1. Toto nařízení má posílit vedoucí postavení v oblasti technologií, inovace, připravenost, dlouhodobou konkurenceschopnost, odolnost, integraci a připravenost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), zajistit včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů a přispět k obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany (dále jen „ukrajinská DTIB“).

2. Toto nařízení stanoví rozpočet na období 2025–2027 a následující:

3. Tímto nařízením není dotčena výhradní odpovědnost každého členského státu za svou národní bezpečnost, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), ani právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Finanční krytí na provádění programu pro období od 30. prosince 2025 do 31. prosince 2027 tvoří:

2. Finanční krytí na provádění Nástroje na podporu Ukrajiny pro období od 30. prosince 2025 do 31. prosince 2027 tvoří:

3. Finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení pokrývají pouze náklady nezbytné pro plnění cílů programu a Nástroje na podporu Ukrajiny. Finanční prostředky Unie v rámci programu a v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny proto nepokrývají náklady na nákup a údržbu obranných produktů pro vojenské nebo obranné účely, a to ani v souvislosti se zřízením, správou a udržováním rezervoárů připravenosti obranného průmyslu, jak je uvedeno v článku 38 (dále jen „rezervoáry připravenosti obranného průmyslu“). Finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení mohou pokrývat náklady vzniklé v souvislosti s nákupem nebo údržbou takových produktů, pokud jsou tyto náklady nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti EDTIB nebo pro obnovu, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské DTIB, zejména jednorázové náklady.

4. Nejméně 15 % finančního krytí uvedeného v odst. 1 písm. a) tohoto článku se přidělí na akce uvedené v článku 11 a nejméně 30 % tohoto finančního krytí se přidělí na akce uvedené v článku 12. Nejméně 25 % finančního krytí uvedeného v odst. 1 písm. a) tohoto článku se přidělí na akce uvedené v článku 35.

5. S cílem reagovat na nepředvídané situace nebo na nový vývoj a potřeby může Komise převádět částky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mezi programem a Nástrojem na podporu Ukrajiny v souladu s finančním nařízením.

6. Až 3,5 % částky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku lze použít na technickou a správní pomoc pro provádění programu a Nástroje na podporu Ukrajiny, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně zjišťování cen a institucionálních systémů a platforem informačních technologií, a na veškerou další technickou a správní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu a Nástroje na podporu Ukrajiny.

7. Rozpočtové závazky na činnosti, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

8. Je-li to nezbytné pro řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, lze do rozpočtu Unie na období do roku 2033 zapsat prostředky na krytí výdajů nezbytných k dosažení cílů stanovených v článku 4 pro program nebo případně v článku 22 pro Nástroj na podporu Ukrajiny, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce platnosti programu nebo Nástroje na podporu Ukrajiny, jakož i výdaje týkající se kritických provozních činností a služeb.

1. Cílem programu je posílit konkurenceschopnost, odolnost a připravenost EDTIB zahájením a urychlením přizpůsobení průmyslu strukturálním změnám způsobeným vyvíjejícím se bezpečnostním prostředím. Jeho cílem je zejména:

2. Program se provádí s přihlédnutím k cílům Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu a je v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy společně dohodly v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), zejména v souvislosti s Plánem rozvoje schopností (CDP), a s možnostmi spolupráce určenými v koordinovaném každoročním přezkumu v oblasti obrany (CARD).

3. Program je v souladu se spoluprací členských států v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO), iniciativami a projekty EDA a civilní a vojenskou pomocí Ukrajině ze strany Unie. Program řádně zohledňuje relevantní aktivity realizované Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) a dalšími partnery, pokud tyto aktivity slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie.

1. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou v souladu s čl. 211 odst. 2 finančního nařízení poskytnout další finanční příspěvky na program, i na Fond pro urychlení transformace dodavatelských řetězců v oblasti obrany (FAST) uvedený v článku 14 tohoto nařízení. Tyto finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2. Pokud příspěvky členských států podporované z Nástroje pro oživení a odolnost přispívají k dosažení jednoho nebo více cílů stanovených v článku 4 nařízení (EU) 2021/241, použijí se ve prospěch dotčeného členského státu a odchylně od čl. 20 odst. 6 tohoto nařízení a čl. 193 odst. 1 finančního nařízení mohou být použity za účelem přispění k financování způsobilých akcí podle článku 12 tohoto nařízení až do výše 100 % způsobilých nákladů.

Odchylně od čl. 5 odst. 2, čl. 18 odst. 4 písm. d) a čl. 19 odst. 3 písm. d) a kritéria 2.4 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 se zásada „významně nepoškozovat“ nepoužije na příspěvky členských států podporované z Nástroje pro oživení a odolnost, pokud dotčený členský stát v příslušné dohodě o příspěvcích s Komisí odůvodní, že není proveditelné ani vhodné zajistit, aby druh činností, které mají být podporovány podle tohoto nařízení, byl v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“.

3. Veškeré další částky obdržené na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených podle článku 17 nařízení Rady (EU) 2025/1106(Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj).) jsou vnějšími účelově vázanými příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a použijí se na program v souladu s tímto nařízením.

4. Do programu mohou být za podmínek stanovených v nařízení (EU) 2021/1060 převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

5. Pokud jde o částky poskytnuté v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, mohou dotčené členské státy rozhodnout o podílu těchto částek, který má být poskytnut všem subjektům způsobilým pro financování podle tohoto nařízení, který má být poskytnut pouze ve prospěch dotčených členských států nebo má být poskytnut k dodatečnému prospěchu jiných členských států. Pokud jsou částky poskytnuty ve prospěch dotčených členských států nebo k dodatečnému prospěchu jiných členských států, mohou být tyto částky odchylně od čl. 20 odst. 6 tohoto nařízení a čl. 193 odst. 1 finančního nařízení použity pro účely příspěvku na financování způsobilých akcí podle článku 12 tohoto nařízení až do výše 100 % způsobilých nákladů.

6. Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 4 tohoto článku a nejpozději do 31. prosince 2028, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.

1. Program se provádí v součinnosti s jinými programy Unie. Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na příslušný příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie nebo se na všechny příspěvky může vztahovat jednotný soubor pravidel kteréhokoli z přispívajících programů Unie a může být uzavřen jediný právní závazek. Kumulativní podpora z rozpočtu Unie nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2. Aby mohla být akcím v rámci programu udělena pečeť excelence, musí splňovat všechny tyto podmínky:

3. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 mohou být z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) nebo Evropského sociálního fondu plus (ESF+) podpořeny návrhy podané v reakci na výzvu k podávání návrhů v rámci programu, jimž byla udělena pečeť excelence.

1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení, financování z prostředků Unie lze poskytnout jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů podle Programu InvestEU v souladu s hlavou X finančního nařízení.

3. Pokud jde o akce uvedené v čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení, u nichž je financování z prostředků Unie poskytováno formou grantu a je dosahováno zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, které příjemci provádějícímu akci skutečně vznikly, a to až do konečné výše příspěvku Unie. Odchylně od čl. 195 odst. 2 finančního nařízení se zisk vypočítá jako přebytek příjmů nad způsobilými náklady akce, přičemž příjmy jsou omezeny na financování z prostředků Unie, financování členským státem, včetně zadávání veřejných zakázek, jiné příjmy generované během akce a veškeré příjmy plynoucí z akce. Pracovní programy uvedené v článku 21 tohoto nařízení mohou stanovit další podrobnosti.

4. Odchylně od čl. 196 odst. 2 finančního nařízení se finanční příspěvky mohou, je-li to relevantní a nezbytné pro provádění akce, vztahovat na akce zahájené a náklady vynaložené přede dnem předložení návrhu na uvedené akce, pokud uvedené akce nebyly zahájeny před 5. březnem 2024 a před podpisem grantové dohody nebyly dokončeny.

1. Pouze právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi a mající své struktury výkonného vedení v Unii nebo v přidružené zemi jsou způsobilé být příjemci finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení.

2. Kromě kritérií stanovených v souladu s finančním nařízením se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 3 až 9 tohoto článku.

3. Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců finančních prostředků Unie zapojených do akce, které jsou pro účely dané akce využívány, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území některého členského státu nebo přidružené země.

4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku platí, že jestliže příjemci finančních prostředků Unie zapojení do akce nemají v Unii nebo v přidružené zemi bezprostředně k dispozici alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, mohou použít svou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států nebo přidružených zemí, pokud takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, a je slučitelné s cíli stanovenými v článku 4. Náklady spojené s činnostmi využívajícími takovou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nejsou pro podporu z tohoto programu způsobilé.

5. Příjemci finančních prostředků Unie v rámci programu nesmějí nepodléhat kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

6. Odchylně od odstavce 5 tohoto článku je právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země způsobilý být příjemcem finančních prostředků Unie, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené v souladu s vnitrostátními postupy členského státu nebo přidružené země, v nichž je tento subjekt usazen, jako jsou přiměřená opatření na základě prověřování podle čl. 2 bodu 3) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj).).

Záruky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce musí zajistit, aby zapojení do akce v případě právního subjektu zmíněného v uvedeném pododstavci nebylo v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, nebo s cíli stanovenými v článku 4 tohoto nařízení. Tyto záruky musí zejména dokládat, že pro účely dané akce byla přijata opatření zajišťující, aby:

Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

Komise informuje výbor uvedený v článku 77 o každém právním subjektu, který je považován za způsobilý být příjemcem finančních prostředků Unie podle tohoto odstavce.

7. Záruky uvedené v odstavci 6 tohoto článku mohou být založeny na standardizovaném vzoru poskytnutém Komisí za pomoci výboru uvedeného v článku 77, s cílem zajistit harmonizovaný přístup v celé Unii.

8. Příjemci mohou při provádění způsobilé akce spolupracovat rovněž s právními subjekty usazenými mimo území členských států nebo přidružených zemí či kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových právních subjektů, pokud to není to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie nebo jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, nebo s cíli stanovenými v článku 4.

Nesmí dojít k nepovolenému přístupu nepřidružené třetí země nebo jiného subjektu nepřidružené třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění akce a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro danou akci.

Náklady související se spoluprací s právními subjekty usazenými mimo území členských států či přidružených zemí nebo kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země nejsou pro podporu z programu způsobilé.

9. Odstavce 5 a 6 se nevztahují na:

1. Akce způsobilé pro financování v rámci programu plní cíle stanovené v článku 4 a mohou mít jednu z těchto forem nebo jejich kombinaci:

2. Pro financování v rámci programu nejsou způsobilé tyto akce:

3. U zadávání veřejných zakázek prováděného podle článků 11, 13 a 35, které je podporováno z finančních prostředků Unie, nesmějí náklady na součásti pocházející ze zemí mimo Unii nebo přidružených zemí přesáhnout 35 % odhadovaných nákladů na součásti konečného produktu. Žádné součásti nesmějí pocházet ze třetích zemí, jež jednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států.

4. U akcí prováděných podle článku 12 a akcí prováděných podle článku 35 jiných, než jsou činnosti týkající se zadávání veřejných zakázek, nesmějí náklady na součásti pocházející ze zemí mimo Unii nebo přidružených zemí přesáhnout 35 % odhadovaných nákladů na součásti produktu, u nějž je zvýšení výrobní kapacity podporováno z finančních prostředků Unie. Žádná součást produktu, u nějž je zvýšení výrobní kapacity podporováno z finančních prostředků Unie, nesmí pocházet ze třetích zemí, jež jednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států.

5. Příjemci finančních prostředků Unie nebo případně dodavatelé či poskytovatelé mají možnost bez omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí rozhodnout o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu dotčených obranných produktů, což zahrnuje i zákonnou pravomoc nahradit nebo odstranit součásti, které podléhají omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí.

6. Aniž je dotčen článek 5 směrnice 2009/43/ES, mohou členské státy zveřejnit obecné licence k transferu v případě transferu produktů souvisejících s akcemi podporovanými z programu do jiných členských států.

1. Akce kolaborativního zadávání sestávají z činností souvisejících se spoluprací právních subjektů při zadávání veřejných zakázek na obranné produkty v jakémkoli okamžiku životního cyklu obranných produktů, a to i za účelem zřízení, správy a udržování rezervoárů připravenosti obranného průmyslu.

2. Pro akce kolaborativního zadávání jsou způsobilé pouze tyto právní subjekty:

3. Akce kolaborativního zadávání provádí:

4. Členské státy a přidružené země provádějící akci kolaborativního zadávání jednomyslně jmenují způsobilý právní subjekt jako zástupce pro zadávání veřejných zakázek, který bude pro účely tohoto kolaborativního zadání veřejné zakázky jednat na jejich účet. Zástupce pro zadávání veřejných zakázek koná zadávací řízení a uzavírá výsledné smlouvy s dodavateli či poskytovateli na účet zúčastněných zemí. Může se účastnit akce jako příjemce a působit jako koordinátor konsorcia právních subjektů, a může tudíž spravovat a kombinovat finanční prostředky z programu a finanční prostředky od zúčastněných členských států a přidružených zemí.

5. Zadávací řízení uvedená v odstavci 4 musí být založena na dohodě, kterou zúčastněné členské státy a přidružené země podepíší se zástupcem pro zadávání veřejných zakázek za podmínek stanovených v pracovním programu. V dohodě se stanoví zejména praktická ujednání, jimiž se řídí kolaborativní zadávání veřejné zakázky a proces rozhodování ohledně volby řízení, hodnocení předložených nabídek a zadání zakázky.

6. Zástupce pro zadávání veřejných zakázek na svá zadávací řízení a smlouvy s dodavateli uplatňuje kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v článku 9 a požaduje, aby se tato kritéria uplatňovala na subdodavatele.

7. Odchylně od odstavce 6 jsou za účelem zohlednění průmyslové spolupráce s nepřidruženými třetími zeměmi pro podporu v rámci programu způsobilá taková kolaborativní zadávání veřejných zakázek, která zahrnují subdodavatele, jemuž je přiděleno 15 % až 35 % hodnoty zakázky a který není usazen nebo nemá struktury výkonného vedení v Unii nebo v přidružené zemi, pokud byl mezi dodavatelem či poskytovatelem a tímto subdodavatelem navázán přímý smluvní vztah týkající se obranného produktu přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

8. Zástupce pro zadávání veřejných zakázek sdělí Komisi záruky uvedené v čl. 9 odst. 6. Další informace o uvedených zárukách se Komisi poskytnou na její žádost. Komise informuje výbor uvedený v článku 77 o každém oznámení podaném v souladu s tímto odstavcem.

9. Před zahájením zadávacího řízení na akci kolaborativního zadávání podle tohoto nařízení informuje zástupce pro zadávání veřejných zakázek členské státy, které se plánovaného řízení neúčastní, a poskytne jim příležitost předložit mu v přiměřené lhůtě odůvodněnou žádost, aby pro ně nakoupil dodatečné množství obranných produktů. Je-li taková žádost předložena, je v rámci smlouvy na kolaborativní veřejnou zakázku vyhrazeno právo, aby zúčastnění veřejní zadavatelé nakoupili pro uvedené členské státy dodatečné množství obranných produktů, aniž jsou dotčena platná unijní a vnitrostátní pravidla týkající se vývozu obranných produktů.

10. Před zahájením zadávacího řízení na akci kolaborativního zadávání podle tohoto nařízení může zástupce pro zadávání veřejných zakázek o plánovaném řízení informovat rovněž přidružené země a Ukrajinu a poskytnout jim příležitost předložit mu odůvodněnou žádost, aby pro ně nakoupil dodatečné množství obranných produktů. Je-li taková žádost předložena, je v rámci smlouvy na kolaborativní veřejnou zakázku vyhrazeno právo, aby zúčastnění veřejní zadavatelé nakoupili dodatečné množství obranných produktů pro přidružené země a Ukrajinu.

1. Akce k posílení průmyslu sestávají z činností souvisejících s urychlením přizpůsobení kapacity pro výrobu obranných produktů strukturálním změnám, včetně jejich součástí a odpovídajících surovin, pokud plně jsou určeny nebo používány k výrobě obranných produktů, zejména z:

2. V případě činností uvedených v odst. 1 písm. d) musí akci provádět právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia nejméně tří způsobilých právních subjektů, z nichž alespoň dva jsou usazeny v různých členských státech. Nejméně tři z těchto způsobilých právních subjektů usazených nejméně ve dvou různých členských státech nesmí po celou dobu provádění akce přímo ani nepřímo podléhat kontrole téhož právního subjektu ani se podléhat vzájemné kontrole.

3. Bez ohledu na odstavec 2 může činnosti uvedené v odstavci 1 provádět SEAP.

4. Pro výrobu munice a raketových střel mají příjemci finančních prostředků Unie nebo příslušné vládní orgány z dotčených členských států možnost rozhodnout bez omezení uložených nepřidruženými třetími zeměmi nebo subjekty nepřidružených třetích zemí o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu dotčeného obranného produktu, což zahrnuje i zákonnou pravomoc nahradit nebo odstranit součásti, které podléhají omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, nebo alternativně, odchylně od čl. 10 odst. 5, obdržet od nepřidružené třetí země nebo dotčeného subjektu nepřidružené třetí země právně závazný závazek, že získají tuto možnost rozhodnout v přiměřené lhůtě úměrné složitosti dotčené akce, nejpozději však do 31. prosince 2033.

1. Podpůrné akce sestávají z:

2. V případě činností uvedených v odst. 1 písm. a) musí akci provádět právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia nejméně tří způsobilých právních subjektů, z nichž alespoň dva jsou usazeny nejméně ve dvou různých členských státech. Nejméně tři z těchto způsobilých právních subjektů nesmí po celou dobu provádění akce přímo ani nepřímo podléhat kontrole stejného právního subjektu ani se kontrolovat navzájem.

3. Bez ohledu na odstavec 2 může činnosti uvedené v odstavci 1 provádět SEAP.

1. Za účelem mobilizace investic potřebných k navýšení obranných výrobních kapacit malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací splňujících kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 9 odst. 1 a případně odst. 3 a 4, snížení rizik těchto investic a jejich urychlení může být zřízena operace kombinování zdrojů poskytující podporu ve formě dluhového nebo kapitálového financování nebo obojího s názvem „Fond pro urychlení transformace dodavatelských řetězců v oblasti obrany“ (FAST). Provádí se v souladu s hlavou X finančního nařízení a s nařízením (EU) 2021/523.

2. FAST sleduje tyto konkrétní cíle:

1. V souladu s článkem 168 finančního nařízení mohou členské státy požádat Komisi, aby:

2. Když veřejní zadavatelé členských států žádají Komisi, aby jednala v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, považují se za subjekty, které splnily požadavky stanovené ve směrnici 2009/81/ES.

3. Odchylně od čl. 168 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení může přidružená země požádat Komisi, aby se zapojila do společného zadávání veřejných zakázek, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Na toto společné zadávání veřejných zakázek se vztahují ostatní podmínky stanovené v čl. 168 odst. 2 finančního nařízení.

4. Odchylně od čl. 168 odst. 3 finančního nařízení může přidružená země společně s nejméně jedním členským státem rovněž požádat Komisi, aby jednala jako centrální zadavatel, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b) tohoto článku. Pokud Komise jedná jako centrální zadavatel, použijí se podmínky, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v čl. 168 odst. 3 finančního nařízení.

5. Kromě podmínek stanovených ve finančním nařízení musí zadávací řízení uvedené v odstavcích 1, 3 a 4 tohoto článku splňovat rovněž tyto podmínky:

6. Pokud Komise jedná jako centrální zadavatel podle odst. 1 písm. b) a odstavce 4, může na účet či jménem členských států nebo přidružených zemí zadávat veřejné zakázky na součásti a suroviny nezbytné pro dodávky obranných produktů za účelem budování strategických rezerv zúčastněnými zeměmi včetně vytváření zásob.

7. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnou naléhavostí situace, může Komise odchylně od čl. 175 odst. 1 finančního nařízení požádat o dodání obranných produktů ode dne, kdy budou zaslány návrhy smluv, které jsou výsledkem zadání veřejné zakázky provedeného pro účely tohoto nařízení.

8. Za účelem uzavření kupních smluv s hospodářskými subjekty mohou zástupci Komise nebo odborníci jmenovaní Komisí provádět ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány návštěvy na místě v prostorách zařízení na výrobu příslušných obranných produktů.

9. Tímto článkem nejsou dotčena stávající unijní a vnitrostátní pravidla upravující vlastnictví, vývoz a transfer obranných produktů.

10. Komise zajistí, aby se zúčastněným zemím dostalo při konání zadávacího řízení a při provádění výsledných smluv rovného zacházení.

11. Kromě podmínek stanovených ve finančním nařízení se na uchazeče, dodavatele či poskytovatele a subdodavatele u smluv, které jsou výsledkem zadání veřejných zakázek provedených podle tohoto článku, použijí rovněž kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 9 odst. 1, 3 a 4 tohoto nařízení.

12. Na zadání veřejných zakázek prováděná podle odst. 1 písm. a) a odst. 3 tohoto článku se použijí pravidla stanovená v čl. 10 odst. 3 a 5.

1. Společné zadávání veřejných zakázek uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a) může mít podobu předběžných dohod o nákupu obranných produktů sjednaných a uzavřených jménem či na účet zúčastněných zemí. Tyto dohody mohou zahrnovat mechanismus předběžných plateb za účelem výroby těchto produktů výměnou za právo na výsledek, přičemž tento mechanismus nesmí překročit části zakázky týkající se jednorázových nákladů, včetně vyhrazení výrobních kapacit.

2. Pokud dohody uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnují mechanismus předběžných plateb, může být platba předem dodavateli či poskytovateli hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 3 odst. 1. Příspěvky zúčastněných zemí uvedené v článku 5 se rovným dílem zohlední u jednotlivých položek, které zúčastněné země objednaly.

3. V případech, kdy sjednaná množství převyšují poptávku, zavede Komise na žádost dotčených zúčastněných zemí mechanismus pro přerozdělení vnitrostátních zásob nebo zřízení rezervoárů připravenosti obranného průmyslu.

1. Komise vytvoří systém, který usnadní uzavírání dohod o odběru mezi členskými státy a případně přidruženými zeměmi na jedné straně a hospodářskými subjekty EDTIB na straně druhé v souvislosti s navyšováním průmyslových výrobních kapacit EDTIB, a to v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Komise zajistí, aby k utajovaným či citlivým informacím týkajícím se akce neměla přístup nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země a aby zaměstnanci či jiné osoby zapojené do akce měli vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí.

2. Systém uvedený v odstavci 1 umožní zainteresovaným členským státům a přidruženým zemím podávat nabídky na nákup obranných produktů s uvedením:

3. Systém uvedený v odstavci 1 tohoto článku umožní výrobcům obranných produktů, kteří splňují kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 9 odst. 1, 3 a 4, podávat nabídky na prodej s uvedením:

4. Na základě nabídek obdržených podle odstavců 2 a 3 Komise zprostředkuje kontakt příslušných výrobců obranných produktů se zainteresovanými členskými státy a přidruženými zeměmi.

5. V reakci na kontakt navázaný podle odstavce 4 tohoto článku mohou zainteresované země podle článku 15 požádat Komisi, aby se zapojila do společného zadávacího řízení nebo do zadávacího řízení jejich jménem nebo na jejich účet.

6. Finanční krytí uvedené v čl. 3 odst. 1 se může vztahovat na části zakázky týkající se jednorázových nákladů, včetně vyhrazení výrobních kapacit.

1. Návrhy akcí se hodnotí s ohledem na cíle stanovené pro příslušné akce, očekávané výsledky příslušné akce a kvalitu a efektivitu provedení. Hodnocení zahrnuje zejména jedno nebo více z těchto kritérií:

2. Kromě kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku jsou návrhy na akce kolaborativního zadávání uvedené v článku 11 hodnoceny na základě těchto kritérií:

3. Kromě kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku jsou návrhy na akce k posílení průmyslu uvedené v článku 12 hodnoceny na základě těchto kritérií:

4. Pracovní programy uvedené v článku 21 stanoví další podrobnosti týkající se uplatňování kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku, včetně případného váhového koeficientu, který má být uplatněn. Pracovní programy nestanovují jednotlivé prahové hodnoty.

5. Hodnotící komisi mohou být nápomocni nezávislí externí odborníci v souladu s čl. 153 odst. 3 finančního nařízení. Pracovní programy mohou stanovit, že tito odborníci musí mít platnou bezpečnostní prověrku.

1. V případě akcí uvedených v článcích 13 a 35 tohoto nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 1 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů, jestliže má finanční příspěvek Unie formu grantů.

2. Má-li grant Unie formu financování, které není spojeno s náklady podle čl. 183 odst. 3 finančního nařízení, lze výši příspěvku Unie přiděleného na každou akci založit na faktorech, jako jsou:

3. Akce uvedené v článku 11 tohoto nařízení jsou financovány prostřednictvím grantů ve formě financování nespojeného s náklady podle čl. 183 odst. 3 finančního nařízení.

4. Finanční příspěvek Unie na každou akci podle článku 11 nesmí překročit 15 % odhadované hodnoty dotčené kolaborativní veřejné zakázky.

5. Odchylně od odstavce 4 tohoto článku může finanční příspěvek Unie na každou akci podle článku 11 činit až 25 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

6. U akcí uvedených v článku 12 nesmí finanční příspěvek Unie překročit 35 % způsobilých nákladů.

7. Odchylně od odstavce 6 tohoto článku může finanční příspěvek Unie na každou akci uvedenou v článku 12 činit až 50 % způsobilých nákladů, pokud jsou většina příjemců malé nebo střední podniky či společnosti se střední tržní kapitalizací usazené v členských státech nebo v přidružených zemích, nebo pokud akci provádí SEAP a pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

8. Pracovní program uvedený v článku 21 stanoví další podrobnosti.

1. Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Ve vhodných případech mohou být pracovní programy víceleté. V pracovních programech se stanoví akce spolu se souvisejícím rozpočtem, které jsou nutné pro dosažení cílů programu, a v příslušném případě i celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

3. Pracovní programy zahrnují zejména:

4. Při přijímání pracovních programů Komise zohlední potřebu soudržnosti s dalšími příslušnými programy a nástroji Unie.

5. Finanční krytí uvedené v čl. 3 odst. 1 může zahrnovat společné zadávání veřejných zakázek podle čl. 15 odst. 1 písm. a), které nepřekročí části smlouvy týkající se jednorázových nákladů, včetně vyhrazení výrobních kapacit.

1. Nástroj na podporu Ukrajiny přispívá k obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinské DTIB s cílem zvýšit připravenost jejího obranného průmyslu s přihlédnutím k její možné budoucí integraci do EDTIB, a to prostřednictvím spolupráce mezi Unií a Ukrajinou, čímž se posílí vzájemná stabilita, bezpečnost, mír, prosperita, odolnost a udržitelnost.

2. Cíl stanovený v odstavci 1 se sleduje s důrazem na posílení přeshraniční spolupráce mezi EDTIB a ukrajinskou DTIB, s přihlédnutím k posílení obranného průmyslu Ukrajiny a jejím potřebám ohledně zakázek v oblasti obrany, a to vytvořením výrobních kapacit nebo jejich navýšením v souladu se standardy NATO a dalšími relevantními standardy, jakož i ochranou majetku, technickou pomocí a výměnou personálu, posílenou spoluprací v oblasti kolaborativního zadávání veřejných zakázek na obranné produkty pro Ukrajinu, včetně jejich údržby, a spoluprací při licencované výrobě prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo jiných forem spolupráce, například společných podniků. Zvláštní pozornost se věnuje cíli podpořit Ukrajinu v jejím postupném sbližování s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na její budoucí členství v Unii.

1. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou poskytnout dodatečné finanční příspěvky do Nástroje na podporu Ukrajiny v souladu s čl. 208 odst. 2 finančního nařízení. Tyto finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2. Veškeré další částky obdržené v rámci dvoustranných nebo vícestranných dohod uzavřených podle článku 17 nařízení (EU) 2025/1106 jsou vnějšími účelově vázanými příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a použijí se na Nástroj na podporu Ukrajiny v souladu s tímto nařízením.

3. Veškeré další částky obdržené v rámci příslušných omezujících opatření Unie jsou vnějšími účelově vázanými příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a použijí se na akce posilující ukrajinskou DTIB.

4. Do Nástroje na podporu Ukrajiny mohou být na žádost dotčeného členského státu převedeny zdroje, jež mu byly přiděleny ve sdíleném řízení, za podmínek stanovených v nařízení (EU) 2021/1060. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

5. Pokud jde o částky poskytnuté v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, mohou dotčené členské státy rozhodnout o podílu těchto částek, který má být poskytnut všem subjektům způsobilým pro financování podle tohoto nařízení, který má být poskytnut pouze ve prospěch dotčených členských států nebo má být poskytnut k dodatečnému prospěchu jiných členských států nebo Ukrajiny.

6. Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 4 tohoto článku a nejpozději do 31. prosince 2028, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných ustanoveních nařízení (EU) 2021/1060 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.

1. Nástroj na podporu Ukrajiny se provádí v součinnosti s jinými programy Unie. Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z Nástroje na podporu Ukrajiny, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie nebo se na všechny příspěvky může vztahovat jednotný soubor pravidel kteréhokoli z přispívajících programů Unie a může být uzavřen jediný právní závazek. Kumulativní podpora z rozpočtu Unie nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2. Aby mohla být akcím v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny udělena pečeť excelence, musí splňovat všechny tyto podmínky:

3. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 mohou být z EFRR nebo ESF+ podpořeny návrhy podané v reakci na výzvu k podávání návrhů podle Nástroje na podporu Ukrajiny, jimž byla udělena pečeť excelence.

1. Nástroj na podporu Ukrajiny se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2. Aniž je dotčen čl. 33 odst. 3 tohoto nařízení, financování z prostředků Unie lze poskytnout jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení v souladu s jeho hlavou X, s výjimkou operací kombinování zdrojů v rámci Programu InvestEU.

3. Pokud jde o činnosti uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení, u nichž je financování z prostředků Unie poskytováno formou grantu v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny a je dosahováno zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, které příjemci provádějícímu akci skutečně vznikly, a to až do konečné výše příspěvku Unie. Odchylně od čl. 195 odst. 2 finančního nařízení se zisk vypočítá jako přebytek příjmů nad způsobilými náklady akce, přičemž příjmy jsou omezeny na financování z prostředků Unie, financování členským státem, včetně zadávání veřejných zakázek, jiné příjmy generované během akce a veškeré příjmy plynoucí z akce. Pracovní programy uvedené v článku 34 tohoto nařízení mohou stanovit další podrobnosti.

4. Odchylně od čl. 196 odst. 2 finančního nařízení se finanční příspěvky mohou, je-li to relevantní a nezbytné pro provádění akce, vztahovat na akce zahájené a náklady vynaložené před předložením návrhu na uvedené akce, pokud uvedené akce nebyly zahájeny před 5. březnem 2024 a před podpisem grantové dohody nebyly dokončeny.

1. Pouze právní subjekty usazené v Unii nebo na Ukrajině a mající své struktury výkonného vedení v Unii nebo na Ukrajině jsou způsobilé být příjemci finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení.

Právnické osoby usazené v částech Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou vlády, nejsou způsobilé pro finanční prostředky podle tohoto nařízení.

2. Kromě kritérií stanovených v souladu s finančním nařízením se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 3 až 9 tohoto článku.

3. Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců finančních prostředků Unie zapojených do akce, které se používají pro účely této akce, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území členského státu nebo Ukrajiny.

4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku mohou příjemci finančních prostředků Unie zapojení do akce, kteří nemají v Unii nebo na Ukrajině bezprostředně k dispozici alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, použít svou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států nebo ve třetí zemi jiné než Ukrajina, pokud takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, a je slučitelné s cíli stanovenými v článku 22. Náklady spojené s činnostmi využívajícími takovou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nejsou způsobilé pro podporu z Nástroje na podporu Ukrajiny.

5. Pro účely akce podporované z Nástroje na podporu Ukrajiny nesmí příjemci finančních prostředků Unie podléhat kontrole nepřidružené třetí země jiné než Ukrajina nebo subjektu jiné třetí země.

6. Odchylně od odstavce 5 tohoto článku je právní subjekt usazený v Unii a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí jinou než Ukrajina nebo subjektem jiné třetí země způsobilý být příjemcem finančních prostředků Unie, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené v souladu s vnitrostátními postupy členského státu, v němž je tento subjekt usazen, jako jsou přiměřená opatření na základě prověřování uvedená v čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2019/452.

Záruky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce musí zajistit, aby zapojení právního subjektu do akce podle uvedeného pododstavce nebylo v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, nebo s cíli stanovenými v článku 22 tohoto nařízení. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely dané akce byla přijata opatření zajišťující, aby:

Považuje-li to členský stát, v němž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

Komise informuje výbor uvedený v článku 77 o každém právním subjektu, který je považován za způsobilý být příjemcem finančních prostředků Unie podle tohoto odstavce.

7. Záruky uvedené v odstavci 6 tohoto článku mohou být založeny na standardizovaném vzoru poskytnutém Komisí za pomoci výboru uvedeného v článku 77, s cílem zajistit harmonizovaný přístup v celé Unii.

8. Příjemci mohou při provádění způsobilé akce spolupracovat rovněž s právními subjekty usazenými mimo území členských států nebo Ukrajiny či kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí jinou než Ukrajina nebo subjektem jiné třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových právních subjektů, pokud toto použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, nebo s cíli stanovenými v článku 22.

Nesmí dojít k nepovolenému přístupu nepřidružené třetí země jiné než Ukrajina nebo subjektu jiné třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění akce a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů, které jsou pro danou akci kritické.

Náklady související se spoluprací s právními subjekty usazenými mimo území členských států či Ukrajiny nebo kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí jinou než Ukrajina nebo subjektem jiné třetí země nejsou pro podporu z Nástroje na podporu Ukrajiny způsobilé.

9. Odstavce 5 a 6 se nevztahují na:

1. Akce způsobilé pro financování v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny plní cíle stanovené v článku 22 a mohou mít jednu z těchto forem nebo jejich kombinaci:

2. Pro financování v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny nejsou způsobilé tyto akce:

3. U zadávání veřejných zakázek podle odstavce 1 písm. a) a c), které je podporováno z finančních prostředků Unie, nesmějí náklady na součásti pocházející ze zemí mimo Unii nebo Ukrajinu přesáhnout 35 % odhadovaných nákladů na součásti konečného produktu. Žádné součásti nesmějí pocházet ze třetích zemí, jež jednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států.

4. U akcí prováděných podle odstavce 1 písm. b) nesmějí náklady na součásti pocházející ze zemí mimo Unii nebo Ukrajinu přesáhnout 35 % odhadovaných nákladů na součásti produktu, u nějž je zvýšení výrobní kapacity podporováno z finančních prostředků Unie. Žádná součást produktu, u nějž je zvýšení výrobní kapacity podporováno z finančních prostředků Unie, nesmí pocházet ze třetích zemí, jež jednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států.

5. Příjemci finančních prostředků Unie nebo případně dodavatelé či poskytovatelé mají možnost bez omezení ze strany nepřidružených třetích zemí jiných než Ukrajina nebo subjektů jiných třetích zemí rozhodnout o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu dotčených obranných produktů, což zahrnuje i zákonnou pravomoc nahradit nebo odstranit součásti, které podléhají omezení ze strany nepřidružených třetích zemí jiných než Ukrajina nebo subjektů jiné třetí země.

6. Aniž je dotčen článek 5 směrnice 2009/43/ES, mohou členské státy zveřejnit obecné licence k transferu pro účely transferu produktů souvisejících s akcemi podporovanými Nástrojem na podporu Ukrajiny do jiných členských států.

7. Akce způsobilé pro financování v rámci Nástroje na podporu Ukrajiny jsou prováděny vždy alespoň Ukrajinou nebo minimálně jedním právním subjektem, který je usazen a má strukturu výkonného vedení na Ukrajině, nebo s jejich zapojením.

8. Odkazuje-li se v článcích 11, 12, 13 a 38 na členské státy, rozumí se tím pro účely této kapitoly i Ukrajina. Odkazy na přidružené země v článcích 11, 12, 13 a 38 se na tuto kapitolu nevztahují. Pro účely této kapitoly se odkazy na článek 9 obsaženými v článku 11 rozumí odkazy na článek 26 a odkazy na čl. 10 odst. 5 obsaženými v článku 12 se rozumí odkazy na odstavec 5 tohoto článku.

1. Odchylně od čl. 168 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení může Ukrajina společně s nejméně jedním členským státem požádat Komisi, aby se zapojila do společného zadávání veřejných zakázek, jak je uvedeno v čl. 168 odst. 2 finančního nařízení, v jehož rámci mohou členské státy a Ukrajina společně pořízené obranné produkty v plném rozsahu nabývat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu. Na toto společné zadávání veřejných zakázek se vztahují ostatní podmínky stanovené v čl. 168 odst. 2 finančního nařízení.

2. Odchylně od čl. 168 odst. 3 finančního nařízení může Ukrajina společně s nejméně jedním členským státem rovněž požádat Komisi, aby jednala jako centrální zadavatel, jak je uvedeno v čl. 168 odst. 3 finančního nařízení, za účelem pořízení obranných produktů na jejich účet nebo jejich jménem. Kdykoliv Komise jedná jako centrální zadavatel, použijí se podmínky, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v čl. 168 odst. 3 finančního nařízení.

3. Když veřejní zadavatelé členských států žádají Komisi, aby jednala v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, považují se za subjekty, které splnily požadavky stanovené ve směrnici 2009/81/ES.

4. Kromě podmínek stanovených ve finančním nařízení musí zadávací řízení uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku rovněž splňovat tyto podmínky:

5. Pokud Komise jedná jako centrální zadavatel podle odstavce 2, může v rámci zadávání veřejných zakázek pořizovat součásti a suroviny nezbytné pro dodávky obranných produktů za účelem budování strategických rezerv zúčastněnými zeměmi včetně vytváření zásob.

6. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnou naléhavostí situace, může Komise odchylně od čl. 175 odst. 1 finančního nařízení požádat o dodání produktů ode dne, kdy budou zaslány návrhy smluv, které jsou výsledkem zadání veřejné zakázky provedeného pro účely tohoto nařízení.

7. Za účelem uzavření kupních smluv s hospodářskými subjekty mohou zástupci Komise nebo odborníci jmenovaní Komisí provádět ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány návštěvy na místě v prostorách zařízení na výrobu relevantních obranných produktů.

8. Tímto článkem nejsou dotčena stávající unijní a vnitrostátní pravidla upravující vlastnictví, vývoz a transfer obranných produktů.

9. Komise zajistí, aby se zúčastněným zemím dostalo v průběhu zadávacích řízení a provádění výsledných smluv rovného zacházení.

10. Kromě podmínek stanovených ve finančním nařízení se na uchazeče, dodavatele či poskytovatele a subdodavatele u smluv, které jsou výsledkem zadání veřejných zakázek provedených podle tohoto článku, použijí rovněž kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 26 odst. 1, 3 a 4 tohoto nařízení.

11. Na zadávání veřejných zakázek prováděná podle odstavce 1 tohoto článku se použijí pravidla stanovená v čl. 27 odst. 3 a 5.

1. Společné zadávání veřejných zakázek uvedené v článku 28 může mít podobu předběžných dohod o nákupu obranných produktů sjednaných a uzavřených jménem či na účet zúčastněných zemí. Tyto dohody mohou zahrnovat mechanismus předběžných plateb na výrobu těchto produktů výměnou za právo na výsledek, přičemž tento mechanismus nesmí překročit části zakázky týkající se jednorázových nákladů, včetně vyhrazení výrobních kapacit.

2. Pokud dohody uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnují mechanismus předběžných plateb, může být platba předem dodavateli či poskytovateli hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 3 odst. 2. Příspěvky zúčastněných zemí uvedené v článku 23 se rovným dílem zohlední u jednotlivých položek, které zúčastněné země objednaly.

3. V případech, kdy sjednaná množství převyšují poptávku, zavede Komise na žádost dotčených zúčastněných zemí mechanismus pro přerozdělení vnitrostátních zásob nebo zřízení rezervoárů připravenosti obranného průmyslu.

1. Komise vytvoří systém, který usnadní uzavírání dohod o odběru mezi členskými státy a Ukrajinou na jedné straně a hospodářskými subjekty ukrajinské DTIB na straně druhé v souvislosti s navyšováním průmyslových výrobních kapacit ukrajinské DTIB, a to v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Komise zajistí, aby k utajovaným či citlivým informacím týkajícím se akce neměla přístup nepřidružená třetí země jiná než Ukrajina nebo subjekt jiné třetí země a aby zaměstnanci či jiné osoby zapojené do akce měli vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem, přidruženou zemí nebo Ukrajinou.

2. Systém uvedený v odstavci 1 umožní zainteresovaným členským státům a Ukrajině podávat nabídky na nákup obranných produktů s uvedením:

3. Systém uvedený v odstavci 1 tohoto článku umožní výrobcům obranných produktů, kteří splňují kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 26 odst. 1, 3 a 4, podávat nabídky na prodej s uvedením:

4. Na základě nabídek obdržených podle odstavců 2 a 3 Komise zprostředkuje kontakt příslušných výrobců obranných produktů se zainteresovanými členskými státy a s Ukrajinou.

5. V reakci na kontakt navázaný podle odstavce 4 tohoto článku mohou Ukrajina a zainteresované členské státy podle článku 28 požádat Komisi, aby se zapojila do společného zadávacího řízení nebo do zadávacího řízení jejich jménem nebo na jejich účet.

6. Finanční krytí uvedené v čl. 3 odst. 2 se může vztahovat na části zakázky týkající se jednorázových nákladů, včetně vyhrazení výrobních kapacit.

1. Návrhy akcí se hodnotí s ohledem na cíle stanovené pro příslušné akce, jak jsou uvedeny v článku 22, očekávané výsledky příslušné akce a kvalitu a efektivitu provedení.

2. Kromě kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku mohou být návrhy na akce kolaborativního zadávání uvedené v článku 11 hodnoceny na základě jednoho nebo více z těchto kritérií:

3. Kromě kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku mohou být návrhy na akce k posílení průmyslu uvedené v článku 12 hodnoceny na základě jednoho nebo více z těchto kritérií:

4. Pracovní programy uvedené v článku 34 stanoví další podrobnosti týkající se uplatňování kritérií pro přidělení, včetně případného váhového koeficientu, který má být uplatněn. Pracovní program nestanoví jednotlivé prahové hodnoty.

5. Hodnotící komisi mohou být nápomocni nezávislí externí odborníci v souladu s čl. 153 odst. 3 finančního nařízení. Pracovní programy mohou stanovit, že tito odborníci musí mít platnou bezpečnostní prověrku.

1. Jestliže má příspěvek Unie formu grantů podle čl. 193 odst. 3 finančního nařízení, lze z Nástroje na podporu Ukrajiny financovat až 100 % způsobilých nákladů na akce uvedené v čl. 27 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení.

2. Má-li grant Unie formu financování nespojeného s náklady, lze výši příspěvku Unie přiděleného na každou akci stanovit na základě faktorů, jako jsou:

3. Akce uvedené v čl. 27 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení jsou financovány prostřednictvím grantů ve formě financování nespojeného s náklady podle čl. 183 odst. 3 finančního nařízení.

4. U akcí uvedených v čl. 27 odst. 1 písm. a) nepřesáhne podpora z Nástroje na podporu Ukrajiny 25 % odhadované hodnoty dotčené kolaborativní veřejné zakázky.

5. Pracovní programy uvedené v článku 34 stanoví další podrobnosti.

1. Nástroj na podporu Ukrajiny se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Pracovní programy mohou být případně víceleté. Pracovní programy stanoví akce a související rozpočet, které jsou nezbytné ke splnění cílů Nástroje na podporu Ukrajiny.

2. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

3. Pracovní programy zahrnují zejména:

4. Při přijímání pracovních programů Komise zohlední potřebu soudržnosti s dalšími příslušnými programy a nástroji Unie.

1. Evropské obranné projekty společného zájmu (projekty EDPCI) zahrnují kolaborativní průmyslové projekty, jejichž cílem je posílit konkurenceschopnost EDTIB v celé Unii a zároveň přispět k rozvoji vojenských schopností členských států, jež jsou kritické pro bezpečnostní a obranné zájmy Unie, včetně schopností, které zajišťují přístup do všech operačních oblastí, konkrétně pozemní, námořní, vzdušné, vesmírné a kybernetické.

2. Projekty EDPCI musejí splňovat všechna tato kritéria:

3. Rada může na návrh Komise přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví projekty EDPCI.

4. Členské státy koordinují přípravu návrhů projektů týkajících se možných projektů EDPCI inkluzivním způsobem, v případě potřeby s podporou agentury EDA.

5. Před předložením návrhů prováděcích aktů podle odstavce 3 Komise ověří, zda návrhy projektů uvedené v odstavci 4 splňují všechna kritéria uvedená v odstavci 2, a:

6. V prováděcích aktech uvedených v odstavci 3 Rada:

7. Rada přijme prováděcí akty uvedené v odstavci 3 kvalifikovanou většinou. Rada může návrh projektu uvedený v odstavci 4 kvalifikovanou většinou změnit.

8. Realizace projektu EDPCI způsobilá pro financování z prostředků Unie podle čl. 10 odst. 1 musí zahrnovat jednu nebo více činností souvisejících s):

9. Zúčastněné členské státy zajistí, aby se ve smlouvách týkajících se činností v rámci projektu EDPCI podporovaných z finančních prostředků Unie uplatňovala kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v článku 9. Na kolaborativní zadávání veřejných zakázek na obranné produkty podporované z finančních prostředků Unie v rámci projektů EDPCI se rovněž použije čl. 11 odst. 6.

10. Členské státy účastnící se projektu EDPCI zajistí, aby činnosti v rámci projektu EDPCI, včetně těch, které nejsou podporovány z finančních prostředků Unie, byly v souladu s cíli stanovenými v článku 4 a v odstavci 1 tohoto článku a neměly vliv na soulad projektu EDPCI s kritérii stanovenými v odstavci 2 tohoto článku.

11. Projekt EDPCI může být zaměřen na rozvoj schopností dvojího užití pro potřeby Unie.

12. Projekt EDPCI, jakož i jeho konkrétní činnosti, mohou být zřízeny v rámci struktury SEAP.

13. Pro financování v rámci činností EDPCI jsou způsobilé pouze členské státy a přidružené země, jakož i struktury SEAP sestávající z členských států nebo členských států a přidružených zemí.

14. Projektu se v relevantních případech může účastnit Komise. Zúčastněné členské státy mohou rozhodnout, že do projektu EDPCI zapojí jako pozorovatele vysokého představitele a agenturu EDA.

15. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy u projektů EDPCI uplatňovat režimy podpory a poskytovat těmto projektům správní podporu.

16. Plánování, výstavbu a provoz výrobních zařízení souvisejících s projektem EDPCI lze považovat za naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu ve smyslu čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 92/43/EHS(Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj).) a čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj).), za činnosti v zájmu obrany ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).) a v zájmu veřejného zdraví a bezpečnosti ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj).), pokud jsou splněny další podmínky stanovené v uvedených ustanoveních.

17. Členské státy účastnící se projektu EDPCI každoročně předkládají Komisi společnou zprávu o provádění činností v rámci tohoto projektu EDPCI, mimo jiné o plnění požadavků stanovených v odstavci 10 tohoto článku.

18. Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou změnit prováděcí akty přijaté podle odstavce 3, mimo jiné odstraněním projektu ze seznamu projektů EDPCI nebo zohledněním změn prvků uvedených v odstavci 6.

19. Všechny členské státy a přidružené země, jakož i Ukrajina mají s výhradou souhlasu všech členských států účastnících se daného projektu EDPCI možnost připojit se k tomuto projektu i po jeho zřízení.

1. Za účelem posílení konkurenceschopnosti EDTIB a v relevantních případech i ukrajinské DTIB, zejména posílením schopnosti EDTIB zajistit dostupnost obranných produktů včas a v dostatečném objemu, se zřizuje evropský mechanismus pro prodej vojenského materiálu.

2. Evropský mechanismus pro prodej vojenského materiálu sestává:

1. Komise po konzultaci s agenturou EDA zřídí a aktualizuje jednotný centralizovaný katalog obranných produktů vypracovaný EDTIB a ukrajinskou DTIB (dále jen „katalog“). Komise konzultuje agenturu EDA a zohlední její stanoviska při vypracovávání technických specifikací pro katalog a případně pořídí institucionální platformu IT, která je nezbytná pro sestavení katalogu. Členské státy, Ukrajina a hospodářský subjekt budou vyzvány, aby do tohoto katalogu dobrovolně přispívaly.

2. Obranné produkty uvedené v katalogu jsou vyráběny hospodářskými subjekty, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nebo v čl. 26 odst. 1, 3 a 4. V katalogu je kromě toho uvedeno, zda má hospodářský subjekt možnost bez omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů jiných třetích zemí rozhodnout o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu obranného produktu, což zahrnuje i zákonnou pravomoc nahradit nebo odstranit součásti, které podléhají omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. V katalogu lze rovněž uvést podporu obdrženou v rámci programu, Nástroje na podporu Ukrajiny nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1092/oj).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) (EU) 2021/697(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).) nebo nařízení (EU) 2023/2418 nebo (EU) 2023/1525.

1. Konsorcium členských států, přidružených zemí nebo Ukrajiny nebo struktura SEAP mohou zřídit, spravovat a udržovat rezervoáry připravenosti obranného průmyslu a za tímto účelem mohou vyzvat agenturu EDA, aby poskytla své odborné znalosti.

Pro účely prvního pododstavce se konsorcium členských států, přidružených zemí nebo Ukrajiny skládá nejméně ze tří z těchto zemí, z nichž alespoň dvě jsou členskými státy.

2. Členské státy, které zřídí rezervoár připravenosti obranného průmyslu, zajistí, aby jeho zřízení, správa a údržba byly v souladu s cíli stanovenými v čl. 36 odst. 1, jakož i s cíli stanovenými v článku 4 a případně v článku 22.

3. Členské státy, přidružené země, Ukrajina a struktury SEAP, které zřídí rezervoár připravenosti obranného průmyslu, umožní všem členským státům, přidruženým zemím a Ukrajině okamžitý a preferenční nákup, využití nebo pronájem obranných produktů, které jsou součástí tohoto rezervoáru připravenosti obranného průmyslu.

4. Je-li rezervoár připravenosti obranného průmyslu zřízen v rámci struktury SEAP, lze z programu nebo z Nástroje na podporu Ukrajiny finančně podpořit:

5. V případě, že členské státy nebo případně přidružené země nakupují z rezervoáru připravenosti obranného průmyslu zřízeného, spravovaného a udržovaného strukturou SEAP, daná zakázka se považuje za zakázku zadanou veřejnou správou jiné veřejné správě podle čl. 13 písm. f) směrnice 2009/81/ES.

1. Struktura pro evropský zbrojní program (SEAP) podporuje konkurenceschopnost EDTIB a v relevantních případech ukrajinské DTIB. Toho se dosáhne agregací poptávky po obranných produktech a zajištěním jejich včasné dostupnosti a dodávek během celého jejich životního cyklu, jakož i podněcováním přeshraniční průmyslové spolupráce.

2. Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 má SEAP alespoň jeden z těchto hlavních úkolů:

3. SEAP může prostřednictvím pověřovací dohody pověřit jeden nebo více způsobilých subjektů uvedených v čl. 11 odst. 2 plněním jednoho nebo více úkolů uvedených v odstavci 2 tohoto článku. SEAP odpovídá za splnění svých povinnosti podle práva Unie, a zejména podle tohoto nařízení.

1. S cílem posílit konkurenceschopnost EDTIB nebo ukrajinské DTIB musí SEAP splňovat všechny tyto požadavky:

2. SEAP používá standardizované postupy pro zahájení a řízení programů spolupráce v oblasti vyzbrojování. Komise může s přihlédnutím k názorům vyjádřeným členskými státy stanovit pro tyto postupy pokyny nebo vzory, včetně pokynů pro řízení projektů, zadávání veřejných zakázek, finanční řízení a podávání zpráv.

1. Žádosti o zřízení SEAP se předkládají Komisi. Žádost musí obsahovat:

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce se omezení a podmínky osvobození od daně stanovené v čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112/ES a v čl. 11 odst. 2 směrnice (EU) 2020/262 stanoví v dohodě mezi členy SEAP.

2. Po obdržení úplné žádosti podle odstavce 1 ji Komise bez zbytečného prodlení vyhodnotí v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a může za tímto účelem vyzvat agenturu EDA, aby poskytla své odborné znalosti. Výsledek tohoto hodnocení sdělí žadatelům a v případě potřeby je vyzve, aby svou žádost doplnili nebo pozměnili.

3. Komise s přihlédnutím k výsledkům hodnocení uvedeného v odstavci 2 prostřednictvím prováděcího aktu:

4. Rozhodnutí o žádosti se oznámí žadatelům. V případě zamítnutí se rozhodnutí žadatelům jasně a přesně vysvětlí.

5. Prováděcí akt o zřízení SEAP uvedený v odst. 3 písm. a) tohoto článku se přijme přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.

1. SEAP má právní subjektivitu ode dne, kdy nabude účinnosti prováděcí akt o jejím zřízení.

2. SEAP má v každém členském státě nejširší právní způsobilost, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právním subjektům, přičemž může zejména nabývat, vlastnit a zcizovat movitý i nemovitý majetek a duševní vlastnictví, uzavírat smlouvy a být stranou v soudních řízeních. Všechny agentury členských států poskytující vnitrostátní financování považují SEAP za způsobilého příjemce vnitrostátních finančních příspěvků.

3. SEAP má sídlo, které se musí nacházet na území členského státu.

1. Členy SEAP mohou být tyto země:

2. Přidružené země nebo Ukrajina mohou být členy SEAP, pokud ve prospěch SEAP uznají nejširší právní způsobilost, kterou právo dané země přiznává právním subjektům, a to i pro účely uzavírání smluv a účasti v soudních řízeních.

3. Členské státy, přidružené země nebo Ukrajina se mohou k SEAP připojit jako členové kdykoli po jejím zřízení na základě spravedlivých a přiměřených podmínek vymezených ve stanovách podle článku 45 či jako pozorovatelé bez hlasovacích práv za podmínek vymezených v uvedených stanovách.

4. SEAP může rovněž spolupracovat s nepřidruženou třetí zemí jinou než Ukrajina nebo se subjektem jiné třetí země, a to i formou využití prostředků, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových právních subjektů, pokud tato spolupráce není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů.

1. Stanovy SEAP musí obsahovat přinejmenším:

Pro účely prvního pododstavce písm. k) tohoto odstavce musí být pravidla hlasování pro změny přístupu k vývozu obranných produktů, jsou-li ve stanovách stanovena, v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, a pravidla hlasování pro režim finanční odpovědnosti musí být v souladu s čl. 48 odst. 5.

2. Pokud se členové SEAP rozhodnou zřídit rezervoár připravenosti obranného průmyslu, musí stanovy obsahovat pravidla pro správu tohoto rezervoáru připravenosti obranného průmyslu.

3. Stanovy, jež jsou podepsány a jednomyslně přijaty všemi členy SEAP v souladu s čl. 42 odst. 1 písm. b), mohou obsahovat přístup k vývozu obranných produktů.

4. O každé změně přístupu k vývozu obranných produktů uvedených v odstavci 3 rozhodnou členové SEAP jednomyslně.

1. Každá změna stanov SEAP týkající se záležitostí uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. a) až k) se přijímá v souladu s pravidly hlasování uvedenými ve stanovách v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. k) a SEAP ji předkládá Komisi ke schválení.

2. Každá změna stanov týkající se záležitostí uvedených v čl. 45 odst. 3 se přijímá v souladu s pravidly hlasování uvedenými ve stanovách v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. k) a SEAP ji oznámí Komisi do deseti dnů ode dne jejího přijetí.

3. Jakékoli jiné změny stanov než změny uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přijímají v souladu s pravidly hlasování uvedenými ve stanovách v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. k) a SEAP je předloží Komisi do deseti dnů ode dne jejich přijetí.

4. Komise může ke změně stanov uvedené v odstavci 3 vznést námitku do 30 dnů ode dne jejího předložení, přičemž uvede, z jakých důvodů změna nesplňuje požadavky tohoto nařízení.

5. Změna stanov uvedená v odstavci 3 nenabývá účinnosti, dokud neuplyne lhůta pro vznesení námitek podle odstavce 4 nebo dokud se Komise této lhůty nevzdá nebo dokud nebude vznesená námitka stažena.

6. Žádost o změnu stanov podle odstavců 1, 2 a 3 obsahuje:

1. V souladu s čl. 40 odst. 3 může SEAP prováděním akcí k zadávání pověřit způsobilý subjekt uvedený v čl. 11 odst. 2. Tento subjekt jedná jménem nebo na účet předmětné SEAP.

2. Pro účely zadávání veřejných zakázek na obranné produkty jsou struktury SEAP považovány za mezinárodní organizace ve smyslu čl. 12 písm. c) směrnice 2009/81/ES. SEAP si stanoví vlastní pravidla zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, zejména se zásadami nediskriminace, rovného zacházení, proporcionality a transparentnosti.

3. Při zadávání veřejných zakázek na obranné produkty použije SEAP na svá zadávací řízení a smlouvy kritéria, která zajistí, aby její politika v oblasti zadávání veřejných zakázek byla v souladu s cíli uvedenými v čl. 40 odst. 1. SEAP aktivně usiluje o začlenění více právních subjektů z různých členských států do dodavatelských řetězců obranných produktů.

4. V případě uzavření pověřovací dohody uvedené v čl. 40 odst. 3 mohou strany této dohody rozhodnout, že se použijí pravidla zadávání veřejných zakázek uplatňovaná subjektem, který danou zakázku zadává, pokud jsou tato pravidla v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 2 tohoto článku, zejména se zásadami nediskriminace, rovného zacházení, proporcionality a transparentnosti.

5. Jestliže členské státy nebo v příslušných případech přidružené země nakupují od SEAP obranné produkty, a to i z rezervoáru připravenosti obranného průmyslu, považuje se tato zakázka za zakázku zadanou veřejnou správou jiné veřejné správě podle čl. 13 písm. f) směrnice 2009/81/ES.

1. SEAP nese odpovědnost za své dluhy.

2. Finanční odpovědnost členů SEAP za dluhy SEAP je omezena výší jejich příspěvků, které SEAP poskytli. Členové mohou ve stanovách SEAP upřesnit, že přebírají odpovědnost do určité výše, která přesahuje jejich vlastní příspěvek, nebo že přebírají neomezenou odpovědnost.

3. Je-li finanční odpovědnost jejích členů omezena, uzavře SEAP vhodné pojištění proti rizikům spojeným se zřízením a správou schopnosti SEAP.

4. Pokud tak její členové jednomyslně rozhodnou, může SEAP vydávat cenné papíry v souladu s právními předpisy členského státu, na jehož území má sídlo. SEAP nese za takové cenné papíry odpovědnost.

5. O každé změně režimu odpovědnosti nebo o jakémkoli opatření ovlivňujícím finanční odpovědnost členů SEAP rozhodnou tito členové jednomyslně.

6. Unie neodpovídá za žádné dluhy SEAP.

1. Zřízení a vnitřní fungování SEAP se řídí:

2. Aniž jsou dotčeny případy, které podle Smluv spadají do jurisdikce Soudního dvora Evropské unie, určí se soudní příslušnost pro řešení sporů mezi členy SEAP v souvislosti se SEAP, mezi členy SEAP a SEAP a mezi SEAP a třetími stranami podle vnitrostátního práva členského státu, na jehož území má SEAP sídlo.

3. Pověřovací dohody uvedené v čl. 40 odst. 3 stanoví, který členský stát je příslušný pro řešení sporů týkajících se pověřovací dohody. Dotčená pověřovací dohoda může rovněž stanovit mechanismy pro smírné řešení sporů. Tím nejsou dotčeny případy, které podle Smluv spadají do jurisdikce Soudního dvora Evropské unie.

1. Stanovy SEAP určí postup, který se použije v případě ukončení činnosti SEAP na základě rozhodnutí přijatého shromážděním členů nebo v případě, že Komise zruší prováděcí akt o zřízení SEAP podle čl. 51 odst. 7. V důsledku ukončení činnosti mohou být činnosti a vlastnictví obranných produktů převedeny na jiný právní subjekt.

2. Bez zbytečného prodlení poté, co shromáždění členů přijme rozhodnutí ukončit činnost SEAP, v každém případě však do deseti dnů po přijetí takového rozhodnutí, vyrozumí SEAP o této skutečnosti Komisi a určí zástupce pro ukončení činnosti. Komise zveřejní příslušné oznámení o rozhodnutí ukončit činnost v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Postup pro ukončení činnosti nesmí být završen před dokončením převodu vlastnictví obranných produktů ve vlastnictví SEAP.

4. Bez zbytečného odkladu od završení postupu pro ukončení činnosti, v každém případě však do deseti dnů po završení tohoto postupu, vyrozumí zástupce SEAP o této skutečnosti Komisi. Komise zveřejní příslušné oznámení o završení tohoto postupu v Úředním věstníku Evropské unie. SEAP zaniká v den zveřejnění tohoto oznámení.

5. Jestliže se SEAP dostane do platební neschopnosti, okamžitě o tom vyrozumí Komisi. Komise zveřejní příslušné oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

1. SEAP vypracuje výroční zprávu o činnosti, která obsahuje technický popis jejích činností uvedených v článku 40 a finanční zprávu o nich. Tato zpráva se předá Komisi do šesti měsíců od konce rozpočtového roku. Komise zašle tuto zprávu všem členským státům.

2. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou výroční zprávu o činnosti všech aktivních struktur SEAP.

3. Komise může SEAP poskytovat doporučení k záležitostem uvedeným ve výroční zprávě o činnosti uvedené v odstavci 1.

4. SEAP a dotčené členské státy informují Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly vážně ohrozit řádné plnění úkolů SEAP nebo omezit schopnost SEAP plnit požadavky stanovené v tomto nařízení.

5. Jestliže má Komise důvody se obávat, že SEAP svým jednáním vážně porušuje toto nařízení, prováděcí akt o svém zřízení, své stanovy nebo jiné použitelné právo, požádá SEAP nebo její členy o vysvětlení.

6. Jestliže Komise poté, co SEAP nebo jejím členům poskytla alespoň dvouměsíční lhůtu na vyjádření připomínek, dospěje k závěru, že SEAP svým jednáním vážně porušuje toto nařízení, prováděcí akt o svém zřízení, své stanovy nebo jiné použitelné právo, může SEAP a jejím členům navrhnout nápravné opatření.

7. Není-li přijato žádné nápravné opatření podle odstavce 6 tohoto článku, může Komise prováděcí akt o zřízení dané SEAP zrušit. Zrušující akt se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Zveřejněním zrušujícího aktu se zahájí ukončení činnosti SEAP podle článku 50.

1. Uzavřou-li nejméně dva členské státy dohodu za účelem kolaborativně pořídit obranné produkty pro sebe nebo pro Ukrajinu a existují-li důvody naléhavosti způsobené krizí podle čl. 1 bodu 10 směrnice 2009/81/ES, lze na rámcové dohody, které neobsahují pravidla, jež by upravovala možnost rámcovou dohodu podstatným způsobem změnit, použít pravidla stanovená v odstavcích 2 až 6 tohoto článku. Při uplatňování pravidel podle odstavců 2 a 3 tohoto článku musí veřejný zadavatel, který uzavřel rámcovou dohodu, získat souhlas podniku, s nímž rámcovou dohodu uzavřel.

2. Veřejný zadavatel z členského státu může změnit stávající rámcovou dohodu na obranné produkty, pokud byla tato rámcová dohoda uzavřena s podnikem, který splňuje kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 9 odst. 1, 3 a 4 tohoto nařízení, s cílem doplnit do předmětné rámcové dohody nové veřejné zadavatele jakožto její strany tak, aby se její ustanovení vztahovala i na veřejné zadavatele, kteří nebyli původními stranami rámcové dohody. Na veřejné zadavatele, kteří nebyli původními stranami rámcové dohody, se nevztahuje čl. 29 odst. 2 první pododstavec směrnice 2009/81/ES.

3. Odchylně od čl. 29 odst. 2 třetího pododstavce směrnice 2009/81/ES může veřejný zadavatel z členského státu při zadávání zakázek založených na rámcové dohodě, jejíž odhadovaná hodnota přesahuje prahovou hodnotu stanovenou v článku 8 uvedené směrnice, provádět podstatné změny množství stanovených v předmětné rámcové dohodě až do výše 100 % hodnoty rámcové dohody, pokud byla tato rámcová dohoda uzavřena s podnikem, který splňuje kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 9 odst. 1, 3 a 4 tohoto nařízení, a pokud je tato změna nezbytně nutná pro použití odstavce 2 tohoto článku.

4. Pokud dohoda obsahuje ustanovení o indexaci, je pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavci 3 referenční hodnotou aktualizovaná hodnota.

5. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 se na vztahy mezi veřejnými zadavateli, kteří jsou stranami rámcové dohody, vztahuje zásada stejných práv a povinností, zejména pokud jde o náklady na dodatečně pořizovaná množství.

6. Veřejný zadavatel, který změnil rámcovou dohodu v případech uvedených v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku, zveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení se zveřejní v souladu s článkem 32 směrnice 2009/81/ES.

Veřejný zadavatel z členského státu může při zřizování nové skutečné iniciativy v oblasti obranné spolupráce zřízené mezinárodní dohodou nebo ujednáním mezi členskými státy a, v příslušných případech, jednou nebo více přidruženými zeměmi nebo Ukrajinou s cílem sblížit vojenské schopnosti nebo při připojení se k takové již existující iniciativě zadat podniku zakázku na obranný produkt nebo s tímto podnikem uzavřít rámcovou dohodu o obranném produktu, a to v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/81/ES, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

1. Členské státy zajistí, aby administrativní žádosti související s plánováním, výstavbou a provozem výrobních zařízení, transferem vstupů v rámci Unie a kvalifikací a certifikací konečných produktů byly vyřízeny efektivně a včas. Za tímto účelem všechny dotčené vnitrostátní orgány zajistí, aby byly tyto žádosti vyřízeny tak rychle, jak je to jen z právního hlediska možné.

2. Členské státy zajistí, aby v rámci plánování a udělování povolení byla při vyvažování právních zájmů v jednotlivých konkrétních případech upřednostněna výstavba a provoz závodů a zařízení na výrobu krizově relevantních produktů.

1. Členské státy přijmou seznam vnitrostátních certifikačních orgánů pro obranné účely a oznámí jej Komisi, která jej zpřístupní členským státům.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje a průběžně aktualizuje oficiální seznam vnitrostátních certifikačních orgánů pro obranné účely určených členskými státy, přičemž zohlední stanoviska agentury EDA. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

3. Certifikační orgán z jednoho členského státu si může od certifikačního orgánu jiného členského státu vyžádat informace o rozsahu certifikace určitého obranného produktu.

4. Vnitrostátní certifikační orgány uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a za tímto účelem poskytují orgánům jiných členských států veškerou nezbytnou podporu. Komise tuto spolupráci podporuje s cílem usnadnit účelný a efektivní pohyb obranných produktů na vnitřním trhu, přičemž v relevantních případech vyzve agenturu EDA, aby poskytla své odborné znalosti.

1. Cílem mapování unijních dodavatelských řetězců v oblasti obrany je analyzovat silné a slabé stránky těchto dodavatelských řetězců s důrazem na úzká místa. V relevantních případech bude mapování podkladem pro vypracování pracovních programů v rámci programu a Nástroje na podporu Ukrajiny, jak jsou uvedeny v článcích 21 a 34.

2. Mapování dodavatelských řetězců v oblasti obrany v Unii zahrnuje tyto činnosti, které mají být prováděny pravidelně:

3. Činnosti uvedené v odst. 2 písm. b), c) a d) provádí Komise ve spolupráci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany (dále jen „rada“). Činnosti uvedené v odst. 2 písm. a) a e) provádí členské státy. Každý členský stát může požádat Komisi, aby na jeho účet prováděla činnosti uvedené v odst. 2 písm. a) a e).

4. Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany vypracuje rámec a metodiku pro určení krizově relevantních produktů s důrazem na existující úzká místa, jakož i souvisejících výrobních kapacit pro tyto produkty v Unii a pro mapování jejich dodavatelských řetězců. Tato metodika vychází z rámců nebo metodik, které existují v členských státech. Za tímto účelem může Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany vydat doporučení týkající se druhu informací, které jsou vhodné pro mapování dodavatelských řetězců krizově relevantních produktů, a dále technických specifikací a formátů pro sdělování těchto informací a periodicity sdělování informací.

5. Na základě rámce a metodiky, které jsou vypracovány podle odstavce 4, určí členské státy na svém území příslušné výrobní kapacity a dodavatelské řetězce obranných produktů a výsledek tohoto určení poskytnou Komisi.

6. Komise agreguje údaje poskytnuté členskými státy podle odstavce 5 a provádí křížovou kontrolu s cílem určit seznam krizově relevantních produktů a souvisejících výrobních kapacit pro tyto produkty a posoudit silné a slabé stránky dodavatelských řetězců těchto produktů v Unii.

7. K doplnění údajů poskytnutých členskými státy využije Komise veřejně a komerčně dostupné údaje a relevantní nedůvěrné informace od hospodářských subjektů, jakož i výsledky podobných provedených analýz, a to rovněž v kontextu práva Unie v oblasti surovin a polovodičů a energie z obnovitelných zdrojů, výsledky relevantních činností agentury EDA a výsledky zátěžových testů provedených podle článku 58 a výsledky hodnocení provedeného podle čl. 85 odst. 2.

8. V případech, kdy údaje uvedené v odstavci 6 a 7 nejsou dostatečné k provedení úkolů Komise podle odstavce 6, může Komise požádat příslušné subjekty se sídlem v Unii zapojené do dotčených dodavatelských řetězců, aby dobrovolně poskytly informace členskému státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení dožádaného hospodářského subjektu. V žádosti Komise musí být výslovně uvedeno, že hospodářský subjekt může tuto žádost zamítnout. Žádost o informace musí obsahovat kontaktní údaje příslušných vnitrostátních orgánů členského státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení dožádaného hospodářského subjektu, jimž má být zaslána odpověď. Pokud se dotčený hospodářský subjekt rozhodne, že požadované informace dotčenému členskému státu poskytne, dotčený členský stát následně tyto informace zpřístupní Komisi.

9. Komise prostřednictvím prováděcího aktu vypracuje a pravidelně aktualizuje seznam krizově relevantních produktů. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

10. Komise informuje radu o souhrnných výsledcích mapování, a to jednou ročně nebo na žádost některého jejího člena, jak jsou uvedeni v čl. 76 odst. 5. Tyto výsledky představují utajované informace.

11. Na základě výsledku činností prováděných podle odstavců 4, 6 a 7 a po konzultaci s radou vypracuje Komise seznam indikátorů včasného varování s cílem určit faktory, které by mohly narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit dodávky krizově relevantních produktů. Komise seznam indikátorů včasného varování po konzultaci s radou pravidelně, alespoň jednou za dva roky, přezkoumává.

12. Po přijetí prováděcího aktu uvedeného v odstavci 9 tohoto článku určí členské státy případně ve spolupráci s Komisí a agenturou EDA bez zbytečného odkladu hlavní dodavatele krizově relevantních produktů usazené na jejich území. Každý členský stát oznámí hlavním dodavatelům krizově relevantních produktů usazeným na jeho území, že byli určeni podle tohoto odstavce, a informuje je o povinnosti podávat zprávy o narušení dodávek krizově relevantních produktů, jak je stanoveno v čl. 57 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení. Toto oznámení musí obsahovat rovněž relevantní kontaktní údaje příslušných vnitrostátních orgánů, jimž mají být zprávy zasílány.

13. Při určování hlavních dodavatelů podle odstavce 12 mohou být zohledněny tyto prvky:

14. Aniž je dotčen odstavec 10 tohoto článku, s veškerými informacemi získanými podle tohoto článku se zachází v souladu s povinností zachovávat důvěrnost stanovenou v článku 80.

15. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

1. Členské státy a Komise ve spolupráci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany provádějí pravidelné monitorování výrobních kapacit Unie nezbytných pro dodávky krizově relevantních produktů určených podle čl. 56 odst. 9 s cílem identifikovat možná rizika ohrožující dodávky těchto produktů. Při provádění tohoto monitorování:

Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany stanoví četnost monitorování uvedené v prvním pododstavci.

2. Komise a členské státy věnují zvláštní pozornost malým a středním podnikům, aby byla minimalizována administrativní zátěž vyplývající z monitorování uvedeného v odstavci 1, a mohou v případě potřeby poskytnout cílenou pomoc.

3. Komise může po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany vyzvat hlavní dodavatele krizově relevantních produktů podle čl. 56 odst. 12, členské státy, vnitrostátní sdružení obranného průmyslu a další relevantní zúčastněné strany, aby dobrovolně poskytli informace pro účely provádění monitorovacích činností v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) tohoto článku.

4. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) tohoto článku mohou členské státy požádat hlavní dodavatele krizově relevantních produktů podle čl. 56 odst. 12, aby dobrovolně poskytli informace, je-li to nezbytné a přiměřené.

5. Pro účely odstavce 3 příslušné orgány členských států vytvoří a vedou seznam kontaktů hlavních dodavatelů krizově relevantních produktů, kteří jsou usazeni na jejich území. Tento seznam se předá Komisi. V rámci Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany stanoví Komise pro seznam kontaktů standardizovaný formát.

6. Aniž je dotčena ochrana důvěrných obchodních informací, poskytnou členské státy Radě pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany další relevantní informace, zejména informace o zjištěných problémech souvisejících s dodávkami krizově relevantních produktů v celé Unii a o relevantních budoucích vnitrostátních opatřeních pro zadávání veřejných zakázek krizově relevantních produktů, jejich nákup nebo výrobu.

7. Na základě informací shromážděných prostřednictvím monitorovacích činností prováděných podle tohoto článku předkládá Komise Radě pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany pravidelně aktualizovanou zprávu o souhrnných zjištěních. Tato zpráva představuje utajované informace. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany zasedá, aby výsledky této zprávy posoudila a případně identifikovala potenciální řešení otázek společného zájmu. V příslušných případech může Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany na tato zasedání přizvat vnitrostátní sdružení obranného průmyslu, hlavní dodavatele krizově relevantních produktů podle čl. 56 odst. 12 a odborníky z akademické obce a občanské společnosti.

8. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

1. Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany určí příslušná témata pro provádění zátěžových testů.

2. S přihlédnutím k příslušným tématům určeným v souladu s odstavcem 1 tohoto článku Komise provádí a koordinuje zátěžové testy, včetně simulací, jejichž cílem je předvídat krizi dodávek podle článku 60 a připravit se na ni, a může zejména:

3. Komise může provádět zátěžové testy uvedené v odstavci 2 pravidelně. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany poskytne doporučení týkající se četnosti provádění těchto zátěžových testů.

4. Komise přizve k účasti na zátěžových testech uvedených v odstavci 2 zástupce všech členských států. Po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany může Komise k účasti na těchto zátěžových testech 2 přizvat i zástupce vysokého představitele, agentury EDA nebo dalších relevantních aktérů.

5. Na žádost dvou či více členských států může Komise provést zátěžové testy v konkrétních zeměpisných oblastech nebo příhraničních regionech těchto členských států.

6. Po dokončení zátěžových testů provedených podle tohoto článku sdělí Komise výsledky zúčastněným členským státům. Komise předá bez zbytečného prodlení Radě pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany zprávu s doporučeními založenými na výsledcích těchto zátěžových testů. Tyto výsledky a tato zpráva představují utajované informace.

1. Pokud se příslušný orgán některého členského státu dozví o riziku závažného narušení dodávek krizově relevantního produktu nebo má konkrétní a spolehlivé informace o jakémkoli jiném relevantním rizikovém faktoru nebo události, které mají podstatný dopad na dodávky krizově relevantního produktu, upozorní bez zbytečného odkladu Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany.

2. Při rozhodování o tom, zda by riziko vážného narušení dodávek krizově relevantního produktu mělo být předmětem upozornění podle odstavce 1, členské státy zohlední:

3. Pokud se Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany nebo Komise dozvědí o riziku závažného narušení dodávek krizově relevantního produktu nebo mají konkrétní a spolehlivé informace o jakémkoli jiném relevantním rizikovém faktoru nebo události, které mají podstatný dopad na dodávky krizově relevantního produktu, a to i na základě indikátorů včasného varování, na základě upozornění podle odstavce 1 nebo od mezinárodních partnerů, provede Komise bez zbytečného prodlení tato preventivní opatření:

4. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

1. Má se za to, že krize dodávek nastala, pokud:

2. Pokud se Komise nebo Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany podle článku 59 dozvědí o riziku závažného narušení dodávek krizově relevantních produktů nebo mají konkrétní a spolehlivé informace o jakémkoli jiném relevantním rizikovém faktoru nebo události, které mají podstatný dopad na dodávky takových produktů, posoudí Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku. Toto posouzení zohlední potenciální dopady a důsledky stavu krize dodávek na dodavatelské řetězce dotčených krizově relevantních produktů v rámci Unie, výsledky zátěžových testů provedených podle článku 58, jakož i posouzení provedená v jiných relevantních rámcích Unie pro řešení krizí. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní a spolehlivé důkazy, může Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany navrhnout Radě, aby aktivovala stav krize dodávek. Pokud Komise navrhuje Radě, aby aktivovala stav krize dodávek, uvědomí o tom Parlament.

3. Rada může na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijatého kvalifikovanou většinou aktivovat stav krize dodávek. Doba trvání stavu krize dodávek se stanoví v prováděcím aktu a nesmí zpočátku přesáhnout 12 měsíců. V tomto prováděcím aktu se rovněž upřesní, která z opatření stanovených v článcích 62 a 63 jsou aktivována. Kromě toho může být v prováděcím aktu určeno, pro které krizově relevantní produkty, které nejsou obrannými produkty, jsou tato opatření aktivována.

4. Rada může návrh uvedený v odstavci 3 kvalifikovanou většinou změnit.

5. Komise pravidelně a nejméně každé tři měsíce podává Radě a Evropskému parlamentu zprávu o stavu krize dodávek.

6. Před uplynutím doby trvání stavu krize dodávek Komise s přihlédnutím k doporučení Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany posoudí, zda je odůvodněné jej prodloužit. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní a spolehlivé důkazy o tom, že podmínky pro aktivaci stavu krize dodávek jsou stále splněny, může Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany navrhnout Radě, aby stav krize dodávek prodloužila.

7. Rada může na návrh Komise stav krize dodávek prostřednictvím prováděcího aktu přijatého kvalifikovanou většinou prodloužit. Doba trvání prodloužení je omezena na maximálně 12 měsíců a stanovena v prováděcím aktu.

8. Během stavu krize dodávek Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany posoudí, zda je vhodné stav krize dodávek předčasně ukončit. Pokud to z posouzení vyplyne, může Komise navrhnout Radě, aby stav krize dodávek ukončila.

9. Rada může na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijatého kvalifikovanou většinou stav krize dodávek ukončit před uplynutím lhůty stanovené v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 3 nebo 7.

10. Během stavu krize dodávek svolává Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu podle potřeby mimořádná zasedání Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany. V souladu s čl. 76 odst. 10 vyzve Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany případně zástupce průmyslu na vysoké úrovni, aby se sešli ve zvláštním složení za účelem projednání otázek týkajících se krizově relevantních produktů. Členské státy úzce spolupracují s Komisí v rámci Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany s cílem zajistit koordinaci veškerých unijních a vnitrostátních opatření přijatých v souvislosti s dodavatelskými řetězci dotčených krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty.

11. Po uplynutí doby, na kterou je stav krize dodávek aktivován nebo prodloužen, nebo v případě jeho předčasného ukončení se opatření přijatá v souladu s články 62 a 63 přestanou okamžitě uplatňovat. Prováděcí akty, které byly přijaty v souladu s čl. 63 odst. 7 a 9, se nicméně použijí až do dokončení dotčených přednostních žádostí nebo přednostních objednávek.

12. Nejpozději šest měsíců po skončení nebo předčasném ukončení stavu krize dodávek Komise a členské státy s přihlédnutím ke zkušenostem z krize dodávek zaktualizují mapování a monitorování dodavatelských řetězců Unie v oblasti obrany podle článků 56 a 57.

1. Je-li aktivován stav krize dodávek podle článku 60 a je-li to k řešení krize dodávek v Unii zapotřebí, může Komise přijmout opatření stanovená v článcích 62 a 63, jak jsou uvedena v prováděcím aktu přijatém Radou v souladu s čl. 60 odst. 3.

2. Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany omezí uplatňování opatření uvedených v odstavci 1 na krizově relevantní produkty, které nejsou obrannými produkty, u nichž došlo z důvodu krize dodávek k závažnému narušení nebo u nichž hrozí bezprostřední riziko takového narušení. Opatření uvedená v odstavci 1 se musejí uplatňovat přiměřeně a pouze v rozsahu nezbytném k řešení závažného narušení, které má dopad na dodavatelské řetězce dotčených krizově relevantních produktů v Unii, nebo ke zmírnění bezprostředního rizika tohoto narušení a musejí být v nejlepším zájmu Unie. Uplatňování těchto opatření nesmí představovat nepřiměřenou administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky.

3. Je-li aktivován stav krize dodávek podle článku 60 a je-li to k řešení krize dodávek v Unii vhodné, Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany posoudí a doporučí vhodná a účinná opatření.

4. Komise o všech opatřeních přijatých v souladu s odstavcem 1 pravidelně informuje Evropský parlament a Radu a vysvětlí důvody svého jednání.

5. Komise při zohlednění doporučení Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany vydá pokyny k provádění a použití opatření stanovených v článcích 62 a 63.

1. Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 60 odst. 3, může Komise, nejsou-li dostupné informace dostatečné, požádat hospodářský subjekt přispívající k výrobě krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty, s předchozím souhlasem členského státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení tohoto hospodářského subjektu, aby ve stanovené lhůtě poskytl danému členskému státu informace o svých výrobních schopnostech, výrobních kapacitách a současných primárních narušeních. Dotčený členský stát zpřístupní požadované informace Komisi. Požadované informace se omezí na to, co je nezbytné k posouzení povahy krize dodávek nebo k určení a posouzení možných zmírňujících opatření.

2. Před vydáním žádosti o informace podle odstavce 1 může Komise s předchozím souhlasem členského státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení dotčeného hospodářského subjektu, provést dobrovolnou konzultaci s reprezentativním počtem relevantních hospodářských subjektů s cílem určit vhodný a přiměřený obsah takové žádosti. Komise připraví žádost o informace ve spolupráci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany.

3. Komise bez zbytečného prodlení předá kopii žádosti o informace příslušnému vnitrostátnímu orgánu členského státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení dotčeného hospodářského subjektu.

4. Žádost o informace musí

5. Pokud dotčený členský stát souhlasí s vydáním žádosti o informace podle odstavce 1, může se rozhodnout, že tato žádost, připravená Komisí podle odstavců 2 a 5, má být adresována přímo dotčenému hospodářskému subjektu.

6. Každý dotčený hospodářský subjekt nebo osoba řádně oprávněná jej zastupovat poskytne požadované informace na individuálním základě dotčenému členskému státu.

7. Dotčený členský stát zajistí, aby požadované informace byly bez zbytečného prodlení zpřístupněny Komisi.

8. Pokud hospodářský subjekt usazený v Unii obdrží v souvislosti se svou činností v rámci dodávek krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty, žádost o informace ze třetí země, informuje včas členský stát, na jehož území se nachází jeho výrobní zařízení. Tento členský stát následně informuje Komisi, a to takovým způsobem, aby si dotčený členský stát i Komise mohly vyžádat od hospodářského subjektu podobné informace. Komise o existenci takové žádosti třetí země informuje Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany.

9. Pokud hospodářský subjekt v odpovědi na žádost podanou podle tohoto článku poskytne nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo je neposkytne ve stanovené lhůtě, vztahují se na něj pokuty stanovené podle článku 72, ledaže má hospodářský subjekt k neposkytnutí požadovaných informací nebo k jejich neposkytnutí ve stanovené lhůtě dostatečné důvody, zejména pokud by mohlo zpracování žádosti o informace určitým hospodářským subjektem významně narušit jeho činnost, pokud jsou informace utajované a označené jako informace určené pouze pro vnitrostátní použití nebo pokud by zpřístupnění těchto informací mohlo významně poškodit obchodní činnost daného hospodářského subjektu.

10. K vydání žádosti o informace použijí Komise a dotčený členský stát zabezpečené prostředky a s veškerými získanými informacemi nakládají v souladu s článkem 80.

11. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

1. Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 60 odst. 3, může členský stát, který se potýká se závažnými obtížemi buď při zadávání objednávky, nebo při plnění smlouvy související s dodávkami krizově relevantních produktů, Komisi požádat, aby hospodářský subjekt požádala, aby určitou objednávku krizově relevantních produktů, které nejsou obrannými produkty, přijal nebo upřednostnil.

2. Na základě žádosti uvedené v odstavci 1 může Komise, pokud nelze dosáhnout výroby nebo dodávek krizově relevantních produktů, které nejsou obranné povahy, jakýmkoli jinými opatřeními stanovenými v této kapitole, adresovat dotčenému hospodářskému subjektu požadavek poté, co došlo ke:

3. Požadavek uvedený v odstavci 2 musí obsahovat informace o právním základu daného požadavku, upřesnit produkty, jejich specifikace a množství, specifikovat harmonogram a lhůtu pro provedení a splnění objednávky a uvést důvody, které použití přednostního požadavku ospravedlňují.

4. Komise prokáže, že výběr příjemců a oprávněných z požadavku uvedeného v odstavci 2 je nediskriminační a je v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže.

5. Komise zakládá požadavek uvedený v odstavci 2 na objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajích, které prokazují, že toto upřednostnění je nezbytné pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu, a zohledňuje oprávněné zájmy dotčeného hospodářského subjektu a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobního postupu dodavatelského řetězce.

6. Dotčený hospodářský subjekt odpoví Komisi do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku uvedeného v odstavci 2 a uvede, zda požadavek přijímá, či odmítá. Vyžaduje-li to naléhavost situace, může Komise na základě odůvodnění této naléhavosti požádat hospodářský subjekt, aby odpověděl v kratší lhůtě.

7. Pokud hospodářský subjekt, jemuž je adresován požadavek uvedený v odstavci 2, tento požadavek výslovně přijal, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu přednostní požadavek, kterým se stanoví:

8. Pokud hospodářský subjekt zamítne žádost uvedenou v odstavci 2, poskytne Komisi podrobné odůvodnění tohoto zamítnutí.

9. S náležitým ohledem na odůvodnění poskytnutá hospodářským subjektem podle odstavce 8 tohoto článku a po konzultaci a získání předchozího souhlasu členského státu, na jehož území se nachází výrobní zařízení dotčeného hospodářského subjektu, a členského státu, na jehož území se nachází struktura výkonného vedení daného hospodářského subjektu, může Komise vydat přednostní objednávku prostřednictvím prováděcího aktu, kterým oznámenému hospodářskému subjektu uloží povinnost tuto objednávku splnit. Komise uvede důvody, proč bylo v souladu se zásadou proporcionality a se základními právy hospodářského subjektu podle Listiny základních práv Evropské unie a s ohledem na okolnosti popsané v odstavci 1 nezbytné přijmout prováděcí akt. V každém takovém prováděcím aktu jsou poskytnuty informace uvedené v odst. 7.

10. Komise nevydá přednostní objednávku v žádném z těchto případů:

11. Přednostní požadavky uvedené v odstavci 7 nebo přednostní objednávky uvedené v odstavci 9:

12. Hospodářský subjekt, na nějž se vztahuje přednostní požadavek podle odstavce 7 nebo přednostní objednávka podle odstavce 9, nenese odpovědnost za žádné porušení smluvního závazku, který se řídí právem členského státu, pokud:

13. Jakýkoli rozpor mezi přednostním požadavkem nebo přednostní objednávkou a opatřením v rámci jakéhokoli jiného mechanismu Unie pro stanovení priorit se projedná v Radě pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany a řeší jej Komise na základě vážení veřejného zájmu.

14. Hospodářský subjekt, na nějž se vztahuje přednostní požadavek podle odstavce 7 nebo přednostní objednávka podle odstavce 9, může požádat Komisi o změnu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 7 nebo v odstavci 9, pokud to považuje za řádně odůvodněné na základě jednoho z těchto důvodů:

15. Hospodářský subjekt poskytne veškeré relevantní a podložené informace, aby Komise mohla opodstatněnost žádosti o změnu podle odstavce 14 posoudit.

16. Na základě přezkoumání důvodů a důkazů poskytnutých hospodářským subjektem může Komise po konzultaci s členským státem, na jehož území se nachází výrobní zařízení dotčeného hospodářského subjektu, a s členským státem, na jehož území se nachází struktura výkonného vedení tohoto hospodářského subjektu, svůj prováděcí akt změnit tak, aby byl dotčený hospodářský subjekt svých povinností podle tohoto článku částečně nebo zcela zproštěn.

17. Pokud se na hospodářský subjekt usazený v Unii vztahuje opatření třetí země, které zahrnuje přednostní objednávku nebo přednostní požadavek týkající se krizově relevantního produktu, který není obranným produktem, uvědomí o tom tento hospodářský subjekt Komisi. Komise o existenci takových opatření následně uvědomí Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany.

18. Pokud hospodářský subjekt, na který se vztahuje přednostní požadavek podle odstavce 7 nebo přednostní objednávka podle odstavce 9, úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tomuto požadavku nebo objednávce nevyhoví, vztahují se na něj pokuty stanovené souladu s článkem 72, s výjimkou případů, kdy:

19. Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví praktické a provozní podmínky fungování přednostních požadavků a přednostních objednávek, včetně metodiky pro stanovení ceny krizově relevantních produktů, na něž se vztahují přednostní objednávky.

20. Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

21. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

1. Má se za to, že krize dodávek související s bezpečností nastala, pokud:

2. Pokud se Komise nebo Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany podle článku 59 dozvědí o riziku závažného narušení dodávek krizově relevantních obranných produktů nebo mají konkrétní a spolehlivé informace o jakémkoli jiném relevantním rizikovém faktoru nebo události, které mají podstatný dopad na dodávky takových produktů, posoudí Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku. Toto posouzení zohlední potenciální dopady a důsledky stavu krize dodávek související s bezpečností na dodavatelské řetězce v oblasti obrany v rámci Unie, výsledky zátěžových testů provedených podle článku 58, jakož i posouzení provedená v jiných relevantních rámcích Unie pro řešení krizí. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní a spolehlivé důkazy, může Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany navrhnout Radě, aby aktivovala stav krize dodávek související s bezpečností. Pokud Komise navrhuje Radě, aby aktivovala stav krize dodávek související s bezpečností, uvědomí o tom Parlament.

3. Při posuzování, zda jsou podle odstavce 2 splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, Komise zejména zohlední, zda byla zjištěna krize s dopadem na bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států v oblasti SZBP, například zda tato krize vedla k aktivaci doložky o vzájemné pomoci podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU.

4. Rada může na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijatého kvalifikovanou většinou aktivovat stav krize dodávek související s bezpečností. Doba trvání stavu krize dodávek související s bezpečností se stanoví v prováděcím aktu a nesmí zpočátku přesáhnout 12 měsíců. V tomto prováděcím aktu se rovněž upřesní, která z opatření stanovených v článcích 65 až 71 jsou aktivována. Kromě toho může být v prováděcím aktu určeno, pro které krizově relevantní obranné produkty jsou tato opatření aktivována.

5. Rada může návrh uvedený v odstavci 4 kvalifikovanou většinou změnit.

6. Komise pravidelně a nejméně každé tři měsíce podává Radě a Evropskému parlamentu zprávu o stavu krize dodávek související s bezpečností.

7. Nejpozději tři týdny před uplynutím doby trvání stavu krize dodávek související s bezpečností předloží Komise s přihlédnutím k doporučení Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany Radě zprávu, v níž posoudí, zda by tato doba trvání měla být prodloužena. Zpráva zejména analyzuje dopad opatření, která byla dříve aktivována podle této kapitoly. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní a spolehlivé důkazy o tom, že podmínky pro aktivaci stavu krize dodávek související s bezpečností jsou stále splněny, může Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany navrhnout Radě, aby stav krize dodávek související s bezpečností prodloužila.

8. Rada může na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu Rady přijatého kvalifikovanou většinou prodloužit stav krize dodávek související s bezpečností. Doba trvání prodloužení je omezena na maximálně 6 měsíců a stanovena v prováděcím aktu. V tomto prováděcím aktu se rovněž upřesní, která z opatření stanovených v článcích 65 až 71 jsou nadále uplatňována nebo případně aktivována. Rada může kvalifikovanou většinou opakovaně rozhodnout o prodloužení doby, na kterou je stav krize dodávek související s bezpečností aktivován, je-li to odůvodněné za účelem řešení krize dodávek související s bezpečností.

9. Komise může Radě navrhnout, aby stav krize dodávek související s bezpečností prodloužila tolikrát, kolikrát bude považováno za nezbytné k řešení krize dodávek související s bezpečností, s výhradou podmínek stanovených v odstavci 7. Předloží-li Komise takový návrh, použije se odstavec 8.

10. Během stavu krize dodávek související s bezpečností Komise po konzultaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany posoudí, zda je vhodné stav krize dodávek související s bezpečností předčasně ukončit. Pokud to z posouzení vyplyne, navrhne Komise Radě, aby stav krize dodávek související s bezpečností ukončila.

11. Rada může na návrh Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijatého kvalifikovanou většinou stav krize dodávek související s bezpečností ukončit před uplynutím lhůty stanovené v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 4 nebo 8.

12. Po uplynutí doby, na kterou je stav krize dodávek související s bezpečností aktivován nebo prodloužen, nebo v případě jeho ukončení se opatření přijatá v souladu s články 65 až 71 přestanou okamžitě uplatňovat. Prováděcí akty, které byly přijaty v souladu s čl. 66 odst. 6, se nicméně použijí až do dokončení předmětných přednostních požadavků.

V průběhu přípravy a provádění opatření stanovených v článcích 65 až 71 jedná Komise, kdykoli je to možné, v úzké koordinaci s Radou pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany, která poskytuje včasné poradenství. Komise informuje Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany o přijatých opatřeních. Během stavu krize dodávek související s bezpečností svolává Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu podle potřeby mimořádná zasedání Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany. V souladu s čl. 76 odst. 10 vyzve Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany případně zástupce průmyslu na vysoké úrovni, aby se sešli ve zvláštním složení za účelem projednání otázek týkajících se dotčených obranných produktů. Členské státy úzce spolupracují s Komisí v rámci Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany s cílem zajistit koordinaci veškerých unijních a vnitrostátních opatření přijatých v souvislosti s dodavatelskými řetězci v oblasti obrany ve vztahu k dotčeným krizově relevantním obranným produktům.

13. Pokud je stav krize dodávek související s bezpečností aktivován, může Komise navrhnout Radě, aby aktivovala opatření stanovená v článcích 62 a 63 za podmínek stanovených v uvedených článcích a v článcích 60 a 61.

1. Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 64 odst. 4, může členský stát Komisi požádat, aby požádala hospodářský subjekt, jehož výrobní zařízení se nachází na jeho území, aby přijal nebo upřednostnil určité objednávky krizově relevantních obranných produktů s cílem řešit závažné obtíže, s nimiž se tento členský stát nebo jiný členský stát potýká při zadávání objednávky nebo při plnění smlouvy na dodávky těchto produktů.

2. Na základě žádosti uvedené v odstavci 1 může Komise, pokud nelze dosáhnout výroby nebo dodávek krizově relevantních obranných produktů žádným jiným opatřením stanoveným v této kapitole, adresovat dotčenému hospodářskému subjektu požadavek poté, co došlo ke:

V požadavku Komise musí být výslovně uvedeno, že hospodářský subjekt může požadavek odmítnout.

3. Požadavek uvedený v odstavci 2 musí obsahovat informace o právním základu daného požadavku, upřesnit produkty, specifikace a jejich množství, specifikovat harmonogram a lhůtu pro provedení a splnění objednávky a uvádět důvody, které použití přednostního požadavku ospravedlňují.

4. Komise prokáže, že výběr příjemců a oprávněných z požadavků uvedených v odstavci 2 je nediskriminační a je v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže.

5. Komise zakládá požadavek uvedený v odstavci 2 na objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajích, které prokazují, že toto upřednostnění je nezbytné pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zohledňuje oprávněné zájmy dotčeného hospodářského subjektu a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobního postupu dodavatelského řetězce.

6. Pokud hospodářský subjekt, jemuž je určen požadavek uvedený v odstavci 2, tento požadavek výslovně přijal, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu a po konzultaci a získání předchozího souhlasu členského státu, na jehož území se nachází dotčené výrobní zařízení hospodářského subjektu, a členského státu, na jehož území se nachází struktura výkonného vedení hospodářského subjektu, přednostní požadavek, kterým se stanoví:

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímá přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

7. Přednostní požadavky uvedené v odstavci 6:

8. Hospodářský subjekt, na nějž se vztahuje přednostní požadavek podle odstavce 6, nenese odpovědnost za žádné porušení smluvního závazku, který se řídí právem členského státu, pokud:

9. Hospodářský subjekt, na nějž se vztahuje přednostní požadavek, může požádat Komisi o změnu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 6, pokud to považuje za řádně odůvodněné na základě jednoho z těchto důvodů:

10. Hospodářský subjekt poskytne veškeré relevantní a podložené informace, aby Komise mohla opodstatněnost žádosti o změnu uvedenou v odstavci 9 posoudit.

11. Na základě přezkoumání důvodů a důkazů poskytnutých hospodářským subjektem může Komise po konzultaci a získání předchozího souhlasu členského státu, na jehož území se nachází příslušné výrobní zařízení dotčeného hospodářského subjektu, a členského státu, na jehož území se nachází struktura výkonného vedení dotčeného hospodářského subjektu, svůj prováděcí akt změnit tak, aby byl dotčený hospodářský subjekt svých povinností podle tohoto článku částečně nebo zcela zproštěn.

12. Pokud hospodářský subjekt poté, co výslovně přijal požadavek Komise na upřednostnění objednávek, povinnost upřednostnit tyto objednávky úmyslně nebo z hrubé nedbalosti neplní, vztahují se na něj pokuty stanovené podle článku 72, ledaže:

13. Pokud se na hospodářský subjekt usazený v Unii vztahuje opatření třetí země, které zahrnuje přednostní požadavek týkající se krizově relevantního obranného produktu, uvědomí o tom tento hospodářský subjekt Komisi. Komise o existenci takových opatření následně uvědomí Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany. Komise může případně konzultovat Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany ohledně veškerých vhodných kroků, které je nutné přijmout v reakci na toto opatření.

14. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

1. Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 64 odst. 4 tohoto nařízení, a aniž je dotčena směrnice 2009/43/ES a výsady členských států podle uvedené směrnice, členské státy zajistí, aby žádosti týkající se transferů uvnitř EU byly vyřizovány účinně a včas. Za tímto účelem všechny dotčené vnitrostátní orgány zajistí, aby byly tyto žádosti vyřízeny tak rychle, jak je to z právního hlediska možné. Prováděcí akt Rady uvedený v čl. 64 odst. 4 tohoto nařízení stanoví časový rámec, v němž dotčené vnitrostátní orgány vyřizují žádosti poté, co od žadatele obdržely veškeré nezbytné informace. Tento časový rámec není delší než dva týdny.

2. Pokud členský stát uloží v souladu s čl. 4 odst. 8 směrnice 2009/43/ES vývozní omezení na součásti, které jsou krizově relevantními produkty, nevyžaduje daný členský stát již další povolení pro transfer dotčených součástí uvnitř EU, učiní-li příjemce prohlášení o použití uvádějící, že součásti podléhající dané licenci k transferu jsou nebo budou integrovány do obranného produktu a nemohou být jako takové předmětem transferu či vývozu. Tím nejsou dotčeny povinnosti příjemců stanovené v článku 10 směrnice 2009/43/ES.

Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 64 odst. 4, považují se v rámci programu za způsobilé inovační akce, které se týkají jedné z těchto činností:

1. Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 64 odst. 4, členské státy zajistí, aby správní postupy související s certifikací krizově relevantních obranných produktů a v případě potřeby s technickými úpravami takových produktů probíhaly co nejrychleji v souladu s jejich platnými vnitrostátními právními a správními předpisy.

2. Pokud tento status ve vnitrostátním právu existuje, přizná se certifikaci krizově relevantních obranných produktů status nejvyššího možného významu.

3. Je-li toto opatření aktivováno, považují se krizově relevantní obranné produkty certifikované v jednom členském státě za certifikované v jiném členském státě, aniž by podléhaly dodatečným kontrolám.

4. Prováděcí akt Rady uvedený v čl. 64 odst. 4 může stanovit přesnější ustanovení týkající se oblasti působnosti tohoto opatření.

5. Tímto článkem není dotčeno právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

1. Pokud Rada aktivuje opatření podle tohoto článku v souladu s čl. 64 odst. 4 a pokud se na příslušné výrobní činnosti vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/88/oj).), mohou členské státy rozhodnout, že použijí odchylky stanovené v čl. 17 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES nebo že podpoří hospodářské subjekty, jejichž výrobní zařízení se nachází na jejich území a které vyrábějí dotčené krizově relevantní obranné produkty, aby tyto odchylky použily, s cílem umožnit rozšíření pracovních směn, a tím usnadnit kontinuitu výroby dotčených krizově relevantních obranných produktů, považují-li to za nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení.

2. V případě, že je vyžadováno předchozí povolení, zajistí všechny dotčené vnitrostátní orgány, aby byly žádosti hospodářských subjektů, které vyrábějí krizově relevantní obranné produkty, o použití odchylek uvedených v odstavci 1 vyřízeny tak rychle, jak je to z právního hlediska možné.

1. Považuje-li se to za nezbytné a přiměřené, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů uložit hospodářským subjektům, jimž jsou adresovány žádosti o informace podle článku 62 nebo na něž se vztahuje jakákoli z povinností informovat Komisi o závazku vůči třetí zemi podle čl. 63 odst. 17 a čl. 66 odst. 13 nebo upřednostnit výrobu krizově relevantních produktů podle článků 63 a 66, tyto pokuty nebo penále:

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 4.

2. Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku poskytne Komise dotčenému hospodářskému subjektu příležitost vyjádřit se v souladu s článkem 75. Při rozhodování o tom, zda jsou pokuty nebo penále považovány za nezbytné a přiměřené, vezme Komise v úvahu veškerá řádná zdůvodnění, která dotčený hospodářský subjekt předloží.

3. Při stanovování výše pokuty nebo penále Komise zohlední povahu, závažnost a dobu trvání porušení, včetně toho, zda v souvislosti s případy nedodržení povinnosti přijmout nebo upřednostnit přednostní objednávku podle čl. 63 odst. 9 nebo přednostní požadavek podle čl. 63 odst. 7 nebo čl. 66 odst. 6 hospodářský subjekt přednostní objednávku či přednostní požadavek splnil částečně.

4. Pokuty představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a směřují do Nástroje na podporu Ukrajiny.

1. Pravomoci svěřené Komisi na základě článku 72 se promlčují takto:

2. Promlčecí doby podle odstavce 1 začínají běžet dnem, kdy došlo k porušení uvedených ustanovení. V případě trvajícího nebo opakovaného porušování však tyto promlčecí doby začínají běžet dnem, kdy došlo k poslednímu porušení uvedených ustanovení.

3. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo příslušnými orgány členských států za účelem zajištění souladu s tímto nařízením přerušuje běh promlčecí doby.

4. Přerušení promlčecí doby se vztahuje na všechny strany, které jsou odpovědné za účast na porušení uvedených ustanovení.

5. Každým přerušením promlčecí doby začíná tato doba od začátku. K promlčení však dojde nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí doby, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Tato doba se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí doby pozastaven z důvodu řízení vedeného ohledně rozhodnutí Komise před Soudním dvorem Evropské unie.

1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článku 72 podléhá promlčecí době tří let.

2. Promlčecí doba začíná běžet dnem, kdy dané rozhodnutí nabude právní moci.

3. Promlčecí doba pro vymáhání pokut a penále se přerušuje:

4. Každým přerušením podle odstavce 3 začíná promlčecí doba běžet od začátku.

5. Promlčecí doba pro vymáhání pokut a penále se staví po dobu, po kterou:

1. Před přijetím rozhodnutí podle článku 72 Komise zajistí, aby dotčené hospodářské subjekty dostaly možnost předložit připomínky:

2. Dotčené hospodářské subjekty mohou předložit Komisi své připomínky k jejím předběžným zjištěním ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než 14 pracovních dnů.

3. Komise založí uložení pokut nebo penále pouze na námitkách, k nimž se dotčené hospodářské subjekty mohly vyjádřit.

4. Pokud Komise informovala dotčené hospodářské subjekty o svých předběžných zjištěních podle odstavce 1, umožní na požádání nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého zpřístupnění informací, s výhradou oprávněného zájmu hospodářských subjektů na ochraně jejich obchodního tajemství nebo za účelem zachování obchodního tajemství nebo jiných důvěrných informací jakékoli osoby. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států, zejména se nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k prokázání porušení povinnosti.

1. Zřizuje se Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany.

2. Obecným úkolem Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany je pomáhat Komisi a poskytovat jí doporučení podle této kapitoly.

3. Komise pravidelně informuje Radu pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany o veškerých plánovaných opatřeních a o opatřeních, která byla přijata v návaznosti na aktivaci stavu krize dodávek podle článku 60 nebo 64. Komise poskytuje nezbytné informace prostřednictvím zabezpečeného informačního systému.

4. Pro účely přípravy na stav krize dodávek a řešení tohoto stavu podle článku 60 nebo článku 64 je Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany nápomocna Komisi při:

5. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany se skládá ze zástupců ze všech členských států, Komise, vysokého představitele a agentury EDA. Společně jí předsedají zástupci Komise a členského státu, který vykonává rotující předsednictví Rady. Sekretariát Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany zajišťuje Komise. Hlasovací právo mají pouze členské státy.

6. Spolupředsedové přizvou zástupce Evropského parlamentu, aby se zasedání rady účastnili jako pozorovatelé.

7. Přidružené země mají právo stát se členy Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany bez hlasovacích práv v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

8. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany zasedá, kdykoli to situace vyžaduje, na žádost Komise, členského státu nebo přidružené země, která se stala jejím členem. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany přijme svůj jednací řád na základě návrhu předloženého Komisí. Tento jednací řád stanoví mechanismy pro zajištění řádného fungování rady při plnění jejích úkolů, včetně stanovení postupů pro řešení sporů týkajících se možných sporů mezi spolupředsedy.

9. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany může na žádost Komise nebo z vlastního podnětu vydávat doporučení. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany se snaží nalézat řešení, která mají co nejširší podporu.

10. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany alespoň jednou ročně přizve zástupce z vnitrostátních sdružení obranného průmyslu a vybrané zástupce průmyslu, aby se jako pozorovatelé zúčastnili její práce, přičemž zohlední nutnost zajistit vyvážené zeměpisné zastoupení. Pokud byl aktivován stav krize dodávek podle článku 60 nebo 64, Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany v relevantních případech přizve zástupce průmyslu na vysoké úrovni, aby se jako pozorovatelé zúčastnili práce Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany zasedající ve zvláštním složení za účelem projednání otázek souvisejících s krizově relevantními produkty nebo, v případě aktivace stavu krize dodávek související s bezpečností podle článku 64, souvisejících s příslušnými obrannými produkty.

11. Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany přizve na svá příslušná zasedání jako pozorovatele zástupce dalších krizově relevantních subjektů na úrovni Unie.

12. V příslušných případech přizve Rada pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany v souladu se svým jednacím řádem a s náležitým ohledem na bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států k účasti na zasedáních jako pozorovatele zástupce Ukrajiny.

13. Komise zajistí inkluzivnost a poskytne členům rady rovný přístup k informacím s cílem zaručit, aby rozhodovací proces Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany odrážel situaci a potřeby všech členských států. Rada přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s utajovanými a citlivými informacemi a jejich zpracování v souladu s články 79 a 80.

14. Komise může z vlastního podnětu nebo na návrh Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany zřizovat ad hoc pracovní skupiny na podporu činnosti Rady pro bezpečnost dodávek v oblasti obrany za účelem zkoumání konkrétních otázek na základě úkolů uvedených v odstavci 1. Odborníky pro tyto pracovní skupiny jmenují členské státy. Na zasedání pracovních skupin může být přizvána EDA.

15. Komise zřídí pracovní skupinu ve smyslu odstavce 14 za účelem jednání o právních, regulačních a správních překážkách. Tato pracovní skupina má za cíl:

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. EDA je přizvána k účasti na činnosti výboru jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti na činnosti výboru.

3. Komise může k účasti na zasedáních výboru z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více členských států v příslušných případech přizvat zástupce Ukrajiny. Zástupci Ukrajiny se neúčastní rozhodování ani hlasování výboru.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

5. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Komise uzavře s Ukrajinou dohodu o financování ve smyslu čl. 114 odst. 2 finančního nařízení k provádění opatření stanovených v tomto nařízení, jež se týkají Ukrajiny nebo právních subjektů usazených na Ukrajině, jimž jsou poskytovány finanční prostředky Unie.

2. Dohoda o financování uzavřená s Ukrajinou a smlouvy a dohody podepsané s právními subjekty usazenými na Ukrajině, jimž jsou poskytovány finanční prostředky Unie, zajistí, aby mohly být splněny povinnosti stanovené v článku 129 finančního nařízení.

3. Dohoda o financování stanoví povinnosti ukrajinských orgánů a subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně legislativních, regulačních a správních opatření, s cílem dodržovat zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a nediskriminace, zajistit viditelnost činnosti Unie při správě finančních prostředků Unie, plnit odpovídající povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírat z toho vyplývající odpovědnost a chránit finanční zájmy Unie, zejména prostřednictvím podrobných normativních ustanovení týkajících se:

4. Finanční prostředky se Ukrajině poskytnou až poté, co dohoda o financování vstoupí v platnost a strany zavedou opatření nezbytná k provedení požadavků, jež jsou v ní stanoveny.

5. Komise zajistí, aby z její strany byly přijaty veškeré nezbytné kroky, aby mohla dohoda o financování nabýt účinnosti nejpozději 1. července 2026.

1. Utajované informace, které jsou vytvářeny, zpracovávány, uchovávány, vyměňovány nebo sdíleny podle tohoto nařízení, jsou chráněny v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444(Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/444/oj).) nebo h v dohodě mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie.

2. Zúčastněné členské státy rozhodnou, kdo je původcem utajovaných nových informací získaných při provádění způsobilých akcí uvedených v článku 10.

3. Komise má přístup k utajovaným informacím nezbytným pro plnění úkolů, které jí ukládá toto nařízení a které se týkají způsobilých akcí uvedených v článku 10.

4. V souvislosti se SEAP musí být pravidla pro ochranu utajovaných informací uvedená v čl. 45 odst. 1 písm. n) v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

5. Pokud SEAP zahrnuje mezi své členy nebo pozorovatele přidružené země nebo Ukrajinu, zajistí uvedená SEAP úroveň ochrany rovnocennou úrovni, kterou poskytuje Dohoda mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie.

6. Platný bezpečnostní rámec pro akci zavedou zúčastněné členské státy nejpozději před podpisem grantové dohody nebo smlouvy. Relevantní dokumenty tvoří nedílnou součást grantové dohody nebo smlouvy.

7. Komise zřídí bezpečnostní systém akreditovaný v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 s cílem usnadnit výměnu utajovaných informací mezi Komisí a členskými státy a případně přidruženými zeměmi s žadateli a příjemci.

1. Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány.

2. Členské státy, Komise, Evropská služba pro vnější činnost a EDA zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, a to v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

3. Komise nakládá s informacemi obsahujícími jakékoli údaje určitého subjektu nebo jakákoli obchodní tajemství způsobem, který není méně přísný než nakládání s citlivými informacemi, včetně uplatňování zásady „potřeba znát“ a využívání vhodného šifrovaného prostředí pro nakládání s těmito informacemi a jejich sdílení.

1. Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje přidružená země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

2. Dohoda uvedená v článku 78 stanoví povinnosti Ukrajiny:

1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené cílené informace různým cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti.

2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nařízení, akcí uskutečněných v rámci tohoto nařízení a dosažených výsledků.

3. Finanční zdroje přidělené na program a na Nástroj na podporu Ukrajiny přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článcích 4 a 22.

4. Finanční zdroje přidělené na program a na Nástroj na podporu Ukrajiny mohou přispívat k organizaci činností v oblasti šíření výsledků, akcí k navazování kontaktů a činností ke zvýšení informovanosti, které jsou zejména zaměřeny na otevření dodavatelských řetězců s cílem posílit přeshraniční účast malých a středních podniků.

1. Komise pravidelně monitoruje provádění programu a Nástroje na podporu Ukrajiny a každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosaženém pokroku, včetně míry zapojení malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, a o celkových výdajích programu a Nástroje na podporu Ukrajiny v členění podle druhu akcí a podle formy příspěvku Unie.

Komise zavede nezbytné monitorovací mechanismy, které zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků programu a Nástroje na podporu Ukrajiny byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy mohou stanovit přiměřené požadavky na podávání zpráv.

2. Do 30. června 2027 vypracuje Komise zprávu, případně na základě ukazatelů, v níž vyhodnotí provedení opatření stanovených v tomto nařízení a jejich výsledky a posoudí potřebu případné revize tohoto nařízení. Hodnotící zpráva vychází z konzultací s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami a hodnotí přínos tohoto nařízení k pokroku dosaženému při zvyšování: hodnoty obranného vybavení pořízeného v Unii na základě spolupráce, hodnoty obchodu s obranným vybavením uvnitř EU a hodnoty investic členských států do obrany, které jsou pořízeny v Unii.

3. Komise tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě a ve vhodných případech k ní připojí příslušné legislativní návrhy.