Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2441 ze dne 26. listopadu 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1806, pokud jde o revizi mechanismu pozastavení osvobození od vízové povinnosti
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. října 2025 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. listopadu 2025.),
vzhledem k těmto důvodům:
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2018/1806 se mění takto:
1) Článek 8 se nahrazuje tímto:
Odchylně od článku 4 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II může dočasně pozastavit na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s podmínkami a postupem stanovenými v článcích 8a až 8f (dále jen ‚mechanismus pozastavení‘).
Mechanismus pozastavení může být spuštěn tím, že členský stát podá Komisi oznámení v souladu s článkem 8b, nebo na základě vlastní analýzy Komise v souladu s článkem 8c.
Pokud Unie a třetí země uvedená v příloze II uzavřely dohodu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, použijí se články 8a, 8e a 8f tohoto nařízení, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení týkající se důvodů pro pozastavení a postupů obsažená v uvedené dohodě.“
2) Vkládají se nové články, které znějí:
Mechanismus pozastavení může být spuštěn na základě kteréhokoli z těchto důvodů:
- a) podstatného nárůstu počtu státních příslušníků třetí země uvedené na seznamu v příloze II, jimž byl odepřen vstup na území členského státu nebo o nichž se zjistí, že na území členského státu pobývají neoprávněně;
- b) podstatného nárůstu počtu žádostí o azyl podaných státními příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II, která má nízkou míru uznávání;
- c) snížení míry spolupráce se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II v oblasti zpětného přebírání osob nebo z důvodu jiných případů nedostatečné spolupráce při zpětném přebírání osob;
- d) významného rizika nebo bezprostřední hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států souvisejících se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II, zejména pokud vyplývají z některé z těchto skutečností:
- i) podstatného nárůstu počtu závažných trestných činů souvisejících se státními příslušníky uvedené třetí země, doloženého objektivními, konkrétními a relevantními informacemi a údaji poskytnutými příslušnými orgány;
- ii) hybridních hrozeb;
- iii) systémových nedostatků v právní úpravě nebo postupech týkajících se zabezpečení dokladů;
- e) uplatňování režimu občanství pro investory třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II, na jehož základě je osobě uděleno občanství výměnou za předem stanovené platby nebo investice, aniž by měla na tuto třetí zemi skutečnou vazbu;
- f) nesouladu vízové politiky třetí země uvedené na seznamu v příloze II s vízovou politikou Unie, který by mohl zejména v důsledku toho, že se daná třetí země nachází v těsné zeměpisné blízkosti Unie, vést k podstatnému nárůstu počtu státních příslušníků jiných třetích zemí, kteří neoprávněně vstoupí na území členských států poté, co na území této třetí země pobývali nebo přes ně projížděli;
- g) pokud jde o třetí země uvedené na seznamu v příloze II na základě úspěšného uzavření dialogu o uvolnění vízového režimu s Unií, nesplnění zvláštních požadavků založených na článku 1, které byly použity k posouzení toho, zda je vhodné jejich státní příslušníky osvobodit od vízové povinnosti;
- h) zhoršení vnějších vztahů Unie se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II v důsledku:
- i) závažného porušování zásad stanovených v Chartě Organizace spojených národů touto třetí zemí;
- ii) závažného porušování základních svobod nebo povinností vyplývajících z mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva touto třetí zemí;
- iii) závažného porušování mezinárodního práva a mezinárodních právních norem touto třetí zemí;
- iv) nedodržování rozhodnutí a rozsudků mezinárodních soudů touto třetí zemí, nebo
- v) toho, že tato třetí země provádí proti Unii nebo členským státům nepřátelské činy s cílem destabilizovat nebo narušit společnost či instituce, které jsou klíčové pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost Unie nebo členských států;
- i) z jakéhokoli jiného důvodu pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanoveného v dohodě mezi Unií a třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty, omezeného na oblast působnosti dotčené dohody.
Pro účely odst. 1 písm. a), b) a písm. d) bodu i) a odstavce 4 tohoto článku se podstatným nárůstem rozumí nárůst přesahující prahovou hodnotu 30 %, pokud Komise na základě svého posouzení podle čl. 8b odst. 5 nebo své analýzy uvedené v čl. 8c odst. 2 nedojde k závěru, že je v konkrétním případě použitelná jiná prahová hodnota. Komise každý takový závěr řádně odůvodní.
Do 31. prosince 2028 posoudí Komise, jak je uplatňována prahová hodnota stanovená v prvním pododstavci, a předloží výsledky tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě. Při tomto posouzení se zaměří zejména na to, zda je prahová hodnota relevantní pro účely mechanismu pozastavení.
Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se nízkou mírou uznávání rozumí míra uznávání žádostí o azyl nižší než 20 %, pokud Komise na základě posouzení podle čl. 8b odst. 5 nebo analýzy uvedené v čl. 8c odst. 2 nedojde k závěru, že je v konkrétním případě použitelná jiná míra uznávání. Komise každý takový závěr řádně odůvodní.
Pro účely odst. 1 písm. c) se snížením míry spolupráce se třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II v oblasti zpětného přebírání osob rozumí odpovídajícími údaji doložený podstatný nárůst míry zamítnutých žádostí o zpětné převzetí zaslaných členským státem uvedené třetí zemi týkajících se jejích státních příslušníků nebo, je-li tak stanoveno v dohodě o zpětném přebírání osob uzavřené mezi Unií nebo uvedeným členským státem a uvedenou třetí zemí, týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří přešli přes danou třetí zemi.
Pro účely odst. 1 písm. c) lze za jiné případy nedostatku spolupráce při zpětném přebírání osob považovat:
- a) zamítání žádostí o zpětné převzetí osob nebo jejich nevyřizování včas, včetně případů, kdy třetí země není nápomocna při ztotožnění státních příslušníků třetí země, pro něž členský stát předložil žádost o zpětné převzetí, nebo vytváří jiné přetrvávající praktické překážky bránící výkonu návratu;
- b) nevydávání cestovních dokladů včas pro účel navracení státních příslušníků třetích zemí ve lhůtách stanovených v dohodě o zpětném přebírání osob s třetí zemí uvedenou v příloze II nebo odmítání uznávat evropské cestovní doklady vydané po uplynutí lhůt stanovených v takové dohodě o zpětném přebírání osob;
- c) vypovězení dohody o zpětném přebírání osob uzavřené mezi Unií a třetí zemí uvedenou na seznamu v příloze II nebo pozastavení jejího uplatňování.
Členský stát může učinit oznámení Komisi, pokud během období dvou až dvanácti měsíců ve srovnání s obdobím stejné délky v předchozím roce nebo s posledními dvěma měsíci přede dnem použitelnosti osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze II existuje ve vztahu k tomuto členskému státu jedna či více z okolností, které představují důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b) a c) a písm. d) bodě i).
Členský stát může Komisi rovněž oznámit, že existuje jedna či více z okolností, které představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. d) bodech ii) a iii) a písm. e), f) a i).
V oznámeních uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku musejí být uvedeny důvody, na nichž se zakládají. Tato oznámení obsahují v příslušných případech relevantní údaje a statistiky, jakož i podrobné vysvětlení předběžných opatření, která dotčený členský stát přijal k nápravě okolností, jež vedly k oznámení. Členský stát může ve svém oznámení uvést kategorie státních příslušníků dotčené třetí země, na něž se má vztahovat prováděcí akt přijatý podle čl. 8e odst. 1, a uvede pro to podrobné důvody.
Komise o každém oznámení obdrženém podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně uvědomí Evropský parlament a Radu.
Komise neprodleně posoudí veškerá oznámení podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku, přičemž zohlední:
- a) zda existuje některá z okolností, které představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo i);
- b) počet členských států zasažených některou z těchto okolností;
- c) celkový dopad těchto okolností na situaci v oblasti migrace v Unii, jak vyplývá z údajů poskytnutých členskými státy nebo z údajů, které má Komise k dispozici;
- d) zprávy vypracované Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj).), Agenturou Evropské unie pro otázky azylu, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010 (Úř. věst. L 468, 30.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2303/oj).), Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/794/oj).“), nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem, institucí či jiným subjektem Unie nebo mezinárodní organizací, jestliže to okolnosti konkrétního případu vyžadují;
- e) veškeré informace, které členský stát poskytl ve svém oznámení v souvislosti s možnými opatřeními podle čl. 8e odst. 1;
- f) celkovou otázku veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v konzultaci s dotyčným členským státem.
V rámci přezkumu podle odstavce 5 Komise posoudí rovněž nezbytnost, přiměřenost a důsledky pozastavení osvobození od vízové povinnosti.
O výsledcích svého posouzení podle odstavce 5 uvědomí Komise Evropský parlament a Radu.
Komise pravidelně sleduje, zda existují okolnosti, jež představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1.
Komise rovněž sleduje zejména to, zda třetí země uvedené v příloze II na základě úspěšného uzavření dialogu s Unií o uvolnění vízového režimu nadále splňují zvláštní požadavky založené na článku 1, jež byly použity k posouzení toho, zda je vhodné jejich státní příslušníky osvobodit od vízové povinnosti.
Komise uvědomí Evropský parlament a Radu, pokud má po analýze příslušných údajů, zpráv a statistik, včetně údajů, zpráv a statistik od kteréhokoli příslušného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, konkrétní a spolehlivé informace o existenci kterékoli z okolností, jež představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1. Komise poté přijme nezbytná opatření v souladu s články 8e a 8f.
Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledování prováděném podle čl. 8c odst. 1 ve vztahu ke třetím zemím uvedeným na seznamu v příloze II na základě úspěšného uzavření dialogu o uvolnění vízového režimu s Unií. Tyto zprávy se podávají alespoň jednou ročně a po dobu sedmi let ode dne vstupu právního aktu osvobozujícího státní příslušníky dotčené třetí země od vízové povinnosti v platnost. Po uplynutí této doby podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledování, kdykoli to považuje za nezbytné nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady. Tyto zprávy se zaměří na třetí země, o nichž se Komise na základě konkrétních a spolehlivých informací domnívá, že již nesplňují určité zvláštní požadavky založené na článku 1, jež byly použity k posouzení toho, zda je vhodné jejich státní příslušníky osvobodit od vízové povinnosti.
Vedle oznamovacích povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku podává Komise, kdykoli to považuje za nezbytné nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady, Evropskému parlamentu a Radě zprávy o sledování prováděném podle čl. 8c odst. 1 ve vztahu k jiným třetím zemím uvedeným na seznamu v příloze II.
Komise přijme prováděcí akt, kterým na dobu 12 měsíců pozastaví osvobození státních příslušníků třetí země od vízové povinnosti, pokud:
- a) na základě svého posouzení podle čl. 8b odst. 5 nebo své analýzy uvedené v čl. 8c odst. 2 rozhodla, že je takové opatření nezbytné, nebo
- b) prostá většina členských států oznámila Komisi existenci okolností, jež představují důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinností stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo i).
Při přijímání rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) Komise
- a) úzce spolupracuje s dotčenou třetí zemí při hledání alternativních dlouhodobých řešení příslušné okolnosti či okolností, jež představují důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1;
- b) zohlední přitom politické souvislosti, dotčené hospodářské záležitosti a důsledky pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro celkové vnější vztahy Unie a členských států s dotčenou třetí zemí a
- c) zohlední důsledky pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro občanskou společnost v dotčené třetí zemi, zejména pokud se v této třetí zemi zhoršila situace v oblasti lidských práv.
Pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 1 tohoto článku se bude vztahovat na určité kategorie státních příslušníků dané třetí země vymezené odkazem na příslušné druhy cestovních dokladů a případně další kritéria. Při rozhodování o tom, na které kategorie se má toto pozastavení vztahovat, Komise na základě dostupných informací zahrne kategorie, které jsou dostatečně široké, aby mohly účinně přispět k nápravě okolností, které vedly k pozastavení, přičemž dodrží zásadu proporcionality a nediskriminace v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie. V prováděcích aktech přijatých podle odstavce 1 tohoto článku se pevně stanoví den, ke kterému pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabývá účinku.
Komise předloží návrh prováděcího aktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku výboru uvedenému v čl. 11 odst. 1:
- a) do jednoho měsíce od:
- i) obdržení oznámení členského státu podle čl. 8b odst. 1;
- ii) uvědomění Evropského parlamentu a Rady o své analýze uvedené v čl. 8c odst. 2 nebo
- iii) obdržení oznámení prosté většiny členských států o existenci okolností, jež představují důvody stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo i);
- b) do dvou měsíců od obdržení oznámení od členského státu podle čl. 8b odst. 2.
Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.
Odchylně od odstavců 1 až 4 tohoto článku, článku 8b a čl. 8c odst. 2, pokud je to odůvodněno naléhavostí situace a pokud má Komise konkrétní a spolehlivé informace o existenci některého z důvodů pro pozastavení stanovených v čl. 8a odst. 1 a rozhodne, že je třeba urychleně přijmout opatření, přijme prováděcí akt, kterým dočasně pozastaví osvobození všech státních příslušníků dané třetí země nebo určitých jejich kategorií od vízové povinnosti na dobu 12 měsíců. V těchto prováděcích aktech se pevně stanoví den, ke kterému pozastavení osvobození od vízové povinnosti nabývá účinku.
Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Předseda výboru uvedeného v čl. 11 odst. 1 zváží zkrácení lhůty pro svolání schůze výboru podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 182/2011 a využití písemného postupu uvedeného v čl. 3 odst. 5 zmíněného nařízení.
Aniž je dotčen článek 6, jsou během doby trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti všechny kategorie státních příslušníků třetí země, na které se vztahuje prováděcí akt přijatý podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, povinny mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.
Pokud Komise přijala prováděcí akt podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku z důvodu pro pozastavení stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. g), pokud jde o nesplnění zvláštních požadavků na vnější vztahy nebo základní práva, nebo z důvodu stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. h), kterým se dočasně pozastavuje osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů, nestanoví členské státy nové výjimky z vízové povinnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. a). Členské státy, které mají s dotčenou třetí zemí dvoustranné dohody, přijmou nezbytné kroky, aby neuplatňovaly výjimky přijaté podle čl. 6 odst. 1 písm. a).
Aniž je dotčen odstavec 7 tohoto článku, pokud členský stát přijme opatření podle článku 6 stanovující nové výjimky z vízové povinnosti pro určitou kategorii státních příslušníků třetí země, na kterou se vztahuje prováděcí akt přijatý podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, sdělí tato opatření v souladu s článkem 12.
Během doby trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti naváže Komise s danou třetí zemí posílený dialog za účelem nápravy dotyčných okolností. Komise informuje Evropský parlament a Radu o pokroku a výsledcích tohoto dialogu a o efektivitě uplatňovaného pozastavení.
Pokud jsou okolnosti, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti, napraveny před uplynutím doby použitelnosti prováděcího aktu přijatého podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, přijme Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 prováděcí akt, kterým dočasné pozastavení zruší.
Pokud ve vztahu ke třetí zemi, na jejíž státní příslušníky se vztahuje prováděcí akt přijatý podle čl. 8e odst. 1 nebo 5, přetrvávají okolnosti, jež představují relevantní důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1, přijme Komise nejpozději dva měsíce před uplynutím dvanáctiměsíční doby pozastavení stanovené prováděcím aktem akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem změny přílohy II, jímž se dočasně pozastaví uplatňování uvedené přílohy na dobu 24 měsíců pro všechny státní příslušníky této třetí země.
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, jestliže byl prováděcí akt uvedený v čl. 8e odst. 1 nebo 5 týkající se státních příslušníků dotčené třetí země přijat z důvodu stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. g), pokud jde o nesplnění zvláštních požadavků na vnější vztahy nebo základní práva, nebo z důvodu stanoveného v čl. 8a odst. 1 písm. h), může Komise prostřednictvím delegovaného aktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku rozhodnout, že dočasně pozastavení uplatňování přílohy II na dobu 24 měsíců pro určité kategorie státních příslušníků této třetí země určené v souladu se zásadami stanovenými v čl. 8e odst. 3.
Změna uvedená v odstavci 1 se provede tak, že se k názvu dotčené třetí země připojí poznámka pod čarou uvádějící, že osvobození od vízové povinnosti je ve vztahu k této třetí zemi pozastaveno, a upřesňující dobu trvání tohoto pozastavení a v příslušných případech určené kategorie státních příslušníků této třetí země, na něž se pozastavení vztahuje. Akt v přenesené pravomoci nabývá účinku dnem uplynutí doby použitelnosti příslušného prováděcího aktu uvedeného v čl. 8e odst. 1 nebo 5.
Ustanovení čl. 8e odst. 7 se použije obdobně.
Aniž je dotčen článek 6 a odst. 3 druhý pododstavec tohoto článku, jsou státní příslušníci třetí země, na kterou se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 1 tohoto článku, během doby trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.
Aniž je dotčen čl. 8e odst. 7, pokud členský stát přijme opatření podle článku 6 stanovující nové výjimky z vízové povinnosti pro určitou kategorii státních příslušníků třetí země, na kterou se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 1 tohoto článku, sdělí tato opatření v souladu s článkem 12.
Před uplynutím doby použitelnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dočasném uplatňování pozastavení osvobození od vízové povinnosti, o dialogu mezi Komisí a dotčenou třetí zemí a o opatřeních přijatých k nápravě okolností, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti.
Ke zprávám uvedeným v prvním pododstavci může být připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení za účelem přesunutí odkazu na dotčenou třetí zemi z přílohy II do přílohy I. V takovém případě Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kterým změní přílohu II s cílem prodloužit dobu trvání pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovenou aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 1 tohoto článku, dokud nevstoupí v platnost změna, kterou se daná třetí země převádí do přílohy I. Toto prodloužení nepřekročí 24 měsíců. Poznámka pod čarou připojená k odkazu se odpovídajícím způsobem změní.
Jestliže se z důvodu přetrvávající povahy okolností představujících důvody pro pozastavení osvobození od vízové povinnosti stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. g), pokud jde o nesplnění zvláštních požadavků na vnější vztahy nebo základní práva, nebo okolností představujících důvody pro pozastavení stanovené v čl. 8a odst. 1 písm. h) akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 1 tohoto článku vztahoval na základě odstavce 2 tohoto článku na státní příslušníky třetí země, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů, může Komise ve zprávě týkající se uvedeného aktu v přenesené pravomoci uvést, že je třeba přijmout další akt v přenesené pravomoci s cílem prodloužit dobu pozastavení o dalších 24 měsíců. V takovém případě se první a druhý pododstavec tohoto odstavce použijí obdobně.
Pokud jsou okolnosti, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti, napraveny před uplynutím doby použitelnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 1 nebo 5 tohoto článku, přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kterým změní přílohu II s cílem zrušit dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti.
3) Článek 10 se mění takto:
- a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 8f je svěřena Komisi na dobu pěti let od 28. března 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“
;
- b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 písm. f) a v článku 8f kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“
;
- c) odstavec 8 se nahrazuje tímto:
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 8f vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.“
Článek 2
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Štrasburku dne 26. listopadu 2025.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předsedkyně
M. Bjerre