Členské státy zavedou opatření na obnovu, která jsou nezbytná pro znovuvytvoření typů stanovišť ve skupinách 1 až 6 uvedených v příloze II na plochách, kde se tyto typy stanovišť nevyskytují, s cílem dosáhnout u těchto typů stanovišť příznivého referenčního areálu. Tato opatření se zavedou do roku 2030 na plochách představujících alespoň 30 % dodatečné rozlohy potřebné k dosažení příznivého referenčního areálu u každé skupiny typů stanovišť podle kvantifikace v národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15, do roku 2040 na plochách představujících alespoň 60 % této rozlohy a do roku 2050 na 100 % této rozlohy.
3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, pokud se členský stát domnívá, že není možné zavést do roku 2050 opatření na obnovu, která jsou nezbytná k tomu, aby bylo u konkrétního typu stanoviště dosaženo příznivého referenčního areálu na 100 % rozlohy, může dotčený členský stát ve svém národním plánu na obnovu přírody uvedeném v článku 15 stanovit nižší procentní podíl na úrovni mezi 90 % a 100 % a poskytnout odpovídající odůvodnění. V takovém případě členský stát postupně zavede opatření na obnovu, která jsou nezbytná k dosažení tohoto nižšího podílu do roku 2050. Do roku 2030 pokryjí tato opatření na obnovu alespoň 30 % dodatečné rozlohy potřebné k dosažení tohoto nižšího procentního podílu do roku 2050 a do roku 2040 pokryjí alespoň 60 % dodatečné rozlohy potřebné k dosažení tohoto nižšího procentního podílu do roku 2050.
4. Pokud členský stát uplatní odchylku podle odstavce 3 na konkrétní typy stanovišť, vztahuje se povinnost stanovená v odstavci 2 na zbývající dodatečnou rozlohu, která je zapotřebí k dosažení příznivého referenčního areálu každé skupiny typů stanovišť uvedené v příloze II, do níž dané konkrétní typy stanovišť patří.
5. Členské státy zavedou opatření na obnovu pro mořská stanoviště druhů uvedených v příloze III tohoto nařízení a v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a pro mořská stanoviště volně žijících ptáků, kteří spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/147/ES, která jsou kromě opatření na obnovu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nezbytná ke zlepšení kvality a rozlohy těchto stanovišť, a to i jejich znovuvytvořením, a ke zvýšení propojenosti, dokud nebude dosaženo dostatečné kvality a rozlohy těchto stanovišť.
6. Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 5 tohoto článku se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějším technickém a vědeckém pokroku, pokud jde o určování stavu typů stanovišť uvedených v příloze II tohoto nařízení a kvantity a rozlohy stanovišť druhů uvedených v odstavci 5 tohoto článku, s využitím informací poskytnutých podle článku 17 směrnice 92/43/EHS, článku 12 směrnice 2009/147/ES a článku 17 směrnice 2008/56/ES.
7. Členské státy zajistí, aby byl znám stav těchto ploch:
a) do roku 2030 alespoň na 50 % rozlohy všech typů stanovišť ve skupinách 1 až 6 uvedených v příloze II;
b) do roku 2040 u všech ploch s výskytem typů stanovišť ve skupinách 1 až 6 uvedených v příloze II;
c) do roku 2040 alespoň na 50 % rozlohy všech typů stanovišť ve skupině 7 uvedené v příloze II;
d) do roku 2050 u všech ploch s výskytem typů stanovišť ve skupině 7 uvedené v příloze II.
8. Opatření na obnovu uvedená v odstavcích 1 a 2 zohlední potřebu lepší ekologické soudržnosti a lepšího ekologického propojení mezi typy stanovišť uvedenými v příloze II a ekologické požadavky druhů uvedených v odstavci 5, které se na těchto typech stanovišť vyskytují.
9. Členské státy zavedou opatření, která mají za cíl zajistit, aby plochy, na něž se vztahují opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 5, vykazovaly soustavné zlepšování stavu typů stanovišť uvedených v příloze II, dokud nebude dosaženo dobrého stavu, a soustavné zlepšování kvality stanovišť druhů uvedených v odstavci 5, dokud u těchto stanovišť nebude dosaženo dostatečné kvality.
Aniž je dotčena směrnice 92/43/EHS, členské státy zavedou opatření, která mají za cíl zajistit, aby se stav ploch, na nichž bylo dosaženo dobrého stavu a na nichž bylo dosaženo dostatečné kvality stanovišť daného druhu, výrazně nezhoršoval.
10. Aniž je dotčena směrnice 92/43/EHS, členské státy usilují o to, aby byla do data zveřejnění jejich národních plánů na obnovu přírody v souladu s čl. 17 odst. 6 tohoto nařízení zavedena potřebná opatření s cílem zabránit výraznému zhoršování stavu ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v příloze II tohoto nařízení, které jsou v dobrém stavu nebo jsou nezbytné k plnění cílů pro obnovu stanovených v odstavci 14 tohoto článku.
11. Mimo lokality sítě Natura 2000 se povinnost stanovená v odstavci 9 nevztahuje na zhoršování stavu způsobené:
a) zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu;
c) v důsledku plánu nebo projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu, nebo
d) činností nebo nečinností třetích zemí, za něž dotčený členský stát nenese odpovědnost.
12. Mimo lokality sítě Natura 2000 se povinnost stanovená v odstavci 10 nevztahuje na zhoršování stavu způsobené:
a) zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu;
c) v důsledku plánu nebo projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, nebo
d) činností nebo nečinností třetích zemí, za něž dotčený členský stát nenese odpovědnost.
13. V rámci lokalit sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavcích 9 a 10 odůvodněné, pokud je způsobeno:
a) zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof;
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu, nebo
c) v důsledku plánu nebo projektu schváleného v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS.
14. Členské státy zajistí:
a) zvětšování rozlohy ploch s výskytem typů stanovišť ve skupinách 1 až 6 uvedených v příloze II, která je v dobrém stavu, dokud nebude v dobrém stavu alespoň z 90 % rozlohy a dokud nebude dosaženo příznivého referenčního areálu pro každý typ stanoviště v každé biogeografické oblasti dotčeného členského státu;
b) zvětšování rozlohy ploch s výskytem typů stanovišť ve skupině 7 uvedené v příloze II, která je v dobrém stavu, dokud nebude v dobrém stavu alespoň procentní podíl uvedený v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a dokud nebude v každé biogeografické oblasti dotčeného členského státu dosaženo příznivého referenčního areálu pro každý typ stanoviště;
c) rostoucí trend směrem k dostatečné kvalitě a rozloze mořských stanovišť druhů uvedených v příloze III tohoto nařízení a přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a druhů, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/147/ES.
Článek 6
Energie z obnovitelných zdrojů
1. Pro účely čl. 4 odst. 14 a 15 a čl. 5 odst. 11 a 12 se má za to, že plánování, výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k distribuční soustavě a související distribuční soustava samotná, jakož i skladovací zařízení jsou v převažujícím veřejném zájmu. Členské státy je mohou osvobodit od požadavku podle čl. 4 odst. 14 a 15 a čl. 5 odst. 11 a 12, že nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, a to za předpokladu, že:
a) bylo provedeno strategické posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).) nebo
b) uvedená zařízení byla podrobena posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).).
2. Členské státy mohou za řádně odůvodněných a specifických okolností omezit uplatňování odstavce 1 na určité části svého území, jakož i na určité druhy technologií nebo na projekty s určitými technickými charakteristikami v souladu s prioritami stanovenými v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999.
Pokud členské státy uplatní omezení podle prvního pododstavce, informují o nich Komisi a odůvodní je.
Článek 7
Národní obrana
1. Při zavádění opatření na obnovu pro účely čl. 4 odst. 1, 4 nebo 7 nebo čl. 5 odst. 1, 2 nebo 5 mohou členské státy osvobodit od této povinnosti oblasti využívané pro činnosti výhradně za účelem národní obrany, pokud jsou daná opatření považována za neslučitelná s pokračujícím vojenským využíváním dotyčných oblastí.
2. Pro účely čl. 4 odst. 14 a 15 a čl. 5 odst. 11 a 12 mohou členské státy stanovit, že plány a projekty určené výhradně pro účely národní obrany se považují za plány a projekty, které jsou v převažujícím veřejném zájmu.
Pro účely čl. 4 odst. 14 a 15 a čl. 5 odst. 11 a 12 mohou členské státy plány a projekty určené výhradně pro účely národní obrany osvobodit od požadavku, že nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení. Pokud však členský stát tuto výjimku uplatní, zavede opatření, pokud je to přiměřené a proveditelné, s cílem zmírnit dopad těchto plánů a projektů na typy stanovišť.
Článek 8
Obnova sídelních ekosystémů
1. Do 31. prosince 2030 členské státy zajistí, aby v porovnání s rokem 2024 nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové vnitrostátní plochy sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně v oblastech sídelních ekosystémů určených v souladu s čl. 14 odst. 4. Pro účely tohoto odstavce mohou členské státy z těchto celkových vnitrostátních ploch vyloučit oblasti sídelních ekosystémů, v nichž je podíl sídelní zeleně v městských centrech a městských klastrech vyšší než 45 % a podíl korunového zápoje sídelní zeleně vyšší než 10 %.
2. Od 1. ledna 2031 dosáhnou členské státy rostoucího trendu, pokud jde o celkovou vnitrostátní plochu sídelní zeleně, mimo jiné i začleněním sídelní zeleně do budov a infrastruktury, v rámci oblastí sídelních ekosystémů určených v souladu s čl. 14 odst. 4, přičemž tento trend se od 1. ledna 2031 měří každých šest let, dokud není dosaženo uspokojivé úrovně stanovené v souladu s čl. 14 odst. 5.
3. Členské státy dosáhnou v každé oblasti sídelních ekosystémů určené v souladu s čl. 14 odst. 4 rostoucího trendu korunového zápoje sídelní zeleně, přičemž tento trend se od 1. ledna 2031 měří každých šest let, dokud není dosaženo uspokojivé úrovně stanovené v souladu s čl. 14 odst. 5.
Článek 9
Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území
1. Členské státy vypracují seznam umělých překážek propojení povrchových vod a s ohledem na socioekonomické funkce umělých překážek určí překážky, které je třeba odstranit, aby se přispělo ke splnění cílů pro obnovu stanovených v článku 4 tohoto nařízení a cíle obnovit v Unii do roku 2030 nejméně 25000 km volně tekoucích řek, aniž by tím byla dotčena směrnice 2000/60/ES, zejména čl. 4 odst. 3, 5 a 7 uvedené směrnice, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).), zejména článek 15 uvedeného nařízení.
2. Členské státy odstraní umělé překážky propojení povrchových vod určené v seznamu vypracovaném podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s plánem jejich odstranění uvedeným v čl. 15 odst. 3 písm. i) a n). Při odstraňování umělých překážek se členské státy přednostně zabývají zastaralými překážkami, zejména těmi, které již nejsou zapotřebí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, vnitrozemskou plavbu, zásobování vodou, ochranu před záplavami nebo jiné využití.
3. Členské státy doplní odstranění umělých překážek v souladu s odstavcem 2 opatřeními nezbytnými ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území.
4. Členské státy zajistí, aby bylo zachováno přirozené propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových území obnovených v souladu s odstavci 2 a 3.
Článek 10
Obnova populací opylovačů
1. Členské státy nejpozději do roku 2030 včasným zavedením vhodných a účinných opatření zlepší rozmanitost opylovačů a zvrátí pokles jejich populací a poté dosáhnou rostoucího trendu populací opylovačů, přičemž tento trend se od roku 2030 měří alespoň každých šest let, dokud není dosaženo uspokojivých úrovní stanovených v souladu s čl. 14 odst. 5.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením a aktualizací vědecky podložené metody monitorování rozmanitosti opylovačů a populací opylovačů. Komise přijme první z těchto aktů v přenesené pravomoci, kterými se tato metoda stanoví, do 19. srpna 2025.
3. Metoda uvedená v odstavci 2 poskytuje standardizovaný přístup ke shromažďování ročních údajů o četnosti a druhové rozmanitosti opylovačů v různých ekosystémech a k posouzení trendů jejich populací a účinnosti opatření na obnovu přijatých členskými státy v souladu s odstavcem 1.
4. Při použití metody uvedené v odstavci 2 členské státy zajistí, aby údaje z monitorování pocházely z dostatečného počtu lokalit s cílem zabezpečit reprezentativnost v rámci celého svého území. Členské státy ve vhodných případech podporují občanskou vědu při shromažďování údajů z monitorování a poskytují odpovídající zdroje pro plnění těchto úkolů.
5. Komise a relevantní agentury Unie, zejména EEA, Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky, v souladu se svými příslušnými mandáty koordinují své činnosti týkající se opylovačů a na žádost poskytují členským státům informace s cílem podpořit je při plnění svých povinností podle tohoto článku. Za tímto účelem Komise mimo jiné zřídí specializovanou pracovní skupinu a koordinovaným způsobem šíří relevantní informace a odborné znalosti určené členským státům.
Článek 11
Obnova zemědělských ekosystémů
1. Nad rámec oblastí, na něž se vztahují opatření na obnovu podle čl. 4 odst. 1, 4 a 7, zavedou členské státy opatření na obnovu nezbytná pro zvýšení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů, přičemž zohlední změnu klimatu, sociální a ekonomické potřeby venkovských oblastí a nutnost zajistit v Unii udržitelnou zemědělskou produkci.
2. Členské státy zavedou opatření, která mají za cíl dosáhnout na vnitrostátní úrovni rostoucího trendu alespoň u dvou ze tří následujících ukazatelů týkajících se zemědělských ekosystémů, jež jsou upřesněny v příloze IV, přičemž tento trend se měří od 18. srpna 2024 do 31. prosince 2030 a poté každých šest let, dokud není dosaženo uspokojivých úrovní stanovených v souladu s čl. 14 odst. 5:
a) indikátor motýlů v travních porostech;
b) zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy;
c) podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí.
3. Členské státy zavedou opatření na obnovu, která mají za cíl zajistit, aby indikátor běžných druhů polních ptáků na vnitrostátní úrovni založený na druzích uvedených v příloze V, u něhož se hodnota indikátoru ke dni 1. září 2025 rovná 100, dosáhl těchto úrovní:
a) pokud jde o členské státy uvedené v příloze V, jejichž populace polních ptáků jsou z historického hlediska více poškozeny: 110 do roku 2030, 120 do roku 2040 a 130 do roku 2050;
b) pokud jde o členské státy uvedené v příloze V, jejichž populace polních ptáků jsou z historického hlediska méně poškozeny: 105 do roku 2030, 110 do roku 2040 a 115 do roku 2050.
4. Členské státy zavedou opatření, která mají za cíl obnovit zemědělsky využívané organické půdy na odvodněných rašeliništích. Tato opatření se zavedou alespoň pro:
Členské státy mohou zavést opatření na obnovu, včetně zavodnění, v oblastech těžby rašeliny a započítat tyto oblasti jako oblasti přispívající k plnění příslušných cílů uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c).
Kromě toho mohou členské státy zavést opatření na obnovu za účelem zavodnění organické půdy, která tvoří odvodněná rašeliniště využívaná k jiným účelům než k zemědělskému využití a těžbě rašeliny, a započítat tyto zavodněné oblasti jako oblasti přispívající do maximální výše 40 % k plnění cílů uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c).
Opatření na obnovu, která spočívají v zavodňování rašelinišť, včetně hladin vody, jichž má být dosaženo, musí přispívat ke snížení čistých emisí skleníkových plynů a ke zvýšení biologické rozmanitosti, přičemž se zohlední vnitrostátní a místní podmínky.
V řádně odůvodněných případech může členský stát snížit rozsah zavodňování zemědělsky využívaných rašelinišť na menší podíl, než je požadován podle prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto odstavce, pokud je pravděpodobné, že toto zavodňování bude mít významné negativní dopady na infrastrukturu, budovy, přizpůsobování se změně klimatu nebo jiné veřejné zájmy a pokud toto zavodňování nelze provést na jiné než zemědělské půdě. Toto případné snížení se určí v souladu s čl. 14 odst. 8.
Povinnost členských států splnit cíle v oblasti zavodňování stanovené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) neznamená, že zemědělci a soukromí vlastníci půdy mají povinnost zavodňovat svou půdu, a zavodňování zemědělské půdy je pro ně i nadále dobrovolné, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů.
Členské státy případně poskytují pobídky k zavodňování, aby se stalo lákavou volbou pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy, a podporují přístup zemědělců a dalších zúčastněných stran k odborné přípravě a poradenství ohledně přínosů zavodňování rašelinišť a možností následného hospodaření s půdou a souvisejících příležitostí.
a) 30 % těchto ploch do roku 2030, přičemž alespoň čtvrtina z nich bude zavodněna;
b) 40 % těchto ploch do roku 2040, přičemž alespoň třetina z nich bude zavodněna;
c) 50 % těchto ploch do roku 2050, přičemž alespoň třetina z nich bude zavodněna.
Článek 12
Obnova lesních ekosystémů
1. Nad rámec oblastí, na něž se vztahují opatření na obnovu podle čl. 4 odst. 1, 4 a 7, zavedou členské státy opatření na obnovu nezbytná pro zvýšení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů, přičemž zohlední rizika lesních požárů.
2. Členské státy dosáhnou na vnitrostátní úrovni rostoucího trendu u indikátoru běžných druhů lesních ptáků, jenž je upřesněn v příloze VI, přičemž tento trend se měří od 18. srpna 2024 do 31. prosince 2030 a poté každých šest let, dokud není dosaženo uspokojivých úrovní stanovených v souladu s čl. 14 odst. 5.
3. Členské státy dosáhnou na vnitrostátní úrovni rostoucího trendu alespoň u šesti ze sedmi následujících ukazatelů pro lesní ekosystémy, jež jsou upřesněny v příloze VI, zvolených na základě jejich schopnosti prokázat zvýšení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů v rámci dotčeného členského státu, přičemž tento trend se měří od 18. srpna 2024 do 31. prosince 2030 a poté každých šest let, dokud není dosaženo uspokojivých úrovní stanovených v souladu s čl. 14 odst. 5:
a) stojící mrtvé dřevo;
b) ležící mrtvé dřevo;
c) podíl lesů s bohatou věkovou strukturou;
d) propojení lesů;
e) zásoba organického uhlíku;
f) podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin;
g) druhová rozmanitost dřevin.
4. Nesplnění povinností stanovených v odstavcích 2 a 3 je odůvodněné, pokud je způsobeno:
a) rozsáhlým zásahem vyšší moci, včetně přírodních katastrof, zejména neplánovaného a nekontrolovaného lesního požáru, nebo
b) nevyhnutelnými změnami stanovišť, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu.
Článek 13
Výsadba tří miliard dalších stromů
1. Členské státy při určování a provádění opatření na obnovu zaměřených na splnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 a 8 až 12 usilují o to, aby přispěly k naplnění závazku vysadit do roku 2030 na úrovni Unie nejméně tři miliardy dalších stromů.
2. Členské státy zajistí, aby jejich příspěvku k naplnění závazku stanoveného v odstavci 1 bylo dosaženo při plném respektování ekologických zásad, a to i zajištěním druhové rozmanitosti a rozmanitosti z hlediska věkové struktury a upřednostněním původních druhů dřevin s výjimkou, ve velmi specifických případech a podmínkách, nepůvodních druhů přizpůsobených místním půdním, klimatickým a ekologickým podmínkám a podmínkám stanoviště, jež hrají úlohu při podpoře zvýšené odolnosti vůči změně klimatu. Opatření k naplnění tohoto závazku jsou zaměřena na zvýšení ekologické propojenosti a jsou založena na udržitelném zalesňování, opětovném zalesňování a výsadbě stromů a rozšiřování sídelní zeleně.
KAPITOLA III
NÁRODNÍ PLÁNY NA OBNOVU PŘÍRODY
Článek 14
Vypracování národních plánů na obnovu přírody
1. Každý členský stát vypracuje národní plán na obnovu přírody a provede přípravné monitorování a výzkum potřebné k určení opatření na obnovu, která jsou nezbytná pro splnění cílů pro obnovu a povinností stanovených v článcích 4 až 13 a pro přispění k zastřešujícím cílům a cílům Unie stanoveným v článku 1, s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům.
2. Členské státy kvantifikují území, které je třeba obnovit, aby bylo dosaženo cílů pro obnovu stanovených v článcích 4 a 5, přičemž zohlední stav typů stanovišť uvedených v čl. 4 odst. 1 a 4 a čl. 5 odst. 1 a 2 a kvalitu a rozlohu stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 7 a čl. 5 odst. 5, které se vyskytují v ekosystémech, na něž se vztahuje článek 2. Kvantifikace je založena mimo jiné na těchto informacích:
Pro účely kvantifikace rozlohy každého typu stanoviště, kterou je třeba obnovit, aby byly splněny cíle pro obnovu stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 5 odst. 1 písm. a), zahrnuje rozloha stanoviště, která není v dobrém stavu, uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) tohoto odstavce pouze ty plochy, u nichž je stav daného typu stanoviště znám.
Pro účely kvantifikace rozlohy každého typu stanoviště, který je třeba obnovit, aby byly splněny cíle pro obnovu stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 1 písm. b), c) a d), zahrnuje rozloha stanoviště, která není v dobrém stavu, uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) tohoto odstavce pouze ty plochy, u nichž je stav typu stanoviště znám nebo má být znám podle čl. 4 odst. 9 a čl. 5 odst. 7.
Pokud členský stát hodlá uplatnit odchylku stanovenou v čl. 4 odst. 2, určí tento členský stát procentní podíly uvedené ve zmíněném článku.
Pokud členský stát hodlá uplatnit odchylku stanovenou v čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 3, určí tento členský stát nižší procentní podíly stanovené podle uvedených článků.
a) pro každý typ stanoviště:
- i) celková rozloha stanoviště a mapa jeho současného rozšíření;
- ii) rozloha stanoviště, která není v dobrém stavu;
- iii) příznivý referenční areál zohledňující údaje o historickém rozšíření a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;
- iv) plochy, které jsou nejvhodnější pro znovuvytvoření typů stanovišť s ohledem na probíhající a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;
b) dostatečná kvalita a rozloha stanovišť druhů, které jsou nezbytné pro dosažení jejich příznivého stavu z hlediska ochrany, s přihlédnutím k oblastem, které jsou nejvhodnější pro znovuvytvoření těchto stanovišť, a propojení mezi nimi potřebnému k tomu, aby populace druhů prosperovaly, jakož i probíhajícím a plánovaným změnám environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu, konkurujícím si potřebám stanovišť a druhů a přítomnosti zemědělské půdy vysoké přírodní hodnoty.
3. Pokud jde o skupinu typů stanovišť 7 uvedenou v příloze II, stanoví členské státy procentní podíl uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. d).
4. Členské státy u všech svých měst, menších měst a předměstí určí a zmapují oblasti sídelních ekosystémů podle článku 8.
Oblast sídelního ekosystému města nebo menšího města a předměstí zahrnuje:
Členské státy mohou oblasti sídelních ekosystémů dvou nebo více přilehlých měst nebo dvou nebo více menších měst a předměstí nebo lokalit obou typů sloučit do jedné oblasti sídelních ekosystémů, která bude pro uvedená města nebo menší města a předměstí společná.
a) celé město nebo menší město a předměstí nebo
b) části města nebo menšího města a předměstí, včetně alespoň jeho městských center, městských klastrů a – považují-li to dotčené členské státy za vhodné – příměstských oblastí.
5. Do roku 2030 členské státy prostřednictvím otevřeného a účinného procesu a posouzení na základě nejnovějších vědeckých poznatků stanoví v orientačním rámci uvedeném v čl. 20 odst. 10, a je-li k dispozici, v orientačním rámci uvedeném v čl. 20 odst. 11 uspokojivé úrovně pro:
a) populace opylovačů uvedené v čl. 10 odst. 1 a pro ukazatele uvedené v čl. 12 odst. 2;
b) každý ze zvolených ukazatelů uvedených v čl. 11 odst. 2;
c) každý ze zvolených ukazatelů uvedených v čl. 12 odst. 3;
d) sídelní zeleň uvedenou v čl. 8 odst. 2 a
e) korunový zápoj sídelní zeleně uvedený v čl. 8 odst. 3.
6. Členské státy určí a zmapují zemědělské a lesní oblasti, které potřebují obnovu, zejména oblasti, které v důsledku intenzifikace nebo jiných faktorů obhospodařování potřebují lepší propojení a vyšší rozmanitost krajiny.
7. Každý členský stát může do 19. srpna 2025 vypracovat metodiku, která doplní metodiku uvedenou v příloze IV, s cílem monitorovat krajinné prvky s vysokou rozmanitostí, na které se nevztahuje společná metoda uvedená v popisu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí v dané příloze. Komise do 19. září 2024 poskytne pokyny ohledně rámce pro vypracování těchto metodik.
8. Členské státy případně určí snížení rozsahu zavodňování zemědělsky využívaných rašelinišť podle čl. 11 odst. 4 pátého pododstavce.
9. Členské státy určí synergie s opatřeními ke zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, zajištění neutrality z hlediska degradace půdy a předcházení katastrofám a odpovídajícím způsobem stanoví prioritu opatření na obnovu. Členské státy rovněž zohlední:
a) své integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu uvedené v článku 3 nařízení (EU) 2018/1999;
b) své dlouhodobé strategie uvedené v článku 15 nařízení (EU) 2018/1999;
c) závazný celkový cíl Unie pro rok 2030 stanovený v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001.
10. Členské státy určí synergie se zemědělstvím a lesnictvím. Určí rovněž stávající zemědělské a lesnické postupy, včetně intervencí v rámci společné zemědělské politiky, které přispívají k cílům tohoto nařízení.
11. Z provádění tohoto nařízení nevyplývá pro členské státy povinnost přepracovat plány jakéhokoli financování v rámci společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky nebo jiných programů a nástrojů financování v oblasti zemědělství a rybolovu vycházejících z víceletého finančního rámce na období 2021–2027.
12. Členské státy mohou podporovat zavádění soukromých nebo veřejných režimů podpory ve prospěch zúčastněných stran, které provádějí opatření na obnovu uvedená v článcích 4 až 12, včetně správců a vlastníků půdy, zemědělců, lesníků a rybářů.
13. Členské státy koordinují vytváření národních plánů na obnovu přírody s mapováním oblastí, které jsou potřebné ke splnění alespoň jejich vnitrostátních příspěvků k cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a v relevantních případech s určováním oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvláštních oblastí pro infrastrukturu. Během vypracovávání národních plánů na obnovu přírody členské státy zajistí synergie s výstavbou infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů a jiné druhy energie a s jakýmikoli již určenými oblastmi pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvláštními oblastmi pro infrastrukturu a zajistí, aby fungování těchto oblastí, včetně povolovacího postupu vztahujícího se na tyto oblasti a stanoveného ve směrnici (EU) 2018/2001, stejně jako fungování projektů v oblasti distribuční soustavy, které jsou nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, a příslušné povolovací řízení zůstaly beze změny.
14. Při vypracovávání svých národních plánů na obnovu přírody členské státy zohlední zejména:
a) ochranná opatření stanovená pro lokality sítě Natura 2000 v souladu se směrnicí 92/43/EHS;
b) akční programy zahrnující opatření na různém stupni priorit vypracované v souladu se směrnicí 92/43/EHS;
c) opatření pro dosažení dobrého kvantitativního, ekologického a chemického stavu vodních útvarů zahrnutá do programů opatření, plánů povodí vypracovaných v souladu se směrnicí 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik vypracovaných v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).);
d) případně strategie pro mořské prostředí k dosažení dobrého stavu prostředí ve všech mořských oblastech Unie vypracované v souladu se směrnicí 2008/56/ES;
e) národní programy omezování znečištění ovzduší vypracované podle směrnice (EU) 2016/2284;
f) národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti vypracované v souladu s článkem 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti;
g) v příslušných případech opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá v rámci společné rybářské politiky;
h) strategické plány společné zemědělské politiky vypracované v souladu s nařízením (EU) 2021/2115.
15. Při vypracovávání svých národních plánů na obnovu přírody členské státy rovněž zohlední projekty v oblasti strategických a kritických surovin, jsou-li uznány podle práva Unie.
16. Při vypracovávání svých národních plánů na obnovu přírody členské státy:
a) mohou využít různé příklady opatření na obnovu uvedené v příloze VII v závislosti na konkrétních vnitrostátních a místních podmínkách a nejnovější vědecké poznatky;
b) usilují o optimalizaci ekologických, ekonomických a sociálních funkcí ekosystémů, jakož i jejich přínosu k udržitelnému rozvoji příslušných regionů a komunit;
c) mohou přihlédnout k rozdílné situaci v různých regionech související se sociálními, ekonomickými a kulturními požadavky, regionálními a místními charakteristikami a hustotou obyvatelstva; ve vhodných případech by měla být zohledněna zvláštní situace nejvzdálenějších regionů Unie, jako je jejich odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí, jakož i jejich bohatá biologická rozmanitost a související náklady na ochranu a obnovu jejich ekosystémů.
17. Členské státy, pokud je to možné, podporují synergie s národními plány na obnovu přírody jiných členských států, zejména pokud jde o ekosystémy, které přesahují hranice států, nebo pokud členské státy sdílejí mořskou oblast nebo podoblast ve smyslu směrnice 2008/56/ES.
18. Je-li to proveditelné a vhodné, mohou členské státy pro účely vypracování a provádění národních plánů na obnovu přírody v souvislosti s obnovou a znovuvytvořením mořských ekosystémů využívat stávající regionální struktury pro institucionální spolupráci.
19. Zjistí-li členské státy problém, který by mohl bránit plnění povinností týkajících se obnovy a znovuvytvoření mořských ekosystémů a který vyžaduje přijetí opatření, pro něž nejsou příslušné, obrátí se v případě, že se jich daný problém týká, jednotlivě nebo společně na členské státy, Komisi nebo mezinárodní organizace a poskytnou jim popis zjištěného problému a možných opatření za účelem jejich zvážení a případného přijetí.
20. Členské státy zajistí, aby vypracovávání plánu na obnovu přírody bylo otevřené, transparentní, inkluzivní a efektivní a aby byla veřejnosti, včetně všech relevantních zúčastněných stran, včas a účinně poskytnuta příležitost podílet se na tomto vypracovávání. Konzultace jsou v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2001/42/ES.
Článek 15
Obsah národních plánů na obnovu přírody
1. Národní plán na obnovu přírody se vztahuje na období do roku 2050, přičemž průběžné lhůty odpovídají cílům a povinnostem stanoveným v článcích 4 až 13.
2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může být národní plán na obnovu přírody, který má být předložen v souladu s článkem 16 a čl. 17 odst. 6, s ohledem na období od 1. července 2032 a až do jeho přezkumu v souladu s čl. 19 odst. 1 omezen na strategický přehled:
Revidovaný národní plán na obnovu přírody, jenž bude výsledkem přezkumu provedeného v souladu s čl. 19 odst. 1 do 30. června 2032, může být, pokud jde o období od 1. července 2042 a až do jeho přezkumu v souladu s čl. 19 odst. 1 do 30. června 2042 omezen na strategický přehled prvků a obsahu uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.
a) prvků uvedených v odstavci 3 a
b) obsahu uvedeného v odstavcích 4 a 5.
3. Každý členský stát do svého národního plánu na obnovu přírody za použití jednotného formátu stanoveného v souladu s odstavcem 7 tohoto článku zahrne tyto prvky:
a) kvantifikaci ploch, které mají být obnoveny za účelem splnění cílů pro obnovu stanovených v článcích 4 až 12, na základě přípravných prací provedených v souladu s článkem 14 a orientačních map potenciálních ploch, které mají být obnoveny;
b) pokud členský stát uplatní odchylku stanovenou v čl. 4 odst. 5 nebo čl. 5 odst. 3, odůvodnění toho, proč není možné zavést do roku 2050 opatření na obnovu, která jsou nezbytná k dosažení příznivého referenčního areálu konkrétního typu stanoviště, a odůvodnění nižšího procentního podílu stanoveného podle uvedených článků, jak jej tento členský stát určil;
c) popis opatření na obnovu plánovaných nebo zavedených v zájmu splnění cílů pro obnovu a povinností stanovených v článcích 4 až 13 tohoto nařízení a specifikace týkající se toho, která z těchto opatření na obnovu jsou plánována nebo zavedena v rámci sítě Natura 2000 zřízené v souladu se směrnicí 92/43/EHS;
d) zvláštní oddíl, v němž jsou uvedena opatření zaměřená na splnění povinností stanovených v čl. 4 odst. 9 a čl. 5 odst. 7;
e) pokud členský stát uplatní odchylku stanovenou v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, odůvodnění toho, jak procentní podíly stanovené v souladu s uvedeným článkem nebrání tomu, aby bylo na biogeografické úrovni dotčeného členského státu dosaženo příznivého stavu příslušných typů stanovišť z hlediska ochrany, jak je stanoven podle čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, nebo aby byl tento stav zachován;
f) popis opatření zaměřených na zajištění toho, aby se stav ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v přílohách I a II, kde bylo dosaženo dobrého stavu, nezhoršoval a aby se výrazně nezhoršoval stav stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 7 a čl. 5 odst. 5 na plochách, kde bylo dosaženo dostatečné kvality stanovišť daného druhu, v souladu s čl. 4 odst. 11 a čl. 5 odst. 9;
g) případně popis toho, jak se na jeho území uplatňuje čl. 4 odst. 13, včetně:
- i) vysvětlení systému kompenzačních opatření, která mají být přijata při každém výskytu výrazného zhoršení stavu, jakož i nezbytného monitorování výrazného zhoršování stavu typů stanovišť a stanovišť druhů a přijatých kompenzačních opatření a podávání souvisejících zpráv;
- ii) vysvětlení, jak bude zajištěno, aby provádění čl. 4 odst. 13 neovlivnilo plnění cílových hodnot a cílů stanovených v článcích 1, 4 a 5;
h) popis opatření pro zachování typů stanovišť uvedených v přílohách I a II v dobrém stavu na plochách, kde se vyskytují, a pro zamezení výraznému zhoršení stavu dalších ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v přílohách I a II , v souladu s čl. 4 odst. 12 a čl. 5 odst. 10;
i) seznam překážek a překážek, které je na základě určení v souladu s čl. 9 odst. 1 třeba odstranit, plán na jejich odstranění v souladu s čl. 9 odst. 2 a délku volně tekoucích řek, jíž má být dosaženo odstraněním těchto překážek, odhadnutou od roku 2020 do roku 2030 a do roku 2050 a veškerá další opatření k obnovení přirozených funkcí záplavových území v souladu s čl. 9 odst. 3;
j) popis ukazatelů pro zemědělské ekosystémy zvolených podle čl. 11 odst. 2 a jejich vhodnosti k prokázání zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech v dotčeném členském státě;
k) případně odůvodnění pro zavodňování rašelinišť v nižším poměru, než jaký je stanoven v čl. 11 odst. 4 prvním pododstavci písm. a), b) a c);
l) popis ukazatelů pro lesní ekosystémy zvolených podle čl. 12 odst. 3 a jejich vhodnosti k prokázání zvýšení biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech v dotčeném členském státě;
m) popis příspěvku k naplnění závazku uvedeného v článku 13;
n) harmonogram pro zavedení opatření na obnovu v souladu s články 4 až 12;
o) zvláštní oddíl, v němž budou v příslušných případech stanovena individualizovaná opatření na obnovu v jeho nejvzdálenějších regionech;
p) monitorování ploch, které mají být obnoveny v souladu s články 4 a 5, postup pro posuzování účinnosti opatření na obnovu zavedených v souladu s články 4 až 12 a pro revizi těchto opatření, je-li to nezbytné k zajištění toho, aby byly splněny cíle a povinnosti stanovené v článcích 4 až 13;
q) údaje o ustanoveních k zajištění soustavných, dlouhodobých a trvalých účinků opatření na obnovu uvedených v článcích 4 až 12;
r) odhadované vedlejší přínosy pro zmírňování změny klimatu a zajištění neutrality z hlediska degradace půdy spojené s opatřeními na obnovu v průběhu času;
s) předvídatelné socioekonomické dopady a odhadované přínosy provádění opatření na obnovu uvedených v článcích 4 až 12;
t) zvláštní oddíl uvádějící, jak národní plán na obnovu přírody zohledňuje:
- i) význam scénářů změny klimatu pro plánování druhu opatření na obnovu a jejich umístění;
- ii) potenciál opatření na obnovu, pokud jde o minimalizaci dopadů změny klimatu na přírodu, předcházení přírodním katastrofám nebo zmírňování jejich důsledků a podporu přizpůsobení se změně klimatu;
- iii) synergie s vnitrostátními strategiemi nebo plány pro přizpůsobení se změně klimatu a s vnitrostátními zprávami o posouzení rizika katastrof;
- iv) přehled vzájemného působení mezi opatřeními obsaženými v národním plánu na obnovu přírody a vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu;
u) odhadované potřeby financování pro provádění opatření na obnovu, včetně popisu podpory pro zúčastněné strany dotčené opatřeními na obnovu nebo jinými novými povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení, a prostředky zamýšleného financování z veřejných nebo soukromých zdrojů, včetně financování nebo spolufinancování prostřednictvím unijních nástrojů financování;
v) údaje o dotacích, které negativně ovlivňují plnění cílů a povinností stanovených v tomto nařízení;
w) shrnutí procesu vypracovávání a zavádění národního plánu na obnovu přírody, včetně informací o účasti veřejnosti a o tom, jak byly zohledněny potřeby místních komunit a zúčastněných stran;
x) zvláštní oddíl uvádějící, jak byly v souladu s čl. 17 odst. 5 zohledněny připomínky Komise k návrhu národního plánu pro obnovu přírody podle čl. 17 odst. 4; pokud dotčený členský stát připomínky Komise nebo jejich podstatnou část nezohlední, předloží pro to odůvodnění.
4. Národní plán na obnovu přírody v příslušných případech zahrnuje opatření pro zachování a řízení zdrojů, která členský stát hodlá přijmout v rámci společné rybářské politiky, včetně opatření pro zachování zdrojů v rámci společných doporučení, která má členský stát v úmyslu iniciovat v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1380/2013 a uvedeným v článku 18 tohoto nařízení, a veškeré relevantní informace o těchto opatřeních.
5. Národní plán na obnovu přírody obsahuje přehled vzájemného působení mezi opatřeními zahrnutými do národního plánu na obnovu přírody a do vnitrostátního strategického plánu společné zemědělské politiky.
6. Národní plán pro obnovu přírody případně obsahuje přehled aspektů souvisejících s rozdílnou situací v různých regionech, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 16 písm. c).
7. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví jednotný formát pro národní plán na obnovu přírody. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2. Při vytváření jednotného formátu je Komisi nápomocna EEA. Do 1. prosince 2024 předloží Komise návrhy prováděcích aktů výboru uvedenému v čl. 24 odst. 1.
Článek 16
Předložení návrhu národního plánu na obnovu přírody
Článek 17
Posouzení národního plánu na obnovu přírody
1. Komise návrh národního plánu na obnovu přírody posoudí do šesti měsíců ode dne jeho obdržení. Při tomto posouzení postupuje Komise v úzké spolupráci s členským státem.
2. Při posuzování návrhu národního plánu na obnovu přírody Komise vyhodnotí:
a) jeho soulad s článkem 15;
b) jeho přiměřenost pro splnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 13;
c) jeho příspěvek k plnění zastřešujících cílů a cílů Unie uvedených v článku 1, specifických cílů uvedených v čl. 9 odst. 1 spočívajících v obnově alespoň 25000 km volně tekoucích řek v Unii do roku 2030 a závazku uvedeného v článku 13 vysadit v Unii do roku 2030 tři miliardy dalších stromů.
3. Pro účely posouzení návrhu národního plánu na obnovu přírody jsou Komisi nápomocni odborníci nebo EEA.
4. Komise může členskému státu do šesti měsíců ode dne obdržení návrhu národního plánu na obnovu přírody zaslat své připomínky k tomuto plánu.
5. Členský stát ve svém konečném národním plánu na obnovu přírody veškeré připomínky Komise zohlední.
6. Do šesti měsíců ode dne obdržení připomínek Komise členský stát svůj národní plán na obnovu přírody dokončí, zveřejní a předloží jej Komisi.
Článek 18
Koordinace opatření na obnovu mořských ekosystémů
1. Členské státy, jejichž národní plány na obnovu přírody zahrnují opatření pro zachování zdrojů, která mají být přijata v rámci společné rybářské politiky, plně využijí nástrojů v ní stanovených.
2. Pokud národní plány na obnovu přírody zahrnují opatření, která vyžadují předložení společného doporučení prostřednictvím postupu regionalizace podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, zahájí členské státy, které tyto národní plány na obnovu přírody vypravovávají, s přihlédnutím ke lhůtám stanoveným v článku 5 tohoto nařízení včas konzultace s dalšími členskými státy s přímým zájmem na řízení, jež jsou těmito opatřeními dotčeny, a s příslušnými poradními sbory podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby bylo možné se včas dohodnout na případných společných doporučeních a předložit je. Za tímto účelem zahrnou do národního plánu na obnovu přírody rovněž odhadovaný harmonogram konzultací a předložení společných doporučení.
3. Komise usnadňuje a monitoruje pokrok při předkládání společných doporučení v rámci společné rybářské politiky. Členské státy nejpozději 18 měsíců před příslušnou lhůtou předloží společná doporučení týkající se opatření pro zachování zdrojů nezbytná k tomu, aby přispěla ke splnění cílů stanovených v článku 5.
4. V případě, že společná doporučení podle odstavce 2 tohoto článku, která se týkají opatření pro zachování zdrojů nezbytných pro splnění povinností podle právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí uvedených v článku 11 nařízení (EU) č. 1380/2013, nebudou předložena v příslušné lhůtě uvedené v odstavci 3 tohoto článku, může Komise případně plně využít nástroje stanovené v čl. 11 odst. 4 daného nařízení za podmínek v něm uvedených.
Článek 19
Přezkum národních plánů na obnovu přírody
1. Každý členský stát do 30. června 2032 a poté do 30. června 2042 přezkoumá a zreviduje svůj národní plán na obnovu přírody a zahrne do něj doplňující opatření. Následně každý členský stát svůj národní plán na obnovu přírody přezkoumá alespoň jednou za deset let a v případě potřeby jej zreviduje a zahrne do něj doplňující opatření.
Přezkumy jsou prováděny v souladu s články 14 a 15, přičemž se zohlední pokrok dosažený při provádění plánů, nejlepší dostupné vědecké poznatky, jakož i dostupné poznatky o změnách nebo očekávaných změnách environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu. Při přezkumech, které mají být provedeny do 30. června 2032 a do 30. června 2042, členské státy zohlední poznatky o stavu typů stanovišť uvedených v přílohách I a II získané v souladu s čl. 4 odst. 9 a čl. 5 odst. 7. Každý členský stát svůj revidovaný národní plán na obnovu přírody zveřejní a předloží jej Komisi.
2. Pokud se na základě monitorování provedeného v souladu s článkem 20 ukáže, že opatření stanovená v národním plánu na obnovu přírody nebudou postačovat ke splnění cílů pro obnovu a povinností stanovených v článcích 4 až 13, členský stát národní plán na obnovu přírody přezkoumá a v případě potřeby jej zreviduje a zahrne do něj doplňující opatření. Členské státy své revidované národní plány na obnovu přírody zveřejní a předloží je Komisi.
3. Pokud se Komise na základě informací uvedených v čl. 21 odst. 1 a 2 a posouzení uvedeného v čl. 21 odst. 4 a 5 domnívá, že pokrok, jehož členský stát dosáhl, nepostačuje ke splnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 13, může po konzultaci s dotčeným členským státem tento členský stát požádat, aby předložil revidovaný návrh národního plánu na obnovu přírody s doplňujícími opatřeními. Členský stát tento revidovaný národní plán na obnovu přírody s doplňujícími opatřeními zveřejní a do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti Komise jej předloží Komisi. Na žádost dotčeného členského státu a v řádně odůvodněných případech může Komise uvedenou lhůtu prodloužit o dalších šest měsíců.
KAPITOLA IV
MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Článek 20
Monitorování
1. Členské státy monitorují:
a) stav a trend vývoje stavu typů stanovišť a kvalitu a trend vývoje kvality stanovišť druhů uvedených v článcích 4 a 5 v oblastech, na které se vztahují opatření na obnovu, na základě monitorování uvedeného v čl. 15 odst. 3 písm. p);
b) plochu sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně v oblastech sídelních ekosystémů, jak je uvedena v článku 8 a určena v souladu s čl. 14 odst. 4;
c) alespoň dva z ukazatelů biologické rozmanitosti pro zemědělské ekosystémy zvolené členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2;
d) populace běžných druhů polních ptáků uvedených v příloze V;
e) ukazatel biologické rozmanitosti pro lesní ekosystémy uvedený v čl. 12 odst. 2;
f) alespoň šest z ukazatelů biologické rozmanitosti pro lesní ekosystémy zvolených členským státem v souladu s čl. 12 odst. 3;
g) četnost a druhovou rozmanitost opylovačů metodou stanovenou v souladu s čl. 10 odst. 2;
h) rozlohu a stav ploch s výskytem typů stanovišť uvedených v přílohách I a II;
i) rozlohu a kvalitu stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 7 a čl. 5 odst. 5;
j) rozsah a umístění ploch, na nichž došlo k výraznému zhoršení stavu typů stanovišť a stanovišť druhů, a ploch, na něž se vztahují kompenzační opatření přijatá podle čl. 4 odst. 13, jakož i účinnost kompenzačních opatření z hlediska zajištění toho, aby žádné zhoršení stavu typů stanovišť a stanovišť druhů nebylo na úrovni jednotlivých biogeografických oblastí na jejich území výrazné a aby nebylo ohroženo plnění cílů stanovených v článcích 1, 4 a 5.
2. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. a) začíná ihned po zavedení opatření na obnovu.
3. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. b), c), d), e) a f) začíná dne 18. srpna 2024.
4. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. g) tohoto článku začíná jeden rok po vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 10 odst. 2 v platnost.
5. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. j) tohoto článku začíná, jakmile je Komisi předloženo oznámení uvedené v čl. 4 odst. 13.
6. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. a) a b) se provádí nejméně každých šest let. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. c), týkající se v příslušných případech zásoby organického uhlíku v minerální složce orné půdy a podílu zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí, a odst. 1 písm. f), týkající se v příslušných případech stojícího mrtvého dřeva, ležícího mrtvého dřeva, podílu lesů s bohatou věkovou strukturou, propojení lesů, zásob organického uhlíku, podílu lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin, a druhové rozmanitosti dřevin, se provádí nejméně každých šest let, nebo v kratším období, je-li to nezbytné pro vyhodnocení dosažení rostoucích trendů do roku 2030. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. c), týkající se v příslušných případech indikátoru motýlů v travních porostech, s odst. 1 písm. d), týkající se indikátoru běžných druhů polních ptáků, a odst. 1 písm. e), týkající se indikátoru běžných lesních druhů ptáků, a s odst. 1 písm. g), týkající se druhů opylovačů, se provádí každý rok. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. h) a i) se provádí nejméně jednou za šest let a je koordinováno s cyklem podávání zpráv podle článku 17 směrnice 92/43/EHS a s počátečním posouzením podle článku 17 směrnice 2008/56/ES. Monitorování v souladu s odst. 1 písm. j) se provádí každé tři roky.
7. Členské státy zajistí, aby ukazatele pro zemědělské ekosystémy uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) a ukazatele pro lesní ekosystémy uvedené v čl. 12 odst. 3 písm. a), b) a e) tohoto nařízení byly monitorovány způsobem, který je v souladu s monitorováním požadovaným podle nařízení (EU) 2018/841 a (EU) 2018/1999.
8. Členské státy zveřejňují údaje získané na základě monitorování podle tohoto článku v souladu se směrnicí 2007/2/ES a v souladu s četností monitorování stanovenou v odstavci 6 tohoto článku.
9. Monitorovací systémy členských států fungují na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a maximalizují přístup k údajům a službám z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), senzorů a zařízení in situ nebo údajům občanské vědy a jejich využívání, přičemž využívají příležitostí, které nabízí umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování dat.
10. Do 31. prosince 2028 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů orientační rámec pro stanovení uspokojivých úrovní uvedených v čl. 8 odst. 2 a 3, čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 2.
11. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů:
a) upřesnit metody monitorování ukazatelů pro zemědělské ekosystémy uvedených v příloze IV;
b) upřesnit metody monitorování ukazatelů pro lesní ekosystémy uvedených v příloze VI;
c) stanovit orientační rámec pro stanovení uspokojivých úrovní uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3.
12. Prováděcí akty uvedené v odstavcích 10 a 11 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.
Článek 21
Podávání zpráv
1. Do 30. června 2028 a poté nejméně jednou za tři roky poskytnou členské státy Komisi elektronicky tyto údaje:
a) plocha, na niž se vztahují opatření na obnovu uvedená v článcích 4 až 12;
b) rozsah ploch, kde došlo k výraznému zhoršení stavu typů stanovišť a stanovišť druhů, a ploch, na něž se vztahují kompenzační opatření přijatá podle čl. 4 odst. 13;
c) překážky podle článku 9, které byly odstraněny a
d) jejich příspěvek k naplnění závazku uvedeného v článku 13.
2. Do 30. června 2031 za období do roku 2030 a poté nejméně jednou za šest let poskytnou členské státy Komisi, které je nápomocna EEA, elektronicky tyto údaje a informace:
a) informace o pokroku při provádění národního plánu na obnovu přírody a při zavádění opatření na obnovu a o pokroku při plnění cílů a povinností stanovených v článcích 4 až 13;
b) informace o:
- i) umístění ploch, v nichž došlo k výraznému zhoršení stavu typů stanovišť nebo stanovišť druhů, a ploch, na něž se vztahují kompenzační opatření přijatá podle čl. 4 odst. 13;
- ii) popisu účinnosti kompenzačních opatření přijatých podle čl. 4 odst. 13 při zajišťování toho, aby žádné zhoršení stavu typů stanovišť a stanovišť druhů nebylo na úrovni jednotlivých biogeografických oblastí na jejich území výrazné;
- iii) popisu účinnosti kompenzačních opatření přijatých podle čl. 4 odst. 13 při zajišťování toho, aby nebylo ohroženo plnění cílů stanovených v článcích 1, 4 a 5;
c) výsledky monitorování provedeného v souladu s článkem 20, a v případě výsledků monitorování prováděného v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. h) a i) včetně map s geografickými odkazy;
d) umístění a rozsah ploch, na něž se vztahují opatření na obnovu uvedená v článcích 4 a 5 a čl. 11 odst. 4, včetně map těchto oblastí s geografickými odkazy;
e) aktualizovaný seznam překážek uvedený v čl. 9 odst. 1;
f) informace o pokroku dosaženém při naplňování potřeb financování v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. u), a to včetně přezkumu skutečných investic ve srovnání s počátečními předpokládanými investicemi.
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví formát, strukturu a podrobná pravidla pro předkládání informací uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2. Při vypracovávání formátu, struktury a podrobných ujednání pro elektronické podávání zpráv je Komisi nápomocna EEA.
4. Do 31. prosince 2028 a poté každé tři roky poskytne EEA Komisi technický přehled pokroku při dosahování cílů a plnění povinností stanovených v tomto nařízení na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a čl. 20 odst. 8.
5. Do 30. června 2032 a poté každých šest let poskytne EEA Komisi technickou zprávu o pokroku na úrovni celé Unie při dosahování cílů a plnění povinností stanovených v tomto nařízení na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku. EEA může rovněž použít informace poskytnuté podle článku 17 směrnice 92/43/EHS, článku 15 směrnice 2000/60/ES, článku 12 směrnice 2009/147/ES a článku 17 směrnice 2008/56/ES.
6. Ke dni 19. srpna 2029 a poté každých šest let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.
7. Do 19. srpna 2025 předloží Komise po konzultaci s členskými státy Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující:
a) přehled finančních zdrojů dostupných na úrovni Unie pro účely provádění tohoto nařízení;
b) posouzení financování potřebného k provádění článků 4 až 13 a k dosažení cíle stanoveného v čl. 1 odst. 2;
c) analýzu s cílem zjistit případné mezery ve financování při plnění povinností stanovených v tomto nařízení;
d) případně návrhy vhodných opatření, včetně finančních opatření k řešení zjištěných mezer, jako je zajištění vyhrazeného financování, aniž by byly dotčeny výsady spolunormotvůrců pro přijetí víceletého finančního rámce na období po roce 2027.
8. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku byly přiměřené a aktuální a aby byly přístupné veřejnosti v souladu se směrnicemi 2003/4/ES, 2007/2/ES a (EU) 2019/1024.
KAPITOLA V
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY
Článek 22
Změna příloh
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha I tak, aby byl způsob seskupení typů stanovišť přizpůsoben technickému a vědeckému pokroku a byly zohledněny zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha II tak, aby byl přizpůsoben:
a) seznam typů stanovišť s cílem zajistit soudržnost s aktualizacemi klasifikace stanovišť podle Evropského informačního systému o přírodě (EUNIS) a
b) způsob seskupení typů stanovišť technickému a vědeckému pokroku a byly zohledněny zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha III tak, aby byl seznam mořských druhů uvedený v článku 5 přizpůsoben technickému a vědeckému pokroku.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha IV tak, aby byly popis, jednotka a metodika ukazatelů biologické rozmanitosti pro zemědělské ekosystémy přizpůsobeny technickému a vědeckému pokroku.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha V tak, aby byl seznam druhů používaných pro indikátor běžných druhů polních ptáků v členských státech přizpůsoben technickému a vědeckému pokroku.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha VI tak, aby byly popis, jednotka a metodika ukazatelů biologické rozmanitosti pro lesní ekosystémy přizpůsobeny technickému a vědeckému pokroku.
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha VII tak, aby byl seznam příkladů opatření na obnovu přizpůsoben technickému a vědeckému pokroku a byly zohledněny zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.
Článek 23
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 2 a čl. 22 odst. 1 až 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 18. srpna 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 2 a čl. 22 odst. 1 až 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 10 odst. 2 nebo čl. 22 odst. 1 až 7 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti nim Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 24
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 25
Změna nařízení (EU) 2022/869
V čl. 7 odst. 8 nařízení (EU) 2022/869 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Pokud jde o důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 4 odst. 14 a 15 a čl. 5 odst. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (Úř. věst. L, 2024/1991, 29.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1991/oj).“), za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené ve zmíněných směrnicích a ve zmíněném nařízení, jsou projekty na seznamu Unie považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v převažujícím veřejném zájmu.“
Článek 26
Přezkum
1. Komise vyhodnotí uplatňování tohoto nařízení do 31. prosince 2033.
Hodnocení zahrnuje posouzení dopadu tohoto nařízení na odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu s přihlédnutím k relevantním vazbám na produkci potravin a potravinové zabezpečení v Unii a posouzení širších socioekonomických dopadů tohoto nařízení.
2. Zprávu o hlavních zjištěních tohoto hodnocení Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Pokud to Komise bude považovat za vhodné, připojí ke zprávě legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení s přihlédnutím k potřebě stanovit další cíle pro obnovu, včetně aktualizovaných cílů pro roky 2040 a 2050, na základě společných metod posuzování stavu ekosystémů, na něž se nevztahují články 4 a 5, hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a nejnovějších vědeckých poznatků.
Článek 27
Dočasné pozastavení
1. Dojde-li k nepředvídatelné, výjimečné a nevyvolané události, která je mimo kontrolu Unie a která má pro celou Unii závažné důsledky z hlediska dostupnosti půdy potřebné k zajištění dostatečné zemědělské produkce pro spotřebu potravin v Unii, přijme Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádné situaci nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty mohou dočasně pozastavit uplatňování relevantních ustanovení článku 11 v rozsahu a po dobu, jak je nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.
2. Prováděcí akty přijaté podle odstavce 1 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby přetrvávají specifické problémy uvedené v odstavci 1, může Komise předložit vhodný legislativní návrh za účelem jejího prodloužení.
3. Komise informuje Evropský parlament a Radu o jakémkoli aktu přijatém podle odstavce 1 do dvou pracovních dnů po jeho přijetí.
Článek 28
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. června 2024.
Za Evropský parlament
předseda
R. Metsola
Za Radu
předseda
A. Maron
PŘÍLOHA I SUCHOZEMSKÉ, POBŘEŽNÍ A SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY – TYPY STANOVIŠŤ A SKUPINY TYPŮ STANOVIŠŤ PODLE ČL. 4 ODST. 1 A 4
1. SKUPINA 1: Mokřady (pobřežní a vnitrozemské)
Níže uvedený seznam zahrnuje všechny typy suchozemských, pobřežních a sladkovodních stanovišť vyjmenované v příloze I směrnice 92/43/EHS uvedené v čl. 4 odst. 1 a 4 a dále šest skupin těchto typů stanovišť, konkrétně 1) mokřady (pobřežní a vnitrozemské), 2) travní porosty a jiná pastvinná stanoviště, 3) řeky, jezera, lužní, nivní a břehová stanoviště, 4) lesy, 5) stepní, vřesovištní a křovinná stanoviště a 6) skalní a dunová stanoviště.
| Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS | Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|
| Pobřežní a slaná stanoviště | |
| 1130 | Ústí řek do moře (estuária) |
| 1140 | Bahnitá a písečná stanoviště za odlivu nezaplavená mořskou vodou |
| 1150 | Pobřežní laguny |
| 1310 | Porosty slanorožce (Salicornia spp.) a dalších jednoletých rostlin kolonizujících bahno a písek |
| 1320 | Trávníky s druhy rodu Spartina (Spartinion maritimae) |
| 1330 | Atlantské slané louky (Glauco-Puccinellietalia maritimae) |
| 1340 | Vnitrozemské slané louky |
| 1410 | Středomořské slané louky (Juncetalia maritimi) |
| 1420 | Středomořské a termoatlantské halofilní křoviny (Sarcocornetea fruticosi) |
| 1530 | Panonské slané stepi a slaniska |
| 1650 | Boreální baltské úzké zátoky |
| Vlhká vřesoviště a slatinné trávníky | |
| 4010 | Severoatlantská vlhká vřesoviště s Erica tetralix |
| 4020 | Atlantská vlhká vřesoviště mírného pásu s druhy Erica ciliaris a Erica tetralix |
| 6460 | Slatinné trávníky na Troodu |
| Rašeliniště, slatě a močály | |
| 7110 | Aktivní vrchoviště |
| 7120 | Degradovaná vrchoviště dosud schopná přirozené obnovy |
| 7130 | Povrchová rašeliniště |
| 7140 | Přechodová rašeliniště a třasoviska |
| 7150 | Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) |
| 7160 | Finsko-skandinávské prameny a pramenité močály bohaté na minerální látky |
| 7210 | Vápenité slatiny s Cladium mariscus a společenstvem Caricion davallianae |
| 7220 | Prameniště s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) |
| 7230 | Bazická slatiniště |
| 7240 | Alpínská pionýrská společenstva svazu Caricion bicoloris-atrofuscae |
| 7310 | Bažiny Aapa |
| 7320 | Palsové bažiny |
| Vlhké lesy | |
| 9080 | Finsko-skandinávské listnaté bažinaté lesy |
| 91D0 | Rašelinné lesy |
| Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS | Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|
| Pobřežní a dunová stanoviště | |
| 1630 | Boreální baltské pobřežní louky |
| 21A0 | Machéry |
| Vřesovištní a křovinná stanoviště | |
| 4030 | Evropská suchá vřesoviště |
| 4040 | Suchá atlantská pobřežní vřesoviště s Erica vagans |
| 4090 | Endemické porosty nízkých keříků v horách Středomoří s druhy rodu Genista |
| 5130 | Porosty Juniperus communis na vřesovištích nebo travinných porostech na vápencích |
| 8240 | Vápencové „chodníky“ |
| Travní porosty | |
| 6110 | Skalní vápnomilné nebo basofilní travinné porosty Alysso-Sedion albi |
| 6120 | Vápnomilné travinné porosty na suchých píscích |
| 6130 | Travinné porosty na podloží bohatém na těžké kovy (Violetalia calaminariae) |
| 6140 | Pyrenejské travinné porosty s Festuca eskia na křemičitém podloží |
| 6150 | Alpínské a boreální travinné porosty na křemičitém podloží |
| 6160 | Travinné porosty s Festuca indigesta v iberských horách |
| 6170 | Alpínské a subalpínské vápnomilné travinné porosty |
| 6180 | Makaronéské mezofilní travinné porosty |
| 6190 | Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) |
| 6210 | Facie polopřirozených suchých travinných porostů a křovin na vápenitých podložích (Festuco-Brometalia) |
| 6220 | Pseudostepi s travinami a jednoletou vegetací Thero-Brachypodietea |
| 6230 | Druhově bohaté smilkové (rod Nardus) travní porosty na křemičitých podložích v horských oblastech (a v podhorských oblastech kontinentální Evropy) |
| 6240 | Subpanonské stepní travinné porosty |
| 6250 | Panonské sprašové stepní travinné porosty |
| 6260 | Panonské písčité stepi |
| 6270 | Finsko-skandinávské nížinné druhově bohaté suché až středně vlhké travinné porosty |
| 6280 | Severské alvary a ploché skály z prekambrického vápence |
| 62A0 | Suché trávníky východního Submediteriánu (Scorzoneratalia villosae) |
| 62B0 | Hadcové trávníky na Kypru |
| 62C0 | Pontsko-sarmatské stepi |
| 62D0 | Acidofilní pastviny v moesijských horách |
| 6410 | Bezkolencové louky (Molinia spp.) na vápenitých, rašelinných nebo hlinitosiltových těžkých půdách (Molinion caeruleae) |
| 6420 | Středomořské vlhké vysokostébelnaté travinné porosty (Molinio-Holoschoenion) |
| 6510 | Nížinné sečené louky s druhy Alopecurus pratensis, Sanguisorba officinalis |
| 6520 | Horské sečené louky |
| Dehesy a louky s dřevinami | |
| 6310 | Dehesy se vždyzelenými druhy dubů Quercus spp. |
| 6530 | Finsko-skandinávské louky s dřevinami |
| 9070 | Finsko-skandinávské pastviny porostlé dřevinami |
| Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS | Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|
| Řeky a jezera | |
| 3110 | Oligotrofní vody na písečných pláních s velmi nízkým obsahem minerálních látek s vegetací typu Littorelletalia uniflorae |
| 3120 | Oligotrofní vody na písečných půdách v západním Středomoří s velmi nízkým obsahem minerálních látek s druhy rodu Isoetes |
| 3130 | Oligotrofní až mesotrofní stojaté vody s vegetací typu Littorelletea uniflorae a/nebo Isoëto- Nanojuncetea |
| 3140 | Tvrdé oligo-mesotrofní vody s bentickou vegetací s druhy rodu Chara |
| 3150 | Přírodní eutrofní jezera s vegetačními typy Magnopotamion nebo Hydrocharition |
| 3160 | Přírodní dystrofní jezera a tůně |
| 3170 | Středomořské periodické tůně |
| 3180 | Turlofy |
| 3190 | Jezera sádrovcového krasu |
| 31A0 | Transylvánské horké prameny s Nelumbo nucifera |
| 3210 | Finsko-skandinávské přirozené řeky |
| 3220 | Alpínské vodní toky a bylinná vegetace podél jejich břehů |
| 3230 | Alpínské vodní toky a jejich dřevinná pobřežní vegetace s druhem Myricaria germanica |
| 3240 | Alpínské vodní toky a jejich dřevinná pobřežní vegetace s druhem Salix elaeagnos |
| 3250 | Stále tekoucí středomořské řeky s porosty druhu Glaucium flavum |
| 3260 | Vodní tok od nížin po hory s vegetačními typy Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion |
| 3270 | Bahnité říční břehy s vegetačními typy Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. |
| 3280 | Stále tekoucí středomořské řeky s vegetací Paspalo-Agrostidion a převislými stěnami vrb rodu Salix a Populus alba |
| 3290 | Přerušovaně tekoucí středomořské řeky s vegetací Paspalo-Agrostidion |
| 32A0 | Pěnovcové kaskády krasových řek v Dinárských Alpách |
| Nivní louky | |
| 6430 | Vlhkomilná vysokostébelnatá lemová společenstva nížin a horského až alpínského výškového stupně |
| 6440 | Nivní louky říčních údolí s vegetací typu Cnidion dubii |
| 6450 | Severní boreální nivní louky |
| 6540 | Submediteránní travní porosty Molinio-Hordeion secalini |
| Lužní/břehové lesy | |
| 9160 | Subatlantské a středoevropské doubravy a dubohabrové lesy (Carpinion betuli) |
| 91E0 | Lužní lesy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) |
| 91F0 | Břehové smíšené lesy s Quercus robur, Ulmus laevis a Ulmus minor, Fraxinus excelsior nebo Fraxinus angustifolia podél velkých řek (Ulmenion minoris) |
| 92A0 | Galeriové lesy s druhy Salix alba a Populus alba |
| 92B0 | Břehové porosty na středomořských vodních tocích s periodickým průtokem s pěnišníkem Rhododendron ponticum, druhy rodu Salix a jinými druhy |
| 92C0 | Lesy s platanem východním (Platanus orientalis) a ambroní Liquidambar orientalis (Platanion orientalis) |
| 92D0 | Jižní břehové galeriové lesy a houštiny (Nerio-Tamaricetea a Securinegion tinctoriae) |
| 9370 | Palmové háje s datlovníkem (Phoenix spp.) |
| Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS | Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|
| Boreální lesy | |
| 9010 | Západní tajga |
| 9020 | Finsko-skandinávské hemiboreální přirozené staré listnaté lesy (Quercus, Tilia, Acer, Fraxinus nebo Ulmus) bohaté na epifity |
| 9030 | Přirozené lesy ve stadiu primární sukcese na vyzdviženém mořském pobřeží |
| 9040 | Severské subalpínské/subarktické lesy s břízou pýřitou (Betula pubescens ssp. czerepanovii) |
| 9050 | Finsko-skandinávské smrčiny (Picea abies) s bohatou bylinnou vegetací |
| 9060 | Jehličnaté lesy na ledotokových morénových valech nebo s nimi spojené |
| Lesy mírného pásu | |
| 9110 | Bučiny typu Luzulo-Fagetum |
| 9120 | Atlantské acidofilní bučiny s cesmínou (Ilex spp.) a příležitostně i s tisem (Taxus spp.) v křovinném patře (Quercion robori-petraeae nebo Ilici-Fagenion) |
| 9130 | Bučiny typu Asperulo-Fagetum |
| 9140 | Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer spp.) a šťovíkem (Rumex arifolius) |
| 9150 | Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) |
| 9170 | Dubohabrové lesy typu Galio-Carpinetum |
| 9180 | Lesy typu Tilio-Acerion na svazích, sutích a ve stržích |
| 9190 | Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých rovinách |
| 91A0 | Staré zakrslé doubravy s druhy rodů Ilex a Blechnum na Britských ostrovech |
| 91B0 | Teplomilné jasanové lesy s jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) |
| 91G0 | Panonské dubohabrové lesy s Quercus petraea a Carpinus betulus |
| 91H0 | Panonské šípákové doubravy s Quercus pubescens |
| 91I0 | Eurosibiřské stepní doubravy (Quercus spp.) |
| 91J0 | Tisové lesy (Taxus baccata) na Britských ostrovech |
| 91K0 | Ilyrské lesy s Fagus sylvatica (Aremonio-Fagion) |
| 91L0 | Ilyrské dubohabrové lesy (Erythronio-Carpinion) |
| 91M0 | Panonsko-balkánské doubravy s dubem cedrem a dubem zimním |
| 91P0 | Jedlové lesy s jedlí svatokřížskou (Abietetum polonicum) |
| 91Q0 | Západokarpatské vápnomilné bory s borovicí lesní |
| 91R0 | Dinárské bory s borovicí lesní na dolomitech (Genisto januensis-Pinetum) |
| 91S0 | Západopontské bučiny |
| 91T0 | Středoevropské lišejníkové bory s borovicí lesní |
| 91U0 | Sarmatské stepní bory |
| 91V0 | Dácké bučiny (Symphyto-Fagion) |
| 91W0 | Moesijské bučiny |
| 91X0 | Dobrogejské bučiny |
| 91Y0 | Dácké dubohabrové lesy |
| 91Z0 | Moesijské lesy s lípou stříbrnou |
| 91AA | Východní lesy s dubem bílým |
| 91BA | Moesijské lesy s jedlí stříbrnou |
| 91CA | Rodopské a balkánské bory s borovicí lesní |
| Středomořské a makaronéské lesy | |
| 9210 | Apeninské bučiny s tisem (Taxus spp.) a cesmínou (Ilex spp.) |
| 9220 | Apeninské bučiny s jedlí bělokorou (Abies alba) a bučiny s jedlí Abies nebrodensis |
| 9230 | Galicijsko-portugalské doubravy s druhy Quercus robur a Quercus pyrenaica |
| 9240 | Iberské doubravy s druhy Quercus faginea a Quercus canariensis |
| 9250 | Doubravy s dubem Quercus trojana |
| 9260 | Kaštanovníkové lesy Castanea sativa |
| 9270 | Helénské bučiny s jedlí Abies borisii-regis |
| 9280 | Doubravy s dubem uherským Quercus frainetto |
| 9290 | Lesy s Cupressus (Acero-Cupression) |
| 9310 | Egejské doubravy s druhem Quercus brachyphylla |
| 9320 | Olivovníkové a rohovníkové lesy (Olea a Ceratonia) |
| 9330 | Doubravy s dubem korkovým |
| 9340 | Doubravy s druhy Quercus ilex a Quercus rotundifolia |
| 9350 | Doubravy s dubem Quercus macrolepis |
| 9360 | Makaronéské vavřínové lesy (s druhy rodů Laurus, Ocotea) |
| 9380 | Cesmínové lesy s Ilex aquifolium |
| 9390 | Křoviny a nízké lesy s Quercus alnifolia |
| 93A0 | Lesy s Quercus infectoria (Anagyro foetidae-Quercetum infectoriae) |
| Horské jehličnaté lesy | |
| 9410 | Acidofilní smrčiny horského až alpínského výškového stupně (Vaccinio-Piceetea) |
| 9420 | Alpínské lesy s modřínem opadavým (Larix decidua) a/nebo limbové lesy s druhem Pinus cembra |
| 9430 | Subalpínské a horské blatkové lesy s druhem Pinus uncinata |
| 9510 | Jižní apeninské jedlové lesy s jedlí bělokorou (Abies alba) |
| 9520 | Jedlové lesy s jedlí španělskou Abies pinsapo |
| 9530 | Submediteránní bory s endemickou borovicí černou |
| 9540 | Středomořské bory s endemickou borovicí mesogejskou |
| 9550 | Kanárské endemické bory |
| 9560 | Endemické lesy s jalovcem (Juniperus spp.) |
| 9570 | Lesy s Tetraclinis articulata |
| 9580 | Středomořské tisové lesy s Taxus baccata |
| 9590 | Lesy s Cedrus brevifolia (Cedrosetum brevifoliae) |
| 95A0 | Vysoko položené bory v horách Středomoří |
| Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS | Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|
| Slané a sádrovcové stepi | |
| 1430 | Halonitrofilní iberské křoviny (Pegano-Salsoletea) |
| 1510 | Středomořské slané stepi (Limonietalia) |
| 1520 | Vegetace iberských sádrovcových půd (Gypsophiletalia) |
| Vřesoviště a křoviny mírného pásu | |
| 4050 | Endemická makaronéská vřesoviště |
| 4060 | Alpínská a boreální vřesoviště |
| 4070 | Křovinné porosty s druhy Pinus mugo a Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) |
| 4080 | Subarktické vrbové křoviny s druhy rodu Salix |
| 40A0 | Subkontinentální peripanonské křoviny |
| 40B0 | Rodopské houštiny druhu Potentilla fruticosa |
| 40C0 | Ponto-sarmatské listnaté houštiny |
| Tuholisté křoviny (matoraly) | |
| 5110 | Trvalá xerotermní společenstva na skalnatých svazích s Buxus sempervirens (Berberidion p.p.) |
| 5120 | Horská společenstva s Cytisus purgans |
| 5140 | Křovinná společenstva s Cistus palhinhae na vlhkých přímořských vřesovištích |
| 5210 | Stromovité matoraly s jalovci Juniperus spp. |
| 5220 | Stromovité matoraly s druhy rodu Zyziphus |
| 5230 | Stromovité matoraly s vavřínem Laurus nobilis |
| 5310 | Houštiny vavřínu Laurus nobilis |
| 5320 | Nízké porosty pryšců (Euphorbia) v blízkosti pobřežních skalních útesů |
| 5330 | Termo-středomořské houštiny a houštiny na suchých („předpouštních“) stanovištích |
| 5410 | Frigany na vrcholcích pobřežních útesů v západním Středomoří (Astragalo-Plantaginetum subulatae) |
| 5420 | Frigany se Sarcopoterium spinosum |
| 5430 | Endemické frigany svazu Euphorbio-Verbascion |
| Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS | Název typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|
| Mořské útesy, pláže a ostrůvky | |
| 1210 | Jednoletá vegetace naplavenin |
| 1220 | Trvalá vegetace kamenitých břehů |
| 1230 | Vegetací porostlé útesy na pobřeží Atlantského oceánu a Baltského moře |
| 1240 | Vegetací porostlé útesy středomořského pobřeží (s endemickými druhy rodu Limonium) |
| 1250 | Vegetací porostlé útesy s endemickou flórou makaronéského pobřeží |
| 1610 | Baltské eskerové ostrovy s vegetací písečných, kamenitých a oblázkových pláží a sublitorální vegetací |
| 1620 | Boreální baltské ostrůvky a malé ostrovy |
| 1640 | Boreální baltské písečné pláže s trvalou vegetací |
| Pobřežní a vnitrozemské duny | |
| 2110 | Pohyblivé duny v zárodečném stadiu |
| 2120 | Pohyblivé duny podél pobřeží s porosty Ammophila arenaria („bílé duny“) |
| 2130 | Zpevněné pobřežní duny s bylinnou vegetací („šedé duny“) |
| 2140 | Odvápněné zpevněné duny s porosty Empetrum nigrum |
| 2150 | Atlantské odvápněné zpevněné duny (Calluno-Ulicetea) |
| 2160 | Duny s porosty Hippophaë rhamnoides |
| 2170 | Duny s porosty Salix repens ssp. argentea (Salicion arenariae) |
| 2180 | Stromy porostlé duny atlantské, kontinentální a boreální oblasti |
| 2190 | Vlhké prolákliny v dunách |
| 2210 | Zpevněné pobřežní duny s vegetací Crucianellion maritimae |
| 2220 | Duny s porosty Euphorbia terracina |
| 2230 | Travinné dunové porosty typu Malcolmietalia |
| 2240 | Travinné dunové porosty typu Brachypodietalia s jednoletou vegetací |
| 2250 | Pobřežní duny s jalovci Juniperus spp. |
| 2260 | Duny s porosty tuholistých keřů Cisto-Lavenduletalia |
| 2270 | Duny porostlé borovicemi Pinus pinea nebo Pinus pinaster |
| 2310 | Suchá písčitá vřesoviště s druhy rodů Calluna a Genista |
| 2320 | Suchá písčitá vřesoviště s druhy rodu Calluna a se šichou černou (Empetrum nigrum) |
| 2330 | Vnitrozemské duny s otevřenými travinnými porosty s druhy rodů Corynephorus a Agrostis |
| 2340 | Panonské vnitrozemské duny |
| 91N0 | Křoviny panonských vnitrozemských písečných dun (Junipero-Populetum albae) |
| Skalní stanoviště | |
| 8110 | Křemičité suti horského až sněžního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) |
| 8120 | Vápencové suti horského až alpínského stupně (Thlaspietea rotundifolii) |
| 8130 | Suti západního Středomoří a teplomilné suti |
| 8140 | Suti východního Středomoří |
| 8150 | Křemičité suti středoevropských vysočin |
| 8160 | Středoevropské vápencové suti pahorkatinného a horského stupně |
| 8210 | Vápencové skalní svahy s chasmofytní vegetací |
| 8220 | Křemičité skalní svahy s chasmofytní vegetací |
| 8230 | Křemičité skály s pionýrskou vegetací Sedo-Scleranthion nebo Sedo albi-Veronicion dillenii |
| 8310 | Jeskyně nepřístupné veřejnosti |
| 8320 | Lávová pole a přírodní prohlubně |
| 8340 | Stálé ledovce |
1. SKUPINA 1: Mokřady (pobřežní a vnitrozemské)
2. SKUPINA 2: Travní porosty a jiná pastvinná stanoviště
3. SKUPINA 3: Řeky, jezera, lužní, nivní a břehová stanoviště
4. SKUPINA 4: Lesy
5. SKUPINA 5: Stepní, vřesovištní a křovinná stanoviště
6. SKUPINA 6: Skalní a dunová stanoviště
PŘÍLOHA II MOŘSKÉ EKOSYSTÉMY – TYPY STANOVIŠŤ A SKUPINY TYPŮ STANOVIŠŤ PODLE ČL. 5 ODST. 1 A 2
1. Skupina 1: Kolonie mořských řas
Níže uvedený seznam zahrnuje typy mořských stanovišť uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 a dále sedm skupin těchto typů stanovišť, konkrétně 1) kolonie mořských řas, 2) lesy makrořas, 3) kolonie měkkýšů, 4) mäerlové kolonie, 5) kolonie hub a korálů a korálotvorné kolonie, 6) průduchy a vývěry a 7) měkké sedimenty (do 1000 metrů hloubky). Je zde uveden i vztah k typům stanovišť uvedeným v příloze I směrnice 92/43/EHS.
Zde použitá klasifikace typů mořských stanovišť, rozdělená podle mořských biogeografických oblastí, vychází z typologie mořských stanovišť podle Evropského informačního systému o přírodě (EUNIS) ve verzi revidované v roce 2022 EEA. Informace o souvisejících stanovištích uvedených v příloze I směrnice 92/43/EHS vycházejí ze srovnávacího dokumentu zveřejněného EEA v roce 2021(Klasifikace mořských stanovišť EUNIS 2022. Evropská agentura pro životní prostředí https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/eunis-habitat-classification-1.).
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MA522 | Kolonie mořských řas na atlantském litorálním písku | 1140; 1160 |
| MA623 | Kolonie mořských řas na atlantském litorálním bahně | 1140; 1160 |
| MB522 | Kolonie mořských řas na atlantském infralitorálním písku | 1110; 1150; 1160 |
| Baltské moře | ||
| MA332 | Baltský hydrolitorální hrubý sediment s ponořenou vegetací | 1130; 1160; 1610; 1620 |
| MA432 | Baltský hydrolitorální smíšený sediment s ponořenou vegetací | 1130; 1140; 1160; 1610 |
| MA532 | Baltský hydrolitorální písek s ponořenými zakořeněnými rostlinami | 1130; 1140; 1160; 1610 |
| MA632 | Baltské hydrolitorální bahno s převahou ponořených zakořeněných rostlin | 1130; 1140; 1160; 1650 |
| MB332 | Baltský infralitorální hrubý sediment s ponořenými zakořeněnými rostlinami | 1110; 1160 |
| MB432 | Baltský infralitorální smíšený sediment s ponořenými zakořeněnými rostlinami | 1110; 1160; 1650 |
| MB532 | Baltský infralitorální písek s ponořenými zakořeněnými rostlinami | 1110; 1130; 1150; 1160 |
| MB632 | Baltský infralitorální bahenní sediment s ponořenými zakořeněnými rostlinami | 1130; 1150; 1160; 1650 |
| Černé moře | ||
| MB546 | Louky mořské trávy a louky s oddenkovými řasami v infralitorálním bahnitém písku Černého moře ovlivněném sladkou vodou | 1110; 1130; 1160 |
| MB547 | Louky mořské trávy v Černém moři na mírně exponovaném výše položeném infralitorálním čistém písku | 1110; 1160 |
| MB548 | Louky mořské trávy v Černém moři na níže položeném infralitorálním písku | 1110; 1160 |
| Středozemní moře | ||
| MB252 | Biocenóza posidonie mořské (Posidonia oceanica) | 1120 |
| MB2521 | Ekomorfóza pruhovaných luk posidonie mořské (Posidonia oceanica) | 1120; 1130; 1160 |
| MB2522 | Ekomorfóza luk posidonie mořské (Posidonia oceanica) typu „bariérového útesu“ | 1120; 1130; 1160 |
| MB2523 | Facie mrtvých „houštin“ posidonie mořské (Posidonia oceanica) bez velkého množství epiflóry | 1120; 1130; 1160 |
| MB2524 | Společenství s lazuchou prorůstavou (Caulerpa prolifera) na dnech s výskytem posidonie | 1120; 1130; 1160 |
| MB5521 | Společenství s druhem Cymodocea nodosa na dobře vytříděném jemném písku | 1110; 1130; 1160 |
| MB5534 | Společenství s druhem Cymodocea nodosa na povrchovém bahnitém písku v chráněných vodách | 1110; 1130; 1160 |
| MB5535 | Společenství s druhem Zostera noltei na povrchovém bahnitém písku v chráněných vodách | 1110; 1130; 1160 |
| MB5541 | Společenství s druhem Ruppia cirrhosa a/nebo s táhlicí přímořskou (Ruppia maritima) na písku | 1110; 1130; 1160 |
| MB5544 | Společenství s druhem Zostera noltei v euryhalinním a eurytermním prostředí na písku | 1110; 1130; 1160 |
| MB5545 | Společenství s vochou mořskou (Zostera marina) v euryhalinním a eurytermním prostředí | 1110; 1130; 1160 |
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MA123 | Společenstva mořských řas na atlantských litorálních skalách s plnou salinitou | 1160; 1170; 1130 |
| MA125 | Chaluhotvaré na atlantských litorálních skalách s proměnlivou salinitou | 1170; 1130 |
| MB121 | Společenstva chaluh a mořských řas na atlantských infralitorálních skalách | 1170; 1160 |
| MB123 | Společenstva chaluh a mořských řas na atlantských infralitorálních skalách ovlivněných či narušených sedimenty | 1170; 1160 |
| MB124 | Společenstva chaluh na atlantských infralitorálních skalách s proměnlivou salinitou | 1170; 1130; 1160 |
| MB321 | Společenstva chaluh a mořských řas na atlantském infralitorálním hrubém sedimentu | 1160 |
| MB521 | Společenstva chaluh a mořských řas na atlantském infralitorálním písku | 1160 |
| MB621 | Společenstva s vegetací na atlantském infralitorálním bahně | 1160 |
| Baltské moře | ||
| MA131 | Baltské hydrolitorální skály a balvany s vytrvalými druhy řas | 1160; 1170; 1130; 1610; 1620 |
| MB131 | Vytrvalé druhy řas na baltských infralitorálních skalách a balvanech | 1170; 1160 |
| MB232 | Baltské infralitorální dno s úlomky mušlí | 1160; 1110 |
| MB333 | Baltský infralitorální hrubý sediment s vytrvalými druhy řas | 1110; 1160 |
| MB433 | Baltský infralitorální smíšený sediment s vytrvalými druhy řas | 1110; 1130; 1160; 1170 |
| Černé moře | ||
| MB144 | Výše položené exponované infralitorální skály s chaluhotvarými v Černém moři s převahou slávkovitých | 1170; 1160 |
| MB149 | Výše položené středně exponované infralitorální skály s chaluhotvarými v Černém moři s převahou slávkovitých | 1170; 1160 |
| MB14A | Chaluhotvaré a jiné řasy na chráněných výše položených infralitorálních skalách v Černém moři vystavené světlu | 1170; 1160 |
| Středozemní moře | ||
| MA1548 | Společenství s druhem Fucus virsoides | 1160; 1170 |
| MB1512 | Společenství s druhem Cystoseira tamariscifolia a Saccorhiza polyschides | 1170; 1160 |
| MB1513 | Společenství s druhem Cystoseira amentacea (var. amentacea, var. stricta, var. spicata) | 1170; 1160 |
| MB151F | Společenství s druhem Cystoseira brachycarpa | 1170; 1160 |
| MB151G | Společenství s druhem Cystoseira crinita | 1170; 1160 |
| MB151H | Společenství s druhem Cystoseira crinitophylla | 1170; 1160 |
| MB151J | Společenství s druhem Cystoseira sauvageauana | 1170; 1160 |
| MB151K | Společenství s druhem Cystoseira spinosa | 1170; 1160 |
| MB151L | Společenství s hroznovicí Sargassum vulgare | 1170; 1160 |
| MB151M | Společenství s druhem Dictyopteris polypodioides | 1170; 1160 |
| MB151W | Společenství s druhem Cystoseira compressa | 1170; 1160 |
| MB1524 | Společenství s druhem Cystoseira barbata | 1170; 1160 |
| MC1511 | Společenství s druhem Cystoseira zosteroides | 1170; 1160 |
| MC1512 | Společenství s druhem Cystoseira usneoides | 1170; 1160 |
| MC1513 | Společenství s druhem Cystoseira dubia | 1170; 1160 |
| MC1514 | Společenství s druhem Cystoseira corniculata | 1170; 1160 |
| MC1515 | Společenství s druhy rodu hroznovice (Sargassum) | 1170; 1160 |
| MC1518 | Společenství s druhem Laminaria ochroleuca | 1170; 1160 |
| MC3517 | Společenství s druhem Laminaria rodriguezii na detritických dnech | 1160 |
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MA122 | Společenstva slávky jedlé (Mytilus edulis) a/nebo svijonožců na atlantských litorálních skalách vystavených vlnám | 1160; 1170 |
| MA124 | Společenstva škeblí a/nebo svijonožců s mořskými řasami na atlantských litorálních skalách | 1160; 1170 |
| MA227 | Útesy s mlži v litorální zóně Atlantského oceánu | 1170; 1140 |
| MB222 | Útesy s mlži v infralitorální zóně Atlantského oceánu | 1170; 1130; 1160 |
| MC223 | Útesy s mlži v cirkalitorální zóně Atlantského oceánu | 1170 |
| Baltské moře | ||
| MB231 | Infralitorální dna Baltského moře s převahou epibentických mlžů | 1170; 1160 |
| MC231 | Cirkalitorální dna Baltského moře s převahou epibentických mlžů | 1170; 1160; 1110 |
| MD231 | Cirkalitorální biogenní dna Baltského moře mimo pobřeží s výskytem epibentických mlžů | 1170 |
| MD232 | Cirkalitorální dna Baltského moře mimo pobřeží pokrytá úlomky mušlí s výskytem mlžů | 1170 |
| MD431 | Smíšená cirkalitorální dna Baltského moře s makroskopickými epibentickými biotickými strukturami | |
| MD531 | Smíšený cirkalitorální písek Baltského moře s makroskopickými epibentickými biotickými strukturami | |
| MD631 | Cirkalitorální bahno Baltského moře mimo pobřeží s výskytem epibentických mlžů | |
| Černé moře | ||
| MB141 | Níže položené infralitorální skály v Černém moři s převahou bezobratlých | 1170 |
| MB143 | Výše položené exponované infralitorální skály s foliózními řasami (bez chaluhotvarých) v Černém moři s převahou slávkovitých | 1170; 1160 |
| MB148 | Výše položené středně exponované infralitorální skály s foliózními řasami (jinými než chaluhotvaré) v Černém moři s převahou slávkovitých | 1170; 1160 |
| MB242 | Kolonie škeblí v černomořské infralitorální oblasti | 1170; 1130; 1160 |
| MB243 | Ústřicové útesy na níže položených infralitorálních skalách v Černém moři | 1170 |
| MB642 | Infralitorální terigenní bahno v Černém moři | 1160 |
| MC141 | Cirkalitorální skály v Černém moři s převahou bezobratlých | 1170 |
| MC241 | Kolonie škeblí v cirkalitorálním terigenním bahně v Černém moři | 1170 |
| MC645 | Níže položené cirkalitorální bahno v Černém moři | |
| Středozemní moře | ||
| MA1544 | Facie se slávkou středomořskou (Mytilus galloprovincialis) ve vodách obohacených organickou hmotou | 1160; 1170 |
| MB1514 | Facie se slávkou středomořskou (Mytilus galloprovincialis) | 1170; 1160 |
| Středomořské infralitorální ústřicové lavice | ||
| Středomořské cirkalitorální ústřicové lavice | ||
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MB322 | Mäerlové kolonie na atlantském infralitorálním hrubém sedimentu | 1110; 1160 |
| MB421 | Mäerlové kolonie na atlantském infralitorálním smíšeném sedimentu | 1110; 1160 |
| MB622 | Mäerlové kolonie na atlantském infralitorálním bahnitém sedimentu | 1110; 1160 |
| Středozemní moře | ||
| MB3511 | Společenství s rhodolity v hrubém písku a jemném štěrku míseném vlnami | 1110; 1160 |
| MB3521 | Společenství s rhodolity v hrubém písku a jemném štěrku pod vlivem spodních proudů | 1110; 1160 |
| MB3522 | Společenství s mäerlem (tj. soužití s druhy Lithothamnion corallioides a Phymatolithon calcareum) na středomořském hrubém písku a štěrku | 1110; 1160 |
| MC3521 | Společenství s rhodolity na pobřežních detritických dnech | 1110 |
| MC3523 | Společenství s mäerlem (druhy Lithothamnion corallioides a Phymatolithon calcareum) na pobřežních detritických dnech | 1110 |
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MC121 | Společenstva trávníků s faunou na atlantských cirkalitorálních skalách | 1170 |
| MC124 | Společenstva fauny na atlantských cirkalitorálních skalách s proměnlivou salinitou | 1170; 1130 |
| MC126 | Společenstva atlantských cirkalitorálních jeskyň a převisů | 8330; 1170 |
| MC222 | Studenovodní korálové útesy v cirkalitorální zóně Atlantského oceánu | 1170 |
| MD121 | Společenstva hub na cirkalitorálních skalách v Atlantském oceánu mimo pobřeží | 1170 |
| MD221 | Studenovodní korálové útesy v cirkalitorální zóně Atlantského oceánu mimo pobřeží | 1170 |
| ME122 | Společenstva hub na výše položených batyálních skalách v Atlantském oceánu | 1170 |
| ME123 | Smíšená hlubinná korálová společenstva na výše položených batyálních skalách v Atlantském oceánu | 1170 |
| ME221 | Výše položený batyální hlubinný korálový útes v Atlantském oceánu | 1170 |
| ME322 | Smíšené hlubinné korálové společenstvo na výše položeném batyálním hrubém sedimentu v Atlantském oceánu | |
| ME324 | Agregace hub na výše položeném batyálním hrubém sedimentu v Atlantském oceánu | |
| ME422 | Agregace hub na výše položeném batyálním smíšeném sedimentu v Atlantském oceánu | |
| ME623 | Agregace hub na výše položeném atlantském batyálním bahně | |
| ME624 | Vzpřímené korálové pole na výše položeném atlantském batyálním bahně | |
| MF121 | Smíšené hlubinné korálové společenstvo na níže položených batyálních skalách v Atlantském oceánu | 1170 |
| MF221 | Níže položený batyální hlubinný korálový útes v Atlantském oceánu | 1170 |
| MF321 | Smíšené hlubinné korálové společenstvo na níže položeném batyálním hrubém sedimentu v Atlantském oceánu | |
| MF622 | Agregace hub na níže položeném atlantském batyálním bahně | |
| MF623 | Vzpřímené korálové pole na níže položeném atlantském batyálním bahně | |
| Baltské moře | ||
| MB138 | Baltské infralitorální skály a balvany s epibentickými houbami | 1170; 1160 |
| MB43A | Baltský infralitorální smíšený sediment s epibentickými houbami (Porifera) | 1160; 1170 |
| MC133 | Baltské cirkalitorální skály a balvany s epibentickými žahavci | 1170; 1160 |
| MC136 | Baltské cirkalitorální skály a balvany s epibentickými houbami | 1170; 1160 |
| MC433 | Baltský cirkalitorální smíšený sediment s epibentickými žahavci | 1160; 1170 |
| MC436 | Baltský cirkalitorální smíšený sediment s epibentickými houbami | 1160 |
| Černé moře | ||
| MD24 | Cirkalitorální biogenní stanoviště v Černém moři mimo pobřeží | 1170 |
| ME14 | Výše položené batyální skály v Černém moři | 1170 |
| ME24 | Výše položené batyální biogenní stanoviště v Černém moři | 1170 |
| MF14 | Níže položené batyální skály v Černém moři | 1170 |
| Středozemní moře | ||
| MB151E | Facie s turbinatkou protáhlou (Cladocora caespitosa) | 1170; 1160 |
| MB151Q | Facie s dendrofylou krajkovou (Astroides calycularis) | 1170; 1160 |
| MB151α | Facie a společenství korálotvorných biocenóz (v enklávě) | 1170; 1160 |
| MC1519 | Facie s trsovníkem žlutým (Eunicella cavolini) | 1170; 1160 |
| MC151A | Facie s trsovníkem sevřeným (Eunicella singularis) | 1170; 1160 |
| MC151B | Facie s rohovitkou červenou (Paramuricea clavata) | 1170; 1160 |
| MC151E | Facie s druhem Leptogorgia sarmentosa | 1170; 1160 |
| MC151F | Facie s Antipatella subpinnata a řídkými červenými řasami | 1170; 1160 |
| MC151G | Facie s masivními houbami a řídkými červenými řasami | 1170; 1160 |
| MC1522 | Facie s korálem červeným (Corallium rubrum) | 8330; 1170 |
| MC1523 | Facie s dendrofylou žlutou (Leptopsammia pruvoti) | 8330; 1170 |
| MC251 | Korálotvorné plochy | 1170 |
| MC6514 | Facie lepkavého bahna s laločnicí dlanitou (Alcyonium palmatum) a sumýšem královským (Parastichopus regalis) na cirkalitorálním bahně | 1160 |
| MD151 | Biocenóza podél skalnatého šelfu ve Středozemním moři | 1170 |
| MD25 | Cirkalitorální biogenní stanoviště ve Středozemním moři mimo pobřeží | 1170 |
| MD6512 | Facie lepkavého bahna s laločnicí dlanitou (Alcyonium palmatum) a sumýšem královským (Parastichopus regalis) na níže položeném cirkalitorálním bahně | |
| ME1511 | Středomořské výše položené batyální útesy turbinatky větvené (Lophelia pertusa) | 1170 |
| ME1512 | Středomořské výše položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata) | 1170 |
| ME1513 | Středomořské výše položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata) a turbinatky větvené (Lophelia pertusa) | 1170 |
| ME6514 | Středomořské výše položené batyální facie s druhem Pheronema carpenteri | |
| MF1511 | Středomořské níže položené batyální útesy turbinatky větvené (Lophelia pertusa) | 1170 |
| MF1512 | Středomořské níže položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata) | 1170 |
| MF1513 | Středomořské níže položené batyální útesy okulíny drsné (Madrepora oculata) a turbinatky větvené (Lophelia pertusa) | 1170 |
| MF6511 | Středomořské níže položené batyální facie písčitého bahna s houbou kořenovitou (Thenea muricata) | |
| MF6513 | Středomořské níže položené batyální facie hutného bahna s korálkovníkem protáhlým (Isidella elongata) | |
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MB128 | Průduchy a vývěry v atlantských infralitorálních skalách | 1170; 1160; 1180 |
| MB627 | Průduchy a vývěry v atlantském infralitorálním bahně | 1130; 1160 |
| MC127 | Průduchy a vývěry v atlantských cirkalitorálních skalách | 1170; 1180 |
| MC622 | Průduchy a vývěry v atlantském cirkalitorálním bahně | 1160 |
| MD122 | Průduchy a vývěry na atlantských cirkalitorálních skalách mimo pobřeží | 1170 |
| MD622 | Průduchy a vývěry v atlantském cirkalitorálním bahně mimo pobřeží | |
| Kód EUNIS | Název typu stanoviště podle EUNIS | Kód typu stanoviště podle přílohy I směrnice 92/43/EHS |
|---|---|---|
| Atlantský oceán | ||
| MA32 | Atlantský litorální hrubý sediment | 1130; 1160 |
| MA42 | Atlantský litorální smíšený sediment | 1130; 1140; 1160 |
| MA52 | Atlantský litorální písek | 1130; 1140; 1160 |
| MA62 | Atlantské litorální bahno | 1130; 1140; 1160 |
| MB32 | Atlantský infralitorální hrubý sediment | 1110; 1130; 1160 |
| MB42 | Atlantský infralitorální smíšený sediment | 1110; 1130; 1150; 1160 |
| MB52 | Atlantský infralitorální písek | 1110; 1130; 1150; 1160 |
| MB62 | Atlantské infralitorální bahno | 1110; 1130; 1160 |
| MC32 | Atlantský cirkalitorální hrubý sediment | 1110; 1160 |
| MC42 | Atlantský cirkalitorální smíšený sediment | 1110; 1160 |
| MC52 | Atlantský cirkalitorální písek | 1110; 1160 |
| MC62 | Atlantské cirkalitorální bahno | 1160 |
| MD32 | Atlantský cirkalitorální hrubý sediment mimo pobřeží | |
| MD42 | Atlantský cirkalitorální smíšený sediment mimo pobřeží | |
| MD52 | Atlantský cirkalitorální písek mimo pobřeží | |
| MD62 | Atlantské cirkalitorální bahno mimo pobřeží | |
| ME32 | Výše položený batyální hrubý sediment v Atlantském oceánu | |
| ME42 | Výše položený batyální smíšený sediment v Atlantském oceánu | |
| ME52 | Výše položený batyální písek v Atlantském oceánu | |
| ME62 | Výše položené batyální bahno v Atlantském oceánu | |
| MF32 | Níže položený batyální hrubý sediment v Atlantském oceánu | |
| MF42 | Níže položený batyální smíšený sediment v Atlantském oceánu | |
| MF52 | Níže položený batyální písek v Atlantském oceánu | |
| MF62 | Níže položené batyální bahno v Atlantském oceánu | |
| Baltské moře | ||
| MA33 | Baltský hydrolitorální hrubý sediment | 1130; 1160; 1610; 1620 |
| MA43 | Baltský hydrolitorální smíšený sediment | 1130; 1140; 1160; 1610 |
| MA53 | Baltský hydrolitorální písek | 1130; 1140; 1160; 1610 |
| MA63 | Baltské hydrolitorální bahno | 1130; 1140; 1160; 1650 |
| MB33 | Baltský infralitorální hrubý sediment | 1110; 1150; 1160 |
| MB43 | Baltský infralitorální smíšený sediment | 1110; 1130; 1150; 1160; 1170; 1650 |
| MB53 | Baltský infralitorální písek | 1110; 1130; 1150; 1160 |
| MB63 | Baltské infralitorální bahno | 1130; 1150; 1160; 1650 |
| MC33 | Baltský cirkalitorální hrubý sediment | 1110; 1160 |
| MC43 | Baltský cirkalitorální smíšený sediment | 1160; 1170 |
| MC53 | Baltský cirkalitorální písek | 1110; 1160 |
| MC63 | Baltské cirkalitorální bahno | 1160; 1650 |
| MD33 | Baltský cirkalitorální hrubý sediment mimo pobřeží | |
| MD43 | Baltský cirkalitorální smíšený sediment mimo pobřeží | |
| MD53 | Baltský cirkalitorální písek mimo pobřeží | |
| MD63 | Baltské cirkalitorální bahno mimo pobřeží | |
| Černé moře | ||
| MA34 | Litorální hrubý sediment v Černém moři | 1160 |
| MA44 | Litorální smíšený sediment v Černém moři | 1130; 1140; 1160 |
| MA54 | Litorální písek v Černém moři | 1130; 1140; 1160 |
| MA64 | Litorální bahno v Černém moři | 1130; 1140; 1160 |
| MB34 | Infralitorální hrubý sediment v Černém moři | 1110; 1160 |
| MB44 | Infralitorální smíšený sediment v Černém moři | 1110; 1170 |
| MB54 | Infralitorální písek v Černém moři | 1110; 1130; 1160 |
| MB64 | Infralitorální bahno v Černém moři | 1130; 1160 |
| MC34 | Cirkalitorální hrubý sediment v Černém moři | 1160 |
| MC44 | Cirkalitorální smíšený sediment v Černém moři | |
| MC54 | Cirkalitorální písek v Černém moři | 1160 |
| MC64 | Cirkalitorální bahno v Černém moři | 1130; 1160 |
| MD34 | Cirkalitorální hrubý sediment v Černém moři mimo pobřeží | |
| MD44 | Cirkalitorální smíšený sediment v Černém moři mimo pobřeží | |
| MD54 | Cirkalitorální písek v Černém moři mimo pobřeží | |
| MD64 | Cirkalitorální bahno v Černém moři mimo pobřeží | |
| Středozemní moře | ||
| MA35 | Středomořský litorální hrubý sediment | 1160; 1130 |
| MA45 | Středomořský litorální smíšený sediment | 1140; 1160 |
| MA55 | Středomořský litorální písek | 1130; 1140; 1160 |
| MA65 | Středomořské litorální bahno | 1130; 1140; 1150; 1160 |
| MB35 | Středomořský infralitorální hrubý sediment | 1110; 1160 |
| MB45 | Středomořský infralitorální smíšený sediment | |
| MB55 | Středomořský infralitorální písek | 1110; 1130; 1150; 1160 |
| MB65 | Středomořské infralitorální bahno | 1130; 1150 |
| MC35 | Středomořský cirkalitorální hrubý sediment | 1110; 1160 |
| MC45 | Středomořský cirkalitorální smíšený sediment | |
| MC55 | Středomořský cirkalitorální písek | 1110; 1160 |
| MC65 | Středomořské cirkalitorální bahno | 1130; 1160 |
| MD35 | Cirkalitorální hrubý sediment ve Středozemním moři mimo pobřeží | |
| MD45 | Cirkalitorální smíšený sediment ve Středozemním moři mimo pobřeží | |
| MD55 | Cirkalitorální písek ve Středozemním moři mimo pobřeží | |
| MD65 | Cirkalitorální bahno ve Středozemním moři mimo pobřeží | |
| ME35 | Výše položený batyální hrubý sediment ve Středozemním moři | |
| ME45 | Výše položený batyální smíšený sediment ve Středozemním moři | |
| ME55 | Výše položený batyální písek ve Středozemním moři | |
| ME65 | Výše položené batyální bahno ve Středozemním moři | |
| MF35 | Níže položený batyální hrubý sediment ve Středozemním moři | |
| MF45 | Níže položený batyální smíšený sediment ve Středozemním moři | |
| MF55 | Níže položený batyální písek ve Středozemním moři | |
| MF65 | Níže položené batyální bahno ve Středozemním moři | |
1. Skupina 1: Kolonie mořských řas
2. Skupina 2: Lesy makrořas
3. Skupina 3: Kolonie měkkýšů
4. Skupina 4: Mäerlové kolonie
5. Skupina 5: Kolonie hub a korálů a korálotvorné kolonie
6. Skupina 6: Průduchy a vývěry
7. Skupina 7: Měkké sedimenty (do 1000 metrů hloubky)
PŘÍLOHA III MOŘSKÉ DRUHY PODLE ČL. 5 ODST. 5
1) piloun queenslandský (Pristis clavata);
2) piloun mnohozubý (Pristis pectinata);
3) piloun obecný (Pristis pristis);
4) žralok veliký (Cetorhinus maximus) a žralok bílý (Carcharodon carcharias);
5) světloun malý (Etmopterus pusillus);
6) manta (Mobula alfredi);
7) manta atlantská (Mobula birostris);
8) manta velká (Mobula mobular);
9) manta senegalská (Mobula rochebrunei);
10) manta japonská (Mobula japanica);
11) manta Thurstonova (Mobula thurstoni);
12) manta kambodžská (Mobula eregoodootenkee);
13) manta chilská (Mobula tarapacana);
14) manta Kuhlova (Mobula kuhlii);
15) manta malá (Mobula hypostoma);
16) rejnok norský (Dipturus nidarosiensis);
17) rejnok bílý (Rostroraja alba);
18) pilohřbetovití (Rhinobatidae);
19) polorejnok křídlatý (Squatina squatina);
20) losos obecný (Salmo salar);
21) pstruh obecný (Salmo trutta);
22) síh špičatorypý (Coregonus oxyrhynchus)
PŘÍLOHA IV SEZNAM UKAZATELŮ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI PRO ZEMĚDĚLSKÉ EKOSYSTÉMY UVEDENÝCH V ČL. 11 ODST. 2
| Ukazatel | Popis, jednotky a metodika pro stanovení a monitorování ukazatele |
|---|---|
| Indikátor motýlů v travních porostech | Popis: Tento ukazatel tvoří druhy, jež jsou považovány za typické pro evropské travní porosty, vyskytují se ve velké části Evropy a jsou zahrnuty do většiny systémů monitorování motýlů. Je založen na geometrickém průměru trendů, pokud jde o dané druhy. Jednotka: indikátor. Metodika: vypracovaná a používaná organizací Butterfly Conservation Europe, viz Van Swaay, C.A.M., Assessing Butterflies in Europe – Butterfly Indicators 1990–2018 (Posouzení motýlů v Evropě – ukazatele pro motýly 1990–2008), technická zpráva, Butterfly Conservation Europe, 2020. |
| Zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy | Popis: Tento ukazatel popisuje zásobu organického uhlíku v minerální složce orné půdy v hloubce 0 až 30 cm. Jednotka: tuny organického uhlíku na hektar. Metodika: stanovená v příloze V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 a podpořená rámcovým průzkumem využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) pro půdu, Jones A. et al., LUCAS Soil 2022 (LUCAS – půda 2022), technická zpráva Společného výzkumného střediska, Úřad pro publikace Evropské unie, 2021. |
| Podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí | Popis: Krajinné prvky s vysokou rozmanitostí, jako jsou ochranné pásy, živé ploty, stromy rostoucí jednotlivě i ve skupinách, stromořadí, meze, plošky, strouhy, potoky, malé mokřady, terasy, mohyly, kamenné zídky, rybníčky a kulturní prvky, jsou prvky trvalé přirozené nebo polopřirozené vegetace vyskytující se v zemědělském prostředí, které poskytují ekosystémové služby a podporují biologickou rozmanitost. K plnění této funkce je nutné, aby krajinné prvky byly co nejméně vystaveny nepříznivým vnějším rušivým vlivům, a tím se zajistila bezpečná stanoviště pro různé taxony; proto musí splňovat následující podmínky: Půdu ležící ladem, a to i dočasně, lze považovat za krajinný prvek s vysokou rozmanitostí, pokud splňuje kritéria uvedená výše v písmenech a) a b) druhého odstavce. Za krajinné prvky s vysokou rozmanitostí lze považovat také produktivní stromy jako součást udržitelných agrolesnických systémů nebo stromy v extenzivních starých sadech na trvalých travních porostech a produktivní prvky v živých plotech, pokud splňují kritérium uvedené výše v písmenu b) druhého odstavce a pokud ke sklizni dochází pouze v době, kdy nemůže dojít k ohrožení vysoké úrovně biologické rozmanitosti. Jednotka: procenta (podíl obhospodařované zemědělské plochy). Metodika: vypracovaná podle ukazatele I.21 v příloze I nařízení (EU) 2021/2115, na základě nejnovější aktualizované verze šetření LUCAS pro krajinné prvky, viz Ballin M. et al., Redesign sample for Land Use/Cover Area frame Survey (LUCAS) (Přehodnocení vzorku pro rámcový průzkum využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS)), Eurostat 2018, a pro půdu ležící ladem viz Farm Structure, Reference Metadata in Single Integrated Metadata Structure (Struktura zemědělských hospodářství, Jednotná struktura integrovaných metadat), online publikace, Eurostat, a případně pro krajinné prvky s vysokou rozmanitostí, na něž se nevztahuje výše uvedená metodika, metodika, kterou vypracovaly členské státy v souladu s čl. 14 odst. 7 tohoto nařízení. Metodika LUCAS se pravidelně aktualizuje s cílem zvýšit spolehlivost údajů používaných v Unii a členskými státy na vnitrostátní úrovni při provádění jejich národních plánů na obnovu přírody. |
a) nemohou být využívány k zemědělské produkci (ani jako pastviny nebo k produkci krmiva), ledaže je toto využití nezbytné pro zachování biologické rozmanitosti, a
b) neměly by být ošetřovány hnojivem či pesticidy, s výjimkou ošetření nízkým množstvím tuhého hnoje.
PŘÍLOHA V INDIKÁTOR BĚŽNÝCH DRUHŮ POLNÍCH PTÁKŮ NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
Popis
Indikátor běžných druhů polních ptáků shrnuje populační trendy běžných a rozšířených druhů polních ptáků a má sloužit jako zástupný ukazatel pro hodnocení stavu biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů v Evropě. Vnitrostátní indikátor běžných druhů polních je složený indikátor sledující několik druhů ptáků, který měří míru změny relativní četnosti druhů polních ptáků ve vybraných zkoumaných lokalitách na vnitrostátní úrovni. Tento indikátor je založen na speciálně vybraných druzích ptáků, které jsou z hlediska získávání potravy nebo hnízdění závislé na zemědělských stanovištích. Vnitrostátní indikátory běžných druhů polních ptáků jsou založeny na souborech druhů, které jsou pro jednotlivé členské státy relevantní. Vnitrostátní indikátor běžných druhů ptáků zemědělské krajiny se vypočítává ve vztahu k základnímu roku, pro který je hodnota indikátoru obvykle stanovena na 100. Hodnoty trendu vyjadřují celkovou populační změnu velikosti populací jednotlivých druhů polních ptáků v průběhu několika let.
Metodika: Brlík a kol. (2021): Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků. Sci Data 8, 21. https://doi.org/10.1038/s41597-021-00804-2
„Členskými státy s historicky více poškozenými populacemi polních ptáků“ se rozumí členské státy, v nichž polovina nebo více druhů zařazených do vnitrostátního indikátoru běžných druhů polních ptáků dlouhodobě vykazuje negativní populační trend. Pro členské státy, v nichž nejsou data o dlouhodobých populačních trendech u některých druhů k dispozici, se použijí informace o stavu druhu na evropské úrovni.
Jedná se o tyto členské státy:
Česko
Dánsko
Německo
Estonsko
Španělsko
Francie
Itálie
Lucembursko
Maďarsko
Nizozemsko
Finsko
„Členskými státy s historicky méně poškozenými populacemi polních ptáků“ se rozumí členské státy, v nichž méně než polovina druhů zařazených do vnitrostátního indikátoru běžných druhů polních ptáků dlouhodobě vykazuje negativní populační trend. Pro členské státy, v nichž nejsou data o dlouhodobých populačních trendech u některých druhů k dispozici, se použijí informace o stavu druhu na evropské úrovni.
Jedná se o tyto členské státy:
Belgie
Bulharsko
Irsko
Řecko
Chorvatsko
Kypr
Lotyšsko
Litva
Malta
Rakousko
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovinsko
Slovensko
Švédsko
| Belgie - Vlámsko | Belgie - Valonsko |
|---|---|
| Alauda arvensis | Alauda arvensis |
| Anthus pratensis | Anthus pratensis |
| Emberiza citrinella | Corvus frugilegus |
| Falco tinnunculus | Emberiza citrinella |
| Haematopus ostralegus | Falco tinnunculus |
| Hirundo rustica | Hirundo rustica |
| Limosa limosa | Lanius collurio |
| Linaria cannabin | Linaria cannabina |
| Motacilla flava | Miliaria calandra |
| Numenius arquata | Motacilla flava |
| Passer montanus | Passer montanus |
| Perdix perdi | Perdix perdix |
| Saxicola torquatus | Saxicola torquatus |
| Sylvia communis | Streptopelia turtur |
| Vanellus vanellus | Sturnus vulgaris |
| Sylvia communis | |
| Vanellus vanellus |
Alauda arvensis
Carduelis carduelis
Coturnix coturnix
Corvus frugilegus
Emberiza hortulana
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius collurio
Linaria cannabina
Miliaria calandra
Motacilla flava
Perdix perdix
Passer montanus
Sylvia communis
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Upupa epops
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Ciconia ciconia
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Lanius collurio
Linaria cannabina
Miliaria calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis carduelis
Corvus corone
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Gallinago gallinago
Hirundo rustica
Lanius collurio
Linaria cannabina
Miliaria calandra
Motacilla alba
Motacilla flava
Oenanthe oenanthe
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Sylvia communis
Sylvia curruca
Turdus pilaris
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Athene noctua
Emberiza citrinella
Lanius collurio
Limosa limosa
Lullula arborea
Miliaria calandra
Milvus milvus
Saxicola rubetra
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Hirundo rustica
Lanius collurio
Linaria cannabina
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
Carduelis carduelis
Columba oenas
Columba palumbus
Corvus cornix
Corvus frugilegus
Corvus monedula
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Fringilla coelebs
Hirundo rustica
Chloris chloris
Linaria cannabina
Motacilla alba
Passer domesticus
Phasianus colchicus
Pica pica
Saxicola torquatus
Sturnus vulgaris
Alauda arvensis
Apus apus
Athene noctua
Calandrella brachydactyla
Carduelis carduelis
Carduelis chloris
Ciconia ciconia
Corvus corone
Corvus monedula
Delichon urbicum
Emberiza cirlus
Emberiza hortulana
Emberiza melanocephala
Falco naumanni
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo daurica
Hirundo rustica
Lanius collurio
Lanius minor
Lanius senator
Linaria cannabina
Lullula arborea
Luscinia megarhynchos
Melanocorypha calandra
Miliaria calandra
Motacilla flava
Oenanthe hispanica
Oenanthe oenanthe
Passer domesticus
Passer hispaniolensis
Passer montanus
Pica pica
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Streptopelia decaocto
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia melanocephala
Upupa epops
Alauda arvensis
Alectoris rufa
Athene noctua
Calandrella brachydactyla
Carduelis carduelis
Cisticola juncidis
Corvus monedula
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Linaria cannabina
Melanocorypha calandra
Merops apiaster
Oenanthe hispanica
Passer domesticus
Passer montanus
Pica pica
Pterocles orientalis
Streptopelia turtur
Sturnus unicolor
Tetrax tetrax
Upupa epops
Alauda arvensis
Alectoris rufa
Anthus campestris
Anthus pratensis
Buteo buteo
Corvus frugilegus
Coturnix coturnix
Emberiza cirlus
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Lanius collurio
Linaria cannabina
Lullula arborea
Melanocorypha calandra
Motacilla flava
Oenanthe oenanthe
Perdix perdix
Saxicola torquatus
Saxicola rubetra
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus campestris
Anthus trivialis
Carduelis carduelis
Coturnix coturnix
Emberiza cirlus
Emberiza citrinella
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Jynx torquilla
Lanius collurio
Lanius senator
Linaria cannabina
Lullula arborea
Luscinia megarhynchos
Miliaria calandra
Motacilla flava
Oenanthe hispanica
Oriolus oriolus
Passer montanus
Pica pica
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Streptopelia turtur
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus campestris
Calandrella brachydactyla
Carduelis carduelis
Carduelis chloris
Corvus cornix
Emberiza calandra
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Jynx torquilla
Lanius collurio
Luscinia megarhynchos
Melanocorypha calandra
Motacilla alba
Motacilla flava
Oriolus oriolus
Passer domesticus italiae
Passer hispaniolensis
Passer montanus
Pica pica
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus unicolor
Sturnus vulgaris
Upupa epops
Alectoris chukar
Athene noctua
Carduelis carduelis
Cisticola juncidis
Clamator glandarius
Columba palumbus
Coracias garrulus
Corvus corone cornix
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Francolinus francolinus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Chloris chloris
Iduna pallida
Linaria cannabina
Oenanthe cypriaca
Parus major
Passer hispaniolensis
Pica pica
Streptopelia turtur
Sylvia conspicillata
Sylvia melanocephala
Acrocephalus palustris
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis carduelis
Carpodacus erythrinus
Ciconia ciconia
Crex crex
Emberiza citrinella
Lanius collurio
Locustella naevia
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Carduelis carduelis
Ciconia ciconia
Crex crex
Emberiza citrinella
Hirundo rustica
Lanius collurio
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Emberiza citrinella
Lanius collurio
Linaria cannabina
Passer montanus
Saxicola torquatus
Sylvia communis
Alauda arvensis
Anthus campestris
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Lanius collurio
Lanius minor
Locustella naevia
Merops apiaster
Motacilla flava
Perdix perdix
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Sylvia nisoria
Vanellus vanellus
Calandrella brachydactyla
Linaria cannabina
Cettia cetti
Cisticola juncidis
Coturnix coturnix
Emberiza calandra
Lanius senator
Monticola solitarius
Passer hispaniolensis
Passer montanus
Serinus serinus
Streptopelia decaocto
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia conspicillata
Sylvia melanocephala
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Athene noctua
Calidris pugnax
Carduelis carduelis
Corvus frugilegus
Coturnix coturnix
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Gallinago gallinago
Haematopus ostralegus
Hippolais icterina
Hirundo rustica
Limosa limosa
Miliaria calandra
Motacilla fl ava
Numenius arquata
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola torquatus
Spatula clypeata
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Tringa totanus
Turdus viscivorus
Vanellus vanellus
Acrocephalus palustris
Alauda arvensis
Anthus spinoletta
Anthus trivialis
Carduelis carduelis
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Jynx torquilla
Lanius collurio
Linaria cannabina
Lullula arborea
Miliaria calandra
Oenanthe oenanthe
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus citrinella
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Turdus pilaris
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Ciconia ciconia
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius collurio
Limosa limosa
Linaria cannabina
Miliaria calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola torquatus
Saxicola rubetra
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus
Athene noctua
Bubulcus ibis
Carduelis carduelis
Chloris chloris
Ciconia ciconia
Cisticola juncidis
Coturnix coturnix
Delichon urbicum
Emberiza cirlus
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius meridionalis
Linaria cannabina
Merops apiaster
Miliaria calandra
Milvus migrans
Passer domesticus
Pica pica
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Sturnus unicolor
Upupa epops
Alauda arvensis
Anthus campestris
Calandrella brachydactyla
Ciconia ciconia
Corvus frugilegus
Emberiza calandra
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Emberiza melanocephala
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Lanius collurio
Lanius minor
Linaria cannabina
Melanocorypha calandra
Motacilla flava
Passer montanus
Perdix perdix
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus
Acrocephalus palustris
Alauda arvensis
Anthus trivialis
Carduelis carduelis
Columba oenas
Columba palumbus
Emberiza calandra
Emberiza cirlus
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Galerida cristata
Hirundo rustica
Jynx torquilla
Lanius collurio
Linaria cannabina
Lullula arborea
Luscinia megarhynchos
Motacilla flava
Passer montanus
Phoenicurus phoenicurus
Picus viridis
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Upupa epops
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Carduelis carduelis
Emberiza calandra
Emberiza citrinella
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Chloris chloris
Lanius collurio
Linaria cannabina
Locustella naevia
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Saxicola torquatus
Serinus serinus
Streptopelia turtur
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Sylvia nisoria
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Corvus monedula
Crex crex
Delichon urbica
Emberiza hortulana
Hirundo rustica
Numenius arquata
Passer montanus
Saxicola rubertra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Turdus pilaris
Vanellus vanellus
Alauda arvensis
Anthus pratensis
Corvus frugilegus
Emberiza citrinella
Emberiza hortulana
Falco tinnunculus
Hirundo rustica
Lanius collurio
Linaria cannabina
Motacilla flava
Passer montanus
Saxicola rubetra
Sturnus vulgaris
Sylvia communis
Vanellus vanellus
PŘÍLOHA VI SEZNAM UKAZATELŮ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI PRO LESNÍ EKOSYSTÉMY UVEDENÝCH V ČL. 12 ODST. 2 A 3
| Ukazatel | Popis, jednotky a metodika pro stanovení a monitorování ukazatele |
|---|---|
| Stojící mrtvé dřevo | Popis: Tento ukazatel udává množství odumřelé stojící dřevní biomasy v lesích a na jiných zalesněných plochách. Jednotka: m3/ha. Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference FOREST EUROPE, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), FOREST EUROPE 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010, se zohledněním metodiky stanovené v příloze V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. |
| Ležící mrtvé dřevo | Popis: Tento ukazatel udává množství odumřelé dřevní biomasy ležící na zemi v lesích a na jiných zalesněných plochách. Jednotka: m3/ha. Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference FOREST EUROPE, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), FOREST EUROPE 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010, se zohledněním metodiky stanovené v příloze V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. |
| Podíl lesů s bohatou věkovou strukturou | Popis: Tento ukazatel udává podíl lesů využitelných pro zásobování dřevem, které mají nerovnoměrnou věkovou strukturou, ve srovnání s těmi, které mají rovnoměrnou věkovou strukturu. Jednotka: Procento lesů využitelných pro zásobování dřevem, které mají nerovnoměrnou věkovou strukturu. Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference FOREST EUROPE, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), FOREST EUROPE 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010. |
| Propojení lesů | Popis: Propojení lesů udává stupeň kompaktnosti zalesněných území. Stanoví se na stupnici 0 až 100. Jednotka: indikátor. Metodika: vypracovaná Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Vogt P. et al., FAO – State of the World’s Forests: Forest Fragmentation (Stav světových lesů: Fragmentace lesů), technická zpráva Společného výzkumného střediska, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019. |
| Indikátor běžných druhů lesních ptáků | Popis: Indikátor lesních druhů ptáků popisuje trendy v četnosti běžných druhů lesních ptáků v evropském areálu daných druhů v průběhu času. Jedná se o složený indikátor vytvořený na základě vypozorovaných údajů o druzích ptáků typických pro lesní stanoviště v Evropě. Indikátor je založen na zvláštním seznamu druhů sestaveném pro jednotlivé členské státy. Jednotka: indikátor. Metodika: Brlík a kol. Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků, Sci Data 8, 21. 2021. |
| Zásoba organického uhlíku | Popis: Tento ukazatel popisuje zásoby organického uhlíku v opadu a v minerální půdě v hloubce 0 až 30 cm v lesních ekosystémech. Jednotka: tuny organického uhlíku na hektar. Metodika: stanovená v příloze V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 a podpořená rámcovým průzkumem využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) pro půdu, Jones A. et al., LUCAS Soil 2022 (LUCAS – půda 2022), technická zpráva Společného výzkumného střediska, Úřad pro publikace Evropské unie, 2021. |
| Podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin | Popis: Podíl lesů a jiných zalesněných ploch, v nichž převládají (> 50 %) původní druhy dřevin Jednotka: procenta. Metodika: vypracovaná a používaná ve zprávě konference FOREST EUROPE, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), FOREST EUROPE 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010. |
| Druhová rozmanitost dřevin | Popis: Tento ukazatel popisuje průměrný počet druhů dřevin, které se vyskytují v lesních oblastech Jednotka: indikátor. Metodika: Na základě zprávy konference FOREST EUROPE, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), FOREST EUROPE 2020, a v popisu vnitrostátních lesních inventur v publikaci Tomppo E. et al., National Forest Inventories, Pathways for Common Reporting (Vnitrostátní lesní inventury. Cesty ke společnému podávání zpráv), Springer, 2010. |
PŘÍLOHA VII SEZNAM PŘÍKLADŮ OPATŘENÍ NA OBNOVU UVEDENÝCH V Čl. 14 ODST. 16
1) Obnovit mokřady zavodněním odvodněných rašelinišť, odstraněním drenážních struktur z rašelinišť nebo zrušením poldrů a ukončením těžby rašeliny.
2) Zlepšit hydrologické podmínky zvýšením množství, kvality a dynamiky povrchových vod a hladiny podzemních vod v přírodních a polopřírodních ekosystémech.
3) Odstranit nežádoucí narušování travních porostů, mokřadů, lesů a ploch s řídkou vegetací zarůstáním křovinami nebo nepůvodní výsadbou.
4) Zavést paludikulturu.
5) Obnovit meandry řek a znovu napojit uměle oddělené meandry nebo mrtvá ramena.
6) Odstranit příčné a podélné překážky jako např. hráze a přehrady, dát více prostoru říční dynamice a obnovit úseky volně tekoucích řek.
7) Obnovit přirozený stav dna řek, jezer a nížinných vodních toků, např. odstraněním umělého zpevnění dna, optimalizací složení substrátu, zlepšením či vytvořením ploch stanovišť.
8) Obnovit přirozené sedimentační procesy.
9) Zřídit břehové nárazníkové oblasti jako např. břehové lesy, nárazníková pásma, louky nebo pastviny.
10) Zvýšit ekologické prvky v lesích jako např. velké, staré a odumírající stromy (stromy jako přírodní stanoviště) a množství ležícího a stojícího mrtvého dřeva.
11) Usilovat o rozmanitou strukturu lesů z hlediska např. skladby druhů a stáří, umožnit přirozenou regeneraci a obměnu jednotlivých druhů dřevin.
12) Napomáhat migraci místních populací a druhů tam, kde to může být zapotřebí v důsledku změny klimatu.
13) Posílit rozmanitost lesů obnovením mozaik nelesních stanovišť, jako jsou otevřené menší plochy s travním porostem nebo vřesovištěm, rybníčky nebo skalnatá území.
14) Uplatňovat přístup lesnictví „blízkého přírodě“ nebo „nepasečného“ lesnictví; vysazovat původní druhy dřevin.
15) Podpořit rozvoj starých původních lesů a dospělých porostů, např. upuštěním od těžby nebo aktivním řízením, které podporuje rozvoj autoregulačních funkcí a odpovídající odolnosti.
16) Zavést krajinné prvky s vysokou rozmanitostí na orné půdě a intenzivně využívaném travním porostu, jako jsou nárazníková pásma, okraje polí s původními květinami, živé ploty, stromy, remízky, terasové zídky, rybníky, biokoridory, kamenné přechody přes řeky atd.
17) Zvětšit zemědělské oblasti, které jsou obhospodařovávány v souladu s agroekologickými přístupy, jako je ekologické zemědělství nebo agrolesnictví, pěstování více plodin naráz a střídání plodin, integrovaná ochrana rostlin a integrované hospodaření s živinami.
18) Snížit intenzitu pastvy nebo sečení travních porostů tam, kde je to relevantní, a znovu zavést extenzivní pastvu domácími hospodářskými zvířaty a extenzivní režim sečení tam, kde se od nich upustilo.
19) Ukončit nebo omezit používání chemických pesticidů a rovněž chemických hnojiv a hnojiv živočišného původu.
20) Ukončit orbu travních porostů a setí produktivních trav.
21) Odstranit výsadbu v bývalých dynamických systémech vnitrozemských dun, aby se obnovila přirozená dynamika větru ve prospěch otevřených stanovišť.
22) Zlepšit propojení mezi stanovišti s cílem umožnit rozvoj populací jednotlivých druhů a dostatečnou individuální nebo genetickou výměnu, jakož i migraci druhů a přizpůsobení se změně klimatu.
23) Umožnit, aby ekosystémy rozvíjely svou vlastní přirozenou dynamiku, například upuštěním od využívání jejich produktů a podporou přirozenosti a divočiny.
24) Odstraňovat a kontrolovat invazní nepůvodní druhy a předcházet zavlékání nových druhů nebo ho minimalizovat.
25) Minimalizovat negativní dopady rybolovu na mořský ekosystém, například používáním zařízení s menším dopadem na mořské dno.
26) Obnovit důležité oblasti pro tření a líhnutí ryb.
27) Poskytnout struktury nebo substráty, které podněcují návrat mořského života na podporu obnovy korálových, ústřicových nebo balvanových útesů.
28) Obnovit louky mořské trávy a chaluhové lesy aktivní stabilizací mořského dna, snížením a pokud možno odstraněním tlaků nebo aktivním množením a výsadbou.
29) Obnovit nebo zlepšit stav charakteristické populace původních druhů, která je životně důležitá pro ekologii mořských stanovišť, a to prováděním pasivních nebo aktivních opatření na obnovu, např. vysazováním juvenilních jedinců.
30) Omezit různé formy znečištění moře, jako je zatížení živinami, hlukové znečištění a plastový odpad.
31) Zvětšit plochy sídelní zeleně s ekologickými prvky, jako jsou parky, stromy a zalesněné plochy , zelené střechy, travní porosty s planě rostoucími květinami, zahrady, městská hortikultura, ulice se stromořadími, městské louky a živé ploty, rybníky a vodní toky, a to mimo jiné s ohledem na druhovou rozmanitost, původní druhy, místní podmínky a odolnost vůči změně klimatu.
32) Zastavit, omezit nebo napravit znečištění ve všech ekosystémech způsobené léčivými přípravky, nebezpečnými chemickými látkami, komunálními a průmyslovými odpadními vodami a dalšími odpady včetně odpadků a plastů, jakož i světelné znečištění.
33) Přeměnit brownfieldy, dřívější průmyslové oblasti a lomy na přírodní lokality.