1) Název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslových vzorech Evropské unie“.

2) V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Průmyslový vzor, který splňuje podmínky tohoto nařízení, se nazývá ‚průmyslový vzor Evropské unie‘ (dále jen ‚průmyslový vzor EU‘).“

3) Ve všech článcích se slova „(průmyslový) vzor Společenství“ nahrazují slovy „průmyslový vzor EU“ a provedou se veškeré nezbytné gramatické změny.

4) Ve všech článcích se slova „soud pro (průmyslové) vzory Společenství“ nahrazují slovy „soud pro průmyslové vzory EU“ a provedou se veškeré nezbytné gramatické změny.

5) V čl. 1 odst. 3, čl. 7 odst. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 22 odst. 1, čl. 27 odst. 1, čl. 96 odst. 1, čl. 98 odst. 1 a 5, čl. 106a odst. 1 a 2, čl. 106d odst. 1 a 2 a čl. 110a odst. 1 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“ a provedou se veškeré nezbytné gramatické změny.

6) V čl. 25 odst. 1 písm. a), čl. 47 odst. 1 a čl. 106e odst. 1, se odkaz na „čl. 3 písm. a)“ nahrazuje odkazem na „čl. 3 bod 1“ a provedou se nezbytné gramatické změny.

7) Článek 2 se nahrazuje tímto:

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen ‚úřad‘), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).“), plní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

8) Vkládá se nový článek, který zní:

Pro účely tohoto nařízení se za právnické osoby považují společnosti a ostatní právní subjekty, které podle práva, jímž se řídí, mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, uzavírat smlouvy nebo činit jiná právní jednání a mají způsobilost žalovat a být žalovány.“

9) Článek 3 se nahrazuje tímto:

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

• 1) ‚průmyslovým vzorem‘ se rozumí vzhled celého výrobku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu nebo materiálů samotného výrobku nebo jeho dekoru, včetně pohybu, přechodu nebo jakéhokoli jiného druhu animace uvedených znaků;
• 2) ‚výrobkem‘ se rozumí jakýkoli průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět jiný než počítačový program, bez ohledu na to, zda je ztělesněn ve fyzickém předmětu, nebo se materializuje v nefyzické podobě, mimo jiné:
  • a) obal, soupravy předmětů, prostorové uspořádání prvků, které mají tvořit prostředí interiéru nebo exteriéru, a součásti určené pro sestavení do složeného výrobku;
  • b) grafická díla nebo symboly, loga, povrchové vzory, typografické znaky a grafická uživatelská rozhraní;
• 3) ‚složeným výrobkem‘ se rozumí výrobek sestávající z více součástí, které mohou být nahrazeny, takže výrobek může být rozebrán a opětovně sestaven.“

10) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Průmyslový vzor je chráněn jako průmyslový vzor EU, pokud je nový a má individuální povahu.“

11) V čl. 7 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:

Ke zpřístupnění veřejnosti se pro účely použití článků 5 a 6 nepřihlíží, pokud zpřístupněný průmyslový vzor, který je totožný s průmyslovým vzorem, pro nějž je požadována ochrana na základě zapsaného průmyslového vzoru EU, nebo který se od něj v celkovém dojmu neliší, byl zpřístupněn veřejnosti:“.

12) Článek 12 se nahrazuje tímto:

Ochrana zapsaného průmyslového vzoru EU vzniká zápisem u úřadu.

Zapsaný průmyslový vzor EU se zapíše na dobu pěti let od data podání přihlášky k zápisu. Vlastník práva může zápis v souladu s článkem 50d obnovit na jedno nebo více období pěti let až do celkové doby ochrany v délce 25 let od data podání přihlášky k zápisu.“

13) Článek 13 se zrušuje.

14) Články 15 a 16 se nahrazují tímto:

Pokud je nezapsaný průmyslový vzor EU zpřístupněn osobou, která k němu nemá právo podle článku 14, nebo pokud na něj tato osoba uplatní nárok, nebo pokud byl zapsaný průmyslový vzor EU jménem této osoby přihlášen nebo zapsán, může osoba, jež k němu podle uvedeného článku právo má, požádat u příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu, aby byla uznána za právoplatného vlastníka průmyslového vzoru EU, aniž jsou dotčeny jakékoli jiné prostředky nápravy, které jsou této osobě dostupné.

Pokud má osoba právo k průmyslovému vzoru EU společně s jinou osobou, uvedená osoba může v souladu s odstavcem 1 požadovat, aby byla uznána za spoluvlastníka.

Řízení podle odstavců 1 a 2 je vyloučeno po uplynutí tří let od data zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU nebo data zpřístupnění nezapsaného průmyslového vzoru EU. Toto ustanovení se nepoužije, pokud osoba, která nemá právo k průmyslovému vzoru EU, nejednala v dobré víře v době, kdy bylo o tento průmyslový vzor požádáno, kdy byl zpřístupněn nebo získán.

Osoba, která má právo k průmyslovému vzoru EU podle článku 14, může podat úřadu žádost o změnu vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku spolu s konečným rozhodnutím příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu o právu k průmyslovému vzoru EU.

V případě zapsaného průmyslového vzoru EU se do rejstříku průmyslových vzorů EU uvedeného v článku 72 (dále jen ‚rejstřík‘) zapíše:

• a) údaj o tom, že u příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu bylo zahájeno řízení podle odstavce 1;
• b) den a podrobnosti konečného rozhodnutí příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu o právu k průmyslovému vzoru EU nebo jakéhokoli jiného ukončení řízení;
• c) jakákoli změna ve vlastnictví zapsaného průmyslového vzoru EU vyplývající z konečného rozhodnutí příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu o právu k průmyslovému vzoru EU.

Dojde-li k úplné změně vlastnictví zapsaného průmyslového vzoru EU v důsledku řízení podle čl. 15 odst. 1, licence a podobná práva zanikají v okamžiku zápisu nového vlastníka zapsaného průmyslového vzoru EU do rejstříku.

Pokud před zahájením řízení podle čl. 15 odst. 1 vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU nebo nabyvatel licence k uvedenému průmyslovému vzoru využije průmyslový vzor v rámci Unie nebo k tomu učiní vážné a účinné přípravy, může uvedený vlastník nebo nabyvatel licence v takovém využívání pokračovat, pokud ve lhůtě tří měsíců ode dne zápisu nového vlastníka do rejstříku požádá nového vlastníka, jehož jméno je zapsáno v rejstříku, o nevýlučnou licenci. Licence se udělí na přiměřené období a za přiměřených podmínek.

Odstavec 2 se nepoužije, pokud vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU nebo nabyvatel licence nejednal v dobré víře v době, kdy začal užívat průmyslový vzor nebo k tomu činil přípravy.“

15) Článek 18 se nahrazuje tímto:

Původce průmyslového vzoru má právo, stejně jako přihlašovatel nebo vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU, být jako takový uváděn před úřadem a v rejstříku. Je-li průmyslový vzor výsledkem kolektivní práce, lze místo uvedení jednotlivých původců uvést kolektiv původců. Uvedené právo zahrnuje právo na zápis změny jména původce nebo kolektivu původců průmyslového vzoru do rejstříku.“

16) Za nadpis oddílu 4 se vkládá nový článek, který zní:

Ochrana se poskytne těm vzhledovým znakům zapsaného průmyslového vzoru EU, které jsou viditelně uvedeny v přihlášce k zápisu.“

17) Články 19 a 20 se nahrazují tímto:

Zapsaný průmyslový vzor EU poskytuje jeho vlastníku výlučné právo jej užívat a zabránit třetí osobě užívat jej bez souhlasu vlastníka.

Podle podmínek uvedených v odstavci 1 lze zejména zakázat:

• a) výrobu, nabízení, uvádění na trh nebo používání výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nějž je průmyslový vzor aplikován;
• b) dovoz nebo vývoz výrobku uvedeného v písmeni a);
• c) skladování výrobku uvedeného v písmeni a) pro účely uvedené v písmenech a) a b);
• d) vytváření, stahování, kopírování a sdílení nebo šíření jakéhokoli média nebo softwaru, které zaznamenávají průmyslový vzor za účelem umožnění výroby výrobku uvedeného v písmeni a).

Vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU je oprávněn zabránit všem třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku dovážely do Unie výrobky, které nejsou propuštěny do volného oběhu v Unii, pokud je průmyslový vzor v uvedených výrobcích beze změny ztělesněn nebo je na nich aplikován, nebo pokud průmyslový vzor nelze v jeho podstatných rysech od takových výrobků odlišit, a nebylo uděleno povolení vlastníka průmyslového vzoru.

Právo uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zanikne, pokud v rámci řízení za účelem určení toho, zda byl průmyslový vzor EU porušen, které bylo zahájeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).“), poskytne deklarant nebo držitel výrobků důkazy o tom, že vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.

Vlastník nezapsaného průmyslového vzoru EU je oprávněn zabránit činnostem uvedeným v odstavcích 1 a 2 pouze tehdy, pokud napadené užití vyplývá z kopírování uvedeného chráněného průmyslového vzoru.

Napadené užití uvedené v prvním pododstavci se nepovažuje za výsledek kopírování nezapsaného průmyslového vzoru EU, pokud je výsledkem nezávislé tvůrčí práce původce průmyslového vzoru, u něhož se lze důvodně domnívat, že nebyl obeznámen s průmyslovým vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti vlastníkem.

Odstavec 4 tohoto článku se použije i na zapsaný průmyslový vzor EU podléhající odkladu zveřejnění, dokud nejsou v souladu s čl. 50 odst. 4 zpřístupněny veřejnosti příslušné záznamy v rejstříku a spis.

Práva vyplývající z průmyslového vzoru EU se nelze dovolávat u:

• a) činností prováděných soukromě a k neobchodním účelům;
• b) činností prováděných pro experimentální účely;
• c) reprodukčních činností prováděných za účelem citací nebo výuky;
• d) činností prováděných za účelem identifikace výrobku nebo odkazování na něj jako na výrobek vlastníka práva k průmyslovému vzoru;
• e) činností prováděných za účelem komentářů, kritiky nebo parodie;
• f) zařízení na lodích a v letadlech registrovaných ve třetí zemi, které přechodně vstupují na území Unie;
• g) dovozu náhradních dílů a příslušenství do Unie za účelem opravy lodí a letadel uvedených v písmeni f);
• h) provádění oprav lodí a letadel uvedených v písmeni f).

Ustanovení odst. 1 písm. c), d) a e) se použijí pouze tehdy, jsou-li tyto činnosti slučitelné s poctivou obchodní praxí a neohrožují nepřiměřeně obvyklé užívání průmyslového vzoru, a v případě uvedeném v písmeni c), je-li uveden zdroj výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nějž je průmyslový vzor aplikován.

18) Vkládá se nový článek, který zní:

Ochrana se neposkytne průmyslovému vzoru EU, který tvoří součást složeného výrobku, na jehož vzhledu je průmyslový vzor součásti závislý, a který je užíván ve smyslu čl. 19 odst. 1 pouze za účelem opravy uvedeného složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled.

Odstavce 1 se nemůže dovolávat výrobce nebo prodejce součásti složeného výrobku, který spotřebitele řádně neinformoval jasným a viditelným údajem na výrobku nebo jinou vhodnou formou o obchodním původu a totožnosti výrobce výrobku, který má být použit pro účely opravy složeného výrobku, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodnout mezi konkurujícími si výrobky, které mohou být použity pro opravu.

Výrobce nebo prodejce součásti složeného výrobku nejsou povinni zajistit, že součásti, které vyrábějí nebo prodávají, koneční uživatelé skutečně použijí výhradně za účelem opravy s cílem obnovit původní vzhled složeného výrobku.“

19) Článek 21 se nahrazuje tímto:

Práva vyplývající z průmyslového vzoru EU se nevztahují na činnosti spojené s výrobkem, v němž je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany průmyslového vzoru EU ztělesněn nebo na nějž je aplikován, pokud byl výrobek uveden na trh v Evropském hospodářském prostoru (EHP) vlastníkem průmyslového vzoru EU nebo se souhlasem vlastníka.“

20) V článku 24 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Průmyslový vzor EU může být prohlášen za neplatný i po zániku nebo vzdání se průmyslového vzoru EU, pokud žadatel prokáže oprávněný zájem na získání rozhodnutí ve věci samé.“

21) Článek 25 se nahrazuje tímto:

Průmyslový vzor EU lze prohlásit za neplatný pouze v těchto situacích:

• a) průmyslový vzor EU neodpovídá definici podle čl. 3 bodu 1;
• b) průmyslový vzor EU nesplňuje požadavky stanovené v článcích 4 až 9;
• c) na základě rozhodnutí příslušného soudu nebo orgánu vlastník práv nemá práva k průmyslovému vzoru EU podle článku 14;
• d) průmyslový vzor EU je v kolizi se starším průmyslovým vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo po něm, nebo v případě uplatnění práva přednosti přede dnem vzniku práva přednosti k danému průmyslového vzoru EU nebo po něm, a který je chráněn ode dne předcházejícího dni podání přihlášky, nebo, je-li uplatňováno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti k danému průmyslovému vzoru;
  • i) zapsaným průmyslovým vzorem EU nebo přihláškou k zápisu takového průmyslového vzoru, pokud je zápis proveden;
  • ii) právem k zapsanému průmyslovému vzoru členského státu nebo přihláškou takového práva, pokud je zápis proveden, nebo
  • iii) právem k průmyslovému vzoru zapsaným podle Ženevského aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů z roku 1999 (dále jen ‚Ženevský akt‘), který má účinky v Unii, nebo přihláškou takového práva, pokud je zápis proveden;
• e) v pozdějším průmyslovém vzoru je použito rozlišovací označení a právo Unie nebo právní předpis dotčeného členského státu, který se na toto označení vztahuje, poskytuje vlastníku označení právo zakázat takové užití;
• f) průmyslový vzor představuje neoprávněné užití díla chráněného autorským právem daného členského státu;
• g) průmyslový vzor představuje neoprávněné užití kteréhokoliv z prvků uvedených v článku 6ter Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví (dále jen ‚Pařížská úmluva‘) nebo znaků, emblémů a erbů jiných než těch, které jsou uvedeny ve zmíněném článku a které představují zvláštní veřejný zájem daného členského státu, a souhlas příslušných orgánů se zápisem nebyl udělen.

Důvodů neplatnosti uvedených v odst. 1 písm. a) a b) se může dovolávat:

• a) jakákoli fyzická nebo právnická osoba; nebo
• b) jakákoli skupina nebo subjekt zřízené za účelem zastupování zájmů výrobců, producentů, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, pokud uvedená skupina nebo uvedený subjekt mají podle práva, jímž se řídí, způsobilost žalovat nebo být žalovány.

Důvodu neplatnosti uvedeného v odst. 1 písm. c) tohoto článku se může dovolávat pouze osoba mající právo k průmyslovému vzoru EU podle článku 14.

Důvodů neplatnosti uvedených v odst. 1 písm. d), e) a f) se mohou dovolávat pouze:

• a) přihlašovatel nebo vlastník staršího práva;
• b) osoby, které jsou podle práva Unie nebo práva dotčeného členského státu oprávněny vykonávat dané právo, nebo
• c) nabyvatel licence, který získal povolení od vlastníka staršího práva.

Důvodu neplatnosti uvedeného v odst. 1 písm. g) se může dovolávat pouze fyzická nebo právnická osoba, která je neoprávněným užitím průmyslového vzoru dotčena.

Odchylně od odstavců 4 a 5 platí, že členské státy mohou stanovit, že důvodů uvedených v odst. 1 písm. d) a g) se může z vlastního podnětu dovolávat také příslušný orgán dotčeného členského státu.

Zapsaný průmyslový vzor EU nelze prohlásit za neplatný, pokud přihlašovatel nebo vlastník některého z práv uvedených v odst. 1 písm. d) až f) před podáním návrhu na prohlášení neplatnosti nebo protinávrhu výslovně souhlasil se zápisem průmyslového vzoru EU.

Pokud přihlašovatel nebo vlastník některého z práv uvedených v odst. 1 písm. d), e) a f) podal dříve návrh na prohlášení průmyslového vzoru EU za neplatný nebo protinávrh v řízení o porušení práv, nesmí podat nový návrh na prohlášení neplatnosti nebo protinávrh na základě jiných práv uvedených ve zmíněných ustanoveních, která mohl uplatnit ve svůj prospěch v prvním návrhu nebo protinávrhu.“

22) V článku 26 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Průmyslový vzor EU, který je prohlášen za neplatný, se považuje za průmyslový vzor, který účinky stanovené v tomto nařízení neměl od samého počátku.“

23) Za článek 26 se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl 6 Oznámení o zápisu

Vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU může informovat veřejnost o zápisu průmyslového vzoru tím, že na výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, uvede písmenov kruhu. Toto označení průmyslového vzoru může být doplněno číslem zápisu průmyslového vzoru nebo hypertextovým odkazem na záznam průmyslového vzoru v rejstříku.“

24) Článek 28 se nahrazuje tímto:

Postoupení zapsaného průmyslového vzoru EU se provede písemně a je podepsáno smluvními stranami, s výjimkou případů, kdy je výsledkem soudního rozhodnutí.

Postoupení zapsaného průmyslového vzoru EU, které nesplňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci, je neplatné.

Převod zapsaného průmyslového vzoru EU se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

Žádost o zápis převodu do rejstříku musí obsahovat informace identifikující zapsaný průmyslový vzor EU, nového vlastníka a v příslušných případech zástupce nového vlastníka. Musí obsahovat rovněž dokumenty, které náležitě dokládají převod v souladu s odstavcem 1.

Nejsou-li splněny podmínky pro zápis převodu stanovené v odstavci 1 tohoto článku nebo v prováděcích aktech podle článku 28a, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích. Nejsou-li uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o zápis převodu zamítne.

Pro zápis převodu dvou nebo více zapsaných průmyslových vzorů EU lze podat jednu žádost, jsou-li zapsaný vlastník i právní nástupce u všech těchto zapsaných průmyslových vzorů EU stejní.

Dokud není převod zapsán v rejstříku, právní nástupce se nemůže dovolávat práv vyplývajících ze zápisu zapsaného průmyslového vzoru EU.

Pokud je třeba dodržet vůči úřadu lhůty, může právní nástupce činit příslušná prohlášení, jakmile úřad obdrží žádost o zápis převodu.

Veškeré dokumenty, které musí být majiteli zapsaného průmyslového vzoru EU doručeny podle článku 66, se adresují osobě, která je zapsána v rejstříku jako vlastník.“

25) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

• a) náležitosti, které musí být obsaženy v žádosti o zápis převodu podle čl. 28 odst. 3;
• b) druh dokladů požadovaných k doložení převodu podle čl. 28 odst. 3 s přihlédnutím k ujednáním mezi zapsaným vlastníkem a právním nástupcem.

Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

26) Články 31 a 32 se nahrazují tímto:

Jediné úpadkové řízení, do kterého může být zahrnut průmyslový vzor EU, je řízení zahájené v členském státě, na jehož území má dlužník soustředěny své hlavní zájmy.

V případě pojišťoven ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).) a úvěrových institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).“) je místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, uvedeným v odstavci 1, členský stát, v němž byla daná pojišťovna nebo instituce povolena.

V případě spoluvlastnictví průmyslového vzoru EU se použije odstavec 1 pouze do výše podílu spoluvlastníka.

Je-li průmyslový vzor EU zahrnut do úpadkového řízení, provede se za tímto účelem na žádost příslušného vnitrostátního orgánu záznam v rejstříku a zveřejní se.

Průmyslový vzor EU může být předmětem licence pro celou Unii nebo její část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.

Vlastník se může dovolávat svých práv vyplývajících z průmyslového vzoru EU vůči nabyvateli licence, který porušil jakékoli ustanovení licenční smlouvy týkající se:

• a) doby trvání licence;
• b) podoby, ve které lze průmyslový vzor užít;
• c) rozsahu výrobků, pro které je licence udělena;
• d) kvality výrobků vyráběných nabyvatelem licence na základě licence.

Pokud není v licenční smlouvě stanoveno jinak, může nabyvatel licence zahájit řízení ve věci porušení průmyslového vzoru EU pouze se souhlasem jeho vlastníka. Nabyvatel výlučné licence však může zahájit toto řízení, pokud vlastník průmyslového vzoru EU po formální výzvě řízení ve věci porušení práv v přiměřené lhůtě nezahájí.

Nabyvatel licence je za účelem získání náhrady jím utrpěné škody oprávněn vstoupit do řízení ve věci porušení práv zahájeného vlastníkem průmyslového vzoru EU.

27) Vkládá se nový článek, který zní:

Ustanovení čl. 28 odst. 3, pravidla přijatá na základě článku 28a a ustanovení čl. 28 odst. 5 se použijí obdobně na zápis věcného práva nebo na převod věcného práva podle článku 29, nucený výkon práva podle článku 30, zahrnutí do úpadkového řízení podle článku 31, jakož i na zápis licence nebo na převod licence podle článku 32. Požadavek týkající se dokladů náležitě dokládajících převod stanovený v čl. 28 odst. 3 se však nepoužije, pokud žádost podává vlastník průmyslového vzoru EU.

Žádost o zápis práv podle odstavce 1 se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.

Žádost o zápis licence může obsahovat požadavek, aby licence byla zapsána jako:

• a) výlučná licence;
• b) podlicence, pokud podlicenci uděluje nabyvatel licence zapsané do rejstříku;
• c) licence omezená na konkrétní rozsah výrobků;
• d) licence omezená na část Unie;
• e) dočasná licence.

Je-li podána žádost o zápis licence jako licence uvedené v prvním pododstavci písm. c), d) nebo e), musí žádost o zápis licence obsahovat konkrétní rozsah výrobků, část Unie nebo období, pro které je licence udělena.

Nejsou-li splněny podmínky pro zápis licencí a jiných práv stanovené v tomto nařízení, oznámí úřad tento nedostatek žadateli. Není-li daný nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o zápis zamítne.“

28) Článek 33 se nahrazuje tímto:

Právní jednání učiněná podle článků 28, 29 a 32 ve věci průmyslového vzoru EU mají účinky vůči třetím stranám ve všech členských státech až po jejich zápisu do rejstříku. Před tímto zápisem však mají tato jednání účinky vůči třetím stranám, které nabyly práva k zapsanému průmyslovému vzoru EU po dni uvedeného jednání, ale věděly o něm v době, kdy svá práva nabyly.

Odstavec 1 se nepoužije na osobu, která získala zapsaný průmyslový vzor EU nebo právo k zapsanému průmyslovému vzoru EU převodem podniku jako celku nebo jakýmkoli jiným univerzálním právním nástupnictvím.

Účinky právních úkonů učiněných podle článku 30 vůči třetím stranám se řídí právem členského státu určeným podle článku 27.

Účinky konkurzního řízení nebo obdobných řízení vůči třetím stranám se řídí právem členského státu, ve kterém bylo dané řízení podle vnitrostátního práva nebo smluv použitelných v této oblasti zahájeno jako první.“

29) Vkládá se nový článek, který zní:

Zápis provedený podle čl. 32a odst. 1 se na žádost jedné z dotčených stran vymaže nebo změní.

Žádost o výmaz nebo změnu zápisu musí obsahovat číslo zápisu zapsaného průmyslového vzoru EU nebo, v případě hromadného zápisu, číslo každého průmyslového vzoru a podrobné údaje o právu, u nějž se o výmaz nebo změnu zápisu žádá.

K žádosti o výmaz nebo změnu zápisu se přiloží doklady prokazující, že zapsané právo již neexistuje nebo že nabyvatel licence nebo vlastník jiného práva s výmazem nebo změnou zápisu souhlasí.

Nejsou-li požadavky pro výmaz nebo změnu zápisu splněny, uvědomí úřad o zjištěných nedostatcích žadatele. Nejsou-li uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o výmaz nebo změnu zápisu zamítne.“

30) Článek 34 se nahrazuje tímto:

Na přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU se použijí články 27 až 33a. Je-li účinek jednoho z uvedených ustanovení podmíněn záznamem v rejstříku, provede se tento úkon při zápisu daného zapsaného průmyslového vzoru EU do rejstříku.“

31) Článek 35 se nahrazuje tímto:

Přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU se podává u úřadu.

Úřad přihlašovateli bez prodlení vydá potvrzení, které obsahuje alespoň spisové číslo, znázornění, popis nebo jinou identifikaci průmyslového vzoru, povahu a počet dokumentů a den jejich přijetí. V případě hromadné přihlášky udává potvrzení vydané úřadem první průmyslový vzor a počet přihlašovaných průmyslových vzorů.“

32) Článek 36 se mění takto:

• a) odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:

  Přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU musí obsahovat:

  • a) žádost o zápis;
  • b) údaje o totožnosti přihlašovatele;
  • c) dostatečně jasné znázornění průmyslového vzoru, které umožňuje určit předmět, o jehož ochranu se žádá.

  Přihláška musí dále obsahovat určení výrobků, v nichž má být průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž má být aplikován.

  Kromě toho může přihláška obsahovat:

  • a) popis vysvětlující znázornění;
  • b) žádost o odklad zveřejnění zápisu v souladu s článkem 50;
  • c) údaje o totožnosti zástupce, pokud jej přihlašovatel jmenoval;
  • d) zatřídění výrobků, v nichž má být průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž má být aplikován, podle třídy a podtřídy locarnského třídění, ve znění platném ke dni podání přihlášky;
  • e) uvedení původce nebo kolektivu původců průmyslového vzoru nebo prohlášení přihlašovatele, učiněné na jeho odpovědnost, že původce nebo kolektiv původců průmyslového vzoru se vzdávají práva být uvedeni.

  Přihláška podléhá povinnosti zaplatit přihlašovací poplatek. Je-li podána žádost o odklad podle odst. 3 písm. b), podléhá tato žádost povinnosti uhradit dodatečný poplatek za odklad zveřejnění.“

  ;

• b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 až 4 musí přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU splňovat formální požadavky stanovené v tomto nařízení a v prováděcích aktech přijatých podle tohoto nařízení. V rozsahu, v jakém se uvedené požadavky týkají znázornění průmyslového vzoru, jak je uvedeno v odst. 1 písm. c), a způsobů jeho znázornění, určí výkonný ředitel způsob číslování různých pohledů v případě znázornění statickými pohledy, formáty a velikost elektronického souboru, jakož i veškeré další příslušné technické specifikace. Pokud uvedené požadavky zahrnují požadavky na určení předmětu, pro který se nežádá o ochranu, prostřednictvím určitých typů vizuálních omezení rozsahu ochrany, nebo na předložení určitých konkrétních typů pohledů, může výkonný ředitel stanovit takové další typy vizuálních omezení rozsahu ochrany a konkrétní typy pohledů, které jsou povoleny.“

33) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti, které mají být obsaženy v přihlášce zapsaného průmyslového vzoru EU. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

34) Článek 37 se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Do jedné hromadné přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU lze spojit maximálně 50 průmyslových vzorů. Každý průmyslový vzor, který je součástí hromadné přihlášky, očísluje úřad v souladu se systémem určeným výkonným ředitelem.

  Kromě poplatků uvedených v čl. 36 odst. 4 podléhá hromadná přihláška zaplacení přihlašovacího poplatku za každý další průmyslový vzor zahrnutý do hromadné přihlášky a v případě, že přihláška obsahuje žádost o odklad zveřejnění, poplatku za odklad zveřejnění pro každý průmyslový vzor zahrnutý do hromadné přihlášky, pro který se požaduje odklad.“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Hromadná přihláška musí splňovat formální požadavky stanovené v prováděcích aktech přijatých podle článku 37a.“

  ;

• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Každý z průmyslových vzorů obsažených v hromadné přihlášce nebo v zápisu založeném na takové přihlášce může být posuzován nezávisle na ostatních. Takového průmyslového vzoru se lze nezávisle na ostatních dovolávat, může se stát předmětem licence, věcného práva, nuceného výkonu práva nebo být zahrnut do úpadkového řízení, lze se ho vzdát, může být obnoven nebo postoupen, být předmětem odkladu zveřejnění nebo prohlášen za neplatný.“

35) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti, které mají být obsaženy v hromadné přihlášce. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

36) Články 38 a 39 se nahrazují tímto:

Dnem podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU je den, kdy přihlašovatel předloží úřadu doklady obsahující informace uvedené v čl. 36 odst. 1, pokud jsou přihlašovací poplatky uvedené v čl. 36 odst. 4 a čl. 37. odst. 2 zaplaceny ve lhůtě jednoho měsíce od předložení uvedených dokladů.

Přihláška průmyslového vzoru EU, které byl přiznán den podání, je v členských státech rovnocenná přihlášce řádně podané na vnitrostátní úrovni, v příslušných případech s přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému pro přihlášku průmyslového vzoru EU.“

37) Články 40, 41 a 42 se nahrazují tímto:

Výrobky, v nichž má být průmyslový vzor EU ztělesněn nebo na nichž má být aplikován, se zařadí do tříd podle locarnského třídění ve znění platném k datu podání přihlášky.

Určení výrobků, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 2, jasně a přesně identifikuje povahu výrobků a umožňuje zařazení každého výrobku pouze do jedné třídy a podtřídy locarnského třídění, pokud možno za použití harmonizované databáze určení výrobků zpřístupněné úřadem. Určení výrobků musí odpovídat znázorněním průmyslového vzoru.

Výrobky se uvedou ve skupinách podle tříd locarnského třídění, přičemž se před každou skupinu uvede číslo třídy, do které uvedená skupina výrobků patří, a seřadí se podle tříd a podtříd podle daného třídění.

Pokud přihlašovatel určí výrobky, které nejsou obsaženy v databázi uvedené v odstavci 2 nebo které neodpovídají znázornění průmyslového vzoru, může úřad navrhnout určení výrobků z uvedené databáze. Pokud přihlašovatel neodpoví ve lhůtě stanovené úřadem, může úřad přistoupit k posouzení na základě navrženého určení výrobků.

Osoba, která řádně podala přihlášku týkající se práva k průmyslovému vzoru nebo přihlášku užitného vzoru v některém státě nebo pro některý stát, který je stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, nebo její právní nástupce mají právo přednosti pro účely podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU pro stejný průmyslový vzor nebo užitný vzor po dobu šesti měsíců od data podání první přihlášky.

Za podání zakládající právo přednosti se považuje každé podání, které podle vnitrostátního práva státu, v němž k němu došlo, nebo podle dvoustranných či mnohostranných dohod postačuje ke stanovení data, kdy byla přihláška podána, bez ohledu na výsledek přihlášky.

Za první přihlášku se pro účely určení práva přednosti považuje i pozdější přihláška průmyslového vzoru, který byl předmětem dřívější první přihlášky, jež byla podána v témže státě nebo pro tentýž stát, pokud byla tato dřívější přihláška k datu podání pozdější přihlášky vzata zpět, přihlašovatel se jí vzdal nebo byla zamítnuta, aniž byla zpřístupněna veřejnosti k nahlédnutí a aniž některá práva z této přihlášky přetrvala a jež nebyla dosud využita k uplatnění práva přednosti. Uvedená dřívější přihláška pak již nesmí být k uplatnění práva přednosti využita.

Pokud byla první přihláška podána ve státě, který není stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se odstavce 1 až 3 pouze v případě, že tento stát přiznává podle zveřejněných zjištění na základě prvního podání přihlášky u úřadu právo přednosti za srovnatelných podmínek a se srovnatelnými účinky, jaké jsou stanoveny v tomto nařízení. Je-li to nezbytné, požádá výkonný ředitel Komisi, aby zvážila potřebu prověřit, zda tento stát takové zacházení na základě vzájemnosti přiznává. Zjistí-li Komise, že zacházení na základě vzájemnosti přiznáváno je, zveřejní v tomto smyslu sdělení v Úředním věstníku Evropské unie.

Právo přednosti uvedené v odstavci 4 se uplatní ode dne, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno sdělení stanovící, že zacházení na základě vzájemnosti je přiznáváno, pokud sdělení nestanoví dřívější den, od kterého je použitelné. Jeho použitelnost končí dnem, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno sdělení Komise v tom smyslu, že zacházení na základě vzájemnosti již není přiznáváno, pokud sdělení nestanoví dřívější den, od kterého je použitelné.

Sdělení uvedená v odstavcích 4 a 5 se rovněž zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

Přihlašovatel zapsaného průmyslového vzoru EU, který chce uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky, podá prohlášení o právu přednosti buď spolu s přihláškou, nebo do dvou měsíců od data podání přihlášky. Toto prohlášení o právu přednosti musí uvádět den dřívější přihlášky a zemi dřívější přihlášky. Spisové číslo dřívější přihlášky a doklady na podporu uplatnění práva přednosti se podají do tří měsíců od data podání prohlášení o právu přednosti.

Výkonný ředitel může stanovit, že přihlašovatel může na podporu uplatnění práva přednosti předložit méně dokladů, než jak je požadováno podle prováděcích aktů přijatých podle článku 42a, s výhradou dodržení zásady rovného zacházení s žadateli a za předpokladu, že úřad má požadované informace k dispozici z jiných zdrojů.“

38) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví druh dokladů, které se mají předložit pro uplatnění práva přednosti z dřívější přihlášky v souladu s čl. 42 odst. 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

39) Článek 43 se nahrazuje tímto:

Právo přednosti má za následek, že pro účely článků 5, 6, 7 a 22, čl. 25 odst. 1 písm. d), e) a f) a čl. 50 odst. 1 se za den podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU považuje den vzniku práva přednosti.“

40) Článek 44 se nahrazuje tímto:

Zpřístupnil-li přihlašovatel zapsaného průmyslového vzoru EU výrobky, v nichž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž byl aplikován, na úřední nebo úředně uznávané mezinárodní výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách z roku 1928, ve znění poslední revize ze dne 30. listopadu 1972, může přihlašovatel za podmínky, že přihláška byla podána ve lhůtě šesti měsíců od data prvního zpřístupnění takových výrobků, uplatňovat od uvedeného dne právo přednosti.

Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti podle odstavce 1, podá prohlášení o právu přednosti buď spolu s přihláškou, nebo do dvou měsíců od data podání. Do tří měsíců od prohlášení o právu přednosti předloží přihlašovatel důkaz, že výrobky, v nichž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž byl aplikován, byly zpřístupněny ve smyslu odstavce 1.

Výstavní priorita přiznaná v členském státě nebo ve třetí zemi neprodlužuje dobu trvání práva přednosti uvedenou v článku 41.“

41) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví druhy důkazů a údaje o důkazech, které je třeba předložit pro uplatnění výstavní priority v souladu s čl. 44 odst. 2. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

42) Název hlavy V se nahrazuje tímto:

„HLAVA V ZÁPISNÉ ŘÍZENÍ, OBNOVA A ZMĚNA“.

43) Článek 45 se nahrazuje tímto:

Úřad podrobí přihlášku zapsaného průmyslového vzoru EU průzkumu, zda splňuje požadavky na přiznání dne podání přihlášky podle článku 38.

Úřad podrobí průzkumu, zda:

• a) přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU splňuje požadavky uvedené v čl. 36 odst. 2, 3 a 5 a, v případě hromadné přihlášky, v čl. 37 odst. 1 a 3;
• b) v příslušných případech byl ve stanovené lhůtě zaplacen dodatečný poplatek za odklad zveřejnění podle čl. 36 odst. 4;
• c) v příslušných případech byl ve stanovené lhůtě zaplacen za každý průmyslový vzor uvedený v hromadné přihlášce podle čl. 37 odst. 2 dodatečný poplatek za odklad zveřejnění.

Nesplňuje-li přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU požadavky uvedené v odstavcích 1 nebo 2, úřad vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení uvedené výzvy odstranil uvedené nedostatky či zaplatil nedoplatek.

Pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě úřadu uvedené v odstavci 3, aby splnil požadavky uvedené v odstavci 1, nepovažuje se přihláška za přihlášku zapsaného průmyslového vzoru EU. Pokud přihlašovatel výzvě s ohledem na uvedené požadavky vyhoví, přizná úřad jako den podání přihlášky den, kdy byly odstraněny dané nedostatky nebo kdy byl zaplacen nedoplatek.

Pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě úřadu uvedené v odstavci 3, aby splnil požadavky uvedené v odst. 2 písm. a) a b), úřad přihlášku zamítne.

Pokud přihlašovatel nevyhoví žádosti úřadu uvedené v odstavci 3, aby splnil požadavky uvedené v odst. 2 písm. c), přihláška se zamítne ve vztahu k dalším průmyslovým vzorům, pokud není zřejmé, na které průmyslové vzory se má zaplacená částka vztahovat. Neexistují-li jiná kritéria k určení toho, které průmyslové vzory mají být pokryty, zabývá se úřad průmyslovými vzory na základě postupného číselného pořadí, ve kterém jsou uvedeny v hromadné přihlášce. Přihláška se zamítne pro ty průmyslové vzory, za něž nebyl dodatečný poplatek za odklad zveřejnění zaplacen vůbec nebo nebyl zaplacen v plné výši.

Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva přednosti má za následek ztrátu práva přednosti pro danou přihlášku.“

44) Článek 46 se zrušuje.

45) Článek 47 se nahrazuje tímto:

Pokud úřad při průzkumu podle článku 45 tohoto nařízení zjistí, že průmyslový vzor, o jehož ochranu se žádá, neodpovídá definici uvedené v čl. 3 bodě 1 tohoto nařízení, že je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy nebo že nebyl udělen souhlas příslušných orgánů se zápisem a daný průmyslový vzor představuje neoprávněné užití kteréhokoliv z prvků uvedených v článku 6ter Pařížské úmluvy nebo znaků, emblémů a erbů jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 6ter uvedené úmluvy a které představují zvláštní veřejný zájem daného členského státu, uvědomí přihlašovatele o tom, že daný průmyslový vzor není způsobilý k zápisu, a uvede důvody zápisné nezpůsobilosti.

V oznámení uvedeném v odstavci 1 stanoví úřad lhůtu, ve které může přihlašovatel předložit připomínky, vzít zpět přihlášku nebo předmětné pohledy nebo předložit upravené znázornění daného průmyslového vzoru, které se od znázornění v podobě, v jaké bylo původně podáno, liší pouze v nepodstatných detailech.

Neodstraní-li přihlašovatel důvody zápisné nezpůsobilosti, úřad přihlášku zamítne. Pokud se uvedené důvody týkají pouze některých průmyslových vzorů obsažených v hromadné přihlášce, úřad zamítne přihlášku pouze v rozsahu, v jakém se vztahuje na tyto průmyslové vzory.“

46) Vkládá se nový článek, který zní:

Přihlašovatel může vzít přihlášku průmyslového vzoru EU kdykoli zpět, nebo v případě hromadné přihlášky ji vzít zpět ve vztahu k některým průmyslovým vzorům v této přihlášce obsaženým.

Přihlašovatel může znázornění průmyslového vzoru EU, pro který je přihláška podána, v nepodstatných detailech kdykoli změnit.“

47) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobností postupu pro změnu přihlášky podle čl. 47a odst. 2.“

48) Článek 48 se nahrazuje tímto:

Pokud jsou splněny požadavky na přihlášku zapsaného průmyslového vzoru EU a pokud přihláška nebyla zamítnuta podle článku 47, zapíše úřad průmyslový vzor uvedený v přihlášce a údaje uvedené v čl. 72 odst. 2 do rejstříku.

Obsahuje-li přihláška žádost o odklad zveřejnění podle článku 50, do rejstříku se zapíše i informace o uvedené žádosti a den, kdy uplyne doba odkladu.

V zápise se uvede den podání přihlášky podle článku 38.

Poplatky hrazené podle čl. 36 odst. 4 a čl. 37 odst. 2 se nevracejí ani v případě, kdy průmyslový vzor, pro který je přihláška podána, není zapsán.“

49) Článek 49 se nahrazuje tímto:

Při zápisu zveřejní úřad zapsaný průmyslový vzor EU ve Věstníku průmyslových vzorů EU uvedeném v čl. 73 odst. 1 písm. a).“

50) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti, které mají být obsaženy ve zveřejnění uvedeném v článku 49. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

51) Článek 50 se se nahrazuje tímto:

Přihlašovatel zapsaného průmyslového vzoru EU může při podání přihlášky požádat, aby zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU bylo odloženo až o 30 měsíců od data podání přihlášky, nebo pokud je uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti.

V případě žádosti podle odstavce 1 tohoto článku, a jsou-li splněny podmínky článku 48, se zapsaný průmyslový vzor EU zapíše, ale ani znázornění průmyslového vzoru, ani žádný spis vztahující se k přihlášce se nezpřístupní veřejnosti k nahlédnutí podle čl. 74 odst. 2.

Úřad zveřejní ve Věstníku průmyslových vzorů EU údaj o žádosti uvedené v odstavci 1. K tomuto údaji se připojí informace identifikující vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru, jméno případného zástupce, den podání přihlášky a zápisu průmyslového vzoru a spisové číslo přihlášky. Nezveřejní se ani znázornění průmyslového vzoru, ani údaje identifikující jeho vzhled.

Po uplynutí doby odkladu nebo na žádost vlastníka práva kdykoliv dříve zpřístupní úřad veřejnosti k nahlédnutí všechny záznamy v rejstříku a spis vztahující se k přihlášce a zveřejní zapsaný průmyslový vzor EU ve Věstníku průmyslových vzorů EU.

Vlastník práva může zabránit zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU podle odstavce 4 tohoto článku tím, že podá žádost o vzdání se průmyslového vzoru EU v souladu s článkem 51 nejpozději tři měsíce před uplynutím doby odkladu. Veškeré žádosti o provedení záznamu vzdání se do rejstříku, které nesplňují požadavky stanovené v článku 51 a v prováděcích aktech přijatých podle článku 51a nebo které jsou podány po uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v tomto odstavci, se zamítnou.

V případě zápisu na základě hromadné přihlášky podle článku 37 vlastník jasně uvede spolu se žádostí o dřívější zveřejnění uvedenou v odstavci 4 nebo se žádostí o vzdání se uvedenou v odstavci 5, které průmyslové vzory obsažené v přihlášce mají být zveřejněny dříve nebo kterých se vlastník vzdal a u kterých má odklad zveřejnění pokračovat.

Nesplní-li vlastník požadavek stanovený v odstavci 6, požádá úřad vlastníka, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí přesáhnout 30měsíční dobu odkladu, uvedený nedostatek odstranil.

Není-li nedostatek podle odstavce 7 ve stanovené lhůtě odstraněn, nepovažuje se žádost o dřívější zveřejnění za podanou nebo se žádost o vzdání se zamítne.

Zahájení soudního řízení na základě zapsaného průmyslového vzoru EU během doby odkladu zveřejnění podléhá podmínce, že informace obsažené v rejstříku a ve spisu vztahujícímu se k přihlášce byly sděleny osobě, vůči níž byla podána žaloba.“

52) Vkládají se nové články, které zní:

Po uplynutí doby odkladu uvedené v článku 50 nebo, v případě žádosti o dřívější zveřejnění, jakmile je to technicky možné, úřad:

• a) zveřejní zapsaný průmyslový vzor EU ve Věstníku průmyslových vzorů EU s údaji vyžadovanými podle pravidel přijatých podle článku 49a spolu s uvedením skutečnosti, že přihláška obsahovala žádost o odklad zveřejnění podle článku 50;
• b) zpřístupní veřejnosti k nahlédnutí veškeré spisy vztahující se k danému průmyslovému vzoru;
• c) zpřístupní veřejnosti k nahlédnutí veškeré záznamy v rejstříku včetně všech záznamů vyloučených z možnosti nahlédnutí podle čl. 74 odst. 5.

Po zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU vydá úřad vlastníku osvědčení o zápisu. Úřad na žádost poskytne ověřené nebo neověřené kopie osvědčení. Osvědčení a kopie se vydávají elektronicky.“

53) Vkládají se nové články, které znějí:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti a formát osvědčení o zápisu uvedeného v článku 50b. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.

Zápis průmyslového vzoru EU se obnoví na žádost vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo jakékoli osoby vlastníkem práva výslovně zmocněné k podání žádosti o obnovu, pokud byly zaplaceny poplatky za obnovu.

Úřad informuje vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru EU a jakoukoli osobu, která má k tomuto průmyslovému vzoru EU zapsané právo, o uplynutí doby platnosti zápisu, a to nejméně šest měsíců před uplynutím této doby. Neposkytnutí této informace nezakládá odpovědnost úřadu a nemá vliv na uplynutí doby platnosti zápisu.

Žádost o obnovu musí být podána během šesti měsíců před uplynutím doby platnosti zápisu. V uvedené lhůtě se rovněž uhradí poplatek za obnovu.

Pokud se tak nestane, může být žádost podána a poplatek zaplacen v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby platnosti zápisu, pokud je v této dodatečné lhůtě zaplacen dodatečný poplatek za pozdní platbu poplatku za obnovu nebo pozdní podání žádosti o obnovu.

Žádost o obnovu uvedená v odstavci 1 musí obsahovat:

• a) jméno osoby, která o obnovu žádá;
• b) číslo zápisu průmyslového vzoru EU, který má být obnoven;
• c) v případě zápisu na základě hromadné přihlášky údaj o průmyslových vzorech, u nichž se žádá o obnovu.

Pokud jsou zaplaceny poplatky za obnovu, považuje se daná platba za žádost o obnovu, pokud obsahuje všechny údaje nutné pro určení účelu platby.

V případě zápisu na základě hromadné přihlášky podle článku 37, pokud zaplacené poplatky nepostačují k pokrytí všech průmyslových vzorů, u nichž se žádá o obnovu, se zápis obnoví pro ty průmyslové vzory, u nichž je zřejmé, že se na ně má platba vztahovat. Neexistují-li jiná kritéria k určení toho, které průmyslové vzory mají být pokryty, zabývá se úřad průmyslovými vzory podle postupného číselného pořadí, ve kterém jsou uvedeny v hromadné přihlášce.

Obnova nabývá účinku dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti stávajícího zápisu. Obnova se zapíše do rejstříku.

Je-li žádost o obnovu podána ve lhůtách stanovených v odstavci 3, ale ostatní podmínky pro obnovení podle tohoto článku nejsou splněny, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích.

Pokud žádost o obnovu není předložena nebo je předložena po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 3 nebo pokud poplatky nejsou zaplaceny nebo jsou zaplaceny až po uplynutí příslušné lhůty nebo pokud nejsou v této lhůtě odstraněny nedostatky uvedené v odstavci 7, úřad rozhodne, že doba platnosti zápisu uplynula, a oznámí to odpovídajícím způsobem vlastníku průmyslového vzoru EU. Nabude-li uvedené rozhodnutí právní moci, vymaže úřad daný průmyslový vzor z rejstříku. Výmaz nabývá účinku dnem následujícím po datu uplynutí doby platnosti stávajícího zápisu. Pokud byly zaplaceny poplatky za obnovu, ale zápis nebyl obnoven, uvedené poplatky se vrátí.

Lze podat jedinou žádost o obnovu pro dva nebo více průmyslových vzorů za předpokladu, že vlastník nebo zástupce je stejný pro všechny průmyslové vzory, jichž se žádost týká. Požadovaný poplatek za obnovu se zaplatí za každý průmyslový vzor, pro který je obnova požadována.“

54) Vkládá se nový článek, který zní:

Ve znázornění zapsaného průmyslového vzoru EU nelze během doby platnosti zápisu ani při jeho obnově provádět změny, s výjimkou nepodstatných detailů.

Žádost vlastníka o změnu musí obsahovat znázornění zapsaného průmyslového vzoru EU ve změněné verzi.

Žádost o změnu se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek. Nebyl-li poplatek zaplacen nebo nebyl-li zaplacen v plné výši, úřad o tom odpovídajícím způsobem uvědomí vlastníka. Lze podat jednu žádost o změnu téhož prvku ve dvou nebo více zápisech, pokud je vlastník stejný pro všechny průmyslové vzory. Požadovaný poplatek za změnu se platí za každý zápis, který má být změněn. Nejsou-li splněny požadavky na změnu zápisu stanovené v tomto článku a v prováděcích aktech přijatých podle článku 50f, sdělí úřad tento nedostatek vlastníku. Není-li uvedený nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o změnu zamítne.

Zveřejnění zápisu změny musí obsahovat znázornění zapsaného průmyslového vzoru EU ve změněné podobě.“

55) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti, které musí být obsaženy v žádosti o změnu podle čl. 50e odst. 2. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

56) Vkládá se nový článek, který zní:

Vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU informuje úřad o změně svého jména nebo adresy, která není důsledkem převodu nebo změny vlastnictví zapsaného průmyslového vzoru EU.

Lze podat jednu žádost o změnu jména nebo adresy ve dvou nebo více zápisech stejného vlastníka.

Nejsou-li splněny požadavky na změnu jména nebo adresy stanovené v tomto článku a v prováděcích aktech přijatých podle článku 50h, sdělí úřad tento nedostatek vlastníku zapsaného průmyslového vzoru EU. Není-li uvedený nedostatek odstraněn ve lhůtě, kterou úřad stanoví, úřad danou žádost zamítne.

Odstavce 1, 2 a 3 se použijí rovněž na změnu jména nebo adresy zapsaného zástupce.

Úřad zapíše údaje uvedené v čl. 72 odst. 3 písm. a) a b) do rejstříku.

Odstavce 1 až 4 se použijí na přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU. Změna se zapíše do spisů vedených úřadem, které se týkají dané přihlášky průmyslového vzoru EU.“

57) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví náležitosti, které musí být obsaženy v žádosti o změnu jména nebo adresy podle čl. 50g odst. 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

58) Článek 51 se nahrazuje tímto:

Vzdání se zapsaného průmyslového vzoru EU oznámí úřadu písemně vlastník práva. Účinnosti nabývá až zápisem do rejstříku.

Pokud dojde k vzdání se průmyslového vzoru EU, jehož zveřejnění je odloženo, považuje se tento průmyslový vzor za průmyslový vzor, který neměl účinky stanovené tímto nařízením od samého počátku.

Vzdání se zapíše pouze se souhlasem vlastníka práva zapsaného v rejstříku. Byla-li zapsána licence, zapíše se vzdání se do rejstříku pouze tehdy, prokáže-li vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se daného vzoru. Záznam o vzdání se se provede po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy vlastník doloží úřadu, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se průmyslového vzoru, nebo před uplynutím uvedené lhůty, jakmile vlastník prokáže, že nabyvatel licence poskytl svůj souhlas.

Pokud bylo u příslušného soudu nebo orgánu zahájeno řízení podle článku 15 týkající se práva k zapsanému průmyslovému vzoru EU, zapíše úřad vzdání se do rejstříku pouze se souhlasem navrhovatele.

Nejsou-li splněny požadavky na vzdání se stanovené v tomto článku a v prováděcích aktech přijatých podle článku 51a, sdělí úřad uvedené nedostatky vlastníku, který učinil prohlášení o vzdání se. Nejsou-li uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad vzdání se do rejstříku nezapíše.“

59) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

• a) náležitosti prohlášení o vzdání se podle čl. 51 odst. 1;
• b) druh dokladů požadovaných k prokázání souhlasu třetí strany podle čl. 51 odst. 3 a souhlasu navrhovatele podle čl. 51 odst. 4.

Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

60) Článek 52 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  S výhradou čl. 25 odst. 2 až 5 jakákoli fyzická nebo právnická osoba a rovněž orgán veřejné moci k tomu zmocněný mohou předložit úřadu návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU.“

  ;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Návrh na prohlášení neplatnosti není přípustný, pokud bylo buď úřadem, nebo soudem pro průmyslové vzory EU podle článku 80 rozhodnuto o návrhu učiněném v téže věci, z téhož důvodu a mezi týmiž účastníky a rozhodnutí úřadu nebo soudu pro průmyslové vzory EU o tomto návrhu již nabylo právní moci.“

61) Článek 53 se nahrazuje tímto:

Pokud úřad zjistí, že návrh na prohlášení neplatnosti je přípustný, posoudí, zda důvody neplatnosti uvedené v článku 25 brání zachování zapsaného průmyslového vzoru EU.

Při posuzování návrhu na prohlášení neplatnosti vyzve úřad strany tak často, jak je to nezbytné, aby předložily ve lhůtě, kterou stanoví úřad, svá vyjádření ke sdělením ostatních stran nebo ke sdělením samotného úřadu.

Pokud o to vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU požádá, předloží žadatel o prohlášení neplatnosti, který se dovolává starší ochranné známky EU nebo národní ochranné známky jako rozlišovacího označení ve smyslu čl. 25 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení, důkaz o řádném užívání takové známky v souladu s čl. 64 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1001 a s pravidly přijatými podle článku 53a tohoto nařízení.

Záznam o rozhodnutí úřadu o návrhu na prohlášení neplatnosti se zapíše do rejstříku, jakmile toto rozhodnutí nabude právní moci.

Úřad může strany vyzvat k smírnému urovnání sporu.“

62) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobností řízení o prohlášení neplatnosti průmyslového vzoru EU podle článků 52 a 53, včetně možnosti přezkoumat návrh na prohlášení neplatnosti přednostně, pokud vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU nenapadne důvody neplatnosti nebo požadovanou nápravu.“

63) Článek 55 se nahrazuje tímto:

Proti rozhodnutím úřadu uvedeným v čl. 102 písm. a), b) a c) lze podat odvolání.

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na odvolání, která projednávají odvolací senáty podle tohoto nařízení, články 66 až 72 nařízení (EU) 2017/1001.“

64) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:

• a) formálního obsahu odvolání uvedeného v článku 68 nařízení (EU) 2017/1001 a postupu pro podání a přezkum odvolání;
• b) formálního obsahu a formy rozhodnutí odvolacího senátu podle článku 71 nařízení (EU) 2017/1001;
• c) úpravy vracení poplatku za odvolání uvedeného v článku 68 nařízení (EU) 2017/1001.“

65) Články 56 až 61 se zrušují.

66) Článek 62 se nahrazuje tímto:

Rozhodnutí úřadu musí být odůvodněna. Musí být založena pouze na důvodech nebo důkazech, ke kterým měli dotčení účastníci možnost se vyjádřit. Probíhá-li před úřadem ústní řízení, může být rozhodnutí vydáno ústně. Následně se rozhodnutí účastníkům oznámí písemně.

Každé rozhodnutí, sdělení nebo oznámení úřadu musí obsahovat údaj o oddělení nebo útvaru úřadu, jakož i jméno nebo jména odpovědného pracovníka či pracovníků. Musí být takovým pracovníkem nebo takovými pracovníky podepsáno nebo být namísto podpisu opatřeno předtištěným nebo otištěným razítkem úřadu. Výkonný ředitel může určit, zda je možné použít jiné prostředky pro označení příslušného oddělení nebo útvaru úřadu a uvedení jména odpovědného pracovníka nebo odpovědných pracovníků nebo jiné prostředky pro identifikaci než razítko v případě, že rozhodnutí, sdělení nebo oznámení jsou předávána technickými komunikačními prostředky.

Rozhodnutí úřadu, proti kterým lze podat odvolání, musí obsahovat písemné poučení o tom, že jakékoli odvolání se podává písemně u úřadu do dvou měsíců od data oznámení příslušného rozhodnutí. Sdělení musí rovněž obsahovat upozornění pro účastníky na ustanovení článků 66, 67, 68, 71 a 72 nařízení (EU) 2017/1001, která se vztahují rovněž na odvolání podle tohoto nařízení v souladu s čl. 55 odst. 2 tohoto nařízení. Účastníci se nemohou odvolávat na nedostatečné informace ze strany úřadu o možnosti podat odvolání.“

67) V článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

V průběhu řízení před úřadem posuzuje úřad skutečnosti z moci úřední. V řízení o prohlášení neplatnosti se však úřad při posuzování omezí na důvody, skutečnosti, důkazy a návrhy přednesené účastníky a na požadovanou nápravu.“

68) Článek 64 se nahrazuje tímto:

Pokud se úřad domnívá, že by bylo účelné ústní řízení, proběhne toto řízení buď z podnětu úřadu, nebo na žádost kteréhokoliv účastníka řízení.

Ústní řízení před průzkumovými referenty a oddělením pověřeným vedením rejstříku je neveřejné.

Ústní řízení, včetně vydání rozhodnutí, před zrušovacími odděleními a před odvolacími senáty je veřejné, pokud oddělení, před nímž řízení probíhá, nerozhodne jinak v případě, že by s přístupem veřejnosti byly spojeny vážné a neopodstatněné nevýhody, zejména pro některého z účastníků řízení.“

69) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel pro ústní řízení uvedená v článku 64, včetně podrobných pravidel pro používání jazyků podle článku 98.“

70) Článek 65 se mění takto:

• a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Pokládá-li úřad za nezbytné, aby účastník, svědek nebo znalec vypovídal ústně, předvolá příslušnou osobu, aby se k němu dostavila. Předvolání se provede alespoň jeden měsíc předem, ledaže by účastník, svědek nebo znalec souhlasili s kratší lhůtou.“

  ;

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Výkonný ředitel určí výši výdajů včetně záloh, které se mají zaplatit, pokud jde o náklady na dokazování uvedené v tomto článku.“

71) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel pro dokazování podle článku 65.“

72) Článek 66 se nahrazuje tímto:

Úřad z úřední povinnosti oznámí dotčeným osobám veškerá rozhodnutí a předvolání, jakož i oznámení a jiná sdělení, která zakládají běh lhůt nebo jejichž oznámení dotčeným osobám je stanoveno jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení nebo jejichž oznámení bylo nařízeno výkonným ředitelem úřadu.

Oznámení se uskuteční elektronickými prostředky. Podrobnosti ohledně elektronických prostředků stanoví výkonný ředitel.

Pokud se ukáže, že oznámení úřadem není možné, uskuteční se formou veřejného oznámení. Výkonný ředitel stanoví způsob veřejného oznámení a určí začátek měsíční lhůty, po jejímž uplynutí se dokument považuje za oznámený.“

73) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel pro oznámení podle článku 66.“

74) Vkládají se nové články, které znějí:

Zjistí-li úřad, že z tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení vyplývá ztráta jakýchkoliv práv, aniž bylo vydáno jakékoli rozhodnutí, sdělí tuto skutečnost dotčeným osobám v souladu s článkem 66. Dotčené osoby mohou do dvou měsíců od oznámení tohoto sdělení požádat o vydání rozhodnutí v této záležitosti, pokud mají za to, že zjištění úřadu je nesprávné. Úřad přijme takové rozhodnutí pouze v případě, že nesouhlasí s osobami, které jej požadují. Pokud tomu tak není, změní úřad své zjištění a informuje o tom osoby požadující rozhodnutí.

Sdělení určená úřadu se uskuteční elektronickými prostředky. Výkonný ředitel určí elektronické prostředky, které mají být použity, a způsob a technické podmínky, za nichž se tyto elektronické prostředky mají použít.“

75) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro sdělení určená úřadu podle článku 66c a formulářů pro tato sdělení, které má úřad zpřístupnit.“

76) Vkládá se nový článek, který zní:

Lhůty se počítají v celých letech, měsících, týdnech nebo dnech. Výpočet začíná dnem následujícím po datu příslušné události. Délka lhůt nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než šest měsíců, není-li v tomto nařízení nebo v aktech přijatých podle tohoto nařízení stanoveno jinak.

Před začátkem každého kalendářního roku určí výkonný ředitel dny, kdy úřad nepřijímá dokumenty.

Dojde-li k faktickému přerušení připojení úřadu k přípustným elektronickým komunikačním prostředkům, určí výkonný ředitel délku trvání takového přerušení.

Dojde-li k přerušení nebo narušení řádné komunikace mezi účastníky řízení a úřadem následkem mimořádné události, například přírodní katastrofy nebo stávky, může výkonný ředitel rozhodnout, že v případě účastníků řízení s bydlištěm nebo sídlem v zeměpisné oblasti dotčené touto mimořádnou událostí nebo účastníků, kteří jmenovali svého zástupce s místem podnikání v uvedené oblasti, se všechny lhůty, které by jinak uplynuly v první den výskytu této události nebo po tomto dni, prodlužují až do určitého data. Při určování uvedeného data výkonný ředitel přihlédne k předpokládanému dni skončení mimořádné události. Postihne-li tato událost sídlo úřadu, určí výkonný ředitel, že dané prodloužení lhůt platí pro všechny účastníky řízení.“

77) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobností týkajících se výpočtu a délky lhůt podle článku 66e.“

78) Vkládají se nové články, které znějí:

Z moci úřední nebo na žádost jedné ze stran opraví úřad veškeré jazykové chyby nebo překlepy a zjevná přehlédnutí ve svých rozhodnutích nebo chyby, k nimž došlo při zápisu průmyslového vzoru EU nebo při zveřejnění zápisu.

Požádá-li o opravu chyb v zápisu průmyslového vzoru EU nebo ve zveřejnění zápisu vlastník, použije se obdobně článek 50g.

Opravy chyb v zápisu průmyslového vzoru EU a ve zveřejnění zápisu úřad zveřejní.

Pokud úřad provedl záznam v rejstříku nebo přijal rozhodnutí obsahující zjevnou chybu, která je mu přičitatelná, zajistí, aby byl záznam vymazán nebo rozhodnutí zrušeno. Pokud v řízení vystupuje pouze jediný účastník a daný záznam nebo úkon se dotýká jeho práv, provede se výmaz nebo zrušení, i pokud nebyla daná chyba tomuto účastníkovi zjevná.

Výmaz nebo zrušení podle odstavce 1 provede z moci úřední nebo na žádost některého z účastníků řízení oddělení, které provedlo daný záznam nebo přijalo dané rozhodnutí. Výmaz záznamu v rejstříku nebo zrušení rozhodnutí se provede do jednoho roku od data záznamu nebo data přijetí rozhodnutí, po konzultaci s účastníky řízení a vlastníky práv k danému průmyslovému vzoru EU, kteří jsou zapsáni v rejstříku. O jakémkoli takovém výmazu či zrušení uchovává úřad záznamy.

Tímto článkem není dotčeno právo účastníků řízení podat odvolání podle článků 55 a 55a ani možnost opravit chyby a zjevná přehlédnutí podle článku 66g. Bylo-li proti rozhodnutí úřadu obsahujícímu chybu podáno odvolání, stává se odvolací řízení zrušením rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 tohoto článku bezpředmětným. V takovém případě se poplatek za odvolání vrací odvolateli.“

79) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením postupu pro výmaz záznamu v rejstříku nebo zrušení rozhodnutí podle článku 66h.“

80) Článek 67 se mění takto:

• a) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Žadatel podává žádost písemně ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání. V této lhůtě musí být učiněn zmeškaný úkon. Žádost lze podat pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě, že není podána žádost o obnovu zápisu nebo není zaplacen poplatek za obnovu se šestiměsíční dodatečná lhůta běžící po uplynutí doby platnosti zápisu uvedená v čl. 50d odst. 3 od této roční lhůty neodečte.

  Žádost musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeny skutečnosti, o které se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení práv. Je-li navrácení do původního stavu přiznáno, poplatek se vrátí.“

  ;

• b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Nedodržení lhůt stanovených v odstavci 2 tohoto článku a v článku 67a nevede k navrácení práv podle odstavce 1 tohoto článku.“

81) Vkládají se nové články, které znějí:

Přihlašovateli nebo vlastníku zapsaného průmyslového vzoru EU nebo jinému účastníkovi řízení před úřadem, který nedodržel lhůtu ve vztahu k úřadu, může být na žádost umožněno pokračovat v řízení za předpokladu, že v době podání žádosti byl zmeškaný úkon proveden. Žádost o pokračování v řízení je přípustná pouze tehdy, pokud je podána do dvou měsíců po uplynutí nedodržené lhůty. Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za pokračování v řízení.

Pokračování v řízení není povoleno v případě nedodržení lhůt stanovených v:

• a) článku 38, čl. 41 odst. 1, čl. 44 odst. 1, čl. 45 odst. 3, čl. 50d odst. 3 a čl. 67 odst. 2;
• b) článku 68 a čl. 72 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 55 odst. 2 tohoto nařízení;
• c) odstavci 1 tohoto článku.

O žádosti o pokračování rozhodne oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu.

Vyhoví-li úřad žádosti o pokračování, hledí se na následky nedodržení lhůty, jako by nenastaly. Je-li mezi uplynutím uvedené lhůty a podáním žádosti o pokračování v řízení přijato rozhodnutí, oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu rozhodnutí přezkoumá a v případě, že je provedení zmeškaného úkonu samo o sobě dostačující, přijme nové rozhodnutí. Pokud na základě přezkumu dospěje úřad k závěru, že původní rozhodnutí není třeba měnit, písemně uvedené rozhodnutí potvrdí.

Zamítne-li úřad žádost o pokračování, poplatek se vrátí.

Řízení před úřadem se přeruší:

• a) v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti přihlašovatele nebo vlastníka zapsaného průmyslového vzoru EU nebo osoby oprávněné podle vnitrostátního práva jednat jménem přihlašovatele nebo vlastníka;
• b) v případě, že přihlašovatel nebo vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU nemůže z právních důvodů v důsledku řízení vedeného proti majetku přihlašovatele nebo vlastníka pokračovat v řízení před úřadem;
• c) v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti zástupce přihlašovatele nebo vlastníka zapsaného průmyslového vzoru EU nebo v případě, kdy uvedený zástupce nemůže z právních důvodů v důsledku řízení vedeného proti majetku zástupce pokračovat v řízení před úřadem.

Pokud se úmrtí nebo nezpůsobilost uvedené v prvním pododstavci písm. a) nedotýkají oprávnění zástupce jmenovaného podle článku 78, přeruší se řízení pouze na žádost tohoto zástupce.

Řízení před úřadem může být obnoveno, jakmile je zjištěna totožnost osoby oprávněné pokračovat v řízení nebo jakmile úřad vyčerpal veškeré rozumné pokusy o zjištění totožnosti této osoby.“

82) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel pro obnovení řízení před úřadem podle čl. 67b odst. 2.“

83) Článek 68 se nahrazuje tímto:

Neobsahuje-li toto nařízení nebo akty přijaté podle tohoto nařízení příslušná procesní ustanovení, přihlédne úřad k zásadám procesního práva obecně uznávaným v členských státech.“

84) V článku 69 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Právo úřadu vyžadovat zaplacení poplatků se zanikne za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu se poplatek stal splatným.

Nároky vůči úřadu na vrácení poplatků nebo přeplatků jsou zanikne za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu uvedené nároky vznikly.“

85) Článek 70 se nahrazuje tímto:

Účastník, který neuspěl v řízení o prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU nebo v odvolacím řízení, hradí poplatky zaplacené druhým účastníkem za návrh na prohlášení neplatnosti a za odvolání. Neúspěšný účastník uhradí i náklady vzniklé druhému účastníkovi, které byly nezbytné pro řízení, včetně nákladů na cestovné, pobyt a odměnu zástupci ve smyslu čl. 78 odst. 1, v mezích maximálních sazeb stanovených pro každou kategorii nákladů v prováděcím aktu přijatém podle článku 70a.

Pokud každý z účastníků uspěje ve věci jen v některých částech a v jiných částech nikoliv, nebo z důvodu spravedlnosti rozhodne zrušovací oddělení nebo odvolací senát o jiném rozdělení nákladů, než jak je stanoveno v odstavci 1.

Účastník, který ukončí řízení zpětvzetím přihlášky průmyslového vzoru EU, návrhu na prohlášení neplatnosti nebo odvolání, neobnovením zápisu průmyslového vzoru EU nebo vzdáním se zapsaného průmyslového vzoru EU, hradí poplatky a náklady vzniklé druhému účastníkovi, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2.

Není-li v dané věci vydáno rozhodnutí ve věci, rozhodne zrušovací oddělení nebo odvolací senát o nákladech podle vlastního uvážení.

Dohodnou-li se účastníci před zrušovacím oddělením nebo odvolacím senátem na jiném rozdělení nákladů, než jak je stanoveno v odstavcích 1 až 4, vezme dotčené oddělení nebo senát tuto dohodu na vědomí.

Zrušovací oddělení nebo odvolací senát z moci úřední stanoví výši nákladů, které je nezbytné podle odstavců 1 až 5 tohoto článku uhradit, pokud se náklady, které mají být zaplaceny, omezují na poplatky placené úřadu a náklady na zastupování. Ve všech ostatních případech stanoví na žádost výši nákladů, které je nezbytné uhradit, spisovna odvolacího senátu nebo zrušovacího oddělení. Žádost je přípustná pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pro které je žádost o stanovení nákladů podána, a musí být doplněna soupisem nákladů a podpůrnými důkazy. U nákladů na zastupování podle čl. 78 odst. 1 postačí prohlášení zástupce, že náklady vznikly. V případě ostatních nákladů postačí prokázání jejich věrohodnosti.

Je-li výše nákladů stanovena podle prvního pododstavce tohoto odstavce, jsou náklady na zastupování přiznány ve výši stanovené v prováděcím aktu přijatém podle článku 70a a bez ohledu na to, zda skutečně vznikly.

Rozhodnutí o stanovení nákladů přijatá v souladu s odstavcem 6 musí obsahovat příslušné odůvodnění a zrušovací oddělení nebo odvolací senát je mohou na základě žádosti podané do jednoho měsíce od data oznámení rozhodnutí přezkoumat. Uvedená žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za přezkoumání výše nákladů. Zrušovací oddělení nebo případně odvolací senát rozhodne o žádosti o přezkum rozhodnutí o stanovení nákladů bez ústního řízení.“

86) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví maximální sazby nákladů nezbytných pro řízení a skutečně vynaložených účastníkem, který v řízení uspěl, podle čl. 70 odst. 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.

Komise při stanovení těchto maximálních sazeb u nákladů na cestovné a pobyt zohlední vzdálenost mezi místem bydliště nebo podnikání účastníka řízení, zástupce, svědka či znalce a místem, kde se koná ústní řízení, fázi řízení, ve které náklady vznikly, a pokud jde o náklady na zastupování ve smyslu čl. 78 odst. 1, i potřebu zajistit, aby povinnost nést náklady nemohla být zneužita z taktických důvodů druhým účastníkem. Náklady na pobyt se vypočítají v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie stanovenými nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1968/259(1)/oj.“). Účastník, který v řízení neuspěl, uhradí náklady pouze jednoho účastníka řízení a v příslušných případech jednoho zástupce.

87) V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Výkon rozhodnutí se řídí pravidly občanského procesního práva platného v členském státě, na jehož území k výkonu dochází. Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za ověřování pravosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 a sdělí jeho kontaktní údaje úřadu, Soudnímu dvoru a Komisi. Uvedený orgán připojí k rozhodnutí doložku vykonatelnosti, přičemž jediným formálním požadavkem je ověření pravosti rozhodnutí.“

88) Článek 72 se nahrazuje tímto:

Úřad vede rejstřík zapsaných průmyslových vzorů EU a pravidelně jej aktualizuje.

Rejstřík obsahuje níže uvedené záznamy týkající se zápisů průmyslových vzorů EU:

• a) den podání a zápisu přihlášky podle čl. 48 odst. 3;
• b) spisové číslo přihlášky a spisové číslo každého jednotlivého průmyslového vzoru zahrnutého do hromadné přihlášky;
• c) den zveřejnění zápisu;
• d) jméno a město a země přihlašovatele;
• e) jméno a místo podnikání jiného zástupce, než je zástupce uvedený v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci;
• f) znázornění průmyslového vzoru;
• g) názvy výrobků, před nimiž jsou uvedena čísla tříd a podtříd locarnského třídění;
• h) podrobné údaje o uplatnění práva přednosti podle článku 42;
• i) podrobné údaje o uplatnění práva výstavní priority podle článku 44;
• j) uvedení původce nebo kolektivu původců průmyslového vzoru podle článku 18 nebo prohlášení, že původce nebo kolektiv původců průmyslového vzoru se vzdávají práva být uvedeni;
• k) jazyk, ve kterém byla přihláška podána, a druhý jazyk, který přihlašovatel v přihlášce uvedl podle čl. 98 odst. 3;
• l) den zápisu průmyslového vzoru do rejstříku a číslo zápisu podle čl. 48 odst. 1;
• m) údaj o každé žádosti o odklad zveřejnění podle čl. 50 odst. 3 s uvedením data uplynutí doby odkladu;
• n) údaj o tom, že byl předložen popis podle čl. 36 odst. 3 písm. a).

Rejstřík obsahuje také tyto záznamy, u kterých se vždy uvede den jejich zápisu:

• a) změny jména nebo města a země vlastníka podle článku 50g;
• b) změny jména nebo místa podnikání jiného zástupce, než je zástupce uvedený v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci;
• c) je-li jmenován nový zástupce, jméno a místo podnikání tohoto zástupce;
• d) změny jména původce nebo kolektivu původců průmyslového vzoru podle článku 18;
• e) opravy chyb a zjevných přehlédnutí podle článku 66g;
• f) změny průmyslového vzoru podle článku 50e;
• g) údaj o tom, že u příslušného soudu či orgánu bylo zahájeno řízení o přiznání práva podle čl. 15 odst. 5 písm. a);
• h) den a podrobnosti konečného rozhodnutí příslušného soudu nebo orgánu nebo jiného ukončení řízení podle čl. 15 odst. 5 písm. b);
• i) změna vlastnictví podle čl. 15 odst. 5 písm. c);
• j) převod podle článku 28;
• k) zřízení nebo převod věcného práva podle článku 29 a povaha tohoto věcného práva;
• l) nucený výkon práva podle článku 30 a úpadkové řízení podle článku 31;
• m) udělení nebo převod licence podle čl. 16 odst. 2 nebo článku 32 a v příslušných případech druh licence podle čl. 32a odst. 3;
• n) obnovu zápisu podle článku 50d a den, od nějž tato obnova nabývá účinku;
• o) zjištění, že uplynula doba platnosti zápisu podle čl. 50d odst. 8;
• p) prohlášení vlastníka o vzdání se podle čl. 51 odst. 1;
• q) den předložení a náležitosti návrhu na prohlášení neplatnosti podle článku 52, protinávrhu na prohlášení neplatnosti podle čl. 84 odst. 5 nebo odvolání podaného podle článku 55;
• r) den a podrobnosti konečného rozhodnutí o návrhu na prohlášení neplatnosti podle článku 53, konečného rozhodnutí o protinávrhu na prohlášení neplatnosti podle čl. 86 odst. 3, konečného rozhodnutí o odvolání podle článku 55 nebo jakéhokoli jiného ukončení řízení podle uvedených článků;
• s) výmaz záznamu o zástupci zapsaného podle odst. 2 písm. e);
• t) změna nebo výmaz údajů uvedených v odst. 3 písm. l), m) a n) z rejstříku;
• u) zrušení rozhodnutí nebo výmaz záznamu z rejstříku podle článku 66h, pokud se zrušení nebo výmaz týká rozhodnutí nebo záznamu, které byly zveřejněny.

Výkonný ředitel může stanovit, že se do rejstříku zapisují i jiné údaje než údaje uvedené v odstavcích 2 a 3.

Rejstřík může být veden v elektronické podobě. Úřad shromažďuje, organizuje, zveřejňuje a uchovává údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, pro účely uvedené v odstavci 8. Úřad zajistí, aby byl rejstřík snadno přístupný veřejnosti k nahlédnutí.

Všechny změny v rejstříku se oznámí vlastníku zapsaného průmyslového vzoru EU.

Není-li přístup do rejstříku omezen podle čl. 74 odst. 5, úřad na žádost poskytne elektronickými prostředky ověřené nebo neověřené výpisy z rejstříku.

Zpracování údajů týkajících se záznamů podle odstavců 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, se provádí pro účely:

• a) vyřizování přihlášek nebo zápisů popsaných v tomto nařízení a aktech přijatých podle tohoto nařízení;
• b) vedení veřejného rejstříku za účelem kontroly ze strany veřejných orgánů a hospodářských subjektů a pro jejich informování s cílem umožnit jim výkon práv vyplývajících pro ně z tohoto nařízení a získávání informací o existenci starších práv náležejících třetím stranám;
• c) sestavování zpráv a statistik umožňujících úřadu optimalizovat své činnosti a zlepšovat fungování systému zápisu průmyslových vzorů EU.

Veškeré údaje, včetně osobních údajů, týkající se záznamů stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se považují za údaje ve veřejném zájmu a jsou přístupné jakékoli třetí straně s výjimkou případů, kdy čl. 50 odst. 2 stanoví jinak. Záznamy v rejstříku se uchovávají na dobu neurčitou.“

89) Vkládají se nové články, které znějí:

Kromě povinnosti vést rejstřík podle článku 72 úřad shromažďuje a uchovává v elektronické databázi veškeré údaje poskytnuté vlastníky nebo jinými účastníky řízení podle tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení.

Elektronická databáze může obsahovat osobní údaje nad rámec údajů uvedených v rejstříku podle článku 72 v rozsahu, v jakém jsou takové údaje požadovány tímto nařízením nebo akty přijatými podle tohoto nařízení. Shromažďování, uchovávání a zpracovávání osobních údajů se provádí za účelem:

• a) vyřizování přihlášek nebo zápisů popsaných v tomto nařízení a aktech přijatých podle tohoto nařízení;
• b) přístupu k informacím nutným pro snadnější a efektivnější vedení příslušných řízení;
• c) komunikace s přihlašovateli, navrhovateli nebo žadateli a dalšími účastníky řízení a
• d) sestavování zpráv a statistik umožňujících úřadu optimalizovat své činnosti a zlepšovat fungování systému.

Výkonný ředitel stanoví podmínky přístupu k databázi a způsob, jakým může být její obsah, kromě osobních údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, avšak včetně údajů uvedených v článku 72, zpřístupněn.

Přístup k osobním údajům uvedeným v odstavci 2 je omezený a tyto údaje se nezpřístupní veřejnosti, ledaže dotčená strana poskytla svůj výslovný souhlas.

Veškeré údaje se uchovávají po dobu neurčitou. Dotčená strana však může požádat o výmaz jakýchkoli osobních údajů z databáze po 18 měsících od uplynutí doby platnosti zapsaného průmyslového vzoru EU nebo ukončení příslušného řízení inter partes. Dotčená strana má právo na to, aby byla kdykoli provedena oprava nepřesného nebo chybného údaje.

Rozhodnutí úřadu týkající se zapsaných průmyslových vzorů EU se zpřístupní online za účelem informování široké veřejnosti a konzultace s ní. Jakýkoli účastník řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí, může požádat o výmaz jakýchkoli osobních údajů obsažených v rozhodnutí.

Úřad může poskytovat online přístup k rozhodnutím soudů členských států a Unie souvisejícím s jeho úkoly s cílem zvýšit veřejné povědomí o otázkách duševního vlastnictví a podpořit sbližování praxe. Úřad dodrží podmínky původního zveřejnění, pokud jde o osobní údaje.“

90) Článek 73 se nahrazuje tímto:

Úřad pravidelně vydává:

• a) Věstník průmyslových vzorů Evropské unie, který obsahuje zveřejnění záznamů v rejstříku, jakož i další údaje týkající se zápisů průmyslových vzorů EU, jejichž zveřejnění je požadováno podle tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení;
• b) Úřední věstník úřadu, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydané výkonným ředitelem, jakož i další informace týkající se tohoto nařízení nebo jeho provádění.

Publikace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být vydávány v elektronické podobě.

Věstník průmyslových vzorů Evropské unie se vydává způsobem a s periodicitou, jež určí výkonný ředitel.

Úřední věstník úřadu se vydává v jazycích úřadu. Výkonný ředitel však může stanovit, že určité informace v Úředním věstníku úřadu se mají zveřejnit v úředních jazycích Unie.“

91) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

• a) den považované za den zveřejnění ve Věstníku průmyslových vzorů Evropské unie;
• b) způsob zveřejňování záznamů týkajících se zápisu průmyslového vzoru, jež neobsahují žádné změny ve srovnání se zveřejněním přihlášky;
• c) způsoby, jakými mohou být vydání Úředního věstníku úřadu zpřístupněna veřejnosti.

Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

92) Článek 74 se mění takto:

• a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Je-li do spisů nahlíženo podle odstavce 2 nebo 3, jsou z nahlédnutí vyloučeny tyto části spisu:

  • a) dokumenty týkající se vyloučení nebo protestu podle článku 169 nařízení (EU) 2017/1001;
  • b) návrhy rozhodnutí a stanovisek a všechny ostatní interní dokumenty používané pro přípravu rozhodnutí a stanovisek;
  • c) části spisu, v jejichž případě projevila dotčená strana zvláštní zájem na uchování jejich důvěrnosti před podáním žádosti o nahlédnutí do spisu, pokud nahlédnutí do této části spisu není odůvodněno převažujícími oprávněnými zájmy strany, která o nahlédnutí žádá.“

  ;

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Vztahuje-li se na zápis odklad zveřejnění podle čl. 50 odst. 1, je přístup do rejstříku pro jiné osoby než vlastníky zapsaných průmyslových vzorů EU omezen na jméno vlastníka, jméno případného zástupce, den podání a zápisu přihlášky, spisové číslo přihlášky a údaj o odkladu zveřejnění. V těchto případech obsahují ověřené nebo neověřené výpisy z rejstříku pouze jméno vlastníka, jméno případného zástupce, den podání a zápisu, spisové číslo přihlášky a údaj o odkladu zveřejnění kromě případů, kdy žádost o výpisy podal vlastník nebo jeho zástupce.“

93) Vkládají se nové články, které znějí:

Nahlížení do spisů zapsaných průmyslových vzorů EU požadované podle čl. 74 odst. 3 se provede nahlížením do technických prostředků pro uchovávání spisů. Toto nahlížení se provádí on-line. Způsob nahlížení určí výkonný ředitel.

Pokud se žádost o nahlédnutí do spisů týká přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU nebo pokud se týká zapsaného průmyslového vzoru EU, jejichž zveřejnění bylo odloženo v souladu se článkem 50 nebo na něž se takové odložení vztahovalo a jichž se vlastník vzdal před datem uplynutí doby odkladu nebo v den uplynutí této doby, musí žádost obsahovat důkazy o tom, že:

• a) přihlašovatel nebo vlastník průmyslového vzoru EU souhlasí s nahlédnutím do spisu nebo
• b) osoba žádající o nahlédnutí prokázala, že má na nahlédnutí do spisu oprávněný zájem.

Na žádost se nahlížení do spisů provede vydáním elektronických kopií dokumentů ve spisu. Úřad rovněž na žádost elektronicky vydá ověřené nebo neověřené kopie přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU.

S výhradou omezení stanovených v článku 74 může úřad na žádost sdělit informace z jakéhokoli spisu o jakémkoli řízení týkajícím se přihlášky průmyslového vzoru EU nebo zapsaného průmyslového vzoru EU.

Úřad vede spisy o všech řízeních týkajících se přihlášek průmyslových vzorů EU a zapsaných průmyslových vzorů EU. Způsob vedení zmíněných spisů stanoví výkonný ředitel.

Pokud jsou spisy vedeny v elektronické podobě, elektronické spisy nebo jejich záložní kopie se uchovávají po dobu neurčitou. Originály dokumentů předložených účastníky řízení, které tvoří základ těchto elektronických spisů, se po určité době od jejich přijetí úřadem, kterou stanoví výkonný ředitel, zničí.

Jsou-li spisy nebo jejich části uchovávány v jakékoli jiné než elektronické podobě, uchovávají se dokumenty nebo důkazy tvořící součást těchto spisů po dobu nejméně pěti let od konce roku, v němž:

• a) je přihláška zamítnuta nebo vzata zpět;
• b) s konečnou platností uplyne doba platnosti zápisu průmyslového vzoru EU;
• c) vzdání se zapsaného průmyslového vzoru EU je zapsáno do rejstříku podle článku 51;
• d) zapsaný průmyslový vzor EU je s konečnou platností vymazán z rejstříku.“

94) Článek 75 se nahrazuje tímto:

Nestanoví-li toto nařízení nebo vnitrostátní právní předpisy jinak, úřad a soudy nebo orgány členských států si na základě žádosti vzájemně pomáhají poskytováním informací nebo zpřístupňováním spisů k nahlédnutí. Zpřístupní-li úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá toto nahlížení omezením stanoveným v článku 74.

Za toto poskytování informací nebo zpřístupňování spisů k nahlédnutí úřad nevybírá poplatky.“

95) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví podrobná pravidla pro výměnu informací mezi úřadem a orgány členských států a pro zpřístupňování spisů k nahlédnutí podle článku 75, přičemž zohlední omezení, kterým nahlížení do spisů týkajících se přihlášek nebo zápisů průmyslových vzorů EU podle článku 74 podléhá, pokud jsou tyto spisy zpřístupněny třetím stranám. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

96) Článek 76 se zrušuje.

97) Článek 77 se nahrazuje tímto:

S výhradou odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení před úřadem zastoupen.

Aniž je dotčeno ustanovení odst. 3 druhého pododstavce tohoto článku, musí být fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště, hlavní místo podnikání ani skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku v EHP, před úřadem zastoupeny podle čl. 78 odst. 1 ve všech řízeních stanovených tímto nařízením, s výjimkou podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště, hlavní místo podnikání nebo skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku v EHP, mohou být před úřadem zastupovány zaměstnancem.

Zaměstnanec právnické osoby, na kterou se použije tento odstavec, může rovněž zastupovat jiné právnické osoby, které jsou s touto první právnickou osobou hospodářsky spojeny, a to i v případě, že uvedené jiné právnické osoby nemají sídlo, hlavní místo podnikání ani skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku v EHP.

Zaměstnanci zastupující osoby ve smyslu tohoto odstavce předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.

Pokud více než jeden přihlašovatel nebo více než jedna třetí strana jednají společně, je jmenován společný zástupce.“

98) Článek 78 se mění takto:

• a) odstavce 1 až 6 se nahrazují tímto:

  Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních před úřadem podle tohoto nařízení může pouze některá z těchto osob:

  • a) advokát, který je oprávněn vykonávat činnost na území některého státu Dohody o EHP a má své místo podnikání v EHP, v rozsahu, v jakém je daný advokát oprávněn vykonávat činnost v uvedeném státě jako zástupce ve věcech průmyslového vlastnictví;
  • b) kvalifikovaní zástupci zapsaní na seznamu kvalifikovaných zástupců podle čl. 120 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001;
  • c) kvalifikovaní zástupci zapsaní na zvláštním seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů, který je uveden v odstavci 4.

  Zástupci uvedení v odst. 1 písm. c) jsou oprávněni zastupovat u úřadu třetí osoby pouze v řízení ve věcech průmyslových vzorů.

  Zástupci vystupující před úřadem předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost jiného účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.

  Úřad sestaví a vede zvláštní seznam kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů. Do uvedeného seznamu může být zařazena každá fyzická osoba, která splňuje všechny tyto podmínky:

  • a) je státním příslušníkem některého ze států Dohody o EHP;
  • b) má své místo podnikání nebo místo výkonu zaměstnání v EHP;
  • c) je oprávněna zastupovat fyzické nebo právnické osoby ve věcech průmyslových vzorů před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví státu Dohody o EHP.

  Pokud oprávnění uvedené v prvním pododstavci písm. c) není podmíněno získáním zvláštní odborné kvalifikace, musí osoba, která žádá o zápis do seznamu a která vykonává činnost v oblasti zastupování ve věcech průmyslových vzorů před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví, vykonávat tuto činnost pravidelně alespoň po dobu pěti let.

  Podmínka výkonu povolání se však nevztahuje na osoby, jejichž odborná kvalifikace pro zastupování fyzických nebo právnických osob ve věcech průmyslových vzorů před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví je úředně uznána podle předpisů dotčeného státu.

  Zápis na seznam kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů se provede na žádost, k níž se přiloží osvědčení vystavené Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví dotčeného členského státu, kterým se potvrzuje splnění podmínek stanovených v odstavci 4. Záznamy v seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

  Výkonný ředitel může udělit výjimku z jakéhokoli z těchto požadavků:

  • a) požadavek uvedený v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) v případě vysoce kvalifikovaných odborníků za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. b) a c);
  • b) požadavek stanovený v odst. 4 druhém pododstavci, pokud žadatel o zápis do seznamu prokáže, že získal požadovanou kvalifikaci jiným způsobem.“

  ;

• b) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

  Osoba může být ze seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů vyškrtnuta na svou žádost, nebo pokud již není způsobilá jednat jako kvalifikovaný zástupce. Změny seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.“

  ;

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Zástupci jednající před úřadem se zapíší do databáze uvedené v článku 72a a získají identifikační číslo. Úřad může od zástupce vyžadovat, aby prokázal skutečnou a činnou povahu své pobočky nebo zaměstnání na kterékoli z uvedených adres. Výkonný ředitel může stanovit formální požadavky na získání identifikačního čísla, zejména pro sdružení zástupců, a na záznamy zástupců v databázi.“

99) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:

• a) podmínek a postupu pro jmenování společného zástupce podle čl. 77 odst. 4;
• b) podmínek, za nichž musí zaměstnanci uvedení v čl. 77 odst. 3 a kvalifikovaní zástupci uvedení v čl. 78 odst. 1 předložit úřadu podepsanou plnou moc opravňující je k zastupování, a obsahu uvedené plné moci;
• c) okolností, za nichž může být osoba vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů podle čl. 78 odst. 7.“

100) Článek 79 se nahrazuje tímto:

Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se pro řízení ve věcech průmyslových vzorů EU a přihlášek zapsaných průmyslových vzorů EU i pro řízení ve věcech současně nebo následně po sobě podaných žalob týkajících se průmyslových vzorů EU a národních průmyslových vzorů pravidla Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

Pokud jde o řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 81 tohoto nařízení:

• a) články 4 a 6, čl. 7 body 1, 2, 3 a 5 a článek 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).“) se nepoužijí;
• b) články 25 a 26 nařízení (EU) č. 1215/2012 se použijí s výhradou omezení stanovených v čl. 82 odst. 4 tohoto nařízení;
• c) ustanovení kapitoly II nařízení (EU) č. 1215/2012, která se vztahují na osoby, které mají bydliště na území členského státu, se použijí i na osoby, které nemají bydliště na území členského státu, ale mají tam svou pobočku.

Odkazy na nařízení (EU) č. 1215/2012 uvedené v tomto nařízení zahrnují dle potřeby Dohodu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podepsanou dne 19. října 2005.

101) V článku 80 se zrušuje odstavec 5.

102) Článek 82 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  S výhradou ustanovení tohoto nařízení a veškerých ustanovení nařízení (EU) č. 1215/2012 použitelných podle článku 79 tohoto nařízení se řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 81 tohoto nařízení vedou před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný své bydliště, nebo, nemá-li žalovaný bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný pobočku.“

  ;

• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku platí, že:

  • a) dohodnou-li se účastníci na příslušnosti jiného soudu pro průmyslové vzory EU, použije se článek 25 nařízení (EU) č. 1215/2012;
  • b) dostaví-li se žalovaný před jiný soud pro průmyslové vzory EU, použije se článek 26 nařízení (EU) č. 1215/2012.“

103) V článku 84 se doplňují nové odstavce, které znějí:

Soud pro průmyslové vzory EU, u kterého byl podán protinávrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU, nepřistoupí k přezkoumání protinávrhu, dokud dotčený účastník řízení nebo soud nesdělí úřadu datum, kdy byl protinávrh podán. Úřad uvedenou informaci zaznamená do rejstříku v souladu s čl. 72 odst. 3 písm. q). Byl-li návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU podán úřadu před tím, než byl podán protinávrh, sdělí úřad tuto skutečnost soudu a soud řízení přeruší v souladu s čl. 91 odst. 1, dokud rozhodnutí o návrhu nenabude právní moci nebo dokud není návrh vzat zpět.

Soud pro průmyslové vzory EU, který projednává protinávrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU, může na návrh vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru a po vyslechnutí ostatních účastníků řízení přerušit a vyzvat žalovaného, aby návrh na prohlášení neplatnosti podal úřadu ve lhůtě, kterou stanoví soud. Není-li návrh v této lhůtě podán, řízení pokračuje a protinávrh se považuje za vzatý zpět. Použije se čl. 91 odst. 3.“

104) Článek 86 se nahrazuje tímto:

Pokud byl průmyslový vzor EU v řízení u soudu pro průmyslové vzory EU napaden protinávrhem na prohlášení neplatnosti:

• a) a pokud je shledáno, že některý z důvodů uvedených v článku 25 brání zachování průmyslového vzoru EU, prohlásí soud průmyslový vzor EU za neplatný;
• b) a pokud je shledáno, že žádný z důvodů uvedených v článku 25 nebrání zachování průmyslového vzoru EU, soud protinávrh zamítne.

Soud pro průmyslové vzory EU zamítne protinávrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU, pokud rozhodnutí úřadu týkající se téhož předmětu, téhož důvodu a mezi týmiž účastníky již nabylo právní moci.

Pokud soud pro průmyslové vzory EU rozhodl o protinávrhu na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU a toto soudní rozhodnutí nabylo právní moci, zašle soud nebo kterýkoliv účastník vnitrostátního řízení neprodleně kopii rozhodnutí úřadu. Úřad nebo kterákoliv jiná dotčená strana si mohou o tomto rozhodnutí vyžádat bližší informace. Úřad dané rozhodnutí zaznamená do rejstříku v souladu s čl. 72 odst. 3 písm. r).“

105) V článku 88 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Ve všech otázkách průmyslových vzorů, které nejsou upraveny tímto nařízením, se soud pro průmyslové vzory EU řídí příslušným vnitrostátním právem.“

106) Článek 89 se nahrazuje tímto:

Zjistí-li soud pro průmyslové vzory EU, že žalovaný porušil průmyslový vzor EU nebo že jeho porušení ze strany žalovaného hrozí, vydá, pokud tu nejsou zvláštní důvody pro to, aby tak nečinil, příkaz, kterým žalovanému zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení průmyslového vzoru EU. Uvedený soud přijme rovněž podle vnitrostátního práva příslušná opatření k zajištění dodržování tohoto zákazu.

Soud pro průmyslové vzory EU může rovněž použít opatření nebo příkazy vyplývající z rozhodného práva, které vzhledem k okolnostem případu považuje za vhodné.“

107) V článku 90 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Soud pro průmyslové vzory EU, jehož příslušnost je založena na čl. 82 odst. 1, 2, 3 nebo 4 tohoto nařízení, je příslušný ve věci vydání předběžných opatření, včetně ochranných opatření, která jsou s výhradou řízení nezbytných pro uznání a výkon rozhodnutí podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1215/2012 použitelná na území jakéhokoli členského státu. Žádný jiný soud takovou příslušnost nemá.“

108) Článek 93 se nahrazuje tímto:

V členském státě, jehož soudy jsou příslušné podle čl. 79 odst. 1, jsou soudy, které by byly v uvedeném členském státě místně a věcně příslušné k projednání žalob týkajících se národního průmyslového vzoru, příslušné k projednání žalob týkajících se průmyslových vzorů EU jiných než jsou žaloby uvedené v článku 81.

Pokud jde o žaloby týkající se průmyslového vzoru EU jiné než žaloby uvedené v článku 81, u nichž není podle čl. 79 odst. 1 a podle odstavce 1 tohoto článku žádný soud příslušný k jejich projednání, lze tyto žaloby projednat u soudů členského státu, v němž má úřad sídlo.“

109) V článku 96 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Průmyslový vzor chráněný jako průmyslový vzor EU je způsobilý rovněž pro ochranu podle autorského práva, a to od data, kdy byl daný průmyslový vzor vytvořen nebo v jakékoli formě zachycen, za předpokladu, že jsou splněny požadavky právních předpisů v oblasti autorského práva.“

110) Článek 97 se nahrazuje tímto:

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na úřad s ohledem na jeho úkoly podle tohoto nařízení články 142 až 146, články 148 až 158, článek 162 a články 165 až 177 nařízení (EU) 2017/1001.“

111) Článek 98 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Aniž je dotčen odstavec 4:

  • a) jakýkoli návrh nebo prohlášení týkající se přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU lze podat v jazyce, ve kterém byla podána přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU, nebo ve druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel ve své přihlášce;
  • b) jakýkoli návrh nebo prohlášení týkající se přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU, kromě návrhu na prohlášení neplatnosti podle článku 52 nebo prohlášení o vzdání se podle článku 51, lze podat v jednom z jazyků úřadu.

  Je-li však použit některý z formulářů poskytnutých úřadem podle článku 66d, lze tyto formuláře použít v jakémkoli z úředních jazyků Unie, pokud jsou textové části formuláře vyplněny v jednom z jazyků úřadu.“

  ;

• b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 5 a není-li stanoveno jinak, může v písemném řízení před úřadem účastník používat kterýkoli jazyk úřadu. Není-li zvolený jazyk jazykem řízení, předloží účastník překlad do uvedeného jazyka do jednoho měsíce od data předložení původního dokumentu. Je-li přihlašovatel průmyslového vzoru EU jediným účastníkem řízení před úřadem a jazyk, ve kterém byla podána přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU, není jedním z jazyků úřadu, lze také předložit překlad do druhého jazyka, který přihlašovatel uvedl v přihlášce.

  Výkonný ředitel určí, jakým způsobem mají být překlady ověřeny.“

112) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

• a) rozsah, v němž mohou být podpůrné doklady, které mají být použity v písemném řízení před úřadem, podány v kterémkoli úředním jazyce Unie, a potřebu předložit překlad;
• b) požadovanou úroveň překladů předkládaných úřadu.

Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

113) Článek 99 se nahrazuje tímto:

Veškeré informace, jejichž zveřejnění ukládá toto nařízení nebo akt přijatý podle tohoto nařízení, se zveřejní ve všech úředních jazycích Unie.

Veškeré záznamy v rejstříku se provedou ve všech úředních jazycích Unie.

V případě pochybností je závazným zněním znění v tom jazyce úřadu, ve kterém byla podána přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU. Byla-li přihláška podána v jiném úředním jazyce Unie, než je některý z jazyků úřadu, je závazným zněním znění v druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel.“

114) Článek 100 se nahrazuje tímto:

Kromě pravomocí svěřených výkonnému řediteli podle čl. 157 odst. 4 písm. o) nařízení (EU) 2017/1001 vykonává výkonný ředitel pravomoci svěřené podle čl. 36 odst. 5, čl. 37 odst. 1, čl. 41 odst. 5, čl. 42 odst. 2, čl. 62 odst. 2, čl. 65 odst. 5, článků 66, 66c a 66e, čl. 72 odst. 4, čl. 72a odst. 3, článku 73, čl. 74a odst. 1, článků 74c a 78, čl. 98 odst. 7, článku -106aa, čl. -106ab odst. 1 a článků -106ac a -106ad tohoto nařízení v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení a v aktech přijatých podle tohoto nařízení.“

115) Článek 101 se zrušuje.

116) Články 102, 103 a 104 se nahrazují tímto:

K vydávání rozhodnutí v souvislosti s řízeními stanovenými v tomto nařízení jsou příslušní:

• a) průzkumoví referenti;
• b) oddělení pověřené vedením rejstříku;
• c) zrušovací oddělení;
• d) odvolací senáty.

Průzkumoví referenti jsou odpovědní za přijímání rozhodnutí týkajících se přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU jménem úřadu.

Kromě pravomocí, které jsou mu svěřeny nařízením (EU) 2017/1001, je oddělení pověřené vedením rejstříku odpovědné za přijímání rozhodnutí týkajících se záznamů v rejstříku podle tohoto nařízení a dalších rozhodnutí vyžadovaných tímto nařízením, která nespadají do pravomoci průzkumových referentů nebo zrušovacího oddělení.

Oddělení pověřené vedením rejstříku je rovněž odpovědné za vedení seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů.“

117) V článku 105 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Rozhodnutí týkající se nákladů nebo řízení přijímá jediný člen zrušovacího oddělení.“

118) Vkládá se nový článek, který zní:

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví přesné typy rozhodnutí, která má přijmout jediný člen podle čl. 105 odst. 3. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 109 odst. 2.“

119) Článek 106 se nahrazuje tímto:

Kromě pravomocí, které jsou jim svěřeny článkem 165 nařízení (EU) 2017/1001, jsou odvolací senáty příslušné pro rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím útvarů úřadu uvedených v čl. 102 písm. a), b) a c) tohoto nařízení v souvislosti s řízeními stanovenými v tomto nařízení.“

120) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobností týkajících se organizace odvolacích senátů v řízeních týkajících se průmyslových vzorů podle tohoto nařízení, pokud tato řízení vyžadují jinou organizaci odvolacích senátů, než jak je stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 168 nařízení (EU) 2017/1001.“

121) V hlavě XI se doplňuje nový oddíl, který zní:

„Oddíl 3 Poplatky a jejich platba

Výkonný ředitel stanoví výši úhrad za služby, které úřad poskytuje, jiné než služby uvedené v příloze, jakož i výši úhrad za publikace vydávané úřadem. Výše úhrad se stanoví v eurech a zveřejní se v Úředním věstníku úřadu. Výše žádné z úhrad nepřesáhne úroveň, která je nezbytná k pokrytí nákladů na poskytování konkrétní služby úřadem.

Poplatky a úhrady, jejichž doba splatnosti není stanovena tímto nařízením, jsou splatné k datu obdržení žádosti o poskytnutí služby, u níž vzniká povinnost poplatek nebo úhradu zaplatit.

Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel rozhodnout, které služby podle prvního pododstavce nejsou závislé na zálohové platbě příslušných poplatků nebo úhrad.

Poplatky a úhrady splatné úřadu se uhradí platebními metodami stanovenými výkonným ředitelem se souhlasem rozpočtového výboru.

Platební metody podle prvního pododstavce se zveřejní v Úředním věstníku úřadu. Všechny platby se provádějí v eurech.

Platby jinými platebními metodami, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se považují za neprovedené a zaplacená částka se vrátí.

Platby musí obsahovat informace nezbytné k tomu, aby úřad mohl okamžitě zjistit účel platby.

Pokud nelze účel platby uvedený v odstavci 2 okamžitě zjistit, vyzve úřad plátce, aby účel platby oznámil písemně v určité lhůtě. Pokud plátce žádosti v uvedené lhůtě nevyhoví, má se za to, že platba nebyla provedena, a zaplacená částka se vrátí.

Výkonný ředitel stanoví den, k němuž se platby považují za provedené.

Lhůta k provedení platby se považuje za dodrženou pouze tehdy, je-li včas zaplacena celá částka poplatku nebo úhrady. Pokud poplatek nebo úhrada nejsou zaplaceny v plné výši, vrátí se po uplynutí lhůty splatnosti částka, která byla zaplacena.

Úřad však plátci poskytne, lze-li tak učinit ve zbývající době před uplynutím lhůty k provedení platby, možnost zaplatit zbývající částku.

Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel upustit od vymáhání jakékoli dlužné částky v případě, že je vymáhaná částka minimální nebo je její vymožení příliš nejisté.

Přeplatek zaplacený při platbě poplatku nebo úhrady se vrací.“

122) V článku 106d se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Úřad poskytne informace o mezinárodních zápisech uvedených v odstavci 2 ve formě elektronického odkazu na databázi mezinárodních zápisů průmyslových vzorů, v níž lze vyhledávat a kterou vede mezinárodní úřad.“

123) Článek 106e se nahrazuje tímto:

Zjistí-li úřad v průběhu posuzování mezinárodního zápisu, že průmyslový vzor, o jehož ochranu se žádá, neodpovídá definici uvedené v čl. 3 bodě 1 tohoto nařízení nebo že je daný průmyslový vzor v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy nebo že představuje neoprávněné užití kteréhokoliv z prvků uvedených v článku 6ter Pařížské úmluvy nebo znaků, emblémů a erbů jiných než těch, které jsou uvedeny ve zmíněném článku 6ter a které představují zvláštní veřejný zájem daného členského státu, zašle mezinárodnímu úřadu nejpozději šest měsíců od data zveřejnění mezinárodního zápisu oznámení o odmítnutí s uvedením důvodů pro odmítnutí podle čl. 12 odst. 2 Ženevského aktu.

V případech, kdy je vlastník mezinárodního zápisu povinen být zastoupen před úřadem podle čl. 77 odst. 2, musí oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahovat odkaz na povinnost vlastníka jmenovat zástupce, jak je uvedeno v čl. 78 odst. 1.

Úřad stanoví lhůtu, ve které se vlastník mezinárodního zápisu může vzdát mezinárodního zápisu ve vztahu k Unii, omezit ve vztahu k Unii mezinárodní zápis na jeden nebo více průmyslových vzorů nebo předložit vyjádření a ve které musí v příslušných případech jmenovat zástupce. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy úřad vydá oznámení o zamítnutí.

Pokud vlastník během lhůty uvedené v odstavci 3 zástupce nejmenuje, úřad účinky mezinárodního zápisu odmítne.

Pokud vlastník ve stanovené lhůtě předloží vyjádření, která splňují požadavky úřadu, úřad v souladu s čl. 12 odst. 4 Ženevského aktu vezme zpět odmítnutí a uvědomí mezinárodní úřad. Pokud vlastník podle čl. 12 odst. 2 Ženevského aktu ve stanovené lhůtě vyjádření, která splňují požadavky úřadu, nepředloží, úřad potvrdí rozhodnutí, kterým se odmítá ochrana mezinárodního zápisu. Proti uvedenému rozhodnutí lze podat odvolání v souladu s články 66 až 72 nařízení (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 55 odst. 2 tohoto nařízení.

Pokud se vlastník vzdá mezinárodního zápisu nebo omezí mezinárodní zápis na jeden nebo více průmyslových vzorů ve vztahu k Unii, informuje o tom vlastník mezinárodní úřad prostřednictvím záznamu v souladu s čl. 16 odst. 1 body iv) a v) Ženevského aktu.“

124) V hlavě XIa se doplňuje nový článek, který zní:

Mezinárodní zápis se v souladu s článkem 17 Ženevského aktu obnoví přímo u mezinárodního úřadu.“

125) Články 107 a 108 se zrušují.

126) Článek 109 se nahrazuje tímto:

Komisi je nápomocen výbor pro prováděcí pravidla zřízený nařízením (EU) 2017/1001. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

127) Vkládá se nový článek, který zní:

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 47b, 53a, 55a, 64a, 65a, 66a, 66d, 66f, 66i, 67c, 78a a -106a je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 8. prosince 2024.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 47b, 53a, 55a, 64a, 65a, 66a, 66d, 66f, 66i, 67c, 78a a -106a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky, zejména s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy, v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 47b, 53a, 55a, 64a, 65a, 66a, 66d, 66f, 66i, 67c, 78a nebo -106a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

128) Článek 110 se zrušuje.

129) V čl. 110a odst. 5 se zrušuje druhá věta.

130) Vkládá se nový článek, který zní:

Do dne 1. ledna 2030 a poté každých pět let Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení.

Komise předá hodnotící zprávu spolu se závěry z ní vyvozenými Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Zjištění, která vyplynula z hodnocení, se zveřejní.“

131) V článku 111 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU lze podávat u úřadu ode dne 1. dubna 2003.“

132) Doplňuje se příloha uvedená v příloze I tohoto nařízení.