Ve Štrasburku dne 22. října 2025.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. Metsola

Za Radu

předsedkyně

M. Bjerre

PŘÍLOHA I NOREMNÍ SPECIFIKACE A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŘIDIČSKÝCH PRŮKAZŮ VYDÁVANÝCH ČLENSKÝMI STÁTY

ČÁST A1: Obecné specifikace pro fyzický řidičský průkaz

• a) výroba falešných karet: vytvoření nového objektu, který je velice podobný pravému dokladu, buď jeho vytvořením od základu, nebo kopií pravého dokladu;
• b) věcná změna: změna některé z náležitostí původního dokladu, například pozměněním některých údajů zobrazených na dokladu.

• a) materiál karty musí být v ultrafialovém světle matný;
• b) pozadí s ochranným vzorem navrženým tak, aby byl odolný proti padělání skenováním, tiskem nebo kopírováním, s použitím vícebarevného ochranného tisku s duhovým přechodem barev a pozitivního a negativního gilošového tisku. Vzor nesmí být tvořen základními barvami (azurová, purpurová, žlutá či černá), musí obsahovat složitý kresebný motiv v minimálně dvou speciálních barvách a musí zahrnovat mikropísmo;
• c) opticky proměnlivé prvky poskytující přiměřenou ochranu před kopírováním a manipulací s fotografií;
• d) laserové gravírování;
• e) v oblasti fotografie se pozadí s ochranným vzorem a fotografie musí překrývat alespoň na jejím okraji (vytrácení vzoru).

• a) změna barvy v závislosti na úhlu pohledu*;
• b) termochromní barva*;
• c) zakázkové hologramy*;
• d) proměnlivé laserové obrazce*;
• e) fluorescentní barva v ultrafialovém světle, viditelná a transparentní;
• f) tisk s duhovým přechodem barev;
• g) digitální vodoznak na pozadí;
• h) infračervená nebo fosforeskující barviva;
• i) hmatatelné znaky, symboly nebo vzory*.

V co největší míře jsou upřednostňovány techniky označené hvězdičkami, protože umožňují kontrolním orgánům ověřovat platnost karty bez jakýchkoliv zvláštních prostředků. Členské státy mohou zavést jiné bezpečnostní prvky, než které jsou uvedeny v tomto bodě.

Obecné požadavky na řidičské průkazy obsahující mikročip popisované v této příloze vycházejí z mezinárodních norem, zejména z norem řady ISO/IEC 18013. Vztahují se na:

Mikročip uchovává harmonizované údaje o řidičském průkazu uvedené v části D. Pokud se členský stát rozhodne zahrnout do údajů o řidičském průkazu položky označené v části D jako nepovinné, uloží se do mikročipu i tyto položky.

Členské státy mohou na mikročip ukládat takové další údaje, jak stanoví jejich vnitrostátní právní předpisy týkající se řidičských průkazů. Uvědomí o tom Komisi.

Paměťovým médiem pro řidičský průkaz je mikročip s kontaktním, bezkontaktním nebo kombinovaným kontaktním a bezkontaktním (duálním) rozhraním, jak je uvedeno v části B2 bodě 1.

Veškeré údaje na mikročipu se ukládají v elektronických aplikacích. Všechny aplikace na mikročipu jsou určeny jedinečným kódem, tzv. identifikátorem aplikace (AID), jak je uvedeno v části B2 bodě 2.

Povinné a nepovinné údaje v řidičském průkazu uvedené v části D jsou uloženy ve vyhrazené aplikaci řidičského průkazu Unie. Identifikátor pro aplikaci řidičského průkazu Unie je:

„A0 00 00 04 56 45 44 4C 2D 30 31“,

sestávající z těchto dvou položek:

• registrovaný identifikátor aplikace (RID) pro Evropskou komisi: „A0 00 00 04 56“;

• proprietární rozšíření identifikátoru aplikace (PIX) pro aplikaci řidičského průkazu Unie: „45 44 4C 2D 30 31“ (EDL-01).

Údaje jsou seskupeny v datových skupinách (DG) jako součást logické datové struktury (LDS).

Datové skupiny jsou uloženy jako základní soubory (EF) v aplikaci řidičského průkazu Unie a jsou zabezpečeny podle části B2 bodu 3.

Jakékoli doplňkové údaje jsou uloženy v jedné nebo více vyhrazených aplikacích, které jsou odděleny od aplikací řidičského průkazu Unie. Každá tato aplikace je určena jedinečným identifikátorem AID.

Údaje v řidičském průkazu jsou uloženy na mikročipu v logické datové struktuře (LDS) uvedené v části B2 bodě 4. Uvedený bod stanoví dodatečné požadavky pro povinné a doplňkové datové skupiny.

Každá datová skupina je uložena v jednom základním souboru. Základní soubory používané pro aplikaci řidičského průkazu Unie jsou určeny identifikátory základního souboru (EFID) a krátkými identifikátory základního souboru, jak je uvedeno v části B2 bodě 5.

Povinné a nepovinné datové prvky jsou uloženy v následujících datových skupinách (DG):

• DG 1: všechny povinné a nepovinné datové prvky, jak jsou zobrazeny na dokladu, kromě snímku obličeje a snímku podpisu držitele řidičského průkazu;
• DG 5: snímek podpisu držitele řidičského průkazu;
• DG 6: snímek obličeje držitele řidičského průkazu.

Údaje DG 1 jsou uspořádány tak, jak je uvedeno v bodě 6 této části a v části B2 bodě 6. Údaje obsažené v DG 5 a DG 6 jsou ukládány v souladu se specifikacemi části B2 bodu 7.

Jakékoli další datové prvky, které stanoví vnitrostátní právní předpisy členských států týkající se řidičských průkazů, se ukládají v těchto datových skupinách:

• DG 2: údaje o držiteli řidičského průkazu, s výjimkou biometrických údajů;
• DG 3: údaje o vydávajícím orgánu;
• DG 4: portrétní snímek;
• DG 7: biometrické údaje týkající se otisku prstu či prstů držitele řidičského průkazu;
• DG 11: další údaje, například celé jméno držitele řidičského průkazu písmem národního jazyka.

Údaje obsažené v těchto datových skupinách jsou ukládány v souladu se specifikacemi části B2 bodu 8.

Pro potvrzení pravosti a neporušenosti mikročipu a údajů v něm obsažených a pro omezení přístupu k údajům v řidičském průkazu se používají vhodné mechanismy.

Údaje na mikročipu musí být chráněny v souladu s požadavky uvedenými v části B2 bodě 3. Tento oddíl stanovuje dodatečné požadavky, které musí být dodrženy.

Všechny datové skupiny uložené v aplikaci řidičského průkazu Unie jsou chráněny pasivní autentizací.

Údaje spojené s pasivní autentizací musí splňovat požadavky uvedené v části B2 bodě 9.

Jsou používány mechanismy nepovinné aktivní autentizace s cílem zajistit, že nedojde k výměně původního mikročipu.

Pro všechny údaje v aplikaci řidičského průkazu Unie je uplatňován mechanismus základní ochrany přístupu (BAP). V zájmu interoperability se stávajícími systémy, například systémem používajícím strojově čitelné cestovní doklady (eMRTD), je povinné používat jednořádkovou strojově čitelnou zónu (MRZ), jak je uvedeno v části B2 bodě 10.

Klíč dokumentu Kdoc používaný pro přístup k údajům mikročipu je generován z jednořádkové strojově čitelné zóny, kterou lze zadat ručně nebo pomocí čtečky s technologií optického rozpoznávání znaků (OCR). Pro jednořádkovou strojově čitelnou zónu se použije nastavení BAP 1, jak je definováno v části B2 bodě 10.

Pokud jsou na mikročipu uloženy osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, musí být přístup k těmto údajům chráněn dodatečnými opatřeními.

Mechanismy rozšířeného řízení přístupu musí být v souladu s požadavky části B2 bodu 11.

Členské státy stanoví potřebná vnitrostátní opatření pro správu veřejných klíčů v souladu s přílohou A normy ISO/IEC 18013_3.

Skupiny vozidel, omezení nebo podmínek jsou shrnuty v datovém objektu, který má strukturu uvedenou v následující tabulce:

kde:

• a) kódy skupin vozidel jsou uvedeny tak, jak je stanoveno v článku 6 (například AM, A1, A2, A, B1, B atd.);
• b) datum vydání se uvádí ve formátu DDMMRRRR (den – dvě číslice, měsíc – dvě číslice, rok – čtyři číslice) pro skupinu vozidel;
• c) datum ukončení platnosti se uvádí ve formátu DDMMRRRR (den – dvě číslice, měsíc – dvě číslice, rok – čtyři číslice) pro skupinu vozidel;

Výrobci žádající o schválení typu Unie pro řidičské průkazy obsahující mikročip předkládají osvědčení o bezpečnosti a osvědčení o funkčnosti.

Jakákoli zamýšlená změna výrobního procesu, včetně jakékoli zamýšlené změny softwaru, podléhá předchozímu oznámení orgánu, který schválení typu Unie udělil. Tento orgán může před přijetím změny požadovat další informace a testy.

Testy se provádějí metodami uvedenými v části B2 bodě 12.

Hodnocení bezpečnosti mikročipů, které mají být začleněny v řidičských průkazech, se provádí v souladu s kritérii uvedenými v části B2 bodě 13.

Osvědčení o bezpečnosti se vydává pouze tehdy, je-li úspěšně prokázána odolnost mikročipu vůči pokusům manipulovat s údaji nebo je pozměňovat.

Funkčnost řidičských průkazů obsahujících mikročip se prověřuje laboratorními zkouškami podle kritérií uvedených v části B2 bodě 14.

Členské státy začleňující do řidičských průkazů mikročip zajistí soulad s příslušnými funkčními normami a požadavky uvedenými v části B1.

Osvědčení o funkčnosti se vydá výrobci, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

• a) je vydáno platné osvědčení o bezpečnosti mikročipu;
• b) je prokázán soulad s požadavky části B2;
• c) úspěšně proběhne test funkčnosti.

Za vydání osvědčení o funkčnosti je zodpovědný příslušný orgán členského státu. Osvědčení o funkčnosti uvádí informace o vydávajícím orgánu, totožnost žadatele, identifikaci mikročipu a podrobný seznam zkoušek a jejich výsledků.

Členské státy vydávají certifikát schválení typu Unie po předložení osvědčení o bezpečnosti a osvědčení o funkčnosti, jak jsou uvedena v této příloze. Certifikáty schválení typu Unie musí odpovídat vzoru v části B4.

Systém číslování schválení typu Unie je tvořen:

• a) malým písmenem „e“, po němž následuje číslo určující členský stát, který schválení typu Unie udělil:
  • 1 pro Německo;
  • 2 pro Francii;
  • 3 pro Itálii;
  • 4 pro Nizozemsko;
  • 5 pro Švédsko;
  • 6 pro Belgii;
  • 7 pro Maďarsko;
  • 8 pro Česko;
  • 9 pro Španělsko;
  • 12 pro Rakousko;
  • 13 pro Lucembursko;
  • 17 pro Finsko;
  • 18 pro Dánsko;
  • 19 pro Rumunsko;
  • 20 pro Polsko;
  • 21 pro Portugalsko;
  • 23 pro Řecko;
  • 24 pro Irsko;
  • 25 pro Chorvatsko;
  • 26 pro Slovinsko;
  • 27 pro Slovensko;
  • 29 pro Estonsko;
  • 32 pro Lotyšsko;
  • 34 pro Bulharsko;
  • 36 pro Litvu;
  • 49 pro Kypr;
  • 50 pro Maltu;
• b) písmeny „DL“ za spojovníkem a dále dvěma číslicemi, které označují pořadové číslo přidělené této příloze nebo poslední významné technické změně této přílohy. Pořadové číslo této přílohy je 00;
• c) jedinečným identifikačním číslem pro schválení typu Unie přiděleným vydávajícím členským státem.

Příklad systému číslování schválení typu Unie: „e50-DL00 12345“

Číslo schválení se ukládá na mikročip v DG 1 pro každý řidičský průkaz, který takový mikročip obsahuje.

Název příslušného orgánu: …

Oznámení týkající se (*):

• schválení □

• odebrání schválení □

řidičského průkazu Unie s mikročipem

Schválení č.: …

…

…

(*) Zaškrtněte příslušné políčko.

• a) vyhledávání a uchovávání údajů dostačujících k prokázání řidičských práv osoby;
• b) zobrazení a přenos údajů uvedených v písmenu a).

Evropská peněženka digitální identity obsahující mobilní řidičský průkaz umožňuje automaticky nebo na požádání aktualizaci nebo opětovné vydání mobilního řidičského průkazu.

Evropské peněženky digitální identity umožňují držiteli mobilního řidičského průkazu zobrazit nebo předat třetí straně všechny údaje obsažené v mobilním řidičském průkazu nebo jejich část. Příslušné orgány členských států jsou oprávněny vyžádat si z evropských peněženek digitální identity údaje obsažené v mobilních řidičských průkazech s cílem zjistit řidičská práva dotčeného držitele řidičského průkazu (ověření).

Informace předané přímo z elektronického osvědčení o mobilním řidičském průkazu uloženém v evropské peněžence digitální identity musí příslušným orgánům umožnit určit řidičská práva držitele mobilního řidičského průkazu (ověření), včetně všech omezení platných v Unii nebo na území členského státu. Po uplynutí doby platnosti mobilního řidičského průkazu nebo po jeho odnětí jej členské státy nepovažují za platný. Pokud se členský stát rozhodne mobilní řidičský průkaz odejmout, zadá informace o tomto rozhodnutí na seznam odebraných řidičských průkazů spravovaný tímto členským státem nebo je zpřístupní jiným členským státům za účelem ověření jiným způsobem, bezplatně a operabilně. Je-li členský stát, jenž ukládá zákaz řízení, jiný než členský stát vydání, uvědomí o tom neprodleně členský stát vydání.

• B: Belgie

• BG: Bulharsko

• CZ: Česko

• DK: Dánsko

• D: Německo

• EST: Estonsko

• GR: Řecko

• E: Španělsko

• F: Francie

• HR: Chorvatsko

• IRL: Irsko

• I: Itálie

• CY: Kypr

• LV: Lotyšsko

• LT: Litva

• L: Lucembursko

• H: Maďarsko

• M: Malta

• NL: Nizozemsko

• A: Rakousko

• PL: Polsko

• P: Portugalsko

• RO: Rumunsko

• SLO: Slovinsko

• SK: Slovensko

• FIN: Finsko

• S: Švédsko

• Sвидетелство за управление на МПС

• Permiso de Conducción

• Řidičský průkaz

• Kørekort

• Führerschein

• Juhiluba

• Άδεια Οδήγησης

• Driving Licence

• Permis de conduire

• Ceadúnas Tiomána

• Vozačka dozvola

• Patente di guida

• Vadītāja apliecība

• Vairuotojo pažymėjimas

• Vezetői engedély

• Liċenzja tas-Sewqan

• Rijbewijs

• Prawo Jazdy

• Carta de Condução

• Permis de conducere

• Vodičský preukaz

• Vozniško dovoljenje

• Ajokortti

• Körkort

Pokud se kód uvedený v části E vztahuje na všechny skupiny, pro které byl řidičský průkaz vydán, lze jej zobrazit v polích 9, 10 a 11.

Kódy 01 až 99 jsou harmonizované kódy Evropské unie

Kódy 100 a výše jsou vnitrostátní kódy platné jen pro řízení na území členského státu vydání.

PŘÍLOHA II MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ŘIDIČSKÉ ZKOUŠKY A NA ZNALOSTI, DOVEDNOSTI A CHOVÁNÍ PRO ŘÍZENÍ VOZIDLA S VLASTNÍM POHONEM

Část I MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ŘIDIČSKÉ ZKOUŠKY

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby žadatelé o řidičská oprávnění měli znalosti a dovednosti nezbytné pro řízení vozidla s vlastním pohonem a aby vykazovali k tomu nezbytné chování. Zkoušky zavedené k tomuto účelu se musí skládat z:

Podmínky, za kterých jsou tyto zkoušky prováděny, jsou stanoveny níže.

Zvolí se taková forma, aby bylo možné se ujistit, že žadatel má potřebné znalosti ve všech oblastech uvedených v bodech 2, 3 a 4.

Žadatelé o řidičský průkaz jedné skupiny, kteří již složili teoretickou zkoušku pro řidičský průkaz jiné skupiny, mohou být vyňati z působnosti společných ustanovení bodů 2, 3 a 4.

Členské státy mohou žadatele osvobodit od otázek týkajících se základní znalosti první pomoci podle bodu 2 písm. e), pokud žadatel absolvoval osvědčený praktický výcvik první pomoci, včetně kardiopulmonární resuscitace (KPR), kdykoli před složením zkoušky dovedností a chování.

Otázky se kladou ke každému z témat uvedených v následujících bodech, přičemž obsah a forma otázek se ponechávají na uvážení každého členského státu:

• a) pravidla silničního provozu, zejména pokud jde o svislé a vodorovné dopravní značky a signály, přednost v jízdě a omezení rychlosti;
• b) řidič:
  • i) význam bdělosti a chování vůči ostatním účastníkům silničního provozu, včetně uživatelů mikromobility;
  • ii) obecné vnímání, včetně vnímání nebezpečí, úsudku a rozhodování, zejména reakční doby, stejně jako změny v chování řidiče vlivem alkoholu, drog nebo léčiv, stavu mysli nebo únavy;
  • iii) dopady na riziko rozptýlení v důsledku používání mobilního telefonu nebo jiných elektronických zařízení při řízení a související bezpečnostní důsledky;

Povinné ověření obecných znalostí o:

• a) používání ochranné výstroje, například rukavic, bot, oblečení a ochranné přílby;
• b) viditelnosti motocyklistů pro jiné účastníky silničního provozu;
• c) rizikových faktorech týkajících se různých stavů vozovky, jak je uvedeno v bodě 2 písm. c), se zvláštním zřetelem na kluzké části, jako jsou kryty kanalizace, vodorovné dopravní značení, jako jsou čáry a šipky, a tramvajové koleje;
• d) technických hlediscích relevantních pro bezpečnost silničního provozu, jak je uvedeno v bodě 2 písm. g), se zvláštním zřetelem na spínač výstražných světel, hladinu oleje a stav řetězu.

• a) pravidlech pro doby řízení a doby odpočinku podle nařízení (ES) č. 561/2006; používání záznamového zařízení ve smyslu nařízení (EU) č. 165/2014;
• b) pravidlech týkajících se dotčeného druhu přepravy: zboží nebo osob;
• c) dokladech vozidla a přepravních dokladech požadovaných pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu zboží a cestujících;
• d) chování v případě nehody; opatřeních, která mají být učiněna po nehodě nebo podobné události, včetně záchranných akcí, jako je evakuace cestujících, a základní znalosti první pomoci;
• e) opatřeních, která je třeba učinit při demontáži a výměně kol;
• f) pravidlech pro hmotnost a rozměry vozidel; pravidlech pro omezovače rychlosti;
• g) účelu a použití systémů odlehčovacího brzdění;
• h) překážkách v zorném poli způsobených vlastnostmi jejich vozidel, zejména pokud jde o zaznamenání zranitelných účastníků silničního provozu před vozidlem a po jeho bočních stranách;
• i) (nepovinné) orientaci v silniční mapě, plánování cesty, včetně užití elektronických navigačních systémů;
• j) bezpečnostních faktorech týkajících se nakládání vozidla: kontrola nákladu (uspořádání a upevnění), obtíže s různými druhy nákladu (například kapaliny, zavěšené náklady atd.), nakládka a vykládka zboží a užití nakládacího zařízení (pouze pro skupiny C, CE, C1 a C1E);
• k) odpovědnosti řidiče při přepravě cestujících; pohodlí a bezpečnosti cestujících, zejména osob se zdravotním postižením nebo osob se sníženou pohyblivostí, přepravě dětí; nezbytné kontrole před odjezdem; teoretická zkouška se musí vztahovat na všechny druhy autobusů, jako jsou autobusy veřejné linkové dopravy, autobusy dálkové dopravy a autobusy zvláštních rozměrů (pouze pro skupiny D, DE, D1 a D1E);
• l) členské státy mohou osvobodit žadatele o řidičský průkaz pro vozidlo skupiny C1 nebo C1E, které nespadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 165/2014, od povinnosti prokázat znalost témat uvedených v bodě 4 podbodě 1 písm. a) až c).

• a) zásady konstrukce a fungování: spalovacích motorů, kapalin (například motorového oleje, chladící směsi, kapaliny do ostřikovače), palivového systému, elektrického systému, systému zapalování, převodného ústrojí (spojky, převodovky atd.);
• b) mazání a ochrana před mrazem;
• c) zásady konstrukce, montáže a správného používání pneumatik a péče o ně;
• d) zásady typů, fungování, hlavních částí, zapojení, používání a pravidelné údržby brzdného zařízení a regulátorů rychlosti a používání brzd s protiblokovacím systémem;
• e) zásady typů, fungování, hlavních částí, zapojení, používání a pravidelné údržby spojovacích systémů, včetně různých mechanismů spojování přípojného vozidla s nákladním vozidlem, se zohledněním spojovacího zařízení točnice u kloubových vozidel (u návěsů) a ojí závěsných zařízení u přípojných vozidel s ojí (u spřaženého nákladního vozidla), jakož i standardní provozní postupy a zásady pro připojování přípojných vozidel k nákladním vozidlům a jejich odpojování od nich při použití těchto mechanismů spojování (pouze pro skupiny CE a DE);
• f) způsoby lokalizace příčin poruch;
• g) preventivní údržba vozidel a nezbytné běžné opravy;
• h) odpovědnost řidiče při přebírání, přepravě a dodávání zboží v souladu s dohodnutými podmínkami (pouze pro skupiny C a CE).

• a) Řízení vozidla s manuální převodovkou podléhá složení zkoušky dovedností a chování vykonané ve vozidle s manuální převodovkou.

  „Vozidlem s manuální převodovkou“ se rozumí vozidlo, ve kterém je pedál spojky (nebo manuálně ovládaná páka u skupin A, A2 a A1), který musí řidič ovládat při rozjíždění nebo zastavení vozidla a řazení.

• b) Vozidla, která nesplňují kritérium stanovené v bodě 5 podbodě 1 písm. a), se považují za vozidla s automatickou převodovkou.

  Aniž je dotčen bod 5 podbod 1 písm. c), pokud žadatel absolvuje zkoušku dovedností a chování na vozidle s automatickou převodovkou, zaznamená se tato skutečnost do každého řidičského průkazu vydaného na základě této zkoušky pomocí příslušného kódu Unie stanoveného v části E přílohy I. Řidičské průkazy s tímto označením se použijí pouze pro řízení vozidel s automatickou převodovkou.

  Kód Unie popsaný ve druhém pododstavci se nezaznamenává do řidičského průkazu skupin A1, A2, A, B1, B nebo BE, nebo se z něj následně odstraní, pokud žadatel nebo držitel složil zvláštní zkoušku dovedností a chování nebo absolvoval zvláštní výcvik, který může proběhnout před zkouškou dovedností a chování na vozidle s automatickou převodovkou nebo po ní.

  Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem:

  • i) schválit zvláštní výcvik, který může probíhat i v rámci obecného výcviku řidičů, a dohlížet na něj, nebo
  • ii) zorganizovat zvláštní zkoušku dovedností a chování.

    Vozidla používaná pro výcvik nebo zkoušku podle tohoto bodu musí mít manuální převodovku a musí patřit do skupiny řidičského průkazu, o kterou účastníci požádali.

    Výcvik obsahuje všechny aspekty uvedené v bodě 6 nebo 7 této přílohy, přičemž zvláštní pozornost je věnována používání převodovky vozidla. Každý účastník provede praktickou část výcviku a prokáže své dovednosti a chování na veřejných komunikacích. Výcvik trvá nejméně 7 hodin.

    Délka zkoušky dovedností a chování a ujetá vzdálenost musí být dostatečné k posouzení dovedností a chování stanovených v bodě 6 nebo 7 této přílohy, přičemž zvláštní pozornost se věnuje používání převodovky vozidla.

• c) Zvláštní ustanovení týkající se vozidel skupin BE, C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E

  Členské státy mohou rozhodnout, že se na řidičský průkaz pro vozidla skupiny BE, C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 nebo D1E nezaznamená žádné omezení na vozidla s automatickou převodovkou podle bodu 5 podbodu 1 písm. b), pokud žadatel již je držitelem řidičského průkazu bez omezení stanoveného v písmeni b) alespoň v jedné z těchto skupin: B, BE, C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 nebo D1E a během zkoušky dovedností a chování provedl úkony popsané v bodě 8 podbodě 4.

Vozidla používaná při zkouškách dovedností a chování musí splňovat minimální kritéria uvedená v tomto bodě. Členské státy mohou stanovit přísnější kritéria nebo přidat další. Členské státy mohou na vozidla skupiny A1, A2 a A používaná při zkoušce dovedností a chování uplatnit toleranci 5 cm³ pod požadovaný minimální objem válců.

• a) Skupina A1:

  Motocykl skupiny A1 bez postranního vozíku o výkonu nejvýše 11 kW a s poměrem výkonu ke hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg, schopný vyvinout rychlost nejméně 80 km/h.

  Pokud je motocykl poháněn spalovacím motorem, musí být objem válců motoru nejméně 120 cm³.

  Pokud je motocykl poháněn elektrickým motorem, musí být poměr výkonu ke hmotnosti nejméně 0,08 kW/kg.

• b) Skupina A2:

  Motocykl bez postranního vozíku o výkonu nejméně 20 kW, avšak nepřesahujícím 35 kW, a s poměrem výkonu ke hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg.

  Pokud je motocykl poháněn spalovacím motorem, musí být objem válců motoru nejméně 250 cm³.

  Pokud je motocykl poháněn elektrickým motorem, musí být poměr výkonu ke hmotnosti nejméně 0,15 kW/kg.

• c) Skupina A:

  Motocykl bez postranního vozíku, jehož hmotnost v nenaloženém stavu je vyšší než 180 kg, o výkonu nejméně 50 kW. Členský stát může přijmout toleranci 5 kg pod požadovanou minimální hmotnost.

  Pokud je motocykl poháněn spalovacím motorem, musí být objem válců motoru nejméně 600 cm³.

  Pokud je motocykl poháněn elektrickým motorem, musí být poměr výkonu ke hmotnosti nejméně 0,25 kW/kg.

• d) Skupina B:

  Čtyřkolové vozidlo skupiny B schopné vyvinout rychlost nejméně 100 km/h.

• e) Skupina BE:

  Souprava tvořená zkušebním vozidlem skupiny B a přípojným vozidlem s maximální přípustnou hmotností alespoň 1000 kg, schopná jízdy rychlostí alespoň 100 km/h, která nespadá do skupiny B; nákladový oddíl přípojného vozidla sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako motorové vozidlo; uzavřená skříňová nástavba může být rovněž o něco užší než motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; okamžitá celková hmotnost přípojného vozidla musí být nejméně 800 kg.

• f) Skupina B1:

  Čtyřkolové vozidlo s vlastním pohonem schopné vyvinout rychlost nejméně 60 km/h, nebo pokud řidičský průkaz opravňuje k řízení vozidel uvedených v čl. 9 odst. 4 prvním pododstavci písm. c), musí vozidlo používané při zkouškách dovedností a chování splňovat podmínky stanovené v uvedeném písmeni.

• g) Skupina C:

  Vozidlo skupiny C s maximální přípustnou hmotností nejméně 12000 kg, délkou nejméně 8 m a šířkou nejméně 2,40 m a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem osazeným záznamovým zařízením podle nařízení (EU) č. 165/2014; nákladový oddíl sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina řidiče; okamžitá maximální přípustná hmotnost přistaveného vozidla musí být nejméně 10000 kg.

• h) Skupina CE:

  Buď kloubové vozidlo, nebo souprava zkušebního vozidla skupiny C a přípojného vozidla o délce nejméně 7,5 m; kloubové vozidlo i souprava musí mít maximální přípustnou hmotnost nejméně 20000 kg, délku nejméně 14 m a šířku nejméně 2,40 m, musí být schopny vyvinout rychlost nejméně 80 km/h, být vybaveny brzdami s protiblokovacím systémem osazeným záznamovým zařízením podle nařízení (EU) č. 165/2014; nákladový oddíl sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina řidiče; okamžitá celková hmotnost kloubového vozidla i soupravy musí být nejméně 15000 kg; jako osvědčený postup se doporučuje, aby vozidlo bylo vybaveno točnicí a převodovkou s nejméně osmi převodovými stupni vpřed.

• i) Skupina C1:

  Vozidlo skupiny C1 s maximální přípustnou hmotností nejméně 4000 kg, délkou nejméně 5 m a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem a záznamovým zařízením vymezeným v nařízení (EU) č. 165/2014; nákladový oddíl sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina řidiče; pokud kandidát není zkoušen ze schopnosti používat záznamové zařízení, nemusí jím být vozidlo vybaveno.

• j) Skupina C1E:

  Souprava tvořená zkušebním vozidlem skupiny C1 a přípojným vozidlem s maximální přípustnou hmotností alespoň 1250 kg; tato souprava musí mít délku nejméně 8 m a být schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; nákladový oddíl přípojného vozidla sestává z uzavřené skříňové nástavby, která je nejméně tak široká a vysoká jako kabina řidiče; uzavřená skříňová nástavba může být rovněž o něco užší než kabina řidiče, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; okamžitá celková hmotnost přípojného vozidla musí být nejméně 800 kg.

• k) Skupina D:

  Vozidlo skupiny D o délce nejméně 10 m a šířce nejméně 2,40 m, schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h; vybavené brzdami s protiblokovacím systémem a záznamovým zařízením podle nařízení (EU) č. 165/2014.

Žadatelé prokáží, že jsou schopni připravit se na bezpečnou jízdu, splněním následujících požadavků:

• a) upravit si ochrannou výstroj, například rukavice, boty, oblečení a ochrannou přílbu;
• b) provést namátkové kontroly stavu pneumatik, brzd, řízení, spínače výstražných světel, je-li k dispozici, řetězu, hladiny oleje, světel, světlometů, směrových ukazatelů a výstražných zvukových zařízení.

Zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu:

• a) postavit motocykl na stojan, sejmout motocykl se stojanu a vést jej bez použití motoru;
• b) zaparkovat motocykl na stojan;
• c) zvládnout alespoň dva jízdní úkony, včetně slalomu, provedené při nízké rychlosti; to umožní posouzení schopnosti ovládat plynovou rukojeť, brzdu, udržovat rovnováhu a směr pohledu, polohu na motocyklu a polohu chodidla na stupačkách. Jestliže se zkouška provádí na motocyklu s manuální převodovkou, provádí se v kombinaci s manipulací se spojkou;
• d) zvládnout alespoň dva jízdní úkony provedené při vyšší rychlosti, z nichž jeden se provádí v rychlosti nejméně 30 km/h a jeden zahrnuje vyhýbání se překážce v rychlosti nejméně 50 km/h; to umožní posouzení schopnosti udržovat polohu na motocyklu, směr pohledu a rovnováhu a ovládat techniku řízení. Jestliže se zkouška provádí na motocyklu s manuální převodovkou, jeden úkon musí být proveden při zařazeném druhém nebo třetím rychlostním stupni; to umožní posoudit způsobilost v oblasti techniky řazení;
• e) brzdění: předvést alespoň dva úkony brzdění, včetně nouzového brzdění při minimální rychlosti 50 km/h; to umožní posouzení schopnosti ovládat přední a zadní brzdy a udržovat směr pohledu a polohu na motocyklu;
• f) je-li to možné, provést otáčení do opačného směru.

Žadatelé v situacích běžného silničního provozu, při dodržení všech zásad bezpečnosti a všech nezbytných bezpečnostních opatření, provedou všechny tyto úkony:

• a) rozjezd: po zaparkování, po zastavení v provozu; při opouštění příjezdové cesty;
• b) jízdu na přímých komunikacích; míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem;
• c) jízdu v zatáčkách;
• d) křižovatky: příjezd do křižovatky a průjezd křižovatkami a dálničními uzly;
• e) změnu směru jízdy, včetně přiměřeného používání směrových ukazatelů; odbočování doleva a doprava; přejíždění mezi jízdními pruhy;
• f) příjezd na dálnici a výjezd z dálnice nebo obdobné silnice, je-li k dispozici: zařazení do rychlejšího pruhu; výjezd přes odbočovací pruh;
• g) předjíždění a míjení: předjíždění jiných účastníků silničního provozu včetně těch zranitelných, je-li to možné; jízdu kolem překážek, například zaparkovaných aut; předjíždění jinými vozidly a popřípadě předjímání mrtvých úhlů jiných vozidel;
• h) zvláštní vlastnosti pozemní komunikace, jsou-li k dispozici: křižovatky s kruhovým objezdem; železniční úrovňové přejezdy, tramvajové a autobusové zastávky, přechody pro chodce, vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty při zachování náležité pozornosti; jízdu do kopce a z kopce při velkém podélném sklonu; tunely;
• i) reakce na nebezpečné situace a jejich předvídání; tyto úkony se odchylně od povinnosti provádět úkony v běžných dopravních situacích provádějí pouze v případě, že se nebezpečná situace objeví náhodně; alternativně lze pro zkoušky těchto dovedností použít simulátory;
• j) provedení nezbytných bezpečnostních opatření při vstupování z vozidla.

Žadatelé prokáží, že jsou schopni připravit se na bezpečné řízení, splněním následujících požadavků:

• a) úprava sedadla podle potřeby k zajištění správné polohy při sezení;
• b) nastavení zpětných zrcátek, bezpečnostních pásů, a jsou-li k dispozici, opěrek hlavy;
• c) kontrola zavření dveří;
• d) provedení namátkových kontrol stavu pneumatik, řízení, brzd, kapalin (například motorového oleje, chladicí směsi, kapaliny do ostřikovače), světel, světlometů, směrových ukazatelů a výstražného zvukového zařízení;
• e) kontrola bezpečnostních opatření týkajících se nakládání vozidla: karoserie, plachty, dveře od nákladního prostoru, zamykání kabiny, způsob nakládky, zabezpečení nákladu (pouze pro skupinu BE);
• f) kontrola spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení (pouze pro skupinu BE).

Zkoušejí se některé z těchto jízdních úkonů (alespoň dva jízdní úkony z následujících čtyř, přičemž jedním úkonem je couvání):

• a) couvání na přímé silnici nebo couvání doprava nebo doleva za roh, při udržení správného jízdního pruhu;
• b) otočení vozidla do opačného směru jízdou vpřed a couváním;
• c) zaparkování vozidla a opuštění parkovacího místa (podélné, šikmé nebo kolmé parkování, a to jízdou vpřed nebo couváním, na rovině, do kopce nebo z kopce);
• d) zabrzdění za účelem zastavení přesně na určeném místě; provedení nouzového zastavení však není povinné.

Skupina BE – zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu:

• a) připojení přípojného vozidla k motorovému vozidlu a odpojení přípojného vozidla od motorového vozidla nebo odpojení přípojného vozidla od motorového vozidla a opětné připojení přípojného vozidla k motorovému vozidlu; tento jízdní úkon musí začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přípojného vozidla, tj. nikoliv za sebou;
• b) couvání v zatáčce, jejíž zakřivení je ponecháno na uvážení členských států;
• c) bezpečné zaparkování pro nakládku a vykládku.

Žadatelé v situacích běžného silničního provozu, při dodržení všech zásad bezpečnosti a všech nezbytných bezpečnostních opatření, provedou všechny tyto úkony:

• a) rozjezd: po zaparkování, po zastavení v provozu; při opouštění příjezdové cesty;
• b) jízdu po rovných silnicích; míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem;
• c) jízdu v zatáčkách;
• d) křižovatky: příjezd do křižovatky a průjezd křižovatkami a dálničními uzly;
• e) změnu směru jízdy, včetně přiměřeného používání směrových ukazatelů: odbočování doleva a doprava; přejíždění mezi jízdními pruhy;
• f) příjezd na dálnici a výjezd z dálnice nebo obdobné silnice, je-li k dispozici: zařazení do rychlejšího pruhu; výjezd přes odbočovací pruh;
• g) předjíždění a míjení: předjíždění jiných účastníků silničního provozu včetně těch zranitelných, předvídání mrtvých úhlů, je-li to možné; jízdu podél překážek, například zaparkovaných aut; předjíždění jinými vozidly, je-li to vhodné;
• h) samostatné řízení podle dopravních značek, je-li to možné;
• i) zvláštní vlastnosti pozemní komunikace, jsou-li k dispozici: křižovatky s kruhovým objezdem; železniční úrovňové přejezdy, tramvajové a autobusové zastávky, přechody pro chodce, vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty při zachování náležité pozornosti; jízdu do kopce a z kopce při velkém podélném sklonu; tunely;
• j) nastupování do vozidla a vystupování z vozidla, včetně ujištění se, že je bezpečné otevřít dveře vozidla a že tím nevznikne nebezpečí pro ostatní účastníky silničního provozu, jako jsou chodci, cyklisté a uživatelé mikromobility, se zvláštním důrazem na otevírání dveří vzdálenější rukou;
• k) reakce na nebezpečné situace a jejich předvídání; tyto úkony se odchylně od povinnosti provádět úkony v běžných dopravních situacích provádějí pouze v případě, že se nebezpečná situace objeví náhodně; alternativně lze pro zkoušky těchto dovedností použít simulátory.

Žadatelé prokáží, že jsou schopni připravit se na bezpečné řízení, splněním následujících požadavků:

• a) úprava sedadla podle potřeby k zajištění správné polohy při sezení;
• b) nastavení zpětných zrcátek, bezpečnostních pásů, a jsou-li k dispozici, opěrek hlavy;
• c) namátkové kontroly stavu pneumatik, řízení, brzd, světel, světlometů, směrových ukazatelů a výstražného zvukového zařízení;
• d) kontrola posilovačů brzd a systémů řízení; kontrola stavu kol, matic kol, blatníků, čelního skla, oken a stěračů, kapalin (například motorového oleje, chladicí směsi, kapaliny do ostřikovače); kontrola a používání přístrojové desky včetně záznamového zařízení podle nařízení (EU) č. 165/2014. Posledně uvedený požadavek se nevztahuje na žadatele o řidičský průkaz na vozidlo skupiny C1 nebo C1E, které nespadá do oblasti působnosti uvedeného nařízení;
• e) kontrola tlaku vzduchu, vzduchových nádrží a odpružení;
• f) kontrola bezpečnostních opatření týkajících se nakládání vozidla: karoserie, plachty, dveře od nákladního prostoru, nakládací mechanismus, je-li k dispozici, zamykání kabiny, je-li k dispozici, způsob nakládky, zabezpečení nákladu (pouze pro skupiny C, CE, C1 a C1E);
• g) kontrola spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení (pouze pro skupiny CE, C1E, DE a D1E);
• h) schopnost přijmout zvláštní bezpečnostní opatření týkající se vozidla; kontrola karoserie, dveří pro cestující, nouzových východů, výbavy pro první pomoc, hasicích přístrojů a dalšího bezpečnostního vybavení (pouze pro skupiny D, DE, D1 a D1E);
• i) (nepovinné) orientace v silniční mapě, plánování cesty, včetně užití elektronických navigačních systémů.

Není-li řidič již oprávněn řídit vozidla skupin C1, C, D1 a D, musí být před jízdou s připojeným přípojným vozidlem zajištěna způsobilost k řízení tažného vozidla.

Zvláštní jízdní úkony, které se zkoušejí s ohledem na bezpečnost silničního provozu:

• a) připojení přípojného vozidla k motorovému vozidlu a odpojení přípojného vozidla od motorového vozidla nebo odpojení přípojného vozidla od motorového vozidla a opětné připojení přípojného vozidla k motorovému vozidlu; tento jízdní úkon musí začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přípojného vozidla, tj. nikoliv za sebou (pouze pro skupiny CE, C1E, DE a D1E);
• b) couvání v zatáčce, jejíž zakřivení je ponecháno na uvážení členských států;
• c) je-li to možné, provést otočku do opačného směru;
• d) bezpečné zaparkování pro nakládku a vykládku na nakládací rampě, plošině nebo podobném zařízení (pouze pro skupiny C, CE, C1 a C1E);
• e) parkování s ohledem na bezpečné vystupování cestujících z autobusu nebo nastupování cestujících do autobusu (pouze pro skupiny D, DE, D1 a D1E).

Žadatelé v situacích běžného silničního provozu, při dodržení všech zásad bezpečnosti a všech nezbytných bezpečnostních opatření, provedou všechny tyto úkony:

• a) rozjezd: po zaparkování, po zastavení v provozu; při opouštění příjezdové cesty;
• b) jízdu po rovných silnicích; míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem;
• c) jízdu v zatáčkách;
• d) křižovatky: příjezd do křižovatky a průjezd křižovatkami a dálničními uzly;
• e) změnu směru jízdy: odbočování doleva a doprava; přejíždění mezi jízdními pruhy;
• f) příjezd na dálnici a výjezd z dálnice nebo obdobné silnice, je-li k dispozici: zařazení do rychlejšího pruhu; výjezd přes odbočovací pruh;
• g) předjíždění a míjení: předjíždění jiných účastníků silničního provozu včetně těch zranitelných, předvídání mrtvých úhlů, je-li to možné; jízdu podél překážek, například zaparkovaných aut; předjíždění jinými vozidly, je-li to vhodné;
• h) zvláštní vlastnosti pozemní komunikace, jsou-li k dispozici: křižovatky s kruhovým objezdem; železniční úrovňové přejezdy, tramvajové a autobusové zastávky, přechody pro chodce, cyklostezky při zachování náležité pozornosti; jízdu do kopce a z kopce při velkém podélném sklonu; tunely;
• i) reakce na nebezpečné situace a jejich předvídání; tyto úkony se odchylně od povinnosti provádět úkony v běžných dopravních situacích provádějí pouze v případě, že se nebezpečná situace objeví náhodně; alternativně lze pro zkoušky těchto dovedností použít simulátory;
• j) nastupování do vozidla a vystupování z vozidla, včetně ujištění se, že je bezpečné otevřít dveře vozidla a že tím nevznikne nebezpečí pro ostatní účastníky silničního provozu, jako jsou chodci, cyklisté a uživatelé mikromobility.

Bezpečné a energeticky účinné řízení:

Řízení s ohledem na zajištění bezpečnosti a snížení spotřeby paliva nebo energie a emisí při zrychlování, zpomalování, jízdě do kopce a z kopce (ekologická jízda).

Zkušební komisaři musí být vyškoleni tak, aby byli schopni správně vyhodnotit schopnost žadatelů bezpečně řídit. Práci zkušebních komisařů sleduje a dozoruje orgán pověřený členským státem a splňující požadavky stanovené v bodě 4 podbodě 1 písm. e) přílohy IV, aby bylo zajištěno správné a důsledné provádění hodnocení chyb v souladu se standardy stanovenými v této příloze.

• a) ovládá vozidlo; přičemž bere v úvahu: řádné užívání bezpečnostních pásů, asistenčních systémů pro řidiče a automatizovaných systémů řízení, zpětných zrcátek, opěrek hlavy; sedadel; správné používání světel a ostatního vybavení; správné používání spojky, převodovky, plynového pedálu, brzdového systému (včetně třetího brzdového systému, je-li k dispozici) a řízení; ovládání vozidla za různých podmínek, při různých rychlostech; stabilitu na silnici; hmotnost, rozměry a vlastnosti vozu; hmotnost a druh nákladu (pouze pro skupiny BE, C, CE, C1, C1E, DE a D1E); pohodlí cestujících (pouze pro skupiny D, DE, D1 a D1E) (bez příliš rychlého přidávání plynu, s plynulým řízením a bez prudkého brzdění);
• b) řídí hospodárně, bezpečně a energeticky účinně, s přihlédnutím k otáčkám motoru za minutu, přeřazování, brzdění a akceleraci (pouze pro skupiny B, BE, C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E);
• c) dodržuje pravidla pro sledování provozu: sleduje celé okolí; správně používá zrcátka; sleduje na dlouhé, střední a krátké vzdálenosti;
• d) dodržuje přednost v jízdě a dává přednost: dodržuje přednost na křižovatkách a při průjezdu křižovatkami a dálničními uzly; dává přednost v jízdě za jiných okolností (například při změně směru jízdy, přejíždění mezi jízdními pruhy, zvláštních jízdních úkonech);
• e) správně se zařazuje na silnici: řádně se řadí na silnici, do jízdních pruhů, v kruhových objezdech, v zatáčkách, přiměřeně podle typu a vlastností vozidla; předvídá změny zařazení;
• f) dodržuje odstup: dodržuje dostatečnou vzdálenost před sebou a po straně; dodržuje dostatečný odstup od ostatních účastníků silničního provozu, zejména od zranitelných účastníků silničního provozu;
• g) dodržuje rychlostní limity a doporučení: nepřekračuje nejvyšší povolenou rychlost; přizpůsobuje rychlost povětrnostním podmínkám a silničnímu provozu a případně vnitrostátním rychlostním limitům; jede takovou rychlostí, aby bylo možno zastavit na viditelném a volném úseku silnice; přizpůsobuje rychlost jízdy obecné rychlosti stejných účastníků silničního provozu;
• h) respektuje světelnou signalizaci, dopravní značky a ostatní pokyny: dodržuje správné chování na světelné signalizaci; dodržuje pokyny osob řídících dopravní provoz; jedná správné podle dopravních značek (zákazových nebo příkazových); jedná přiměřeně podle vodorovného značení na vozovce;
• i) dodržuje dávání znamení: dává znamení podle potřeby, správně a včas; správně signalizuje změny směru jízdy; reaguje přiměřeně na všechna znamení dávaná ostatními účastníky silničního provozu;
• j) ovládá brzdění a zastavování: včas zpomaluje, brzdí nebo zastavuje podle okolností; předvídá; používá různé brzdové systémy (pouze pro skupiny C, CE, D a DE); používá jiné postupy zpomalování jízdy než brzdění (pouze pro skupiny C, CE, D a DE).

Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečné pro posouzení dovedností a chování podle oddílu B této přílohy. V žádném případě nesmí být doba strávená řízením na silnici kratší než 25 minut pro skupiny A, A1, A2, B, B1 a BE nebo 45 minut pro ostatní skupiny. V tomto čase není zahrnuto přijetí žadatele, příprava vozidla, technická kontrola vozidla s ohledem na bezpečnost silničního provozu, zvláštní jízdní úkony, zajištění způsobilosti podle bodu 8 podbodu 2 nebo oznámení výsledku praktické zkoušky.

Část zkoušky, kterou se hodnotí zvláštní jízdní úkony, může být prováděna na zvláštním zkušebním pozemku. Pokud je to proveditelné, koná se část zkoušky, při které se hodnotí chování žadatele v provozu, na silnicích mimo zastavěné oblasti, na rychlostních silnicích nebo dálnicích (nebo podobných komunikacích), a dále na všech druzích městských ulic (v obytných oblastech, oblastech s povolenou rychlostí 30 a 50 km/h, na městských rychlostních komunikacích), čímž jsou zastoupeny různé druhy obtížných situací, se kterými se řidiči budou pravděpodobně setkávat. Je rovněž žádoucí, aby se zkouška konala při různé intenzitě dopravního provozu. Čas strávený řízením na pozemní komunikaci se optimálně využije k posouzení chování žadatele v různých oblastech provozu, se kterými se může setkat, se zvláštním důrazem na střídání těchto oblastí.

Řidiči všech vozidel s vlastním pohonem musí mít vždy znalosti, dovednosti a chování popsané v části I bodech 1 až 9 s cílem mít schopnost:

• a) rozpoznat a předvídat nebezpečné situace a rizika v dopravním provozu a vyhodnotit jejich závažnost;
• b) dostatečně ovládat své vozidlo tak, aby se nevytvářely nebezpečné situace, a reagovat přiměřeně, kdyby se takové situace vyskytly;
• c) dodržovat pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích, zejména ta, která jsou určena k zabránění dopravním nehodám a zachování plynulosti provozu;
• d) odhalit každou významnou technickou závadu na svých vozidlech, zejména ty závady, které představují riziko pro bezpečnost, a umět je odpovídajícím způsobem odstranit;
• e) počítat se všemi faktory, které ovlivňují chování řidiče (například alkohol, únava, slabý zrak, používání elektronických zařízení atd.) tak, aby si zachovali naprosté využití schopností potřebných pro bezpečnou jízdu;
• f) respektováním ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích pomáhat zajistit bezpečnost všech účastníků silničního provozu, zvláště těch nejzranitelnějších;
• g) mít dostatečné znalosti o rizikových faktorech souvisejících s cyklisty, chodci a uživateli mikromobility;
• h) mít dostatečné znalosti o bezpečnosti v souvislosti s používáním vozidel na alternativní pohon;
• i) mít dostatečné znalosti o používání pokročilých asistenčních systémů pro řidiče a automatizovaných systémů řízení.

Členské státy mohou provádět vhodná opatření k zajištění toho, aby řidiči, kteří již nevykazují znalosti, dovednosti a chování popsané v části I bodech 1 až 9, mohli znovu těchto znalostí a dovedností nabýt a nadále vykazovat chování, které je požadováno pro řízení vozidla s vlastním pohonem.

PŘÍLOHA III MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ZPŮSOBILOST PRO ŘÍZENÍ VOZIDLA S VLASTNÍM POHONEM

DEFINICE

• 1) Řidičské průkazy se nevydají ani neobnoví žadatelům nebo řidičům s vážným neurologickým onemocněním, není-li žádost podložena kladným lékařským posudkem příslušného a oprávněného zdravotnického odborníka.

  Neurologické poruchy spojené s vývojovými vadami, chorobami nebo zdravotními či chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém, vedoucí ke kognitivním, behaviorálním, smyslovým nebo motorickým poruchám a ovlivňující výkon nebo funkci, rovnováhu a koordinaci se náležitě zohlední vzhledem ke svému vlivu na funkce na řízení. Je třeba vzít v úvahu riziko dalšího zhoršení poruchy a chybějící soulad s léčbou. V takových případech může být vydání nebo obnova řidičského průkazu podmíněny pravidelnými posudky pro případ rizika zhoršení stavu.

• 2) Pro účely následujících bodů se rozumí:

  • „středně těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe“ počet apnoí a hypopnoí za hodinu (index apnoe/hypopnoe) mezi 15 a 29;

  • „těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe“ index apnoe/hypopnoe 30 nebo více, přičemž oba jsou spojeny s nadměrnou ospalostí během dne.

• 3) Žadatelům nebo řidičům, u nichž existuje podezření na středně těžký nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe, se před vydáním nebo obnovou řidičského průkazu doporučí další lékařské konzultace u příslušného a oprávněného zdravotnického odborníka. Až do potvrzení diagnózy jim může být doporučeno neřídit motorová vozidla.
• 4) Řidičské průkazy mohou být vydány žadatelům nebo řidičům se středně těžkým či těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe, kteří prokáží, že své onemocnění mají pod dostatečnou kontrolou a že se podrobují vhodné léčbě a zlepšuje se u nich případná ospalost, což potvrdí lékařský posudek příslušného a oprávněného zdravotnického odborníka.
• 5) Žadatelé nebo řidiči, kteří se léčí se středně těžkým nebo těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe, musí absolvovat pravidelné lékařské prohlídky v intervalech, které nepřekračují tři roky v případě řidičů skupiny 1 a jeden rok v případě řidičů skupiny 2, s cílem stanovit jejich míru dodržování léčby, potřebu jejího pokračování a zachování dobrého dozoru.

Skupina 1:

• 1) Na základě lékařského posudku příslušného a oprávněného zdravotnického odborníka a v případě potřeby pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol mohou být řidičské průkazy vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům, kterým byl transplantován některý orgán nebo mají umělý implantát, který ovlivňuje schopnost řídit.

Skupina 2:

• 2) Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel, na která se vztahuje definice této skupiny.

Všeobecně platí, že pokud žadatelé nebo řidiči mají jakoukoliv poruchu, která není uvedena v této příloze, ale u které se předpokládá, že představuje nebo způsobí funkční neschopnost ovlivňující bezpečnost řízení, se řidičské průkazy nevydají ani neobnoví, není-li žádost podložena lékařským posudkem příslušného a oprávněného zdravotnického odborníka a v případě potřeby podmíněna pravidelnými lékařskými kontrolami žadatele nebo řidiče.

PŘÍLOHA IV MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OSOBY, KTERÉ PROVÁDĚJÍ PRAKTICKÉ ZKOUŠKY ŘÍZENÍ

1. Schopnosti požadované od zkušebního komisaře

Osoba oprávněná k provádění praktického hodnocení výkonu kandidáta při řízení vozidla s vlastním pohonem musí mít znalosti, dovednosti a vědomosti související s tématy uvedenými v podbodech 2 až 8.

Schopnosti zkušebního komisaře musí být relevantní pro hodnocení výkonu kandidáta usilujícího o řidičský průkaz skupiny, pro kterou probíhá řidičská zkouška.

Znalosti a vědomosti o řízení a hodnocení:

Dovednosti pro hodnocení:

Zkušební komisař musí být schopen:

• a) přesně pozorovat, sledovat a vyhodnocovat celkový výkon kandidáta, zejména:
  • i) správné a komplexní rozpoznávání nebezpečných situací;
  • ii) přesné stanovení příčiny a pravděpodobného dopadu nebezpečných situací;
  • iii) dosažení způsobilosti a rozpoznávání chyb;
  • iv) jednotnost a konzistentnost hodnocení;
• b) rychle vstřebávat informace a vybírat důležité body;
• c) předvídat, rozpoznávat možné problémy a vytvářet strategie pro jejich řešení;
• d) poskytovat včasnou a konstruktivní zpětnou vazbu.

Osobní řidičské dovednosti:

Osoba oprávněná k provádění praktické zkoušky pro danou skupinu řidičských průkazů musí být schopna řídit relevantní typ vozidla s vlastním pohonem na trvale vysoké úrovni.

Kvalita služeb:

• a) stanovit, co může kandidát během zkoušky očekávat, a informovat jej o tom;
• b) sdělovat informace jasně a volit přitom obsah, styl a jazyk přizpůsobený adresátovi a situaci, a zodpovídat otázky kandidáta;
• c) poskytovat jasnou zpětnou vazbu o výsledku zkoušky;
• d) s kandidáty jednat s respektem a bez diskriminace.

Znalosti o technické a fyzikální stránce vozidel včetně:

• a) znalostí o technologické stránce vozidel, jako je řízení, pneumatiky, brzdy, světla, zvláště pro motocykly a těžká vozidla;
• b) znalostí o bezpečnost při nakládání;
• c) znalostí o fyzikální stránce vozidel, jako je rychlost, tření, dynamika a energie.

Řízení hospodárné z hlediska spotřeby pohonných hmot nebo energie a šetrné k životnímu prostředí.

Zkušební komisař pro skupinu B:

• a) musí být držitelem řidičského průkazu skupiny B po dobu nejméně tří let;
• b) musí mít nejméně 23 let;
• c) musí mít úspěšně dokončenu výchozí kvalifikaci podle bodu 3 a následně musí procházet systémem zabezpečování kvality a absolvovat pravidelná školení podle bodu 4;
• d) musí mít dokončeno odborné vzdělání vedoucí nejméně k dokončení úrovně 3 podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání UNESCO (ISCED);
• e) nesmí vykonávat současně činnosti zkušebního komisaře a komerčního instruktora řízení.

Zkušební komisař pro ostatní skupiny:

• a) musí být držitelem řidičského průkazu dané skupiny nebo mít rovnocenné znalosti získané prostřednictvím odpovídající odborné kvalifikace;
• b) musí mít úspěšně dokončenu výchozí kvalifikaci podle bodu 3 a následně musí procházet systémem zabezpečování kvality a absolvovat pravidelná školení podle bodu 4;
• c) musí být kvalifikovaným zkušebním komisařem pro skupinu B po dobu nejméně tří let; od tohoto požadavku může být upuštěno, pokud může dotčený zkušební komisař předložit důkaz o:
  • i) nejméně pětileté řidičské praxi v dané skupině nebo
  • ii) teoretickém a praktickém posouzení způsobilosti k řízení na úrovni vyšší, než je požadována pro získání řidičského průkazu, čímž by se tento požadavek stal zbytečným;
• d) musí mít dokončeno odborné vzdělání vedoucí nejméně k dokončení úrovně 3 podle ISCED;
• e) nesmí současně vykonávat činnosti zkušebního komisaře a komerčního instruktora řízení.

Zkušební komisaři při plnění svého úkolu provádět praktická hodnocení nesmí podléhat přímému ani nepřímému vnějšímu vlivu. Musí se zdržet veškerého jednání neslučitelného s jejich povinnostmi a při plnění svých úkolů dodržovat zásady objektivity a nestrannosti.

• a) Členské státy mohou zmocnit zkušebního komisaře k provádění řidičských zkoušek pro skupiny AM, A1, A2 a A po získání výchozí kvalifikace vyžadované podle bodu 3 pro jednu z těchto skupin.
• b) Členské státy mohou zmocnit zkušebního komisaře k provádění řidičských zkoušek pro skupiny C1, C, D1 a D po získání výchozí kvalifikace vyžadované podle bodu 3 pro jednu z těchto skupin.
• c) Členské státy mohou zmocnit zkušebního komisaře k provádění řidičských zkoušek pro skupiny BE, C1E, CE, D1E a DE po získání výchozí kvalifikace vyžadované podle bodu 3 pro jednu z těchto skupin.

• a) Dříve, než může být osoba zmocněna k provádění řidičských zkoušek, musí uspokojivě dokončit školicí program, který členský stát případně určí, aby měla schopnosti stanovené v bodě 1.
• b) Členské státy stanoví, zda se obsah konkrétního školicího programu bude vztahovat na zmocnění k provádění řidičských zkoušek pro jednu nebo pro více než jednu skupinu řidičských průkazů.

• a) Dříve, než může být osoba zmocněna k provádění řidičských zkoušek, musí prokázat dostatečnou úroveň znalostí, vědomostí, dovedností a způsobilosti ve vztahu k tématům uvedeným v bodě 1.
• b) Členské státy použijí postup zkoušení, který pedagogicky správným způsobem hodnotí schopnosti osoby podle bodu 1, zejména bodu 1 podbodu 4. Tento postup zkoušení musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj).) a zahrnovat teoretickou i praktickou část. Pokud je to vhodné, je možno použít hodnocení prováděné počítačem. Podrobnosti týkající se povahy a trvání zkoušek nebo hodnocení v rámci zkoušení jsou na uvážení jednotlivých členských států.
• c) Členské státy stanoví, zda se obsah konkrétního zkoušení bude vztahovat na zmocnění k provádění řidičských zkoušek pro jednu nebo pro více než jednu skupinu řidičských průkazů.

• a) Členské státy přijmou opatření pro zabezpečení kvality, aby bylo zaručeno udržování úrovně zkušebních komisařů.
• b) Opatření pro zabezpečení kvality zahrnují dohled nad zkušebními komisaři při práci, jejich další školení a opětovné akreditace, jejich nepřetržitý profesní rozvoj a pravidelné přezkoumávání výsledků řidičských zkoušek, které provedli.
• c) Členské státy zajistí, aby každý zkušební komisař podléhal ročnímu dohledu s využitím opatření pro zabezpečení kvality uvedených v bodě 4 podbodě 1 písm. b). Členské státy navíc stanoví, že každý zkušební komisař je jednou za pět let podroben dohledu při provádění zkoušek po dobu představující v souhrnu alespoň půl dne, umožňující dohled nad několika zkouškami. Pokud jsou zjištěny problémy, přijmou se nápravná opatření. Dohlížitel je osoba k tomuto účelu zmocněná členským státem.
• d) Členské státy mohou stanovit, že pokud je zkušební komisař zmocněn k provádění řidičských zkoušek pro více než jednu skupinu, znamená splnění požadavku na dohled v souvislosti se zkouškami pro jednu skupinu splnění tohoto požadavku pro více než jednu skupinu.
• e) Provádění řidičských zkoušek sleduje a dohlíží na ně orgán pověřený členským státem, aby bylo zajištěno správné a důsledné provádění hodnocení. Členské státy zajistí, aby členové tohoto orgánu, kteří jsou pověřeni prováděním sledování a dohledu, byli při výkonu svých funkcí nestranní a nezávislí na vnějších zásazích nebo politickém tlaku.

• a) Členské státy stanoví, že pro zachování platnosti svého zmocnění se zkušební komisaři musí, bez ohledu na počet skupin, pro které jsou akreditováni, zúčastnit:
  • i) minimálního řádného pravidelného školení v celkové délce čtyř dnů za období dvou let s cílem:

    • udržet a osvěžit si nezbytné znalosti a dovednosti pro zkoušení a komunikační dovednosti,

    • rozvíjet nové schopnosti, které se staly nezbytným předpokladem pro výkon jejich povolání,

    • zajistit, aby i nadále prováděli zkoušky spravedlivým a jednotným způsobem;

  • ii) minimálního pravidelného výcviku v celkové délce alespoň pěti dnů za období pěti let s cílem rozvíjet a udržovat praktické dovednosti nezbytné k řízení.
• b) Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby zkušebním komisařům, u nichž se na základě platného systému zabezpečování kvality zjistilo, že jejich výkon je výrazně nedostačující, bylo neprodleně poskytnuto zvláštní školení.
• c) Pravidelné školení může mít podobu instruktáže, školení v učebně, tradiční nebo elektronicky vedené výuky a může probíhat individuálně nebo ve skupinách. Může zahrnovat opětovné akreditace podle standardů, pokud to členské státy považují za vhodné.
• d) Členské státy mohou stanovit, že pokud je zkušební komisař zmocněn k provádění řidičských zkoušek pro více než jednu skupinu, znamená splnění požadavku pravidelného školení v souvislosti se zkouškami pro jednu skupinu splnění tohoto požadavku pro více než jednu skupinu, pokud je splněna podmínka stanovená v bodě 4 podbodě 2 písm. e).
• e) Pokud zkušební komisař neprováděl zkoušky pro některou skupinu po dobu 24 měsíců, je podroben vhodnému novému posouzení, než mu bude dovoleno provádět řidičské zkoušky pro tuto skupinu. Toto nové posouzení může proběhnout jako součást plnění požadavku podle bodu 4 podbodu 2 písm. a).

Členské státy mohou osobám zmocněným k provádění řidičských zkoušek bezprostředně před 19. lednem 2013 povolit, aby řidičské zkoušky prováděly i nadále, ačkoli nebyly zmocněny v souladu se všeobecnými podmínkami podle bodu 2 či postupem výchozí kvalifikace podle bodu 3.

Tito zkušební komisaři však podléhají opatřením pro pravidelný dohled a zabezpečení kvality stanoveným v bodě 4.

PŘÍLOHA V MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝCVIK A ZKOUŠKY ŘIDIČŮ PRO JÍZDNÍ SOUPRAVY, VČETNĚ VOZIDEL NA ALTERNATIVNÍ PALIVA, PRO OBYTNÉ AUTOMOBILY A PRO VOZIDLA ZÁCHRANNÝCH SLOŽEK

Oddíl A JÍZDNÍ SOUPRAVY

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby:

Řidičský výcvik trvá nejméně sedm hodin.

Řidičský výcvik je zaměřen na znalosti, dovednosti a chování popsané v bodech 2 a 7 přílohy II. Zvláštní pozornost je věnována dynamice pohybu vozidla, bezpečnostním kritériím, tažným vozidlům a přívěsům (spojovacímu zařízení), správnému nakládání a bezpečnostním prvkům.

Praktická část zahrnuje tyto úkony: zrychlování, zpomalování, couvání, brzdění, brzdná dráha do zastavení, přejíždění mezi pruhy, brzdění a vyhýbání, vybočování přípojného vozidla, odpojení přípojného vozidla od motorového vozidla a jeho opětovné připojení a parkování.

Každý účastník výcviku provede praktickou část a prokáže své dovednosti a chování na veřejných komunikacích.

Jízdní soupravy používané pro výcvik musí spadat do skupiny jízdních souprav, pro kterou žadatel požádal o řidičský průkaz.

Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečné pro posouzení dovedností a chování podle bodu 2.

Řidičský výcvik trvá nejméně sedm hodin a může probíhat na veřejných komunikacích nebo na uzavřeném okruhu.

Řidičský výcvik je zaměřen na znalosti, dovednosti a chování popsané v oddíle A bodě 2 přílohy II, a pokud jde o skupinu C1, v oddíle B bodě 8 přílohy II. Zvláštní pozornost je věnována dynamice pohybu vozidla, bezpečnostním kritériím, správnému nakládání a bezpečnostním prvkům.

Praktická část zahrnuje tyto úkony: zrychlování, zpomalování, couvání, brzdění, brzdná dráha do zastavení, přejíždění mezi pruhy, vybočování přípojného vozidla, odpojení přípojného vozidla od motorového vozidla a jeho opětovné připojení, brzdění a vyhýbání a parkování. Pokud jde o vozidla záchranných složek, je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby řidič měl nezbytné dovednosti pro řádné řešení dalších obtíží, jež z řízení v mimořádné situaci vyplývají.

Vozidla používaná pro výcvik musí spadat do skupiny vozidel, pro kterou žadatel požádal o řidičský průkaz.

Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečné pro posouzení dovedností a chování podle bodu 2.

PŘÍLOHA VI MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO ŘIDIČSKÝ VÝCVIK A ZKOUŠKY PRO MOTOCYKLY SKUPINY A (POSTUPNÝ PŘÍSTUP)

3. Obsah řidičského výcviku

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby:

Řidičský výcvik trvá nejméně sedm hodin.

Řidičský výcvik se vztahuje na všechny aspekty uvedené v bodě 6 přílohy II.

Každý účastník provede praktickou část a prokáže své dovednosti a chování na veřejných komunikacích.

Motocykly používané pro výcvik musí spadat do skupiny motocyklů, pro kterou žadatel požádal o řidičský průkaz.

Délka zkoušky a ujetá vzdálenost musí být dostatečné pro posouzení dovedností a chování podle bodu 3.

PŘÍLOHA VII SROVNÁVACÍ TABULKA