Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1568 ze dne 29. července 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, pokud jde o procesní opatření pro vzájemná hodnocení systémů elektronické identifikace a pro spolupráci při organizaci těchto hodnocení v rámci skupiny pro spolupráci, a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/296
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/ojhttp://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/2024-10-18.), a zejména na čl. 12 odst. 6 a čl. 46e odst. 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Obecné zásady vzájemného hodnocení
1. Pokud členský stát podá Komisi a ostatním členským státům předběžné oznámení systému elektronické identifikace, zahájí se vzájemné hodnocení v souladu s článkem 2.
2. Členský stát, který podá předběžné oznámení systému elektronické identifikace, může své předběžné oznámení kdykoli stáhnout. Pokud členský stát předběžné oznámení systému elektronické identifikace stáhne, považuje se vzájemné hodnocení za ukončené.
3. Každý členský stát se může rozhodnout, že se zúčastní vzájemného hodnocení systému elektronické identifikace jiného členského státu.
4. Každý členský stát, který se účastní vzájemného hodnocení, nese náklady, které mu v tomto procesu vzniknou.
5. Zástupci členských států, kteří provádějí vzájemné hodnocení, použijí informace získané prostřednictvím vzájemného hodnocení výhradně pro účely tohoto hodnocení a nezpřístupní žádné citlivé nebo důvěrné informace získané při tomto vzájemném hodnocení třetím stranám.
6. Členský stát, který se rozhodne účastnit se vzájemného hodnocení systému elektronické identifikace jiného členského státu, oznámí jakýkoli střet zájmů ve vztahu k zástupcům jmenovaným tímto členským státem. V případě střetu zájmů může členský stát, jehož systém elektronické identifikace je předmětem vzájemného hodnocení, účast příslušného zástupce na posouzení svého systému elektronické identifikace odmítnout.
7. Veškeré spory vzniklé během vzájemného hodnocení v souvislosti s činnostmi vzájemného hodnocení podle čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení se řeší v souladu s jednacím řádem skupiny pro spolupráci.
8. Systém elektronické identifikace nebude během dvou let od ukončení vzájemného hodnocení podroben dalšímu vzájemnému hodnocení, s výjimkou případů, kdy byly ve vzájemně hodnoceném systému elektronické identifikace provedeny významné změny uvedené v čl. 6 odst. 1.
Článek 2
Zahájení vzájemného hodnocení
1. Předběžné oznámení zahrnuje alespoň:
a) srovnání předběžně oznámeného systému elektronické identifikace s požadavky stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2015/1502 v podobě mapovacího dokumentu o úrovni záruky pro účely vzájemného hodnocení v souladu s přílohou I tohoto nařízení;
b) obecný popis systému elektronické identifikace, jeho ekosystému a elektronické identifikace v členském státě, který podal předběžné oznámení, ve formě bílé knihy v souladu s přílohou II tohoto nařízení;
c) informace týkající se interoperability systému elektronické identifikace a požadavků stanovených v prováděcím nařízení (EU) 2015/1501 ve formě mapovacího dokumentu o rámci interoperability v souladu se vzorem stanoveným v příloze III tohoto nařízení.
2. Informace z předběžného oznámení předá Komise skupině pro spolupráci.
3. Informace požadované podle odst. 1 písm. c) se poskytují alespoň v angličtině. Členské státy nejsou povinny dokumenty překládat, pokud by to představovalo nepřiměřenou administrativní nebo finanční zátěž.
Článek 3
Příprava vzájemného hodnocení
1. Po potvrzení přijetí úplného předběžného oznámení informuje Komise skupinu pro spolupráci o zahájení vzájemného hodnocení a naplánuje zasedání, na němž je předběžně oznámený systém elektronické identifikace zařazen na pořad zasedání, aby jej členský stát, který předběžné oznámení podal, mohl skupině pro spolupráci představit.
2. Předseda skupiny pro spolupráci zajistí, aby se plánované zasedání uvedené v odstavci 1 konalo nejpozději dva měsíce poté, co byla skupina pro spolupráci informována o zahájení vzájemného hodnocení.
3. Datum představení systému se považuje za oficiální datum zahájení vzájemného hodnocení.
4. Poté, co členský stát, který podal předběžné oznámení, představil systém podle odstavce 3, mohou ostatní členské státy jmenovat zástupce, kteří se budou jejich jménem vzájemného hodnocení účastnit. Pokud tak učiní, uvedou jména a kontaktní údaje svých zástupců. Tito jmenovaní zástupci tvoří skupinu pro vzájemné hodnocení.
Členové skupiny pro vzájemné hodnocení se dohodnou na přidělení těchto úkolů:
a) jeden koordinátor, který odpovídá za organizaci vzájemného hodnocení a řízení komunikace s členskými státy, skupinou pro spolupráci a Komisí;
b) až tři zpravodajové v závislosti na rozsahu vzájemného hodnocení, z nichž každý povede pracovní skupinu uvedenou v čl. 4 odst. 2;
c) alespoň jeden aktivní člen za každou pracovní skupinu, který pomáhá při formulování otázek a poskytování zpětné vazby zpravodajům a přispívá k vypracování závěrečné zprávy o vzájemném hodnocení.
5. Koordinátor uvedený v odst. 4 písm. a) dohlíží na řádné provádění vzájemného hodnocení a sleduje dodržování procesních požadavků stanovených v tomto nařízení. Za tímto účelem koordinátor včas plní tyto úkoly:
a) organizace otázek a odpovědí;
b) dokončení zprávy o vzájemném hodnocení;
c) vypracování stanoviska ke vzájemně hodnocenému systému elektronické identifikace.
6. Zpravodajové uvedení v odst. 4 písm. b) formulují otázky pro členský stát, který podal předběžné oznámení, a vypracují návrhy prvků zprávy o vzájemném hodnocení, které se týkají oblasti odpovědnosti jejich příslušné pracovní skupiny.
7. S přihlédnutím k pokynům skupiny pro spolupráci se členský stát, který podal předběžné oznámení, a členské státy zapojené do vzájemného hodnocení dohodnou na veškerých organizačních opatřeních týkajících se vzájemného hodnocení, která nejsou výslovně stanovena v tomto nařízení, včetně pravidel a pokynů týkajících se důvěrnosti a střetu zájmů.
8. Doba trvání vzájemného hodnocení nepřesáhne tři měsíce od data oficiálního zahájení vzájemného hodnocení uvedeného v odstavci 3 a může být prodloužena nejvýše o dva měsíce, pokud s tím všechny členské státy zapojené do vzájemného hodnocení souhlasí.
Článek 4
Organizace vzájemného hodnocení
1. Skupina pro vzájemné hodnocení provede vzájemné hodnocení na základě informací, které v souladu s čl. 2 odst. 1 poskytl členský stát, který podal předběžné oznámení.
2. Vzájemné hodnocení se organizuje ve třech pracovních skupinách nebo se pro ně použije jakýkoli jiný proces dohodnutý ve skupině pro spolupráci v souladu s jejím jednacím řádem. Pokud se organizuje v pracovních skupinách, tvoří každou pracovní skupinu jeden zpravodaj a alespoň jeden aktivní člen.
3. Pracovní skupiny uvedené v odstavci 2 jsou následující:
a) pracovní skupina pro přihlášení, která provede vzájemné hodnocení souladu předběžně oznámeného systému elektronické identifikace s požadavky týkajícími se přihlášení stanovenými v oddíle 2.1 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2015/1502;
b) pracovní skupina pro správu a autentizaci prostředků pro elektronickou identifikaci, která provede vzájemné hodnocení souladu předběžně oznámeného systému elektronické identifikace s požadavky týkajícími se správy a autentizace prostředků pro elektronickou identifikaci stanovenými v oddíle 2.2 a 2.3 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2015/1502;
c) pracovní skupina pro řízení a organizaci, která provede vzájemné hodnocení souladu předběžně oznámeného systému elektronické identifikace s požadavky týkajícími se řízení a organizace stanovenými v oddíle 2.4 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2015/1502.
4. Vzájemné hodnocení mimo jiné zahrnuje jednu nebo více z následujících činností:
a) posouzení příslušné dokumentace poskytnuté členským státem, který podal předběžné oznámení;
b) prověření procesů popsaných v této dokumentaci;
c) technické semináře;
d) zvážení posouzení nezávislých třetích stran, jsou-li k dispozici příslušná posouzení tohoto druhu;
e) vypracování zprávy o vzájemném hodnocení, která shrnuje zjištění a výsledky vzájemného hodnocení.
5. Pracovní skupiny mohou předložit členskému státu, který podal předběžné oznámení, řádně odůvodněné žádosti o doplňující informace, pokud nejsou informace poskytnuté v souladu s čl. 2 odst. 1 dostatečné pro dokončení vzájemného hodnocení.
6. Členský stát, který podal předběžné oznámení, těmto žádostem vyhoví, s výjimkou případů, kdy platí jedna z těchto situací:
a) uvedené informace nebo dokumentaci nemá a jejich získání by znamenalo nepřiměřenou administrativní zátěž;
b) požadované informace nebo dokumentace se týkají veřejné bezpečnosti nebo národní bezpečnosti;
c) informace se týkají obchodních, profesních nebo firemních tajemství;
d) citlivost informací znemožňuje vytvoření bezpečného kanálu pro sdělování informací členům skupiny pro vzájemné hodnocení.
7. V takových případech členský stát, který podal předběžné oznámení, informuje koordinátora o důvodech odmítnutí poskytnout požadované informace nebo dokumentaci a poskytne obecné shrnutí informací nebo upravenou verzi dokumentace.
Článek 5
Výsledek vzájemného hodnocení
1. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 9, skupina pro vzájemné hodnocení:
a) poskytne návrh zprávy o vzájemném hodnocení členskému státu, který podal předběžné oznámení, nejpozději do tří měsíců po dni zahájení vzájemného hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 3, pokud se na vzájemné hodnocení nevztahuje prodloužení v souladu s čl. 3 odst. 8; v takovém případě bude zpráva předložena v souladu s dohodnutým prodloužením;
b) poskytne návrh závěrečné zprávy o vzájemném hodnocení Komisi a skupině pro spolupráci poté, co zohlední veškeré připomínky členského státu, který podal předběžné oznámení, ohledně obsahu návrhu zprávy o vzájemném hodnocení, a to nejpozději tři měsíce a dva týdny po dni oficiálního zahájení vzájemného hodnocení podle čl. 3 odst. 3, pokud se na vzájemné hodnocení nevztahuje prodloužení v souladu s čl. 3 odst. 8; v takovém případě bude zpráva předložena v souladu s dohodnutým prodloužením;
c) poskytne členskému státu, který podal předběžné oznámení, návrh stanoviska k předběžně oznámenému systému elektronické identifikace nejpozději do tří měsíců a dvou týdnů ode dne oficiálního zahájení vzájemného hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 3, pokud se na vzájemné hodnocení nevztahuje prodloužení v souladu s čl. 3 odst. 8; v takovém případě bude stanovisko předloženo v souladu s dohodnutým prodloužením; skupina vypracuje návrh stanoviska za použití vzoru uvedeného v příloze IV;
d) poskytne Komisi a skupině pro spolupráci návrh konečného stanoviska k předběžně oznámenému systému elektronické identifikace nejpozději do tří měsíců a tří týdnů ode dne zahájení vzájemného hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 3, pokud se na vzájemné hodnocení nevztahuje prodloužení v souladu s čl. 3 odst. 8; v takovém případě bude stanovisko předloženo v souladu s dohodnutým prodloužením.
2. Předtím než skupina pro spolupráci přijme a zveřejní na zvláštních internetových stránkách Komise své konečné stanovisko k uzavření vzájemného hodnocení v souladu s odstavcem 9, může si od členského státu, který podal předběžné oznámení, nebo od skupiny pro vzájemné hodnocení vyžádat dodatečné informace nebo vysvětlení.
3. Členský stát, který podal předběžné oznámení, poskytne požadované dodatečné informace uvedené v odstavci 2, s výjimkou případů, kdy platí jedna z těchto situací:
a) členský stát tyto informace nemá a jejich získání by znamenalo nepřiměřenou administrativní zátěž;
b) informace se týkají veřejné nebo národní bezpečnosti;
c) informace se týkají obchodních, profesních nebo firemních tajemství;
d) citlivost informací znemožňuje vytvoření bezpečného kanálu pro sdělování informací skupině pro spolupráci.
4. Závěrečná zpráva o vzájemném hodnocení obsahuje seznam informací, které si vyžádala skupina pro vzájemné hodnocení nebo skupina pro spolupráci, které však nemohly být poskytnuty z jednoho nebo více důvodů uvedených v odstavci 3, a tyto důvody, které uvedl členský stát, který předběžné oznámení podal, není nutné uvádět. Dopad případné nedostupnosti informací může skupina pro vzájemné hodnocení posoudit v závěrečné zprávě o vzájemném hodnocení.
5. Skupina pro vzájemné hodnocení předloží závěrečnou zprávu o vzájemném hodnocení a svůj návrh konečného stanoviska skupině pro spolupráci nejpozději do čtyř měsíců, nebo v případě prodloužení v souladu s čl. 3 odst. 8 nejpozději do šesti měsíců po dni oficiálního zahájení vzájemného hodnocení podle čl. 3 odst. 3.
6. V konečném stanovisku skupiny pro vzájemné hodnocení k systému elektronické identifikace členského státu, který podal předběžné oznámení, jsou uvedeny veškeré závazky, které tento členský stát přijal.
7. Po předložení závěrečné zprávy o vzájemném hodnocení a konečného stanoviska skupiny pro vzájemné hodnocení skupina pro spolupráci přijme a zveřejní své vlastní stanovisko k uzavření vzájemného hodnocení, v němž uvede, zda a jak vzájemně hodnocený systém elektronické identifikace splňuje požadavky stanovené v prováděcím nařízení (EU) 2015/1502, které se vztahují na úrovně záruky uvedené členským státem, který podal předběžné oznámení, v souladu s přílohou I tohoto nařízení. Proces přijímání se řídí jednacím řádem skupiny pro spolupráci.
8. Ve stanovisku skupiny pro spolupráci musí být uveden členský stát, který podal předběžné oznámení, jakož i předběžně oznámený systém elektronické identifikace a jeho úroveň záruky. Ve stanovisku se rovněž uvede, zda bylo vzájemné hodnocení úspěšně dokončeno.
9. Informace poskytnuté v souladu s čl. 2 odst. 1 skupina pro spolupráci zveřejní, s výjimkou případů, kdy členský stát, který informace poskytl, písemně uvedl, že by tyto informace neměly být zveřejňovány.
Článek 6
Významné změny ve vzájemně hodnocených systémech elektronické identifikace
1. Pokud se oznámený systém elektronické identifikace změní způsobem, který by mohl mít dopad na jeho interoperabilitu, bezpečnost nebo důvěryhodnost, členský stát, který oznámení podal, o těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje skupinu pro spolupráci a aktualizuje dříve poskytnuté informace.
2. Po obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1 a za předpokladu, že oznámený systém elektronické identifikace byl podroben vzájemnému hodnocení, může každý členský stát skupiny pro spolupráci požádat o aktualizaci vzájemného hodnocení.
3. V případě žádosti o aktualizaci se odpovídajícím způsobem použijí procesy stanovené v článcích 3 až 5 a skupina pro vzájemné hodnocení omezí vzájemné hodnocení na prvky, které byly oproti původnímu oznámení změněny, a na dopady těchto změn.
Článek 7
Zrušení
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. července 2025.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula von der Leyen
PŘÍLOHA I Seznam minimálních informací, které mají být poskytnuty v mapujícím dokumentu o úrovni záruky pro účely vzájemného hodnocení uvedeném v čl. 2 odst. 1 písm. a)
Mapující dokument o úrovni záruky pro účely vzájemného hodnocení uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. a) obsahuje alespoň tyto informace:
1) obecné informace, včetně těchto:
- a) název oznamujícího členského státu;
- b) název systému elektronické identifikace (existuje-li);
- c) úroveň nebo úrovně záruky systému elektronické identifikace za použití označení „nízká“, „značná“ nebo „vysoká“.
2) orgán nebo orgány odpovědné za systém elektronické identifikace, včetně:
- a) názvu nebo názvů orgánu nebo orgánů odpovědných za systém elektronické identifikace;
- b) e-mailové adresy orgánu nebo orgánů odpovědných za systém elektronické identifikace;
3) informace o příslušných stranách, subjektech a orgánech zapojených do systému elektronické identifikace, včetně:
- a) názvu subjektu nebo subjektů, které spravují evidenci jedinečných osobních identifikačních údajů;
- b) názvu strany nebo stran vydávajících prostředky pro elektronickou identifikaci a v příslušných případech údaje o tom, zda jsou strana nebo strany uvedeny v čl. 7 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) nařízení (EU) č. 910/2014;
- c) názvu strany nebo stran provozujících postup autentizace („uzel eIDAS“);
- d) názvu nebo názvů správní organizace nebo organizací, které se účastní režimu dohledu pro systém elektronické identifikace;
4) popis systému elektronické identifikace, včetně:
- a) v příslušných případech dokumentu nebo dokumentů, které se přiloží ke každému z těchto témat:
stručný popis systému elektronické identifikace, včetně kontextu, v němž funguje, jeho rozsahu a dostupnosti pro soukromé spoléhající se strany;
seznam dalších atributů, které mohou být poskytnuty ve vztahu k fyzickým osobám v rámci systému elektronické identifikace, pokud o to spoléhající se strana požádá;
seznam dalších atributů, které mohou být poskytnuty ve vztahu k právnickým osobám v rámci systému elektronické identifikace, pokud o to spoléhající se strana požádá;
- b) použitelného režimu dohledu, odpovědnosti a správy, včetně:
popisu režimu dohledu nad systémem elektronické identifikace, včetně postupu posouzení, pokud jde o:
režim dohledu, který se vztahuje na stranu nebo strany vydávající prostředky pro elektronickou identifikaci;
režim dohledu, který se vztahuje na stranu nebo strany provozující uzel eIDAS;
V příslušných případech tyto popisy zahrnují úlohy, povinnosti a pravomoci správních organizací, které se účastní režimu dohledu uvedeného v bodě 3 písm. d), a subjektu, kterému podávají zprávu. Pokud organizace nepodávají zprávu orgánu odpovědnému za systém, uvedou se úplné údaje o subjektu, kterému zprávu podávají.
popisu použitelného vnitrostátního režimu odpovědnosti za škodu, včetně:
popisu odpovědnosti za škodu členského státu podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 910/2014;
popisu odpovědnosti za škodu strany nebo stran vydávajících prostředky pro elektronickou identifikaci podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 910/2014;
popisu odpovědnosti za škodu strany nebo stran provozujících uzel eIDAS podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 910/2014;
opatření pro správu, pozastavení platnosti nebo zrušení buď celého systému identifikace, nebo konkrétních prostředků pro elektronickou identifikaci nebo uzlu eIDAS nebo jeho ohrožených částí;
- c) popisu součástí systému elektronické identifikace, včetně:
popisu toho, jak byly splněny požadavky týkající se minimálních technických specifikací a postupů pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci, jak jsou stanoveny v prováděcím nařízení (EU) 2015/1502, aby byla doložena uvedená úroveň záruky pro přihlášení;
popisu toho, jak jsou v rámci systému elektronické identifikace řešeny následující postupy, včetně dokumentace pro kombinaci možností, které si členský stát zvolil, pro:
žádost a registraci;
prokazování a ověřování totožnosti fyzické osoby;
prokazování a ověřování totožnosti právnické osoby;
propojení mezi prostředky pro elektronickou identifikaci fyzických a právnických osob;
pokud jde o správu prostředků pro elektronickou identifikaci, popis toho, jak jsou v rámci prostředků pro elektronickou identifikaci řešeny tyto postupy:
charakteristiky a návrh prostředků pro elektronickou identifikaci, případně včetně informací o certifikaci bezpečnosti;
vydání, doručení a aktivace;
pozastavení, zrušení a reaktivace,
obnovení a výměna;
pokud jde o autentizaci, popis mechanismu autentizace, včetně podmínek přístupu k autentizaci jinými spoléhajícími se stranami, než jsou subjekty veřejného sektoru;
pokud jde o řízení a organizaci, popis řízení a organizace těchto aspektů:
obecná ustanovení týkající se řízení a organizace;
zveřejněná oznámení a informace pro uživatele;
řízení bezpečnosti informací;
vedení záznamů;
zařízení a personál;
technické kontroly;
dodržování a audit;
- d) popisu toho, jak jsou splněny požadavky na interoperabilitu a minimální technické a provozní bezpečnostní požadavky;
- e) seznamu veškeré předložené podpůrné dokumentace a prohlášení, ke kterému z výše uvedených prvků se vztahují, včetně odkazů na vnitrostátní právní předpisy týkající se ustanovení o elektronické identifikaci, které se vztahují k oznámení, a příslušných zpráv o auditu, prohlášení o certifikační praxi a protokolů o zkouškách;
- f) příslušných dokumentů a informací týkajících se certifikace systému elektronické identifikace podle čl. 12a odst. 1 a v příslušných případech čl. 12a odst. 5 nařízení (EU) č. 910/2014.
PŘÍLOHA II Seznam minimálních informací, které mají být poskytnuty v bílé knize uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b)
1. Tato bílá kniha popisuje celkový ekosystém systému elektronické identifikace, který je předběžně oznámen, jakož i historii systému elektronické identifikace a elektronické identifikace v členském státě.
2. Bílá kniha rovněž obsahuje popis systému elektronické identifikace a prostředků pro elektronickou identifikaci poskytovaných v rámci tohoto systému, včetně stručného popisu prvků, na které se rovněž vztahuje mapovací dokument o úrovni záruky uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, mapovací dokument o rámci interoperability uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení a další dokumenty.
3. Bílá kniha rovněž popisuje úlohu systému elektronické identifikace v celkovém ekosystému a jeho vztah ke spoléhajícím se stranám a dalším službám poskytovaným v rámci ekosystému.
PŘÍLOHA III Vzor pro mapovací dokument o rámci interoperability
Požadavky na interoperabilitu
| Článek prováděcího nařízení (EU) 2015/1501 | Požadavek | Popis |
|---|---|---|
| 4 | Mapování vnitrostátních úrovní záruky oznámených systémů elektronické identifikace musí splňovat požadavky stanovené prováděcím nařízením (EU) 2015/1502. Výsledky mapování musí být Komisi oznámeny pomocí šablony oznámení stanovené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2015/1984. | <Vyplní členský stát> |
| 5 | <Vyplní členský stát> | |
| 6 | 1. Ochrana soukromí a důvěrnosti vyměňovaných údajů a zachování integrity dat mezi uzly se zajišťují pomocí nejlepších dostupných technických řešení a ochranných postupů.2. Uzly neuchovávají žádné osobní údaje s výjimkou údajů pro účely stanovené v čl. 9 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2015/1501. | <Vyplní členský stát> |
| 7 | Komunikace mezi uzly zajišťuje integritu a pravost údajů a zaručuje tak, že všechny žádosti a odpovědi jsou autentické a nebyly zmanipulovány. Za tímto účelem uzly používají řešení, která se osvědčila v přeshraničním provozu. | <Vyplní členský stát> |
| 8 | Uzly používají jako syntaxi společné formáty zpráv založené na normách, které se mezi členskými státy již několikrát použily a v provozním prostředí se osvědčily. Syntaxe umožňuje: | <Vyplní členský stát> |
| 9 | 1. Provozovatel uzlu sděluje metadata správy uzlů ve standardizované strojově zpracovatelné formě a bezpečným a důvěryhodným způsobem.2. Přinejmenším parametry týkající se bezpečnosti se získávají automaticky.3. Provozovatel uzlu uchovává údaje, které v případě incidentu umožní rekonstrukci sledu výměny zpráv potřebnou ke zjištění místa a povahy incidentu. Údaje se uchovávají po určitou dobu, která je v souladu s vnitrostátními požadavky, a obsahují minimálně tyto prvky:
| <Vyplní členský stát> |
| 10 | 1. Provozovatelé uzlů provádějících autentizaci musí certifikací nebo rovnocennými metodami posuzování či dodržováním vnitrostátních právních předpisů prokázat, že s ohledem na uzly účastnící se rámce interoperability uzel splňuje požadavky normy ISO/IEC 27001.2. Provozovatelé uzlů provádějí bez zbytečného odkladu kritické bezpečnostní aktualizace. | <Vyplní členský stát> |
| 11 | 1. Minimální soubor osobních identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu musí v případě, že se používá v přeshraničním kontextu, splňovat požadavky stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/1501.2. Minimální soubor údajů týkající se fyzické osoby, která zastupuje právnickou osobu, musí v případě, že se používá v přeshraničním kontextu, obsahovat kombinaci atributů uvedených v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/1501 pro fyzické osoby a právnické osoby.3. Údaje se přenášejí v původním písmu a v případě potřeby rovněž přepsané do latinky. | <Vyplní členský stát> |
1. Uzel v jednom členském státě se musí být schopen spojit s uzly jiných členských států.
2. Uzly musí být schopny rozlišovat pomocí technických prostředků mezi subjekty veřejného sektoru a jinými spoléhajícími se stranami.
3. Z provedení technických požadavků stanovených v tomto nařízení jedním členským státem nesmí pro ostatní členské státy vyplývat nepřiměřené technické požadavky a náklady na dosažení interoperability s provedením dotyčného členského státu.
a) řádně zpracovat minimální soubor osobních identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu;
b) řádně zpracovat úroveň záruky prostředků pro elektronickou identifikaci;
c) rozlišovat mezi subjekty veřejného sektoru a jinými spoléhajícími se stranami;
d) flexibilitu v případě potřeby dalších atributů týkajících se identifikace.
PŘÍLOHA IV Vzor stanoviska k systému elektronické identifikace členského státu
Stanovisko č. XX/202X skupiny pro spolupráci k systému elektronické identifikace <vložit název systému> <vložit název členského státu>
S ohledem na čl. 12 odst. 5 nařízení (EU) č. 910/2014 („nařízení o evropské digitální identitě“),
s ohledem na prováděcí nařízení (EU) 2025/1568,
s ohledem na jednací řád skupiny pro spolupráci,
vzhledem k těmto důvodům:
Ustanovení čl. 12 odst. 5 nařízení o evropské digitální identitě ukládá členským státům povinnost provádět vzájemná hodnocení systémů elektronické identifikace, které mají být oznámeny podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení o evropské digitální identitě.
Ustanovení čl. 5 odst. 10 prováděcího nařízení (EU) 2025/1568 o spolupráci pověřuje skupinu pro spolupráci, aby přijala stanoviska k tomu, jak systém elektronické identifikace, který má být oznámen, splňuje požadavky nařízení o evropské digitální identitě.
<vložit název členského státu> poskytl za účelem oznámení svého systému elektronické identifikace <vložit název systému> v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení o evropské digitální identitě členským státům dne <vložit datum> tyto informace v souladu s čl. 7 písm. g) nařízení o evropské digitální identitě (dále jen „předběžné oznámení“):
formulář oznámení;
podpůrnou dokumentaci.
Na svém zasedání dne <vložit datum zasedání skupiny pro spolupráci> skupina pro spolupráci:
souhlasila s organizací vzájemného hodnocení systému elektronické identifikace <vložit název systému> <vložit název členského státu> podle čl. 46e odst. 5 písm. d) nařízení o evropské digitální identitě a prováděcího nařízení (EU) 2025/1568;
vytvořila „skupinu pro vzájemné hodnocení“ a
dohodla se na tom, na která témata se bude proces vzájemného hodnocení vztahovat a jak bude organizován v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení (EU) 2025/1568.
Skupina pro vzájemné hodnocení předložila skupině pro spolupráci dne <vložit datum> svou zprávu podle článku 5 prováděcího nařízení (EU) 2025/1568. Skupina pro spolupráci zprávu o vzájemném hodnocení posoudila a projednala.
S ohledem na výsledky vzájemného hodnocení, zprávu o vzájemném hodnocení a dodatečné informace, které poskytl <vložit název členského státu> ohledně:
—
a s ohledem na závazky <vložit název členského státu>:
—
skupina pro spolupráci přijala toto stanovisko:
Na základě posouzení dokumentů poskytnutých ze strany <vložit název členského státu> pro účely předběžného oznámení a na základě zjištění uvedených ve zprávě o vzájemném hodnocení zastává skupina pro spolupráci stanovisko, že dokumenty pro účely předběžného oznámení a dodatečné informace poskytnuté ze strany <vložit název členského státu> dostatečně prokazují, jak systém elektronické identifikace <vložit název systému> <vložit název členského státu>, který má být oznámen, splňuje požadavky
pro úroveň záruky „vysoká“;
pro úroveň záruky „značná“;
pro úroveň záruky „nízká“;
v souladu s požadavky článku 7, čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 12 odst. 1 a čl. 12a odst. 1 a 5 nařízení o evropské digitální identitě a s požadavky prováděcího nařízení (EU) 2015/1502.
V souladu s článkem <vložit číslo> jednacího řádu souhlasí skupina pro spolupráci se zveřejněním tohoto stanoviska.
<vložit název členského státu>, <vložit datum>