Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2803 ze dne 23. října 2024 o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Stanovisko ze dne 2. prosince 2020 (Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 53).),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 546) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 26. září 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. října 2024.),
vzhledem k těmto důvodům:
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví pravidla pro vytvoření a účinné fungování jednotného evropského nebe s cílem posílit normy bezpečnosti leteckého provozu, přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy a zlepšit celkovou výkonnost uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb pro všeobecný letový provoz v Evropě tak, aby byly splněny požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru. Jednotné evropské nebe zahrnuje konzistentní celoevropskou síť, postupně více integrovaný vzdušný prostor, systémy uspořádání sítě a uspořádání letového provozu, které jsou založeny na bezpečnosti, výkonnosti a interoperabilitě a technologické modernizaci, ve prospěch všech uživatelů vzdušného prostoru, občanů a životního prostředí.
2. Uplatňováním tohoto nařízení není dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany podle článku 55. Toto nařízení se nevztahuje na vojenské činnosti a výcvik. Je zajištěna koordinace s vojenskými orgány s cílem zjistit a řešit případný dopad uplatňování tohoto nařízení na vojenské činnosti.
3. Uplatňováním tohoto nařízení nejsou dotčena práva a povinnosti členských států vyplývající z chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 („Chicagská úmluva“). V uvedeném kontextu je cílem tohoto nařízení v oblasti jeho působnosti napomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy tím, že poskytne základnu pro společný výklad a jednotné provádění ustanovení uvedené úmluvy a že zajistí, aby uvedená ustanovení byla řádně zohledněna v tomto nařízení a v prováděcích pravidlech k němu.
4. Toto nařízení se vztahuje na vzdušný prostor v oblasti ICAO EUR, ve které členské státy zajišťují poskytování letových provozních služeb. Členské státy mohou rovněž uplatňovat toto nařízení na vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc i v rámci jiných oblastí ICAO za podmínky, že o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „letištní službou řízení“ služba řízení letového provozu pro letištní provoz;
2) „leteckou informační službou“ či „AIS“ služba zřízená v rámci určené oblasti pokrytí, aby poskytovala letecké informace a údaje nezbytné pro bezpečnost, pravidelnost a efektivitu letecké navigace;
3) „agenturou“ Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví zřízená nařízením (EU) 2018/1139;
4) „poskytovateli letových navigačních služeb“ veškeré veřejné nebo soukromé subjekty, které poskytují jednu nebo více letových navigačních služeb pro všeobecný letový provoz;
5) „letovými navigačními službami“ či „ANS“ letové provozní služby; komunikační, navigační a přehledové služby (CNS) včetně služeb, které rozšiřují signály vysílané družicemi základních konstelací GNSS pro účely letecké navigace; meteorologické služby pro letový provoz (MET); letecké informační služby (AIS); a služby údajů o letovém provozu (ADS);
6) „službou řízení letového provozu“ služba poskytovaná za účelem:
- a) zabránění nehod
- i) mezi letadly;
- ii) mezi letadly a překážkami v manévrovacích prostorech;
- b) urychlení a zajištění řádného toku letového provozu;
7) „službami údajů o letovém provozu“ či „ADS“ služby spočívající ve shromažďování, agregaci a integraci provozních údajů od poskytovatelů přehledových služeb, poskytovatelů meteorologických služeb a leteckých informačních služeb a funkcí sítě a od jiných příslušných subjektů vytvářejících provozní údaje a poskytování zpracovaných údajů pro účely řízení letového provozu a uspořádání letového provozu;
8) „uspořádáním toku letového provozu“ či „ATFM“ funkce zřízená s cílem přispět k bezpečnému, řádnému a urychlenému toku letového provozu po celé dráze letu tím, že kapacita řízení letového provozu je v co největší míře využita a objem letového provozu odpovídá kapacitám oznámeným dotčenými poskytovateli letových provozních služeb;
9) „uspořádáním letového provozu“ či „ATM“ soubor palubních a pozemních funkcí a služeb, konkrétně letových provozních služeb, uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu, včetně návrhu letových postupů, vyžadovaných pro zajištění bezpečného a hospodárného pohybu letadel během všech fází provozních činností;
10) „letovými provozními službami“ různé letové informační služby, pohotovostní služby, letové poradní služby, jakož i služby řízení letového provozu, konkrétně oblastní, přibližovací a letištní služby řízení letového provozu;
11) „blokem vzdušného prostoru“ vzdušný prostor stanovených rozměrů v prostoru a čase, sestávající z jedné nebo několika struktur vzdušného prostoru, v jehož rámci jsou poskytovány letové navigační služby;
12) „uspořádáním vzdušného prostoru“ plánovací a monitorovací funkce, jejímž prvořadým cílem je optimalizace využití dostupného vzdušného prostoru dynamickým sdílením času a v určitou dobu na základě krátkodobých potřeb rovněž rozdělováním vzdušného prostoru pro různé kategorie uživatelů vzdušného prostoru;
13) „strukturou vzdušného prostoru“ specifický objem vzdušného prostoru vymezený za účelem zajištění bezpečného a optimálního provozu letadel;
14) „uživateli vzdušného prostoru“ provozovatelé letadel provozovaných v souladu s pravidly všeobecného letového provozu;
15) „pohotovostní službou“ služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a asistence těmto organizacím podle potřeby;
16) „přibližovací službou řízení“ služba řízení letového provozu pro přilétající nebo odlétající řízené lety;
17) „oblastní službou řízení“ služba řízení letového provozu pro řízené lety v řízených oblastech;
18) „základní hodnotou“ hodnota určená za účelem stanovení výkonnostních cílů a odhadovaná za využití skutečných nákladů nebo skutečných jednotkových nákladů během roku předcházejícího začátku příslušného referenčního období;
19) „referenční skupinou“ skupina poskytovatelů letových provozních služeb s podobným provozním a ekonomickým prostředím;
20) „rozdělenou hodnotou“ hodnota získaná pro daného poskytovatele letových provozních služeb rozdělením výkonnostního cíle na úrovni Unie na podíly jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb, která slouží jako referenční hodnota pro posouzení souladu výkonnostního cíle stanoveného v návrhu plánu výkonnosti s výkonnostním cílem pro celou Unii;
21) „osvědčením“ osvědčení ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1139;
22) „společnou informační službou“ či „CIS“ služba spočívající v šíření statických a dynamických dat s cílem umožnit poskytování služeb U-space pro řízení provozu bezpilotních letadel;
23) „vzdušným prostorem U-space“ zeměpisná zóna pro bezpilotní systémy vymezená členskými státy, kde je provoz bezpilotních systémů povolen pouze s podporou služeb U-space;
24) „službou U-space“ služba založená na digitálních službách a automatizaci funkcí navržená tak, aby podporovala bezpečný, efektivní a zabezpečený přístup velkého počtu bezpilotních systémů do vzdušného prostoru U-space;
25) „poskytovatelem služeb U-space“ jakákoli právnická osoba poskytující služby U-space;
26) „komunikačními službami“ letecké pevné a mobilní služby, které umožňují komunikační spojení země–země, vzduch–země a vzduch–vzduch pro účely řízení letového provozu;
27) „složkami“ hmotné věci, např. technické vybavení, a nehmotné věci, např. programové vybavení, na kterých závisí interoperabilita Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN);
28) „řízenou oblastí“ řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí;
29) „rozhodováním založeným na spolupráci“ proces, v němž se činí rozhodnutí na základě součinnosti a konzultace s příslušnými orgány členských států, stranami zapojenými do provozu a případně jinými subjekty, a jenž je zaměřen na dosažení konsensu;
30) „přeshraničními službami“ letové navigační služby zajišťované v určitém členském státě poskytovatelem služeb, který má hlavní místo podnikání v jiném členském státě;
31) „prohlášením“ pro účely uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb prohlášení ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2018/1139;
32) „navrhováním struktur vzdušného prostoru“ proces, který zajišťuje rozvoj a uplatňování moderních navigačních schopností a technologií, zdokonalení sítí leteckých tratí a související rozdělení na sektory, optimalizovaných struktur vzdušného prostoru a postupů ATM, které zvyšují kapacitu;
33) „oblastí zpoplatnění traťových navigačních služeb“ objem vzdušného prostoru od země zahrnující horní vzdušný prostor, kde jsou poskytovány traťové letové navigační služby a pro který je stanoven jediný nákladový základ;
34) „Eurocontrolem“ Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu, zřízená Mezinárodní úmluvou o spolupráci při zajišťování bezpečnosti leteckého provozu ze dne 13. prosince 1960;
35) „Evropskou sítí uspořádání letového provozu“ či „EATMN“ soubor systémů uvedených v příloze VIII bodě 3.1 nařízení (EU) 2018/1139, který umožňuje poskytování letových navigačních služeb v Unii včetně rozhraní na hranicích s třetími zeměmi;
36) „evropským hlavním plánem ATM“ plán schválený rozhodnutím Rady 2009/320/ES(Rozhodnutí Rady 2009/320/ES ze dne 30. března 2009, kterým se schvaluje evropský hlavní plán uspořádání letového provozu v rámci projektu pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) (Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 41).), ve znění pozdějších předpisů;
37) „pružným užíváním vzdušného prostoru“ koncepce uspořádání vzdušného prostoru, jak ji popsala ICAO, založená na základní zásadě, že vzdušný prostor by neměl být určen jako čistě civilní ani vojenský vzdušný prostor, nýbrž by měl být považován za kontinuum, v němž musí být v co největší míře uspokojeny všechny požadavky uživatelů;
38) „letovou informační službou“ služba poskytovaná za účelem podávání rad a informací užitečných pro bezpečné a efektivní provádění letů;
39) „návrhem letových postupů“ všechny úkoly spojené s návrhem postupu letu podle přístrojů;
40) „všeobecným letovým provozem“ veškerý pohyb civilních letadel a veškerý pohyb státních letadel (včetně vojenských, celních a policejních letadel), jestliže jsou tyto pohyby prováděny ve shodě s postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), zřízené Chicagskou úmluvou;
41) „pravidly pro let podle přístrojů“ či „IFR“ pravidla, která umožňují, aby s letadlem, které je vybaveno vhodným navigačním vybavením odpovídajícím trati, bylo létáno v souladu s platnými požadavky na letový provoz;
42) „pohyby letecké dopravy podle IFR za rok“ součet vzletů a přistání provedených podle pravidel IFR, vypočtený jako roční průměr za tři kalendářní roky předcházející roku, v němž má být předložen návrh plánu výkonnosti;
43) „interoperabilitou“ soubor funkčních, technických a provozních vlastností, které jsou předepsané pro systémy a složky Evropské sítě uspořádání letového provozu a pro postupy jejího provozování, aby se umožnil její bezpečný, plynulý a efektivní provoz;
44) „meteorologickými službami pro leteckou navigaci“ či „MET“ zařízení a služby, které poskytují meteorologické předpovědi, varování, hlášení a pozorování pro účely letové navigace, jakož i veškeré další meteorologické informace a údaje, které státy poskytují pro využití v letectví;
45) „příslušným vnitrostátním orgánem“ příslušný vnitrostátní orgán ve smyslu čl. 3 bodu 34 nařízení (EU) 2018/1139;
46) „vnitrostátním dozorovým orgánem“ vnitrostátní subjekt nebo subjekty pověřené členským státem úkoly podle tohoto nařízení;
47) „navigačními službami“ zařízení a služby, které poskytují letadlům informace k určování polohy a času;
48) „krizí sítě“ stav neschopnosti zajišťovat uspořádání letového provozu nebo letové navigační služby na požadované úrovni, který vede k zásadní ztrátě kapacity sítě, výrazné nerovnováze mezi kapacitou sítě a poptávkou nebo k zásadnímu selhání toku informací nebo integrity jedné nebo několika částí sítě po neobvyklé nebo nepředvídané situaci;
49) „manažerem struktury vzdušného prostoru“ subjekt pověřený v souladu s článkem 38 úkoly nezbytnými k tomu, aby mohl přispívat k výkonu funkcí sítě uvedených v článku 37;
50) „operačním plánem sítě“ či „NOP“ plán vypracovaný na základě procesu rozhodování založeném na spolupráci za účelem dosažení cílů funkcí sítě na provozní úrovni a přispění k výkonnostním cílům;
51) „strategickým plánem sítě“ či „NSP“ plán vypracovaný na základě procesu rozhodování založeném na spolupráci, kterým se řídí dlouhodobý rozvoj sítě;
52) „operačním letovým provozem“ všechny lety, které nesplňují ustanovení týkající se všeobecného letového provozu a pro něž stanovily pravidla a postupy příslušné vnitrostátní orgány;
53) „provozními údaji“ informace o všech fázích letu, které pro provozní účely požadují poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru, provozovatelé letišť a ostatní dotčené subjekty;
54) „provozními uživateli“ civilní i vojenští uživatelé vzdušného prostoru, civilní i vojenští poskytovatelé letových navigačních služeb a provozovatelé letišť;
55) „plánem výkonnosti“ plán, jehož cílem je zlepšit výkonnost letových navigačních služeb a funkcí sítě;
56) „uvedením do provozu“ první provozní užití po počáteční instalaci nebo zdokonalení systému;
57) „sítí leteckých tratí“ síť specifických tratí pro usměrňování toku všeobecného letového provozu podle potřeb poskytování služeb řízení letového provozu;
58) „definiční fází SESAR“ fáze, která zahrnuje vytvoření a aktualizaci dlouhodobé vize projektu SESAR, související provozní koncepci umožňující zlepšení ve všech fázích letu, nezbytné zásadní provozní změny v EATMN a požadované priority vývoje a zavádění;
59) „zaváděcí fází SESAR“ po sobě jdoucí fáze industrializace a provádění, během nichž jsou prováděny tyto činnosti: standardizace, výroba a certifikace pozemního a leteckého vybavení a postupů nezbytných k provádění řešení SESAR (pro industrializaci zadávání zakázek na zařízení a systémy založené na řešeních SESAR a jejich instalace a uvádění do provozu, včetně souvisejících provozních postupů (pro provádění);
60) „vývojovou fází SESAR“ fáze, během níž jsou prováděny činnosti výzkumu, vývoje a ověřování zaměřené na vyvinutí vyspělých řešení SESAR;
61) „projektem SESAR“ projekt modernizace uspořádání letového provozu v Evropě, jehož cílem je poskytnout Unii vysoce výkonnou, standardizovanou a interoperabilní infrastrukturu uspořádání letového provozu a který sestává z inovačního cyklu, který zahrnuje definiční, vývojovou a zaváděcí fázi SESAR;
62) „řešením SESAR“ využitelný výstup vývojové fáze SESAR, který zavádí nové nebo zdokonalené standardizované a interoperabilní provozní postupy nebo technologie;
63) „přehledovými službami“ zařízení a služby, které jsou užívány k určení polohy letadel, aby se umožnil jejich bezpečný rozestup;
64) „systémem“ seskupení palubních a pozemních složek a zařízení v kosmickém prostoru, která zajišťují podporu letových navigačních služeb pro všechny fáze letu;
65) „oblastí zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb“ letiště nebo skupina letišť na území jednoho nebo několika členských států, kde jsou poskytovány letištní a přibližovací služby a pro něž je stanoven jediný nákladový základ a jediná jednotková sazba;
66) „zdokonalením“ každá úprava, která mění provozní vlastnosti systému;
67) „využíváním struktur vzdušného prostoru“ způsob, jakým jsou struktury vzdušného prostoru provozně využívány, na rozdíl od uspořádání vzdušného prostoru vymezeného v bodu 12.
Článek 3
Funkční bloky vzdušného prostoru
KAPITOLA II
VNITROSTÁTNÍ DOZOROVÉ ORGÁNY
Článek 4
Jmenování a zřízení vnitrostátních dozorových orgánů a požadavky na tyto orgány
1. Členské státy společně nebo samostatně jmenují nebo zřídí jeden či více orgánů jako svůj vnitrostátní dozorový orgán, který převezme úkoly svěřené mu tímto nařízením.
2. Vnitrostátní dozorový orgán vykonává své pravomoci nestranně, nezávisle a transparentně a je odpovídajícím způsobem organizován, personálně zajištěn, řízen a financován.
3. Aniž je dotčen odstavec 1, jsou vnitrostátní dozorové orgány z organizačního, hierarchického a rozhodovacího hlediska nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb a jsou od těchto poskytovatelů právně nebo funkčně odlišné. Poskytovatelé letových navigačních služeb navíc nemají žádnou rozhodovací pravomoc ohledně přidělování rozpočtových prostředků vnitrostátních dozorových orgánů. Je-li tato nezávislost zaručena, může být vnitrostátní dozorový orgán součástí stejného vnitrostátního ministerstva nebo útvaru jako poskytovatel letových navigačních služeb.
4. Pokud není vnitrostátní dozorový orgán právně odlišný od poskytovatele letových navigačních služeb, dotčený členský stát informuje Komisi o opatřeních, která přijal k zajištění toho, aby daný vnitrostátní dozorový orgán splnil požadavky odstavce 3, doloží, jak bylo jeho nezávislosti dosaženo, a prokáže účinnost této nezávislosti. Za tímto účelem platí, že jsou-li vnitrostátní dozorový orgán a poskytovatel letových navigačních služeb součástí stejného útvaru, vnitrostátní dozorový orgán nevyhledává ani nepřijímá pokyny od žádné hierarchické úrovně tohoto útvaru, která vykonává pravomoci vůči poskytovateli letových navigačních služeb, pokud jde o jeho úkoly podle článku 5 a související rozhodnutí.
5. Vnitrostátní dozorový orgán se může spojit s jiným regulačním orgánem, jako je příslušný vnitrostátní orgán nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 11 nařízení Rady (ES) č. 1/2003(Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).), pokud jsou rozhodnutí týkající se úkolů svěřených vnitrostátnímu dozorovému orgánu podle tohoto nařízení přijímána nezávisle na jiných úkolech svěřených společnému orgánu. V takovém případě společný orgán splňuje požadavky na nezávislost stanovené v tomto článku.
Vnitrostátní dozorový orgán je v záležitostech souvisejících s úkoly stanovenými v článku 5 tohoto nařízení zastoupen způsobem, který zajišťuje nezávislost jeho rozhodnutí.
6. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se náboru státních zaměstnanců, členské státy zajistí, aby zaměstnanci jejich vnitrostátních dozorových orgánů, včetně dočasných zaměstnanců, byli přijímáni prostřednictvím jasných a transparentních náborových postupů, které zajistí jejich nezávislost a to, aby zaměstnanci vnitrostátních dozorových orgánů byli vybíráni na základě zvláštní kvalifikace, včetně odpovídající odborné způsobilosti a relevantních zkušeností, nebo aby měli povinnost absolvovat pro efektivní plnění úkolů stanovených v článku 5 odpovídající odbornou přípravu.
Členské státy stanoví pravidla pro předcházení střetu zájmů u zaměstnanců, včetně osob, které přijímají rozhodnutí při výkonu pravomocí uvedených v kapitole III tohoto nařízení, aby vnitrostátní dozorové orgány mohly plnit úkoly uvedené v článku 5 nezávisle.
7. Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3, členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly k efektivnímu a včasnému plnění úkolů uvedených v článku 5 potřebné finanční zdroje a kapacity.
8. Členské státy oznámí Komisi název a adresu svých vnitrostátních dozorových orgánů a změny v těchto údajích, a opatření přijatá k zajištění souladu s tímto článkem.
Článek 5
Úkoly vnitrostátních dozorových orgánů
1. Vnitrostátní dozorový orgán plní úkoly svěřené mu tímto nařízením, nařízením (EU) 2018/1139 a prováděcími akty přijatými na jeho základě. Vnitrostátní orgán dozoru zejména:
Pro účely písmene a) se členský stát může rozhodnout, že posouzením a dohledem nad dodržováním požadavků stanovených v uvedeném písmeni poskytovatelem letových navigačních služeb pověří svůj příslušný vnitrostátní orgán, a v takovém případě zajistí, aby měl tento příslušný vnitrostátní orgán k dispozici dostatečné zdroje a odborné znalosti k plnění těchto úkolů, a informuje o tom Komisi;
a) posuzuje a dohlíží na plnění požadavků týkajících se finanční stability, odpovědnosti, pojistného krytí, vlastnické a organizační struktury uvedených v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139 a požadavků stanovených v prováděcích aktech podle článku 43 uvedeného nařízení;
b) ověřuje dodržování a plnění požadavků týkajících se národní bezpečnosti a obrany uvedených v čl. 8 odst. 2 písm. b) a čl. 11 odst. 6 písm. d) ze strany poskytovatelů služeb, ledaže daný členský stát tímto úkolem pověřil jiný orgán; pokud se členský stát rozhodne pověřit tímto úkolem jiný orgán, uvědomí o tom Komisi.
c) přispívá, je-li to relevantní a vhodné, ke správnému uplatňování požadavků na zadávání veřejných zakázek v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, aniž je dotčena směrnice 2014/25/EU a směrnice 2014/24/EU;
d) posuzuje a schvaluje ceny stanovené za poskytování společných informačních služeb, v souladu s článkem 12;
e) provádí a monitoruje systém sledování výkonnosti a systém poplatků v souladu se svými úkoly uvedenými v článcích 21 až 27 a 29 až 32 a s prováděcími akty podle článků 28 a 33 a v mezích těchto úkolů;
f) dohlíží na uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o transparentnost účetnictví poskytovatelů letových navigačních služeb v souladu s článkem 36.
2. Každý vnitrostátní dozorový orgán provádí ve spolupráci s vnitrostátním příslušným orgánem, aniž je dotčen čl. 4 odst. 5, nezbytné činnosti monitorování, případně včetně inspekcí a auditů, za účelem zjištění možného nesouladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v prováděcích aktech přijatých na jeho základě ze strany subjektů, které podle tohoto nařízení podléhají jejich dozoru.
Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení, poskytne vnitrostátní dozorový orgán příslušnému vnitrostátnímu orgánu své posouzení toho, zda daný poskytovatel letových navigačních služeb splňuje požadavky uvedené v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139, pokud jde o finanční stabilitu, odpovědnost, pojistné krytí, vlastnictví a organizační strukturu. Uvedené posouzení případně zahrnuje doporučení týkající se změny, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení podle článku 41 nařízení (EU) 2018/1139.
V případě, že subjekty podléhající jeho dozoru podle tohoto nařízení nesplňují další požadavky stanovené v tomto nařízení, vnitrostátní dozorový orgán vymáhá nezbytná nápravná opatření.
Dotčení poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé letišť a poskytovatelé společných informačních služeb musí dodržovat veškerá donucovací opatření přijatá v této souvislosti vnitrostátními dozorovými orgány.
3. Členské státy zajistí, aby proti rozhodnutím přijatým vnitrostátními dozorovými orgány podle tohoto článku bylo možné podat opravný prostředek v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
Článek 6
Spolupráce vnitrostátních dozorových orgánů
1. Vnitrostátní dozorové orgány si v rámci Rady pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů uvedených v článku 18 vyměňují informace relevantní pro jiné vnitrostátní dozorové orgány, zejména informace týkající se jejich práce a rozhodovacího procesu, osvědčených postupů a postupů při uplatňování tohoto nařízení.
2. Vnitrostátní dozorové orgány spolupracují, případně prostřednictvím pracovních ujednání, aby si mohly poskytovat vzájemnou pomoc při plnění úkolů stanovených v článku 5 a v oblasti inspekcí a šetření.
3. V případě přeshraničního poskytování letových navigačních služeb ve vzdušných prostorech spadajících do pravomoci dvou nebo více členských států dotčené členské státy zajistí, aby byly uzavřeny dohody nezbytné pro dozor nad uvedenými službami. Dotčené vnitrostátní dozorové orgány usnadňují poskytování uvedených přeshraničních služeb poskytovateli letových navigačních služeb a mohou stanovit vhodná pracovní ujednání nebo plány dozoru upřesňující provádění jejich spolupráce.
4. Při přeshraničním poskytování letových navigačních služeb ve vzdušném prostoru spadajícím do pravomoci jiného členského státu stanoví dohody uvedené v odstavci 3 vzájemné uznávání úkolů v oblasti dozoru stanovených v tomto nařízení a výsledků plnění těchto úkolů každým z členských států nebo jejich orgánů. Rovněž upřesní, který vnitrostátní dozorový orgán odpovídá za úkoly podle čl. 5 odst. 1.
5. Pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy a s ohledem na regionální spolupráci, mohou vnitrostátní dozorové orgány rovněž uzavřít dohody o rozdělení povinností týkajících se dozoru.
6. Dotčené členské státy oznámí dohody uvedené v tomto článku Komisi.
KAPITOLA III
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
Článek 7
Poskytování služeb poskytovateli letových navigačních služeb
1. Aniž jsou dotčeny články 8 a 10 a čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení, subjekt, který splňuje požadavky stanovené v článcích 40 a 41 nařízení (EU) 2018/1139 a v prováděcích aktech uvedených v článku 43 a v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 47 uvedeného nařízení, je oprávněn poskytovat v rámci Unie letové navigační služby uživatelům vzdušného prostoru, a to za nediskriminačních podmínek.
2. Aniž je dotčeno vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení, odpovídají vnitrostátní dozorové orgány členského státu, jehož příslušný vnitrostátní orgán je odpovědný za osvědčování uvedené v článku 41 nařízení (EU) 2018/1139 na základě článku 62 uvedeného nařízení, za úkoly stanovené v tomto článku, pokud jde o posuzování souladu s hlavními požadavky na finanční stabilitu, odpovědnost, pojistné krytí, vlastnictví a organizační strukturu uvedenými v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139.
3. Aniž je dotčeno vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení, vnitrostátní dozorové orgány s cílem stanovit, zda určitý subjekt splňuje hlavní požadavky týkající se finanční stability, odpovědnosti, pojistného krytí, vlastnické a organizační struktury uvedené v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139 a požadavky stanovené v prováděcích aktech uvedených v článku 43 uvedeného nařízení:
a) posoudí, zda žadatelé o osvědčení splňují v souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 hlavní požadavky týkající se finanční stability, odpovědnosti, pojistného krytí, vlastnické a organizační struktury uvedené v příloze VIII bodě 7 uvedeného nařízení a požadavky stanovené v prováděcích aktech podle článku 43 uvedeného nařízení, a předloží své posouzení příslušnému orgánu uvedenému v článku 62 uvedeného nařízení;
b) podle čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení vykonávají dozor nad držiteli osvědčení vydaného v souladu s článkem 41 nařízení (EU) 2018/1139, pokud jde o dodržování hlavních požadavků týkajících se finanční stability, odpovědnosti, pojistného krytí, vlastnické a organizační struktury uvedených v příloze VIII bodě 7 uvedeného nařízení a požadavků stanovených v prováděcích aktech podle článku 43 uvedeného nařízení.
4. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku a při dodržení podmínek stanovených v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1139 mohou členské státy povolit poskytování letových navigačních služeb uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2018/1139 v celém vzdušném prostoru, nad nímž vykonávají svou pravomoc, nebo jeho části vojenským silám bez osvědčení, pokud vojenské síly tyto služby nabízejí především jiným pohybům letadel, než je všeobecný letový provoz. V takových případech informuje dotčený členský stát o svém rozhodnutí Komisi a ostatní členské státy.
Článek 8
Určení poskytovatelů letových provozních služeb
1. Členské státy zajistí výlučné poskytování letových provozních služeb v rámci jednotlivých bloků vzdušného prostoru vztahujících se ke vzdušnému prostoru, který spadá pod jejich pravomoc. Za tímto účelem členské státy individuálně nebo kolektivně určí jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb. Členské státy mají diskreční pravomoci určit poskytovatele letových provozních služeb pod podmínkou, že tito poskytovatelé letových provozních služeb splňují požadavky stanovené v tomto článku, aniž je dotčen čl. 11 odst. 3.
2. Poskytovatelé letových provozních služeb musí splňovat všechny tyto podmínky:
Členský stát může odchylně od písmen c) a d) určit poskytovatele letových provozních služeb, který má hlavní místo podnikání ve třetí zemi nebo který nesplňuje podmínky týkající se vlastnictví a ovládání stanovené v písmenu d), aby poskytoval letové provozní služby v omezené části vzdušného prostoru, za který je uvedený členský stát odpovědný, pokud daná část vzdušného prostoru hraničí se vzdušným prostorem, za nějž je odpovědná uvedená třetí země.
a) jsou držiteli osvědčení podle článku 41 nařízení (EU) 2018/1139 nebo platného prohlášení podle čl. 41 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1139, aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení;
b) splňují požadavky týkající se národní bezpečnosti a obrany;
c) mají hlavní místo podnikání na území některého členského státu a
d) jsou vlastněni z více než 50 % členskými státy nebo státními příslušníky členských států a jsou jimi fakticky ovládáni, ať přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, nestanoví-li jinak dohoda se třetí zemí, jíž je Unie smluvní stranou.
3. Určení poskytovatele letových provozních služeb nepodléhá žádné podmínce vyžadující, aby tento poskytovatel:
pokud uplatnění takové podmínky zahrnuje omezení volného pohybu služeb nebo svobody usazování, které není odůvodněno s ohledem na legitimní cíl obecného zájmu, jako je veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo provozní bezpečnost, a není tomuto cíli přiměřené.
a) byl vlastněn přímo nebo formou většinového podílu drženého členským státem, který provedl určení, nebo jeho státními příslušníky;
b) měl hlavní místo podnikání nebo sídlo na území členského státu, který provedl určení, nebo
c) využíval výhradně zařízení v členském státě, který provedl určení,
4. Je-li to relevantní, členské státy vymezí práva a povinnosti poskytovatelů letových provozních služeb určených v souladu s tímto článkem. Uvedené povinnosti mohou zahrnovat podmínky včasného poskytnutí relevantních informací umožňujících identifikaci pohybů všech letadel ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc.
5. Členské státy posuzují práva a povinnosti uvedené v odstavci 4 a plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení a z nařízení (EU) 2018/1139, a to pravidelně nebo kdykoli zjistí relevantní změny v poskytování daných služeb, a pokud to považují za nezbytné, přijmou vhodná rozhodnutí o určení dotčených poskytovatelů letových provozních služeb, aniž je dotčena kontinuita služeb.
6. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku, která se týkají určení poskytovatele letových provozních služeb v konkrétních vzdušných blocích s ohledem na vzdušný prostor, nad nímž vykonávají svou pravomoc.
Článek 9
Vztahy mezi poskytovateli letových navigačních služeb
1. Aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení, mohou poskytovatelé letových navigačních služeb využívat služeb jiných poskytovatelů služeb, kteří získali osvědčení nebo kteří deklarovali svou způsobilost v souladu s článkem 41 nařízení (EU) 2018/1139. Tato spolupráce případně probíhá v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.
V případě poskytovatelů letových provozních služeb určených podle článku 8 a poskytovatelů meteorologických služeb určených podle článku 10 tato spolupráce podléhá schválení dotčených členských států.
2. Pro účely odstavce 1 formalizují poskytovatelé letových navigačních služeb své pracovní vztahy písemnými dohodami nebo obdobnými právními ujednáními, ve kterých jsou stanoveny jednotlivé povinnosti, včetně případných finančních vypořádání, a funkce převzaté každým poskytovatelem. Uvedené dohody nebo ujednání se oznamují vnitrostátnímu dozorovému orgánu a dotčenému příslušnému vnitrostátnímu orgánu.
Článek 10
Určení poskytovatelů meteorologických služeb
1. Členské státy mohou jednotlivě nebo kolektivně určit poskytovatele meteorologických služeb výlučně pro celý vzdušný prostor, nad nímž vykonávají svou pravomoc, nebo jeho část, přičemž je třeba brát ohled na bezpečnostní hlediska.
2. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku.
Článek 11
Podmínky poskytování služeb CNS, AIS, ADS, MET a letových provozních služeb pro řízení přiblížení a řízení letišť
1. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).) a případně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).), mohou určení poskytovatelé letových provozních služeb rozhodnout o zadání zakázky na služby CNS, AIS, ADS nebo MET v případech, kdy členské státy neurčily poskytovatele MET v souladu s článkem 10, a to za tržních podmínek, včetně zadávání veřejných zakázek, nebo jiných forem dohod v případech, kdy se uvedené směrnice nepoužijí, s ohledem na zvláštní situace, jako je nedostatek řešení dostupných na trhu, a na úvahy týkající se veřejného zájmu.
2. Členské státy mohou provozovatelům letišť nebo skupině provozovatelů letišť povolit zadat za tržních podmínek zakázku na letové provozní služby pro řízení letišť nebo na letové provozní služby pro řízení přiblížení. Za tímto účelem mohou členské státy požadovat od provozovatelů letišť řádné odůvodnění, že se tím dosáhne zvýšení kvality služeb ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru při zachování požadované úrovně bezpečnosti.
3. Je-li povoleno zadávání zakázek uvedené v odstavci 2, příslušný provozovatel letiště nebo skupina provozovatelů letišť zajistí, aby technické požadavky v zadávací dokumentaci zahrnovaly požadavky na kvalitu služeb. Členské státy určí poskytovatele služeb vybraného na základě výsledku zadávacího řízení uvedeného v tomto odstavci.
4. Jsou-li letové navigační služby zadávány za tržních podmínek, provádí se zadávací řízení na poskytování letových navigačních služeb v souladu se zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti, jakož i s příslušnými ustanoveními Smlouvy a případně se směrnicemi 2014/24/EU a 2014/25/EU.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby poskytování traťových letových provozních služeb respektovalo požadavek na oddělení účtů uvedený v čl. 36 odst. 3.
Kromě toho, pokud se poskytovatel letových navigačních služeb hodlá účastnit zadávacích řízení na poskytování letových navigačních služeb v souladu s odstavci 1 a 2, přijme příslušný členský stát vhodná opatření s cílem zabránit křížovému subvencování s jinými letovými navigačními službami.
6. Poskytovatel služeb CNS, AIS, ADS, MET nebo letových provozních služeb pro řízení letišť nebo pro řízení přiblížení může být vybrán a případně určen, aby v členském státě poskytoval služby, na základě výsledku zadávacího řízení podle odstavců 1, 2 nebo 3, pouze pokud splňuje všechny tyto podmínky:
Odchylně od tohoto odstavce může být poskytovatel globálních družicových služeb, kterému bylo uděleno osvědčení podle článku 41 nařízení (EU) 2018/1139 pro poskytování služeb v rámci Unie před vstupem tohoto nařízení v platnost, vybrán, aby poskytoval služby v Unii, i pokud nesplňuje podmínky stanovené v písmenech b) a c).
a) je držitelem osvědčení podle článku 41 nařízení (EU) 2018/1139 nebo platného prohlášení podle čl. 41 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1139, aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení;
b) má hlavní místo podnikání na území některého členského státu;
c) je vlastněn z více než 50 % členskými státy nebo státními příslušníky členských států a je jimi fakticky ovládán, ať přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, nestanoví-li jinak dohoda se třetí zemí, jíž je Unie smluvní stranou; a dále
d) splňuje požadavky týkající se národní bezpečnosti a obrany.
7. Články 23, 24, 25 a 27 a prováděcí pravidla týkající se uvedených článků uvedená v článku 28 se nepoužijí na poskytovatele letových provozních služeb, kteří byli určeni na základě výsledku zadávacího řízení provedeného v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku. Dotčení poskytovatelé letových provozních služeb poskytují vnitrostátnímu dozorovému orgánu údaje o výkonnosti letových navigačních služeb v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a) a v oblasti bezpečnosti. Vnitrostátní dozorový orgán tyto informace neprodleně poskytne Komisi.
8. Aniž je dotčena směrnice 2014/25/EU nebo 2014/24/EU, pokud je na daném letišti v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pořízena letová provozní služba pro přiblížení nebo řízení letiště, a pokud by hlavní podmínky vyžadovaly změnu specifikací nabídkového řízení, zajistí členské státy ověření technických požadavků na kvalitu služeb uvedených v zadávací dokumentaci pro dotčenou konkrétní službu.
Článek 12
Poskytování společných informačních služeb
1. Jsou-li poskytovány společné informační služby, musí šířená data vykazovat integritu a kvalitu nezbytnou pro bezpečné a zabezpečené poskytování služeb pro řízení provozu bezpilotních letadel způsobem, který umožňuje sdílené využívání vzdušného prostoru s letadly s posádkou na palubě.
2. Poskytovatel společných informačních služeb splňuje tyto kumulativní požadavky:
a) splňuje požadavky týkající se národní bezpečnosti a obrany;
b) má hlavní místo podnikání na území některého členského státu a
c) je vlastněn z více než 50 % členskými státy nebo státními příslušníky členských států a je jimi fakticky ovládán, ať přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, nestanoví-li jinak dohoda se třetí zemí, jíž je Unie smluvní stranou.
3. Pokud jsou společné informační služby poskytovány jediným poskytovatelem těchto služeb určeným členským státem pro konkrétní vzdušný prostor U-space, vychází cena za tyto služby z fixních a variabilních nákladů na poskytování dotčené služby a může navíc zahrnovat přirážku odrážející vhodný kompromis mezi rizikem a výnosem. Pokud společné informační služby nejsou poskytovány jediným poskytovatelem těchto služeb, poskytují se jednotlivé společné informační služby bezplatně.
4. Náklady, z nichž vychází cena za společné informační služby, se zaznamenávají na účtu, který je oddělen od účtů pro veškeré jiné činnosti dotčeného poskytovatele služeb, a jsou zpřístupněny dotčenému vnitrostátnímu dozorovému orgánu. Tyto náklady se zveřejní, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.
5. Cena stanovená poskytovatelem společných informačních služeb podléhá posouzení a schválení dotčeným vnitrostátním dozorovým orgánem. Cena za tyto služby se zveřejní.
6. Poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují na nediskriminačním základě data nezbytná pro provoz bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru U-space, aniž jsou dotčeny zájmy národní bezpečnosti, veřejného pořádku a obranné politiky. Poskytovatelé společných informačních služeb a poskytovatelé služeb U-space tato data používají pouze k provozním účelům v souvislosti se službami, jež poskytují.
Ceny za přístup k těmto datům vycházejí z dodatečných nákladů na zpřístupnění dat a nákladů na vytvoření dat, pokud se na tyto náklady na vytvoření dat nevztahuje článek 30 a pokud členské státy nepoužijí ke krytí těchto nákladů jiné finanční zdroje.
Článek 13
Zřízení a funkce výboru pro kontrolu výkonnosti
1. Zřizuje se nezávislý a nestranný poradní Výbor pro kontrolu výkonnosti. Výbor pro kontrolu výkonnosti je zastupován předsedou a podporován sekretariátem.
2. Funkcí Výboru pro kontrolu výkonnosti je napomáhat Komisi při plnění jejích úkolů týkajících se detailního fungování systému sledování výkonnosti a systému poplatků stanovených v článcích 21 až 27 a v článcích 29 až 32, jakož i v článku 34 a v prováděcích aktech podle článků 28 a 33. Za tímto účelem poskytuje Výbor pro kontrolu výkonnosti Komisi stanoviska, doporučení, pokyny a zprávy v souladu s prioritami, které Komise stanoví.
3. Výbor pro kontrolu výkonnosti vydává pokyny na podporu vnitrostátních dozorových orgánů a na požádání jim napomáhá při provádění systému sledování výkonnosti a systému poplatků.
4. Stanoviska, doporučení, zprávy a pokyny, jež Výbor pro kontrolu výkonnosti přijme či poskytne, nejsou závazné. Výbor pro kontrolu výkonnosti má čistě poradní úlohu. S výjimkou přijímání svých stanovisek, doporučení, pokynů a zpráv nemá žádnou regulační funkci ani jinou rozhodovací pravomoc.
Článek 14
Složení Výboru pro kontrolu výkonnosti
1. Výbor pro kontrolu výkonnosti je složen ze sedmi členů včetně jeho předsedy. Členy Výboru pro kontrolu výkonnosti jsou státní příslušníci Unie nebo státní příslušníci třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu, na jejímž základě tyto země uplatňují příslušná pravidla právních předpisů Unie v oblasti uspořádání letového provozu, systém sledování výkonnosti a systém poplatků. Funkční období členů Výboru pro kontrolu výkonnosti trvá pět let a nelze jej prodloužit.
2. Členové Výboru pro kontrolu výkonnosti, včetně předsedy, jsou jmenováni na základě zásluh, dovedností a zkušeností relevantních pro uspořádání letového provozu, letové navigační služby nebo hospodářskou regulaci síťových odvětví v souladu s kritérii výběru a způsobilosti stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s článkem 20. Postup jmenování těchto členů zajistí vyvážené zastoupení schopností a odborných znalostí, jakož i genderu a zeměpisného původu.
3. Komise na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu sestaví seznam kandidátů na členy a předsedu Výboru pro kontrolu výkonnosti, kteří splňují podmínky stanovené v odstavci 2.
Komise jmenuje členy a předsedu Výboru pro kontrolu výkonnosti z tohoto seznamu po konzultaci s členskými státy a na základě výběrového řízení podle článku 20.
4. Komise může na základě seznamu uvedeného v odst. 3 prvním pododstavci sestavit rezervní seznam.
Člen, který již není schopen účinně přispívat k práci Výboru pro kontrolu výkonnosti, který odstoupí nebo přestane splňovat podmínky stanovené v tomto článku, je na zbývající část svého funkčního období nahrazen osobou z rezervního seznamu jmenovanou postupem podle odst. 3 druhého pododstavce.
5. Komise o výsledcích výzev k podávání žádostí a o seznamech uvedených v odstavcích 3 a 4 informuje členské státy.
Článek 15
Nezávislost Výboru pro kontrolu výkonnosti
1. Aniž je dotčen čl. 16 odst. 6, členové Výboru pro kontrolu výkonnosti nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, instituce, osoby ani subjektu. Výbor pro kontrolu výkonnosti je při přijímání svých stanovisek, doporučení, zpráv a pokynů zcela nezávislý.
2. Členové Výboru pro kontrolu výkonnosti jsou nestranní a jednají nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu a ve veřejném zájmu.
Za tímto účelem prokáží nezávislost a absenci střetu zájmů a podléhají povinnosti zachovávat služební tajemství v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s článkem 20.
Článek 16
Postupy a fungování Výboru pro kontrolu výkonnosti
1. Výbor pro kontrolu výkonnosti rozhoduje prostou většinou svých členů, přičemž usiluje o dosažení konsensu. Každý člen včetně předsedy má jeden hlas.
2. Výbor pro kontrolu výkonnosti přijme svůj jednací řád a stanoví svá pracovní ujednání v souladu s vnitřními předpisy Komise pro expertní skupiny.
3. Komise se může bez hlasovacího práva účastnit zasedání Výboru pro kontrolu výkonnosti, s výjimkou závěrečných jednání výboru za účelem přijetí jeho stanovisek, doporučení, zpráv a pokynů. Příslušné zúčastněné strany uvedené v čl. 49 odst. 3 mohou být ad hoc a bez hlasovacího práva přizvány na zasedání Výboru pro kontrolu výkonnosti, s výjimkou závěrečných jednání výboru za účelem přijetí jeho stanovisek, doporučení, zpráv a pokynů.
4. Výbor pro kontrolu výkonnosti pracuje na základě ročního pracovního programu, jejž výbor vytvoří v souladu s prioritami Komise. Tento pracovní program plně respektuje úlohu Výboru pro kontrolu výkonnosti stanovenou v čl. 13 odst. 2 a zahrnuje v rámci dostupného rozpočtu veškeré činnosti nezbytné pro pomoc Komisi při plnění jejích úkolů uvedených v čl. 13 odst. 2, a to i s cílem umožnit Komisi, aby dodržela požadované lhůty pro plnění svých úkolů. Výbor pro kontrolu výkonnosti pracovní program přijme po konzultaci s Komisí. Výbor pro kontrolu výkonnosti předkládá výroční zprávu, kterou Komise zveřejní. Komise předloží roční pracovní program a výroční zprávu členským státům. Výroční zpráva zahrnuje veškeré činnosti Výboru pro kontrolu výkonnosti a obsahuje informace o nákladech výboru.
5. Komise poskytne Výboru pro kontrolu výkonnosti přístup ke všem relevantním informacím pro výkon jeho poradní úlohy.
6. Komise monitoruje fungování Výboru pro kontrolu výkonnosti a dodržování tohoto nařízení z jeho strany a pravidelně informuje členské státy o pokroku v jeho práci.
Článek 17
Sekretariát Výboru pro kontrolu výkonnosti
1. Komise zajistí sekretariát Výboru pro kontrolu výkonnosti, včetně nezbytné analytické, administrativní a technické podpory, s ohledem na potřeby uvedené výborem.
2. Hlavním úkolem sekretariátu je příspěvek k nezávislému plnění úkolů Výboru pro kontrolu výkonnosti. Pro účely přípravy obsahu a směrů stanovisek, doporučení, zpráv a poradenských materiálů Výboru pro kontrolu výkonnosti poskytuje sekretariát výboru podporu, aniž by přijímal jakékoli pokyny s výjimkou pokynů výboru, aby mu umožnil plnit jeho úlohu. Sekretariát má k plnění svých úkolů odpovídající zdroje.
Článek 18
Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů
1. Zřizuje se Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů.
2. Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů:
a) si vyměňuje informace o činnosti vnitrostátních dozorových orgánů a zásadách rozhodování, osvědčených postupech a procesech týkajících se uplatňování tohoto nařízení;
b) poskytuje Výboru pro kontrolu výkonnosti doporučení ohledně pokynů a zpráv, které má vydat;
c) poskytovat Výboru pro kontrolu výkonnosti doporučení ohledně doplnění ročního pracovního programu výboru.
3. Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů se skládá ze zástupce a náhradníka z vnitrostátního dozorového orgánu každého členského státu, přičemž oba jmenuje vnitrostátní dozorový orgán. Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů přijímá rozhodnutí prostou většinou svých členů. Komise se může zasedání Rady pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů účastnit bez hlasovacího práva. Výbor pro kontrolu výkonnosti může být na tyto schůze přizván ad hoc bez hlasovacího práva. Třetí země mohou být na uvedená zasedání přizvány ad hoc bez hlasovacího práva, pokud s tím členové Rady pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů souhlasí.
4. Sekretariát uvedený v článku 17 poskytuje Radě pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů nezbytnou administrativní a technickou podporu.
Článek 19
Financování Výboru pro kontrolu výkonnosti
Článek 20
Prováděcí akty týkající se Výboru pro kontrolu výkonnosti
Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná prováděcí pravidla k článkům 13 až 19, včetně:
a) úkolů a fungování Výboru pro kontrolu výkonnosti;
b) výběrového řízení na členy Výboru pro kontrolu výkonnosti, včetně předsedy;
c) pravidel pro předcházení střetu zájmů a zachování nezávislosti Výboru pro kontrolu výkonnosti.
Článek 21
Systém sledování výkonnosti
1. Za účelem zlepšení výkonnosti letových navigačních služeb a řízení sítě v rámci jednotného evropského nebe se v souladu s tímto článkem a články 22 až 28 použije systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a řízení sítě.
2. Tento článek a články 22 až 28 se nevztahují na letištní a přibližovací služby poskytované na letištích, která se nacházejí na území členských států, na něž se vztahuje Smlouva, s méně než 80000 pohyby letecké dopravy podle IFR za rok. Členský stát však může rozhodnout, že se na tyto letištní a přibližovací služby uvedené články použijí.
3. Systém sledování výkonnosti se provádí v referenčních obdobích, která činí nejméně tři roky a nejvýše pět let. Součástí systému sledování výkonnosti jsou:
a) klíčové oblasti výkonnosti týkající se klimatu a životního prostředí, kapacity a efektivity nákladů;
b) výkonnostní cíle na úrovni Unie u traťových navigačních služeb na každé referenční období v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v písmeni a);
c) plány výkonnosti, které pro každé referenční období zahrnují:
- i) závazné výkonnostní cíle a případně systémy pobídek pro traťové navigační služby v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v písmeni a);
- ii) závazné výkonnostní cíle a případně systémy pobídek pro letištní a přibližovací služby v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se efektivity nákladů a kapacity; a
- iii) pokud Komise přijala prováděcí akt, který stanoví klíčové ukazatele výkonnosti pro letištní a přibližovací služby v klíčové oblasti výkonnosti týkající se klimatu a životního prostředí na základě čl. 28 písm. g) za podmínek v něm stanovených, závazné výkonnostní cíle pro letištní a přibližovací služby v uvedené klíčové oblasti výkonnosti týkající se klimatu a životního prostředí a případně systémy pobídek;
d) pravidelný přezkum a monitorování týkající se výkonnosti v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v písmeni a) a příslušných ukazatelů v oblasti bezpečnosti vymezených ve spolupráci s agenturou.
4. Systém sledování výkonnosti uvedený v odstavcích 1 a 3 je založen na:
Finanční pozitivní a negativní pobídky uvedené v písmeni i) musí být úměrné rozsahu odchylky dosažené výkonnosti od cíle. Zohledňují dopad na síť a rozsah, v jakém má poskytovatel letových navigačních služeb přiměřené prostředky ke zmírnění dopadu vnějších faktorů. Pozitivní a negativní pobídky se stanoví na úrovni, která účinně podporuje kvalitu poskytování služeb a nenaruší schopnost poskytovatele letových navigačních služeb plnit své povinnosti podle nařízení (EU) 2018/1139, včetně jeho finanční stability.
Za účelem stanovení obecných zásad uvedených v písmeni l) přezkoumá Komise stávající vnitrostátní kritéria pro rozdělování nákladů společných pro traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby a konzultuje vnitrostátní dozorové orgány a zúčastněné strany. Na základě tohoto přezkumu Komise uvedené obecné zásady stanoví nebo případně aktualizuje nejpozději 12 měsíců před začátkem každého referenčního období.
a) shromažďování, uznávání, prověřování, hodnocení a šíření relevantních údajů souvisejících s poskytováním letových navigačních služeb a uspořádáním sítě a pocházejících od všech zúčastněných stran, včetně poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť, vnitrostátních dozorových orgánů, příslušných vnitrostátních orgánů a jiných vnitrostátních orgánů, agentury, manažera struktury vzdušného prostoru a Eurocontrolu;
b) klíčových ukazatelích výkonnosti pro stanovení cílů v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v odst. 3 písm. a) tohoto článku, aniž je dotčen odst. 3 písm. c) bod iii) a čl. 28 písm. g) tohoto článku;
c) ukazatelích pro sledování výkonnosti v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v odst. 3 písm. a) a na příslušných ukazatelích v oblasti bezpečnosti vymezených ve spolupráci s agenturou;
d) metodice pro výpočet rozdělených hodnot;
e) postupech pro vytváření a revizi plánů výkonnosti a výkonnostních cílů pro letové navigační služby a pro uspořádání sítě, jakož i na vzorech, obsahu a harmonogramech těchto plánů;
f) posouzení návrhů plánů výkonnosti a cílů pro letové navigační služby a uspořádání sítě;
g) sledování plánů výkonnosti, včetně vhodných varovných mechanismů pro revizi plánů výkonnosti a cílů a pro revizi výkonnostních cílů na úrovni Unie během referenčního období;
h) referenčním srovnávání poskytovatelů letových navigačních služeb určených podle článků 8 a 10, je-li to relevantní;
i) systémech pobídek zahrnujících finanční pozitivní i negativní pobídky;
j) mechanismech sdílení rizik v souvislosti s provozem a náklady;
k) harmonogramech stanovování cílů, posuzování výkonnostních plánů a cílů, monitorování a srovnávání;
l) obecných zásadách stanovených Komisí, upravujících poměrné rozdělování nákladů společných pro traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby mezi tyto dvě kategorie;
m) mechanismech pro řešení nepředvídatelných a závažných událostí, které mají podstatný dopad na provádění systému sledování výkonnosti a systému poplatků.
5. Při stanovování výkonnostních cílů uvedených v plánech výkonnosti, vypracování a posuzování návrhů plánů výkonnosti a sledování a měření výkonnosti letových navigačních služeb a uspořádání sítě se zohledňuje dopad místních podmínek, jakož popřípadě i vnější faktory, u nichž nemá poskytovatel letových navigačních služeb přiměřené prostředky ke zmírnění jejich dopadu.
Dopad místních podmínek, které již byly zohledněny při stanovování výkonnostních cílů pro celou Unii v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. d) a při stanovování rozdělených hodnot stanovených podle čl. 22 odst. 1, se následně nezohlední při posuzování souladu výkonnostních cílů uvedených v návrhu plánu výkonnosti s výkonnostními cíli pro celou Unii s cílem odůvodnit odchylku uvedených dřívějších cílů od uvedených pozdějších cílů. Dopad místních podmínek, které již byly zohledněny při stanovení výkonnostních cílů uvedených v návrhu plánu výkonnosti, se při monitorování dosažení uvedených cílů následně nezohlední.
6. Úroveň výkonnostních cílů uvedených v odst. 3 písm. c) bodě iii) se stanoví s ohledem na místní podmínky, zejména požadavky místní politiky v oblasti životního prostředí.
7. Pro účely provádění systému sledování výkonnosti zřízeného podle tohoto nařízení se zohlední skutečnost, že traťové navigační služby, letištní a přibližovací služby a funkce sítě mají odlišné vlastnosti, a proto se s nimi zachází odpovídajícím způsobem, a to i pro účely měření výkonnosti, je-li to nezbytné.
Článek 22
Stanovení výkonnostních cílů na úrovni Unie
1. Komise přijme v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku prováděcí akty stanovující na každé referenční období výkonnostní cíle na úrovni Unie pro traťové navigační služby v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a) a stanoví dobu trvání tohoto období. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
Ve spojení s těmito výkonnostními cíli pro celou Unii může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví doplňkové základní hodnoty, varovné prahové hodnoty, rozdělené hodnoty a referenční skupiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
2. Výkonnostní cíle na úrovni Unie uvedené v odstavci 1 a výkonnostní cíle pro traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby vymezené členskými státy na vnitrostátní úrovni podle čl. 21 odst. 3 písm. c) se stanoví na základě těchto základních kritérií:
a) usilují o postupné zlepšení výkonnosti v oblasti klimatu a environmentální, provozní a hospodářské výkonnosti letových navigačních služeb;
b) jsou realistické a dosažitelné během příslušného referenčního období a umožňují poskytovat letové navigační služby efektivně, udržitelně a stabilně, přičemž podporují dlouhodobý technologický rozvoj;
c) zohledňují hospodářské a provozní souvislosti referenčního období, včetně prognózy provozu a provozních údajů, jakož i vzájemnou závislost mezi klíčovými oblastmi výkonnosti uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a) a c) a potřebu souladu s cíli nařízení (EU) 2021/1119;
d) zohledňují místní podmínky v členských státech;
e) zohledňují ukazatele v oblasti bezpečnosti uvedené v čl. 21 odst. 3 písm. d).
3. Pro účely vypracování svých rozhodnutí o výkonnostních cílech na úrovni Unie a, jsou-li definovány uplatněním čl. 22 odst. 1, o doplňkových základních hodnotách a rozdělených hodnotách nebo referenčních skupinách Komise konzultuje vnitrostátní orgány, Eurocontrol, manažera struktury vzdušného prostoru a provozní uživatele a shromažďuje od nich veškeré nezbytné vstupy.
Článek 23
Plány výkonnosti a výkonnostní cíle pro letové navigační služby
1. Členské státy přijmou pro každé referenční období návrh plánu výkonnosti podle tohoto článku.
2. Poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 pro každé referenční období a pro letové navigační služby, které poskytují, případně si pořizují od jiných poskytovatelů, vypracují vstupy pro návrh plánu výkonnosti a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu.
Vnitrostátní dozorový orgán si může vyžádat, aby tyto vstupy měly podobu návrhu plánu výkonnosti.
Tyto vstupy vypracují poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 po stanovení výkonnostních cílů na úrovni Unie včas, aby vnitrostátní dozorový orgán mohl dodržet lhůtu stanovenou v odstavci 5 tohoto článku.
3. Pokud jsou poskytovatelé meteorologických služeb určeni v souladu s článkem 10, poskytnou vnitrostátnímu dozorovému orgánu rovněž údaje o své nákladové základně.
4. Vstupy od poskytovatelů letových navigačních služeb určených podle článků 8 a 10 podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, které se týkají rozdělení nákladů zahrnutých v plánech výkonnosti, vycházejí z obecných zásad uvedených v čl. 21 odst. 4 písm. l).
5. Vnitrostátní dozorový orgán přezkoumá informace od každého poskytovatele letových navigačních služeb určeného podle článků 8 a 10 podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku a schválí je nebo případně provede nezbytné změny. Následně na základě uvedených informací a, ve vhodných případech, vstupů od jiných vnitrostátních orgánů vypracuje vnitrostátní dozorový orgán jediný návrh vnitrostátního plánu výkonnosti. Uvedený vnitrostátní návrh plánu výkonnosti přijme členský stát.
Vnitrostátní dozorový orgán vypracuje návrh plánu výkonnosti před začátkem dotčeného referenčního období.
6. Vnitrostátní dozorové orgány zajistí, aby rozdělení nákladů zahrnutých v návrhu plánu výkonnosti bylo při vypracování plánů výkonnosti v souladu s obecnými zásadami uvedenými v čl. 21 odst. 4 písm. l).
7. Za účelem zvýšení výkonnosti uspořádání letového provozu může několik členských států vypracovat společný plán výkonnosti pro traťové navigační služby a případně pro letištní a přibližovací navigační služby. Tento plán zahrnuje alespoň dobu trvání jednoho referenčního období, alespoň jeden společný výkonnostní cíl a přeshraniční spolupráci. Přeshraniční spolupráce může zahrnovat společné zadávání veřejných zakázek s cílem zlepšit interoperabilitu a společnou správu s cílem optimalizovat využívání vzdušného prostoru.
8. Návrh plánu výkonnosti uvedený v odstavci 1 obsahuje relevantní informace, zejména prognózy provozu a provozní údaje, poskytnuté Eurocontrolem a manažerem struktury vzdušného prostoru nebo, je-li to vhodné a odůvodněné a po konzultaci s dotčenými uživateli vzdušného prostoru a poskytovateli letových navigačních služeb, jiné prognózy provozu.
Vnitrostátní dozorový orgán při vypracování návrhu plánu výkonnosti konzultuje zástupce uživatelů vzdušného prostoru a případně vojenské orgány, provozovatele letišť a koordinátory letišť, jakož i příslušný vnitrostátní orgán, aniž jsou dotčena vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení. Ověří se soulad s nařízením (EU) 2018/1139 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.
9. Návrh plánu výkonnosti obsahuje podle potřeby výkonnostní cíle pro traťové navigační služby v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a), které jsou v souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie, jakož i výkonnostními cíli pro letištní a přibližovací služby v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se efektivity nákladů a kapacity a, při dodržení podmínek stanovených v čl. 21 odst. 3 písm. c) bodě iii), v klíčové oblasti výkonnosti týkající se klimatu a životního prostředí. Návrhy plánů výkonnosti obsahují popis toho, jak jsou uplatňovány obecné zásady uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. l) pro přidělování těchto společných nákladů.
Návrhy plánů výkonnosti zohledňují evropský hlavní plán ATM, vzájemnou závislost mezi klíčovými oblastmi výkonnosti uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a) a místní podmínky.
10. Aniž je dotčen čl. 52 odst. 3, přijaté návrhy plánů výkonnosti se zveřejní.
11. Přijaté návrhy plánů výkonnosti se předkládají k posouzení a schválení Komisi v souladu s článkem 24.
Článek 24
Posouzení plánů výkonnosti
1. Komise posoudí přijaté návrhy plánů výkonnosti uvedené v článku 23, včetně souladu výkonnostních cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie, v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v prováděcích aktech uvedených v čl. 28 písm. b) a rozdělení společných nákladů mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby v souladu s obecnými zásadami uvedenými v čl. 21 odst. 4 písm. l). Při posuzování souladu výkonnostních cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie se zohlední postupné zlepšování výkonnosti. Komise přezkoumá výkonnostní cíle pro letištní a přibližovací služby s ohledem na prvky uvedené v prováděcím aktu podle čl. 28 písm. b).
2. Při posuzování souladu výkonnostních cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie Komise náležitě zohlední místní podmínky a vzájemnou závislost mezi klíčovými oblastmi výkonnosti uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a).
Komise může povolit odchýlení výkonnostních cílů pro traťové navigační služby od výkonnostních cílů na úrovni Unie ve vztahu k určité klíčové oblasti výkonnosti, pokud je to považováno za nezbytné a přiměřené pro zajištění souladu výkonnostních cílů pro tyto služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie ve vztahu k ostatním klíčovým oblastem výkonnosti.
3. Pokud Komise shledá, že přijatý návrh plánu výkonnosti splňuje kritéria a podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1 a stanovené v prováděcích aktech podle čl. 28 písm. b) ve spojení s odstavcem 2 tohoto článku, přijme prováděcí akt za účelem jeho schválení. Uvedený prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.
4. Shledá-li Komise, že existují pochybnosti o tom, zda přijatý návrh plánu výkonnosti splňuje uvedená kritéria a podmínky ve spojení s odstavcem 2 tohoto článku, zahájí podrobný přezkum uvedeného návrhu plánu výkonnosti a v případě potřeby si vyžádá od dotčeného členského státu dodatečné informace.
5. Shledá-li Komise po provedení podrobného přezkumu, že přijatý návrh plánu výkonnosti uvedená kritéria a podmínky ve spojení s odstavcem 2 tohoto článku splňuje, přijme prováděcí akt za účelem jeho schválení. Uvedený prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.
Shledá-li Komise, že přijatý návrh plánu výkonnosti uvedená kritéria a podmínky nesplňuje, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí, v němž dotčený členský stát požádá, aby předložil revidovaný návrh plánu výkonnosti, který uvedená kritéria a podmínky bude splňovat, a případně stanoví nápravná opatření, která má tento členský stát přijmout. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
Dotčený členský stát oznámí Komisi opatření, která přijal podle uvedeného rozhodnutí, a předloží informace prokazující, že uvedená opatření jsou s uvedeným rozhodnutím v souladu.
Shledá-li Komise, že uvedená opatření jsou dostatečná pro zajištění souladu s jejím rozhodnutím, oznámí to dotčenému členskému státu a přijme prováděcí akt za účelem schválení návrhu plánu výkonnosti. Uvedený prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.
Shledá-li Komise, že uvedená opatření nejsou pro zajištění souladu s rozhodnutím dostatečná, oznámí to dotčenému členskému státu.
Komise případně přijme opatření k řešení daného nesouladu, mimo jiné prostřednictvím opatření stanovených v článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.
6. Návrhy plánů výkonnosti schválené Komisí v souladu s tímto článkem přijmou dotčené členské státy jako konečné a zveřejní je, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.
Článek 25
Sledování výkonnosti
1. Vnitrostátní dozorový orgán ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem, aniž je dotčeno vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5, posuzuje, zda letové navigační služby poskytované ve vzdušném prostoru spadajícím do jeho pravomoci splňují výkonnostní cíle uvedené v plánech výkonnosti schválených v souladu s článkem 24 a zda byly tyto plány správně provedeny, a zavede systémy pobídek uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. i).
2. Vnitrostátní dozorový orgán vydává pravidelné zprávy o sledování výkonnosti letových navigačních služeb, které poskytují poskytovatelé letových provozních služeb určení podle článků 8 a 10, a předává je Komisi. Výsledky uvedených posouzení se zveřejní, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.
Poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 poskytnou vnitrostátnímu dozorovému orgánu informace a údaje nezbytné pro toto sledování. To zahrnuje informace a údaje týkající se skutečných nákladů na poskytované a pořizované služby a souvisejících příjmů.
3. V rozsahu, v jakém má poskytovatel letových navigačních služeb přiměřené prostředky ke zmírnění dopadu vnějších faktorů, platí, že pokud výkonnostních cílů uvedených v plánech výkonnosti není dosaženo nebo není plán výkonnosti správně proveden, vnitrostátní dozorový orgán požaduje, aby dotčení poskytovatelé letových navigačních služeb provedli nápravná opatření. Tato nápravná opatření musí být adekvátní za účelem zvýšení výkonnosti a přiměřená, zejména s ohledem na vzájemnou závislost ve vztahu k bezpečnosti a mezi oblastmi výkonnosti a na dopad na síť.
Nejsou-li uložená nápravná opatření řádně uplatňována, dotčený členský stát přijme vhodná opatření a oznámí je Komisi. V případě přetrvávající nedostatečné výkonnosti může Komise přijmout opatření v souladu s čl. 34 odst. 2 a 3.
4. Komise sleduje výkonnost poskytování letových navigačních služeb a funkcí sítě na základě zpráv vnitrostátních dozorových orgánů a analýzy obdržených údajů, provádí pravidelná posouzení toho, jak bylo celkově dosaženo výkonnostních cílů na úrovni Unie, a předkládá výsledky výboru uvedenému v čl. 48 odst. 1.
Článek 26
Plán výkonnosti sítě
1. Manažer struktury vzdušného prostoru vypracuje v souladu s rozhodovacím procesem založeným na spolupráci uvedeným v čl. 38 odst. 11 na každé referenční období návrh plánu výkonnosti sítě.
Návrh plánu výkonnosti sítě se sestavuje poté, co byly stanoveny výkonnostní cíle na úrovni Unie a před začátkem dotčeného referenčního období. Obsahuje výkonnostní cíle v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a).
2. Návrh plánu výkonnosti sítě se předkládá Komisi k posouzení a přijetí.
3. Komise posoudí návrh plánu výkonnosti sítě na základě těchto základních kritérií:
a) hodnocení zlepšení výkonnosti v průběhu času za referenční období, na které se vztahuje plán výkonnosti, a za celé období zahrnující jak předchozí referenční období, tak referenční období, na něž se vztahuje plán výkonnosti, jakož i příspěvek k plnění cílů na úrovni Unie;
b) úplnost a konzistentnost návrhu plánu výkonnosti sítě, pokud jde o údaje a podklady, včetně použitých klíčových předpokladů a prognóz provozu.
4. Shledá-li Komise, že návrh plánu výkonnosti sítě je úplný a vykazuje odpovídající zlepšení výkonnosti, přijme jej jako konečný plán. V opačném případě Komise požádá manažera struktury vzdušného prostoru, aby předložil revidovaný návrh plánu výkonnosti sítě.
Článek 27
Revize výkonnostních cílů a plánů výkonnosti v průběhu referenčního období
1. Pokud se výrazně změnily okolnosti nebo bezpečnostní hlediska a výkonnostní cíle na úrovni Unie v průběhu referenčního období již nejsou odpovídající a je-li nutné a přiměřené jeden nebo několik cílů revidovat, Komise výkonnostní cíle na úrovni Unie reviduje. Na takové rozhodnutí se použije článek 22.
Pokud v návaznosti na tuto revizi nejsou výkonnostní cíle obsažené v plánech výkonnosti přijatých podle čl. 24 odst. 6 nadále v souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie, vnitrostátní dozorové orgány tyto plány revidují s ohledem na dotčené výkonnostní cíle. Na revizi těchto plánů se použijí články 23, 24 a 25. Konzultace uvedená v čl. 23 odst. 8 se může pro účely tohoto pododstavce omezit na výkonnostní cíle a části návrhů plánů výkonnosti, jichž se tato revize přímo nebo nepřímo týká.
Po revizi uvedené v prvním pododstavci vypracují vnitrostátní dozorové orgány nové návrhy plánů výkonnosti, na které se použijí články 23, 24 a 25. Manažer struktury vzdušného prostoru sestaví nový návrh plánu výkonnosti sítě, na nějž se použije článek 26.
2. Součástí rozhodnutí o revidovaných výkonnostních cílech na úrovni Unie uvedeného v odstavci 1 jsou přechodná ustanovení na období, než se začnou používat konečné revidované plány výkonnosti. Revidované výkonnostní cíle na úrovni Unie a přechodná ustanovení nemají zpětnou platnost.
3. V případě krize sítě, jako jsou geopolitické konflikty, zdravotní krize nebo přírodní katastrofa, která brání vydávání spolehlivých prognóz provozu, mohou přechodná ustanovení přijatá Komisí v souladu s odstavcem 2 zahrnout dočasné pozastavení nebo úpravu systému výkonnosti do doby, než krize sítě skončí a budou k dispozici nové spolehlivé prognózy. V takovém případě Komise vymezí související podmínky, včetně nezbytných úprav platných poplatků, v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1.
4. Členské státy mohou po schválení ze strany Komise během referenčního období revidovat jeden nebo několik výkonnostních cílů, pokud bylo dosaženo varovných prahových hodnot, nebo se prokáže, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, které tvoří základ výkonnostních cílů, již nejsou ve významném a dlouhodobém rozsahu přesné kvůli okolnostem, které nebylo možno v době přijetí plánu výkonnosti předvídat. Komise tuto revizi schválí, pokud dospěje k závěru, že revize je nezbytná a přiměřená a že revidované výkonnostní cíle jsou v souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie.
V takovém případě členské státy revidují plány výkonnosti s ohledem na dotčené cíle, v souladu s postupy stanovenými v článcích 23 a 24. Konzultace uvedená v čl. 23 odst. 8 se může pro účely tohoto odstavce omezit na výkonnostní cíle a části plánů výkonnosti, jichž se tato revize přímo nebo nepřímo týká.
Článek 28
Provádění systému sledování výkonnosti
Pro provádění systému sledování výkonnosti přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví podrobné požadavky a postupy týkající se čl. 21 odst. 4 a článků 22 až 27, zejména pokud jde o:
a) přípravu, vypracování, posuzování, schvalování a revizi plánů výkonnosti;
b) stanovení výkonnostních cílů, kritéria a podmínky pro jejich posouzení, včetně posouzení souladu cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie, a metodiku pro definování rozdělených hodnot;
c) obecné zásady pro rozdělení společných nákladů mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. l);
d) monitorování plánů výkonnosti, výkon funkcí sítě, varovné mechanismy pro revizi plánů výkonnosti a výkonnostních cílů a pro revizi výkonnostních cílů na úrovni Unie v průběhu referenčního období a vydávání nápravných opatření uvedených v čl. 21 odst. 4 a článcích 23, 24, 25 a 27;
e) harmonogramy všech postupů;
f) mechanismus pro řešení událostí uvedený v čl. 21 odst. 4 písm. m);
g) stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti a ukazatelů pro sledování. Komise je zmocněna stanovit klíčové ukazatele výkonnosti pro letištní a přibližovací služby v klíčové oblasti výkonnosti týkající se klimatu a životního prostředí, až bude možné stanovit platné, spolehlivé a měřitelné ukazatele. Tyto ukazatele musí být přinejmenším schopny prokázat a změřit dopady v této oblasti, které mohou poskytovatelé letových navigačních služeb přímo ovlivnit;
h) metodiku pro referenční srovnávání;
i) systémy pobídek;
j) podmínky pro vypracování společných plánů výkonnosti.
Článek 29
Zásady pro systém poplatků
1. Aniž je dotčena možnost členských států financovat poskytování letových navigačních služeb uvedených v tomto článku z veřejných prostředků, pokud je to případně v souladu s pravidly pro hospodářskou soutěž obsaženými ve Smlouvě, poplatky za letové navigační služby se stanoví a ukládají uživatelům vzdušného prostoru a vymáhají se od nich.
Systém poplatků zavedený podle tohoto článku a článků 30 až 32 musí být v souladu s článkem 15 Chicagské úmluvy. V případě poplatků za traťové navigační služby musí být systém poplatků zavedený podle tohoto nařízení a prováděcích aktů uvedených v článku 33 v souladu se systémem poplatků Eurocontrolu za traťové navigační služby.
2. Články 29 až 36 se nevztahují na letištní a přibližovací služby poskytované na letištích, která se nacházejí na území členských států, na něž se vztahuje Smlouva, s méně než 80000 pohyby letecké dopravy podle pravidel IFR za rok. Členský stát však může rozhodnout, že se na tyto letištní a přibližovací služby uvedené články použijí.
3. Poplatky jsou založeny na nákladech, které poskytovatelům letových provozních služeb určených podle článků 8 a 10 vznikají za služby a funkce ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru během pevně stanovených referenčních období vymezených v čl. 21 odst. 3. Do těchto nákladů lze zahrnout přiměřenou návratnost aktiv.
4. Poplatky podporují bezpečné, účinné, efektivní a udržitelné poskytování letových navigačních služeb s ohledem na dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a efektivity nákladů a snižují dopady letectví na životní prostředí.
5. Příjmy získané poskytovatelem letových navigačních služeb určeným podle článků 8 a 10 z poplatků uložených uživatelům vzdušného prostoru v souladu s tímto článkem se nesmí používat k financování služeb, jež tento poskytovatel letových navigačních služeb poskytuje za tržních podmínek v souladu s článkem 11, nebo k financování jakékoliv jiné obchodní činnosti prováděné tímto poskytovatelem.
6. Finanční údaje o stanovených nákladech, o skutečných nákladech a o souvisejících příjmech určených poskytovatelů letových navigačních služeb se oznamují vnitrostátním dozorovým orgánům. Aby mohla Komise plnit své úkoly podle tohoto nařízení, oznamují vnitrostátní dozorové orgány uvedené údaje Komisi v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcím aktu podle článku 33. Finanční údaje o stanovených nákladech, o skutečných nákladech a souvisejících příjmech se zpřístupní uživatelům vzdušného prostoru a zveřejňují se v souladu s čl. 52 odst. 3.
Článek 30
Nákladové základy poplatků
1. Nákladové základy poplatků za letové navigační služby sestávají ze stanovených nákladů, jak je stanoveno v plánech výkonnosti přijatých v souladu s čl. 24 odst. 6, souvisejících s poskytováním těchto služeb v dotčené oblasti zpoplatnění traťových navigačních služeb a dotčené oblasti zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb.
2. Do stanovených nákladů uvedených v odstavci 1 patří náklady na příslušná zařízení a služby, investiční náklady a odpisy majetku, jakož i náklady na údržbu, provoz, řízení a správu včetně nákladů na zaměstnance.
3. Součástí stanovených nákladů uvedených v odstavci 1 jsou rovněž:
a) náklady související s dozorem nad letovými navigačními službami, které vzniknou vnitrostátním dozorovým orgánům, příslušným vnitrostátním orgánům a dalším vnitrostátním orgánům pověřeným členskými státy plněním úkolů souvisejících s tímto nařízením a nařízením (EU) 2018/1139, pokud tak členský stát rozhodne;
b) náklady vzniklé poskytovatelům letových navigačních služeb určeným podle článků 8 a 10 v souvislosti s poskytováním letových navigačních služeb a funkcí sítě;
c) náklady vyplývající z Mezinárodní úmluvy o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu (Eurocontrol) ze dne 13. prosince 1960 ve znění posledních změn, pokud tak rozhodl členský stát.
4. Do stanovených nákladů nepatří náklady na sankce uložené členskými státy v souladu s článkem 53.
5. Náklady, které se týkají traťových navigačních služeb i letištních a přibližovacích služeb, se rozdělí v souladu s obecnými zásadami uvedenými v čl. 21 odst. 4 písm. l). Křížové subvencování mezi traťovými navigačními službami a letištními a přibližovacími službami není povoleno. V rámci obou těchto kategorií je křížové subvencování mezi různými letovými navigačními službami povoleno pouze tehdy, pokud k tomu existují objektivní důvody, které jsou transparentně vymezeny v souladu s čl. 36 odst. 3.
6. Poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 poskytnou vnitrostátnímu dozorovému orgánu podrobnosti o svých nákladových základech. Za tímto účelem se náklady člení tak, že se rozlišují personální náklady, provozní náklady jiné než personální, odpisy, investiční náklady, mimořádné náklady a náklady uvedené v čl. 30 odst. 3. Aby mohla Komise plnit své úkoly podle tohoto nařízení, oznamuje vnitrostátní dozorový orgán tyto informace Komisi v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcím aktu podle článku 33.
Článek 31
Oblast zpoplatnění a jednotkové sazby
1. Jednotkové sazby se stanoví za kalendářní rok a pro každou oblast zpoplatnění na základě stanovených nákladů a prognóz provozu stanovených v plánech výkonnosti, jakož i příslušných úprav vyplývajících z předchozích let a dalších příjmů, zejména veřejných finančních prostředků, včetně finanční podpory z programů pomoci Unie.
2. Aniž je dotčen čl. 30 odst. 5, členské státy před začátkem referenčního období vymezí oblasti zpoplatnění pro letové navigační služby a určí poskytovatele letových provozních služeb spadající do jednotlivých oblastí zpoplatnění. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých vymezí podmínky, za kterých členské státy mohou během referenčního období změnit nebo zřídit novou oblast zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
3. Jednotkové sazby stanoví členské státy a tyto sazby podléhají ověření ze strany Komise, že jsou v souladu s články 29 a 30 a s tímto článkem.
Pokud Komise shledá, že určitá jednotková sazba tyto požadavky nesplňuje, dotčený členský stát danou jednotkovou sazbu odpovídajícím způsobem přezkoumá a pozmění, aby uvedené požadavky splňovala.
Jednotkové sazby se zveřejňují.
4. Členské státy mohou vymezit společné oblasti zpoplatnění a v takových případech pro ně stanoví společné jednotkové sazby.
Článek 32
Stanovení poplatků
1. Poplatky se od uživatelů vzdušného prostoru vybírají za poskytování letových navigačních služeb za nediskriminačních podmínek s ohledem na relativní výkonnostní charakteristiky různých typů dotčených letadel. Jestliže jsou různým uživatelům vzdušného prostoru ukládány poplatky za užití stejné služby, nesmí být činěn rozdíl s ohledem na státní příslušnost nebo kategorii uživatele.
2. Poplatek za traťové navigační služby za daný let v dané oblasti zpoplatnění traťových navigačních služeb se vypočítá na základě jednotkové sazby stanovené pro tuto oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb a výkonových jednotek traťových navigačních služeb u daného letu.
3. Poplatek za letištní a přibližovací služby za daný let v dané oblasti zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb se vypočítá na základě jednotkové sazby stanovené pro tuto oblast zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb a výkonových jednotek letištních a přibližovacích služeb u daného letu. Pro účely výpočtu poplatku za letištní a přibližovací služby se přiblížení a odlet letadla považuje za jeden let.
4. Někteří uživatelé vzdušného prostoru nebo některé lety, zejména uživatelé nebo lety používající lehká a státní letadla, mohou být od poplatků za letové navigační služby osvobozeni, pokud jsou náklady na toto osvobození hrazeny z jiných zdrojů a nepřenášejí se na ostatní uživatele vzdušného prostoru.
5. Komise za konzultace s členskými státy, poskytovateli letových provozních služeb a uživateli vzdušného prostoru provede studii o přínosu modulace poplatků k dosažení cílů jednotného evropského nebe vymezeného v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1119. Tato studie rovněž posoudí proveditelnost uvedené modulace a její dopad na letový provoz, poskytování služeb, administrativní náklady a zúčastněné strany.
6. Výsledky studie uvedené v odstavci 5 tohoto článku poskytnou Komisi nezbytné informace k určení toho, zda přijme prováděcí akt v souladu s čl. 48 odst. 3 s cílem zajistit jednotné uplatňování modulace traťových poplatků, aby byli uživatelé vzdušného prostoru motivováni ke zlepšení klimatické a environmentální výkonnosti, například prostřednictvím využívání palivově nejúčinnějších dostupných tras, zvýšeného využívání alternativních technologií čistého pohonu, včetně udržitelných alternativních paliv, při současném zachování optimální úrovně bezpečnosti.
7. Modulace uvedená v odstavci 6 sestává z finančních výhod či znevýhodnění a pro poskytovatele letových provozních služeb je příjmově neutrální.
8. Kromě modulace poplatků uvedených v odstavci 6 mohou členské státy poplatky upravovat s cílem motivovat poskytovatele letových provozních služeb a uživatele vzdušného prostoru k podpoře zlepšování kvality služeb v podobě zvýšení kapacity, zkrácení zpoždění a udržitelného rozvoje.
Článek 33
Provádění systému poplatků
Článek 34
Kontrola souladu se systémem sledování výkonnosti a systémem poplatků
1. Komise pravidelně kontroluje, zda členské státy dodržují články 21 až 27 a 29 až 32 a prováděcí akty podle článků 28 a 33. Při provádění této kontroly Komise posoudí, zda členské státy v souladu se svou povinností loajální spolupráce zajišťují, aby poskytovatelé letových navigačních služeb plnili své povinnosti podle uvedených článků. Komise svůj postup konzultuje s Výborem pro kontrolu výkonnosti a s vnitrostátními dozorovými orgány.
2. Zaznamená-li Komise známky nesouladu s ustanoveními uvedenými v odstavci 1, může zahájit šetření. Šetření uzavře do čtyř měsíců, jakmile vyslechla členský stát a dotčený vnitrostátní dozorový orgán.
3. Aniž je dotčen čl. 52 odst. 1, sdělí Komise výsledky šetření dotčenému členskému státu a případně poskytovatelům letových navigačních služeb určeným podle článků 8 a 10 a může vydat stanovisko k tomu, zda uvedený členský stát dodržel ustanovení článků 21 až 27 a 29 až 32 a prováděcích aktů podle článků 28 a 33. Své stanovisko oznámí dotčenému členskému státu.
Článek 35
Provádění systému sledování výkonnosti a systému poplatků na vojenské síly
1. Články 21 až 34 se nevztahují na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby především pro jiné pohyby letadel, než je všeobecný letový provoz.
Členské státy se však mohou rozhodnout, že uvedené články uplatní na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby především na jiné pohyby letadel, než je všeobecný letový provoz.
Pokud se články 21 až 34 neuplatňují na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby, nejsou náklady na související služby součástí stanovených nákladů uvedených v čl. 30 odst. 1.
2. Články 21 až 34 se vztahují na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby především pro všeobecný letový provoz, a to ve vztahu ke službám poskytovaným pro všeobecný letový provoz.
Článek 36
Transparentnost účetnictví poskytovatelů letových navigačních služeb
1. Nezávisle na svých vlastnických vztazích nebo právních strukturách sestavují poskytovatelé letových navigačních služeb každoročně své účetní výkazy a zveřejňují je. Tyto účetní výkazy musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými v Unii.
Jestliže vzhledem k právnímu postavení poskytovatele letových navigačních služeb není plný soulad s mezinárodními účetními standardy možný, musí poskytovatel dosáhnout tohoto souladu v maximální míře. Poskytovatelé letových navigačních služeb zveřejňují výroční zprávu a pravidelně se podrobují nezávislému auditu účtů uvedených v tomto odstavci.
2. Vnitrostátní dozorové orgány mají právo na přístup k účtům poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří podléhají jejich dohledu. Členské státy se mohou rozhodnout, že přístup k těmto účtům udělí vnitrostátním dozorovým orgánům jiných členských států. Je-li to nezbytné k tomu, aby Komise mohla plnit své úkoly podle tohoto nařízení, poskytnou vnitrostátní dozorové orgány tyto informace Komisi.
3. S cílem zabránit diskriminaci, křížovému subvencování a narušení hospodářské soutěže vedou poskytovatelé letových navigačních služeb ve svém interním účetnictví oddělené účetnictví jednotlivých letových navigačních služeb, jak by je byli povinni vést, kdyby tyto služby prováděly samostatné podniky. Poskytovatel letových navigačních služeb vede rovněž oddělené účetnictví pro každou činnost, pokud:
Stanovené náklady a skutečné náklady plynoucí z letových navigačních služeb se člení do nákladových kategorií v souladu s čl. 30 odst. 6 a zveřejňují se, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.
a) poskytuje letové navigační služby, jež jsou předmětem zakázky v souladu s čl. 11 odst. 1 a 2, a letové navigační služby, na něž se uvedené ustanovení nevztahuje;
b) poskytuje letové navigační služby a vykonává jiné činnosti jakéhokoli druhu, včetně společných informačních služeb;
c) poskytuje letové navigační služby v Unii a ve třetích zemích.
4. Vnitrostátní dozorový orgán nebo subjekt nezávislý na dotčeném poskytovateli letových navigačních služeb a schválený vnitrostátním dozorovým orgánem provádí audit nebo ověření finančních údajů vykázaných v souladu s čl. 29 odst. 6 a dalších informací, jež jsou relevantní pro výpočet jednotkových sazeb. Výsledky uvedeného auditu se zveřejní, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.
KAPITOLA IV
USPOŘÁDÁNÍ SÍTĚ
Článek 37
Funkce sítě
1. Funkce sítě uspořádání letového provozu vedou k udržitelnému a efektivnímu využívání vzdušného prostoru a omezených zdrojů. Rovněž zajišťují, aby uživatelé vzdušného prostoru mohli užívat environmentálně a klimaticky optimalizované letové tratě a profily při současném zajištění spravedlivého a přiměřeného přístupu ke vzdušnému prostoru a letovým navigačním službám a minimalizace přetížení. Funkce sítě uvedené v odstavci 2 tohoto článku podporují bezproblémový přístup uživatelů vzdušného prostoru k letovým navigačním službám, jakož i dosažení výkonnostních cílů na úrovni Unie uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. b), a vycházejí z provozních požadavků. Provádění uvedených funkcí sítě dodržuje ustanovení článku 1 a není jím dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a jejich požadavky týkající se veřejného pořádku, bezpečnosti a obrany.
2. Funkcemi sítě uvedenými v odstavci 1 se rozumí tyto:
a) navrhování a využívání struktur vzdušného prostoru v celé Unii s cílem nabídnout požadovanou úroveň bezpečnosti, kapacity, flexibility, schopnosti reagovat a environmentální výkonnosti, s náležitým ohledem na potřeby v oblasti bezpečnosti a obrany a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o tratě a struktury vzdušného prostoru pro vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc;
b) ATFM;
c) koordinace omezených zdrojů v rámci kmitočtových pásem pro letectví využívaných ve všeobecném letovém provozu, zejména radiových kmitočtů, a koordinaci kódů radarových odpovídačů;
d) usnadnění delegovaného poskytování letových provozních služeb prostřednictvím spolupráce s poskytovateli letových provozních služeb a orgány členských států;
e) poskytování kapacity řízení letového provozu v síti v souladu se závazky stanovenými v operačním plánu sítě za účelem splnění požadavků na provozní výkonnost sítě a místních referenčních hodnot;
f) řízení krizí sítě;
g) přičítání zpoždění z důvodů ATFM;
h) řízení plánování, monitorování a koordinace prováděcích činností při zavádění infrastruktury v evropské síti ATM v souladu s evropským hlavním plánem ATM s ohledem na provozní potřeby a související provozní postupy;
i) monitorování funkcí infrastruktury evropské sítě ATM.
3. Členské státy a všichni relevantní provozní uživatelé vykonávají funkce sítě za přispění manažera struktury vzdušného prostoru ve smyslu čl. 38 odst. 6 a prováděcího aktu podle čl. 38 odst. 10.
4. Funkce uvedené v odstavci 2 nezahrnují přijímání závazných opatření s obecnou působností ani výkon politického rozhodování. Jsou vykonávány ve spolupráci s civilními a vojenskými orgány, a to především v souladu se schválenými postupy týkajícími se pružného užívání vzdušného prostoru. Opatření přijatá za účelem provádění funkcí uvedených v odstavci 2 jsou čistě provozní nebo technické povahy a zohledňují specifickou situaci členských států.
5. Aby se zajistilo jednotné provádění a dodržování ustanovení tohoto článku, přijme Komise za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3 prováděcí akty, jež stanoví podrobná ustanovení týkající se výkonu funkcí sítě včetně řešení krizí.
Článek 38
Manažer struktury vzdušného prostoru
1. Za účelem dosažení cílů stanovených v čl. 37 odst. 1 tohoto nařízení Komise za podpory agentury v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 zajistí, aby manažer struktury vzdušného prostoru přispíval k výkonu funkcí sítě uvedených v čl. 37 odst. 2 tohoto nařízení tím, že bude plnit úkoly uvedené v odstavci 6 tohoto článku. Komise kontroluje řádné provedení úkolů manažera struktury vzdušného provozu.
2. Komise jmenuje nezávislý, nestranný a kvalifikovaný subjekt, aby vykonával úkoly manažera struktury vzdušného prostoru.
3. Za tímto účelem přijme Komise prováděcí akt v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
Toto rozhodnutí o jmenování zahrnuje podmínky jmenování manažera struktury vzdušného prostoru včetně jeho financování.
4. K zajištění jednotného provádění a dodržování ustanovení odstavce 2 přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná ustanovení, včetně:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
a) požadavků na jmenování a postupu jmenování;
b) požadavků na nezávislost;
c) požadavků na odbornost;
d) financování;
e) kontroly provádění úkolů manažera struktury vzdušného prostoru ze strany Komise;
f) požadavků na měření výkonnosti manažera struktury vzdušného prostoru.
5. Manažer struktury vzdušného prostoru plní své úkoly nestranně a nákladově efektivním způsobem a podléhá náležitému řízení a nezávislosti. Pokud má příslušný subjekt jmenovaný jako manažer struktury vzdušného prostoru rovněž regulační funkce, zajistí se organizační oddělení těchto funkcí. Manažer struktury vzdušného prostoru plní své úkoly s ohledem na potřeby celé sítě ATM, přičemž zabezpečuje obranné schopnosti a zajišťuje plné zapojení všech provozních uživatelů.
6. Poté, co začne být prováděcí akt uvedený v odstavci 3 tohoto článku uplatňován, přispívá manažer struktury vzdušného prostoru v mezích čl. 37 odst. 4 k výkonu funkcí sítě těmito úkoly:
a) vypracování operačního plánu sítě a strategického plánu sítě;
b) podpora navrhování a koordinace využívání struktur vzdušného prostoru;
c) usnadnění delegovaného poskytování letových provozních služeb v případě schválení dotčenými členskými státy, a to podporou členských států a dotčených poskytovatelů letových provozních služeb s ohledem na nezbytné dohody o koordinaci všeobecného a operačního letového provozu a na potřebu zachovat odpovídající koordinaci v relevantních strukturách vzdušného prostoru;
d) koordinace a podpora při poskytování kapacity řízení letového provozu v síti v souladu se závazky stanovenými v operačním plánu sítě za účelem splnění požadavků na provozní výkonnost sítě a místních referenčních hodnot;
e) koordinace a podpora při řízení krizí sítě;
f) koordinace omezených zdrojů v rámci kmitočtových pásem pro letectví využívaných ve všeobecném letovém provozu, zejména radiových kmitočtů, a koordinace kódů radarových odpovídačů;
g) koordinace ATFM a poskytnutí, organizace a provoz ústřední jednotky ATFM;
h) vypracování postupů a organizace procesů pro přiřazování zpoždění z důvodů ATFM prostřednictvím rozhodování založeného na spolupráci;
i) koordinace, monitorování a podpora při plánování a zavádění infrastruktury v rámci evropské sítě ATM v partnerství s provozními uživateli s cílem zajistit jejich aktivní účast na řízení a správě;
j) monitorování výkonnosti infrastruktury evropské sítě ATM;
k) koordinace s ICAO a regiony ICAO v souvislosti s výkonem funkcí sítě;
l) sestavení pracovního programu a rozpočtu manažera struktury vzdušného prostoru;
m) poskytování údajů o letových plánech v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).) nebo s jinými opatřeními v oblasti bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy; a prostřednictvím jakýchkoli dalších úkolů, které jsou nezbytné pro příspěvek manažera struktury vzdušného prostoru k výkonu funkcí sítě a jsou s ním neoddělitelně spojeny, jak je uvedeno v prováděcích aktech podle odstavce 10.
7. Manažer struktury vzdušného prostoru přispívá k výkonu funkcí sítě prostřednictvím podpůrných opatření zaměřených na bezpečné a efektivní plánování a bezpečné a efektivní operace uživatelů zapojených do provozu v rámci sítě za běžných i krizových podmínek, jakož i opatření zaměřených na trvalé zlepšování provozu sítě v jednotném evropském nebi a celkové výkonnosti sítě, zejména pokud jde o provádění systému sledování výkonnosti, a to i pokud jde o klima a životní prostředí. Opatření přijatá manažerem struktury vzdušného prostoru musí brát v úvahu, že je nutné letiště plně integrovat do sítě, a jejich cílem musí být zajištění souladu s plány výkonnosti a výkonnostními cíli určených poskytovatelů letových provozních služeb.
8. Manažer struktury vzdušného prostoru úzce spolupracuje s Komisí s cílem usnadnit, aby se výkonnostní cíle uvedené v článku 21 odpovídajícím způsobem odrážely v plánování celkové kapacity, jakož i v kapacitě, kterou mají dodávat jednotliví poskytovatelé letových provozních služeb a na níž se v operačním plánu sítě dohodli manažer struktury vzdušného prostoru a uvedení poskytovatelé letových provozních služeb.
9. Manažer struktury vzdušného prostoru:
a) prostřednictvím rozhodování založeného na spolupráci určuje provozní opatření a navrhuje nápravná opatření, která mají provozní uživatelé přijmout, s cílem přispět k dosažení výkonnostních cílů na úrovni Unie a závazných místních výkonnostních cílů s náležitým ohledem k regionálním a místním podmínkám a k provádění požadavků na provozní výkonnost sítě a místních referenčních hodnot stanovených v operačním plánu sítě, a poskytuje poradenství ohledně drah letů optimalizovaných z hlediska klimatu; provozní uživatelé se mohou rozhodnout, zda mají být navrhovaná nápravná opatření provedena, a informují Radu pro uspořádání struktury vzdušného prostoru o důvodech jejich neprovedení;
b) v koordinaci s příslušnými stranami poskytuje Komisi poradenství a Výboru pro kontrolu výkonnosti relevantní informace, pokud jde o zavádění infrastruktury sítě ATM v souladu s evropským hlavním plánem ATM, zejména s cílem určit investice nezbytné pro síť.
10. Za účelem zajištění jednotného provádění ustanovení uvedených v odstavcích 6 až 9 tohoto článku přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro plnění úkolů manažera struktury vzdušného prostoru vymezených v uvedených odstavcích.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
11. Při plnění svých úkolů přijímá manažer struktury vzdušného prostoru opatření prostřednictvím rozhodovacího procesu založeného na spolupráci. Strany procesu rozhodování založeného na spolupráci jednají tak, aby co nejvíce napomohly zlepšit fungování a výkonnost sítě, včetně dosažení cílů na úrovni Unie v klíčové oblasti týkající se klimatu a životního prostředí. Rozhodovací proces založený na spolupráci prosazuje zájem sítě s ohledem na podstatné bezpečnostní a obranné zájmy a další místní nebo regionální podmínky, jako jsou zeměpisné, topografické a meteorologické podmínky.
Členské státy jsou plně zapojeny do rozhodování strategického významu, zejména do vypracování strategického plánu sítě.
12. Rozhodovací proces založený na spolupráci podle uvedený 11 je založen zejména na konzultačním procesu s provozními uživateli, koordinátory letištních časových intervalů, členskými státy a případně agenturou a Komisí, na pracovních ujednáních a postupech pro provoz a na mechanismech řešení sporů, do nichž je v případě potřeby zapojena Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru.
Je-li dotčena svrchovanost členského státu nad jeho vzdušným prostorem, je vyžadován souhlas dotčeného členského státu.
13. K zajištění jednotného provádění a dodržování ustanovení uvedených v odstavcích 11 a 12 přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná ustanovení týkající se rozhodovacího procesu založeného na spolupráci, včetně:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
a) procesu pro konzultace provozních uživatelů, koordinátorů letištních časových intervalů, členských států a případně agentury a Komise;
b) pracovních ujednání a provozních procesů;
c) zapojení orgánů členských států, je-li to vyžadováno;
d) mechanismů řešení sporů zahrnujících v případě potřeby Radu pro uspořádání struktury vzdušného prostoru;
e) jakéhokoli jiného opatření nezbytného s ohledem na rozhodovací procesy.
14. Zřizuje se Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru s cílem zajistit řádnou správu výkonu funkcí sítě.
Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru odpovídá za:
Schválení strategického plánu sítě Komisí má podobu prováděcího aktu. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru má členy s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva. Je složena ze zástupců provozních uživatelů, zástupců Komise, zástupců manažera struktury vzdušného provozu a zástupců Eurocontrolu.
a) schvalování nebo potvrzení opatření přijatých nebo navržených manažerem struktury vzdušného prostoru v souladu s prováděcím aktem podle odstavce 15;
b) schvalování specifikací pro konzultace a podrobných pracovních ujednání uvedených v odstavcích 12 a 13;
c) schvalování provozního plánu sítě;
d) potvrzení strategického plánu sítě po konzultaci členských států a zohlednění jejich stanoviska a před jeho schválením Komisí;
e) monitorování provádění funkcí sítě a poskytování stanovisek nebo doporučení ke konkrétním otázkám; a
f) jakákoli jiná opatření nezbytná pro provádění mechanismů správy.
15. Aby se zajistilo jednotné provádění a dodržování ustanovení odstavce 14 tohoto článku, přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, jež stanoví podrobná pravidla týkající se Rady pro uspořádání struktury vzdušného prostoru, a zejména:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
a) složení Rady pro uspořádání struktury vzdušného prostoru;
b) fungování a povinnosti Rady pro uspořádání struktury vzdušného prostoru, jak jsou vymezeny v odstavci 14;
c) mechanismů správy sítě.
16. Aniž je dotčen čl. 37 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a články 44 a 46 nařízení (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě, mají členské státy plnou pravomoc ohledně vývoje, schvalování a zřizování tratí a struktur vzdušného prostoru pro vzdušný prostor, za nějž jsou odpovědné. V této souvislosti členské státy zohlední požadavky letového provozu, sezónnost a složitost letového provozu a plány výkonnosti. Před přijetím rozhodnutí o těchto aspektech řádně zohlední potřeby dotčených uživatelů vzdušného prostoru nebo skupin zastupujících tyto uživatele a v případě potřeby vojenských orgánů.
Článek 39
Transparentnost účetnictví manažera struktury vzdušného prostoru
1. Manažer struktury vzdušného prostoru sestavuje a každoročně zveřejňuje své účetní výkazy. Tyto účetní výkazy musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými Unií. Jestliže kvůli právnímu postavení manažera struktury vzdušného prostoru není plný soulad s mezinárodními účetními standardy možný, musí manažer struktury vzdušného prostoru dosáhnout tohoto souladu v maximální míře.
2. Manažer struktury vzdušného prostoru zveřejňuje výroční zprávu o svých činnostech a pravidelně se podrobuje nezávislému auditu.
Článek 40
Vztahy se zúčastněnými stranami
Článek 41
Vztahy s vojenskými orgány
Článek 42
Dostupnost provozních údajů pro všeobecný letový provoz a přístup k nim
1. Pokud jde o všeobecný letový provoz včetně přeshraniční a celounijní úrovně, všichni poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru, letiště a manažer struktury vzdušného prostoru zpřístupní v reálném čase v interoperabilním formátu relevantní provozní údaje, a to transparentně a bez diskriminace a aniž jsou dotčeny zájmy národní bezpečnosti, veřejného pořádku a obranné politiky. Uvedené údaje se zpřístupňují ve prospěch poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří získali osvědčení nebo předložili prohlášení, subjektů s prokazatelným zájmem o případné poskytování letových navigačních služeb, vojenských subjektů pověřených bezpečnostní a obrannou činností, vojenských poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru a letišť, jakož i manažera struktury vzdušného prostoru. Údaje jsou používány pouze pro provozní účely.
2. Ceny za službu uvedenou v odstavci 1 jsou založeny na obecných zásadách a společných pravidlech pro stanovení cen, které se stanoví v prováděcím aktu podle odstavce 4.
3. Přístup k relevantním provozním údajům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se poskytuje bezplatně orgánům pověřeným úkoly v oblasti dozoru nad bezpečností, výkonností a sítí, ochrany před protiprávními činy, veřejného pořádku a obrany, včetně agentury, v souladu s nařízením (EU) 2018/1139.
4. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné požadavky na zpřístupňování údajů a přístup k nim v souladu s odstavci 1 a 3 tohoto článku, včetně dotčených konkrétních provozních údajů, obecných zásad a společných pravidel pro stanovování cen uvedených v odstavci 2 tohoto článku a požadavků na určení subjektů, které mají prokazatelný zájem o případné poskytování letových navigačních služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
KAPITOLA V
VZDUŠNÝ PROSTOR, INTEROPERABILITA A TECHNOLOGICKÉ INOVACE
Článek 43
Letecké informace v elektronické podobě
Článek 44
Klasifikace vzdušného prostoru
Článek 45
Pružné užívání vzdušného prostoru
1. Členské státy zajistí, s ohledem na charakter a povahu vojenské činnosti v každém z členských států a organizaci vojenských záležitostí ve své pravomoci, uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v rámci jednotného evropského nebe, s cílem usnadnit uspořádání vzdušného prostoru a řízení letového provozu v rámci společné dopravní politiky, a je-li to na místě, soudržnost s evropským hlavním plánem ATM.
2. Členské státy každoročně podávají Komisi v rámci společné dopravní politiky zprávu o uplatňování koncepce pružného vzdušného prostoru, pokud jde o vzdušný prostor pod jejich pravomocí.
3. Ukáže-li se, zejména s ohledem na zprávy předané členskými státy, že jsou nutné jednotné podmínky pro uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v rámci jednotného evropského nebe, Komise v rámci mezí společné dopravní politiky a aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, přijme prováděcí akty, jimiž tyto jednotné podmínky stanoví. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
4. Způsobuje-li uplatňování tohoto článku významné provozní obtíže, které ohrožují podstatné bezpečnostní nebo obranné zájmy, mohou členské státy toto uplatňování dočasně pozastavit, pokud o tom neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy. Po dočasném pozastavení mohou být pro vzdušný prostor pod pravomocí dotčeného členského státu či členských států vypracovány úpravy pravidel přijatých podle odstavce 3. Dočasné pozastavení a veškeré takové úpravy se zruší, jakmile tyto provozní obtíže pominou.
Článek 46
Koordinace projektu SESAR
Článek 47
Společné projekty
1. Komise může na základě potřeb synchronizace mezi zúčastněnými stranami vytvořit společné projekty pro provádění zásadních provozních změn určených v evropském hlavním plánu ATM, které mají dopady na celou síť a dosáhly dostatečné vyspělosti pro provádění, aby byla umožněna aktivace interoperabilních schopností ve všech členských státech s cílem zlepšit výkonnost jednotného evropského nebe.
2. Komise může rovněž vytvořit mechanismy řízení společných projektů a jejich provádění. V co nejširším rozsahu se do těchto mechanismů zapojí všechny relevantní civilní a vojenské zúčastněné strany a je-li to možné, případně se ujmou vedoucí úlohy.
3. Společné projekty mohou být způsobilé pro financování z prostředků Unie v rámci víceletého finančního rámce. Za tímto účelem, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států rozhodovat o využití svých finančních zdrojů, provede Komise nezávislou analýzu nákladů a výnosů, povede odpovídající konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami podle článku 49 a přezkoumá stanovení priorit a všechny vhodné prostředky k financování realizace společných projektů.
4. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví společné projekty a mechanismy správy uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 48
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe (dále jen „výbor“), složený ze dvou zástupců z každého členského státu, kterému předsedá Komise. Výbor náležitě přihlíží k zájmům všech kategorií uživatelů. Výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4. Neposkytne-li výbor stanovisko, Komise nepřijme navržený prováděcí akt a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 49
Konzultace se zúčastněnými stranami
1. Členské státy, vnitrostátní dozorové orgány, Výbor pro kontrolu výkonnosti a manažer struktury vzdušného prostoru, jakož i agentura s ohledem na její úkoly podle čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 38 odst. 1 zavedou konzultační mechanismy pro vhodné zapojení zúčastněných stran.
2. Komise vytvoří mechanismus na úrovni Unie, s jehož pomocí bude konzultovat záležitosti související s prováděním tohoto nařízení s příslušnými zúčastněnými stranami.
Konzultace se zúčastní konkrétní výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený na základě rozhodnutí 98/500/ES. Pro účely odst. 3 písm. e) tohoto článku, jsou-li zapotřebí konzultace týkající se vojenských aspektů, konzultuje Komise kromě členských států rovněž Evropskou obrannou agenturu a vnitrostátní vojenské orgány.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 jsou případně konzultováni tito provozní i neprovozní uživatelé:
a) poskytovatelé letových navigačních služeb nebo skupiny zastupující tyto poskytovatele;
b) manažer struktury vzdušného prostoru;
c) provozovatelé letišť nebo příslušné skupiny zastupující tyto provozovatele;
d) uživatelé vzdušného prostoru nebo příslušné skupiny zastupující tyto uživatele;
e) vojenské síly;
f) výrobci;
g) organizace profesního zastoupení zaměstnanců;
h) příslušné vnitrostátní orgány;
i) koordinátoři letištních časových intervalů;
j) nevládní organizace se zájmem v oblasti letectví nebo uspořádání letového provozu.
Článek 50
Vztahy se třetími zeměmi
Článek 51
Podpora ze strany dalších subjektů
Článek 52
Důvěrnost
1. Vnitrostátní dozorové orgány jednající v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ani příslušné vnitrostátní orgány ani Komise, ani Výbor pro kontrolu výkonnosti, ani manažer struktury vzdušného prostoru, ani agentura nezveřejňují informace důvěrné povahy, zejména informace o poskytovatelích letových navigačních služeb, jejich obchodních vztazích nebo jejich nákladových a příjmových položkách.
2. Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva vnitrostátních dozorových orgánů ani Komise na zveřejňování informací v případech, kdy je to nezbytné k plnění jejich povinností. V takovém případě musí být zveřejnění informací přiměřené a zohledňovat oprávněné zájmy poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, letišť a jiných zúčastněných stran na ochraně jejich obchodně citlivých informací.
3. Informace a údaje zpřístupněné v souladu s čl. 12 odst. 4, čl. 23 odst. 10, čl. 24 odst. 6, čl. 25 odst. 2 a čl. 36 odst. 3 a 4 nebo vykazované podle čl. 29 odst. 6, zejména pokud jde o stanovené náklady a skutečné náklady určených poskytovatelů letových provozních služeb, se zveřejňují, s výhradou ochrany veřejné bezpečnosti, obranných a vojenských záležitostí nebo ochrany obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob, včetně duševního vlastnictví, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zveřejnění.
Článek 53
Sankce
Článek 54
Hodnocení
1. Komise provede po ukončení pátého referenčního období a nejpozději tři roky po takovém ukončení hodnocení s cílem posoudit právní, sociální, ekonomické a environmentální dopady tohoto nařízení a jeho přidanou hodnotu na vnitrostátní i evropské úrovni. Je-li to odůvodněné, může Komise za tímto účelem požádat členské státy, včetně vojenských orgánů, o informace relevantní pro provádění tohoto nařízení.
2. Komise předloží své závěry Evropskému parlamentu a Radě. Závěry hodnocení uvedeného v odstavci 1 se zveřejní.
Článek 55
Bezpečnostní opatření
Toto nařízení nebrání členskému státu, aby uplatňoval opatření do té míry, v níž jsou potřebná pro zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů. Jde zejména o opatření, která jsou nezbytná:
a) pro přehled o provozu ve vzdušném prostoru pod pravomocí dotčeného členského státu podle dohod ICAO o oblastní letové navigaci včetně možnosti zjištění, identifikace a vyhodnocení všech letadel, která užívají tento vzdušný prostor, s ohledem na zajištění bezpečnosti letů a přijetí akce k zajištění bezpečnostních a obranných potřeb;
b) v případě závažných vnitřních nepokojů, které ohrožují veřejný pořádek;
c) v případě války nebo závažného mezinárodního napětí, které zakládá válečnou hrozbu;
d) pro plnění mezinárodních závazků členského státu týkajících se zachování míru a mezinárodní bezpečnosti;
e) pro provádění vojenských činností a výcviku včetně nezbytných možností pro cvičení.
Článek 56
Zrušení
Článek 57
Změny nařízení (EU) 2018/1139
Nařízení (EU) 2018/1139 se mění takto:
1) Článek 2 se nahrazuje tímto:
- a) v odstavci 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:
- „h) navrhování struktur vzdušného prostoru ve vzdušném prostoru v rámci jednotného evropského nebe, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2803(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2803 ze dne 23. října 2024 o provádění jednotného evropského nebe (Úř. věst. L, 2024/2803, 11.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2803/oj).“;) a povinnosti členských států s ohledem na vzdušný prostor v rámci jejich jurisdikce.
- b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se národní bezpečnosti a obrany a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2024/2803, členské státy zajistí, aby:
- a) zařízení uvedená v odst. 3 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku, která jsou veřejná; a
- b) ATM/ANS uvedené v odst. 3 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku poskytované letecké dopravě, na niž se vztahuje nařízení (EU) 2024/2803,
zaručovaly míru bezpečnosti a interoperability s civilními systémy, která je stejně účinná jako úroveň vyplývající z uplatňování hlavních požadavků stanovených v přílohách VII a VIII tohoto nařízení.“
2) Článek 3 se mění takto:
- a) bod 5 se nahrazuje tímto:
- „5) ‚ATM/ANS‘ uspořádání letového provozu definované v čl. 2 bodě 9 nařízení (EU) 2024/2803 a letové navigační služby definované v čl. 2 bodě 5 uvedeného nařízení, jakož i síťové funkce uvedené v článku 37 uvedeného nařízení, a služby sestávající z vytváření, zpracování, formátování a poskytování údajů všeobecnému letovému provozu pro účely letové navigace;“
- b) body 33 a 34 se nahrazují tímto:
- „33) ‚vzdušným prostorem jednotného evropského nebe‘ vzdušný prostor nad územím, na které se vztahují Smlouvy, jakož i veškerý další vzdušný prostor, kde členské státy uplatňují nařízení (EU) 2024/2803 v souladu s čl. 1 odst. 4 uvedeného nařízení;
- 34) ‚příslušným vnitrostátním orgánem‘ jeden či více subjektů pověřených členským státem a majících potřebné pravomoci a stanovené povinnosti vykonávat úkoly v oblasti osvědčování, dozoru a vynucování v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě;“.
3) V článku 41 se vkládá nový odstavec, který zní:
Osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku může podléhat objektivně odůvodněným, nediskriminačním, přiměřeným a transparentním podmínkám. Tyto podmínky se mohou podle potřeby týkat:
- a) oddělení nebo omezení při provozování služeb, které se nevztahují k poskytování letových navigačních služeb;
- b) smluv, dohod nebo jiných ujednání mezi poskytovatelem ATM/ANS a třetí osobou týkajících se poskytnutých služeb;
- c) poskytování informací, které jsou opodstatněně požadované pro ověření požadavků pro osvědčení stanovené v tomto článku; a
- d) veškerých jiných právních podmínek, které nejsou specifické pro letové navigační služby, jako například podmínky vztahující se k pozastavení nebo odebrání osvědčení.“
4) Článek 43 se nahrazuje tímto:
Za účelem zajištění jednotného provádění a plnění hlavních požadavků uvedených v článku 40 přijme Komise pro poskytování služeb ATM/ANS uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. g) na základě zásad stanovených v článku 4 a za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 prováděcí akty, kterými stanoví podrobná ustanovení ohledně:
- a) zvláštních pravidel a postupů pro poskytování služeb ATM/ANS v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 40, včetně stanovení a provádění plánu pro nepředvídané události v souladu s přílohou VIII bodem 5.1 písm. f);
- b) pravidel a postupů pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v čl. 41 odst. 1;
- bb) podmínek uvedených v čl. 41 odst. 3a;
- c) pravidel a postupů pro prohlášení poskytovatelů letových informačních služeb uvedených v čl. 41 odst. 5 a pravidel a postupů pro situace, v nichž jsou taková prohlášení povolena;
- d) pravidel a postupů pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. b) a pravidel a postupů pro situace, v nichž jsou taková osvědčení vyžadována;
- e) pravidel a postupů pro prohlášení organizací uvedená v čl. 42 odst. 1 písm. a) a pravidel a postupů pro situace, v nichž jsou taková prohlášení vyžadována;
- f) práv a povinností držitelů osvědčení uvedených v čl. 41 odst. 1 a v čl. 42 odst. 1 písm. b) a organizací předkládajících prohlášení v souladu s čl. 41 odst. 5 a čl. 42 odst. 1 písm. a).
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 127 odst. 3.
Pravidla uvedená v odstavci 1 náležitě zohlední evropský hlavní plán ATM.
Při přijímání těchto prováděcích aktů Komise zajistí soulad s hlavními požadavky uvedenými v článku 40 tohoto nařízení a náležitě zohlední mezinárodní standardy a doporučené postupy, zejména ty, jež jsou uvedeny v přílohách 2 až 4, 10, 11 a 15 Chicagské úmluvy.“
5) Článek 62 se mění takto:
- a) doplňuje se nový odstavec, který zní:
Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) 2024/2803, pro účely plnění svých úkolů v oblasti osvědčování, dozoru a vynucování v souvislosti s hlavními požadavky uvedenými v příloze VIII bodě 7 tohoto nařízení, vycházejí příslušné orgány při provádění úkolů uvedených v čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení z posouzení učiněných vnitrostátním dozorovým orgánem uvedeným v článku 4 tohoto nařízení.“
;
- b) v odstavci 14 se písmeno a) nahrazuje tímto:
- „a) pravidel a postupů pro provádění osvědčování a šetření, kontrol, auditů a další monitorovací činnosti potřebné k zajištění účinného dozoru ze strany příslušného vnitrostátního orgánu nad fyzickými právnickými osobami, výrobky, letadlovými částmi, vybavením, systémy ATM/ANS a složkami ATM/ANS, zařízeními pro výcvik pomocí letové simulace a letišti, na které se vztahuje toto nařízení, a pravidel a postupů pro posouzení a dozor nad tím, zda poskytovatelé ATM/ANS plní základní požadavky uvedené v příloze VIII bodě 7 tohoto nařízení, a to ze strany příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného v článku 4 nařízení (EU) 2024/2803, aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení;“.
6) Článek 93 se nahrazuje tímto:
Agentura, pokud disponuje příslušnou odborností a na žádost Komise, poskytne Komisi technickou podporu při provádění jednotného evropského nebe, zejména:
- a) prováděním technických kontrol, technických šetření a studií;
- b) přispíváním k provádění systému výkonnosti pro letové navigační služby a funkce sítě, a to v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení, ve spolupráci s Výborem pro kontrolu výkonnosti uvedeném v článku 13 nařízení (EU) 2024/2803;
- c) přispíváním k provádění evropského hlavního plánu ATM, včetně vývoje a zavádění projektu SESAR.“
7) Příloha VIII se mění takto:
- a) vkládá se nový bod, který zní:
„2.3a. Služby údajů o letovém provozu
2.3a.1. Shromážděné údaje o letovém provozu jsou dostatečně kvalitní, úplné, aktuální, pocházejí z oprávněného zdroje a musí být poskytovány včas.2.3a.2. U služeb údajů o letovém provozu je dosažena a udržována dostatečná výkonnost, pokud jde o jejich dostupnost, integritu, kontinuitu a včasnost z pohledu plnění potřeb uživatele.2.3a.3. Systémy a nástroje poskytující služby údajů o letovém provozu jsou náležitě projektovány, vyrobeny a udržovány, aby byla zajištěna jejich vhodnost k zamýšlenému účelu.2.3a.4. Šíření těchto údajů probíhá včas a pomocí dostatečně spolehlivých a rychlých komunikačních prostředků chráněných před úmyslným i neúmyslným rušením a poškozením.“;
- b) bod 2.8 se nahrazuje tímto:
„2.8. Uspořádání vzdušného prostoru
Vymezování konkrétních částí vzdušného prostoru pro určité využití je sledováno, koordinováno a včas vyhlašováno, aby se za všech okolností omezilo riziko ztráty rozstupu mezi letadly. S ohledem na organizaci vojenských činností a související aspekty spadající pod pravomoc členských států podporuje uspořádání vzdušného prostoru rovněž jednotné uplatňování koncepce pružného využívání vzdušného prostoru, jak ji popsala organizace ICAO a jak je prováděna podle nařízení (EU) 2024/2803, za účelem usnadnění uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání letového provozu v rámci společné dopravní politiky.“
;
- c) v bodě 5.1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
- „c) podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí poskytovatel služeb zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s hlavními požadavky stanovenými v této příloze, řídit rizika spojená s bezpečností a ochranou a usilovat o trvalé zdokonalování tohoto systému;“
;
- d) doplňuje se nový bod, který zní:
„7. FINANČNÍ STABILITA, ODPOVĚDNOST, POŽADAVKY NA POJISTNÉ KRYTÍ, VLASTNICKÁ A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Poskytovatelé ATM/ANS s cílem zajistit bezpečné a nepřetržité poskytování služeb:
- a) prokáží dostatečnou finanční stabilitu;
- b) získají odpovídající pojištění odpovědnosti a pojištění s přihlédnutím ke svému právnímu postavení a úrovni dostupného komerčního pojistného krytí; a
- c) splňují platné požadavky na vlastnickou a organizační strukturu s cílem předcházet střetům zájmů, a zajistit tak nediskriminační poskytování služeb.“
Článek 58
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004 se i nadále použijí do 2. prosince 2026.
2. Orgán pro kontrolu výkonnosti zřízený podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 i nadále plní své funkce do 2. června 2025.
3. Článek 11 nařízení (ES) č. 549/2004, s výjimkou odstavce 2 uvedeného článku, a článek 15 nařízení (ES) č. 550/2004 a prováděcí akty přijaté na jejich základě se i nadále použijí pro účely uplatňování systému sledování výkonnosti a systému poplatků za třetí a čtvrté referenční období.
4. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/709(Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/709 ze dne 6. května 2019 o jmenování manažera struktury vzdušného prostoru pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 27).) se nadále použije až do konce čtvrtého referenčního období nebo do přijetí prováděcího aktu v souladu s čl. 38 odst. 3 tohoto nařízení, podle toho, co nastane dříve.
5. Článek 9 nařízení (ES) č. 549/2004 se i nadále použije do 2. prosince 2026.
Článek 59
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 23. října 2024.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předseda
Zsigmond B. P.
PŘÍLOHA I Zrušená nařízení a jejich následné změny
Nařízení (ES) č. 549/2004 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1). | |
Nařízení (ES) č. 550/2004 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10). | |
Nařízení (ES) č. 551/2004 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20). | |
Nařízení (ES) č. 1070/2009 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 34). | Pouze články 1, 2 a 3 |
PŘÍLOHA II Srovnávací tabulka
| Nařízení (ES) č. 549/2004 | Nařízení (ES) č. 550/2004 | Nařízení (ES) č. 551/2004 | Toto nařízení |
|---|---|---|---|
| Čl. 1 odst. 1 až 3 | Čl. 1 odst. 1 až 3 | ||
| — | Čl. 1 odst. 4 | ||
| Čl. 1 odst. 4) | — | ||
| Čl. 2 bod 1 písm. a) a b) | Čl. 2 bod 6 písm. a) a b) | ||
| — | Čl. 2 bod 7 | ||
| Čl. 2 bod 2 | Čl. 2 bod 1 | ||
| Čl. 2 bod 3 | Čl. 2 bod 2 | ||
| — | Čl. 2 bod 3 | ||
| Čl. 2 bod 4 | Čl. 2 bod 5 | ||
| Čl. 2 bod 5 | Čl. 2 bod 4 | ||
| Čl. 2 bod 6 | Čl. 2 bod 11 | ||
| Čl. 2 bod 7 | Čl. 2 bod 12 | ||
| — | Čl. 2 bod 13 | ||
| Čl. 2 bod 8 | Čl. 2 bod 14 | ||
| Čl. 2 bod 9 | Čl. 2 bod 8 | ||
| Čl. 2 bod 10 | Čl. 2 bod 9 | ||
| Čl. 2 bod 11 | Čl. 2 bod 10 | ||
| Čl. 2 bod 12 | Čl. 2, bod 17 | ||
| — | Čl. 2 body 18 až 20 | ||
| Čl. 2 bod 13 | Čl. 2 bod 16 | ||
| Čl. 2 bod 13a | Čl. 2 bod 36 | ||
| Čl. 2 bod 14 | — | ||
| Čl. 2 bod 15 | Čl. 2 bod 21 | ||
| — | Čl. 2 body 22 až 25 | ||
| Čl. 2 bod 16 | Čl. 2 bod 26 | ||
| Čl. 2 bod 17 | Čl. 2 bod 35 | ||
| Čl. 2 bod 18 | — | ||
| Čl. 2 bod 19 | Čl. 2 bod 27 | ||
| — | Čl. 2 body 28 a 29 | ||
| Čl. 2 bod 20 | Čl. 2 bod 34 | ||
| Čl. 2 bod 22 | Čl. 2 bod 37 | ||
| Čl. 2 bod 23 | — | ||
| Čl. 2 bod 23a | Čl. 2 bod 38 | ||
| — | Čl. 2 bod 39 | ||
| Čl. 2 bod 23b | Čl. 2 bod 15 | ||
| Čl. 2 body 24 a 25 | — | ||
| Čl. 2 bod 26 | Čl. 2 bod 40 | ||
| — | Čl. 2 body 41 a 42 | ||
| Čl. 2 bod 27 | — | ||
| Čl. 2 bod 28 | Čl. 2 bod 43 | ||
| Čl. 2 bod 29 | Čl. 2 bod 44 | ||
| — | Čl. 2 body 45 a 46 | ||
| Čl. 2 bod 30 | Čl. 2 bod 47 | ||
| — | Čl. 2 body 48 až 52 | ||
| Čl. 2 bod 31 | Čl. 2 bod 53 | ||
| — | Čl. 2 body 54 a 55 | ||
| Čl. 2 bod 32 | — | ||
| Čl. 2 bod 33 | Čl. 2 bod 56 | ||
| Čl. 2 bod 34 | Čl. 2 bod 57 | ||
| — | Čl. 2 body 58 až 62 | ||
| Čl. 2 body 35 a 36 | — | ||
| Čl. 2 bod 38 | Čl. 2 bod 63 | ||
| Čl. 2 bod 39 | Čl. 2 bod 64 | ||
| — | Čl. 2 bod 65 | ||
| Čl. 2 bod 40 | Čl. 2 bod 66 | ||
| — | Čl. 2 bod 67 a článek 3 | ||
| Čl. 2 bod 41 | Čl. 2 bod 30 | ||
| — | Čl. 2 body 31 až 33 | ||
| Článek 3 | — | ||
| Čl. 4 odst. 1 | Čl. 4 odst. 1 | ||
| Čl. 4 odst. 2 | Čl. 4 odst. 3 a 4 | ||
| Čl. 4 odst. 3 první věta | Čl. 4 odst. 2 | ||
| Čl. 4 odst. 3 druhá věta | Čl. 4 odst. 5 | ||
| — | Čl. 4 odst. 6 | ||
| Čl. 4 odst. 4 | Čl. 4 odst. 7 | ||
| Čl. 4 odst. 5 | Čl. 4 odst. 8 | ||
| — | Články 5 až 12 | ||
| Čl. 5 odst. 1 | Čl. 48 odst. 1 | ||
| Čl. 5 odst. 2 | Čl. 48 odst. 2 | ||
| Čl. 5 odst. 3 | Čl. 48 odst. 3 | ||
| — | Čl. 48 odst. 4 | ||
| Čl. 5 odst. 4 a 5 a článek 6 | — | ||
| Článek 7 | Článek 50 | ||
| Čl. 8 odst. 1 | Článek 51 | ||
| — | Článek 52 | ||
| Čl. 8 odst. 2 | — | ||
| Článek 9 | Článek 53 | ||
| Čl. 10 odst. 1 | Čl. 49 odst. 1 | ||
| Čl. 10 odst. 2 | Čl. 49 odst. 2 | ||
| Čl. 10 odst. 3 | Čl. 49 odst. 3 | ||
| Čl. 11 odst. 1 první věta | Čl. 21 odst. 1 | ||
| — | Čl. 21 odst. 2 | ||
| Čl. 11 odst. 1 písm. a) to c) | Čl. 21 odst. 3 písm. a) až d) | ||
| Čl. 11 odst. 2 | Článek 13 | ||
| — | Články 14 až 20 | ||
| Čl. 11 odst. 3 písm. a) | Článek 22 | ||
| Čl. 11 odst. 3 písm. b) | Čl. 21 odst. 3 písm. c) a článek 23 | ||
| Čl. 11 odst. 3 písm. c) | Článek 24 | ||
| — | Čl. 25 odst. 1 a 2) | ||
| Čl. 11 odst. 3 písm. d) první a třetí věta | Čl. 21 odst. 3 první věta | ||
| Čl. 11 odst. 3 písm. d) second sentence | Čl. 25 odst. 3 | ||
| Čl. 11 odst. 3 písm. e) | Čl. 25 odst. 4 | ||
| — | Články 26 and 27 | ||
| Čl. 11 odst. 4 písm. a) | Čl. 21 odst. 4 písm. a) | ||
| — | Čl. 21 odst. 4 písm. b) až e) | ||
| Čl. 11 odst. 4 písm. b) a c) | — | ||
| Čl. 11 odst. 4 písm. d) | Čl. 21 odst. 4 písm. f) | ||
| Čl. 11 odst. 4 písm. e) | Čl. 21 odst. 4 písm. g) | ||
| — | Čl. 21 odst. 4 první pododstavec písm. h) až m) a druhý a třetí pododstavec, čl. 21 odst. 5 a 6) | ||
| Čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec | Článek 28 | ||
| Čl. 11 odst. 5 | Čl. 21 odst. 7 | ||
| Čl. 11 odst. 6 | Článek 28 | ||
| — | Články 29 až 47 | ||
| Čl. 12 odst. 1, čl. 12 odst. 2 první věta až po slova „v článku 3,“ a poslední věta | Čl. 54 odst. 1 | ||
| Čl. 12 odst. 2, část první věty začínající slovy „a podá první zprávu Evropskému parlamentu“ | Čl. 54 odst. 2 | ||
| Čl. 12 odst. 3 a 4 | — | ||
| Článek 13 | Článek 55 | ||
| — | Články 56 až 58 | ||
| Článek 13a | — | ||
| Článek 14 | Článek 59 | ||
| Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 | ||
| — | Čl. 1 odst. 2 až 4 | ||
| — | Článek 2 | ||
| Čl. 2 odst. 1 | Čl. 5 odst. | ||
| Čl. 2 odst. 2 | Čl. 5 odst. 2 | ||
| — | Čl. 5 odst. 3 | ||
| — | Čl. 6 odst. 1 | ||
| Čl. 2 odst. 3 | Čl. 6 odst. 3 | ||
| Čl. 2 odst. 4 | Čl. 6 odst. 2 | ||
| Čl. 2 odst. 5 | Čl. 6 odst. 4 | ||
| Čl. 2 odst. 6 | Čl. 6 odst. 5 | ||
| — | Čl. 6 odst. 6 | ||
| Články 3 až 6 | — | ||
| Čl. 7 odst. 1, čl. 7 odst. 3 první věta, čl. 7 odst. 4 první věta a čl. 7 odst. 6 a 8 | Čl. 7 odst. 1, čl. 57 bod 7) písm. c) a d) | ||
| Čl. 7 odst. 2 | Čl. 7 odst. 2 | ||
| Čl. 7 odst. 3 druhá a třetí věta | — | ||
| Čl. 7 odst. 4 druhá a třetí věta | Čl. 57 body 3) a 4) | ||
| — | Čl. 57 body 5), 6) a 7) písm. a) a b) | ||
| Čl. 7 odst. 5 | Čl. 7 odst. 4 | ||
| Čl. 7 odst. 7 | Čl. 5 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 7 odst. 3 | ||
| Čl. 7 odst. 9 | — | ||
| Čl. 8 odst. 1 až po slova „poskytovatele letových provozních služeb,“ | Čl. 8 odst. 1 první a druhá věta | ||
| Čl. 8 odst. 1 druhá věta od slov „který je držitelem osvědčení platného ve Společenství.“ | Čl. 8 odst. 2, první pododstavec písm. a) | ||
| — | Čl. 8 odst. 2 první pododstavec písm. b) až d) a druhý pododstavec | ||
| Čl. 8 odst. 2 | Čl. 8 odst. 3 | ||
| Čl. 8 odst. 3 | Čl. 8 odst. 4 | ||
| — | Čl. 8 odst. 5 | ||
| Čl. 8 odst. 4 | Čl. 8 odst. 1 třetí věta | ||
| Čl. 8 odst. 5 | — | ||
| Čl. 8 odst. 6 | Čl. 8 odst. 6 | ||
| Článek 9 | Článek 10 | ||
| Článek 9a | Článek 3 | ||
| — | Článek 4 | ||
| Článek 9b | — | ||
| Článek 10 | Článek 9 | ||
| — | Články 11 až 28 | ||
| Článek 11 | Článek 41 | ||
| Čl. 12 odst. 1 | Čl. 36 odst. 1 | ||
| Čl. 12 odst. 2 | Čl. 36 odst. 1 | ||
| Čl. 12 odst. 3 | Čl. 36 odst. 3 | ||
| — | Čl. 36 odst. 4 | ||
| — | Články 37 až 40 | ||
| Čl. 12 odst. 4 | Čl. 36 odst. 2 | ||
| Čl. 12 odst. 5 | — | ||
| Čl. 13 odst. 1 | Čl. 42 odst. 1 | ||
| Čl. 13 odst. 2 | Čl. 42 odst. 1 a 3 | ||
| — | Čl. 42 odst. 2 | ||
| Čl. 13 odst. 3 | Čl. 42 odst. 4 | ||
| — | Články 43 až 46 | ||
| Článek 14 | Čl. 29 odst. 1 a 4 | ||
| — | Čl. 29 odst. 2) | ||
| Čl. 15 odst. 1 | Čl. 29 odst. 3 | ||
| — | Čl. 29 odst. 5 | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. a) | Čl. 30 odst. 1 a 2 | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. b) první věta | Čl. 30 odst. 2 | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. b) druhá věta | Čl. 30 odst. 3 | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. b) třetí věta | Čl. 30 odst. 4 | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. c) | — | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. d) | Čl. 30 odst. 6 | ||
| Čl. 15 odst. 2 písm. e) | Čl. 30 odst. 5 | ||
| Čl. 15 odst. 2) písm. f) | Čl. 29 odst. 6 a čl. 33 | ||
| Čl. 15 odst. 3) písm. a) | Čl. 32 odst. 1 | ||
| — | Čl. 32 odst. 2 a 3 | ||
| Čl. 15 odst. 3 písm. b) | Čl. 32 odst. 4 | ||
| Čl. 15 odst. 3 písm. c) | Čl. 31 odst. 1 | ||
| — | Čl. 31 odst. 2, 3 a 4 | ||
| Čl. 15 odst. 3 písm. d) | Čl. 29 odst. 3 druhá věta | ||
| Čl. 15 odst. 3 písm. e) | Čl. 29 odst. 3 první věta, čl. 30 odst. 2 a čl. 32 odst. 1 | ||
| Čl. 15 odst. 3 písm. f) první věta | Čl. 29 odst. 4 | ||
| Čl. 15 odst. 3 písm. f) second sentence | Čl. 32 odst. 5 až 8 | ||
| Čl. 15 odst. 4 | Článek 33 | ||
| Čl. 15a odst. 1 a 3 první věta | Čl. 47 odst. 1 a 4 | ||
| Čl. 15a odst. 2) | Čl. 47 odst. 2 a 4 | ||
| — | Články 48 až 51 | ||
| Čl. 15a odst. 3 druhá a třetí věta | Čl. 47 odst. 3 | ||
| Čl. 15a odst. 3 čtvrtá věta | — | ||
| Čl. 16 odst. 1 | Čl. 34 odst. 1 | ||
| Čl. 16 odst. 2 a 3 první věta | Čl. 34 odst. 2 a 3 | ||
| — | Článek 35 | ||
| Čl. 16 odst. 3 druhá a třetí věta | — | ||
| Článek 17 | — | ||
| Čl. 18 odst. 1 | Čl. 52 odst. 1 | ||
| Čl. 18 odst. 2 | Čl. 52 odst. 2 | ||
| Čl. 18 odst. 3 | Čl. 52 odst. 3 | ||
| — | Články 53 až 57 bod 2) | ||
| Článek 18a | — | ||
| Článek 19 | Článek 59 | ||
| Příloha I | — | ||
| Příloha II | Čl. 57 bod 3) | ||
| — | Čl. 57 body 4) až 7) a článek 58 | ||
| Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 | ||
| Čl. 1 odst. 2 | Čl. 1 odst. 1 | ||
| — | Čl. 1 odst. 2 a 3 | ||
| Čl. 1 odst. 3 | Čl. 1 odst. 4 | ||
| — | Články 2 až 36 | ||
| Čl. 1 odst. 4 a článek 3 | — | ||
| Článek 3a | Článek 43 | ||
| Čl. 4 písm. a) | — | ||
| Čl. 4 písm. b) | Článek 44 | ||
| Čl. 6 odst. 1 | Čl. 37 odst. 1 | ||
| Čl. 6 odst. 2 první pododstavec | Čl. 37 odst. 2 | ||
| — | Čl. 37 odst. 3 | ||
| Čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec | Čl. 37 odst. 4 | ||
| Čl. 6 odst. 2 třetí pododstavec první věta | Čl. 38 odst. 2 až 4 | ||
| Čl. 6 odst. 2 třetí pododstavec druhá a třetí věta | Čl. 38 odst. 5 | ||
| — | Čl. 38 odst. 6 až 9 | ||
| Čl. 6 odst. 3 | — | ||
| Čl. 6 odst. 4 | Čl. 37 odst. 5 a čl. 38 odst. 10 a 13 | ||
| — | Čl. 38 odst. 1, 11, 12, 14 a 15 | ||
| Čl. 6 odst. 5 | Čl. 38 odst. 16 | ||
| — | Články 39 až 42 | ||
| Čl. 6 odst. 6 | Čl. 37 odst. 2 psím. b) | ||
| Čl. 6 odst. 7 a 8 | Čl. 37 odst. 5 a čl. 38 odst. 10 | ||
| Čl. 6 odst. 9 | — | ||
| Čl. 7 odst. 1 | Čl. 45 odst. 1 | ||
| Čl. 7 odst. 2 | Čl. 45 odst. 2 | ||
| Čl. 7 odst. 3 | Čl. 45 odst. 3 | ||
| Článek 8 | Čl. 45 odst. 4 | ||
| — | Články 46 to 58 | ||
| Článek 10 | — | ||
| Článek 11 | Článek 59 |