1) V čl. 1 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie pro rok 2040.“

2) V článku 4 se odstavce 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 je závazným cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

Vzhledem k období následujícímu po roce 2030 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie s cílem umožnit dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 a ve vhodných případech a na základě podrobného posouzení dopadů zváží přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami.

Komise bude i nadále posilovat iniciativy týkající se podpůrného rámce a bude usilovat o urychlení jejich přijímání a provádění, aby zajistila, že budou nastoleny podmínky, které budou v průběhu celé transformace podporovat dotčené právnické i fyzické osoby, jako je evropský průmysl a občané, při dosahování klimaticky neutrálního cíle stanoveného v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a klimaticky neutrálního hospodářství.

V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 4 prvním pododstavci Komise v zájmu usnadnění dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 zajistí, aby byly v legislativních návrzích náležitě zohledněny tyto prvky:

• a) od roku 2036 vhodný příspěvek ke klimatickému cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody až do výše 5 % čistých emisí Unie z roku 1990 odpovídající domácímu snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 o 85 % ve srovnání s úrovní v roce 1990 způsobem, který je zároveň ambiciózní i nákladově efektivní, na podporu Unie a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 ^oC a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 ^oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, čímž se zajistí environmentální integrita těchto kreditů a zároveň podpoří vedoucí postavení Unie v oblasti technologií; na roky 2031–2035 lze zvážit pilotní období k zahájení vysoce kvalitního a vysoce integrovaného mezinárodního trhu s kredity; původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání jakýchkoli takových kreditů budou upraveny v právu Unie, aby se zajistilo, že budou založeny na důvěryhodných a transformačních činnostech v partnerských zemích, jejichž cíle a politiky v oblasti klimatu jsou slučitelné s dlouhodobým teplotním cílem stanoveným v Pařížské dohodě, že podléhají spolehlivým zárukám, které mimo jiné zajišťují integritu, zamezení dvojímu započtení, doplňkovost, trvalost, transparentní správu, silné metody monitorování, vykazování a ověřování, že zajistí vedlejší přínosy v hospodářské, sociální a environmentální oblasti, a záruky v oblasti lidských práv a že mají vysoké ambice, pokud jde o sdílení výnosů pro účely přizpůsobení se změně klimatu a sdílení přínosů v oblasti zmírňování změny klimatu s dotčenými zeměmi; při stanovování kritérií kvality Komise případně zváží doplnění kritérií stanovených v čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody s cílem zajistit dodržování těchto záruk a nejvyšší kvalitu mezinárodních kreditů, zejména s ohledem na trvalost a lidská práva;
• b) role domácího trvalého pohlcování v rámci systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (EU ETS) vytvořeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).“) při kompenzaci těžko odstranitelných zbytkových emisí;
• c) větší flexibilita napříč odvětvími a nástroji a v jejich rámci, aby se podpořilo dosažení cílů jednoduchým a nákladově efektivním způsobem;
• d) realistický příspěvek pohlcení uhlíku k celkovému úsilí o snížení emisí, přičemž je třeba mít na zřeteli nejistoty spojené s přirozeným pohlcováním a zajistit, aby případné deficity nebyly na úkor jiných hospodářských odvětví, aniž by tím byla dotčena možnost členských států využít přebytečná přirozená pohlcení ke kompenzaci svých emisí v jiných odvětvích;
• e) nutnost dlouhodobě zachovat, řídit a podle potřeby zvyšovat přirozené propady uhlíku a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost, podporovat udržitelné a oběhové biohospodářství a zohlednit dopady rozdílů ve věkové struktuře lesů, přirozenou variabilitu a nejistoty, zejména ty, které jsou spojeny s dopady změny klimatu a s působením přírodních škodlivých činitelů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví;
• f) cíle a úsilí členských států v období po roce 2030 by měly odrážet nákladovou efektivnost a solidaritu a měly by zohledňovat jejich rozdílné vnitrostátní podmínky a specifika, včetně podmínek a specifik ostrovů a nejvzdálenějších regionů;
• g) nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv IPCC a poradního výboru;
• h) sociální, ekonomické a environmentální dopady ve všech členských státech, a to i ve vztahu k cílům dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu;
• i) náklady nečinnosti a přínosy opatření ve střednědobém až dlouhodobém horizontu;
• j) nutnost zajistit a podporovat řádnou a spravedlivou, pragmatickou, nákladově efektivní a sociálně vyváženou transformaci pro všechny, se zohledněním rozdílných okolností jednotlivých států, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadům na spotřebitelské ceny a na energetickou chudobu a dopravní chudobu, jakož i regionům, odvětvím, včetně jejich investičních kapacit, malým a středním podnikům, zemědělcům a zranitelným domácnostem postiženým přechodem ke klimatické neutralitě;
• k) zjednodušení a snížení administrativní zátěže, technologická neutralita, nákladová efektivnost, ekonomická efektivnost a hospodářská bezpečnost;
• l) opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic, inovací a větší konkurenceschopnosti;
• m) potřeba posílit odolnost a globální konkurenceschopnost hospodářství Unie a snížit riziko úniku uhlíku, zejména pro malé a střední podniky a průmyslová odvětví, která jsou nejvíce vystavena úniku uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž;
• n) nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat;
• o) dostupnost a cenová dostupnost energií, bezpečnost dodávek, energetická bezpečnost a energetická účinnost, včetně zásady ‚energetická účinnost v první řadě‘, jakož i posílení elektrizačních soustav a propojení v zájmu vybudování skutečné energetické unie a podpory domácí výroby energie;
• p) úloha paliv s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, jakož i obnovitelných paliv při dekarbonizaci dopravy, včetně silniční dopravy, po roce 2030 a konkrétní opatření na pomoc výrobcům těžkých vozidel při dosahování jejich cílů se zohledněním evropského obsahu;
• q) spravedlnost a solidarita v rámci členských států a mezi nimi;
• r) nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času a zároveň chránit sociální soudržnost a zajistit potravinové zabezpečení a spravedlivou transformaci;
• s) investiční potřeby a příležitosti, včetně přístupu k veřejnému a soukromému financování, jakož i podpora inovací a přístupu k inovativním technologiím ve všech členských státech s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti;
• t) mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jakož i podpora Unie jejím partnerům při řešení změny klimatu a jejích dopadů.

3) V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Od 6. března 2027 a poté každé dva roky Komise posoudí provádění průběžných cílů a dekarbonizačních trajektorií stanovených v tomto nařízení a podá o něm zprávu, přičemž zohlední nejnovější vědecké poznatky, technologický pokrok a vyvíjející se výzvy a příležitosti pro globální konkurenceschopnost Unie. K uvedenému posouzení mohou být v případě potřeby přiloženy legislativní návrhy.“

(4) V čl. 11 prvním pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

• „c) vyvíjející se výzvy a příležitosti pro globální konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví ve všech členských státech, zejména pro energeticky náročná průmyslová odvětví a malé a střední podniky;
• d) vývoj cen energií a jeho dopad na evropská průmyslová odvětví a domácnosti;
• e) socioekonomické dopady, včetně dopadů na zaměstnanost;
• f) technologický pokrok a zavádění inovativních technologií ve všech členských státech a odvětvích;
• g) odhadovanou úroveň čistých pohlcení na úrovni Unie ve vztahu k cílům stanoveným v tomto nařízení; pokud Komise zjistí, že odhadovaná úroveň čistých přirozených pohlcení pro rok 2040 se výrazně liší od toho, co by bylo potřebné k dosažení průběžného cíle pro rok 2040, a to i tehdy, kdy tento rozdíl vznikl v důsledku působení přírodních škodlivých činitelů, navrhne v případě potřeby opatření na úrovni Unie, včetně případné úpravy průběžného cíle pro rok 2040 podle případných deficitů a v jejich mezích, a zajistí, aby tyto případné deficity nebyly na úkor jiných hospodářských odvětví;
• h) pokrok při plnění průběžných cílů stanovených v tomto nařízení;
• i) flexibilitu členských států při využívání vysoce kvalitních mezinárodních kreditů ke splnění až 5 % svých cílů a úsilí v období po roce 2030.“

5) V článku 11 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ke zprávě Komise jsou případně připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení, včetně průběžného cíle pro rok 2040, a doplňující opatření k posílení iniciativ týkajících se podpůrného rámce, který podporuje pokračující účinné provádění tohoto nařízení v souladu s čl. 4 odst. 5 a zajišťuje konkurenceschopnost, prosperitu a sociální soudržnost Unie.“