1) V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

• a) bod 5 se nahrazuje tímto:
  • „5) ‚dceřiným podnikem‘ dceřiný podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) č. 575/2013 a pro účely použití článků 7, 12, 17, 18, 45 až 45m, 59 až 62, 91 a 92 této směrnice na skupiny řešící krizi uvedené v bodě 83b písm. b) tohoto odstavce zahrnuje ve vhodných případech úvěrové instituce nebo finanční instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, ústřední subjekt jako takový a jejich příslušné dceřiné podniky, přičemž se přihlédne k tomu, jakým způsobem taková skupina řešící krizi splňuje čl. 45e odst. 3 této směrnice;“
• b) vkládá se nový bod, který zní:
  • „28a) ‚alternativním opatřením soukromého sektoru‘ jakákoli podpora, která není považována za mimořádnou veřejnou finanční podporu;“
• c) bod 35 se nahrazuje tímto:
  • „35) ‚zásadními funkcemi‘ činnosti, služby nebo operace, jejichž přerušení by v jednom nebo více členských státech pravděpodobně vedlo na celostátní nebo regionální úrovni k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability vzhledem k velikosti, podílu na trhu, vnější a vnitřní propojenosti, složitosti či přeshraniční činnosti instituce či skupiny, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací;“
• d) bod 71 se nahrazuje tímto:
  • „71) ‚závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů‘ závazky, včetně závazků s nejistým časovým rozvrhem nebo výší, a kapitálové nástroje, které nejsou nástroji kmenového kapitálu tier 1, nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 ani nástroji kapitálu tier 2 instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a které nejsou vyloučeny z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 2;“
• e) vkládá se nový bod, který zní:
  • „71aa) ‚závazky s nejistým časovým rozvrhem nebo výší‘ závazky založené na současných povinnostech vyplývajících z minulých událostí, které způsobí ztrátu, a jejichž časový rozvrh nebo výše jsou nejisté;“
• f) bod 71b se nahrazuje tímto:
  • „71b) ‚podřízenými způsobilými nástroji‘ nástroje, které splňují všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 3, 4 a 5 uvedeného nařízení, a případně čl. 45b odst. 1a této směrnice;“
• g) vkládá se nový bod, který zní:
  • „72a) ‚určeným orgánem‘ určený orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU;“
• h) v bodě 83b se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) úvěrové instituce nebo finanční instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu a ústřední subjekt jako takový, pokud alespoň jedna z těchto úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo ústřední subjekt jsou subjektem řešícím krizi, a jejich příslušné dceřiné podniky;“
• i) vkládají se nové body, které znějí:
  • „83d) ‚mimounijní G-SVI‘ mimounijní G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 134 nařízení (EU) č. 575/2013;
  • 83e) ‚subjektem G-SVI‘ subjekt G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 136 nařízení (EU) č. 575/2013;“
• j) vkládá se nový bod, který zní:
  • „93a) ‚vkladem‘ pro účely článků 108 a 109 této směrnice vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/49/EU;“.

2) V článku 5 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

Příslušné orgány zajistí, aby instituce aktualizovaly své ozdravné plány nejméně jednou ročně nebo po změně své právní či organizační struktury, svého podnikání či své finanční situace, jestliže by mohla mít podstatný dopad na ozdravný plán nebo si vyžaduje jeho podstatnou změnu. Příslušné orgány mohou po institucích požadovat, aby své ozdravné plány aktualizovaly častěji.

Nedojde-li ke změnám uvedeným v prvním pododstavci během dvanácti měsíců od poslední roční aktualizace ozdravného plánu, mohou příslušné orgány výjimečně od povinnosti aktualizovat ozdravný plán upustit až do následujícího dvanáctiměsíčního období. Od této povinnosti může být upuštěno po dobu nejvýše dvanácti měsíců.

Ozdravné plány nesmějí předpokládat přístup k jakémukoli z těchto zdrojů ani jejich obdržení:

• a) mimořádná veřejná finanční podpora;
• b) nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;
• c) poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah nebo úrokové sazby.

Ozdravné plány musí, pokud je to na místě, obsahovat analýzu toho, jak a kdy by mohla instituce za podmínek, jež ozdravný plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, které nejsou vyloučeny z jeho působnosti podle odstavce 3, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.“

3) V čl. 6 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že ozdravný plán má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí své závěry instituci nebo mateřskému podniku skupiny a uloží dané instituci povinnost předložit ve lhůtě tří měsíců, kterou lze se souhlasem tohoto orgánu o jeden měsíc prodloužit, přepracovaný plán, jenž představí, jak mají být tyto nedostatky a překážky řešeny.“

4) V čl. 8 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

5) Článek 10 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Orgán příslušný k řešení krize plán řešení krize nepřijme, pokud bylo v souladu s příslušným vnitrostátním právem podle článku 32b zahájeno řízení za účelem likvidace instituce nebo pokud se použije čl. 37 odst. 6.“

  ;

• b) v odstavci 7 se písmeno j) nahrazuje tímto:
  • „j) podrobný popis jednotlivých strategií řešení krize, které by mohly být uplatněny podle jednotlivých možných scénářů, a odpovídajících harmonogramů i toho, jak by bylo pomocí těchto strategií dosaženo účelu řešení krize;“.

6) V článku 11 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

• a) metody a mechanismy pro poskytování informací podle odstavce 1;
• b) četnost a lhůty pro poskytování informací podle písmene a).

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 11. května 2027.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vyvine řešení v oblasti informačních technologií včetně vzorů, datových standardů, formátů a pokynů pro poskytování informací podle odstavce 1.“

7) Článek 12 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Plán řešení krize v souladu s opatřeními uvedenými v prvním pododstavci určí pro každou skupinu subjekty řešící krizi a skupiny řešící krizi a případně subjekty v likvidaci.“

    ;

  • ii) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

    „Při určování opatření, která mají být přijata ve vztahu k dceřiným podnikům uvedeným v prvním pododstavci písm. b), které nejsou subjekty řešícími krizi, mohou orgány příslušné k řešení krize uplatnit přiměřený přístup, pokud takový přístup nemá nepříznivý vliv na způsobilost skupiny k řešení krize, s přihlédnutím k velikosti dceřiného podniku, jeho rizikovému profilu, jeho úloze při poskytování zásadních funkcí a hlavních linií podnikáni, jeho významu pro kontinuitu provozu skupiny po řešení krize a ke strategii řešení krize na úrovni skupiny. Orgány příslušné k řešení krize řádně uváží význam dceřiného podniku v členském státě, v němž je usazen, včetně jeho potenciálního systémového významu a jeho možného dopadu na dostupné finanční prostředky systému pojištění vkladů v případě likvidace v běžném úpadkovém řízení.

    Pokud bylo v souladu s příslušným vnitrostátním právem podle článku 32b zahájeno řízení za účelem likvidace subjektu nebo pokud se použije čl. 37 odst. 6, orgány příslušné k řešení krize daný subjekt do skupinového plánu řešení krize nezahrnou.“

    ;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Skupinový plán řešení krize se vypracovává na základě informací poskytnutých podle článku 11 a obsahuje v rozsahu, v jakém jsou relevantní z hlediska skupinového plánu řešení krize, prvky uvedené v čl. 10 odst. 4 a 7.“

• c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA monitoruje metodiky a postupy orgánů příslušných k řešení krize pro rozhodování o tom, zda při vypracovávání plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize vyhradit určité instituce nebo subjekty pro řešení krize nebo pro likvidaci v běžném úpadkovém řízení, a pro rozhodování o opatřeních, která mají být přijata v rámci scénářů uvedených v čl. 10 odst. 3 a za okolností popsaných v čl. 32 odst. 5.

  EBA předloží Komisi zprávu o stávajících metodikách a postupech orgánů příslušných k řešení krize a o veškerých rozdílech mezi členskými státy do 11. května 2031.

  Zpráva uvedená ve druhém pododstavci zahrnuje alespoň tyto prvky:

  • a) ve vztahu k institucím, které nejsou součástí skupiny, a k subjektům uvedeným v odst. 1 prvním pododstavci interní přístupy a metodiky pro výběr opatření, která mají být přijata, zejména kritéria, na jejichž základě plán řešení krize nebo skupinový plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, kritéria pro výkon pravomocí k odpisu a konverzi nebo pro likvidaci v běžném úpadkovém řízení;
  • b) ve vztahu k subjektům řešícím krizi interní přístupy a metodiky pro výběr upřednostňovaných a variantních strategií řešení krize a opatření k řešení krize, která mají být přijata;
  • c) přiměřené přístupy uplatňované orgány příslušnými k řešení krize podle odst. 1 třetího pododstavce.“

8) Článek 13 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

  „Instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) předloží svému orgánu příslušnému k řešení krize informace, které mohou být požadovány v souladu s článkem 11. Orgány příslušné k řešení krize, které u subjektů ve své působnosti požadují informace podle článku 11, předají obdržené informace orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny.

  Jsou-li splněny požadavky na důvěrnost stanovené v této směrnici, předá orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny informace poskytnuté v souladu s tímto odstavcem:

  • a) orgánu EBA;
  • b) orgánům příslušným k řešení krize dceřiných podniků;
  • c) orgánům příslušným k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, je-li to s ohledem na dotčenou pobočku relevantní;
  • d) relevantním příslušným orgánům uvedeným v článcích 115 a 116 směrnice 2013/36/EU a
  • e) orgánům příslušným k řešení krize v členských státech, v nichž jsou usazeny subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) a d).“
• b) v odstavci 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

9) V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

EBA monitoruje, jak orgány příslušné k řešení krize provádějí posouzení způsobilosti institucí a skupin k řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu o stávajících postupech při posuzování způsobilosti k řešení krize a o možných rozdílech mezi členskými státy do 11. května 2028.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci zahrnuje alespoň tyto prvky:

• a) posouzení metodik vypracovaných orgány příslušnými k řešení krize pro provádění posouzení způsobilosti k řešení krize, včetně určení oblastí možných rozdílů mezi členskými státy;
• b) posouzení testovacích kapacit, které orgány příslušné k řešení krize potřebují k zajištění účinného provádění strategie řešení krize;
• c) úroveň transparentnosti metodik vypracovaných orgány příslušnými k řešení krize za účelem provedení posouzení způsobilosti k řešení krize a výsledků těchto posouzení vůči příslušným zúčastněným stranám.“

10) V článku 16a se doplňuje nový odstavec, který zní:

Pokud se na subjekt řešící krizi nebo na subjekt, který sám není subjektem řešícím krizi, nevztahuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv na stejném základě, na jakém je povinen plnit požadavky uvedené v článcích 45c a 45d této směrnice, použijí orgány příslušné k řešení krize odstavce 1 až 6 tohoto článku na základě odhadovaného požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vyplývajícího z metodiky obsažené v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 45c odst. 4 této směrnice. Použije se čl. 128 čtvrtý pododstavec směrnice 2013/36/EU.

Orgán příslušný k řešení krize zahrne odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce do rozhodnutí o stanovení požadavků uvedených v článcích 45c a 45d. Subjekt zveřejní odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv spolu s informacemi uvedenými v čl. 45i odst. 3.“

11) Článek 17 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pokud orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru, že opatření navržená dotčeným subjektem účinně zmírňují nebo odstraňují podstatné překážky způsobilosti k řešení krize, orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem. V tomto rozhodnutí se uvede, že podle posouzení orgánem příslušným k řešení krize jsou navržená opatření přiměřená pro účinné zmírnění nebo odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, a subjektu je uloženo, aby navržená opatření provedl.“

• b) v odstavci 5 se návětí nahrazuje tímto:

  „Pro účely odstavce 4 mají orgány příslušné k řešení krize alespoň pravomoc přijmout kterékoli z těchto opatření:“.

12) Článek 18 se mění takto:

• a) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny ve spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě vypracuje a předloží zprávu mateřskému podniku v Unii, orgánům příslušným k řešení krize dceřiných podniků, které ji poskytnou dceřiným podnikům, které spadají do jejich působnosti, a orgánům příslušným k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky. Zpráva je vypracována po konzultaci s příslušnými orgány a analyzuje podstatné překážky pro účinné používání nástrojů k řešení krize a pro výkon pravomocí k řešení krize ve vztahu ke skupině a rovněž ve vztahu ke skupinám řešícím krizi v případě, že se skupina skládá z více než jedné skupiny řešící krizi. Zpráva zváží dopad na model podnikání skupiny a doporučí veškerá přiměřená a cílená opatření, která jsou podle názoru orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny nezbytná či vhodná k odstranění těchto překážek.“

  ;

• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny informuje o veškerých opatřeních navržených mateřským podnikem v Unii orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, EBA, orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků a orgány příslušné k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, v rozsahu, v jakém jsou daná opatření pro dotčenou významnou pobočku relevantní. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny a orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků po konzultaci s příslušnými orgány a s orgány příslušnými k řešení krize v jurisdikcích, v nichž se nacházejí významné pobočky, učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly v kolegiu k řešení krize společného rozhodnutí o zjištění podstatných překážek a případně o posouzení opatření navrhovaných mateřským podnikem v Unii a opatření požadovaných orgány za účelem řešení či odstranění uvedených překážek, přičemž zohlední možný dopad těchto opatření ve všech členských státech, ve kterých skupina působí.“

  ;

• c) odstavec 9 se nahrazuje tímto:

  Neexistuje-li společné rozhodnutí o přijetí jakýchkoli opatření uvedených v čl. 17 odst. 5 písm. g), h) nebo k) této směrnice, může EBA na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize podle odstavce 6, 6a nebo 7 tohoto článku pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

13) Články 27 a 28 se nahrazují tímto:

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu zvážily a v případě potřeby uplatnily opatření včasného zásahu, instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d):

• a) splňují podmínky uvedené v článku 102 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 38 směrnice (EU) 2019/2034, nebo příslušný orgán v rámci procesu dohledu a hodnocení v souladu s článkem 97 směrnice 2013/36/EU zjistil, že opatření, strategie, postupy a mechanismy zavedené institucí nebo subjektem a kapitál a likvidita, které instituce nebo subjekt drží, nezajišťují řádné řízení a pokrytí jejich rizik, a nastala některá z těchto skutečností:
  • i) instituce nebo subjekt nepřijaly nápravná opatření požadovaná příslušným orgánem, včetně opatření uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 39 směrnice (EU) 2019/2034,
  • ii) příslušný orgán se domnívá, že jiná nápravná opatření než opatření včasného zásahu nejsou k řešení problémů uvedené instituce nebo uvedeného subjektu dostačující;
• b) porušují požadavky stanovené v článku 45e nebo 45f této směrnice nebo
• c) porušují nebo v období dvanácti měsíců od posouzení příslušným orgánem pravděpodobně poruší kterýkoli z požadavků stanovených v hlavě II směrnice 2014/65/EU nebo v článcích 3 až 7, 14 až 17 nebo 24, 25 a 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/600/oj).“).

Příslušný orgán může rozhodnout, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) tohoto odstavce je splněna, aniž by předtím přijal jiná nápravná opatření, včetně výkonu pravomocí uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 39 směrnice (EU) 2019/2034.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) a c) tohoto odstavce členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize nebo příslušné orgány ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU neprodleně o porušení nebo pravděpodobném porušení informovaly příslušný orgán.

Pro účely odstavce 1 se opatřeními včasného zásahu rozumí:

• a) požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu buď:
  • i) zavedl jeden nebo více mechanismů nebo opatření stanovených v ozdravném plánu, nebo
  • ii) aktualizoval ozdravný plán v souladu s čl. 5 odst. 2, pokud se okolnosti, které vedly k včasnému zásahu, liší od předpokladů uvedených v původním ozdravném plánu, a v určité lhůtě zavedl jeden nebo více mechanismů nebo opatření stanovených v aktualizovaném ozdravném plánu;
• b) požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu svolal valnou hromadu akcionářů instituce nebo subjektu, nebo svolání této valné hromady přímo příslušným orgánem, pokud tak vedoucí orgán neučiní, a v obou případech stanovení jejího pořadu jednání a požadavek, aby akcionáři projednali přijetí určitých rozhodnutí;
• c) požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu v příslušném případě v souladu s ozdravným plánem vypracoval plán pro jednání o restrukturalizaci dluhu s některými nebo všemi věřiteli;
• d) požadavek na změnu právní struktury instituce nebo subjektu;
• e) požadavek na odvolání, nebo nahrazení v souladu s článkem 28, vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu instituce nebo subjektu jako celku nebo ve vztahu k jednotlivým osobám;
• f) jmenování jednoho nebo více dočasných správců instituce nebo subjektu v souladu s článkem 29;
• g) požadavek, aby vedoucí orgán instituce nebo subjektu vypracoval plán, který může instituce nebo subjekt provést, pokud se rozhodne zahájit dobrovolné ukončení svých činností.

Příslušné orgány zvolí vhodná opatření včasného zásahu podle odstavce 2 tohoto článku na základě toho, co je přiměřené sledovaným cílům, přičemž kromě jiných důležitých informací zohlední závažnost porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků a rychlost zhoršování finanční situace instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

U každého opatření včasného zásahu podle odstavce 2 stanoví příslušné orgány lhůtu, která je přísně omezena na čas nezbytný k provedení dotčeného opatření za přiměřených podmínek. Příslušné orgány provedou hodnocení účinnosti opatření bezprostředně po uplynutí lhůty a toto hodnocení sdělí orgánu příslušnému k řešení krize.

Pokud hodnocení dospěje k závěru, že opatření včasného zásahu nebyla plně provedena nebo nejsou účinná, může příslušný orgán posoudit, zda je splněna podmínka uvedená v čl. 32 odst. 1 písm. a).

EBA vydá do 11. května 2028 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 na podporu jednotného uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Pro účely čl. 27 odst. 2 písm. e) členské státy zajistí, aby nové vrcholné vedení či vedoucí orgán nebo jejich jednotliví členové byli jmenováni v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem a aby tato jmenování podléhala schválení nebo souhlasu příslušného orgánu.

14) Článek 29 se mění takto:

• a) odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

  Pro účely čl. 27 odst. 2 písm. f) členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly úměrně daným okolnostem jmenovat jednoho nebo více dočasných správců, aby:

  • a) dočasně nahradil vedoucí orgán instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo
  • b) dočasně spolupracoval s vedoucím orgánem instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

  Při jmenování dočasného správce příslušný orgán upřesní, zda se jedná o jmenování pro účely prvního pododstavce písm. a) nebo b).

  Pro účely prvního pododstavce písm. b) příslušný orgán dále při jmenování upřesní úlohu, povinnosti a pravomoci dočasného správce a veškeré požadavky na vedoucí orgán instituce nebo subjektu, aby před přijetím konkrétních rozhodnutí nebo opatření konzultoval dočasného správce nebo získal jeho souhlas.

  Členské státy příslušnému orgánu uloží, aby zveřejnil jmenování každého dočasného správce, ledaže dočasný správce nemá pravomoc jednat jménem instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

  Členské státy dále zajistí, aby každý dočasný správce měl dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností a splňoval požadavky stanovené v čl. 91 odst. 2 a 2a směrnice 2013/36/EU. Posouzení příslušných orgánů ohledně toho, zda dočasný správce tyto znalosti, dovednosti a zkušenosti má a uvedené požadavky splňuje, je nedílnou součástí rozhodnutí o jmenování dočasného správce.

  Příslušný orgán při jmenování určí úměrně daným okolnostem pravomoci dočasného správce. Tyto pravomoci mohou zahrnovat některé nebo veškeré pravomoci vedoucího orgánu instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) podle stanov instituce nebo subjektu a podle vnitrostátního práva, včetně pravomoci vykonávat některé nebo veškeré administrativní funkce vedoucího orgánu instituce nebo subjektu. Pravomoci dočasného správce ve vztahu k instituci nebo subjektu musí být v souladu s použitelným právem obchodních společností. Příslušný orgán může tyto pravomoci v případě změny okolností upravit.

  Příslušný orgán při jmenování určí úlohu a funkce dočasného správce. Tato úloha a tyto funkce mohou zahrnovat:

  • a) zjišťování finanční situace instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d);
  • b) řízení činnosti nebo části činnosti instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) s cílem zachovat nebo obnovit jejich finanční situaci;
  • c) přijímání opatření na obnovu řádného a obezřetného řízení činnosti instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d);
  • d) zajišťování toho, aby instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňovaly veškeré požadavky podle čl. 30a odst. 3 druhého pododstavce, odst. 4 prvního pododstavce nebo odstavce 5.

  Příslušný orgán při jmenování určí veškeré meze úlohy a funkcí dočasného správce.“

  ;

• b) v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Dočasný správce smí v každém případě vykonávat pravomoc svolat valnou hromadu akcionářů instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a stanovit její pořad jednání pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu.“

  ;

• c) odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

  Na žádost příslušného orgánu vypracovává dočasný správce v časových odstupech stanovených příslušným orgánem zprávy o finanční situaci instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a o krocích uskutečněných během svého mandátu. V každém případě tuto zprávu vypracuje na konci svého mandátu.

  Dočasný správce je jmenován na dobu nejvýše jednoho roku. Uvedené období může příslušný orgán ve výjimečných případech jednou prodloužit o dobu přiměřenou daným okolnostem, jestliže jsou podmínky pro jmenování dočasného správce i nadále splněny. Za rozhodnutí o tom, zda jsou splněny uvedené podmínky, a za zdůvodnění jakéhokoli prodloužení mandátu dočasného správce akcionářům odpovídá příslušný orgán.“

15) Článek 30 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:

  ;

• b) odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:

  Pokud jsou ve vztahu k mateřskému podniku v Unii splněny podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu podle článku 27, oznámí to orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě orgánu EBA a konzultuje s ostatními příslušnými orgány v kolegiu dohledu předtím, než rozhodne, že opatření včasného zásahu uplatní.

  V návaznosti na oznámení a konzultaci podle odstavce 1 tohoto článku orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě rozhodne, zda je ve vztahu k příslušnému mateřskému podniku v Unii třeba uplatnit opatření včasného zásahu podle článku 27, přičemž zohlední dopad těchto opatření na subjekty skupiny v dalších členských státech. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě oznámí toto rozhodnutí orgánu EBA a ostatním příslušným orgánům v kolegiu dohledu.

  Pokud jsou ve vztahu k dceřinému podniku mateřského podniku v Unii splněny podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu podle článku 27, oznámí to příslušný orgán odpovědný za dohled na individuálním základě, jenž hodlá přijmout opatření v souladu s uvedeným článkem, orgánu EBA a konzultuje s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

  Po obdržení oznámení může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudit pravděpodobný dopad uplatnění opatření včasného zásahu podle článku 27 ukládaného dotčené instituci nebo dotčenému subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) na skupinu nebo subjekty skupiny v dalších členských státech. Výsledky tohoto posouzení sdělí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě příslušnému orgánu do tří dnů.

  Po tomto oznámení a konzultaci příslušný orgán rozhodne, zda opatření včasného zásahu uplatní. Rozhodnutí patřičně zohlední veškerá posouzení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě. Příslušný orgán oznámí toto rozhodnutí orgánu EBA, orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a dalším příslušným orgánům v kolegiu dohledu.

  Pokud více než jeden příslušný orgán hodlá uplatnit opatření včasného zásahu podle článku 27 na více než jednu instituci nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) ze stejné skupiny, posoudí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní relevantní příslušné orgány, zda je vhodnější jmenovat stejného dočasného správce pro všechny dotčené subjekty nebo koordinovat uplatnění ostatních opatření včasného zásahu na více než jednu instituci nebo subjekt, aby se usnadnila řešení napravující finanční situaci dotčené instituce nebo subjektu. Posouzení má podobu společného rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a ostatních relevantních příslušných orgánů. Společného rozhodnutí musí být dosaženo do pěti dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Společné rozhodnutí musí být odůvodněné a mít podobu dokumentu, který orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne mateřskému podniku v Unii.

  Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1093/2010.

  Není-li společného rozhodnutí dosaženo do pěti dnů, mohou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány pro dceřiné podniky přijmout individuální rozhodnutí o jmenování dočasného správce pro instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), za něž nesou odpovědnost, a o uplatnění ostatních opatření včasného zásahu.“

  ;

• c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům, které hodlají uplatnit jedno nebo více opatření uvedených v čl. 27 odst. 2 písm. a) této směrnice ve vztahu k bodům 4, 10, 11 a 19 oddílu A přílohy této směrnice, podle čl. 27 odst. 2 písm. c) této směrnice nebo podle čl. 27 odst. 2 písm. d) této směrnice, dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

16) V hlavě III se vkládá nový článek, který zní:

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány orgánům příslušným k řešení krize neprodleně oznámily:

• a) kterékoli z opatření uvedených v čl. 104 odst. 1 směrnice 2013/36/EU nebo v čl. 39 odst. 2 směrnice (EU) 2019/2034, která přijmou nebo jejichž přijetí vyžadují po instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice;
• b) skutečnost, že z činnosti dohledu vyplývá, že jsou ve vztahu k instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1, bez ohledu na uplatnění opatření včasného zásahu;
• c) uplatnění některého z opatření včasného zásahu uvedených v článku 27.

Příslušné orgány v úzké spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize pečlivě sledují situaci instituce nebo subjektu a to, jak dodržují opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a), jejichž cílem je řešit zhoršení situace této instituce nebo tohoto subjektu, a opatření včasného zásahu uvedená v prvním pododstavci písm. c).

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány co nejdříve oznámily orgánům příslušným k řešení krize, pokud se domnívají, že existuje podstatné riziko, že ve vztahu k instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nastává jedna nebo více okolností uvedených v čl. 32 odst. 4. Toto oznámení obsahuje:

• a) důvody oznámení;
• b) přehled zvažovaných opatření, která by v přiměřené lhůtě zabránila selhání dotčené instituce nebo dotčeného subjektu, jejich očekávaný dopad na instituci nebo subjekt, pokud jde o okolnosti uvedené v čl. 32 odst. 4, a předpokládanou lhůtu pro provedení těchto opatření.

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce orgány příslušné k řešení krize v úzké spolupráci s příslušnými orgány posoudí, co představuje přiměřenou lhůtu pro účely posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední rychlost zhoršování situace instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), potřebu účinně provádět strategii řešení krize a jakékoli další aspekty relevantní pro daný případ. Orgány příslušné k řešení krize mohou lhůtu kdykoli přehodnotit a přizpůsobit ji okolnostem daného případu. O tomto posouzení či přehodnocení informují příslušné orgány co nejdříve.

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize v úzké spolupráci sledují situaci instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), provádění relevantních opatření v předpokládané lhůtě a veškerý další důležitý vývoj. Za tímto účelem se příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize pravidelně scházejí, přičemž četnost schůzek určí orgány příslušné k řešení krize s ohledem na okolnosti uvedeného případu. Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize si neprodleně poskytují veškeré relevantní informace.

Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace, které si orgány příslušné k řešení krize vyžádají a které jsou nezbytné pro kterékoliv z těchto opatření:

• a) aktualizaci plánu řešení krize a přípravu na možné řešení krize instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d);
• b) provedení ocenění podle článku 36.

Pokud příslušné orgány tyto informace ještě nemají k dispozici, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány spolupracují a koordinují své kroky s cílem tyto informace získat. Za tímto účelem mají příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize pravomoc požadovat od instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby tyto informace poskytly, a to i prostřednictvím kontrol na místě, a poskytnout si tyto informace navzájem.

Pravomoci orgánů příslušných k řešení krize zahrnují pravomoc uvádět instituci nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) na trh pro potenciální kupující nebo učinit opatření pro takové uvedení na trh, nebo požadovat, aby tak učinily instituce nebo subjekt, a to pro tyto účely:

• a) pro přípravu na řešení krize této instituce nebo tohoto subjektu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 39 odst. 2 a požadavky na důvěrnost stanovenými v článcích 84 a 84b;
• b) pro posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) orgánem příslušným k řešení krize.

Pokud orgán příslušný k řešení krize při výkonu pravomoci uvedené v prvním pododstavci rozhodne o přímém uvedení instituce nebo subjektu na trh pro potenciální kupující, náležitě zohlední okolnosti případu, zejména veškerá preventivní opatření, která může případně přijmout systém pojištění vkladů, nebo veškerá potenciální opatření, která může přijmout institucionální systém ochrany, a potenciální dopad výkonu této pravomoci na celkové postavení instituce nebo subjektu.

Orgány příslušné k řešení krize mají pravomoc požadovat po instituci nebo subjektu uvedeném v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby zavedly nezbytné mechanismy, včetně digitální platformy, pro sdílení informací s potenciálními kupujícími nebo s poradci a odhadci zajištěnými orgánem příslušným k řešení krize. Pokud orgán příslušný k řešení krize tuto pravomoc vykonává, použije se čl. 84 odst. 1 písm. e) a f).

Předchozí oznámení ze strany příslušného orgánu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem tohoto článku není nezbytnou podmínkou pro to, aby se orgány příslušné k řešení krize připravily na řešení krize instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo aby vykonaly pravomoci uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku.

Orgány příslušné k řešení krize neprodleně informují příslušné orgány o všech opatřeních přijatých podle odstavců 3, 4 a 5.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize úzce spolupracovaly v těchto případech:

• a) při zvažování přijetí opatření uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku, jejichž cílem je řešit zhoršení situace instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), a opatření uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku;
• b) při zvažování přijetí některého z opatření uvedených v odstavcích 3, 4 a 5;
• c) při provádění opatření uvedených v písmenech a) a b) tohoto pododstavce.

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby tato opatření a kroky byly konzistentní, koordinované a účinné.“

17) V čl. 31 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

• „c) chránit veřejné finanční prostředky tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu, zejména pokud je poskytována z rozpočtu členského státu;“.

18) Článek 32 se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly ve vztahu k instituci opatření k řešení krize, pokud orgány příslušné k řešení krize po obdržení oznámení podle odstavce 2 nebo z vlastního podnětu a s ohledem na potřebu účinně provádět strategii řešení krize zjistí, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) instituce je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné;
  • b) s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání instituce v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně opatření institucionálního systému ochrany, preventivní opatření podle čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU, opatření dohledu, opatření včasného zásahu nebo odpis nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle čl. 59 odst. 2 této směrnice, přijaté ve vztahu k instituci;
  • c) opatření k řešení krize je nezbytné ve veřejném zájmu podle odstavce 5.

  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán provedl posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize.

  Členské státy mohou stanovit, že vedle příslušného orgánu může posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) provést orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem, pokud mají orgány příslušné k řešení krize podle vnitrostátního práva nezbytné nástroje, aby takové posouzení provedly, zejména přiměřený přístup k relevantním informacím. V takovém případě členské státy zajistí, aby příslušný orgán neprodleně poskytl orgánu příslušnému k řešení krize veškeré relevantní informace, které orgán příslušný k řešení krize požaduje k provedení svého posouzení, a to předtím nebo poté, co jej orgán příslušný k řešení krize informuje o svém záměru provést toto posouzení.

  Posouzení podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) provede orgán příslušný k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem. Příslušný orgán neprodleně poskytne orgánu příslušnému k řešení krize všechny relevantní informace, které orgán příslušný k řešení krize požaduje k provedení svého posouzení. Příslušný orgán může rovněž informovat orgán příslušný k řešení krize, že považuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. b) za splněnou.

  Při posuzování podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) a b) si příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize vyžádá nejnovější dostupné informace od systému pojištění vkladů nebo případně od institucionálního systému ochrany, jehož je instituce členem, které by byly pro toto posouzení relevantní, včetně toho, zda systém pojištění vkladů nebo institucionální systém ochrany může selhání zabránit.“

  ;

• b) odstavec 4 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:
    • „d) je vyžadována mimořádná veřejná finanční podpora, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v článku 32c.“

    ;

  • ii) druhý až pátý pododstavec se zrušují;
• c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) není opatření k řešení krize nezbytné ve veřejném zájmu, pokud orgán příslušný k řešení krize dospěje k závěru, že by žádný z účelů řešení krize nebyl ohrožen, pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení.

  Pokud orgán příslušný k řešení krize dospěje k závěru, že by byl jeden nebo více účelů řešení krize ohrožen, pokud by byla instituce likvidována v běžném úpadkovém řízení, dospěje orgán příslušný k řešení krize k závěru, že opatření k řešení krize je nezbytné ve veřejném zájmu, pokud je opatření k řešení krize nezbytné k dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize a je ve vztahu k nim přiměřené a pokud by likvidací instituce v běžném úpadkovém řízení účelů řešení krize, které jsou ohroženy, nebylo dosaženo účinněji.

  Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize při provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci na základě informací, které má v době tohoto posouzení k dispozici, zvážil a porovnal jakoukoli mimořádnou veřejnou finanční podporu, jejíž poskytnutí instituci lze důvodně očekávat, a to jak v případě řešení krize, tak v případě likvidace v souladu s příslušným vnitrostátním právem.

  Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize při provádění posouzení uvedeného v druhém pododstavci zohlednil náklady řešení krize i běžného úpadkového řízení a snažil se minimalizovat snížení hodnoty a zabránit mu, není-li to k dosažení účelů řešení krize nezbytné.“

19) Články 32a a 32b se nahrazují tímto:

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize byly schopny přijmout opatření k řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem k němu trvale přidruženým úvěrovým institucím nebo finančním institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pokud ústřední subjekt a všechny k němu trvale přidružené úvěrové instituce nebo finanční instituce nebo skupina řešící krizi, do níž patří, jako celek splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňují podmínku stanovenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize zahájil příslušný správní nebo soudní postup nebo požádal o jeho zahájení, včetně dobrovolného postupu, je-li dostupný, pro řádnou likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Členské státy zajistí, aby instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), které jsou za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto článku řádným způsobem likvidovány v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, včetně dobrovolného postupu pro likvidaci, v přiměřené lhůtě opustily trh nebo ukončily své bankovní činnosti.

Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt uvedený čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňují podmínku stanovenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), představovalo toto zjištění dostačující podmínku k tomu, aby příslušný orgán odňal uvedené instituci nebo uvedenému subjektu povolení.

Členské státy zajistí, aby odnětí povolení instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bylo dostačující podmínkou k tomu, aby relevantní vnitrostátní správní nebo soudní orgán mohl neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.“

20) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy zajistí, aby mimořádná veřejná finanční podpora mimo opatření k řešení krize mohla být instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) poskytnuta jen výjimečně za předpokladu, že tato mimořádná veřejná finanční podpora splňuje podmínky a požadavky stanovené v rámci státní podpory Unie, a pouze v těchto případech:

• a) pokud má mimořádná veřejná finanční podpora za účelem nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu, které je výjimečné nebo systémové povahy, a zachování finanční stability některou z těchto podob:
  • i) státní záruka za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami v souladu s podmínkami centrálních bank;
  • ii) státní záruka za nově vydané závazky;
  • iii) nabytí kapitálových nástrojů jiných než nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nebo nabytí jiných kapitálových nástrojů nebo použití opatření týkajících se znehodnocených aktiv při cenách, době trvání a za jiných podmínek, jež neposkytují dotčené instituci nebo dotčenému subjektu neoprávněnou výhodu, jestliže v okamžiku poskytnutí veřejné podpory nenastane žádná z okolností uvedených v čl. 32 odst. 4 písm. a), b) nebo c) nebo v čl. 59 odst. 3;
• b) pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu zásahu systému pojištění vkladů, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU;
• c) pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu zásahu systému pojištění vkladů, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 5 směrnice 2014/49/EU;
• d) pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu státní podpory poskytnuté instituci nebo subjektu uvedeným v článku 32b této směrnice, s výjimkou podpory poskytnuté systémem pojištění vkladů podle čl. 11 odst. 5 směrnice 2014/49/EU.

Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a):

• a) se omezují na solventní instituce nebo subjekty, jak potvrdil příslušný orgán;
• b) mají preventivní a dočasnou povahu a vycházejí z předem stanovené strategie pro ukončení podpůrných opatření schválené příslušným orgánem, která pro každé z uvedených opatření obsahuje jasně stanovené datum ukončení, datum prodeje nebo harmonogram splácení;
• c) jsou přiměřená z hlediska nápravy důsledků závažného narušení ekonomiky členského státu, které je výjimečné nebo systémové povahy, a z hlediska zachování finanční stability, a
• d) nesmějí se používat ke kompenzaci ztrát, které instituci nebo subjektu vznikly nebo pravděpodobně vzniknou v příštích alespoň 12 měsících.

Předem stanovená strategie uvedená v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce se nezveřejní, dokud se na instituci nebo subjekt nepřestanou vztahovat dotčená podpůrná opatření nebo dokud nebude dokončeno posouzení uvedené v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku, s výhradou povinností zveřejňovat informace bez odkladu podle článku 17 nařízení (EU) č. 596/2014.

Pro účely odst. 2 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku platí, že pokud má mimořádná veřejná finanční podpora podobu podpůrných opatření uvedených v odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii) tohoto článku, má se za to, že instituce nebo subjekt jsou solventní, pokud příslušný orgán dospěl k závěru, že nedošlo nebo v následujících 12 měsících na základě současných očekávání pravděpodobně nedojde k porušení žádného z požadavků uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, článku 104a směrnice 2013/36/EU, čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, článku 40 směrnice (EU) 2019/2034 nebo příslušných použitelných požadavků podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Při posuzování toho, zda došlo k porušení požadavků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, nebere příslušný orgán v úvahu žádná porušení, která byla do okamžiku posouzení účinně napravena. Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že v následujících 12 měsících pravděpodobně dojde k porušení požadavků uvedených v článku 104a směrnice 2013/36/EU nebo článku 40 směrnice (EU) 2019/2034, může danou instituci nebo subjekt výjimečně považovat za solventní, pokud rozhodne, že dané porušení bude krátkodobé povahy a že daná instituce nebo daný subjekt naplánovaly účinná nápravná opatření k jeho řešení, a příslušný orgán uvedená nápravná opatření v době posuzování vyhodnotil jako věrohodná.

Pro účely odst. 2 prvního pododstavce písm. d) vyčíslí relevantní příslušný orgán ztráty, které instituci nebo subjektu vznikly nebo pravděpodobně vzniknou. Toto vyčíslení vychází z přezkumů kvality aktiv prováděných ECB, EBA nebo vnitrostátními orgány nebo případně z kontrol na místě prováděných příslušným orgánem. Není-li možné tyto přezkumy nebo kontroly v přiměřené lhůtě provést, může příslušný orgán založit své vyčíslení na rozvaze dané instituce nebo daného subjektu, pokud je tato rozvaha v souladu s příslušnými účetními pravidly a standardy, což potvrdil nezávislý externí auditor. Vyčíslení se provede co nejblíže datu přijetí podpůrných opatření a s využitím nejnovějších informací, které má příslušný orgán k dispozici.

Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iii) jsou omezena na opatření, která příslušný orgán vyhodnotil jako nezbytná k zachování solventnosti dané instituce nebo daného subjektu tím, že řeší nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři vnitrostátních nebo unijních zátěžových testů nebo zátěžových testů v rámci jednotného mechanismu dohledu nebo podobných výkonů, které provádí ECB, EBA nebo vnitrostátní orgány a případně potvrzuje příslušný orgán.

Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) tohoto článku je nabytí nástrojů kmenového kapitálu tier 1 výjimečně povoleno, pokud je povaha zjištěného nedostatku taková, že nabytí jakýchkoli dalších kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů by dotčené instituci nebo dotčenému subjektu neumožnilo řešit nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři v příslušném zátěžovém testu nebo podobném výkonu. Objem nabytých nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nesmí překročit 2 % celkového objemu rizikové expozice dotčené instituce nebo dotčeného subjektu vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Za výjimečných okolností může příslušný orgán povolit překročení uvedeného 2 % limitu, pokud prokáže, že je to nezbytné a vhodné pro provádění podpůrných opatření, s ohledem na zvláštní okolnosti daného případu. Limit lze překročit o částku, která nezakládá žádná rizika pro včasné a důvěryhodné provedení předem stanovené strategie pro ukončení podpůrného opatření. Příslušný orgán poskytne Komisi analýzu, na níž je jeho povolení překročit 2 % limit založeno, pro účely případného posouzení státní podpory.

Členské státy zajistí, aby v případě, že některé z podpůrných opatření uvedených v odst. 1 písm. a) není umořeno, splaceno nebo jinak ukončeno v souladu s podmínkami strategie pro ukončení podpůrného opatření stanovené v době přijetí takového opatření, příslušný orgán danou instituci nebo daný subjekt požádal, aby předložily jednorázový plán nápravných opatření. Plán nápravných opatření popisuje kroky, které je třeba podniknout k ukončení podpůrného opatření do dvou let a k zajištění dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu. Plán nápravných opatření neomezuje pravomoc relevantních orgánů kdykoli posoudit nebo určit, zda je daná instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné.

Pokud není příslušný orgán přesvědčen, že je plán nápravných opatření věrohodný nebo proveditelný, nebo pokud daná instituce nebo daný subjekt plán nápravných opatření nesplní, relevantní orgány posoudí, zda je instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné.

EBA vydá do 11. května 2027 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 o druhu testů nebo výkonů uvedených v odstavci 5 tohoto článku, které mohou vést k podpůrným opatřením uvedeným v odst. 1 písm. a) bodě iii) tohoto článku.“

21) V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d) s ohledem na potřebu účinně provádět strategii řešení krize, pokud tento subjekt splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1.

Pro účely přijetí opatření k řešení krize se má za to, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:

• a) subjekt splňuje jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 32 odst. 4 písm. b), c) nebo d);
• b) subjekt závažným způsobem porušuje příslušné požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 nebo ve směrnici 2013/36/EU nebo existují objektivní skutečnosti, které naznačují, že subjekt v blízké budoucnosti tyto požadavky závažným způsobem poruší.“

22) Článek 33a se mění takto:

• a) v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize neprodleně oznámily instituci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a orgánům uvedeným v čl. 83 odst. 2 písm. a) až h) výkon pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku poté, co bylo podle čl. 32 odst. 1 písm. a) zjištěno, že je daná instituce nebo daný subjekt v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné, avšak předtím, než je přijato rozhodnutí o řešení krize.“

  ;

• b) v odstavci 9 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce členské státy zajistí, aby v případech, kdy jsou v něm uvedené pravomoci vykonávány ve vztahu ke způsobilým vkladům a tyto vklady nejsou považovány za nedostupné pro účely směrnice 2014/49/EU, měli vkladatelé přístup k náležitému dennímu obnosu z těchto vkladů.“

23) Článek 35 se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly jmenovat jednoho nebo více zvláštních správců, již nahradí vedoucí orgán instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce nebo s nimi spolupracují. Orgány příslušné k řešení krize jmenování zvláštního správce zveřejní. Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby zvláštní správce měl kvalifikaci, schopnosti a znalosti nezbytné k výkonu své funkce.

  Článek 91 směrnice 2013/36/EU se na jmenování zvláštních správců nepoužije.

  Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a vedoucího orgánu instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce. Smí však tyto pravomoci vykonávat pouze pod kontrolou orgánu příslušného k řešení krize.“

  ;

• b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Členské státy vyžadují, aby zvláštní správce pro jmenující orgán příslušný k řešení krize v pravidelných odstupech stanovených tímto orgánem a na počátku a na konci svého mandátu vypracovával zprávy o hospodářské a finanční situaci instituce v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce a o krocích uskutečněných při plnění svých povinností.“

24) V článku 36 se vkládá nový odstavec, který zní:

Je-li to nezbytné pro přijetí rozhodnutí podle odst. 4 písm. c) a d), odhadce doplní informace uvedené v odst. 6 písm. c) o odhad hodnoty podrozvahových aktiv a hodnoty závazků, jež by mohly vzniknout v budoucnu v důsledku nejisté události, a závazků s nejistým časovým rozvrhem nebo výší.“

25) Článek 37 se mění takto:

• a) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Pokud jsou nástroje k řešení krize uvedené v odst. 3 písm. a) nebo b) tohoto článku použity samostatně nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize k převodu pouze části aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, zbytková část subjektu zbývající po převodu daných aktiv, práv nebo závazků a případně použití jiných nástrojů k řešení krize se likviduje řádným způsobem v souladu s příslušným vnitrostátním právem. Likvidace se provede v přiměřené lhůtě s ohledem na případnou potřebu, aby daná zbytková část subjektu poskytovala služby nebo podporu podle článku 65, a příjemci se tak umožnilo provozovat činnosti nebo poskytovat služby získané uvedeným převodem, a na jakýkoli jiný důvod, podle něhož je další trvání zbytkové části subjektu nezbytné pro dosažení účelu řešení krize nebo souladu se zásadami uvedenými v článku 34.

  První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije, pokud je nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů použit na instituci v režimu řešení krize pro účely čl. 43 odst. 2 písm. a) v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize.

  V případech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce platí, že pokud by opatření k řešení krize vedlo ke ztrátám, které by nesli věřitelé, nebo ke konverzi jejich pohledávek, může orgán příslušný k řešení krize rozhodnout, že nevykoná pravomoc k odpisu a konverzi kapitálových nástrojů v souladu s článkem 59, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, pokud mají uvedené nástroje zůstat ve zbytkové části subjektu a použití nástrojů k řešení krize uvedených v odst. 3 písm. a) nebo b) tohoto článku by spolu s likvidací zbytkové části subjektu na základě ocenění uvedeného v článku 36 zajistilo, že by nesli ztráty před jakýmikoli jinými věřiteli instituce v režimu řešení krize.“

  ;

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  EBA monitoruje opatření a přípravu orgánů příslušných k řešení krize s cílem zajistit účinné provádění nástrojů a pravomocí k řešení krize v případě řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu o aktuální situaci stávajících postupů a o možných rozdílech mezi členskými státy do 11. května 2028.

  Zpráva uvedená v prvním pododstavci obsahuje informace alespoň o těchto skutečnostech:

  • a) o mechanismech zavedených k provádění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů a v příslušných případech o úrovni zapojení infrastruktur finančních trhů a orgánů třetích zemí;
  • b) o mechanismech zavedených pro uplatnění jiných nástrojů k řešení krize;
  • c) o úrovni transparentnosti vůči příslušným zúčastněným stranám, pokud jde o mechanismy uvedené v písmenech a) a b).“

26) Článek 40 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

  „Členské státy za účelem uplatňování nástroje překlenovací instituce a s ohledem na potřebu sledovat některý z účelů řešení krize zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize měly pravomoc převést na překlenovací instituci:“

  ;

• b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Aniž je dotčen druhý pododstavec, platí, že pokud použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů umožňuje, aby byl kapitál překlenovací instituce plně zajištěn prostřednictvím konverze závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů na akcie nebo jiné druhy kapitálových nástrojů, lze upustit od požadavku, aby byla překlenovací instituce zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více veřejnými orgány uvedenými v prvním pododstavci písm. a).“

27) V čl. 42 odst. 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:

• „b) takový převod je třeba pro zajištění řádného fungování instituce v režimu řešení krize, překlenovací instituce nebo samotné společnosti pro správu aktiv nebo“

28) Článek 44 se mění takto:

• a) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Mechanismus financování k řešení krizí může poskytnout příspěvek podle odstavce 4, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) akcionáři a držitelé jiných nástrojů účasti, držitelé příslušných kapitálových nástrojů a jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů snížením, odpisem nebo konverzí podle čl. 48 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 a v příslušných případech systém pojištění vkladů podle článku 109 přispěli k absorpci ztrát a rekapitalizaci v rozsahu nejméně 8 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize, přičemž se vychází z ocenění provedeného v souladu s článkem 36;
  • b) příspěvek mechanismu financování k řešení krizí není vyšší než 5 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize na základě ocenění provedeného v souladu s článkem 36.“
• b) v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Za mimořádných okolností může orgán příslušný k řešení krize usilovat o další financování z alternativních zdrojů poté, co:

  • a) mechanismus financování k řešení krizí poskytl příspěvek podle odstavce 4 a bylo dosaženo limitu 5 % uvedeného v odst. 5 písm. b) a
  • b) všechny závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, které nejsou způsobilými vklady a mají stupeň priority nižší než vklady uvedené v čl. 108 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a které nebyly vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle odstavce 3 tohoto článku, byly odepsány nebo konvertovány v plném rozsahu.“

29) V článku 44a se doplňuje nový odstavec, který zní:

Do 11. listopadu 2027 předloží EBA v koordinaci s ESMA Komisi zprávu o uplatňování tohoto článku. Tato zpráva porovná opatření přijatá členskými státy k dosažení souladu s tímto článkem, zanalyzuje jejich účinnost při ochraně neprofesionálních zákazníků a posoudí jejich dopad na přeshraniční operace. Na základě této zprávy může Komise předložit legislativní návrh změny této směrnice.“

30) V článku 45 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, aby instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky v podobě vyžadované a stanovené orgánem příslušným k řešení krize v souladu s tímto článkem a články 45a až 45i.“

31) Článek 45b se mění takto:

• a) vkládají se nové odstavce, které znějí:

  Subjekty řešící krizi zahrnou vklady do výše kapitálu a způsobilých závazků pouze tehdy, pokud orgán příslušný k řešení krize toto zahrnutí povolil v souladu s odstavcem 1b a pokud tyto vklady splňují všechny tyto podmínky:

  • a) vklady splňují všechny podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci;
  • b) vklady nejsou v držení fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků;
  • c) vklady jsou termínovanými vklady s původní splatností nejméně jeden rok a nepřiznávají vlastníkovi právo na předčasné vyplacení, a to ani v případě, že předčasné vyplacení podléhá zaplacení pokuty;
  • d) příslušná smluvní dokumentace výslovně odkazuje na:
    • i) záměr subjektu řešícího krizi zahrnout vklady do výše kapitálu a způsobilých závazků;
    • ii) vyloučení vkladů z jakékoli náhrady ze systému pojištění vkladů podle čl. 5 odst. 1 písm. l) směrnice 2014/49/EU.

  Orgán příslušný k řešení krize může subjektu řešícímu krizi povolit, aby vklady plně nebo částečně zahrnul do výše kapitálu a způsobilých závazků, pokud je přesvědčen, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) orgán příslušný k řešení krize očekává, že uvedené vklady nebudou zcela nebo částečně vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 3 nebo nebudou zcela převedeny na příjemce na základě částečného převodu;
  • b) orgán příslušný k řešení krize dospěl k závěru, že zahrnutí není nebo pravděpodobně nebude podstatnou překážkou způsobilosti k řešení krize, zejména v důsledku dopadu na proveditelnost použití nástrojů k řešení krize způsobem, který dosahuje účelu řešení krize.

  Orgán příslušný k řešení krize povolení odejme, pokud dospěje k závěru, že některá z podmínek uvedených v prvním pododstavci již není splněna. V takovém případě subjekt řešící krizi přestane vklady zahrnovat do výše kapitálu a způsobilých závazků.“

  ;

• b) v odstavcích 4, 5 a 7 se pojem „G-SVI“ nahrazuje pojmem „subjekty G-SVI“;
• c) odstavec 8 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se pojem „G-SVI“ nahrazuje pojmem „subjekty G-SVI“;
  • ii) ve druhém pododstavci písm. c) se pojem „G-SVI“ nahrazuje pojmem „subjektem G-SVI“;
  • iii) ve čtvrtém pododstavci se pojem „G-SVI“ nahrazuje pojmem „subjekty G-SVI“;
• d) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Orgán příslušný k řešení krize může subjektu řešícímu krizi povolit, aby splnil požadavky uvedené v odstavcích 4, 5 a 7 prostřednictvím kapitálu nebo závazků uvedených v odstavcích 1 a 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

  • a) u subjektů, které jsou subjekty G-SVI nebo subjekty řešícími krizi, na které se vztahuje čl. 45c odst. 5 nebo 6, orgán příslušný k řešení krize nesnížil požadavek uvedený v odstavci 4 tohoto článku podle prvního pododstavce uvedeného odstavce;
  • b) závazky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které nesplňují podmínku uvedenou v čl. 72b odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, splňují podmínky stanovené v čl. 72b odst. 4 písm. b) až e) uvedeného nařízení.“

32) Článek 45c se mění takto:

• a) v odst. 2a druhém pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) závazky, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d) uvedeného nařízení, a případně uvedená v čl. 45b odst. 1a této směrnice;“
• b) v odst. 3 osmém pododstavci se slova „zásadních hospodářských funkcí“ nahrazují pojmem „zásadních funkcí“;
• c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících metodiku, kterou mají orgány příslušné k řešení krize používat k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro účely určení požadavku uvedeného v čl. 45 odst. 1 této směrnice a výkonu pravomocí uvedených v článku 16a této směrnice, a to pro tyto subjekty:

  • a) subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi, pokud se na skupinu řešící krizi nevztahují tyto požadavky podle směrnice 2013/36/EU;
  • b) subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, pokud se na daný subjekt nevztahují tyto požadavky podle směrnice 2013/36/EU na stejném základě jako požadavky uvedené v článku 45f této směrnice.

  EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 11. května 2027.

  Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

  ;

• d) vkládá se nový odstavec, který zní:

  V případě subjektů řešících krizi, které jsou součástí skupiny řešící krizi, jejíž celková aktiva přesahují 30 miliard EUR a jejíž upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá především použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce a její odchod z trhu, se výše požadavku uvedeného v odstavci 3 tohoto článku rovná přinejmenším:

  • a) 15 % při výpočtu v souladu s čl. 45 odst. 2 písm. a) a
  • b) 4,5 % při výpočtu v souladu s čl. 45 odst. 2 písm. b).

  První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na subjekty řešící krizi, jejichž upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro účely čl. 43 odst. 2 písm. a), a to samostatně nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize.“

• e) v odst. 7 osmém pododstavci se slova „zásadních hospodářských funkcí“ nahrazují pojmem „zásadních funkcí“.

33) V čl. 45d odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Požadavek podle čl. 45 odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je subjektem G-SVI, zahrnuje:“

34) Článek 45f se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, musí splňovat požadavky stanovené v článcích 45c a 45d na konsolidovaném základě.“

    ;

  • ii) pátý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „V případě skupin řešících krizi určených v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 83b písm. b) platí, že úvěrové instituce nebo finanční instituce, jež jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, které však samy nejsou subjekty řešícími krizi, ústřední subjekt, který však sám není subjektem řešícím krizi, a jakékoli subjekty řešící krizi, na něž se nevztahuje požadavek podle čl. 45e odst. 3, musí splňovat čl. 45c odst. 7 na individuálním základě.“

• b) v odst. 2 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:
  • „ii) které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a odst. 3, 4 a 5 uvedeného nařízení, a popřípadě uvedená v čl. 45b odst. 1a této směrnice;“.

35) Článek 45g se nahrazuje tímto:

Orgán příslušný k řešení krize může zcela nebo zčásti upustit od uplatňování článku 45f na ústřední subjekt nebo na úvěrovou instituci nebo finanční instituci, jež je trvale přidružena k ústřednímu subjektu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) úvěrová instituce nebo finanční instituce a ústřední subjekt podléhají dohledu téhož příslušného orgánu, jsou usazeny v tomtéž členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi;
• b) závazky ústředního subjektu a jeho trvale přidružených úvěrových institucí nebo finančních institucí jsou společné a nerozdílné nebo za závazky trvale přidružených úvěrových institucí nebo finančních institucí plně ručí ústřední subjekt;
• c) minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky a solventnost a likvidita ústředního subjektu a všech trvale přidružených úvěrových institucí nebo finančních institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek těchto institucí;
• d) v případě upuštění od uplatňování na úvěrovou instituci nebo finanční instituci, jež je trvale přidružena k ústřednímu subjektu, jsou vedoucí orgány ústředního subjektu oprávněny vydávat instrukce vedoucím orgánům trvale přidružených institucí;
• e) příslušná skupina řešící krizi splňuje požadavek podle čl. 45e odst. 3 a
• f) v dané době neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi ústředním subjektem a trvale přidruženými úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi v případě řešení krize.“

36) Článek 45i se mění takto:

• a) v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Subjekty zveřejní informace požadované podle tohoto odstavce v souladu s mechanismy stanovenými v článku 128b.“

  ;

• b) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

  EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

  • a) metody a mechanismy pro poskytování informací podle odstavců 1 a 2;
  • b) četnost a lhůty pro poskytování informací podle písmene a).

  Návrhy prováděcích technických norem stanoví standardizovaný způsob podávání informací o pořadí položek uvedených v odst. 1 písm. c), které se uplatní ve vnitrostátních úpadkových řízeních v každém členském státě.

  V případě institucí a subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) této směrnice, na které se vztahují články 92a a 92b nařízení (EU) č. 575/2013, se tyto návrhy prováděcích technických norem v příslušných případech uvedou do souladu s prováděcím aktem přijatým na základě článku 430 uvedeného nařízení.

  EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 11. května 2027.

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

  EBA vyvine řešení v oblasti informačních technologií včetně vzorů, datových standardů, formátů a pokynů pro poskytování informací podle odstavců 1 a 2.

  EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

  • a) metody a mechanismy pro zveřejňování informací podle odstavce 3;
  • b) četnost tohoto zveřejňování.

  Návrhy prováděcích technických norem musí poskytovat dostatečně obsáhlé a srovnatelné informace, aby na jejich základě mohli uživatelé posoudit rizikový profil institucí a subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) a to, do jaké míry splňují příslušný požadavek uvedený v článku 45e nebo 45f.

  V případě institucí a subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) této směrnice, na které se vztahují články 92a a 92b nařízení (EU) č. 575/2013, se návrhy prováděcích technických norem v příslušných případech uvedou do souladu s prováděcím aktem přijatým na základě článku 434a uvedeného nařízení.

  EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 11. května 2027.

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

  EBA vyvine řešení v oblasti informačních technologií včetně vzorů a pokynů pro zveřejňování informací podle odstavce 3.“

37) V článku 45j se odstavec 2 nahrazuje tímto:

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

• a) metody a mechanismy pro identifikaci a oznamování informací, které orgánu EBA podávají orgány příslušné k řešení krize ve spolupráci s příslušnými orgány pro účely odstavce 1;
• b) četnost a lhůty pro poskytování informací podle písmene a).

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 11. května 2027.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vyvine řešení v oblasti informačních technologií včetně vzorů, datových standardů, formátů a pokynů pro poskytování informací podle odstavce 1.“

38) V čl. 45l odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zpráva uvedená v odstavci 2 se vypracovává za tři kalendářní roky a předává se Komisi do 31. prosince kalendářního roku následujícího po posledním roce zahrnutém ve zprávě. Povinnost uvedená v odstavci 2 se přestane uplatňovat po předložení druhé zprávy.“

39) Článek 45m se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly stanovit vhodná přechodná období nepřesahující tři roky pro to, aby instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splnily požadavky stanovené v článku 45e nebo 45f nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, pokud by splnění uvedených požadavků bez přechodného období nebylo přiměřené.

  Orgán příslušný k řešení krize může pro požadavky stanovené v článku 45e nebo 45f nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 určit průběžné cílové úrovně, které musí instituce nebo subjekty splnit ke dni, jejž orgán příslušný k řešení krize určí. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.

  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku nepřesáhne přechodné období stanovené orgány příslušnými k řešení krize pro instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), u nichž se upřednostňovaná strategie řešení krize změní z likvidace v běžném úpadkovém řízení na uplatnění opatření k řešení krize, čtyři roky.

  Je-li to řádně odůvodněné a vhodné na základě kritérií uvedených v odstavci 7, může orgán příslušný k řešení krize stanovit delší přechodné období v délce až šesti let.

  Orgán příslušný k řešení krize může pro požadavek uvedený v článku 45e nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 určit průběžné cílové úrovně, které musí instituce nebo subjekty splnit ke dni, jejž orgán příslušný k řešení krize určí. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.“

  ;

• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Požadavky uvedené v čl. 45b odst. 4 a 7 a v příslušných případech v čl. 45c odst. 5 a 6 se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo mimounijní G-SVI nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 45c odst. 5 nebo 6.“

40) V čl. 46 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Posouzením uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se stanoví částka, v níž musí být závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů odepsány nebo konvertovány, a to pro tyto účely:

• a) aby se obnovil poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce v režimu řešení krize nebo v příslušných případech stanovil poměr překlenovací instituce s ohledem na jakékoli vložení kapitálu mechanismem financování k řešení krizí podle čl. 101 odst. 1 písm. d) této směrnice;
• b) aby byla udržena dostatečná důvěra trhu v instituci v režimu řešení krize nebo překlenovací instituci s přihlédnutím k veškerým závazkům, které by mohly v budoucnu vzniknout z nejisté události, nebo závazkům s nejistým časovým rozvrhem nebo výší, které nebyly odepsány nebo konvertovány, a bylo uvedené instituci umožněno, aby po dobu nejméně jednoho roku nadále splňovala podmínky pro povolení a pokračovala v provozování činností, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo 2014/65/EU.“

41) V článku 47 se odstavec 1 mění takto:

• a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
  • „a) zrušení stávajících akcií nebo jiných nástrojů účasti nebo jejich převod na:
    • i) věřitele, jejichž pohledávky jsou konvertovány na akcie nebo jiné druhy kapitálových nástrojů;
    • ii) kupujícího, při uplatnění tohoto odstavce v kombinaci s nástrojem převodu činnosti, nebo
    • iii) překlenovací instituci, při uplatnění tohoto odstavce v kombinaci s nástrojem překlenovací instituce;“
• b) písm. b) bod i) se nahrazuje tímto:
  • „i) příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 59 vydaných institucí v režimu řešení krize na základě pravomoci podle čl. 59 odst. 2 nebo“.

42) Článek 52 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Za výjimečných okolností může orgán příslušný k řešení krize prodloužit lhůtu jednoho měsíce pro předložení plánu reorganizace podnikatelské činnosti o další měsíc.“

  ;

• b) v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Orgán příslušný k řešení krize může od instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) požadovat, aby do plánu reorganizace podnikatelské činnosti zahrnuly další prvky.“

43) Článek 53 se mění takto:

• a) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

  Pokud orgán příslušný k řešení krize na základě pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. e) sníží jistinu závazku nebo splatnou neuhrazenou částku ve vztahu k závazku, včetně závazku s nejistým časovým rozvrhem nebo výší, na nulu, považují se uvedený závazek a veškeré povinnosti nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s ním, jež neexistovaly v době výkonu pravomoci, pro všechny účely za uhrazené a v žádném následujícím řízení v souvislosti s institucí v režimu řešení krize nebo jakýmkoli nástupnickým subjektem v jakékoli následné likvidaci nejsou přípustné.

  Pokud orgán příslušný k řešení krize na základě pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. e) sníží částečně, avšak nikoli zcela, jistinu závazku nebo splatnou neuhrazenou částku ve vztahu k závazku, včetně závazku s nejistým časovým rozvrhem nebo výší:

  • a) závazek je uhrazen v rozsahu snížené částky;
  • b) příslušný nástroj nebo smlouva, které původní závazek vytvořily, se nadále použijí na zbytkovou jistinu závazku nebo splatnou neuhrazenou částku ve vztahu k závazku, s výhradou jakékoli změny výše splatných úroků odrážející snížení jistiny a jakékoli další změny příslušných podmínek, kterou může orgán příslušný k řešení krize provést na základě pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. j).“

  ;

• b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  Pro účely odstavců 3 a 4 je uhrazení závazku s nejistým časovým rozvrhem nebo výší a veškerých pohledávek vzniklých v souvislosti s ním účinné, jakmile je příslušný závazek s konečnou platností určen z hlediska časového rozvrhu a výše, nebo jakmile vznikne pohledávka s ním související.“

44) Článek 55 se mění takto:

• a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

  Členské státy uloží institucím a subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d), aby do smluvních podmínek zahrnuly smluvní podmínku, podle níž věřitel nebo smluvní strana smlouvy či nástroje, které zřizují daný kapitálový nástroj nebo závazek použitelný k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, uznávají, že tento nástroj nebo závazek může podléhat pravomocem k odpisu a konverzi, a souhlasí, že pro ně bude závazné jakékoli snížení jistiny nebo splatné neuhrazené částky, konverze nebo zrušení provedené výkonem uvedených pravomocí orgánem příslušným k řešení krize, za předpokladu, že tento nástroj nebo závazek splňuje všechny tyto podmínky:

  • b) nástroj nebo závazek není vkladem podle čl. 108 odst. 1 písm. b);
  • c) nástroj nebo závazek se řídí právem třetí země;
  • d) nástroj nebo závazek byl vydán nebo uzavřen po dni, kdy nabudou účinnosti ustanovení členského státu přijatá za účelem provedení tohoto oddílu.

  První pododstavec se nepoužije, pokud orgán členského státu příslušný k řešení krize zjistí, že v něm uvedené nástroje nebo závazky mohou podléhat pravomocem k odpisu a konverzi ze strany orgánu příslušného k řešení krize v členském státě podle práva třetí země nebo podle závazné dohody uzavřené s touto třetí zemí.

  Požadavek stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na subjekty v likvidaci ani na dceřiné podniky subjektu řešícího krizi nebo subjektu ze třetí země, které samy nejsou subjekty řešícími krizi.

  Nástroje nebo závazky subjektů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, které splňují podmínky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku a které nezahrnují smluvní podmínku uvedenou ve zmíněném odstavci, se nezapočítávají do požadavku uvedeného v čl. 45 odst. 1.

  Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou orgány příslušné k řešení krize rozhodnout, že požadavek stanovený v odstavci 1 se vztahuje na tyto subjekty:

  • a) subjekt v likvidaci, u něhož orgán příslušný k řešení krize určil požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1;
  • b) dceřiný podnik subjektu řešícího krizi nebo subjektu ze třetí země, který sám není subjektem řešícím krizi.

  Členské státy zajistí, aby se v případě, že instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) určí, že zahrnutí podmínky požadované podle odstavce 1 tohoto článku do smluvních ustanovení, jimiž se příslušný závazek řídí, je právně nebo jinak neproveditelné, požadavek na zahrnutí této podmínky nepoužil.

  Pokud v rámci třídy závazků, která zahrnuje způsobilé závazky, výše závazků, které nezahrnují smluvní podmínku požadovanou podle odstavce 1 tohoto článku, činí více než 10 % této třídy, oznámí to instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) orgánu příslušnému k řešení krize. Uvedená instituce nebo subjekt v tomto oznámení uvedou označení třídy závazků, která podle prvního pododstavce tohoto odstavce tuto smluvní podmínku nezahrnuje, a tuto skutečnost odůvodní. Uvedená instituce nebo subjekt rovněž poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize veškeré informace, které orgán příslušný k řešení krize požaduje, a to v přiměřené lhůtě po obdržení oznámení. Orgán příslušný k řešení krize posoudí dopad uvedených informací na způsobilost dané instituce nebo subjektu k řešení krize, včetně dopadu na způsobilost k řešení krize vyplývajícího z rizika porušení záruk pro věřitele stanovených v článku 73 při uplatňování pravomocí k odpisu a konverzi na způsobilé závazky.

  V případě, že orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru, že s ohledem na potřebu zajistit způsobilost instituce nebo subjektu k řešení krize není zahrnutí podmínky požadované podle odstavce 1 do smluvních ustanovení právně ani jinak neproveditelné, může v přiměřené lhůtě požadovat, aby tato smluvní podmínka byla zahrnuta. Orgán příslušný k řešení krize může navíc po instituci nebo subjektu požadovat, aby změnily své postupy týkající se uplatňování výjimky ze smluvního uznání rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

  Závazky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce neobsahují nástroje vedlejšího kapitálu tier 1, nástroje kapitálu tier 2 a dluhové nástroje uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 48 bodě ii), pokud jsou tyto nástroje nezajištěnými závazky. Závazky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou navíc prioritní vůči závazkům, které splňují podmínky stanovené v čl. 108 odst. 2.

  Pokud orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní podmínku požadovanou na základě odstavce 1 tohoto článku, tvoří podstatnou překážku způsobilosti k řešení krize, uplatní v příslušných případech pravomoci stanovené v článku 17 s cílem odstranit tuto překážku způsobilosti k řešení krize.

  Závazky, u nichž instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nezahrnou do smluvních ustanovení podmínku požadovanou podle odstavce 1 tohoto článku nebo na něž se v souladu s tímto odstavcem tento požadavek nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky.“

  ;

• b) v odst. 6 prvním pododstavci se zrušují písmena b) a c);
• c) odstavec 8 se zrušuje.

45) Článek 59 se mění takto:

• a) odstavec 3 se mění takto:
  • i) návětí se nahrazuje tímto:

    „Členské státy vyžadují, aby orgány příslušné k řešení krize vykonaly v souladu s článkem 60 neprodleně pravomoc k odpisu nebo konverzi ve vztahu k příslušným kapitálovým nástrojům a způsobilým závazkům uvedeným v odstavci 1a tohoto článku, vydaným institucí nebo subjektem uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), a s ohledem na potřebu účinného provádění pravomoci k odpisu nebo konverzi nebo případně strategie řešení krize skupiny řešící krizi, platí-li jedna nebo více z těchto okolností:“

  • ii) písmeno e) se nahrazuje tímto:
    • „e) instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) vyžaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu, s výjimkou případů, kdy je tato podpora poskytována v jedné z podob uvedených v článku 32c.“

    ;

• b) v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:
  • „b) s ohledem na časové možnosti a další relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by selhání instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo skupiny v přiměřené lhůtě zabránila opatření jiná než opatření k odpisu nebo konverzi relevantních kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle odstavce 1a tohoto článku, včetně alternativních opatření soukromého sektoru, opatření dohledu nebo opatření včasného zásahu.“

46) Článek 63 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) písmeno m) se nahrazuje tímto:
    • „m) pravomoc požadovat, aby relevantní orgán včas posoudil nabyvatele kvalifikované účasti, odchylně od lhůt uvedených v článku 31 nařízení (EU) č. 648/2012, článku 27a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/909/oj).), článku 11 směrnice 2009/65/ES, článku 58 směrnice 2009/138/ES, článku 22 směrnice 2013/36/EU a článku 12 směrnice 2014/65/EU a od jakýchkoli lhůt stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/2366/oj).“;).
  • ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pokud jsou pravomoci uvedené v prvním pododstavci písm. e) nebo f) vykonávány ve vztahu k závazkům s nejistým časovým rozvrhem nebo výší, jsou snížení nebo konverze účinné, jakmile je příslušný závazek s konečnou platností určen z hlediska časového rozvrhu a výše nebo vznikl nárok s ním související.“

    ;

• b) v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) s výhradou čl. 3 odst. 6 a čl. 85 odst. 1 této směrnice požadavkům na získání schválení nebo souhlasu jakékoli veřejné nebo soukromé osoby, včetně akcionářů nebo věřitelů instituce v režimu řešení krize a příslušných orgánů pro účely článků 22 až 27 směrnice 2013/36/EU;“

47) V článku 71a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Odstavec 1 se použije na jakoukoli finanční smlouvu, která splňuje všechny tyto podmínky:

• a) smlouva zakládá novou povinnost nebo významně mění stávající povinnost poté, co vstoupí v platnost předpisy přijaté na vnitrostátní úrovni za účelem provedení tohoto článku;
• b) smlouva stanoví výkon jednoho nebo více práv na ukončení smlouvy nebo práv vymáhat práva ze zajištění, na něž by se uplatnily články 33a, 68, 69, 70 nebo 71, pokud by se finanční smlouva řídila právem příslušného členského státu.“

48) V čl. 74 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

• „a) zacházení, jehož by se dostalo akcionářům a věřitelům nebo příslušným systémům pojištění vkladů v případech uvedených v čl. 109 odst. 1 písm. a) a v čl. 109 odst. 6, kdyby instituce v režimu řešení krize, ve vztahu k níž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, vstoupila v okamžiku přijetí rozhodnutí uvedeného v článku 82 do běžného úpadkového řízení;“.

49) Článek 75 se nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, aby každý akcionář nebo věřitel uvedený v článku 73 nebo systém pojištění vkladů v případech uvedených v čl. 109 odst. 1 písm. a) a v čl. 109 odst. 6 v případě, že ocenění provedené podle článku 74 určí, že mu vznikla větší ztráta, než by vznikla v případě likvidace v běžném úpadkovém řízení, měl nárok na úhradu rozdílu z mechanismu financování k řešení krizí.“

50) V článku 84 se vkládá nový odstavec, který zní:

Tento článek nevylučuje výměnu informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány v témže členském státě v souladu s vnitrostátním právem. Pokud dané informace pocházejí z jiného členského státu, vyměňují se pouze s výslovným souhlasem relevantního orgánu, který je poskytl.“

51) V kapitole VIII se vkládají nové články, které znějí:

Členské státy zajistí, aby orgány provozující centralizované automatizované mechanismy zřízené podle článku 32a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/849/oj).“) poskytly orgánům příslušným k řešení krize na jejich žádost informace týkající se souhrnného počtu klientů, pro které je instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice jediným nebo hlavním bankovním partnerem.

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize vyžadovaly informace uvedené v odstavci 1 pouze v jednotlivých případech a v případě, že je to nezbytné a přiměřené pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice.

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize měly při výkonu pravomocí podle čl. 30a odst. 3, 4 a 5 této směrnice nebo při provádění ocenění v souladu s článkem 36 této směrnice pravomoc požadovat, aby instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti vnitřních informací podle článku 7 nařízení (EU) č. 596/2014 týkajících se přípravy řešení krize, dokud orgán příslušný k řešení krize nedojde k závěru, že důvěrnost již není k dosažení účelu řešení krize nezbytná.

Členské státy zajistí, aby při přijímání opatření k řešení krize nebo výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v souladu s článkem 59 této směrnice měly orgány příslušné k řešení krize pravomoc požadovat, aby instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti vnitřních informací podle článku 7 nařízení (EU) č. 596/2014 týkajících se procesu řešení krize nebo odpisu či konverze v souladu s článkem 59 této směrnice, dokud orgán příslušný k řešení krize nedojde k závěru, že důvěrnost již není k dosažení účelu řešení krize nezbytná.

Orgán příslušný k řešení krize informuje instituci nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), jakmile dojde k závěru, že splnění požadavku přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti vnitřních informací v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku již není k dosažení účelu řešení krize nezbytné.

Během období, v němž jsou instituce nebo subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice povinny přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti vnitřních informací v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, se nepoužije čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014.

Pokud orgán příslušný k řešení krize požaduje, aby instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti vnitřních informací v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, nebo pokud orgán příslušný k řešení krize uvedenou instituci nebo uvedený subjekt informuje, že důvěrnost již není k dosažení účelu řešení krize nezbytná, informuje o tom co nejdříve příslušný orgán uvedený v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 596/2014.

Instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice mohou vnitřní informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku zpřístupnit třetí straně v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014, pouze pokud osoba, která uvedené vnitřní informace obdrží, má povinnost zachovávat důvěrnost, bez ohledu na to, zda je tato povinnost založena na právních či správních předpisech, stanovách nebo smlouvě, a zajistí, aby uvedené informace zůstaly pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku důvěrné.

Pokud i přes nezbytná opatření přijatá k zajištění důvěrnosti vnitřních informací v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku již důvěrnost uvedených informací zajištěna není, instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) dané vnitřní informace co nejdříve zveřejní. Tento odstavec zahrnuje situace, kdy se určitá zvěst výslovně týká dané vnitřní informace a tato zvěst je dostatečně přesná, aby naznačovala, že důvěrnost této informace již není zajištěna.

52) Článek 88 se mění takto:

• a) odstavec 2 se mění takto:
  • i) písmeno g) se nahrazuje tímto:
    • „g) určené orgány systémů pojištění vkladů, k nimž jsou úvěrové instituce, které jsou součástí skupiny, přidruženy.“

    ;

  • ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

    „Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce platí, že pokud je daný dceřiný podnik finanční institucí uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. b) a je rovněž subjektem v likvidaci, orgán příslušný k řešení krize uvedeného dceřiného podniku rozhodne, zda má v úmyslu být členem kolegia k řešení krize. Pokud se orgán příslušný k řešení krize takového dceřiného podniku domnívá, že členství není nutné, požádá orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny o souhlas s ukončením členství. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny vysloví s ukončením členství souhlas, ledaže je další členství nezbytné pro řádné a účinné fungování kolegia k řešení krize. V případě podstatných změn, které mohou ovlivnit důvěryhodnost insolvenčního řízení, oznámí orgán příslušný k řešení krize takového dceřiného podniku orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny, že je třeba, aby se jeho členství v kolegiu k řešení krize obnovilo. Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny po obdržení tohoto oznámení uvedené členství obnoví.“

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  S cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a za účelem výměny veškerých relevantních informací může kolegium k řešení krize zřídit:

  • a) v případě instituce s jednou nebo více významnými pobočkami nacházejícími se v jiných členských státech orgán příslušný k řešení krize uvedené instituce;
  • b) v případě skupiny složené z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků, které jsou usazeny ve stejném členském státě, a významných poboček, z nichž jedna nebo více se nachází v jiných členských státech, orgán příslušný k řešení krize uvedeného mateřského podniku.

  Orgán příslušný k řešení krize členského státu, v němž jsou instituce nebo mateřský podnik uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce usazeny, předsedá kolegiu k řešení krize a po konzultaci s ostatními orgány příslušnými k řešení krize stanoví vhodná pravidla pro jeho fungování. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 7 se na kolegia k řešení krize zřízená podle tohoto odstavce nevztahuje, avšak zohlední se při stanovení pravidel pro jejich fungování. Předsedající kolegia k řešení krize rozhodne, které orgány se zúčastní zasedání nebo činnosti kolegia k řešení krize, přičemž zohlední význam činnosti, která má být pro tyto orgány plánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech a úkoly uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

  Předsedající kolegia k řešení krize předem podává všem členům kolegia k řešení krize úplné informace o organizaci takových zasedání, o hlavních otázkách, jež mají být projednány, a o činnostech, jež mají být zváženy. Předsedající rovněž plně a včas informuje všechny členy kolegia k řešení krize o činnostech přijatých na uvedených schůzích nebo o provedených opatřeních.“

53) Článek 91 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), jež jsou dceřiným podnikem skupiny, splňují podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) nebo v příslušných případech v čl. 33 odst. 4 písm. a) a b), oznámí tento orgán orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny, pokud se jedná o jiný orgán, orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a členům kolegia k řešení krize pro dotčenou skupinu neprodleně tyto informace:

  • a) rozhodnutí, že instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje v příslušných případech podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) nebo v čl. 33 odst. 4 písm. a) a b);
  • aa) výsledek posouzení podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. c) a v čl. 33 odst. 4 písm. c);
  • b) opatření k řešení krize nebo opatření v případě úpadku, která uvedený orgán příslušný k řešení krize považuje pro danou instituci nebo daný subjekt za vhodná.

  Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce mohou být zahrnuty do oznámení podávaných podle čl. 81 odst. 3 orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny, pokud se jedná o jiný orgán, orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě a členům kolegia k řešení krize pro danou skupinu.“

  ;

• b) v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

54) V čl. 92 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“

55) V čl. 96 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

• „b) požadavky na použití nástrojů k řešení krize podle hlavy IV kapitoly IV.“

56) V článku 98 se odstavec 1 mění takto:

• a) návětí se nahrazuje tímto:

  „Členské státy zajistí, aby si orgány příslušné k řešení krize a příslušná ministerstva vyměňovaly důvěrné informace s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:“

  ;

• b) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

  „Členské státy zajistí, aby si příslušné orgány vyměňovaly důvěrné informace, včetně ozdravných plánů, s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

  • a) v souvislosti s informacemi týkajícími se ozdravných postupů a řešení krize podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce;
  • b) v souvislosti s dalšími informacemi, které mají příslušné orgány k dispozici, podmínky stanovené v článku 55 směrnice 2013/36/EU.

  Pro účely druhého pododstavce zahrnují informace týkající se ozdravných postupů a řešení krize veškeré informace přímo související s úkoly příslušných orgánů podle této směrnice, zejména pokud jde o plánování ozdravných postupů a ozdravné plány, opatření včasného zásahu a výměny informací s orgány příslušnými k řešení krize ohledně plánování řešení krize, plánů řešení krize a opatření k řešení krize.“

57) V článku 101 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Použije-li se odstavec 2, veškeré pohyblivé složky odměny, včetně zvláštních penzijních výhod, současných a bývalých členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení instituce v režimu řešení krize za období předcházející selhání instituce, které nebyly vyplaceny nebo uděleny před rozhodnutím o přijetí opatření k řešení krize, se zruší. Současní a bývalí členové vedoucího orgánu a vrcholného vedení vrátí pohyblivé složky odměny, včetně zvláštních penzijních výhod, které byly uděleny nebo vyplaceny během 24 měsíců předcházejících rozhodnutí o přijetí opatření k řešení krize, pokud neprokáží, že se neúčastnili jednání, které vedlo nebo přispělo k selhání instituce v režimu řešení krize, ani za toto jednání nenesli odpovědnost.

Tento odstavec se nepoužije na pohyblivé složky odměny, včetně zvláštních penzijních výhod, které jsou upraveny kolektivní smlouvou.“

58) V čl. 102 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud dostupné finanční prostředky nepostačují k dosažení cílové úrovně uvedené v odstavci 1 tohoto článku, obnoví se příspěvky předem získávané v souladu s článkem 103, dokud není dosaženo cílové úrovně. Orgány příslušné k řešení krize mohou odložit výběr příspěvků předem získávaných v souladu s článkem 103 až o tři roky, aby zajistily, že částka, která má být vybrána, dosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nemá podstatný vliv na schopnost orgánu příslušného k řešení krize používat mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101. Pokud dostupné finanční prostředky představují méně než dvě třetiny cílové úrovně, stanoví se výše příspěvků tak, aby bylo možné cílové úrovně dosáhnout v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne šest let.“

59) Článek 103 se mění takto:

• a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Dostupné finanční prostředky, které se mají započítat k dosažení cílové úrovně stanovené v článku 102, mohou zahrnovat neodvolatelné platební přísliby, které jsou v plné výši kryty zajištěním ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému užití orgány příslušnými k řešení krize k účelům uvedeným v čl. 101 odst. 1. Podíl neodvolatelných platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše příspěvků získaných v souladu s tímto článkem. V rámci tohoto limitu orgán příslušný k řešení krize každoročně stanoví podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové výši příspěvků, které mají být získány v souladu s tímto článkem.“

  ;

• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Orgán příslušný k řešení krize vyzve k plnění neodvolatelných platebních příslibů učiněných podle odstavce 3 tohoto článku, pokud je třeba použít mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101.

  Pokud určitý subjekt přestane spadat do oblasti působnosti článku 1, členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize zrušil neodvolatelné platební přísliby učiněné podle odstavce 3 tohoto článku a aby bylo vráceno zajištění kryjící tyto přísliby.

  S ohledem na potřebu zachovat nebo obnovit přiměřenou úroveň finančních prostředků dostupných v mechanismech financování k řešení krizí členské státy zajistí, aby v případech uvedených v druhém pododstavci měly orgány příslušné k řešení krize pravomoc určit po zrušení neodvolatelných platebních příslibů částku, kterou subjekt uvedený v druhém pododstavci přispěje do mechanismu financování k řešení krizí, a to ve formě, za podmínek a podle harmonogramu stanovených v rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.

  Příspěvek uvedený ve třetím pododstavci nesmí překročit částku neodvolatelných platebních příslibů zrušených podle druhého pododstavce.“

60) V čl. 104 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Celková výše mimořádných následných příspěvků za rok nepřesáhne trojnásobek 12,5 % cílové úrovně uvedené v článku 102.“

61) V čl. 107 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

• „d) případný příspěvek, který by byl požadován od systémů pojištění vkladů v souladu s článkem 109;“

62) Článek 108 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátních právních předpisech upravujících běžné úpadkové řízení:

  • a) následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený v písmeni b):
    • i) pojištěné vklady;
    • ii) pohledávky systémů pojištění vkladů uvedené v čl. 9 odst. 2 směrnice 2014/49/EU;
  • b) následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený v písmeni c):
    • i) část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků a veřejných orgánů, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU;
    • ii) vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků a veřejných orgánů, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii;
  • c) vklady neuvedené v písmenech a) a b) měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený pro pohledávky běžných nezajištěných věřitelů.

  Vklady uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b), c), f), k) a l) směrnice 2014/49/EU se do prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto odstavce nezahrnují a nemají vyšší stupeň priority než pohledávky běžných nezajištěných věřitelů.“

  ;

• b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Pokud se nástroje k řešení krize uvedené v čl. 37 odst. 3 písm. a) nebo b) použijí k převodu pouze části aktiv, práv nebo závazků instituce v režimu řešení krize, má mechanismus financování k řešení krizí pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud jde o veškeré výdaje a ztráty, které mechanismu financování k řešení krizí vznikly v důsledku příspěvků poskytnutých na řešení krize podle čl. 101 odst. 1 v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé.

  Členské státy zajistí, aby pohledávky mechanismu financování k řešení krizí uvedené v odstavci 8 tohoto článku a v čl. 37 odst. 7 měly ve vnitrostátních právních předpisech upravujících běžné úpadkové řízení přednostní stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený pro pohledávky z vkladů a pohledávky systémů pojištění vkladů podle odstavce 1 tohoto článku.“

63) Článek 109 se nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, aby v případech, kdy orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize ve vztahu k úvěrové instituci, a za předpokladu, že je tímto opatřením zajištěno, že vkladatelé budou mít i nadále přístup ke svým vkladům, systém pojištění vkladů, k němuž je tato úvěrová instituce přidružena, přispíval těmito částkami:

• a) je-li pro účely čl. 43 odst. 2 písm. a) použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů, a to samostatně nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize, částkou, o kterou by byly pojištěné vklady odepsány nebo konvertovány za účelem absorpce ztrát a rekapitalizace instituce v režimu řešení krize podle čl. 46 odst. 1, kdyby pojištěné vklady byly zahrnuty do působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů;
• b) je-li použit nástroj převodu činnosti nebo nástroj překlenovací instituce, a to samostatně nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize, což vede k odchodu instituce v režimu řešení krize z trhu:
  • i) částkou nezbytnou k pokrytí rozdílu mezi hodnotou pojištěných vkladů a závazků se stejným nebo vyšším stupněm priority než pojištěné vklady na jedné straně a hodnotou aktiv instituce v režimu řešení krize, která mají být převedena na příjemce, na straně druhé, a
  • ii) v příslušných případech částkou nezbytnou k zajištění kapitálové neutrality příjemce po převodu.

V případech uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku, pokud převod na příjemce zahrnuje vklady, které nejsou pojištěnými vklady nebo jinými závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, a orgán příslušný k řešení krize dospěl k závěru, že se na tyto vklady nebo závazky vztahují okolnosti uvedené v čl. 44 odst. 3, a pokud ani prahová hodnota stanovená v čl. 44 odst. 5 písm. a), ani prahová hodnota stanovená v čl. 44 odst. 8 písm. a) pro použití mechanismů financování k řešení krizí není splněna příspěvkem akcionářů a držitelů jiných nástrojů účasti, držitelů příslušných kapitálových nástrojů a jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů na absorpci ztrát a rekapitalizaci, je částkou, kterou přispěje systém pojištění vkladů:

• a) částka nezbytná k pokrytí rozdílu mezi hodnotou vkladů uvedených v čl. 108 odst. 1 prvním pododstavci a závazků se stejným nebo vyšším stupněm priority než pojištěné vklady na jedné straně a hodnotou aktiv instituce v režimu řešení krize, která mají být převedena na příjemce, na straně druhé, a
• b) v příslušných případech částka nezbytná k zajištění kapitálové neutrality převodu pro příjemce.

Členské státy zajistí, aby se instituce v režimu řešení krize po poskytnutí příspěvku ze systému pojištění vkladů v případech uvedených v prvním pododstavci zdržela nabývání podílů v jiných podnicích, jakož i rozdělení výnosů v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 nebo plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a jiných činností, které mohou vést k odlivu finančních prostředků.

Pokud jsou finanční prostředky systému pojištění vkladů použity při uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s odst. 1 písm. a) s cílem přispět k rekapitalizaci instituce v režimu řešení krize, členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů převedl své účasti na akciích nebo jiných nástrojích účasti v instituci v režimu řešení krize na soukromý sektor, jakmile to obchodní a finanční okolnosti dovolí.

Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů uváděl akcie nebo jiné nástroje účasti uvedené v prvním pododstavci na trh otevřeně a transparentně. Při žádném takovém prodeji nesmí docházet ke zkreslování uvedených akcií nebo nástrojů či k diskriminaci potenciálních kupujících a tento prodej se provádí za obchodních podmínek.

Příspěvek systému pojištění vkladů k převodu, který zahrnuje vklady, které nejsou pojištěnými vklady nebo jinými závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle odstavce 2 tohoto článku, se započítá do prahových hodnot stanovených v čl. 44 odst. 5 písm. a) a v čl. 44 odst. 8 písm. a), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

• a) celková hodnota aktiv instituce v režimu řešení krize na individuálním základě nepřesahuje 80 miliard EUR;
• b) instituce v režimu řešení krize nebyla během 24 měsíců předcházejících rozhodnutí o přijetí opatření k řešení krize ve skupinovém plánu řešení krize nebo v plánu řešení krize určena jako subjekt v likvidaci;
• c) kapitálové nástroje a způsobilé závazky instituce v režimu řešení krize a veškeré závazky, které již nelze považovat za způsobilé závazky, protože nesplňují podmínku uvedenou v čl. 72c odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, byly plně použity k absorpci ztrát a rekapitalizaci, s výjimkou těch způsobilých závazků, v souvislosti s nimiž se podle názoru orgánu příslušného k řešení krize uplatňují okolnosti uvedené v čl. 44 odst. 3 této směrnice;
• d) u instituce v režimu řešení krize s celkovou hodnotou aktiv vyšší než 30 miliard EUR na individuálním základě se úroveň požadavku uvedeného v čl. 45 odst. 1 rovná alespoň úrovni uvedené v čl. 45c odst. 6a.

Členské státy mohou rozhodnout, že se první pododstavec tohoto odstavce použije pouze v případě, že instituce v režimu řešení krize neporušila požadavek uvedený v čl. 45 odst. 2 písm. a), včetně odpovídajících průběžných cílových úrovní určených podle čl. 45m odst. 1 a 2, po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí ve čtyřletém období, které končí dnem předcházejícím prvnímu dni tří celých čtvrtletí předcházejících rozhodnutí o přijetí opatření k řešení krize. Pokud příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize uplatnil alespoň jedno z opatření uvedených v čl. 45k odst. 1 k řešení porušení požadavku uvedeného v čl. 45 odst. 2 písm. a), orgán příslušný k řešení krize nezohlední porušení tohoto požadavku během čtyř celých čtvrtletí předcházejících rozhodnutí o přijetí opatření k řešení krize.

Druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na požadavky, které vyplývají z použití čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7.

Pokud příspěvek systému pojištění vkladů k převodu, který zahrnuje vklady, které nejsou pojištěnými vklady nebo jinými závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle odstavců 2 a 4 tohoto článku, spolu s příspěvkem akcionářů, držitelů jiných nástrojů účasti, držitelů příslušných kapitálových nástrojů a jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů k absorpci ztrát a rekapitalizaci umožňuje použití mechanismu financování k řešení krizí, je příspěvek systému pojištění vkladů omezen na částku nezbytnou ke splnění prahových hodnot stanovených v čl. 44 odst. 5 písm. a) a v čl. 44 odst. 8 písm. a). Po poskytnutí příspěvku ze systému pojištění vkladů se mechanismus financování k řešení krizí použije v souladu se zásadami pro použití mechanismu financování k řešení krizí stanovenými v článcích 44 a 101.

Pokud má instituce v režimu řešení krize celkovou hodnotu aktiv na individuálním základě v rozmezí od 30 miliard EUR do 80 miliard EUR, příspěvek systému pojištění vkladů podle tohoto odstavce nepřesáhne 2,5 % celkových závazků včetně kapitálu instituce v režimu řešení krize.

Použije-li se odstavec 4 tohoto článku a jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 44 odst. 7 prvním pododstavci, poskytne se ze systému pojištění vkladů dodatečný příspěvek rovnající se výši ztrát, které by utrpěly pojištěné vklady, pokud by utrpěly ztráty poměrné ke ztrátám utrpěným věřiteli se stejným stupněm priority ve vnitrostátní insolvenční hierarchii.

Náklady na dodatečný příspěvek ze systému pojištění vkladů uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne ztráty, které by mu vznikly, pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, odhadnuté podle čl. 36 odst. 8.

Členské státy zajistí, aby ve všech případech celková výše příspěvku ze systému pojištění vkladů na opatření k řešení krize v souladu s tímto článkem nepřekročila částku uvedenou v čl. 11e písm. a) směrnice 2014/49/EU.

Pokud se použije nástroj převodu činnosti nebo nástroj překlenovací instituce v souladu s odst. 1 písm. b) nebo odstavcem 2 tohoto článku, výše příspěvku ze systému pojištění vkladů uvedeného ve zmíněných ustanoveních nesmí překročit 62,5 % cílové úrovně systému pojištění vkladů podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

Určený orgán může rozhodnout, že limit uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce se nepoužije v případě, že orgán příslušný k řešení krize poskytne uvedenému určenému orgánu odůvodnění, že příspěvek ze systému pojištění vkladů převyšující 62,5 % jeho cílové výše je nezbytný k zamezení nepříznivým dopadům na finanční stabilitu nebo k zachování přístupu vkladatelů k jejich vkladům.

Je-li použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s odst. 1 písm. a) tohoto článku, výše příspěvku ze systému pojištění vkladů nepřesáhne ztráty, které by systému pojištění vkladů vznikly, pokud by instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, odhadnuté podle čl. 36 odst. 8.

Na požádání systém pojištění vkladů neprodleně informuje orgán příslušný k řešení krize o částkách uvedených v prvním a druhém pododstavci.

Orgán příslušný k řešení krize stanoví výši příspěvku ze systému pojištění vkladů v souladu s tímto článkem a své rozhodnutí oznámí určenému orgánu a systému pojištění vkladů. Systém pojištění vkladů toto rozhodnutí neprodleně provede.

Jestliže jsou způsobilé vklady v instituci v režimu řešení krize převedeny na jiný subjekt v rámci nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, nemají vkladatelé vůči systému pojištění vkladů žádné nároky podle směrnice 2014/49/EU, pokud se výše jejich převedených vkladů rovná souhrnnému limitu pojištění stanovenému v článku 6 uvedené směrnice nebo jej převyšuje.

Pokud systém pojištění vkladů přispívá na opatření k řešení krize, použije se čl. 101 odst. 3.

EBA vydá do 11. května 2028 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se podmínek, za nichž určený orgán neuplatní limit uvedený v odst. 7 druhém pododstavci tohoto článku.“

64) V čl. 111 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

• „e) nejsou splněny požadavky podle článku 44a;
• f) není splněn minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle článku 45e nebo 45f.“

65) Článek 128 se nahrazuje tímto:

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují pro účely této směrnice s EBA v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010.

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize neprodleně poskytnou EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA, Jednotný výbor pro řešení krizí a ECB poskytují Komisi na její žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů souvisejících s tvorbou politik, včetně provádění posouzení dopadů, přípravy legislativních návrhů a účasti na legislativním procesu. Je-li to na místě, EBA, Jednotný výbor pro řešení krizí a ECB v souladu se svým rámcem spolupráce koordinují svou činnost s orgány příslušnými k řešení krize, vnitrostátními příslušnými orgány a dalšími členy Evropského systému centrálních bank.

Orgány příslušné k řešení krize, vnitrostátní příslušné orgány a členové Evropského systému centrálních bank jiní než ECB poskytnou Komisi na její žádost informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku, pokud tyto informace nejsou EBA, Jednotnému výboru pro řešení krizí nebo ECB k dispozici nebo pokud je EBA, Jednotný výbor pro řešení krizí nebo ECB nemohou poskytnout v přiměřené lhůtě. Žádost musí být přiměřená, odůvodněná a musí pro poskytnutí informací zajistit přiměřenou lhůtu. Informace se poskytují ve formě, která neumožňuje identifikaci jednotlivých subjektů a neobsahuje osobní údaje. Pokud jde o obdržené informace, vztahují se na Komisi a její zaměstnance požadavky profesního tajemství stanovené v článku 84.“

66) Vkládají se nové články, které znějí:

Instituce jiné než malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) této směrnice předkládají EBA veškeré informace požadované podle čl. 45i odst. 3 této směrnice v elektronické podobě nejpozději ke dni, kdy zveřejní své účetní závěrky, případně finanční zprávy za odpovídající období, nebo co nejdříve po tomto datu. EBA uvedené informace společně s datem jejich předložení zveřejní na svých internetových stránkách.

EBA zajišťuje, aby informace zpřístupněné na jeho internetových stránkách byly stejné jako ty, které mu instituce a subjekty předložily. Instituce a subjekty mají právo znovu předložit EBA informace v souladu s technickými normami uvedenými v čl. 45i odst. 6. EBA na svých internetových stránkách zveřejní datum, kdy k opětovnému předložení došlo.

EBA připraví a průběžně aktualizuje nástroj, který blíže určí přiřazení šablon a tabulek pro zpřístupňování informací v souladu s čl. 45i odst. 3 k šablonám a tabulkám pro podávání zpráv orgánům dohledu v souladu s čl. 45i odst. 1. Tento přiřazovací nástroj je přístupný veřejnosti na internetových stránkách EBA.

Instituce a subjekty mohou nadále zveřejňovat samostatný dokument, který poskytuje snadno dostupný zdroj obezřetnostních informací a informací pro účely řešení krize pro uživatele těchto informací, nebo jasně odlišenou část v účetní závěrce nebo finančních zprávách institucí nebo subjektů nebo k nim připojenou, která obsahuje informace, jejichž zpřístupnění se požaduje, a je pro příslušné uživatele snadno identifikovatelná. Instituce a subjekty mohou na svých internetových stránkách uvést odkaz na internetové stránky EBA, kde jsou obezřetnostní informace a informace pro účely řešení krize zveřejňovány centralizovaným způsobem.

Pokud se čl. 45i odst. 1 a 3 této směrnice použije na malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, zveřejní EBA na svých internetových stránkách informace zpřístupněné těmito institucemi v souladu s čl. 45i odst. 3 na základě informací, které uvedené instituce vykázaly příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení krize v souladu s čl. 45i odst. 1.

EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje každoročně zpřístupňované informace ve stejný den, kdy instituce a subjekty zveřejňují svou účetní závěrku, nebo co nejdříve po tomto datu.

EBA na svých internetových stránkách případně zveřejňuje půlročně a čtvrtletně zpřístupňované informace ve stejný den, kdy instituce a subjekty zveřejňují své finanční zprávy za příslušné období, nebo co nejdříve po tomto datu.

Jakákoli prodleva mezi datem zveřejnění informací uvedených v odstavci 1 a zveřejněním příslušné účetní závěrky musí být přiměřená.

EBA zpřístupní na svých internetových stránkách archiv informací, které musí být zpřístupňovány v souladu s tímto článkem. Tento archiv zůstane k dispozici po dobu, která nesmí být kratší než doba uchovávání informací stanovená vnitrostátními právními předpisy pro informace obsažené ve finančních zprávách daných institucí nebo subjektů. Vlastnické právo k údajům a odpovědnost za jejich správnost náleží institucím nebo subjektům, které je sestavují.

EBA koordinuje pravidelná celounijní testování uplatňování této směrnice, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/806/oj).) a směrnice 2014/49/EU v přeshraničních situacích, pokud jde o tyto aspekty:

• a) spolupráce příslušných orgánů při plánování ozdravných postupů;
• b) spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány před selháním a během řešení krize institucí a subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) této směrnice, včetně provádění programů řešení krize přijatých podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014.

EBA vypracuje zprávu, v níž uvede klíčová zjištění a závěry testování uvedených v odstavci 1. Zpráva se zveřejní.

Odchylně od čl. 45b odst. 1a mohou být vklady přijaté před 12. květnem 2028, které splňují podmínky stanovené v čl. 45b odst. 1 prvním pododstavci, čl. 45c odst. 2a druhém pododstavci nebo čl. 45f odst. 2 písm. a), zahrnuty do výše kapitálu a způsobilých závazků, a to do 11. května 2029.

Pokud jde o přechodná období pro instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) této směrnice pro splnění požadavků podle článků 45e nebo 45f této směrnice nebo případně požadavků vyplývajících z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 této směrnice, která orgány příslušné k řešení krize stanovily před 12. květnem 2028, čl. 1 bod 39 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/806(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/806 ze dne 30. března 2026, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize, a směrnice 2014/24/EU, pokud jde o oceňovací služby při řešení krize (Úř. věst. L, 2026/806, 20.4.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2026/806/oj).“) se nepoužije.

67) V příloze se v oddíle B vkládá nový bod, který zní:

• „5a) popis závazků instituce a všech jejích právních subjektů řídících se právem třetí země, včetně:

  • jejich výše;

  • jejich složení, včetně jejich profilu splatnosti;

  • rozhodného práva dané třetí země;

  • jejich pořadí v běžném úpadkovém řízení;

  • toho, zda je daný závazek vyloučen podle čl. 44 odst. 2;

  • toho, zda do smluvních ustanovení zahrnují podmínku požadovanou podle čl. 55 odst. 1 této směrnice a čl. 52 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 63 písm. n) a o) nařízení (EU) č. 575/2013;

  • kategorií závazku podle čl. 55 odst. 7, pokud bylo zjištěno, že zahrnutí smluvního uznání ustanovení o rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 55 odst. 2 je právně nebo jinak neproveditelné.“