1. Toto nařízení stanoví rámec harmonizovaných opatření pro účinné předvídání krizí na vnitřním trhu, přípravu na ně a reakci na jejich dopad.

2. Cílem rámce uvedeného v odstavci 1 je:

3. Toto nařízení stanoví zejména:

1. Toto nařízení se vztahuje na zboží, služby a osoby, včetně pracovníků, na vnitřním trhu.

2. Toto nařízení se nevztahuje na:

3. Odchylně od odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto článku se na produkty uvedené v těchto písmenech použijí články 20 až 23 a článek 44 tohoto nařízení.

4. Tímto nařízením nejsou dotčeny jiné právní akty Unie, které stanoví zvláštní pravidla pro reakci na krize nebo řešení krizí, jako jsou:

5. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže, včetně antimonopolních pravidel, pravidel týkajících se spojování podniků a pravidel státní podpory.

6. Tímto nařízením není dotčena odpovědnost členských států za ochranu národní bezpečnosti ani jejich pravomoc chránit základní funkce státu, včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování veřejného pořádku. Zejména národní bezpečnost zůstává i nadále výhradní odpovědností každého členského státu.

7. Tímto nařízením není dotčen výkon základních práv v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Tímto nařízením není zejména dotčeno právo na stávku nebo právo přijmout jiná opatření na základě zvláštních systémů členských států v oblasti pracovněprávních vztahů, a to v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi. Dále jím není dotčeno právo sjednávat, uzavírat a prosazovat kolektivní smlouvy a podnikat kolektivní akce v souladu s vnitrostátními právním právem a zvyklostmi.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Zřizuje se Sbor pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (dále jen „sbor“).

2. Sbor se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu a z jednoho zástupce Komise. Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce a jeho náhradníka. Kromě toho mohou členské státy v závislosti na povaze krize případně jmenovat ad hoc zástupce pro určité odvětví.

3. Zástupce Komise sboru předsedá a Komise zajišťuje sekretariát sboru.

4. Předseda sboru (dále jen „předseda“) pozve do sboru zástupce Evropského parlamentu jako stálého pozorovatele.

5. Předseda může přizvat odborníky se specifickými znalostmi, aby se jako pozorovatelé podíleli na práci sboru a ad hoc se účastnili konkrétních zasedání, přičemž tato účast musí být z hlediska programu jednání zasedání relevantní. Mezi těmito odborníky mohou být zástupci hospodářských subjektů, organizací zúčastněných stran a sociálních partnerů.

6. Na příslušná zasedání sboru pozve předseda zástupce jiných krizově relevantních subjektů na úrovni Unie jako pozorovatele.

7. V souladu s příslušnými dvoustrannými nebo mezinárodními dohodami pozve předseda na příslušná zasedání sboru zástupce mezinárodních organizací a zemí mimo Unii.

8. Pozorovatelé nemají hlasovací právo a nepodílejí se na vypracovávání stanovisek nebo doporučení sboru ani na poradenství poskytovaném sborem. Předseda může případně pozorovatele vyzvat, aby přispěli informacemi a poznatky.

9. Sbor se schází nejméně třikrát ročně. Na svém prvním zasedání přijme sbor na návrh Komise a po dohodě s ní svůj jednací řád.

10. Sbor může přijímat stanoviska, doporučení nebo zprávy v souvislosti se svými úkoly stanovenými v článku 5. Komise tato stanoviska nebo doporučení nebo tyto zprávy transparentně a v nejvyšší možné míře zohlední.

1. Pro účely pohotovostního plánování na vnitřním trhu podle článků 9 až 13 je sbor nápomocen Komisi a poskytuje jí poradenství při těchto úkolech:

2. Pro účely režimu ostražitosti na vnitřním trhu uvedeného v článku 14 je sbor Komisi nápomocen a poskytuje jí poradenství při těchto úkolech:

3. Pro účely režimu mimořádné situace na vnitřním trhu uvedeného v článku 18 je sbor Komisi nápomocen a poskytuje jí poradenství při těchto úkolech:

4. Komise zajistí, aby se na práci sboru podílely všechny subjekty na úrovni Unie relevantní pro danou krizi. Sbor ve vhodných případech úzce spolupracuje s jinými krizově relevantními subjekty na úrovni Unie a s Evropskou radou pro kritické suroviny zřízenou nařízením (EU) 2024/1252. Komise zajistí koordinaci s opatřeními prováděnými prostřednictvím jiných mechanismů Unie, jako jsou například mechanismus civilní ochrany Unie, IPCR, rámec EU pro zdravotní bezpečnost a evropský rámec pro zajištění kritických surovin. Sbor zajišťuje výměnu informací se Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné situace v rámci mechanismu civilní ochrany Unie a podpůrnou schopnost integrovaného situačního povědomí a analýzy v rámci IPCR.

5. Sbor ve spolupráci s Komisí přijímá výroční zprávu o činnosti a předá ji Evropskému parlamentu a Radě.

1. Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie a zajištění větší transparentnosti, odpovědnosti a koordinace může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi jakožto předsedu sboru, aby vystoupila před uvedeným výborem a poskytla informace o všech záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména po každém zasedání sboru a po každé deaktivaci režimu ostražitosti nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

2. Evropský parlament musí být co nejdříve informován o všech prováděcích aktech Rady, které byly navrženy nebo přijaty podle tohoto nařízení.

3. Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o mimořádných situacích a odolnosti, včetně relevantních usnesení Evropského parlamentu.

1. Komise zřídí pro zúčastněné strany platformu s cílem usnadnit odvětvový dialog a partnerství tím, že propojí klíčové zúčastněné strany, zejména zástupce hospodářských subjektů, sociálních partnerů, výzkumných pracovníků a občanské společnosti. Zúčastněným stranám, které o to projeví zájem, poskytne platforma zejména způsob, jak:

2. Komise a sbor zohlední při provádění tohoto nařízení výsledky odvětvového dialogu a partnerství uvedených v odstavci 1, jakož i veškeré relevantní poznatky poskytnuté zúčastněnými stranami v souladu s uvedeným odstavcem.

1. Každý členský stát určí jeden ústřední styčný orgán.

2. Ústřední styčný orgán členského státu je odpovědný za kontakty, koordinaci a výměnu informací s:

3. Za účelem plnění úkolů stanovených tímto nařízením shromažďuje ústřední styčný orgán každého členského státu vstupní informace od relevantních příslušných orgánů v daném členském státě.

4. Komise určí styčný orgán na úrovni Unie.

5. Styčný orgán na úrovni Unie je odpovědný za zajištění koordinace a výměny informací, včetně výměny krizově relevantních informací, s ústředními styčnými orgány členských států pro účely řízení režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

1. Komise může po náležitém zohlednění stanoviska sboru a vstupních informací příslušných subjektů na úrovni Unie přijmout prováděcí akt s cílem stanovit podrobná pravidla pro pohotovostní rámec, pokud jde o připravenost na krizi, krizovou spolupráci, výměnu informací a krizovou komunikaci pro účely režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. V tomto prováděcím aktu se uvedou podrobná pravidla pro:

2. Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 se přijme přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

3. Komise a členské státy zajistí, že budou zavedena pravidla pro včasnou spolupráci a bezpečnou výměnu informací mezi Komisí, příslušnými subjekty na úrovni Unie a členskými státy, pokud jde o:

4. S cílem zajistit fungování rámce vytvořeného v souladu s odstavcem 1 může Komise společně s členskými státy provádět zátěžové testy, simulace a přezkumy během provádění opatření i po něm a může navrhovat, aby příslušné subjekty na úrovni Unie a členské státy rámec podle potřeby aktualizovaly.

5. Za účelem podpory a usnadnění volného pohybu zboží a služeb během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu pomáhá Komise členským státům koordinovat jejich úsilí o zavedení jednotných digitálních formulářů pro prohlášení, registrace nebo povolení činností prováděných mezi členskými státy.

1. Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů hospodářskými subjekty s cílem řešit krize v rámci režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

2. Komise vypracování takových dobrovolných krizových protokolů hospodářskými subjekty podporuje a usnadňuje. Hospodářské subjekty se mohou dobrovolně rozhodnout, zda se budou na dobrovolných krizových protokolech podílet.

3. Dobrovolné krizové protokoly stanoví:

4. Do vypracování dobrovolných krizových protokolů zapojí Komise případně orgány členských států a orgány, instituce a jiné subjekty Unie. Je-li to nutné a vhodné, může Komise zapojit rovněž organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné organizace.

1. Komise vypracuje a pravidelně organizuje odbornou přípravu pro zaměstnance ústředních styčných orgánů v oblasti připravenosti na krize a spolupráce, koordinace a výměny informací v případě krizí. Organizuje simulace s účastí zaměstnanců ústředních styčných orgánů ze všech členských států na základě potenciálních scénářů mimořádných situací na vnitřním trhu.

2. Komise zejména vypracuje a řídí program odborné přípravy vycházející ze zkušeností získaných z předchozích krizí, včetně aspektů celého cyklu krizového řízení, s cílem zajistit rychlou reakci na krize v rámci režimu ostražitosti nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. Tento program může zahrnovat zejména:

3. Komise vypracuje pro zúčastněné strany, včetně hospodářských subjektů, programy odborné přípravy a materiály a zpřístupní jim je. Komise může případně zúčastněné strany pozvat k účasti na odborné přípravě a simulacích.

4. Na žádost členského státu může Komise poskytnout poradenství a podporu ohledně opatření v oblasti připravenosti a reakce na krize, a zohlední přitom zejména potřeby a zájmy daného členského státu.

1. Komise provádí a koordinuje s přihlédnutím ke stanovisku sboru zátěžové testy, včetně simulací, jejichž účelem je předvídat krizi na vnitřním trhu a připravit se na ni.

2. Komise zejména:

3. K určení konkrétního odvětví uvedeného v odst. 2 písm. a) využije Komise ve spolupráci se sborem všech stávajících nástrojů, které má k dispozici, včetně mapování.

4. Zátěžové testy na úrovni Unie provádí Komise pravidelně, a to alespoň jednou za dva roky. Za tímto účelem Komise přizve zaměstnance ústředních styčných orgánů všech členských států k účasti na simulacích. Komise může rovněž vyzvat k dobrovolné účasti další příslušné aktéry zapojené do předcházení mimořádným událostem na vnitřním trhu, připravenosti a reakce na ně.

5. Na žádost dvou či více členských států může Komise provést zátěžové testy v konkrétní zeměpisných oblastech nebo příhraničních regionech těchto států.

6. Komise sdělí sboru výsledky zátěžových testů, které byly provedeny na základě tohoto článku, a zveřejní o tom zprávu.

1. Ústřední styčný orgán členského státu oznámí Komisi a ústředním styčným orgánům ostatních členských států bez zbytečného odkladu veškeré významné incidenty.

2. Ústřední styčné orgány a veškeré příslušné orgány členských států přijmou v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, které je v souladu s právem Unie, veškerá opatření nezbytná k tomu, aby mohly nakládat s informacemi uvedenými v odstavci 1 způsobem, který zachovává jejich důvěrnost, chrání bezpečnost a veřejný pořádek Unie nebo členských států a chrání bezpečnostní a obchodní zájmy dotčených hospodářských subjektů.

3. Při určování toho, zda by incidenty měly být předmětem upozornění uvedeného v odstavci 1, zohlední ústřední styčný orgán členského státu tyto parametry:

1. Pokud Komise po zohlednění stanoviska sboru dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 bodu 2, navrhne Radě, aby aktivovala režim ostražitosti na vnitřním trhu. Rada může režim ostražitosti na vnitřním trhu aktivovat prostřednictvím svého prováděcího aktu. Tento prováděcí akt musí stanovit dobu trvání uvedené aktivace, která nesmí překročit šest měsíců. Prováděcí akt musí obsahovat:

2. Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 bodu 2 s cílem určit, zda je třeba aktivovat režim ostražitosti na vnitřním trhu, zohlední Komise a Rada přinejmenším tato kritéria:

1. V případě, že má Komise za to, že důvody pro aktivaci režimu ostražitosti na vnitřním trhu podle čl. 14 odst. 1 nadále trvají, s přihlédnutím ke stanovisku sboru navrhne Radě, aby režim ostražitosti na vnitřním trhu prodloužila. S výhradou naléhavých a výjimečných změn okolností vynaloží Komise veškeré úsilí, aby tak učinila nejpozději 30 dnů před uplynutím období, na které byl režim ostražitosti na vnitřním trhu aktivován. Na základě tohoto návrhu může Rada režim ostražitosti na vnitřním trhu prodloužit prostřednictvím svého prováděcího aktu, a to vždy nejvýše o šest měsíců.

2. Pokud Komise s přihlédnutím ke stanovisku sboru zjistí, že podmínky uvedené v čl. 3 bodu 2 ve vztahu k některým nebo všem opatřením v oblasti ostražitosti nebo k některému nebo veškerému zboží a službám kritického významu již nejsou splněny, navrhne Radě, aby režim ostražitosti na vnitřním trhu zcela nebo zčásti deaktivovala. Na základě tohoto návrhu může Rada režim ostražitosti na vnitřním trhu deaktivovat prostřednictvím svého prováděcího aktu.

1. Pokud byl aktivován režim ostražitosti na vnitřním trhu v souladu s článkem 14, monitorují příslušné orgány členských států dodavatelské řetězce zboží a služeb kritického významu a volný pohyb osob, včetně pracovníků, zapojených do výroby a dodávek tohoto zboží a služeb.

2. Komise stanoví standardizované a bezpečné elektronické prostředky pro shromažďování informací získaných monitorováním podle odstavce 1 a pro souhrnné zpracování těchto informací. Aniž je dotčeno vnitrostátní právo, které v souladu s právem Unie vyžaduje zachování důvěrnosti takových informací, včetně obchodního tajemství, musí být zajištěna ochrana důvěrnosti s ohledem na obchodně citlivé informace a informace související s bezpečností a veřejným pořádkem Unie nebo členských států.

3. Členské státy, pokud je to možné, vytvoří, aktualizují a vedou soupis relevantních hospodářských subjektů usazených na území daného členského státu, které působí v dodavatelských řetězcích zboží a služeb kritického významu. Obsah tohoto soupisu je vždy důvěrný.

4. Příslušné orgány členských států se na základě soupisu vytvořeného podle odstavce 3 v případech, kdy není možné získat informace z jiných zdrojů, obracejí se žádostmi o dobrovolné poskytnutí informací na nejvíce relevantní hospodářské subjekty v dodavatelských řetězcích zboží a služeb kritického významu, které působí na jejich území. V těchto žádostech uvedou zejména to, které informace o faktorech ovlivňujících dostupnost určeného zboží a služeb kritického významu jsou požadovány. Hospodářský subjekt, na něhož se orgány obrátily, poskytne požadované informace dobrovolně, v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž upravujícími výměnu informací. Příslušné orgány členských států předají relevantní zjištění bezodkladně Komisi a sboru prostřednictvím svého příslušného ústředního styčného orgánu.

5. Příslušné orgány členských států náležitě zohlední administrativní zátěž hospodářských subjektů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, která může v souvislosti s žádostmi o informace případně vzniknout, a zajistí, aby tato administrativní zátěž byla minimální a aby byla zachovávána důvěrnost informací.

6. Komise na základě informací shromážděných prostřednictvím monitorování prováděného podle odstavce 1 předloží sboru zprávu o souhrnných zjištěních.

7. Komise může sbor požádat, aby projednal souhrnná zjištění a vyhlídky vývoje na základě informací získaných členskými státy v souladu s odstavci 1 a 4 v souvislosti s jejich monitorováním dodavatelských řetězců zboží a služeb kritického významu, a v takovém případě zajistí zachování důvěrnosti dotčených informací a ochranu obchodně citlivého charakteru takových informací.

8. Komise může rovněž s členskými státy sdílet relevantní informace, které byly získány prostřednictvím jiných monitorovacích prostředků nebo systémů.

1. Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 bodu 3 s cílem určit, zda je třeba aktivovat režim mimořádné situace na vnitřním trhu, Komise a Rada na základě konkrétních a spolehlivých důkazů posoudí, zda krize vytváří jednu nebo více překážek bránících volnému pohybu zboží, služeb nebo osob, které mají dopad na nejméně jedno odvětví životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu.

Pokud krize vede kromě kritérií stanovených v prvním pododstavci i k narušení fungování dodavatelských řetězců, Komise a Rada posoudí, zda lze zboží nebo služby diverzifikovat nebo nahradit nebo zda lze nahradit dotčené pracovníky.

2. Při uplatňování odstavce 1 zohlední Komise a Rada zejména tyto ukazatele:

1. Režim mimořádné situace na vnitřním trhu se aktivuje pouze tehdy, jsou-li splněna kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1.

2. Režim mimořádné situace na vnitřním trhu může být aktivován bez předchozí aktivace režimu ostražitosti na vnitřním trhu ve vztahu k témuž zboží nebo službám.

Aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, pokud jde o určité zboží a služby, nebrání aktivaci nebo dalšímu uplatňování režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo uplatňování opatření stanovených v článku 16 ve vztahu ke stejnému zboží a službám. Pokud byl režim ostražitosti na vnitřním trhu aktivován již dříve, může ho režim mimořádné situace na vnitřním trhu částečně nebo zcela nahradit.

3. Pokud má Komise s přihlédnutím ke stanovisku sboru za to, že nastala mimořádná situace na vnitřním trhu, navrhne Radě, aby aktivovala režim mimořádné situace na vnitřním trhu a ve vhodných případech přijala seznam krizově relevantního zboží a služeb.

4. Rada může na návrh Komise aktivovat prostřednictvím svého prováděcího aktu režim mimořádné situace na vnitřním trhu a ve vhodných případech přijmout seznam krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb. Tento prováděcí aktu musí stanovit dobu trvání aktivace, která nesmí překročit šest měsíců. Seznam krizově relevantního zboží a služeb může být změněn prostřednictvím prováděcího aktu Rady na návrh Komise.

1. V případě, že má Komise za to, že důvody pro aktivaci režimu mimořádné situace na vnitřním trhu podle čl. 17 odst. 1 i nadále trvají, s přihlédnutím ke stanovisku sboru navrhne Radě, aby režim mimořádné situace na vnitřním trhu prodloužila. S výhradou naléhavých a výjimečných změn okolností vynaloží Komise veškeré úsilí, aby tak učinila nejpozději 30 dnů před uplynutím období, na které byl režim mimořádné situace na vnitřním trhu aktivován. Na základě tohoto návrhu může Rada režim mimořádné situace na vnitřním trhu prodloužit prostřednictvím svého prováděcího aktu, a to vždy nejvýše o šest měsíců.

2. Má-li sbor konkrétní a spolehlivé důkazy o tom, že by režim mimořádné situace na vnitřním trhu měl být deaktivován, může za tímto účelem vypracovat stanovisko a předat je Komisi. Pokud Komise s přihlédnutím ke stanovisku sboru usoudí, že mimořádná situace na vnitřním trhu již pominula, navrhne Radě neprodleně deaktivaci režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

3. Opatření přijatá v souladu s články 27 až 35 přestanou platit po deaktivaci režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

1. Aniž je dotčen článek 21, členské státy při přijímání a uplatňování vnitrostátních opatření v reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu zajistí, aby tato opatření byla v souladu s právem Unie, a to i pokud jde o nediskriminaci, odůvodnění a proporcionalitu.

2. Členské státy zejména zajistí, aby opatření uvedená v odstavci 1 byla zrušena, jakmile již nebudou odůvodněná nebo přiměřená.

3. Členské státy zajistí, aby žádné požadavky kladené na občany nebo na hospodářské subjekty nevytvářely nepřiměřenou nebo zbytečnou administrativní zátěž.

4. Členské státy zajistí, aby všichni dotčení občané a zúčastněné strany, včetně pracovníků a poskytovatelů služeb, byli srozumitelným a jednoznačným způsobem informováni o opatřeních omezujících volný pohyb zboží, služeb a osob před tím, než tato opatření vstoupí v platnost. Členské státy zajistí soustavný dialog se zúčastněnými stranami, včetně komunikace se sociálními partnery a mezinárodními partnery.

Během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu a při reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu se členské státy zdrží zavádění:

1. Během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu a za účelem usnadnění volného pohybu osob podle čl. 21 písm. f) až i) může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout správní ujednání nebo poskytnout členským státům digitální nástroje s cílem usnadnit identifikaci kategorií osob a ověřování skutečností uvedených v těchto ustanoveních členskými státy ve spolupráci s ostatními příslušnými členskými státy a Komisí.

2. Pokud Komise během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu zjistí, že členské státy zavedly šablony pro osvědčování toho, že daná fyzická osoba nebo hospodářský subjekt splňuje obecné požadavky stanovené ve vnitrostátních opatřeních pro mimořádné situace, a domnívá se, že používání odlišných šablon jednotlivými členskými státy je překážkou volného pohybu těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů a jejich vybavení, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů vydat šablony, které mohou členské státy dobrovolně používat.

3. Aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy Unie a platné vnitrostátní právní předpisy a postupy, členské státy upřednostní postupy prohlášení, registrace nebo povolování poskytovatelů krizově relevantních služeb.

4. Komise určí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých po konzultaci se sborem kategorie osob zapojených do výroby nebo poskytování krizově relevantního zboží a služeb, u nichž je nezbytné usnadnit volný pohyb, zavedením šablon, které mohou členské státy dobrovolně využívat.

5. Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadu krize na vnitřní trh přijme Komise postupem podle čl. 45 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

6. Komise zveřejní informace o zmírňujících opatřeních, která přijala podle tohoto článku, na zvláštních internetových stránkách.

1. Pokud byl aktivován režim mimořádné situace na vnitřním trhu v souladu s čl. 18 odst. 4, sdělí členské státy znění veškerých opatření pro mimořádné situace přijatých v reakci na krizi neprodleně po jejich přijetí Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím styčného orgánu na úrovni Unie. Tato povinnost se uplatní pouze v případě, že příslušná opatření zavádějí omezení výkonu práva na volný pohyb osob mezi členskými státy a nejsou již zahrnuta do informační nebo oznamovací povinnosti stanovené v jiných právních předpisech Unie. Takové sdělení musí uvádět:

2. Členské státy mohou sdělit Komisi a jiným členským státům prostřednictvím styčného orgánu na úrovni Unie návrh znění opatření uvedených v odstavci 1 před jejich přijetím spolu s informacemi uvedenými v odst. 1 písm. a) až c).

3. Sdělení uvedené v odstavci 2 nebrání členským státům v přijetí dotčených opatření.

4. Členské státy poskytnou veřejnosti a zároveň Komisi co nejdříve jasné, úplné a včasné informace vysvětlující opatření uvedená v odstavci 1.

5. Komise koordinuje výměnu informací mezi členskými státy a na základě informací obdržených podle tohoto článku zveřejňuje na zvláštních internetových stránkách dostupných ve všech úředních jazycích orgánů Unie příslušné informace o veškerých omezeních výkonu práva na volný pohyb, včetně informací o oblasti působnosti a době trvání dotčených vnitrostátních opatření a, je-li to možné, informací v reálném čase. Součástí těchto zvláštních internetových stránek může být i interaktivní mapa s relevantními informacemi v reálném čase o těchto opatřeních.

6. Komise zpřístupní informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 4 sboru.

7. Informace uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 se předávají prostřednictvím zabezpečeného nástroje, který poskytne Komise.

1. Každý členský stát provozuje vnitrostátní jednotné kontaktní místo, které poskytuje občanům, spotřebitelům, hospodářským subjektům a pracovníkům a jejich zástupcům tuto pomoc:

2. Členské státy zajistí, aby občané, spotřebitelé, hospodářské subjekty a pracovníci a jejich zástupci mohli na vyžádání a prostřednictvím příslušného jednotného kontaktního místa získat od příslušných orgánů informace o způsobu, jakým jsou příslušná vnitrostátní opatření pro reakci na krize obecně vykládána a uplatňována. Tyto informace zahrnují v příslušných případech návod obsahující informace o jednotlivých krocích postupu. Informace musí být poskytnuty jasným, snadno pochopitelným a srozumitelným jazykem. Musí být snadno přístupné na dálku a elektronickými prostředky a musí být průběžně aktualizovány.

3. Členské státy rovněž zpřístupní informace uvedené v odstavci 1 v úředním jazyce orgánů Unie, kterému obecně rozumí co největší počet přeshraničních uživatelů, a vynaloží veškeré úsilí, aby tyto informace poskytly i v jiných úředních jazycích orgánů Unie, přičemž věnují zvláštní pozornost situaci a potřebám příhraničních regionů.

1. Komise zřídí a provozuje jednotné kontaktní místo na úrovni Unie.

2. Jednotné kontaktní místo na úrovni Unie:

3. Jednotnému kontaktnímu místu na úrovni Unie se přidělí dostatečné lidské a finanční zdroje.

1. Opatření podle tohoto oddílu přijme Komise pouze tehdy, pokud byl aktivován režim mimořádné situace na vnitřním trhu a Rada sestavila seznam podle čl. 18 odst. 4.

2. Prováděcí akt zavádějící některé z opatření podle tohoto oddílu jednoznačně a konkrétně určí z krizově relevantního zboží a služeb to zboží a služby, na něž se dané opatření vztahuje. Toto opatření se použije pouze po dobu trvání režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

1. Komise může vyzvat relevantní hospodářské subjekty v dodavatelských řetězcích krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb, aby ve stanovené lhůtě dobrovolně poskytly konkrétní informace, za těchto okolností:

Komise po konzultaci se sborem posoudí, zda jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci splněny.

2. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu požádat o informace v případě, že:

3. Před přijetím prováděcího aktu uvedeného v odstavci 2 a s přihlédnutím ke stanovisku sboru Komise:

4. Žádosti o informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se omezí pouze na tyto cílené informace:

5. Prováděcí akt, kterým se stanoví žádost Komise o informace adresovaná hospodářským subjektům podle odstavce 2:

Žádost o informace stanovená prováděcím aktem uvedeným v prvním pododstavci musí být formulována jasným, výstižným a srozumitelným jazykem a musí zohledňovat ochranu obchodního tajemství a úsilí, které hospodářský subjekt musí vynaložit, aby informace dobrovolně zpřístupnil, zejména jedná-li se o mikropodnik a malý a střední podnik.

6. V návaznosti na žádost Komise o informace od hospodářských subjektů prostřednictvím prováděcího aktu podle odstavce 2 vydá Komise každému z dotčených hospodářských subjektů z kategorie stanovené v uvedeném prováděcím aktu individuální rozhodnutí, v němž jej požádá, aby buď poskytl informace stanovené v uvedeném prováděcím aktu, nebo vysvětlil, proč tyto informace nemůže poskytnout. Komise vychází pokud možno z relevantního a dostupného soupisu relevantních hospodářských subjektů sestaveného členskými státy v souladu s čl. 16 odst. 3. V příslušných případech může Komise rovněž získat nezbytné informace o dotčených hospodářských subjektech od členských států.

7. Rozhodnutí Komise obsahující individuální žádosti o informace přijatá podle odstavce 6 musí být řádně odůvodněná a přiměřená, pokud jde o objem, povahu a podrobnost údajů, jakož i četnost přístupu k požadovaným údajům, a musí být nezbytná pro zvládání dané mimořádné situace.

Tato rozhodnutí musí obsahovat všechny tyto prvky:

Při stanovování lhůty uvedené v druhém pododstavci písm. e) Komise zohlední zejména velikost dotčeného hospodářského subjektu z hlediska počtu zaměstnanců a úsilí nezbytné ke shromáždění a zpřístupnění informací.

Hospodářský subjekt může požádat o jednorázové prodloužení lhůty do dvou dnů před jejím uplynutím, pokud toto prodloužení vyžaduje závažnost situace. Komise na každou takovouto žádost o prodloužení lhůty odpoví do jednoho pracovního dne.

8. Pokud by zpracování žádosti o informace hospodářským subjektem mohlo významně narušit jeho činnost, může tento hospodářský subjekt odmítnout poskytnout požadované informace a své odmítnutí odůvodní Komisi. Komise nezveřejní žádné takové odmítnutí poskytnout požadované informace ani důvody tohoto odmítnutí.

9. Komise neprodleně předá kopii každé žádosti o informace podle odstavců 1 a 2 příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se hospodářský subjekt nachází. Pokud to tento příslušný vnitrostátní orgán požaduje, předá mu Komise také informace získané od daného hospodářského subjektu v souladu s právem Unie.

10. Komise po obdržení informací na základě žádosti o informace podle odstavců 1 a 2:

11. Každý dotčený hospodářský subjekt nebo jakákoli osoba, která je řádně oprávněna jej zastupovat, poskytne požadované informace individuálně v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž upravujícími výměnu informací.

12. Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadu krize na vnitřní trh přijme Komise postupem podle čl. 45 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

13. Žádosti o informace podané podle tohoto článku se netýkají informací, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu se základními zájmy národní bezpečnosti členských států.

1. Pokud byl prostřednictvím prováděcího aktu Rady přijatého podle článku 18 tohoto nařízení aktivován režim mimořádné situace na vnitřním trhu a nastal nedostatek určitého krizově relevantního zboží, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů aktivovat mimořádné postupy obsažené v právních aktech Unie ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2748(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2748 ze dne 9. října 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 305/2011, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2023/988 a (EU) 2023/1230, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, předpoklad shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu (Úř. věst. L, 2024/2748, 8.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2748/oj).) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2749(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2749 ze dne 9. října 2024, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, předpoklad shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu (Úř. věst. L, 2024/2749, 8.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2749/oj).), pokud jde o toto krizově relevantní zboží. V těchto prováděcích aktech se uvede krizově relevantní zboží a mimořádné postupy, které jsou předmětem aktivace, odůvodní se tato aktivace a její přiměřenost a uvede se doba trvání této aktivace.

2. Aktivace mimořádných postupů podle odstavce 1 platí pouze po dobu trvání režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

3. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadu krize na vnitřní trh přijme Komise postupem podle čl. 45 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

1. Komise může ve výjimečných situacích po konzultaci s členskými státy, v nichž jsou hospodářské subjekty usazeny, a po maximálním zohlednění jejich stanoviska zaslat jednomu nebo více hospodářským subjektům usazeným v Unii žádost, aby přijaly výrobu nebo dodávky krizově relevantního zboží a upřednostnily je (dále jen „přednostní žádosti“), pokud:

2. Komise prokáže, že výběr adresátů přednostních žádostí uvedených v tomto článku je nediskriminační a je v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže.

3. Komise zakládá přednostní žádosti uvedené v tomto článku na objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajích, které prokazují, že toto upřednostnění je nezbytné pro zajištění zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu, jakož i s ohledem na oprávněné zájmy hospodářského subjektu a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobního postupu dodavatelského řetězce. Komise v přednostní žádosti výslovně uvede, že hospodářský subjekt může tuto žádost odmítnout.

4. Pokud hospodářský subjekt, jemuž je určena přednostní žádost uvedená v odstavci 1, tuto žádost výslovně přijal, přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví:

5. Přednostní žádost podaná podle odstavce 4 musí stanovovat spravedlivou a přiměřenou cenu, která odpovídajícím způsobem zohledňuje náklady příležitosti hospodářského subjektu při plnění přednostní žádosti ve srovnání se stávajícími závazky k plnění. Tato přednostní žádost má přednost před veškerými předchozími soukromými nebo veřejnými závazky k plnění v souvislosti se zbožím, na které se přednostní žádost vztahuje, podle soukromého nebo veřejného práva.

6. Hospodářský subjekt, na nějž se vztahuje přednostní žádost podle odstavce 4, nenese odpovědnost za žádné porušení smluvní povinnosti, která se řídí právem členského státu, pokud:

7. Přednostní žádosti nezahrnují zboží, jehož výroba nebo dodávka by byla v rozporu se základními zájmy národní bezpečnosti nebo obrany členských států.

8. Komise přijme prováděcí akt uvedený v odstavci 4 v souladu s platným právem Unie, včetně zásad nezbytnosti a proporcionality, a se závazky Unie podle mezinárodního práva.

9. Prováděcí akt uvedený v odstavci 4 tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

10. Pokud hospodářský subjekt poté, co výslovně přijal přednostní žádost, této žádosti nevyhoví úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, může Komise dotčenému hospodářskému subjektu rozhodnutím uložit pokutu, považuje-li to za nezbytné a přiměřené. Tato pokuta nesmí překročit 100000 EUR. Pokuty uložené mikropodnikům a malým a středním podnikům nesmí překročit 25000 EUR.

1. Při stanovení výše pokuty podle čl. 29 odst. 10 vezme Komise v úvahu velikost dotčeného hospodářského subjektu a jeho hospodářské zdroje, jakož i povahu, závažnost a dobu trvání nevyhovění výslovně přijaté přednostní žádosti, přičemž náležitě zohlední zásady proporcionality a přiměřenosti.

2. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci, pokud jde o rozhodnutí, kterými Komise uložila pokutu podle čl. 29 odst. 10. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit.

1. Pravomoc Komise ukládat pokuty podle čl. 29 odst. 10 podléhá dvouleté promlčecí lhůtě.

2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se Komise dozví o nevyhovění výslovně přijaté přednostní žádosti. V případě trvajícího nebo opakovaného nevyhovění žádosti však lhůta začíná běžet dnem, kdy toto nevyhovění skončí.

3. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo příslušnými orgány členských států s cílem zajistit vyhovění přednostní žádosti přerušuje běh promlčecí lhůty.

4. Přerušení promlčecí lhůty se vztahuje na všechny strany, které jsou odpovědné za účast na nevyhovění žádosti.

5. Každým přerušením začíná běh promlčecí lhůty od začátku. K promlčení však dojde nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí lhůty pozastaven z důvodu řízení vedeného ohledně rozhodnutí Komise před Soudním dvorem Evropské unie.

1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle čl. 29 odst. 10 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.

3. Promlčecí lhůta pro vymáhání plateb pokut se přerušuje:

4. Každým přerušením začíná běh lhůty od začátku.

5. Promlčecí lhůta pro vymáhání plateb pokut se pozastaví po dobu:

1. Před přijetím rozhodnutí podle čl. 29 odst. 10 poskytne Komise dotčenému hospodářskému subjektu příležitost vyjádřit se k:

2. Dotčené hospodářské subjekty mohou předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise podle odst. 1 písm. a) ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než 21 dnů.

3. Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se dotčené hospodářské subjekty mohly vyjádřit.

4. Při každém řízení musí být plně dodržováno právo dotčeného hospodářského subjektu na obhajobu. Dotčený hospodářský subjekt má právo nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého poskytnutí informací, s výhradou oprávněného zájmu hospodářských subjektů na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států. Právo nahlížet do spisu se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu nevyhovění žádosti.

1. V případě nedostatku krizově relevantního zboží a služeb, který má dopad na jeden nebo více členských států, mohou dotčené členské státy uvědomit o této skutečnosti Komisi a uvést potřebná množství a veškeré další relevantní informace. Komise předá informace relevantním příslušným orgánům a zefektivní koordinaci reakcí členských států.

2. Pokud je Komise podle odstavce 1 informována, že krizově relevantní zboží nebo krizově relevantní služby v některém členském státě nepostačují k uspokojení potřeb souvisejících s mimořádnou situací na vnitřním trhu, může Komise s přihlédnutím ke stanovisku sboru a k informacím shromážděným podle tohoto nařízení ostatním členským státům doporučit, aby toto zboží nebo služby distribuovaly pokud možno cíleně s ohledem na potřebu dále nezhoršovat narušení vnitřního trhu, a to i v zeměpisných oblastech, které jsou tímto narušením obzvláště zasaženy, v souladu se zásadami nezbytnosti, proporcionality a solidarity a při stanovení co nejefektivnějšího využití tohoto zboží nebo služeb s cílem danou mimořádnou situaci na vnitřním trhu ukončit.

1. Pokud je Komise informována podle čl. 34 odst. 1, že existuje riziko, že krizově relevantní zboží nebo krizově relevantní služby v některém členském státě nepostačují k uspokojení potřeb souvisejících s mimořádnou situací na vnitřním trhu, může s přihlédnutím ke stanovisku sboru doporučit, aby členské státy přijaly specifická opatření. Tato opatření co nejrychleji zajistí účinnou reorganizaci dodavatelských řetězců a výrobních linek a využití stávajících zásob ke zlepšení dostupnosti a dodávek tohoto zboží nebo služeb.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 mohou zahrnovat zejména opatření:

1. Dva nebo více členských států mohou požádat Komisi, aby v zastoupení nebo jménem členských států, které si přejí být Komisí zastupovány (dále jen „zúčastněné členské státy“), zahájila zadávací řízení na nákup zboží a služeb kritického významu nebo krizově relevantního zboží a služeb.

2. Komise posoudí neprodleně a po konzultaci se sborem nezbytnost a přiměřenost žádosti uvedené v odstavci 1. Pokud Komise nemá v úmyslu uvedené žádosti vyhovět, uvědomí o tom dotčené členské státy a sbor a uvede důvody svého zamítnutí.

3. Pokud Komise souhlasí s tím, že bude zadávat veřejné zakázky v zastoupení nebo jménem zúčastněných členských států:

Dohoda založená na návrhu uvedeném v písm. b) prvního pododstavce stanoví podrobné podmínky zadávání veřejných zakázek, včetně praktických ujednání, navrhovaných maximálních množství, podmínek společného nákupu nebo pronájmu v zastoupení nebo jménem zúčastněných členských států, včetně cen a dodacích lhůt.

4. Pokud Komise zruší zadávací řízení v souladu s článkem 174 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 (dále jen „finanční nařízení“), okamžitě o tom uvědomí zúčastněné členské státy, aby mohly neprodleně zahájit vlastní zadávací řízení.

1. Dohoda uvedená v čl. 36 odst. 3 druhém pododstavci stanoví mandát k jednání, na jehož základě bude Komise v zastoupení nebo jménem zúčastněných členských států pořizovat relevantní zboží a služby kritického významu nebo krizově relevantní zboží a služby prostřednictvím uzavírání nových smluv. Tento mandát k jednání zahrnuje hodnotící kritéria.

2. Komise vyzve zúčastněné členské státy, aby jmenovaly zástupce, kteří se budou účastnit jednání o dohodě uvedené v čl. 36 odst. 3 písm. b) i přípravy zadávacího řízení.

3. Komise je podle této dohody oprávněna při zadávání zakázek v zastoupení nebo jménem zúčastněných členských států uzavírat s hospodářskými subjekty, včetně jednotlivých výrobců zboží a služeb kritického významu nebo krizově relevantního zboží a služeb, smlouvy týkající se poskytování tohoto zboží nebo služeb.

4. Aniž je dotčen článek 174 finančního nařízení, provádí Komise zadávací řízení v zastoupení nebo jménem zúčastněných členských států, včetně přijímání rozhodnutí o udělení zakázky, a uzavírá výsledné smlouvy s hospodářskými subjekty.

5. Při provádění výsledných dohod a při provádění zadávacích řízení Komise zajistí, aby bylo se zúčastněnými členskými státy zacházeno nediskriminačním způsobem.

1. Zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení provádí Komise v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení pro její vlastní zadávání veřejných zakázek.

2. Je-li to řádně odůvodněno krajní naléhavostí nebo je-li to nezbytně nutné k přizpůsobení se nepředvídaným okolnostem během mimořádné situace na vnitřním trhu a za předpokladu, že změna podstatně nemění předmět smlouvy, může Komise po dohodě s dodavatelem:

3. Má se za to, že změna podstatně mění předmět příslušné smlouvy, pokud způsobuje, že se smlouva podstatně liší od původně uzavřené smlouvy, tj. pokud je splněna jedna nebo více z těchto podmínek:

1. Komise a jeden nebo více veřejných zadavatelů nebo zadavatelů ve smyslu článku 4 směrnice 2014/25/EU ze zúčastněných členských států mohou provést společné zadávací řízení v souladu s pravidly stanovenými v čl. 168 odst. 2 finančního nařízení s cílem poskytnout zboží a služby kritického významu nebo krizově relevantní zboží a služby. Členské státy mohou kapacity, které byly předmětem společného zadávacího řízení, v plné míře pořídit, pronajmout nebo pronajmout formou leasingu.

2. Účast na společném zadávacím řízení je otevřena všem členským státům, státům ESVO a kandidátským zemím Unie, jakož i Andorrskému knížectví, Monackému knížectví, Republice San Marino a Vatikánskému městskému státu. Pro účely tohoto článku a článku 41 se uvedené země, pokud se rozhodnou účastnit se společného zadávacího řízení, považují za zúčastněné členské státy.

3. Společnému zadávacímu řízení předchází dohoda o společném zadávacím řízení mezi Komisí a zúčastněnými členskými státy s cílem stanovit praktické podmínky upravující zadávání veřejných zakázek a hodnotící kritéria v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

4. Komise informuje Evropský parlament o společných zadávacích řízeních provedených v souladu s tímto článkem a na požádání udělí přístup ke smlouvám, které byly uzavřeny v návaznosti na tato řízení, přičemž zajistí vhodnou ochranu obchodně citlivých informací, včetně obchodních tajemství, obchodních vztahů a zájmů Unie.

Před zahájením nových zadávacích řízení v souladu se směrnicemi 2014/24/EU a 2014/25/EU členské státy:

1. Během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu dohoda, kterou se řídí zadávání veřejných zakázek Komisí v zastoupení nebo jménem jednoho nebo více zúčastněných členských států nebo společné zadávání veřejných zakázek Komisí a jedním nebo více zúčastněnými členskými státy, ve vhodných případech zavede ustanovení o výlučnosti, podle nějž se zúčastněné členské státy zavazují, že dané krizově relevantní zboží nebo krizově relevantní služby nebudou zadávat prostřednictvím jiných kanálů a nebudou vést paralelní jednání.

Pokud je zavedeno ustanovení o výlučnosti, stanoví se v něm, že zúčastněné členské státy mohou se souhlasem Komise a po konzultaci se všemi ostatními zúčastněnými členskými státy zahájit vlastní zadávací řízení na pořízení dodatečného množství krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb, které jsou předmětem probíhajícího společného zadávacího řízení nebo zadávání veřejných zakázek Komisí v zastoupení nebo jménem členských států, a to způsobem, který nenarušuje probíhající zadávání veřejných zakázek. Žádost o takovou dohodu se zasílá Komisi, která ji předá ostatním zúčastněným členským státům ke zvážení.

2. Ustanovení o výlučnosti se použije na všechny nové smlouvy, včetně konkrétních smluv na základě rámcových smluv, jejichž uzavření by veřejní zadavatelé nebo jiní zadavatelé zúčastněných členských států zvažovali během aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

1. Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).) o soukromí a elektronických komunikacích ani povinnosti Komise a případně dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 při plnění jejich povinností.

2. Osobní údaje se nezpracovávají ani nesdělují s výjimkou případů, kdy je to pro účely tohoto nařízení naprosto nezbytné. V takových případech se příslušným způsobem použijí podmínky nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

3. Není-li zpracování osobních údajů naprosto nezbytné pro potřeby mechanismů stanovených v tomto nařízení, osobní údaje se anonymizují tak, aby nebylo možné identifikovat subjekt údajů.

1. Informace získané v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány.

2. Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých a důvěrných informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, a to i v souvislosti s doporučeními a opatřeními, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

3. Komise nesdílí žádné informace, které získala podle tohoto nařízení, způsobem, jenž by mohl vést k identifikaci jednotlivého hospodářského subjektu, pokud by sdílení těchto informací mělo za následek potenciální poškození obchodních zájmů nebo dobré pověsti tohoto hospodářského subjektu nebo vyzrazení obchodních tajemství.

4. Sbor je vázán bezpečnostními pravidly Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací.

5. Členské státy a Komise zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce informací nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení.

1. Do 29. května 2026 zřídí Komise a členské státy, pokud již neexistují vhodné nástroje nebo infrastruktura IT, interoperabilní digitální nástroje nebo infrastrukturu IT podporující cíle tohoto nařízení a tyto nástroje nebo tuto infrastrukturu IT udržují a pravidelně aktualizují. Tyto nástroje nebo tato infrastruktura musí být vyvinuty jindy než během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, aby mohly včas a účinně reagovat na možné budoucí mimořádné situace. Zahrnují mimo jiné standardizované, bezpečné a účinné digitální nástroje pro bezpečné shromažďování a výměnu informací, jakož i specializovaný jednotný digitální portál nebo internetové stránky, na nichž mohou občané a podniky nalézt a předkládat formuláře pro prohlášení, registraci nebo povolení.

2. Komise stanoví technické aspekty těchto nástrojů nebo této infrastruktury prostřednictvím prováděcích aktů a využije pokud možno již existujících nástrojů IT či portálů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

1. Do 29. listopadu 2029 a poté každých pět let provede Komise hodnocení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování a účinnosti tohoto nařízení.

2. Kromě toho Komise do čtyř měsíců po deaktivaci režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo případně režimu mimořádné situace na vnitřním trhu provede hodnocení opatření prováděných podle tohoto nařízení v souvislosti s krizí, která vedla k aktivaci tohoto režimu, a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, zejména ohledně účinnosti těchto opatření.

3. Ke zprávám uvedeným v odstavcích 1 a 2 budou případně připojeny příslušné legislativní návrhy.

4. Zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 budou obsahovat zejména hodnocení:

5. Pro účely odstavce 1 a 2 příslušné orgány členských států a sbor poskytují Komisi na její žádost příslušné informace.

V případě potřeby si může Komise rovněž vyžádat a získat jakékoli relevantní specializované nebo vědecké poznatky od příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

Nařízení (ES) č. 2679/98 se mění takto: