Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2052 ze dne 30. července 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/808, pokud jde o oblast jeho působnosti a některá pracovní kritéria analytických metod pro rezidua farmakologicky účinných látek používaných u zvířat určených k produkci potravin (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)(Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/625/oj.), a zejména na čl. 34 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Prováděcí nařízení (EU) 2021/808 se mění takto:
1) článek 1 se nahrazuje tímto:
Toto nařízení stanoví pravidla týkající se analytických metod používaných pro odběr vzorků a laboratorní analýzy v souvislosti s rezidui farmakologicky účinných látek v rámci vnitrostátních plánů podle definice v článku 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1646. Rovněž stanoví pravidla pro interpretaci analytických výsledků těchto laboratorních analýz.
Toto nařízení se vztahuje na úřední kontroly, jejichž cílem je ověřit soulad s požadavky na přítomnost reziduí farmakologicky účinných látek.
(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1646 ze dne 23. září 2022 o jednotných praktických opatřeních pro provádění úředních kontrol, pokud jde o používání farmakologicky účinných látek povolených jako veterinární léčivé přípravky nebo jako doplňkové látky a zakázaných nebo nepovolených farmakologicky účinných látek a jejich reziduí, o zvláštním obsahu víceletých vnitrostátních plánů kontrol a zvláštních opatřeních pro jejich přípravu (Úř. věst. L 248, 26.9.2022, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2022/1646/oj).“;)2) v článku 2 se druhý pododstavec mění takto:
- a) bod 36 se nahrazuje tímto:
- „36) reprodukovatelností“ se rozumí preciznost za podmínek, za nichž jsou výsledky zkoušky získány toutéž metodou, na téže zkoušené položce v různých laboratořích různými pracovníky při použití různého zařízení;
- b) bod 47 se nahrazuje tímto:
- „47) jednotkami“ se rozumí jednotky popsané v normě ISO 80000-1:2022 a ve směrnici Rady 80/181/EHS;
3) v čl. 3 bodě 4 se za první pododstavec doplňuje druhý pododstavec, který zní:
„Pokud byly během validace pozorovány odchylky od kritérií stanovených v tabulkách 1 a 2 v příloze I, musí být dopad těchto odchylek na výsledek validace analyzován dokumentovatelným sledovatelným způsobem.“;
4) v článku 7 se zrušuje třetí pododstavec;
5) příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/808 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. července 2024.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula von der Leyen
PŘÍLOHA
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/808 se mění takto:
1) bod 1.2.1 se nahrazuje tímto:
„1.2.1. Obecné požadavky na konfirmační metody
U zakázaných nebo nepovolených látek má být hodnota CCα na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni. U zakázaných nebo nepovolených látek, pro něž je stanovena referenční hodnota pro opatření podle nařízení (EU) 2019/1871, má být hodnota CCα rovna referenční hodnotě pro opatření nebo nižší.
U povolených látek je hodnota CCα vyšší než hodnota MLR nebo maximální limit, ale má se jí co možná nejvíce blížit.
Pro účely konfirmace se mají použít pouze ty analytické metody, u nichž lze zpětně v dokumentech prokázat, že jsou validovány a že je u nich pravděpodobnost falešně nevyhovujícího výsledku (chyba α) menší než nebo rovna 1 % u zakázaných či nepovolených látek nebo je menší než nebo rovna 5 % u povolených látek.
Konfirmační metody mají poskytovat informace o strukturním chemickém složení analytu. Proto konfirmační metody založené pouze na chromatografické analýze bez použití hmotnostně spektrometrické detekce nejsou samy o sobě vhodné k použití jako konfirmační metody pro zakázané nebo nepovolené farmakologicky účinné látky. Není-li hmotnostní spektrometrie vhodná pro povolené látky, je možné použít jiné metody, jako je HPLC-DAD a HPLC-FLD, nebo jejich kombinaci.
Pokud to konfirmační metoda vyžaduje, přidává se ke zkušebnímu podílu vhodný vnitřní standard na počátku extrakčního postupu. Podle dostupnosti by měl být použit buď analyt značený stabilními izotopy, který je vhodný zejména pro hmotnostně spektrometrickou detekci, nebo analogické sloučeniny, které mají velmi podobnou strukturu jako tento analyt.“;
2) mezi body 1.2.1 a 1.2.2 se vkládá nový bod 1.2.1a, který zní:
„1.2.1a. Specifické použití simultánní chromatografie, není-li k dispozici vnitřní standard
Nelze-li použít vhodný vnitřní standard, potvrdí se identifikace analytu simultánní chromatografií. V tomto případě se získá jeden pík, přičemž zvětšení výšky (nebo plochy) píku odpovídá množství přidaného analytu. Není-li toto proveditelné, použijí se standardy s odpovídající matricí nebo standardy s obohacenou matricí.
(Simultánní chromatografií se rozumí postup, při němž je extrakt před chromatografií rozdělen na dvě části. U první části se provede chromatografická analýza. Druhá část se smísí se standardem analytu, který má být měřen. U této části se rovněž provede chromatografická analýza. Přidané množství standardu analytu se musí blížit odhadovanému množství analytu v extraktu. Simultánní chromatografie je vhodná pro zlepšení identifikace analytu při použití chromatografických metod, zejména nelze-li použít vhodný vnitřní standard.“;)3) v bodě 1.2.2.2 se věta následující za tabulkou 2 nahrazuje tímto:
„U analýz prováděných za podmínek opakovatelnosti je variační koeficient za podmínek opakovatelnosti obvykle nižší než dvě třetiny hodnot uvedených v tabulce 2 a musí se rovnat variačnímu koeficientu za podmínek reprodukovatelnosti nebo být nižší.“;
4) bod 1.2.3 se nahrazuje tímto:
„1.2.3. Požadavky na chromatografickou separaci
1.2.3.1. Minimální přijatelný retenční čas
U kapalinové (LC) nebo plynové chromatografie (GC) má být minimálním přijatelným retenčním časem pro vyšetřovaný analyt (vyšetřované analyty) dvojnásobek retenčního času, který odpovídá mrtvému objemu kolony.
1.2.3.2. Retenční čas analytu v extraktu
Retenční čas analytu v extraktu má odpovídat retenčnímu času kalibračního standardu, standardu s odpovídající matricí nebo standardu s obohacenou matricí s tolerancí ± 0,1 minuty. U rychlé chromatografie, kde je retenční čas kratší než dvě minuty, je přípustná odchylka menší než 5 % retenčního času.
1.2.3.3. Retenční čas v případě použití vnitřního standardu
Použije-li se vnitřní standard, musí poměr chromatografického retenčního času analytu k retenčnímu času vnitřního standardu, to znamená relativní retenční čas analytu, odpovídat retenčnímu času kalibračního standardu, standardu s odpovídající matricí nebo standardu s obohacenou matricí s maximální odchylkou 0,5 % v případě plynové chromatografie a 1 % v případě kapalinové chromatografie u metod validovaných od data vstupu tohoto nařízení v platnost.“;
5) v bodě 2.1 se tabulka 5 nahrazuje tímto:
„Tabulka 5 Klasifikace analytických metod podle pracovních charakteristik, které mají být stanoveny
| Metoda | Konfirmační | Screeningová | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Kvalitativní | Kvantitativní | Kvalitativní | Semikvantitativní (+) | Kvantitativní | |
| Látky | A | A, B | A, B | A, B | A, B |
| Identifikace v souladu s kapitolou 1.2 | x | x | |||
| CCα | x | x | |||
| CCβ | – | x | x | x | |
| Pravdivost | x | x | |||
| Preciznost | x | (x) | x | ||
| Relativní matricový efekt / absolutní výtěžnost | x | x | |||
| Selektivita/specifičnost | x | x | x | x | |
| Stabilita | x | x | x | x | |
| Robustnost | x | x | x | x | |
6) bod 2.2.1 se nahrazuje tímto:
„2.2.1. Konvenční validace
Výpočet parametrů konvenčními metodami vyžaduje, aby bylo provedeno několik samostatných experimentů (viz tabulka 5 v této příloze). U větších změn musí být ověřena přetrvávající validita pracovních charakteristik. V případě metod pro více analytů může být stanoveno několik analytů současně, pokud byly vyloučeny možné rušivé vlivy. Řadu pracovních charakteristik lze stanovit podobným způsobem. Proto se v zájmu minimalizace rozsahu prací doporučuje v co největší možné míře experimenty kombinovat (např. opakovatelnost a vnitrolaboratorní reprodukovatelnost se specifičností, analýzu slepých vzorků pro stanovení limitu rozhodnutí pro konfirmaci a testování specifičnosti).“;
7) v bodě 2.2.1.2 podbodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
- „a) 0,5, 1,0 a 1,5násobku referenční hodnoty pro opatření nebo
8) bod 2.2.1.3 se mění takto:
- a) v podbodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
- „a) 0,5, 1,0 a 1,5násobku referenční hodnoty pro opatření nebo
- b) podbod 6 se nahrazuje tímto:
- „6. Tyto kroky se opakují alespoň při dvou dalších příležitostech při celkovém minimálním počtu 18 replikátů na každou úroveň.“;
9) bod 2.2.1.4 se mění takto:
- a) v podbodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
- „a) 0,5, 1,0 a 1,5násobku referenční hodnoty pro opatření nebo
- b) podbod 5 se nahrazuje tímto:
- „5. Tyto kroky se opakují alespoň při dvou dalších příležitostech (při celkovém minimálním počtu 18 replikátů na každou úroveň) s různými šaržemi slepého materiálu, různými pracovníky a za co možná nejvíce různých podmínek prostředí, např. s různými šaržemi reakčních činidel, rozpouštědel, při různých laboratorních teplotách, s různými přístroji nebo s variací jiných parametrů.“;
10) v bodě 2.2.2 se věta následující za tabulkou 6 nahrazuje tímto:
„Výpočet charakteristik metody se provede způsobem popsaným autory Jülicher a kol. nebo podle normy ISO/TS 23471:2022.
(Jülicher, B., Gowik, P. a Uhlig, S. (1998) Assessment of detection methods in trace analysis by means of a statistically based in-house validation concept. Analyst, 123, 173.)(ISO/TS 23471:2022 Experimental designs for evaluation of uncertainty – Use of factorial designs for determining uncertainty functions.“;)11) v bodě 2.5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„V případě, že požadované údaje o stabilitě nejsou k dispozici, měly by se použít níže uvedené přístupy. Navíc i uplatnění izochronního přístupu se schématem teplot uchovávání podobným jako v tabulce 7 v této příloze umožňuje stanovení potenciální nestability analytu, jakož i odhad vhodné doby uchovávání, a proto může být tento přístup rovněž použit.
(Lamberty, A., Schimmel, H. a Pauwels, J. (1998) The study of the stability of reference materials by isochronous measurements. Fres. J. Anal. Chem. 360, 359.“;)12) bod 2.5.2 se nahrazuje tímto:
„2.5.2. Stanovení stability analytu (analytů) v matrici
- 1. Pokud je to možné, použijí se přirozeně kontaminované vzorky. Není-li k dispozici přirozeně kontaminovaná matrice, použije se slepá matrice obohacená analytem.
- 2. Je-li k dispozici sledovaná přirozeně kontaminovaná matrice, zhomogenizuje se nejlépe v době, kdy je matrice dosud čerstvá. Matrice se rozdělí na pět podílů a analyzuje se jeden alikvot z každého podílu.
- 3. Není-li k dispozici přirozeně kontaminovaná matrice, zhomogenizuje se slepá matrice. Matrice se rozdělí na pět podílů. Každý z podílů se uměle obohatí kolem sledované úrovně o analyt připravený přednostně jako vodný roztok o malém objemu. Okamžitě se analyzuje jeden alikvot z každého podílu.
- 4. Podíly (podvzorky) homogenizované přirozeně kontaminované matrice nebo obohacené slepé matrice se uchovávají při teplotě, která odráží podmínky uchovávání použité v laboratoři pro danou kombinaci analytu/matrice, a stanoví se koncentrace analytu po krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém uchovávání (alespoň dokud je vzorek obvykle uchováván v laboratoři).
- 5. Průměrná hodnota pěti alikvotů jednoho podílu, který byl uchováván, se od průměrné hodnoty pěti čerstvě připravených alikvotů nesmí lišit o více než vnitrolaboratorní reprodukovatelnost metody. Průměrná hodnota z pěti čerstvě připravených alikvotů se použije jako základ pro výpočet procentuálního rozdílu.
- 6. Zaznamená se maximální přijatelná doba uchovávání a optimální podmínky uchovávání.“;
13) bod 2.7 se mění takto:
- a) v podbodě 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
- „b) Metoda 2: analyzováním slepého materiálu uměle obohaceného na úrovni koncentrace původně zvolené STC. Na této úrovni koncentrace se analyzuje 20 uměle obohacených slepých vzorků, aby se zajistil spolehlivý základ pro toto stanovení. Pokud na této úrovni koncentrace zůstává ≤ 5 % falešně vyhovujících výsledků, tato úroveň odpovídá detekční schopnosti metody. Pokud je získáno > 5 % falešně vyhovujících výsledků, zvýší se zvolená STC a analýza se zopakuje s cílem ověřit soulad s požadavkem na ≤ 5 % falešně vyhovujících výsledků.“;
- b) v podbodě 2 se zrušuje druhý pododstavec;
14) v bodě 2.9 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Absolutní výtěžnost metody se nemusí stanovit, je-li k dispozici vnitřní standard, kalibrace s použitím obohacené matrice nebo obojí. Ve všech ostatních případech se absolutní výtěžnost metody stanovit musí.“;
15) v bodě 2.10 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:
„Variační koeficient pro MF (standard normalizovaný na IS) nesmí být větší než hodnoty uvedené na seznamu v tabulce 2 v této příloze.“;
16) v kapitole 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Upřednostňovanou možností pro poskytnutí důkazů o funkční způsobilosti metody během rutinní analýzy je analýza certifikovaného referenčního materiálu (CRM). Vzhledem k tomu, že CRM, které obsahují příslušné analyty v požadovaných koncentracích, jsou zřídkakdy dostupné, lze jako alternativu použít rovněž referenční materiály dodávané a charakterizované laboratořemi EURL nebo laboratořemi, které jsou akreditovány podle normy ISO/IEC 17043:2023. Jako další alternativu je možné použít vnitrolaboratorní referenční materiály, které jsou pravidelně kontrolovány.
(Norma ISO/IEC 17043:2023 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na zkoušení způsobilosti.“)