Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2518 ze dne 26. listopadu 2025, kterým se stanoví další procesní pravidla pro prosazování nařízení (EU) 2016/679 (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C, C/2024/1578, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1578/oj.),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. října 2025 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. listopadu 2025.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).) zavádí decentralizovaný systém prosazování, jehož cílem je zajistit jednotný výklad a uplatňování uvedeného nařízení v případech týkajících se přeshraničního zpracování. V takových případech vyžaduje decentralizovaný systém prosazování spolupráci mezi dozorovými úřady ve snaze dosáhnout konsensu. Pro případy, kdy dozorové úřady nemohou konsensu dosáhnout, stanoví nařízení (EU) 2016/679 řešení sporů Evropským sborem pro ochranu osobních údajů (dále jen „sbor“).

(2) Aby bylo zajištěno hladké a účinné fungování mechanismu spolupráce a mechanismu řešení sporů stanovených v článcích 60 a 65 nařízení (EU) 2016/679, je nezbytné zavést pravidla pro to, jak mají dozorové úřady vést řízení v případech týkajících se přeshraničního zpracování a jak má jednat sbor při řešení sporů, včetně vyřizování stížností. Z tohoto důvodu je rovněž nezbytné zavést pravidla týkající se výkonu práva být vyslechnut předtím, než dozorové úřady a případně sbor přijmou rozhodnutí.

(3) Při neexistenci pravidel Unie týkajících se této oblasti přísluší každému členskému státu, aby v souladu se zásadou procesní autonomie členských států stanovil podmínky pro správní a soudní řízení s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany práv jednotlivců vyplývajících z práva Unie. Na dozorové úřady by se proto mělo vztahovat procesní právo jednotlivých členských států, pokud toto nařízení danou záležitost neharmonizuje a jestliže tato vnitrostátní procesní pravidla nebrání uplatnění zásad účinnosti a rovnocennosti práva Unie.

(4) Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby šetření případů týkajících se přeshraničního zpracování byla vedena v souladu se zásadou řádné správy, zejména aby byla vedena nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. Toto nařízení proto stanoví některé horizontální zásady týkající se postupů při prosazování nařízení (EU) 2016/679 v případech týkajících se přeshraničního zpracování.

(5) Stížnosti jsou základním zdrojem informací pro odhalování porušování pravidel pro ochranu údajů. Informace poskytnuté stěžovatelem v podané stížnosti nebo při vyjadřování jeho stanovisek mohou zahrnovat argumenty a důkazy, které mohou přispět k pokroku v šetření. Je nezbytné stanovit jasné a efektivní postupy pro vyřizování stížností v případech týkajících se přeshraničního zpracování, jelikož je možné, že stížnost bude vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u něhož byla stížnost podána.

(6) Stížností je třeba rozumět žádost, kterou subjekt údajů podal u dozorového úřadu v souladu s čl. 77 odst. 1 nebo článkem 80 nařízení (EU) 2016/679. Pouhé oznámení údajných porušení, která se netýkají zpracování osobních údajů subjektu údajů, žádosti správců nebo zpracovatelů o poradenství nebo obecné žádosti týkající se uplatňování nařízení (EU) 2016/679 předložené správci, zpracovateli nebo fyzickými osobami se nepovažují za stížnost.

(7) Aby byla stížnost týkající se přeshraničního zpracování přípustná, měla by obsahovat stanovené informace. Žádné další informace než ty, jež jsou stanoveny v tomto nařízení by pro přípustnost stížnosti neměly být vyžadovány. I nadále platí správní postupy a požadavky vztahující se k přípustnosti stížností podle vnitrostátního práva dozorového úřadu, u něhož byla stížnost podána, jako je jazyk, promlčecí lhůty, prostředky k identifikaci, elektronický formulář, zvláštní vzorový dokument nebo podpis.

(8) Kontaktní údaje osoby podávající stížnost mohou zahrnovat poštovní adresu, místo bydliště a, je-li k dispozici, e-mailovou adresu. Skutečnost, že stěžovatelem je fyzická osoba, která nemůže uplatnit své právo podat stížnost bez pomoci právního zástupce, například proto, že je dítětem, nebo proto, že má zdravotní postižení nebo je zranitelná, a proto vykonává svá práva prostřednictvím jiné osoby, jako je rodič, zákonný zástupce nebo rodinný příslušník, je-li takové zastoupení povoleno podle vnitrostátního práva, musí být jasně uvedena v okamžiku podání stížnosti.

(9) Pokud stížnost podává neziskový subjekt, organizace nebo sdružení podle článku 80 nařízení (EU) 2016/679, měl by být předložen doklad, že daný subjekt, organizace nebo sdružení byly řádně založeny v souladu s právem členského státu, spolu s názvem a kontaktními údaji tohoto subjektu, organizace nebo sdružení a rovněž dokladem, že tento subjekt, organizace nebo sdružení jednají na základě pověření subjektu údajů. Postupy tohoto prokazování se stanoví v souladu s právem členského státu dozorového úřadu, u něhož byla stížnost podána.

(10) K tomu, aby byla stížnost přípustná, by se od stěžovatele nemělo vyžadovat, aby před jejím podáním kontaktoval vyšetřovanou stranu. Pokud se stížnost týká výkonu práva subjektu údajů, který se odvíjí od toho, že dotčený subjekt údajů podá žádost správci, měla by být tato žádost předložena správci před podáním stížnosti.

(11) Dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, by měl prostřednictvím předběžného závěru určit, zda se stížnost týká přeshraničního zpracování, o kterém dozorovém úřadu se předpokládá, že je příslušný jednat jako vedoucí dozorový úřad podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a zda se uplatní čl. 56 odst. 2 uvedeného nařízení. Pokud nebyl zahájen postup pro časné řešení stížností, měl by dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, předat přípustné stížnosti dozorovému úřadu, o němž se předpokládá, že je příslušný jednat jako vedoucí dozorový úřad a informovat o tom stěžovatele. Určení přípustnosti stížnosti dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána, by mělo být pro vedoucí dozorový úřad závazné.

(12) Je důležité, aby dozorové úřady stěžovateli usnadňovaly předkládání všech požadovaných informací, například poskytnutím vzorových dokumentů nebo elektronických formulářů, se zohledněním relevantních pokynů sboru. Dozorové úřady mohou umožnit podávání stížností v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu, a to s přihlédnutím k potřebám osob se zdravotním postižením, pokud informace požadované od stěžovatele odpovídají stanoveným požadovaným informacím. K tomu, aby byla žádost shledána přípustnou, by neměly být vyžadovány žádné další informace.

(13) Aby se vyřizování stížnosti usnadnilo, měly by mít dozorové úřady možnost vyžádat si od stěžovatele doplňující informace. Pokud některé informace nezbytné k tomu, aby byla stížnost považována za přípustnou, chybí, může dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, za účelem získání chybějících informací kontaktovat stěžovatele, je-li to možné. Je-li stížnost nepřípustná, měl by ji dozorový úřad za nepřípustnou prohlásit a informovat stěžovatele o chybějících informacích ve lhůtě stanovené tímto nařízením, aby stěžovateli umožnil podat přípustnou stížnost.

(14) Pokud vedoucí dozorový úřad poté, co od dozorového úřadu obdrží přípustnou stížnost týkající se přeshraničního zpracování, požaduje od stěžovatele další informace, aby mohl stížnost v plném rozsahu prošetřit, měl by být vedoucímu dozorovému úřadu nápomocen dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, a to i tím, že v případě potřeby kontaktuje stěžovatele a požadované informace si vyžádá.

(15) Pokud vedoucí dozorový úřad zahájí šetření na základě stížnosti, měly by být vyšetřované strany o podání této stížnosti a jejích hlavních prvcích neprodleně informovány. Poskytnutí těchto informací vedoucím dozorovým úřadem by však mohlo být odloženo po dobu, která je nezbytná pro ochranu integrity šetření a jež umožní účinné provádění vyšetřovacích opatření.

(16) Pro zajištění účinného fungování mechanismů spolupráce a jednotnosti podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/679 je důležité, aby případy týkající se přeshraničního zpracování byly řešeny včas a v souladu s duchem loajální a účinné spolupráce, která je základem článku 60 nařízení (EU) 2016/679. Vedoucí dozorový úřad by měl vykonávat svou pravomoc v úzké spolupráci s ostatními dotčenými dozorovými úřady. Stejně tak by se v rané fázi měly dotčené dozorové úřady aktivně zapojit do šetření ve snaze dosáhnout konsensu a plně využít nástrojů stanovených v nařízení (EU) 2016/679. Je důležité, aby spolupráce mezi dozorovými úřady byla založena na otevřeném dialogu, který dotčeným dozorovým úřadům umožní smysluplně ovlivnit průběh šetření tím, že se s vedoucím dozorovým úřadem podělí o své zkušenosti a stanoviska, přičemž je třeba náležitě zohlednit prostor pro uvážení, který má každý dozorový úřad. Dozorové úřady by měly postupovat účelně a efektivně a měly by navzájem loajálně a účinně spolupracovat, mimo jiné tak, že si v případě potřeby poskytují podporu a neprodleně reagují na žádosti.

(17) Dozorové úřady by měly o stížnostech rozhodnout v přiměřené lhůtě. Z tohoto důvodu jsou v tomto nařízení stanoveny lhůty. Přiměřenost lhůty závisí na okolnostech každého případu, zejména na jeho souvislostech, na různých procesních krocích, které vedoucí dozorový úřad provedl, na jednání vyšetřovaných stran a stěžovatele v průběhu řízení a na složitosti případu. V zájmu účinné ochrany základních práv a svobod subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů je důležité, aby byly stížnosti vyřizovány efektivně a účelně. V závislosti na okolnostech případu by doba potřebná k vyřízení stížnosti mohla být kratší než lhůta stanovená v tomto nařízení. Efektivní spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a ostatními dotčenými dozorovými úřady může mít rovněž pozitivní dopad na účelné vyřizování případů.

(18) Stěžovatel by měl mít možnost komunikovat výhradně s tím dozorovým úřadem, u něhož byla jeho stížnost podána. Tato možnost stěžovateli nebrání v přímé komunikaci s jiným dozorovým úřadem, včetně vedoucího dozorového úřadu.

(19) Je důležité brát v úvahu zpracovávané osobní údaje a situaci subjektu údajů, například pokud se stížnost týká zpracování osobních údajů dětí.

(20) Vedoucí dozorový úřad by měl dozorovému úřadu, u něhož byla stížnost podána, poskytnout nezbytné informace o průběhu šetření za účelem poskytnutí aktuálních informací stěžovateli.

(21) Aby dozorové úřady mohly rychle ukončit porušování nařízení (EU) 2016/679 a rychle vyřešit stížnosti stěžovatelů, měly by pokud možno usilovat o řešení stížností prostřednictvím postupu pro časné řešení stížností v souladu s tímto nařízením. Za tímto účelem by měl dozorový úřad určit, zda bylo porušení uvedené ve stížnosti ukončeno způsobem, díky němuž se stížnost stala bezpředmětnou. Členské státy nejsou povinny do vnitrostátního práva zavádět nové postupy, které by jejich dozorovým úřadům umožňovaly řešit stížnosti prostřednictvím postupu pro časné řešení stížností.

(22) Stížnost by měla být vyřešena pomocí postupu pro časné řešení pouze tehdy, pokud stěžovatel nevznesl včasnou námitku proti zjištění, že údajné porušení bylo ukončeno, a že stížnost je tudíž bezpředmětná. Časné řešení stížnosti by se proto mělo uplatňovat v těch případech, kdy je stěžovatel schopen řádně posoudit navrhovaný výsledek.

(23) Časné řešení stížnosti může být obzvláště užitečné k rychlému řešení stížností týkajících se porušení práv subjektu údajů podle kapitoly III nařízení (EU) 2016/679 ke spokojenosti stěžovatele. Takové časné řešení stížnosti by mělo dozorovému úřadu, u něhož byla stížnost podána, nebo vedoucímu dozorovému úřadu umožnit, aby na základě předběžné spolupráce se správcem a za předpokladu, že byly získány podpůrné důkazy, konstatoval, že stížnost je bezpředmětná.

(24) Časným vyřešením stížnosti prostřednictvím postupu pro časné řešení stížností by neměl být dotčen výkon pravomocí vedoucího dozorového úřadu v souladu s nařízením (EU) 2016/679 v téže věci, například v případě systémového nebo opakovaného porušování uvedeného nařízení.

(25) Pokud se vedoucí dozorový úřad, kterému byla stížnost postoupena domnívá, že stížnost lze vyřešit prostřednictvím postupu pro časné řešení stížností, měl by být ostatním dotčeným dozorovým úřadům předložen návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 s cílem přijmout konečné rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679, v němž se konstatuje, že údajné porušení bylo ukončeno a že stížnost nebo její část byla vyřešena vedoucím dozorovým úřadem. Předložený návrh rozhodnutí by proto mohl být zjednodušený a omezený na sdělení, že stížnost byla zcela nebo zčásti vyřešena prostřednictvím postupu pro časné řešení stížností, přičemž se uvedou důvody, na nichž je rozhodnutí založeno, a rozsah řešení, a potvrdí se, že stížnost je tudíž bezpředmětná. V takových případech by měl vedoucí dozorový úřad svůj návrh rozhodnutí předložit přímo ostatním dotčeným dozorovým úřadům, aniž by musel vypracovat a rozeslat shrnutí klíčových otázek nebo předběžná zjištění.

(26) Pokud vedoucí dozorový úřad zaujal k hlavním otázkám šetření předběžné stanovisko, měl by mít možnost spolupracovat s ostatními dotčenými dozorovými úřady postupem prosté spolupráce. Postup prosté spolupráce by měl být uplatňován případ od případu za předpokladu, že se vedoucí dozorový úřad domnívá, že neexistují žádné důvodné pochybnosti o rozsahu šetření a že identifikované právní a skutkové otázky nevyžadují další spolupráci potřebnou pro účely komplexního šetření, zejména pokud lze tyto otázky řešit na základě povahy případu a předchozích rozhodnutí v podobných případech. Kromě toho je důležité, aby vedoucí dozorový úřad při posuzování, zda je možné dosáhnout konsensu ohledně hlavních prvků případu, rovněž zohlednil stávající judikaturu a pokyny přijaté sborem ohledně údajných porušení nařízení (EU) 2016/679, jež mají být předmětem šetření. Postup prosté spolupráce se v zásadě nepoužije, pokud případ vyvolává systémové nebo opakující se problémy v několika členských státech, týká se obecné právní otázky ohledně výkladu, uplatňování nebo prosazování nařízení (EU) 2016/679, souvisí s provázaností ochrany údajů s jinými právními oblastmi, má dopad na velký počet subjektů údajů v několika členských státech nebo souvisí s velkým počtem stížností v několika členských státech nebo pokud by mohlo existovat vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů.

(27) Pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu použít postup prosté spolupráce, měl by o svém záměru informovat ostatní dotčené dozorové úřady a poskytnout jim veškeré relevantní informace o povaze případu a stížnost, včetně hlavních relevantních skutečností a údajného porušení, jež má být šetřeno. Pokud se použije postup prosté spolupráce, měl by vedoucí dozorový úřad pokračovat ve spolupráci s ostatními dotčenými dozorovými úřady a předložit návrh rozhodnutí ve lhůtách stanovených v tomto nařízení.

(28) Je-li dozorový úřad povinen provést určité procesní kroky ve stanovených lhůtách, je účelem takových lhůt zajistit, aby řízení postupovalo a bylo dokončeno v přiměřené době. Tyto lhůty dozorovým úřadům nebrání v tom, aby požadované procesní kroky provedly po jejich uplynutí. Je proto nezbytné zajistit, aby provedení takovýchto procesních kroků po uplynutí příslušných lhůt nemohlo být považováno za důvod protiprávnosti nebo neplatnosti dotčeného procesního kroku nebo konečného rozhodnutí.

(29) Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost prodloužit lhůtu pro předložení návrhu rozhodnutí. Takové prodloužení by mělo být uplatněno pouze výjimečně, a to z důvodu složitosti případu. Ostatní dotčené dozorové úřady by měly být o prodloužení informovány a měly by mít příležitost vznést proti němu námitky, které by měl vedoucí dozorový úřad zohlednit při rozhodování o tom, zda lhůtu prodlouží a případně o době trvání tohoto prodloužení.

(30) Pokud vedoucí dozorový úřad lhůtu pro předložení návrhu rozhodnutí prodlouží, měly by mít ostatní dotčené dozorové úřady možnost informovat vedoucí dozorový úřad o svém závěru, že je třeba jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů. Pokud byl vedoucí dozorový úřad o takovémto závěru informován a nepředloží návrh rozhodnutí v prodloužené lhůtě, má se za to, že vznikla potřeba naléhavě jednat ve smyslu čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Bez ohledu na tuto možnost mají dozorové úřady k dispozici postup pro naléhavé případy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 66 nařízení (EU) 2016/679.

(31) Aby se zajistilo, že řízení bude vedeno efektivně, a aniž by byla dotčena procesní autonomie členských států, je vhodné, aby právní ochrana proti procesním krokům přijatým dozorovými úřady byla k dispozici pouze ve spojení s právní ochranou proti konečnému rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy by měl procesní krok sám o sobě nevratný dopad na práva vyšetřované strany nebo stěžovatele bez ohledu na konečné rozhodnutí.

(32) Je obzvláště důležité, aby dozorové úřady dosáhly konsensu o klíčových aspektech případu co nejdříve a před přijetím návrhu rozhodnutí uvedeného v článku 60 nařízení (EU) 2016/679.

(33) Výměna relevantních informací mezi vedoucím dozorovým úřadem a ostatními dotčenými dozorovými úřady je důležitou součástí ducha loajální a účinné spolupráce. Tato výměna a včasné poskytování konkrétních informací vedoucím dozorovým úřadem je nepřetržitým procesem probíhajícím po celé šetření a požadované dokumenty a podrobnosti se mohou v závislosti na složitosti případu lišit. V závislosti na fázi šetření a okolnostech případu by mohly příslušné informace mimo jiné zahrnovat výměnu korespondence se správcem nebo subjektem údajů v souvislosti se stížností nebo šetřením, přípravné dokumenty pro audit nebo inspekci či předběžné technické nebo právní posouzení vedoucím dozorovým úřadem v důsledku konkrétního kroku v jeho šetření.

(34) Vedoucí dozorový úřad by měl ostatním dotčeným dozorovým úřadům poskytovat veškeré relevantní informace neprodleně poté, co je obdrží, a ostatní dotčené dozorové úřady by měly rovněž proaktivně zpřístupňovat veškeré relevantní informace, které považují za užitečné pro posouzení právních a skutkových prvků případu. Výměna relevantních informací by měla podpořit rychlou a účinnou spolupráci mezi dozorovými úřady a v některých případech může být podpořena souhrny nebo výtahy z dokumentů nebo kopiemi dokumentů s cílem usnadnit rychlé pochopení případu a zároveň umožnit poskytnutí doplňujících informací v případě, že jsou zapotřebí. Aby se usnadnila účinná a vhodná výměna relevantních informací mezi dozorovými úřady, měl by mít sbor možnost stanovit postupy a požadavky pro výměnu těchto informací.

(35) V rámci relevantních informací týkajících se konkrétního případu by měl vedoucí dozorový úřad ostatním dotčeným dozorovým úřadům poskytnout shrnutí klíčových otázek, v němž uvede své předběžné stanovisko k hlavním otázkám šetření. Toto shrnutí by mělo být poskytnuto v dostatečně rané fázi s cílem umožnit účinné začlenění stanovisek předložených ostatními dotčenými dozorovými úřady, ale zároveň ve fázi, kdy má vedoucí dozorový úřad k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohl k danému případu zaujmout stanovisko, v případě potřeby prostřednictvím předběžné analýzy a případných prvních vyšetřovacích opatření. Shrnutí klíčových otázek by mělo rovněž zahrnovat předběžné určení možných nápravných opatření v případech, kdy má vedoucí dozorový úřad k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohl k těmto opatřením zaujmout předběžné stanovisko, zejména pokud lze již v rané fázi snadno určit ustanovení nařízení (EU) 2016/679, která jsou dotčena údajným porušením.

(36) Dotčené dozorové úřady by měly mít příležitost poskytnout připomínky ke shrnutí klíčových otázek, a to i k široké škále otázek, jako je rozsah šetření, určení údajných porušení a určení skutkových a právních otázek, které jsou pro šetření relevantní. Vzhledem k tomu, že rozsah šetření vymezuje záležitosti, které musí vedoucí dozorový úřad prošetřit, měly by dozorové úřady usilovat o to, aby konsensu o rozsahu šetření dosáhly co nejdříve.

(37) V zájmu účinné inkluzivní spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a všemi ostatními dotčenými dozorovými úřady je důležité, aby shrnutí klíčových otázek a připomínky dotčených dozorových úřadů byly stručné a formulované dostatečně jasně a přesně, aby byly snadno srozumitelné všem dozorovým úřadům. Právní argumenty by měly být seskupeny a odkazovat na tu část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují. Shrnutí klíčových otázek a připomínky dotčených dozorových úřadů mohou být doplněny dalšími dokumenty. Pouhý odkaz na doplňující dokumenty uvedený v připomínkách dotčeného dozorového úřadu však nemůže nahradit chybějící zásadní právní nebo skutkové argumenty, které mají být v připomínkách uvedeny. Základní právní a skutkové podrobnosti, na které se tyto dokumenty odvolávají, musí být alespoň ve shrnující formě přehledně a srozumitelně uvedeny v samotných připomínkách.

(38) Dozorové úřady by měly mít možnost využít všech prostředků nezbytných k dosažení konsensu v duchu loajální a účinné spolupráce. Jestliže se, pokud jde o rozsah šetření zahájeného na základě stížnosti, včetně ustanovení nařízení (EU) 2016/679, jichž se týká údajné porušení, který má být předmětem šetření, názory vedoucího dozorového úřadu a ostatních dotčených dozorových úřadů rozcházejí, nebo pokud jsou připomínky dotčených dozorových úřadů spojeny s významnou změnou v celkovém právním nebo skutkovém posouzení nebo v předběžném určení možných nápravných opatření, mohou dotčené dozorové úřady vyžít nástroje stanovené v článcích 61 a 62 nařízení (EU) 2016/679.

(39) Nařízení (EU) 2016/679 dozorovému úřadu umožňuje požádat sbor o naléhavé závazné rozhodnutí, jestliže příslušný dozorový úřad nepřijal vhodné opatření v situaci, kdy je třeba v zájmu ochrany práv a svobod subjektů údajů naléhavě jednat. Podle tohoto nařízení, pokud dozorové úřady po využití prostředků stanovených v tomto nařízení nedosáhnou konsensu ohledně rozsahu šetření zahájeného na základě stížnosti, považují se za splněné podmínky uvedené v čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 pro žádost o naléhavé závazné rozhodnutí a vedoucí dozorový úřad by měl požádat o naléhavé závazné rozhodnutí sboru. Naléhavé závazné rozhodnutí sboru o rozsahu šetření zahájeného na základě stížnosti nemůže předjímat výsledek šetření vedoucího dozorového úřadu ani účinnost práva vyšetřovaných stran být vyslechnuty.

(40) Stěžovateli by měla být přiznána procesní práva v rozsahu, v jakém jsou jeho práva a svobody jakožto subjektu údajů dotčena. Procesní kroky stanovené v tomto nařízení, které se týkají spolupráce mezi dozorovými úřady, nepřiznávají práva stěžovateli ani vyšetřovaným stranám. Toto nařízení proto objasňuje, která ustanovení o procesních krocích nepřiznávají práva jednotlivcům nebo vyšetřovaným stranám ani tato práva neomezují.

(41) Stěžovatelé by měli mít příležitost vyjádřit svá stanoviska před přijetím rozhodnutí, které se jich nepříznivě dotýká. V případě úplného nebo částečného odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti v případě týkajícím se přeshraničního zpracování by proto stěžovatel měl mít příležitost vyjádřit své stanovisko před předložením návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 uvedeného nařízení nebo závazného rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

(42) V případě úplného nebo částečného odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti v případě týkajícím se přeshraničního zpracování je nezbytné vyjasnit rozdělení povinností mezi vedoucím dozorovým úřadem a dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána. Jakožto kontaktní místo pro stěžovatele by měl dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, stěžovateli během šetření poskytnout příležitost vyjádřit své stanovisko k navrhovanému úplnému nebo částečnému odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti a tento úřad by měl být odpovědný za veškerou komunikaci se stěžovatelem. Veškerá taková komunikace by měla být předána vedoucímu dozorovému úřadu. Vzhledem k tomu, že podle čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679 je za přijetí konečného rozhodnutí o úplném nebo částečném odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti odpovědný dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, měl by vedoucí dozorový úřad připravit návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 ve spolupráci s dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána. Tato spolupráce zahrnuje možnost požádat dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, při přípravě takového návrhu o pomoc.

(43) Účinné prosazování pravidel Unie v oblasti ochrany údajů by mělo být slučitelné s plným dodržováním práva vyšetřovaných stran na obhajobu, které představuje základní zásadu práva Unie, již je nutné dodržovat za všech okolností, přičemž toto právo je zejména důležité v řízeních, jež by mohla vést k uložení sankcí.

(44) Pro účinnou ochranu práva na řádnou správu a práva na obhajobu zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) je důležité stanovit jasná pravidla pro výkon práva každého být vyslechnut před přijetím jakéhokoli individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout.

(45) Pravidla týkající se správního řízení uplatňovaná dozorovými úřady při prosazování nařízení (EU) 2016/679 by měla zajistit, aby vyšetřované strany měly v průběhu celého řízení účinnou příležitost vyjádřit svá stanoviska k reálnosti a relevanci skutkového stavu a dovolávaných okolností a námitek uváděných dozorovým úřadem, a tím jim umožnit výkon jejich práva na obhajobu. V předběžných zjištěních je uveden předběžný postoj k údajnému porušení nařízení (EU) 2016/679 po provedeném šetření. Představují tak základní procesní záruku, která zajišťuje dodržování práva být vyslechnut. Vyšetřovaným stranám by měly být poskytnuty dokumenty potřebné k tomu, aby se mohly účinně hájit a vyjádřit se k tvrzením vzneseným proti nim, a měl by jim proto být poskytnut přístup ke správnímu spisu.

(46) Těmito pravidly by neměla být dotčena možnost, aby dozorové úřady udělily další přístup ke správnímu spisu za účelem vyslechnout v průběhu řízení v souladu s vnitrostátním právem vedoucího dozorového úřadu stanovisko kterékoliv z vyšetřovaných stran nebo stěžovatele.

(47) Předběžná zjištění vymezují rozsah šetření, a tedy i rozsah případného budoucího konečného rozhodnutí, případně přijato na základě závazného rozhodnutí vydaného sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679, které může být určeno správcům nebo zpracovatelům. Předběžná zjištění by měla být i při své stručnosti dostatečně jasná a měla by umožnit vyšetřovaným stranám řádně zjistit povahu údajného porušení nařízení (EU) 2016/679. Povinnost poskytnout vyšetřovaným stranám veškeré informace nezbytné k tomu, aby se mohly řádně hájit, je splněna, pokud se v konečném rozhodnutí neuvádí, že se vyšetřované strany dopustily jiných porušení, než která jsou uvedena v předběžných zjištěních, a pokud se berou v úvahu pouze skutečnosti, ke kterým vyšetřované strany měly příležitost vyjádřit své stanovisko. Konečné rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu však nemusí být replikou předběžných zjištění. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost ve svém konečném rozhodnutí a případně v revidovaném návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 zohlednit odpovědi vyšetřovaných stran na předběžná zjištění. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost provést vlastní posouzení skutečností a právních argumentů předložených vyšetřovanými stranami, aby mohl argumenty buď odmítnout, pokud je shledá neopodstatněnými, nebo skutkově i právně doplnit a přepracovat svá zjištění, ve vztahu k argumentům, které považuje za podložené. Například zohlednění argumentu předloženého vyšetřovanou stranou v průběhu správního řízení, aniž by jí byla dána příležitost vyjádřit se v tomto ohledu před přijetím konečného rozhodnutí, nemůže samo o sobě představovat porušení práva na obhajobu.

(48) Toto nařízení stanoví pravidla pro situace, kdy je vedoucí dozorový úřad podle vnitrostátního práva povinen se dále zapojit do následných vnitrostátních řízení týkajících se téhož případu, jako jsou správní odvolací řízení.

(49) Před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 nebo předtím, než sbor přijme závazné rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, by mělo být vyšetřovaným stranám poskytnuto právo být vyslechnuty. Mezi nové právní prvky spadají relevantní a odůvodněné námitky, pokud tyto námitky obsahují právní posouzení odlišná od posouzení navržených vedoucím dozorovým úřadem v návrhu rozhodnutí předloženém podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679.

(50) Stěžovatelé by měli mít možnost zapojit se do řízení zahájených dozorovým úřadem za účelem zjištění nebo objasnění otázek týkajících se možného porušení nařízení (EU) 2016/679. Skutečnost, že dozorový úřad již zahájil šetření týkající se věci nebo se stížností bude zabývat v rámci šetření zahájeného z vlastního podnětu po obdržení stížnosti, nebrání tomu, aby byl subjekt údajů kvalifikován jako stěžovatel. Šetření dozorového úřadu týkající se možného porušení nařízení (EU) 2016/679 ze strany správce nebo zpracovatele zahájí dozorový úřad z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti v rámci plnění svých úkolů podle čl. 57 odst. 1 uvedeného nařízení. Vyšetřované strany a stěžovatel se nenacházejí ve stejné procesní situaci a je nezbytné zajistit právo vyšetřované strany na obhajobu. Vyšetřované strany a stěžovatel se mohou dovolávat základního práva být vyslechnuty, pokud má rozhodnutí nepříznivý dopad na jejich právní postavení.

(51) Stěžovatelé by měli mít možnost předložit k předběžným zjištěním písemné stanovisko, a to v rozsahu, v jakém se toto stanovisko týká jejich stížnosti na zpracování jejich osobních údajů. Neměli by však mít přístup k obchodním tajemstvím nebo jiným důvěrným informacím vyšetřovaných stran nebo třetích osob.

(52) Při stanovování lhůt, v nichž mají vyšetřované strany a stěžovatelé předložit svá stanoviska k předběžným zjištěním, je důležité, aby dozorové úřady přihlédly ke složitosti otázek vznesených v předběžných zjištěních s cílem zajistit, že vyšetřované strany a stěžovatelé budou mít dostatečnou příležitost vyjádřit svá stanoviska ke vzneseným otázkám smysluplným způsobem.

(53) Výměna názorů mezi dozorovými úřady před předložením návrhu rozhodnutí probíhá formou otevřeného dialogu a rozsáhlé výměny názorů, při níž by dozorové orgány měly vynaložit veškeré úsilí, aby dosáhly konsensu ohledně dalšího postupu při šetření. Naopak k neshodě vyjádřené v relevantních a odůvodněných námitkách podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679, která zvyšuje možnost, že dojde k řešení sporů mezi dozorovými úřady podle článku 65 uvedeného nařízení, a oddaluje přijetí konečného rozhodnutí příslušným dozorovým úřadem, by mělo dojít pouze v případě, kdy se dozorovým úřadům nepodaří dosáhnout konsensu, a je-li to nezbytné pro zajištění jednotného výkladu nařízení (EU) 2016/679. Tyto námitky by měly být využívány v případech, kdy se jedná o záležitosti jednotného prosazování nařízení (EU) 2016/679.

(54) V zájmu efektivního a inkluzivního dokončení postupu pro řešení sporů, v jehož rámci by všechny dozorové úřady měly mít možnost přispět svými stanovisky, a s ohledem na časová omezení při řešení sporů by forma a struktura relevantních a odůvodněných námitek měla splňovat určité požadavky.

(55) Přístup ke správnímu spisu tvoří součást práva na obhajobu a práva na řádnou správu zakotvených v Listině. Přístup ke správnímu spisu by měl být vyšetřovaným stranám umožněn, jakmile jsou jim oznámena předběžná zjištění, přičemž by měla být stanovena lhůta pro předložení písemné odpovědi na tato předběžná zjištění.

(56) Při udělení přístupu vyšetřovaným stranám a stěžovateli ke správnímu spisu by měly dozorové úřady zajistit ochranu obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Kategorie dalších důvěrných informací zahrnuje informace, které nejsou obchodním tajemstvím, ale které by mohly být považovány za důvěrné v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, pokud by jejich zpřístupnění mohlo značně poškodit správce, zpracovatele nebo fyzickou či právnickou osobu. Důvěrné informace by měly zahrnovat zejména informace, které jsou známy pouze omezenému počtu osob a jejichž zpřístupnění by mohlo způsobit vážnou újmu osobě, která je poskytla, nebo třetím osobám, pokud jsou zájmy, jež by mohly být zpřístupněním těchto informací porušeny, objektivně hodny ochrany. Dozorové úřady by měly mít možnost požadovat, aby vyšetřované strany, které předkládají nebo předložily dokumenty nebo svá prohlášení, důvěrné informace označily.

(57) Jestliže jsou obchodní tajemství nebo jiné důvěrná informace nezbytné k prokázání porušení, měly by dozorové úřady u každého jednotlivého dokumentu přiměřeným způsobem posoudit, zda potřeba jejich zpřístupnění převažuje nad újmou, která by tímto zpřístupněním mohla vzniknout.

(58) Přístup k dokumentům obsaženým ve správním spisu na základě přístupu k veřejným dokumentům se poskytuje v souladu s právními předpisy členských států. V tomto ohledu je důležité chránit integritu rozhodovacího procesu do doby, dokud příslušný dozorový úřad nepřijme konečné rozhodnutí.

(59) Je důležité, aby sbor usnadnil přístup k rozhodnutím přijatým v souladu s mechanismy spolupráce a jednotnosti tím, že znění konečných rozhodnutí přijatých vnitrostátními dozorovými úřady zpřístupní on-line prostřednictvím snadno přístupných rejstříků. V souladu s platným vnitrostátním právem mohou dozorové úřady odstraňovat jména a názvy, jakékoli další informace, které umožňují identifikaci vyšetřovaných stran nebo stěžovatele, a jiné informace, které jsou chráněny podle použitelných unijních a vnitrostátních právních předpisů.

(60) Je důležité, aby tím, že je verze konečného rozhodnutí v souladu s tímto nařízením poskytnuta stěžovateli, nebyla dotčena možnost dozorového úřadu rozhodnout, zda rozhodnutí v rámci svých nápravných pravomocí zveřejní.

(61) Při postoupení věci k řešení sporu podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout sboru všechny potřebné dokumenty a informace, aby sbor mohl posoudit přípustnost relevantních a odůvodněných námitek a přijmout rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Jakmile sbor obdrží všechny nezbytné dokumenty a informace, měl by předseda sboru zaregistrovat postoupení věci v souladu s čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

(62) Závazné rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by se mělo týkat výhradně záležitostí, které vedly k zahájení postupu řešení sporu, a mělo by být formulováno tak, aby na základě tohoto rozhodnutí sboru mohl vedoucí dozorový úřad přijmout konečné rozhodnutí.

(63) V zájmu zjednodušení řešení sporů mezi dozorovými úřady předložených sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se dokumentů a informací, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo rozhodnutí sboru vycházet. Je rovněž nutné upřesnit, kdy by měl sbor zaregistrovat postoupení věci k řešení sporu.

(64) V zájmu zefektivnění postupu přijímání naléhavých stanovisek a naléhavých závazných rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se načasování žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí a dokumentů a informací, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo rozhodnutí sboru vycházet.

(65) Nařízení (EU) 2016/679 stanoví, že pokud se příslušný dozorový úřad stížností nezabývá, má subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu. Toto nařízení nezavádí novou soudní ochranu nad rámec té, která je již zavedena nařízením (EU) 2016/679, ani neomezuje uplatňování soudní ochrany stanovené uvedeným nařízením. Některá ustanovení tohoto nařízení mají zvláštní význam pro včasné vydání konečného rozhodnutí dozorovými úřady při vyřizování stížností. Při určování toho, zda se dozorový úřad stížností zabýval, by se mělo zohlednit, zda dodržel určité lhůty stanovené v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2016/679. Při tomto určování je nezbytné chránit právo stěžovatele na to, aby jeho stížnost byla vyřízena v přiměřené lhůtě. Ustanoveními tohoto nařízení není dotčena možnost stanovit ve vnitrostátním právu právní ochranu pro vyšetřovanou stranu s ohledem na její právo na to, aby její záležitosti byly vyřešeny v přiměřené lhůtě.

(66) Provádění tohoto nařízení vyžaduje odpovídající digitální nástroje podporující rychlou a bezpečnou výměnu informací. Je důležité, aby byl všem úřadům pro ochranu údajů k dispozici vhodný bezpečný společný elektronický nástroj, přičemž se zohlední zkušenosti získané při používání stávajících nástrojů. Je rovněž důležité, aby k zavedení takového elektronického nástroje byly poskytnuty potřebné zdroje a aby tento nástroj usnadňoval sborem prováděné shromažďování a konsolidaci statistických údajů o prosazování práva v případech týkajících se přeshraničního zpracování údajů.

(67) Kapitoly III a IV tohoto nařízení se týkají spolupráce mezi dozorovými úřady, procesních práv vyšetřovaných stran a zapojení stěžovatelů. V zájmu zajištění právní jistoty by se tato ustanovení neměla vztahovat na šetření, která v době vstupu tohoto nařízení v platnost již probíhají. Tyto kapitoly by se měly použít na šetření zahájená z moci úřední po uplynutí 15 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a na šetření zahájená na základě stížnosti, pokud byla stížnost podána po uplynutí 15 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Kapitoly V a VI tohoto nařízení zavádí procesní pravidla pro případy postoupené k řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a pro žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí podle článku 66 nařízení (EU) 2016/679. Z důvodu právní jistoty by se tyto kapitoly neměly vztahovat na případy, které byly postoupeny k řešení sporů před vstupem tohoto nařízení v platnost. Uvedené kapitoly by se měly vztahovat na všechny případy postoupené k řešení sporů po uplynutí 15 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(68) Evropský inspektor ochrany údajů a sbor byli konzultováni v souladu s čl. 42 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).) a dne 19. září 2023 vydali společné stanovisko,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví procesní pravidla pro vyřizování stížností a provádění šetření v případech zahájených na základě stížnosti a z vlastního podnětu dozorovými úřady při prosazování nařízení (EU) 2016/679, týkají-li se tyto případy přeshraničního zpracování. Vyřizování stížností a provádění šetření v případech týkajících se přeshraničního zpracování zahrnuje určení toho, zda se případ týká přeshraničního zpracování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2016/679.

Dále se použije tato definice:

„vyšetřovanou stranou“ se rozumí správce nebo zpracovatel, který je předmětem šetření údajného porušení nařízení (EU) 2016/679, jež se týká přeshraničního zpracování.

Článek 3

Zásady prosazování nařízení (EU) 2016/679 v případech týkajících se přeshraničního zpracování

1. Dozorové úřady vedou řízení v oblasti působnosti tohoto nařízení účelně a efektivně. Navzájem loajálně a účinně spolupracují, mimo jiné tak, že si v případě potřeby poskytují podporu a neprodleně reagují na své žádosti.

2. Dozorový úřad může v souladu s vnitrostátním procesním právem řízení spojovat nebo rozdělovat, pokud spojením nebo rozdělením těchto řízení nejsou negativně dotčena práva vyšetřovaných stran ani práva stěžovatele.

3. Stěžovatel musí mít k dispozici možnost komunikovat výhradně s dozorovým úřadem, u něhož podal stížnost podle článku 77 nařízení (EU) 2016/679.

4. Vyřízení stížnosti musí vždy vést k vydání rozhodnutí, vůči němuž lze uplatnit účinnou soudní ochranu ve smyslu článku 78 nařízení (EU) 2016/679.

5. V zájmu účinnosti řízení mohou dozorové úřady omezit délku podání vyšetřované strany a stěžovatele, s přihlédnutím ke složitosti případu a k dokumentům, které již byly předloženy.

KAPITOLA II

PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A JEJICH VČASNÉ ŘEŠENÍ

Článek 4

Stížnosti týkající se přeshraničního zpracování

1. Stížnost na základě nařízení (EU) 2016/679 týkající se přeshraničního zpracování je přípustná, pokud obsahuje tyto informace:

Pro přípustnost stížnosti týkající se přeshraničního zpracování se nevyžadují žádné další informace než ty, které jsou uvedeny v prvním pododstavci.

Nadále se uplatňují správní postupy a požadavky podle vnitrostátního procesního práva dozorového úřadu, u něhož byla stížnost podána.

a) jméno a kontaktní údaje osoby, která stížnost podala;

b) pokud stížnost podává neziskový subjekt, organizace nebo sdružení uvedené v článku 80 nařízení (EU) 2016/679, doklad, že tento subjekt, organizace nebo sdružení byly řádně založeny v souladu s právem některého členského státu;

c) pokud je stížnost podána na základě čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, název a kontaktní údaje neziskového subjektu, organizace nebo sdružení, které tuto stížnost podalo, a doklad o tom, že tento subjekt, organizace nebo sdružení jedná na základě pověření od subjektu údajů;

d) informace, které usnadní identifikaci správce nebo zpracovatele, kterého se stížnost týká;

e) popis údajného porušení nařízení (EU) 2016/679.

2. Pokud dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, shledá, že stížnost neobsahuje informace uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, prohlásí tuto stížnost do dvou týdnů od jejího obdržení za nepřípustnou a informuje stěžovatele o důvodech, které k tomu vedly.

3. Pro přípustnost stížnosti se nesmí od stěžovatele vyžadovat, aby před jejím podáním kontaktoval vyšetřovanou stranu.

Aniž je dotčen první pododstavec, týká-li se stížnost výkonu práva subjektu údajů, který se odvíjí od toho, že dotčený subjekt údajů podal žádost správci, musí být taková žádost správci podána ještě před podáním stížnosti.

4. Dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, prostřednictvím předběžného závěru určí následující:

a) zda se stížnost týká přeshraničního zpracování;

b) který dozorový úřad považuje za příslušný k tomu, aby jednal jako vedoucí dozorový úřad v souladu s čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a

c) zda se použije čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

5. Je-li stížnost týkající se přeshraničního zpracování přípustná a nedošlo-li k časnému řešení podle článku 5, předá dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, tuto stížnost dozorovému úřadu, který považuje za příslušný jednat jako vedoucí dozorový úřad, a to nejpozději do šesti týdnů od obdržení této stížnosti, a informuje o tomto předání stěžovatele.

Určení přípustnosti stížnosti dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána, je pro vedoucí dozorový úřad závazné.

6. Do šesti týdnů od obdržení stížnosti dozorový úřad, který se považuje za příslušný jednat jako vedoucí dozorový úřad, buď potvrdí svou příslušnost, nebo pokud existují protikladné názory ohledně toho, který z ostatních dotčených dozorových úřadů je příslušný pro hlavní provozovnu, postoupí věc Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů (dále jen „sbor“) k řešení sporu v podle s čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679.

Pokud dozorový úřad, který se považuje za příslušný jako vedoucí dozorový úřad, nepotvrdí svou příslušnost ani nepostoupí věc sboru ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci, postoupí věc sboru k řešení sporu podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679 dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána.

7. Aniž je dotčena přípustnost stížnosti, může dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, nebo vedoucí dozorový úřad požádat stěžovatele, aby předložil doplňující informace s cílem usnadnit vyřízení této stížnosti a umožnit její úplné prošetření.

8. Vedoucí dozorový úřad neprodleně informuje vyšetřovanou stranu o podání stížnosti a o jejích hlavních prvcích.

Článek 5

Časné řešení stížností

1. Stížnost týkající se přeshraničního zpracování, která se týká výkonu práv subjektu údajů podle kapitoly III nařízení (EU) 2016/679, může ve vhodných případech postupem umožňujícím časné vyřešení stížností vyřešit:

Dozorové úřady mohou časné řešení stížností podporovat a usnadňovat a případně za tímto účelem komunikovat s vyšetřovanou stranou nebo se stěžovatelem.

a) dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, a to poté, co předběžným závěrem určí, že se stížnost týká přeshraničního zpracování, a před případným postoupením stížnosti dozorovému úřadu, o němž se předpokládá, že je příslušný jednat jako vedoucí dozorový úřad, nebo

b) vedoucí dozorový úřad, kterému byla stížnost postoupena, kdykoli před předložením předběžných zjištění ostatním dotčeným dozorovým úřadům podle článku 19 tohoto nařízení nebo před předložením návrhu rozhodnutí, pokud se použije postup prosté spolupráce uvedený v článku 6 tohoto nařízení.

2. Pokud dozorový orgán uvedený v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nebo b) na základě podpůrných důkazů zjistí, že údajné porušování předpisů bylo ukončeno, považuje pro účely časného řešení stížnost za bezpředmětnou.

Pokud byla stížnost shledána bezpředmětnou, dozorový úřad uvedený v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nebo b) informuje stěžovatele jasným a jednoduchým jazykem:

a) že údajné porušování předpisů bylo ukončeno a že stížnost považuje za bezpředmětnou;

b) o důsledcích časného vyřešení stížnosti a

c) o možnosti stěžovatele podat ve lhůtě čtyř týdnů od obdržení takové informace proti časnému vyřešení stížnosti námitku.

3. Pokud v řízení před dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána, stěžovatel nepodá námitku ve lhůtě stanovené v odst. 2 druhém pododstavci písm. c), tento dozorový úřad do dvou týdnů od uplynutí této lhůty stanoví, že stížnost byla vyřešena, a informuje o tom stěžovatele, vyšetřovanou stranu a případně vedoucí dozorový úřad.

4. Pokud v řízení před vedoucím dozorovým úřadem, kterému byla stížnost postoupena, stěžovatel nepodá námitku ve lhůtě stanovené v odst. 2 druhém pododstavci písm. c) tohoto článku, předloží tento vedoucí dozorový úřad do čtyř týdnů od uplynutí této lhůty návrh rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 s cílem přijmout konečné rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679, kterým se stanoví, že stížnost byla vyřešena.

5. Časným vyřešením stížnosti není dotčen výkon pravomocí vedoucího dozorového úřadu stanovených v článku 58 nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti s toutéž věcí.

6. Na stížnosti vyřešené podle tohoto článku se nevztahují články 10 až 20.

KAPITOLA III

SPOLUPRÁCE PODLE ČLÁNKU 60 NAŘÍZENÍ (EU) 2016/679

ODDÍL 1

PROSTÁ SPOLUPRÁCE

Článek 6

Postup prosté spolupráce

1. Jakmile vedoucí dozorový úřad zaujme k hlavním otázkám šetření předběžné stanovisko, může spolupracovat s ostatními dotčenými dozorovými úřady prostřednictvím postupu prosté spolupráce v souladu s tímto článkem, pokud:

Pokud vedoucí dozorový úřad použije postup prosté spolupráce uvedený v prvním pododstavci, články 10, 11, 16, 19, 20, čl. 23 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení se nepoužijí. Vedoucí dozorový úřad předloží návrh rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 ve lhůtě uvedené v čl. 12 odst. 6 tohoto nařízení.

a) se domnívá, že neexistuje žádná důvodná pochybnost ohledně rozsahu šetření, zejména s ohledem na ustanovení nařízení (EU) 2016/679, která jsou dotčena údajným porušením, jež má být předmětem šetření, a

b) právní a skutkové otázky zjištěné vedoucím dozorovým úřadem nevyžadují další spolupráci s ostatními dotčenými dozorovými úřady, která by byla vyžadována pro účely komplexního šetření, zejména pokud lze tyto otázky řešit na základě předchozích rozhodnutí v podobných případech.

2. Vedoucí dozorový úřad oznámí ostatním dotčeným dozorovým úřadům svůj záměr použít postup prosté spolupráce a poskytne informace o povaze případu, které jsou relevantní pro určení toho, zda byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, a to do šesti týdnů od okamžiku, kdy vedoucí dozorový úřad potvrdí svou příslušnost podle čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení, nebo ode dne, kdy sbor vydá závazné rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679.

3. Pokud některý z ostatních dotčených dozorových úřadů předloží proti použití postupu prosté spolupráce námitku do dvou týdnů ode dne, kdy mu byl oznámen, tento postup se nepoužije a vedoucí dozorový úřad vypracuje shrnutí klíčových otázek v souladu s článkem 10 a spolupracuje s ostatními dotčenými dozorovými úřady v souladu s postupy stanovenými v kapitole III.

4. Při uplatňování postupu prosté spolupráce vedoucí dozorový úřad před předložením návrhu rozhodnutí zajistí, aby vyšetřované strany měly v příslušných případech právo být vyslechnuty a aby byla stěžovateli poskytnuta příležitost vyjádřit své stanovisko. Pro účely tohoto odstavce se nadále použijí správní postupy a požadavky podle vnitrostátního procesního práva vedoucího dozorového úřadu nebo případně dozorového úřadu, u něhož byla stížnost podána.

5. Kapitola III tohoto nařízení se nepoužije na případy řešené dotčeným dozorovým úřadem podle čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

ODDÍL 2

DOSAŽENÍ KONSENSU VE SMYSLU ČL. 60 ODST. 1 NAŘÍZENÍ (EU) 2016/679

Článek 7

Přiznání nebo omezení práv

Ustanovení tohoto oddílu se týkají spolupráce mezi dozorovými úřady a nepřiznávají práva jednotlivcům nebo vyšetřovaným stranám, ani jejich práva neomezují.

Článek 8

Spolupráce mezi dozorovými úřady

Při spolupráci ve snaze dosáhnout konsensu podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 mohou dozorové úřady využívat všechny prostředky stanovené v uvedeném nařízení, včetně vzájemné pomoci podle článku 61 uvedeného nařízení a společných postupů podle článku 62 uvedeného nařízení.

Článek 9

Relevantní informace, které si mají vyměňovat vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady

1. Vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady si vyměňují relevantní informace uvedené v čl. 60 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 2016/679. Tyto informace v příslušných případech zahrnují:

a) informace o zahájení šetření údajného porušení nařízení (EU) 2016/679;

b) žádosti o informace podle čl. 58 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/679 a související dokumenty získané na základě těchto žádostí;

c) informace o využití jiných vyšetřovacích pravomocí uvedených v čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a související dokumenty vyplývající z výkonu vyšetřovacích pravomocí;

d) v případě, že je zamýšleno úplné nebo částečné odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti, důvody vedoucího dozorového úřadu pro odmítnutí nebo zamítnutí dané stížnosti;

e) informace o časném vyřešení stížnosti podle článku 5 tohoto nařízení;

f) shrnutí klíčových otázek a připomínky k tomuto shrnutí podle článku 10 tohoto nařízení;

g) informace o rozsahu šetření;

h) informace o vývoji nebo zjištěních, které by mohly vést ke změně rozsahu šetření nebo k zahájení nového šetření;

i) informace o krocích a právních analýzách, jež byly provedeny s cílem zjistit, zda došlo k porušení nařízení (EU) 2016/679, před vypracováním předběžných zjištění a před vypracováním návrhu rozhodnutí;

j) předběžná zjištění;

k) odpovědi vyšetřovaných stran na předběžná zjištění;

l) stanoviska stěžovatele k nedůvěrné verzi předběžných zjištění a, jsou-li relevantní, k dalším aspektům šetření, k nimž mohl stěžovatel předložit formální písemná podání;

m) v případě úplného nebo částečného odmítnutí nebo zamítnutí stížnosti písemná podání stěžovatele;

n) informace o veškerých relevantních krocích, které vedoucí dozorový úřad podnikl po obdržení odpovědí vyšetřovaných stran na předběžná zjištění a před předložením návrhu rozhodnutí uvedeného v čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679;

o) stanoviska vyšetřovaných stran k revidovanému návrhu rozhodnutí;

p) veškeré další informace považované za užitečné a relevantní pro dané šetření.

2. Vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady si vymění informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku v průběhu šetření, a to co nejdříve a nejpozději jeden týden ode dne, kdy jsou tyto informace k dispozici, není-li v tomto nařízení nebo v nařízení (EU) 2016/679 stanoveno jinak.

3. Sbor může stanovit postupy a požadavky pro výměnu relevantních informací mezi dozorovými úřady.

Článek 10

Shrnutí klíčových otázek

1. Jakmile vedoucí dozorový úřad zaujme předběžné stanovisko k hlavním otázkám šetření, vypracuje shrnutí klíčových otázek pro účely spolupráce podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

2. Shrnutí klíčových otázek obsahuje:

a) hlavní relevantní skutečnosti;

b) předběžné vymezení rozsahu šetření, zejména ustanovení nařízení (EU) 2016/679, která jsou dotčena údajným porušením, jež má být předmětem šetření;

c) zjištěné právní a skutkové otázky;

d) analýzu relevantních stanovisek vyjádřených vyšetřovanou stranou nebo stěžovatelem, pokud jsou tato stanoviska v době zpracovávání shrnutí klíčových otázek k dispozici;

e) v příslušných případech předběžné určení možných nápravných opatření.

3. Vedoucí dozorový úřad poskytne ostatním dotčeným dozorovým úřadům shrnutí klíčových otázek neprodleně a do tří měsíců ode dne, kdy vedoucí dozorový úřad potvrdí svou příslušnost podle čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení nebo sbor přijme závazné rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679.

4. Dotčené dozorové úřady mohou ke shrnutí klíčových otázek do čtyř týdnů od jeho obdržení předložit připomínky. Vedoucí dozorový úřad může tuto lhůtu z důvodu složitosti případu nebo na žádost ostatních dotčených dozorových úřadů prodloužit o dva týdny.

5. Pokud dotčené dozorové úřady předloží připomínky podle odstavce 4, jsou tyto připomínky sdíleny se všemi ostatními dotčenými dozorovými úřady. Vedoucí dozorový úřad v reakci na tyto připomínky do čtyř týdnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 sdělí, zda a jakým způsobem je hodlá zohlednit. Vedoucí dozorový úřad může tuto lhůtu z důvodu složitosti případu prodloužit o dva týdny.

6. Při předání případu vedoucímu dozorovému úřadu může dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, poskytnout vedoucímu dozorovému úřadu informace relevantní pro přípravu shrnutí klíčových otázek.

7. Sbor může stanovit postupy a požadavky pro předkládání připomínek dotčenými dozorovými úřady týkajících se shrnutí klíčových otázek.

Článek 11

Použití prostředků k dosažení konsensu

1. Podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 usilují vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady o dosažení konsensu ohledně případů týkajících se přeshraničního zpracování, a to souladu s tímto článkem, přičemž mohou použít všechny prostředky stanovené v nařízení (EU) 2016/679, včetně vzájemné pomoci podle článku 61 nařízení (EU) 2016/679 a společných postupů podle článku 62 uvedeného nařízení.

2. Pokud dotčený dozorový úřad nesouhlasí s vedoucím dozorovým úřadem a není dosaženo konsensu, může tento dozorový úřad požádat vedoucí dozorový úřad o vzájemnou pomoc podle článku 61 nařízení (EU) 2016/679 nebo může vedoucí dozorový úřad požádat, aby provedl společné postupy podle článku 62 uvedeného nařízení nebo obojí, s cílem dosáhnout konsensu ohledně:

a) rozsahu šetření v případech zahájených na základě stížnosti, včetně ustanovení nařízení (EU) 2016/679, která jsou dotčena údajným porušením, jež má být předmětem šetření;

b) v příslušných případech právních nebo skutkových otázek uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení;

c) předběžného určení možných nápravných opatření podle čl. 10 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení.

3. Žádost podle odstavce 2 tohoto článku se podává do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v čl. 10 odst. 5.

4. Pokud je na základě odstavce 2 tohoto článku podána žádost o provedení společných postupů podle článku 62 nařízení (EU) 2016/679, vedoucí dozorový úřad na tuto žádost odpoví do jednoho měsíce od jejího obdržení.

5. Vedoucí dozorový úřad spolupracuje s ostatními dotčenými dozorovými úřady na základě jejich připomínek ke shrnutí klíčových otázek a v příslušných případech v odpovědi na žádosti podle článků 61 a 62 nařízení (EU) 2016/679 ve snaze dosáhnout konsensu. Konsens dosažený v záležitostech uvedených v odstavci 2 tohoto článku slouží vedoucímu dozorovému úřadu jako základ pro pokračování v šetření a vypracování předběžných zjištění nebo případně k tomu, aby dozorovému úřadu, u něhož byla stížnost podána, poskytl odůvodnění pro účely čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení.

6. Pokud při šetření zahájeném na základě stížnosti v souladu s postupy podle čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení a odstavce 5 tohoto článku nedojde k dosažení konsensu mezi vedoucím dozorovým úřadem a jedním nebo více ostatními dotčenými dozorovými úřady ohledně předběžného vymezení rozsahu šetření uvedeného v čl. 10 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, předpokládá se, že jsou splněny podmínky pro podání žádosti o naléhavé závazné rozhodnutí podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a vedoucí dozorový úřad požádá sbor o naléhavé závazné rozhodnutí podle uvedeného ustanovení.

7. Při žádosti o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle odstavce 6 tohoto článku poskytne vedoucí dozorový úřad sboru:

a) informace uvedené v čl. 10 odst. 2;

b) připomínky ostatních dotčených dozorových úřadů, které nesouhlasí s předběžným vymezením rozsahu šetření vedoucím dozorovým úřadem;

c) další výměny informací mezi vedoucím dozorovým úřadem a ostatními dotčenými dozorovými úřady podle čl. 10 odst. 5 a čl. 11 odst. 5;

d) jakýkoli jiný relevantní dokument nebo informace požadované sborem.

8. Sbor přijme naléhavé závazné rozhodnutí týkající se rozsahu šetření na základě všech obdržených informací.

Článek 12

Lhůty pro předložení návrhu rozhodnutí

1. Vedoucí dozorový úřad předloží návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 do 15 měsíců ode dne, kdy potvrdil svou příslušnost podle čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení nebo sbor přijal závazné rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679.

2. Pokud vedoucí dozorový úřad podá žádost podle čl. 11 odst. 6, lhůta uvedená v odstavci 1 tohoto článku neběží, dokud sbor nepřijme závazné rozhodnutí.

3. Vedoucí dozorový úřad může výjimečně, vzhledem ke složitosti případu, lhůtu uvedenou v odstavci 1 jednou prodloužit, a to nejvýše o 12 měsíců. Vedoucí dozorový úřad informuje ostatní dotčené dozorové úřady o svém záměru prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1, přičemž uvede dobu trvání a důvody zamýšleného prodloužení, a učiní tak nejméně čtyři týdny před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1.

4. Kterýkoli dotčený dozorový úřad může proti prodloužení dané lhůty vznést námitku do dvou týdnů ode dne, kdy o něm byl podle odstavce 3 informován. Tento úřad svou námitku odůvodní. Při rozhodování o tom, zda má být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena, a v příslušných případech o době trvání tohoto prodloužení, vedoucí dozorový úřad tuto námitku náležitě zohlední.

5. Pokud vedoucí dozorový úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku prodlouží, může kterýkoli jiný dotčený dozorový úřad informovat vedoucí dozorový úřad o tom, že se domnívá, že je třeba jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů. Pokud vedoucí dozorový úřad nepředloží návrh rozhodnutí v prodloužené lhůtě, může dozorový úřad, který vedoucí dozorový úřad informoval o potřebě jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů, přijmout na území svého členského státu předběžné opatření v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2016/679. V takovém případě se předpokládá, že je splněna nutnost naléhavě jednat podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

6. Je-li uplatňován postup prosté spolupráce podle článku 6 tohoto nařízení, předloží vedoucí dozorový úřad návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 do 12 měsíců ode dne, kdy vedoucí dozorový úřad potvrdí svou příslušnost podle čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení nebo sbor přijme závazné rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679.

Pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví předchozí nebo následná vnitrostátní řízení, která vyžadují, aby byl návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 předložen po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci, může vedoucí dozorový úřad tuto lhůtu jednou prodloužit, a to nejvýše o dva měsíce. V takovém případě informuje vedoucí dozorový úřad ostatní dotčené dozorové úřady o prodloužení dané lhůty a stanoví dobu trvání tohoto prodloužení, a to nejméně dva týdny před uplynutím lhůty uvedené v prvním pododstavci.

Článek 13

Následné vnitrostátní řízení

1. Pokud vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby po přijetí rozhodnutí podle článků 18 nebo 21 bylo zahájeno následné vnitrostátní řízení týkající se téže věci, vedoucí dozorový úřad:

a) nevypracuje nové shrnutí klíčových otázek;

b) opakuje procesní kroky v souladu s článkem 16 nebo články 19 a 20 pouze tehdy, pokud se skutkové nebo právní posouzení vedoucího dozorového úřadu liší od předchozího rozhodnutí přijatého podle článků 18 nebo 21, a

c) před přijetím jakéhokoli následného rozhodnutí, které se liší od předchozího rozhodnutí podle článků 18 nebo 21, předloží návrh rozhodnutí.

2. Na předložení návrhu rozhodnutí v jakémkoli následném řízení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku se uplatní lhůty uvedené v článku 12.

ODDÍL 3

UPLATŇOVÁNÍ LHŮT

Článek 14

Zákonnost a platnost procesních kroků a konečného rozhodnutí

Pokud toto nařízení nebo čl. 65 odst. 6 nařízení (EU) 2016/679 vyžaduje, aby dozorový úřad provedl určitý procesní krok ve stanovené lhůtě, provedení tohoto kroku po uplynutí této lhůty nemá vliv na zákonnost nebo platnost daného procesního kroku nebo konečného rozhodnutí.

Článek 15

Lhůty a právo na účinnou soudní ochranu

Při určování toho, zda se dozorový úřad nezabýval stížností podle čl. 78 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, se zohlední, zda daný dozorový úřad ve lhůtě stanovené v tomto nařízení nebo v čl. 65 odst. 6 nařízení (EU) 2016/679, včetně případného prodloužení takové lhůty:

a) nepředložil návrh rozhodnutí nebo revidovaný návrh rozhodnutí nebo

b) nepřijal konečné rozhodnutí.

ODDÍL 4

ÚPLNÉ NEBO ČÁSTEČNÉ ODMÍTNUTÍ ČI ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTÍ

Článek 16

Postup úplného nebo částečného odmítnutí či zamítnutí stížnosti ve smyslu čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679.

1. Pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu stížnost úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout, poskytne před předložením návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 dozorovému úřadu, u něhož byla stížnost podána, zdůvodnění svého předběžného stanoviska, že má být daná stížnost úplně nebo částečně odmítnuta nebo zamítnuta.

Dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, informuje stěžovatele o důvodech předběžného stanoviska uvedeného v prvním pododstavci, poskytne mu příležitost písemně vyjádřit své stanovisko a informuje ho o důsledcích nevyjádření stanoviska.

Vedoucí dozorový úřad stanoví stěžovateli přiměřenou lhůtu pro vyjádření jeho stanoviska. Tato lhůta není kratší než tři týdny a delší než šest týdnů.

2. Dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, předá veškerá stanoviska poskytnutá stěžovatelem vedoucímu dozorovému úřadu, a to co nejdříve, nejpozději však do jednoho týdne od jejich poskytnutí.

3. Pokud stanoviska předložená stěžovatelem podle odstavce 1 tohoto článku nevedou ke změně předběžného stanoviska uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci, vypracuje vedoucí dozorový úřad ve spolupráci s dozorovým úřadem, u něhož byla stížnost podána, návrh rozhodnutí a předloží jej v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 ostatním dotčeným dozorovým úřadům.

4. Dospěje-li se v návrhu rozhodnutí předloženém podle odstavce 3 k závěru, že stížnost má být odmítnuta nebo zamítnuta částečně, pokračuje vedoucí dozorový úřad ve spolupráci s ostatními dotčenými dozorovými úřady ve svém šetření té části stížnosti, kterou je ještě třeba prošetřit.

Článek 17

Revidovaný návrh rozhodnutí o úplném nebo částečném odmítnutí či zamítnutí stížnosti

Pokud vedoucí dozorový úřad určí, že revidovaný návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 o úplném nebo částečném odmítnutí či zamítnutí stížnosti obsahuje nové prvky, k nimž by měl mít stěžovatel příležitost vyjádřit své stanovisko, poskytne dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, stěžovateli před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 příležitost vyjádřit své stanovisko k těmto novým prvkům v souladu s článkem 16 tohoto nařízení.

Článek 18

Rozhodnutí o úplném nebo částečném odmítnutí či zamítnutí stížnosti

Při přijímání rozhodnutí o úplném nebo částečném odmítnutí či zamítnutí stížnosti podle čl. 60 odst. 8 nebo 9 nařízení (EU) 2016/679 informuje dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, stěžovatele o soudní ochraně, kterou má k dispozici v souladu s článkem 78 nařízení (EU) 2016/679.

ODDÍL 5

ROZHODNUTÍ URČENÁ VYŠETŘOVANÝM STRANÁM

Článek 19

Předběžná zjištění a právo být vyslechnut

1. V návaznosti na konzultace a postupy podle článků 10 a 11 tohoto nařízení, pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu předložit ostatním dotčeným dozorovým úřadům návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, kterým se konstatuje porušení nařízení (EU) 2016/679, vypracuje předběžná zjištění.

2. Předběžná zjištění zahrnují zjištění, která vyplynula ze šetření, a uvádějí vznesená tvrzení vyčerpávajícím a dostatečně srozumitelným způsobem tak, aby vyšetřované strany byly schopny pochopit, jaké jednání vedoucí dozorový úřad prošetřuje. Předběžná zjištění musí zejména jasně uvádět všechny skutečnosti, seznam důkazů, z nichž vychází, a celé právní posouzení vznesené vůči vyšetřovaným stranám, aby se mohly vyjádřit ke skutečnostem a právním závěrům, které má vedoucí dozorový úřad v úmyslu uvést v návrhu rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

Na základě informací, jež jsou v dané fázi k dispozici, a aniž jsou dotčena stanoviska vyšetřovaných stran, jsou v předběžných zjištěních uvedena nápravná opatření, která vedoucí dozorový úřad zvažuje použít.

V případě, že vedoucí dozorový úřad na základě informací, jež jsou v dané fázi k dispozici, a aniž jsou dotčena stanoviska vyšetřovaných stran, zvažuje, zda má uložit správní pokutu v souladu s článkem 83 nařízení (EU) 2016/679, uvede v předběžných zjištěních seznam hlavních právních a skutkových prvků, jež jsou mu známy a z nichž hodlá při rozhodování o uložení správní pokuty a o její výši vycházet, a to s ohledem na prvky uvedené v čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, včetně všech přitěžujících a polehčujících okolností, které hodlá zohlednit.

3. Vedoucí dozorový úřad předá předběžná zjištění ostatním dotčeným dozorovým úřadům. Tyto úřady mohou předložit vedoucímu dozorovému úřadu k uvedeným zjištěním připomínky do čtyř týdnů od předání předběžných zjištění ostatním dotčeným dozorovým úřadům. Na žádost jednoho z ostatních dotčených dozorových úřadů prodlouží vedoucí dozorový úřad tuto lhůtu o dva týdny.

4. Vedoucí dozorový úřad oznámí každé z vyšetřovaných stran předběžná zjištění, v příslušných případech upravená tak, aby zohledňovala připomínky předložené ostatními dotčenými dozorovými úřady.

5. Vedoucí dozorový úřad při oznamování předběžných zjištění vyšetřovaným stranám stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než tři týdny a delší než šest týdnů ode dne oznámení, během níž mohou tyto strany písemně poskytnout svá stanoviska, nebo v téže lhůtě uspořádá slyšení za účelem vyslechnutí ústně podaných stanovisek vyšetřovaných stran.

6. Při oznamování předběžných zjištění vyšetřovaným stranám poskytne vedoucí dozorový úřad těmto stranám v souladu s články 24 a 25 přístup ke správnímu spisu.

7. Vyšetřované strany mohou ve své odpovědi na předběžná zjištění uvést všechny jim známé skutečnosti a právní argumenty, které jsou relevantní pro jejich obhajobu proti tvrzením vedoucího dozorového úřadu. Jako důkaz skutečností přednesených ve svém vyjádření přiloží všechny příslušné dokumenty. Vedoucí dozorový úřad svůj návrh rozhodnutí zakládá pouze na tvrzeních, skutečnostech a právním posouzení vycházejících z těch skutečností, k nimž měly vyšetřované strany příležitost vyjádřit své stanovisko.

Článek 20

Předání předběžných zjištění stěžovatelům

1. Pokud vedoucí dozorový úřad vydá předběžná zjištění týkající se záležitosti, v níž obdržel stížnost, poskytne dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána, stěžovateli tato předběžná zjištění v souladu s pravidly pro přístup ke správnímu spisu a pro důvěrné informace podle článků 24 a 25 a vedoucí dozorový úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než tři týdny a delší než šest týdnů, během níž může stěžovatel písemně vyjádřit své stanovisko.

2. Pro účely odstavce 1 se nadále uplatňují správní postupy a požadavky podle vnitrostátního procesního práva dozorového úřadu, u něhož byla stížnost podána.

3. Odstavec 1 tohoto článku se použije rovněž v případě, že vedoucí dozorový úřad:

a) vyřizuje stížnost společně s jinými stížnostmi;

b) vyřizuje část stížnosti samostatně nebo

c) jakýmkoli způsobem mění rozsah šetření v předběžných zjištěních, a to i po závazném rozhodnutí sboru podle čl. 11 odst. 8.

Článek 21

Přijetí konečného rozhodnutí

1. Po předložení návrhu rozhodnutí ostatním dotčeným dozorovým úřadům podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a pokud žádný z těchto ostatních dozorových úřadů nevznesl ve lhůtách uvedených v čl. 60 odst. 4 nebo případně v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 proti návrhu rozhodnutí námitku, vedoucí dozorový úřad do jednoho měsíce od konce lhůty uvedené v čl. 60 odst. 4 nebo 5 nařízení (EU) 2016/679:

a) přijme rozhodnutí uvedené v čl. 60 odst. 7 nebo případně v čl. 60 odst. 9 nařízení (EU) 2016/679 a

b) oznámí rozhodnutí uvedené v písmenu a) hlavní provozovně nebo jediné provozovně správce nebo zpracovatele.

2. Informace, které mají být stěžovateli poskytnuty podle čl. 60 odst. 7 a 9 nařízení (EU) 2016/679, zahrnují:

Vždy musí být stěžovateli na jeho žádost poskytnuta verze rozhodnutí uvedená v prvním pododstavci, která obsahuje jeho výrokovou část v plném rozsahu a důvody tohoto rozhodnutí, které neobsahují prvky považované za důvěrné v souladu s článkem 25 tohoto nařízení.

Nadále se uplatňují správní postupy a požadavky podle vnitrostátního procesního práva vedoucího dozorového úřadu.

a) verzi přijatého rozhodnutí, která obsahuje jeho výrokovou část v plném rozsahu, a důvody tohoto rozhodnutí, které neobsahují prvky považované za důvěrné v podle článku 25 tohoto nařízení; nebo

b) shrnutí přijatého rozhodnutí, včetně relevantních skutečností a důvodů pro toto rozhodnutí.

Článek 22

Právo být vyslechnut v souvislosti s revidovaným návrhem rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení

1. Pokud vedoucí dozorový úřad shledá, že revidovaný návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679, kterým se konstatuje porušení nařízení (EU) 2016/679, obsahuje nové prvky, k nimž mají mít vyšetřované strany příležitost vyjádřit své stanovisko, poskytne vedoucí dozorový úřad před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 vyšetřovaným stranám příležitost vyjádřit své stanovisko k těmto novým prvkům.

2. Vedoucí dozorový úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než tři týdny a delší než šest týdnů, ve které mohou vyšetřované strany vyjádřit svá stanoviska.

3. Vedoucí dozorový úřad informuje ostatní dotčené dozorové úřady o stanoviscích, která vyjádřily vyšetřované strany, co nejdříve, nejpozději však do jednoho týdne od jejich poskytnutí.

ODDÍL 6

RELEVANTNÍ A ODŮVODNĚNÉ NÁMITKY

Článek 23

Relevantní a odůvodněné námitky

1. Relevantní a odůvodněné námitky ve smyslu čl. 4 bodu 24 nařízení (EU) 2016/679:

a) vycházejí ze skutkových a právních prvků obsažených v návrhu rozhodnutí nebo ve spisu týkajícím se spolupráce;

b) netýkají se rozsahu šetření, pokud žádný z dotčených dozorových úřadů nepředložil připomínky v souladu s čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení nebo pokud bylo na základě obdržených připomínek dosaženo konsensu, ani rozsahu šetření vymezeného v závazném rozhodnutí sboru přijatém podle čl. 11 odst. 8 tohoto nařízení;

c) netýkají se návrhu rozhodnutí přijatého v souladu s článkem 5 tohoto nařízení.

2. Bez ohledu na odst. 1 písm. b) může dotčený dozorový úřad předložit relevantní a odůvodněné námitky, které se týkají rozsahu šetření podle odst. 1 písm. b), za předpokladu, že v řádně odůvodněných případech:

a) vedoucí dozorový úřad neprošetřil všechny prvky shrnutí klíčových otázek, o nichž bylo dosaženo konsensu podle čl. 10 odst. 5 nebo čl. 11 odst. 5 nebo nesplnil závazné rozhodnutí sboru podle čl. 11 odst. 8 nebo

b) nové prvky, které nebyly k dispozici v době dosažení konsensu ohledně shrnutí klíčových otázek podle čl. 10 odst. 5 nebo čl. 11 odst. 5 nebo v době závazného rozhodnutí sboru podle čl. 11 odst. 8, poukazují na významné riziko spojené s návrhem rozhodnutí, pokud jde o základní práva a svobody subjektu údajů a případně volný pohyb osobních údajů v rámci Unie.

3. Relevantní a odůvodněná námitka musí být dostatečně jasná, soudržná a přesná a v případě potřeby musí určit prvky návrhu rozhodnutí, které je třeba změnit, aby dozorové úřady mohly připravit svá stanoviska a sbor mohl případně spor účinně vyřešit.

KAPITOLA IV

SPRÁVNÍ SPIS, SPIS TÝKAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE A NAKLÁDÁNÍ S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI

Článek 24

Správní spis

1. Správní spis vedený k šetření údajného porušení nařízení (EU) 2016/679 se skládá z dokumentů, které byly získány nebo vytvořeny vedoucím dozorovým úřadem a ostatními dotčenými dozorovými úřady a které shromáždil vedoucí dozorový úřad během vyšetřovacího řízení, včetně všech důkazů ve prospěch i v neprospěch.

Správní spis nezahrnuje interní komunikaci v rámci dozorového úřadu.

2. Na žádost vyšetřované strany nebo, v případě, že by rozhodnutí mohlo nepříznivě ovlivnit jeho zájmy, na žádost stěžovatele, vedoucí dozorový úřad vyšetřovaným stranám nebo stěžovateli udělí přístup ke správnímu spisu, aby mohli uplatnit své právo být vyslechnuti.

Prvním pododstavcem nejsou dotčena příznivější pravidla pro udělování přístupu ke správnímu spisu podle vnitrostátního práva vedoucího dozorového úřadu.

Je-li přístup udělen v souladu s prvním pododstavcem, poskytne vyšetřované straně tento přístup vedoucí dozorový úřad, zatímco stěžovateli poskytne tento přístup dozorový úřad, u něhož byla stížnost podána.

3. Bez ohledu na skutečnost, zda je přístup udělen na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva, jsou z přístupu vyloučeny tyto dokumenty nebo jejich části:

a) korespondence nebo jednání mezi dozorovými úřady;

b) důvěrné informace podle čl. 25 odst. 1.

4. Vedoucí dozorový úřad udělí přístup k relevantním a odůvodněným námitkám podaným podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679, na jejichž základě hodlá přijmout revidovaný návrh rozhodnutí, pouze pokud je takový přístup nezbytný k tomu, aby vyšetřované strany nebo stěžovatel mohli vyjádřit svá stanoviska a hájit svá práva.

Článek 25

Označování a ochrana důvěrných informací

1. Informace, dokumenty nebo části dokumentů se považují za důvěrné, pokud obsahují obchodní tajemství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/943/oj).) nebo jiné důvěrné informace v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem.

2. Nestanoví-li právo Unie nebo vnitrostátní právo jinak, informace shromážděné, vytvořené nebo získané dozorovým úřadem v případech týkajících se přeshraničního zpracování podle nařízení (EU) 2016/679, které jsou považovány za důvěrné podle odstavce 1, se nesdělí ani nezpřístupní vyšetřované straně, stěžovateli ani žádné třetí osobě.

3. Vyšetřovaná strana, stěžovatel nebo třetí osoba předkládající informace, jež považují za důvěrné, tyto informace jasně označí a uvedou důvody, proč požadují jejich důvěrnost. Vyšetřovaná strana, stěžovatel nebo třetí osoba vždy poskytnou úplnou verzi informací. Je-li to možné, poskytnou rovněž navrhovanou verzi, která není důvěrná.

4. Aniž je dotčen odstavec 3, může dozorový úřad, jemuž jsou informace předloženy, požadovat, aby vyšetřované strany nebo jakákoli jiná osoba, která předkládá dokumenty, určily dokumenty nebo části dokumentů, o nichž se domnívají, že obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, které jim náleží, a aby určily osoby, jichž se týká důvěrnost tohoto obchodního tajemství nebo jiné důvěrné informace.

5. Dozorový úřad, jemuž jsou informace předloženy, stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než šest týdnů, pro vyšetřované strany a jakoukoli jinou osobu, která tvrdí, že předložené informace jsou důvěrné, aby:

a) doložily svá tvrzení, že předložené informace obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, a to pro každý jednotlivý dokument nebo část dokumentu, prohlášení nebo část prohlášení;

b) pokud možno navrhly nedůvěrnou verzi dokumentů a prohlášení, v nichž jsou obchodní tajemství a další důvěrné informace odstraněny;

c) poskytly stručný popis každé odstraněné informace, který neobsahuje důvěrné informace

6. Pokud vyšetřované strany nebo jakákoli jiná osoba nedodrží odstavce 4 a 5, může dozorový úřad, jemuž jsou informace předloženy, předpokládat, že dotčené dokumenty nebo prohlášení obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace neobsahují.

7. Dozorový úřad, jemuž jsou informace předloženy, v souladu s odstavcem 1 určí, zda jsou informace nebo relevantní a konkrétní části dokumentů důvěrné či nikoli. Zajistí, aby odstraňující zásahy do dokumentů byly omezeny na to, co je nezbytné a přiměřené pro ochranu důvěrných informací. Dozorový úřad, jemuž jsou informace předloženy, informuje ostatní dozorové úřady o důvěrné povaze informací při jejich předávání.

8. S informacemi považovanými za důvěrné podle vnitrostátního práva dozorového úřadu, jemuž jsou informace předloženy, a vyměňovanými mezi dozorovými úřady v rámci uplatňování nařízení (EU) 2016/679, nakládá dozorový úřad, který je obdržel, nadále jako s důvěrnými.

Článek 26

Spis týkající se spolupráce

1. Za účelem výměny relevantních informací mezi vedoucím dozorovým úřadem a ostatními dotčenými dozorovými úřady v souladu s článkem 9 zajistí vedoucí dozorový úřad, aby byly tyto relevantní informace zpřístupněny prostřednictvím spisu týkajícího se spolupráce věnovaného jednotlivé stížnosti nebo šetření. Spis týkající se spolupráce zahrnuje veškeré informace vyměňované podle článku 9.

2. Spis týkající se spolupráce je veden v elektronické podobě a prostřednictvím společného elektronického nástroje je na dálku přístupný dozorovým úřadům, a po postoupení věci k řešení sporu podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 a v příslušných případech v případě žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí podle článku 66 uvedeného nařízení, je na dálku přístupný sboru. Spis týkající se spolupráce není přímo přístupný vyšetřovaným stranám, stěžovatelům ani třetím osobám.

KAPITOLA V

ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 27

Postoupení k řešení sporů podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679

1. Do tří měsíců od uplynutí lhůty stanovené v čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679 předloží vedoucí dozorový úřad revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 uvedeného nařízení (EU) nebo postoupí věc sboru k řešení sporu podle čl. 65 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

2. Do tří měsíců od uplynutí lhůty stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 předloží vedoucí dozorový úřad další revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 uvedeného nařízení nebo postoupí věc sboru k řešení sporu podle čl. 65 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

3. Při postoupení věci k řešení sporu podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 předloží vedoucí dozorový úřad sboru:

a) návrh rozhodnutí nebo revidovaný návrh rozhodnutí, proti němuž byly vzneseny relevantní a odůvodněné námitky;

b) souhrn relevantních skutečností;

c) písemná stanoviska vyšetřovaných stran podle článku 19 a případně článku 22 tohoto nařízení, a to alespoň v rozsahu, v jakém se tato stanoviska týkají věci předložené sboru;

d) případně písemná stanoviska stěžovatelů podle článků 16, 17 a 20 tohoto nařízení, a to alespoň v rozsahu, v jakém se tato stanoviska týkají věci předložené sboru;

e) relevantní a odůvodněné námitky, které vedoucí dozorový úřad nezohlednil, a námitky, které vedoucí dozorový úřad odmítl jako irelevantní či nedůvodné;

f) důvody, na jejichž základě vedoucí dozorový úřad nezohlednil relevantní a odůvodněné námitky nebo námitky odmítl jako irelevantní nebo nedůvodné.

4. Sbor si může od dozorového úřadu vyžádat další dokumenty týkající se věci, která mu byla předložena.

5. Sbor do čtyř týdnů od obdržení dokumentů a informací uvedených v odstavci 3 tohoto článku předběžně určí, zda jsou námitky uvedené v čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 relevantní a odůvodněné a zda jsou v souladu s článkem 23 tohoto nařízení. V téže lhůtě zaregistruje předseda sboru postoupení věci, která byla sboru předložena. Jakmile je postoupení zaregistrováno, je spis poskytnut členům sboru.

6. Lhůta pro přijetí závazného rozhodnutí sboru stanovená v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 neběží po dobu stanovenou v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 28

Vyslechnutí vyšetřované strany a stěžovatele před přijetím rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679

1. Před přijetím závazného rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 poskytne sbor vyšetřované straně nebo, pokud by rozhodnutí sboru mohlo vést k úplnému nebo částečnému odmítnutí či zamítnutí stížnosti, stěžovateli příležitost písemně vyjádřit svá stanoviska k novým skutkovým nebo právním prvkům, na nichž má být jeho rozhodnutí založeno, včetně relevantních a odůvodněných námitek, které hodlá ve svém rozhodnutí zohlednit.

2. Pokud je vyšetřované straně nebo případně stěžovateli poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska v souladu s odstavcem 1, stanoví sbor pro vyjádření jejich stanovisek přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než dva týdny.

3. Lhůta pro přijetí závazného rozhodnutí sboru stanovená v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 neběží do doby, než vyšetřovaná strana nebo případně stěžovatel předloží svá stanoviska, nebo do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, podle toho, co nastane dříve.

Článek 29

Postup v souvislosti s rozhodnutím podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679

1. Při postoupení věci sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679 poskytne dozorový úřad, který věc postoupil, sboru tyto dokumenty:

a) souhrn relevantních skutečností, včetně těch, které se týkají dotčeného zpracování;

b) posouzení těchto relevantních skutečností s cílem určit, zda je dozorový úřad příslušný jednat jako vedoucí dozorový úřad podle čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, a zejména posouzení, zda má být zpracování považováno za přeshraniční zpracování a kde se nachází hlavní provozovna správce nebo zpracovatele;

c) stanovisko správce nebo zpracovatele, jejichž hlavní provozovny se týká postoupení;

d) stanovisko ostatních dozorových úřadů, kterých se postoupení týká;

e) jakýkoli jiný dokument nebo informace, jež dozorový úřad, který věc postoupil, považuje za důležité a nezbytné pro nalezení řešení v dané věci.

2. Sbor si může od dozorového úřadu vyžádat další dokumenty týkající se věci, která mu byla předložena.

3. Do jednoho týdne od obdržení dokumentů a informací uvedených v odstavci 1 zaregistruje předseda sboru postoupení věci, která byla sboru předložena. Jakmile je postoupení zaregistrováno, je spis poskytnut členům sboru.

Článek 30

Postup v souvislosti s rozhodnutím podle čl. 65 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679

1. Při postoupení věci sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 poskytne dozorový úřad nebo Komise sboru:

a) souhrn relevantních skutečností;

b) případně stanovisko vydané sborem podle článku 64 nařízení (EU) 2016/679; nebo případně rozhodnutí přijaté příslušným dozorovým úřadem na základě stanoviska vydaného sborem podle článku 64 nařízení (EU) 2016/679;

c) stanovisko dozorového úřadu, který věc postoupil, nebo Komise k tomu, zda byl dozorový úřad případně povinen postoupit návrh rozhodnutí sboru podle čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, nebo zda se dozorový úřad neřídil stanoviskem sboru vydaným podle článku 64 nařízení (EU) 2016/679, včetně uvedení toho, které části stanoviska nebyly zohledněny, a odkazu na příslušnou část přijatého rozhodnutí.

2. Sbor si vyžádá tyto dokumenty:

a) stanovisko dozorového úřadu, který údajně porušil požadavek na postoupení návrhu rozhodnutí sboru, nebo se neřídil stanoviskem sboru;

b) jakýkoli jiný dokument nebo informace, které dozorový úřad považuje za důležité a nezbytné pro nalezení řešení v dané věci.

3. Sbor si může od dozorového úřadu vyžádat další dokumenty týkající se věci, která mu byla předložena.

4. Do jednoho týdne od obdržení dokumentů a informací uvedených v odstavci 2 zaregistruje předseda sboru postoupení věci, která byla sboru předložena. Jakmile je postoupení zaregistrováno, je spis poskytnut členům sboru.

5. Pokud některý dozorový úřad prohlásí, že hodlá předložit své stanovisko k postoupené věci, předloží toto stanovisko do dvou týdnů od postoupení věci podle odstavce 1.

KAPITOLA VI

POSTUP PRO NALÉHAVÉ PŘÍPADY

Článek 31

Naléhavé stanovisko podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679

1. Žádost o naléhavé stanovisko sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 se podává nejpozději čtyři týdny před uplynutím doby platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 66 odst. 1 uvedeného nařízení a obsahuje:

a) souhrn relevantních skutečností, včetně tvrzení o porušení nařízení (EU) 2016/679;

b) předběžné opatření přijaté na území členského státu dozorového úřadu, který o naléhavé stanovisko žádá, dobu jeho trvání a důvody pro jeho přijetí, včetně zdůvodnění naléhavé potřeby jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c) zdůvodnění naléhavé potřeby přijetí konečných opatření, včetně vysvětlení výjimečné povahy okolností, které vyžadují přijetí těchto konečných opatření.

2. Sbor si může od dozorového úřadu vyžádat další dokumenty týkající se věci, která mu byla předložena k naléhavému stanovisku.

Článek 32

Naléhavé závazné rozhodnutí podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679

1. Žádost o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 se podává nejpozději čtyři týdny před uplynutím doby platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 61 odst. 8, čl. 62 odst. 7 nebo čl. 66 odst. 1 uvedeného nařízení. Tato žádost musí obsahovat:

a) souhrn relevantních skutečností, včetně tvrzení o porušení nařízení (EU) 2016/679;

b) předběžné opatření přijaté na území členského státu dozorového úřadu, který o naléhavé závazné rozhodnutí žádá, dobu jeho trvání a důvody jeho přijetí, včetně zdůvodnění naléhavé potřeby jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c) informace o veškerých vyšetřovacích opatřeních přijatých na území členského státu dozorového úřadu, který žádá o naléhavé závazné rozhodnutí, a odpovědi obdržené od vyšetřovaných stran nebo jakékoli jiné informace, které má dožadující dozorový úřad k dispozici;

d) zdůvodnění naléhavé potřeby přijetí konečných opatření, se zohledněním výjimečné povahy okolností, které vyžadují přijetí těchto opatření, nebo důkaz, že dozorový úřad nedodržel čl. 61 odst. 5 nebo čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679;

e) pokud dožadující dozorový úřad není vedoucím dozorovým úřadem, stanovisko vedoucího dozorového úřadu;

f) v příslušných případech stanoviska místní provozovny vyšetřovaných stran, již byla předběžná opatření podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 určena.

2. Sbor si může od dozorového úřadu vyžádat další dokumenty týkající se věci, která mu byla předložena.

4. Pokud sbor přijme naléhavé závazné rozhodnutí, v němž uvede, že mají být přijata konečná opatření, přijme dozorový úřad, jemuž je rozhodnutí určeno, tato opatření před uplynutím platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

5. Pokud z naléhavého závazného rozhodnutí vyplývá, že není naléhavě nutné přijmout konečná opatření, postupují příslušný vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady podle článku 60 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 33

Naléhavé stanovisko nebo naléhavá závazná rozhodnutí podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679

1. Žádost o naléhavé stanovisko nebo závazné naléhavé rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 obsahuje:

a) souhrn relevantních skutečností;

b) zdůvodnění naléhavé potřeby přijmout vhodná opatření na ochranu práv a svobod subjektů údajů s ohledem na výjimečné okolnosti, které vyžadují přijetí takových opatření, zejména všechny prvky, které měl příslušný dozorový orgán zohlednit za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c) jsou-li relevantní a dostupné, informace o veškerých vyšetřovacích opatřeních přijatých dožadujícím dozorovým úřadem na území členského státu dozorového úřadu žádajícího o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí a odpovědi obdržené od vyšetřovaných stran nebo jakékoli jiné informace, které má dožadující dozorový úřad k dispozici;

d) stanoviska příslušného dozorového úřadu podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

2. Sbor si může od dozorového úřadu vyžádat další dokumenty týkající se věci, která mu byla předložena.

KAPITOLA VII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Statistické údaje o prosazování právních předpisů v případech týkajících se přeshraničního zpracování

1. V rámci výroční zprávy, která má být vypracována podle článku 71 nařízení (EU) 2016/679, poskytuje sbor statistické údaje o prosazování nařízení (EU) 2016/679 v případech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, a zejména:

a) počet případů zahájených na základě stížnosti a případů zahájených z moci úřední;

b) počet případů zahájených na základě stížnosti a případů zahájených z moci úřední, které byly uzavřeny;

c) počet šetření požadovaných dotčenými dozorovými úřady podle čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679;

d) počet podaných stížností;

e) počet stížností, které byly zcela nebo částečně odmítnuty nebo zamítnuty;

f) průměrnou dobu trvání případů zahájených na základě stížnosti a případů zahájených z moci úřední, které byly uzavřeny;

g) počet a výši správních pokut uložených podle článků 83 a 84 nařízení (EU) 2016/679.

2. Pokud nemá sbor statistické údaje uvedené v odstavci 1 k dispozici přímo, dozorové úřady mu je na požádání a včas poskytnou.

Článek 35

Zpráva Komise

Komise v rámci své zprávy o hodnocení a přezkumu nařízení (EU) 2016/679 podle článku 97 uvedeného nařízení rovněž informuje o uplatňování a fungování tohoto nařízení.

Článek 36

Přechodná ustanovení

Kapitoly III a IV se použijí na šetření zahájená z moci úřední po 2. dubnu 2027 a na šetření zahájená na základě stížnosti, pokud byla stížnost podána po 2. dubnu 2027.

Kapitoly V a VI tohoto nařízení se použijí na všechny případy postoupené k řešení sporů podle článku 65 a k postupu pro naléhavé případy podle čl. 66 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/679 po 2. dubnu 2027.

Článek 37

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto nařízení se použije od 2. dubna 2027.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 26. listopadu 2025.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. Metsola

Za Radu

předsedkyně

M. Bjerre