Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/261 ze dne 26. ledna 2026 o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu a přípravě postupného ukončení dovozu ruské ropy, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 a článek 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Stanovisko ze dne 18. září 2025 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 17.12.2025 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26.1.2026.),
vzhledem k těmto důvodům:
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví rámec pro odstranění přetrvávajícího vystavení Unie významným rizikům pro obchod a bezpečnost dodávek, která plynou z obchodu se zemním plynem s Ruskou federací, a pro přípravu účinného a včasného ukončení dovozu ropy z Ruské federace tím, že zavádí:
a) postupný zákaz dovozu zemního plynu z Ruské federace;
b) pravidla pro provádění a monitorování tohoto zákazu i postupného ukončení dovozu ropy z Ruské federace a
c) ustanovení pro lepší posuzování bezpečnosti dodávek energie v Unii.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „zemním plynem“ plyn ve smyslu kódů kombinované nomenklatury (KN) 2711 11 00 a 2711 21 00;
2) „LNG“ zkapalněný zemní plyn ve smyslu kódu KN 2711 11 00;
3) „zemním plynem v plynném stavu“ zemní plyn ve smyslu kódu KN 2711 21 00;
4) „směsmi“ směsi objemů LNG z různých zemí původu;
5) „dlouhodobou smlouvou na dodávky“ smlouva na dodávky zemního plynu, s výjimkou derivátů na zemní plyn, na dobu delší než jeden rok;
6) „krátkodobou smlouvou na dodávky“ smlouva na dodávky zemního plynu, s výjimkou derivátů na zemní plyn, nepřesahující jeden rok;
7) „vnitrozemskou zemí“ země, která je zcela obklopena pevninou a nemá přímý přístup k moři;
8) „dovozem“ propuštění zboží do volného oběhu ve smyslu článku 201 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj).) (dále jen „celní kodex Unie“);
9) „dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je deklarantem ve smyslu čl. 5 bodu 15 celního kodexu Unie v příslušném celním prohlášení, nebo fyzická nebo právnická osoba, včetně podniků ve skupině, která přiváží zboží na celní území Unie nebo jinak uvádí zboží na trh Unie;
10) „podnikem ve skupině“ podnik ve skupině ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj).);
11) „celním orgánem“ celní orgán ve smyslu čl. 5 bodu 1 celního kodexu Unie;
12) „povolujícím orgánem“ orgán, který je příslušný k posuzování žádostí o povolení podaných podle čl. 5;
13) „příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) 2017/1938;
14) „regulačním orgánem“ regulační orgán určený podle čl. 76 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj));
15) „kontrolou“ kontrola ve smyslu čl. 2 bodu 55 směrnice (EU) 2024/1788;
16) „propojovacím bodem“ propojovací bod ve smyslu čl. 2 bodu 63 směrnice (EU) 2024/1788;
17) „propojovacím vedením“ propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2024/1788;
18) „vstupním bodem“ vstupní bod ve smyslu čl. 2 bodu 61 směrnice (EU) 2024/1788;
19) „místem výstupu“ místo výstupu ve smyslu čl. 2 bodu 62 směrnice (EU) 2024/1788;
20) „místem dodávky“ fyzické nebo virtuální místo uvedené ve smlouvě na dodávky plynu, do kterého má být zemní plyn dodáván prodávajícím a ze kterého má být odebírán kupujícím;
21) „smluvně dohodnutým množstvím“ množství zemního plynu, které je kupující povinen zakoupit a prodávající povinen poskytnout podle původní smlouvy na dodávky, avšak s výjimkou množství vyplývajícího ze smluvních ustanovení, která stanoví množstevní změny výchozích množství, jako jsou zaokrouhlená množství, zlomková množství, navýšená množství nebo jiné objemové úpravy podle podmínek smlouvy, s výjimkou placených vyrovnávacích množství uhrazených před 17. červnem 2025;
22) „zaokrouhleným množstvím“ množství zemního plynu připočtené k ročnímu smluvně dohodnutému množství v daném roce, aby bylo zajištěno zaokrouhlení posledního nákladu na celý náklad;
23) „zlomkovým množstvím“ množství zemního plynu převedené do následujících smluvních let, pokud je množství dodané v průběhu roku větší nebo menší než upravené roční smluvně dohodnuté množství po úpravách; toto množství může být buď kladné nebo záporné;
24) „navýšeným množstvím“ množství zemního plynu, které má být podle uvážení smluvní strany případně připočteno k ročnímu smluvně dohodnutému množství na základě smluv na dodávky;
25) „placeným vyrovnávacím množstvím“ množství zemního plynu, které je kupující oprávněn nebo povinen odebrat a uhradit v následujících obdobích v souladu s minimálními požadavky ustanovení odběr nebo platba a s cílem kompenzovat případný schodek ve smluvně dohodnutých množstvích, ale která nebyla v předchozích obdobích odebrána, podle ustanovení dlouhodobé smlouvy na dodávky;
26) „plánem dodávek“ harmonogram nebo plán dohodnutý mezi stranami smlouvy na dodávky plynu, v němž jsou uvedena množství zemního plynu, která má prodávající dodat a kupující odebrat ve stanovených časových intervalech, včetně časového plánu, místa a dodacích podmínek, jak je stanoveno ve smlouvě na dodávky nebo v jakýchkoli souvisejících provozních postupech;
27) „nominací“ nominace ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L, 2024/1789, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1789/oj).);
28) „ropou“ surová ropa, kondenzáty zemního plynu, suroviny, aditiva a oxygenáty pro rafinerie a jiné uhlovodíky a ropné produkty kódů KN 2709 a 2710;
29) „zemí produkce“ země, v níž je zemní plyn vytěžen, bez ohledu na to, zda byl tento zemní plyn následně zkapalněn nebo znovuzplyňován v jiné zemi; je-li zemní plyn vytěžený v jiných zemích než v Ruské federaci zkapalněn nebo znovuzplyňován v Ruské federaci, považuje se za zemi produkce Ruská federace.
KAPITOLA II
POSTUPNÝ ZÁKAZ DOVOZU ZEMNÍHO PLYNU Z RUSKÉ FEDERACE
Článek 3
Zákaz dovozu zemního plynu z Ruské federace
1. Zakazuje se dovážet plynovody zemní plyn v plynném stavu (dále jen „potrubní plyn“), který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, nepoužije-li se jedna z dočasných výjimek uvedených v článku 4.
2. Zakazuje se dovážet LNG, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen nebo je získáván ze zemního plynu v plynném stavu vytěženého v Ruské federaci, nepoužije-li se jedna z dočasných výjimek uvedených v článku 4. Tento zákaz se vztahuje rovněž na LNG, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen nebo je získáván ze zemního plynu v plynném stavu vytěženého v Ruské federaci, a je obsažen ve směsích.
Článek 4
Dočasná výjimka pro stávající smlouvy na dodávky
1. Zákaz podle čl. 3 odst. 1 se použije ode dne 17. června 2026 a zákaz podle čl. 3 odst. 2 se použijí ode dne 25. dubna 2026, pokud je možné povolujícím orgánům prokázat, že příslušný dovoz je prováděn na základě krátkodobé smlouvy na dodávky uzavřené před 17. červnem 2025, která poté nebyla změněna, nevztahuje-li se na změnu této smlouvy odstavec 5 tohoto článku.
2. Zákaz podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se použije ode dne 30. září 2027, pokud je možné povolujícím orgánům prokázat, že příslušný dovoz je prováděn na základě dlouhodobé smlouvy na dodávky uzavřené před 17. červnem 2025, která poté nebyla změněna, nevztahuje-li se na změnu této smlouvy odstavec 5 tohoto článku.
Identifikuje-li Komise riziko, že by členský stát nemusel splnit cíl naplnění podzemních zásobníků podle článku 6a nařízení (EU) 2017/1938 pro rok 2027, a to s přihlédnutím k okolnostem souvisejícím s rizikem nesplnění uvedeného cíle, potvrdí toto riziko prostřednictvím prováděcího rozhodnutí nejpozději do 15. září 2027.
Pokud Komise přijme prováděcí rozhodnutí podle druhého pododstavce tohoto odstavce, zákaz podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se v daném členském státě použije až od 1. listopadu 2027, pokud je možné povolujícím orgánům prokázat, že příslušný dovoz je prováděn na základě dlouhodobé smlouvy na dodávky uvedení v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise o tomto prováděcím rozhodnutí neprodleně informuje Evropský parlament, Radu a Koordinační skupinu pro otázky plynu zřízenou článkem 4 nařízení (EU) 2017/1938.
3. Zákaz podle čl. 3 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2027, pokud je možné povolujícím orgánům prokázat, že příslušný dovoz zemního plynu podle článku 3 je prováděn na základě dlouhodobé smlouvy na dodávky uzavřené před 17. červnem 2025, která poté nebyla změněna, nevztahuje-li se na změnu této smlouvy odstavec 5 tohoto článku.
4. Zákaz podle článku 3 se použije ode dne 30. září 2027, nebo, pokud Komise přijala prováděcí rozhodnutí v souladu s odst. 2 tohoto článku, ode dne 1. listopadu 2027, pokud lze povolujícím orgánům prokázat, že:
a) příslušný dovoz je prováděn na základě krátkodobé smlouvy na dodávky s dodáním do vnitrozemské země, která je nezbytná pro plnění dlouhodobé smlouvy na dodávky podle písmene b), a
b) existuje dlouhodobá smlouva na dodávky s dodáním do vnitrozemské země za účelem dovozu potrubního plynu:
- i) která byla uzavřena před 17. červnem 2025 a poté nebyla změněna, nevztahuje-li se na změnu této smlouvy odstavec 5 tohoto článku,
- ii) a která se týká dodávek plynu, které pocházejí z Ruské federace nebo jsou z ní přímo či nepřímo vyváženy, a
- iii) pro kterou již není možné uskutečnit dodání v původním místě dodání na hranici Unie se třetí zemí.
5. Dočasné výjimky stanovené v odstavcích 1, 2, 3 a 4 se vztahují rovněž na stávající smlouvy na dodávky s těmito změnami:
a) snížení smluvně dohodnutých množství;
b) snížení cen a poplatků;
c) změny ustanovení o důvěrnosti;
d) změny provozních postupů, jako jsou komunikační postupy;
e) změny adres smluvních stran;
f) převody smluvních závazků mezi podniky ve skupině;
g) změny vyžadované soudními nebo rozhodčími řízeními nebo
h) v případě vnitrozemských zemí změny mezi vnitrostátními místy dodání.
6. Množství dovezená v souladu s odstavci 1, 2, 3 a 4 nesmí překročit smluvně dohodnutá množství.
KAPITOLA III
PŘEDCHOZÍ POVOLENÍ DOVOZU A PŘEDKLÁDÁNÍ A VÝMĚNA RELEVANTNÍCH INFORMACÍ
Článek 5
Předchozí povolení dovozu a relevantních informací
1. Pokud je požadována dočasná výjimka podle článku 4, podléhá dovoz předchozímu povolení. Povolující orgány obdrží veškeré informace nezbytné k posouzení toho, zda jsou podmínky stanovené v článku 4 splněny.
2. Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň tyto údaje:
Pokud je požadována dočasná výjimka podle článku 4 a cena zemního plynu byla změněna dne 17. června 2025 nebo později, informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat informace o změně ceny.
Informace uvedené v odstavci 1 se předloží povolujícímu orgánu nejpozději jeden měsíc před vstupem zemního plynu na celní území Unie. Stejná lhůta se použije pro směsi obsahující zemní plyn, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen.
a) datum uzavření smlouvy na dodávky plynu;
b) doba trvání smlouvy na dodávky plynu;
c) smluvně dohodnutá množství, včetně možné flexibility směrem nahoru či dolů;
d) totožnost stran smlouvy na dodávky plynu, v případě stran registrovaných v Unii včetně registračního a identifikačního čísla hospodářských subjektů (EORI);
e) v případě dovozu LNG místo zkapalnění a přístav první nakládky;
f) v případě směsí, dokumentace prokazující množství zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen a plynu, který pochází z jiných zemí, nebo z je z nich přímo či nepřímo vyvážen, obsaženého ve směsi a informace stanovující proces mísení;
g) místa dodání, včetně možné flexibility týkající se místa dodání, a
h) veškeré změny smlouvy na dodávky plynu, s uvedením obsahu a data změny, s výjimkou změn, které se týkají pouze ceny plynu.
3. Dovoz zemního plynu, jehož zemí produkce není Ruská federace, podléhá předchozímu povolení, s výjimkou případů, kdy se na tento dovoz vztahuje odstavec 4. Povolujícím orgánům v členském státě, v němž má být zemní plyn propuštěn do volného oběhu, musí být nejpozději pět pracovních dnů před jeho vstupem na celní území Unie poskytnuty veškeré informace nezbytné k určení země produkce tohoto zemního plynu.
4. Výjimka z předchozího povolení uvedená v odstavci 3 se použije, pokud je zemní plyn dovážen ze země, která produkuje zemní plyn a v roce 2024 vyvezla do Unie více než 5 miliard m3 zemního plynu a která
Nejpozději pět pracovních dnů po dni vstupu tohoto nařízení v platnost vypracuje Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí seznam zemí, které splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci.
Komise monitoruje, zda jsou i nadále splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce, a seznam odpovídajícím způsobem a bez zbytečného odkladu aktualizuje na základě informací poskytnutých povolujícími orgány nebo v příslušných případech celními orgány a subjekty Unie podle čl. 7 odst. 2.
Komise může prostřednictvím prováděcího rozhodnutí zrušit výjimku týkající se předchozího povolení uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, pokud povolující orgány nebo v příslušných případech celní orgány zjistí jeden nebo více případů obcházení zákazů stanovených v článku 3 vývozci ze země uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, nebo pokud má Komise důvody předpokládat, že orgány ze zemí vývozu nezasahují proti praktikám obcházení odpovídajícím způsobem.
a) buď dovoz plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, zakázala, nebo uplatňuje jiná omezující opatření týkající se tohoto plynu, nebo
b) nemá zavedenu plynárenskou infrastrukturu, která by umožňovala dovoz LNG nebo potrubního plynu.
5. Povolující orgány, celní orgány a další orgány zapojené do monitorování podle článků 6 a 7, si mohou vyžádat podrobnější informace, pokud považují informace poskytnuté v postupu předchozího povolení za nedostačující k posouzení, zda má být povolení uděleno. Mohou vyjít rovněž z informací z jiných zdrojů. Povolující orgány mohou především požadovat předložení úplného znění některých ustanovení smlouvy na dodávky plynu nebo znění celé smlouvy na dodávky plynu, s výjimkou informací o cenách, zejména pokud jsou některá smluvní ustanovení vzájemně propojena nebo pokud má pro posouzení klíčový význam plná znalost formulace smluvních ustanovení.
Pokud poskytnuté informace nejsou přesvědčivé, celní orgány odmítnou propustit příslušné zboží do volného oběhu.
Komise v úzké spolupráci s povolujícími orgány, a v příslušných případech s celními orgány, zveřejní pokyny k dalším podrobnostem týkajícím se postupu předchozího povolení a k odpovídajícím druhům podkladů a důkazů, které mají být předloženy.
6. Povolující orgány a celní orgány, ověří důkazy předložené za účelem určení země produkce, a ve vhodných případech si vyžádají další informace, které mohou mimo jiné zahrnovat dokumentaci o dodávkách v předcházejících článcích hodnotového řetězce, jako jsou veřejně dostupné údaje ze satelitního sledování nákladů LNG nebo informace o sledování od Evropské agentury pro námořní bezpečnost.
7. Zemní plyn, který má být dovezen do Unie přes hranice nebo propojovací vedení nebo propojovací body mezi Unií a Ruskou federací nebo Běloruskem nebo plynovody, které propojují Ruskou federaci s Unií a vedou přes třetí země, aniž by měly vstupní body mezi Ruskou federací a Unií, se považuje za přímo či nepřímo vyvezený z Ruské federace.
8. Zemní plyn, který má být dovezen do Unie přes propojovací bod Strandža 1, se považuje za přímo či nepřímo vyvezený z Ruské federace, ledaže by byly povolujícím orgánům nejpozději sedm pracovních dnů před vstupem tohoto plynu na celní území poskytnuty jednoznačné důkazy prokazující, že zemí produkce zemního plynu není Ruská federace.
9. Vedou-li změny týkající se plynárenské infrastruktury nebo obchodních vzorců k situaci, kdy jiné propojovací body než Strandža 1 propojují Unii s plynovodními soustavami přepravujícími významné objemy zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, uplatní se na tyto propojovací body odstavec 8 obdobně. Komise identifikuje tyto propojovací body prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Komise.
10. Pokud je zemní plyn přepravován přes Unii ze třetí země do třetí země v tranzitním režimu v souladu s celním kodexem Unie, a to i za účelem uskladnění podle pravidel pro uskladnění v celním skladu, musí být povolující orgány, a v příslušných případech celní orgány, nejpozději pět pracovních dnů před plánovaným tranzitem informovány o:
Povolující orgány neprodleně ověří soulad údajů a v příslušných případech sdílejí obdržené informace s celními orgány.
a) zemi produkce zemního plynu, který má být přepravován v tranzitním režimu, ledaže by tato informace nebyla k dispozici;
b) plánovaných nebo skutečných nominačních harmonogramech upřesňujících objem, načasování, vstupní bod a místo výstupu plynu v tranzitu, případně s denní granularitou;
c) objemech a místech dodání ve smlouvách na dodávky plynu a
d) v příslušných případech o smlouvě mezi prodávajícím nebo kupujícím nebo jakýmkoli zprostředkujícím subjektem a příslušnými provozovateli přepravních soustav v Unii.
11. V případě, že hospodářské subjekty skladují zemní plyn, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen v režimu uskladnění nebo v tranzitním režimu, nebo režimu uskladnění v celním skladu podle celního kodexu Unie na území Unie, musí mít členské státy zavedeny vhodné mechanismy monitorování a prosazování práva, aby zajistily, že využívání uskladnění v Unii třetími zeměmi nepředstavuje žádné riziko pro vnitrostátní či regionální bezpečnost dodávek a plnění povinností uskladňování stanovených v článcích 6a až 6d nařízení (EU) 2017/1938, a poskytnou příslušné informace Komisi
Článek 6
Účinné monitorování a podávání zpráv
1. Celní orgány, a příslušných případech příslušné orgány, a regulační orgány, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zajistí účinné monitorování ustanovení kapitoly II, v případě potřeby plně využijí své pravomoci k prosazování práva, a úzce spolupracují s dalšími relevantními vnitrostátními orgány, orgány z jiných členských států, unijními orgány a Komisí.
2. Při výkonu svých pravomocí se povolující orgány a celní orgány zaměřují na prosazování práva ve vztahu k propojovacím bodům, zařízením LNG nebo tranzitním plynovodům, u nichž je vysoké riziko obcházení, například v případě dovozu ze třetích zemí, které rovněž obchodují se zemním plynem, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen. nebo zemní plyn vyvážejí z těžebních zařízení, která jsou částečně vlastněny společnostmi z Ruské federace. S využitím mechanismu spolupráce mezi orgány podle článku 7 upraví orgány v případě potřeby své priority v oblasti prosazování práva s cílem řešit možné praktiky obcházení zjištěné během provádění tohoto nařízení. Komise ve spolupráci s členskými státy monitoruje celkové objemy zemního plynu dovezeného přes třetí země s cílem posoudit potenciální rizika obcházení článků 3 a 4.
Článek 7
Spolupráce a výměna informací
1. Povolujícím orgánem je celní orgán, ledaže členský stát určí pro tento účel jiný orgán. Pokud členský stát určí za povolující orgán jiný orgán než celní orgán, uvědomí o tom Komisi.
2. Povolující orgány spolupracují a vyměňují si obdržené informace o dovozu zemního plynu s regulačními orgány, příslušnými orgány a v příslušných případech s celními orgány, jakož i s agenturami OLAF, EPPO, ACER a Komisí v souladu se svými úkoly, povinnostmi a pravomocemi a v nejvyšší možné míře v zájmu zajištění účinného posouzení toho, zda jsou plněny články 3 a 4. Zejména sdílejí informace o možných praktikách obcházení zjištěných při provádění tohoto nařízení.
3. Povolující orgány a v příslušných případech celní orgány poskytnou Komisi relevantní informace, které jí umožní monitorovat, zda jsou nadále plněny zvláštní podmínky popsané v článku 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 5. Komise přitom zejména monitoruje, zda tato ustanovení nejsou využívána k obcházení.
4. Kromě informací poskytovaných podle odstavce 3, podávají povolující orgány a v příslušných případech celní orgány, každý měsíc regulačním orgánům, příslušným orgánům, agentuře ACER a Komisi informace o klíčových prvcích týkajících se vývoje dovozu zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, jako jsou množství dovezená na základě dlouhodobých nebo krátkodobých smluv na dodávky, vstupní body nebo smluvní partneři. Tyto informace rovněž zahrnují hlavní události týkající se zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen a který vstupuje do Unie v tranzitním režimu podle čl. 5 odst. 10.
5. Povolující orgány a, v příslušných případech, celní orgány z různých členských států si v nezbytném rozsahu vyměňují obdržené informace o dovozu zemního plynu a vzájemně spolupracují s cílem zajistit účinné prosazování tohoto nařízení a zabránit obcházení předpisů. Využívají existující nástroje a databáze, které mezi vnitrostátními orgány v jejich členském státě a orgány v jiných členských státech umožňují účinnou výměnu relevantních informací, nebo tyto nástroje v případě potřeby zavedou.
6. Do 1. července 2026 a 1. července 2027 zveřejní agentura ACER na základě údajů obdržených podle tohoto nařízení a na základě vlastních informací zprávu, která bude obsahovat přehled smluv na dodávky zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a vyhodnotí dopad diverzifikace na trhy s energií. Tam, kde je to relevantní, zahrnuje zpráva také údaje o zemním plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen a vstupuje do Unie v tranzitním režimu podle čl. 5 odst. 10.
7. Komise a agentura ACER ve vhodných případech sdílejí relevantní informace, které mají k dispozici, o smlouvách na dovoz zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, s povolujícími orgány a v příslušných případech s celními orgány s cílem usnadnit prosazování tohoto nařízení.
8. Je-li to relevantní pro splnění povinnosti v oblasti výměny informací v souladu s tímto článkem, požije se obdobně nařízení Rady (ES) č. 515/97(Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 082, 22.3.1997, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1997/515/oj).).
Článek 8
Sankce
1. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení článků 3, 4 nebo 5.
2. Maximální výše sankce v případě právnických osob činí nejméně:
Maximální výše sankce v případě fyzických osoby činí nejméně2,5 milionu EUR.
a) 3,5 % celkového celosvětového ročního obratu podniku za předchozí účetní období;
b) 40 milionů EUR nebo
c) 300 % odhadovaného obratu transakcí, který se vypočítá na základě objemu zemního plynu, jehož se tyto transakce týkají, a smluvních cen na denním trhu TTF.
3. Pokud právní systém členského státu neuděluje příslušným orgánům pravomoc nezávisle ukládat správní pokuty, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný orgán a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, přičemž je současně třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají orgány dohledu. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující.
4. Nejpozději do 4. února 2028 sdělí členské státy Komisi platné vnitrostátní právní předpisy zajišťující provedení tohoto článku a neprodleně jí oznámí veškeré pozdější změny, které se jich týkají.
KAPITOLA IV
VNITROSTÁTNÍ PLÁNY DIVERZIFIKACE
Článek 9
Vnitrostátní plány diverzifikace pro zemní plyn
1. Každý členský stát vypracuje plán popisující opatření, milníky a potenciální překážky diverzifikace svých dodávek plynu (dále jen „vnitrostátní plán diverzifikace pro zemní plyn“) s cílem ukončit veškerý dovoz zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a to ve lhůtách podle článků 3 a 4.
2. Vnitrostátní plán diverzifikace pro zemní plyn zahrnuje všechny tyto prvky:
a) dostupné informace o objemu dovozu zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen na základě stávajících smluv na dodávky;
b) jasný popis podpůrných opatření, která byla na vnitrostátní úrovni zavedena nebo jsou plánována s cílem nahradit zemní plyn, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, včetně množství, u nichž se očekává postupné ukončení dovozu, milníků a harmonogramu provádění a, jsou-li k dispozici, zvažovaných možností alternativních dodávek a tras dodávek. Mezi tato opatření může patřit využívání platformy AggregateEU zřízené podle článku 42 nařízení (EU) 2024/1789, opatření na podporu úsilí energetických společností o diverzifikaci, spolupráce v regionálních skupinách, jako je Skupina na vysoké úrovni pro energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), nalezení alternativ k dovozu zemního plynu prostřednictvím elektrifikace, energetická soběstačnost, opatření v oblasti energetické účinnosti, posílení výroby bioplynu, biometanu a čistého vodíku, zavádění energie z obnovitelných zdrojů, dobrovolná opatření ke snížení poptávky nebo možnosti jiných členských států, jak diverzifikaci dodávek usnadnit;
c) identifikace jakýchkoli potenciálních technických, smluvních nebo regulačních překážek bránících nahrazení zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a možnosti překonání těchto překážek.
3. Do 1. března 2026 předloží členské státy Komisi své vnitrostátní plány diverzifikace v oblasti zemního plynu s využitím vzoru stanoveného v příloze I.
4. Komise ve vhodných případech usnadní přípravu a provádění vnitrostátních plánů diverzifikace v oblasti zemního plynu, a to i tím, že poskytne osvědčené postupy a technickou pomoc. Během přechodného období u stávajících smluv na dodávky podle článku 4 tohoto nařízení Komise koordinuje s členskými státy jejich úsilí o diverzifikaci s cílem nalézt alternativní zdroje dodávek. Nové dodávky by mohly rovněž kompenzovat ušlé příjmy využitím stávající infrastruktury, která byla dříve využívána k přepravě zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo z ní přímo či nepřímo vyváženého. Členské státy podávají Koordinační skupině pro otázky plynu pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při přípravě, přijímání a provádění svých vnitrostátních plánů diverzifikace pro zemní plyn. Na základě vnitrostátních plánů diverzifikace v oblasti zemního plynu Komise posoudí provádění postupného ukončení dovozu zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a podá o tom zprávu Koordinační skupině pro otázky plynu, jak je stanoveno v článku 17 nařízení.
Článek 10
Vnitrostátní plány diverzifikace pro ropu (surová ropa a ropné produkty)
1. Členský stát dovážející ropu, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, vypracuje plán diverzifikace popisující opatření, milníky a potenciální překážky pro diverzifikaci svých dodávek ropy (dále jen „vnitrostátní plány diverzifikace pro ropu“) s cílem ukončit do konce roku 2027 dovoz ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena.
2. Vnitrostátní plán diverzifikace pro ropu zahrnuje všechny tyto prvky:
a) dostupné informace o objemu dovozu ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, na základě stávajících smluv na dodávky;
b) opatření, která byla na vnitrostátní úrovni naplánována s cílem nahradit ropu, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, včetně množství, u nichž se očekává postupné ukončení dovozu, milníků a harmonogramu provádění a možností alternativních dodávek, tras dodávek a zdrojů energie, jakož i možností jiných členských států, jak diverzifikaci dodávek usnadnit;
c) opatření, která na vnitrostátní úrovni byla zavedena nebo jsou plánována, s cílem zajistit v maximálním možném rozsahu transparentnost a sledovatelnost ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, včetně opatření pro ověření možného přeznačení dovozu;
d) možné zákazy na vnitrostátní úrovni týkající se dovozu ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena;
e) potenciální technické, smluvní nebo regulační překážky bránící nahrazení ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, a možnosti překonání těchto překážek.
3. Do 1. března 2026 předloží členské státy Komisi své vnitrostátní plány diverzifikace pro ropu s využitím vzoru stanoveného v příloze II. Komise zveřejní nedůvěrnou verzi plánů obdržených od členských států nejpozději jeden měsíc po jejich předložení.
4. Komise ve vhodných případech usnadní přípravu a provádění vnitrostátních plánů diverzifikace pro ropu, včetně toho, že poskytne osvědčené postupy a technickou pomoc. Komise je nápomocna při spolupráci mezi členskými státy při provádění jejich vnitrostátních plánů diverzifikace pro ropu. Komise posoudí dopad možného urychleného ukončení dovozu ropy na členské státy, které jsou úplným postupným ukončením dodávek ruské ropy dotčeny nejvíce. Aktivně spolupracuje s přímo dotčenými a dalšími relevantními členskými státy na řešeních, jak možná rizika zjištěná v posouzení minimalizovat. Členské státy podávají Koordinační skupině pro ropu zřízené článkem 17 směrnice Rady 2009/119/ES(Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/119/oj).) pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při přípravě, přijímání a provádění svých vnitrostátních plánů diverzifikace pro ropu.
5. Pokud je ve vnitrostátním plánu diverzifikace pro ropu uvedeno riziko, že by do konce roku 2027 nemuselo být dosaženo postupného ukončení dovozu ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, Komise po posouzení vnitrostátního plánu diverzifikace a do tří měsíců od jeho předložení vydá dotčenému členskému státu doporučení, jak dosáhnout tohoto postupného ukončení včas a toto doporučení zveřejní. V návaznosti na toto doporučení členský stát do tří měsíců aktualizuje svůj vnitrostátní plán diverzifikace pro ropu, přičemž zohlední doporučení Komise.
KAPITOLA V
MONITOROVÁNÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK PLYNU
Článek 11
Změny nařízení (EU) 2017/1938
Nařízení (EU) 2017/1938 se mění takto:
1) V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:
- „33) ‚ustanovením odběr nebo platba‘ smluvní ustanovení, které kupujícímu ukládá povinnost buď odebrat v určitém období specifikované minimální množství plynu, nebo za něj zaplatit, bez ohledu na to, zda skutečně došlo k odběru plynu;
- 34) ‚ustanovením dodání nebo platba‘ smluvní ustanovení, které prodávajícímu ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě nedodání plynu.“
2) Ustanovení čl. 14 odst. 6 se mění takto:
- a) v prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno c), které zní:
- „c) Komisi a dotčeným příslušným orgánům následující informace týkající se smluv na dodávky plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen:
- i) informace uvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/261(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/261 ze dne 26. ledna 2026 o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu a přípravě postupného ukončení dovozu ropy, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938 (Úř. věst. L, 2026/261, 2.2.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/261/oj).“);
- ii) informace o množstvích, která mají být dodána a odebrána, včetně možné flexibility v rámci ustanovení odběr nebo platba nebo v rámci ustanovení dodání nebo platba;
- iii) plány dodávek (LNG) nebo nominací (potrubní plyn);
- iv) možná smluvní flexibilita týkající se ročních smluvně dohodnutých množství, včetně vyrovnávacích množství;
- v) podmínky pro pozastavení nebo ukončení dodávek plynu, včetně ustanovení týkajících se vyšší moci;
- vi) informace o tom, kterým právem se smlouva řídí a který rozhodčí mechanismus je zvolen;
- vii) klíčové prvky jiných obchodních dohod, které jsou významné pro plnění smlouvy na dodávky plynu, kromě informací o cenách.
- „c) Komisi a dotčeným příslušným orgánům následující informace týkající se smluv na dodávky plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen:
- b) doplňují se nové pododstavce, které zní:
„Informace uvedené v písmenu c) prvního pododstavce musí být poskytnuty nejpozději 4. března 2026 a pro každou smlouvu v rozčleněném formátu, včetně úplných příslušných textových částí, s výjimkou informací o cenách, zejména pokud má plná znalost formulace smluvních ustanovení klíčový význam pro posouzení bezpečnosti dodávek plynu nebo pokud jsou některá smluvní ustanovení vzájemně propojena.
Poskytovatelé služeb terminálů LNG poskytnou Komisi informace o službách rezervovaných zákazníky z Ruské federace nebo zákazníky ovládanými podniky z Ruské federace, včetně informací o službách, na něž se vztahují smlouvy, dotčených množstvích a o době trvání smlouvy.“
3) V článku 17 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Komise průběžně monitoruje expozici energetického systému Unie dodávkám, a to i přes třetí země, plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, zejména na základě informací oznámených Komisi a příslušným orgánům v souladu s čl. 14 odst. 6 písm. c).
Komise posoudí provádění postupného ukončení dovozu plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, podle nařízení (EU) 2026/261 na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni na základě vnitrostátních plánů diverzifikace pro plyn podle článku 9 uvedeného nařízení a oznámí toto posouzení Koordinační skupině pro otázky plynu.
Na základě posouzení uvedeného ve třetím pododstavci zveřejní Komise výroční zprávu, která poskytne komplexní přehled pokroku dosaženého členskými státy při provádění jejich vnitrostátních plánů diverzifikace pro plyn.
V relevantních případech může Komise do tří měsíců od předložení vnitrostátního plánu diverzifikace pro plyn vydat doporučení, v němž jsou uvedeny možné kroky a opatření k zajištění bezpečné diverzifikace dodávek a včasného postupného ukončení dodávek plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen.
V návaznosti na toto doporučení členské státy do tří měsíců aktualizují svůj vnitrostátní plán diverzifikace pro plyn, přičemž zohlední doporučení Komise.“
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 12
Služební tajemství
1. Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané v souladu s tímto nařízením se vztahují požadavky kladené na služební tajemství stanovené v tomto článku.
2. Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgány zapojené do provádění tohoto nařízení a na jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušné orgány přenesly své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých těmito orgány.
3. Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, se nezpřístupní, ledaže tak stanoví unijní či vnitrostátní právní předpisy.
4. Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány nebo členskými státy podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek nebo jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají požadavkům kladeným na služební tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, je-li zpřístupnění vyžadováno unijními nebo vnitrostátními právními předpisy, nebo je-li takové zpřístupnění nezbytné pro účely soudního řízení.
Článek 13
Monitorování
1. Komise průběžně monitoruje vývoj trhu Unie s energií, zejména s ohledem na potenciální závislost na dodávkách plynu nebo jiná rizika v oblasti bezpečnosti dodávek energie související s dovozem energie z Ruské federace. Do 4. února 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.
Tato zpráva zahrnuje posouzení účinnosti postupu předchozího povolení upraveného v článku 5. Zahrnuje rovněž informace o možných otázkách bezpečnosti dodávek souvisejících se zemním plynem, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, ve skladech v Unii. Zpráva dále obsahuje hodnocení účinnosti výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány v souladu se článkem 6 a čl. 7 odst. 2 a 5 a ve vhodných případech stanoví doporučení pro tuto výměnu informací a spolupráci.
2. V případě náhlého a významného vývoje, který vážně ohrožuje bezpečnost dodávek energie v jednom nebo více členských státech, a po vyhlášení stavu nouze v souladu s článkem 11 nebo 12 nařízení (EU) 2017/1938 může Komise v jednom nebo více členských státech prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit uplatňování kapitoly II tohoto nařízení, a to zcela nebo částečně. V takovém případě může Komise rovněž pozastavit uplatňování požadavku předchozího povolení podle čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení. Rozhodnutí Komise obsahuje určité podmínky, zejména s cílem zajistit, aby jakékoli pozastavení bylo přísně omezeno na řešení dané hrozby. Pozastavení je omezeno na období, které je nezbytně nutné k překlenutí časového úseku do doby, než budou za účelem uspokojení poptávky Unie k dispozici dostatečné dodávky z jiných zemí než z Ruské federace. Nesmí být uděleno na dobu delší než čtyři týdny a může být prodlouženo pouze tehdy, pokud stále platí podmínky pro stav nouze podle článku 11 nařízení (EU) 2017/1938. Během dočasného pozastavení podle tohoto odstavce jsou povoleny pouze krátkodobé smlouvy na dodávky. Komise o každém pozastavení informuje členské státy a Koordinační skupinu pro otázky plynu a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu odůvodňující pozastavení a jeho případné prodloužení. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu, je-li k tomu vyzvána.
Článek 14
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. ledna 2026.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předsedkyně
M. Raouna
PŘÍLOHA I Vzor pro vnitrostátní plány diverzifikace pro zemní plyn
Obecné informace
Tento vzor je určen vnitrostátním orgánům, které vypracovávají vnitrostátní plán diverzifikace, jak je stanoveno v článku 9. Plán obsahuje tyto údaje:
| Název orgánu odpovědného za vypracování plánu | |
Popis plynárenské soustavy Součástí by měl být popis: |
| Odkazy na jednotlivé smlouvy tak, jak je dovozci sdělili příslušným orgánům a Komisi. | |
| V relevantních případech služby terminálů LNG rezervované společnostmi nebo podniky ve skupině z Ruské federace | |
Celkové smluvně dohodnuté množství zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen a který má být dodán do členského státu. Smluvní flexibilita a dodací místo (propojovací místo, dovozní místo, terminál LNG atd.). |
3.1 Popis obsahuje tyto prvky:
Možnosti diverzifikace: (i) alternativní dodávky;(ii) alternativní trasy dodávky; | |
| Popis opatření a jeho cílů, včetně množství, u nichž je očekáváno postupné ukončení dovozu, a dílčích kroků v případě vícestupňového opatření. | |
| Harmonogram provádění | |
| Dopad opatření na energetický systém, včetně dopadu na modely toků plynu, kapacity infrastruktury, sazby atd. | |
| Dopad na sousední členské státy. |
| Technické, smluvní nebo regulační překážky | |
| Možnosti překonání překážek a harmonogram | |
| Kategorie | Nahrazování objemů s cílem postupného ukončení |
| Požadované informace | Popis zavedených a plánovaných opatření na vnitrostátní úrovni, která mají nahradit zbývající objemy zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo přímo či nepřímo vyvezeného z Ruské federace
|
| Potrubní plyn | |
| LNG |
(i) poptávky po plynu;
(ii) skladby dodávek se zohledněním závislosti na dodávkách z Ruské federace.
(iii) agregace poptávky.
PŘÍLOHA II Vzor pro vnitrostátní plány diverzifikace pro ropu
Obecné informace
Tento vzor je určen vnitrostátním orgánům, které vypracovávají podrobný vnitrostátní plán diverzifikace, jak je stanoveno v článku 10. Plán obsahuje:
| Název orgánu odpovědného za vypracování plánu | |
Popis ropné soustavy. Součástí by měl být popis: |
Celkové smluvně dohodnuté množství ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena a která má být dodána do členského státu. Uveďte datum konce platnosti smluvních závazků. | |
| Informace o totožnosti různých zúčastněných stran (prodejce, dovozce a kupujícího). |
Popis obsahuje tyto prvky:
Možnosti diverzifikace: (i) alternativní dodávky;(ii) alternativní trasy dodávek | |
Popis opatření a jeho cílů, včetně množství, u nichž je očekáváno postupné ukončení dovozu, a dílčích kroků v případě vícestupňového opatření. Opatření, která na vnitrostátní úrovni byla zavedena nebo jsou plánována s cílem pokud možno zajistit transparentnost a sledovatelnost ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z Ruské federace přímo či nepřímo vyvážena, včetně opatření pro ověření možného přeznačení dovozu. | |
| Harmonogram provádění | |
| Dopad opatření na energetický systém, včetně dopadu na modely toků ropy, kapacity infrastruktury, sazby atd. | |
| Dopad na sousední členské státy. |
| Technické, smluvní nebo regulační překážky | |
| Možnosti překonání překážek a harmonogram |
(i) poptákvy po ropě;
(ii) skladby dodávek se zohledněním závislosti na dodávkách z Ruské federace.