1. Toto nařízení se vztahuje na prosazování zákazu nekalých obchodních praktik mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, který je stanoven v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2019/633 a má přeshraniční rozměr, k nimž dochází v souvislosti s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků mezi kupujícími a dodavateli uvedenými v čl. 1 odst. 2 zmíněné směrnice.

Kapitola IV tohoto nařízení se použije rovněž ve vztahu ke krátkým lhůtám stanoveným pro specifická odvětví na dobu kratší než 30 dnů na základě čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2019/633 nebo vnitrostátních pravidel ponechaných v platnosti nebo zavedených na základě čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice, pokud tak členský stát rozhodne v souladu s články 15 a 16 tohoto nařízení.

Kapitola VI tohoto nařízení se použije ve vztahu k nekalým obchodním praktikám, do nichž jsou zapojeni dodavatelé nebo kupující usazení mimo Unii.

2. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla Unie a vnitrostátní pravidla pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti a rozhodném právu.

3. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování opatření týkajících se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech v členských státech, zejména fungování Evropské justiční sítě zřízené rozhodnutím Rady 2008/976/SVV, ani uplatňování rámcového rozhodnutí 2005/214/SVV a směrnice 2014/41/EU.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice (EU) 2019/633. Kromě toho se pro účely tohoto nařízení rozumí:

1. Pro účely tohoto nařízení mají donucovací orgány pravomoc vzájemně si poskytovat informace a při dokazování využívat jakékoli skutkové nebo právní okolnosti, včetně důvěrných informací.

2. Informace uvedené v odstavci 1 se smějí při dokazování využívat pouze za účelem použití tohoto nařízení a v souvislosti s věcí, pro kterou je shromáždil dožádaný donucovací orgán.

3. Informace uvedené v odstavci 1 mohou donucovací orgány použít pouze s náležitým ohledem na oprávněné zájmy fyzické nebo právnické osoby, včetně ochrany obchodního tajemství a práv duševního vlastnictví.

4. V případech, kdy stěžovatel žádá o ochranu informací podle čl. 5 odst. 3 směrnice (EU) 2019/633, požádá donucovací orgán, který stížnost obdržel, nejdříve stěžovatele o udělení souhlasu, než chráněné informace poskytne jinému donucovacímu orgánu.

1. Na žádost dožadujícího donucovacího orgánu poskytne dožádaný donucovací orgán dožadujícímu donucovacímu orgánu neprodleně, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání žádosti, informace požadované ke zjištění, zda v členském státě dožadujícího donucovacího orgánu došlo nebo dochází k nekalé obchodní praktice s přeshraničním rozměrem. Dožadující donucovací orgán a dožádaný donucovací orgán se mohou dohodnout na prodloužení této 90denní lhůty o dalších 30 dnů.

2. Pokud dožádaný donucovací orgán nemá k dispozici všechny informace požadované podle odstavce 1, může jeho odpověď na tuto žádost obsahovat pouze částečné informace nebo sdělení, že požadované informace chybí. V obou případech dožádaný donucovací orgán uvede důvod zaslání takové odpovědi. Dožádaný donucovací orgán se může rozhodnout, že chybějící informace shromáždí, a v takovém případě o svém rozhodnutí informuje dožadující donucovací orgán a shromážděné informace s tímto orgánem sdílí.

3. Informace, které mají být poskytnuty za základě žádosti podle odstavce 1, shromažďuje dožádaný donucovací orgán a dožadující donucovací orgán je používá pouze v souladu se svým příslušným vnitrostátním právem.

1. Na žádost dožadujícího donucovacího orgánu a v jeho zastoupení provede dožádaný donucovací orgán vyšetřovací opatření v souladu s pravomocemi stanovenými v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2019/633 a v souladu se svým vnitrostátním právem s cílem určit, zda došlo nebo dochází k nekalé obchodní praktice s přeshraničním rozměrem.

2. Pokud dožádaný donucovací orgán vykonává pravomoci stanovené v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2019/633 na žádost dožadujícího donucovacího orgánu a v jeho zastoupení, je úředníkům a dalším doprovázejícím osobám, které dožadující donucovací orgán pověřil nebo jmenoval, povoleno doprovázet dožádaný donucovací orgán a napomáhat mu, a to pod dohledem jeho úředníků a za podmínky, že dožadující donucovací orgán informoval předem dožádaný donucovací orgán o svém přání účastnit se.

3. Dožádaný donucovací orgán neprodleně informuje dožadující donucovací orgán o krocích a opatřeních, které přijal nebo má v úmyslu přijmout podle odstavce 1.

1. Na žádost dožadujícího donucovacího orgánu dožádaný donucovací orgán v souladu se svým vnitrostátním právem vykoná konečná rozhodnutí o uložení pokut nebo jiných stejně účinných sankcí a předběžných opatření přijatých v souladu s čl. 6 odst. 1 prvním pododstavcem písm. e) směrnice (EU) 2019/633 nebo bezodkladně zahájí postupy za účelem vykonání takových rozhodnutí členským státem dožadujícího donucovacího orgánu.

2. Odstavec 1 se použije, pouze pokud dožadující donucovací orgán zjistí, že kupující, vůči němuž je vykonatelná pokuta a další stejně účinné sankce a předběžná opatření, nemá na území členského státu dožadujícího donucovacího orgánu dostatečný majetek.

3. Dožadující donucovací orgán může požádat pouze o výkon konečného rozhodnutí.

4. Otázky týkající se promlčecích lhůt pro vymáhání pokut, jiných stejně účinných sankcí a předběžných opatření se řídí vnitrostátním právem členského státu dožádaného donucovacího orgánu.

1. Donucovací orgány nesmí dodavatelům ukládat žádné poplatky ke krytí nákladů souvisejících s přeshraničním rozměrem nekalé obchodní praktiky.

2. Donucovací orgány se musí vzdát všech nároků na náhradu nákladů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení, které mají vůči sobě navzájem, s výjimkou nákladů vzniklých dožádanému donucovacímu orgánu v souvislosti s opatřeními přijatými podle článků 7, 8, 9, 15 nebo 16, jak je uvedeno v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

3. V souvislosti s opatřeními přijatými podle článků 7, 8, 15 nebo 16 může dožádaný donucovací orgán požádat dožadující donucovací orgán, aby zcela nebo částečně nesl přiměřené dodatečné náklady, včetně nákladů na překlad, nákladů práce a správních nákladů. V takových případech nese dožadující donucovací orgán požadované náklady.

4. V souvislosti s opatřeními přijatými podle článku 9 může dožádaný donucovací orgán vymáhat celkové náklady vzniklé v souvislosti s úhradou pokut vybraných v zastoupení dožadujícího donucovacího orgánu, včetně nákladů na překlad, nákladů práce a správních nákladů. Pokud výše pokut nepokrývá přiměřené dodatečně vzniklé náklady nebo pokud se dožádanému donucovacímu orgánu navzdory vynaložení veškerého přiměřeného úsilí nepodaří pokuty vybrat, může dožádaný donucovací orgán požádat dožadující donucovací orgán, aby vzniklé náklady v plné výši nebo částečně uhradil. V takovém případě dožadující donucovací orgán nese náklady, které jsou požadovány.

5. Dožádaný donucovací orgán vymáhá částky splatné podle tohoto článku v měně svého členského státu v souladu s jeho vnitrostátním právem.

6. Dožádaný donucovací orgán v případě potřeby přepočte pokuty na měnu svého členského státu podle směnného kurzu platného ke dni uložení pokut v souladu s jeho vnitrostátním právem.

1. Dožadující donucovací orgán při podání žádosti o vzájemnou pomoc:

2. Žádosti o vzájemnou pomoc a veškerá sdělení s nimi spojená se podávají písemně. Pro žádosti o vzájemnou pomoc se použijí standardní formuláře, pokud byly stanoveny Komisí.

3. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví standardní formuláře pro žádosti o vzájemnou pomoc uvedené v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 32.

1. Dožádaný donucovací orgán může odmítnout vyhovět žádosti o informace podle čl. 7 odst. 1, pouze pokud nastane alespoň jedna z těchto situací:

2. Dožádaný donucovací orgán může, po konzultaci s dožadujícím donucovacím orgánem, odmítnout vyhovět žádosti o donucovací opatření podle článku 8, pouze pokud nastane alespoň jedna z těchto situací:

3. Dožádaný donucovací orgán může, po konzultaci s dožadujícím donucovacím orgánem, odmítnout vyhovět žádosti o donucovací opatření podle článku 9, pokud nastane alespoň jedna z těchto situací:

4. Dožádaný donucovací orgán uvědomí dožadující donucovací orgán bezodkladně o jakémkoli odmítnutí vyhovět žádosti o vzájemnou pomoc, přičemž uvede důvody tohoto odmítnutí.

1. Dotčené donucovací orgány se dohodnou na jazycích, které se mají používat pro podávání žádostí, oznámení a veškerých dalších sdělení, na něž se vztahuje tato kapitola, spojených s mechanismem vzájemné pomoci.

2. Pokud není možné dosáhnout mezi dotčenými donucovacími orgány dohody ohledně jazyků, které se mají používat, zasílají se žádosti o vzájemnou pomoc v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků členského státu dožadujícího donucovacího orgánu, spolu s neoficiálním překladem do angličtiny, je-li požadován. Odpovědi se zasílají v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu dožádaného donucovacího orgánu, spolu s neoficiálním překladem do angličtiny, je-li požadován.

1. Členské státy mohou rozhodnout, že donucovací orgány mohou využít možností stanovených v článku 7 tohoto nařízení, pokud jde o krátké lhůty stanovené pro specifická odvětví na méně než 30 dnů na základě čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2019/633 nebo na základě vnitrostátních pravidel ponechaných v platnosti nebo zavedených podle čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice.

2. Pokud tak členský stát rozhodne a dožadující donucovací orgán využije jedné nebo obou možností uvedených v odstavci 1, může dožádaný donucovací orgán poskytnout pouze částečné informace nebo poskytnutí informací odmítnout. Dožádaný donucovací orgán uvede důvody pro částečnou odpověď nebo odmítnutí. V takových případech se nepoužije článek 13.

1. Pokud některý členský stát stanovil na základě čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2019/633 pro specifická odvětví krátké lhůty kratší než 30 dnů a jiný členský stát učinil totéž, což vedlo ke krátkým lhůtám stejné délky pro tatáž specifická odvětví, mohou se donucovací orgány těchto členských států dohodnout na využití možností stanovených v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.

Podobně pokud členský stát ponechal v platnosti nebo zavedl přísnější vnitrostátní pravidla na základě čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2019/633 a jiný členský stát učinil totéž, což vedlo ke stejně přísným vnitrostátním pravidlům pro stejnou velikost hospodářských subjektů nebo stejné druhy nekalých obchodních praktik, mohou se donucovací orgány těchto členských států dohodnout na využití možností stanovených v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.

2. Pokud dožadující donucovací orgán využije jedné nebo obou z možností uvedených v odstavci 1, může dožádaný donucovací orgán odmítnout provést vyšetřovací opatření, aniž by uvedl důvody takového odmítnutí. V takových případech se nepoužije článek 13.

Pokud dožadující donucovací orgán využije možností stanovených v článku 15 nebo 16, zašle dožádanému donucovacímu orgánu žádost, v níž je:

1. Pokud existuje důvodné podezření, že by mohlo docházet k rozsáhlé nekalé obchodní praktice s přeshraničním rozměrem, donucovací orgány dotčené touto praktikou přistoupí na základě jejich vzájemné dohody k zahájení koordinovaného postupu. Zahájení tohoto koordinovaného postupu se bezodkladně oznámí Komisi.

2. Donucovací orgány, které jsou dotčeny možnou rozsáhlou nekalou obchodní praktikou s přeshraničním rozměrem, určí donucovací orgán, který bude koordinátorem. Za účelem dosažení dohody o určení koordinátora může Komise v případě potřeby usnadnit jednání mezi dotčenými donucovacími orgány. Pokud nejsou donucovací orgány schopny dosáhnout dohody o tomto určení, bude koordinátorem donucovací orgán, který vydal varování podle článku 24.

3. Donucovací orgány dotčené možnou rozsáhlou nekalou obchodní praktikou s přeshraničním rozměrem provedou na základě dostupných informací šetření. Upozorní ostatní dotčené donucovací orgány na výsledky těchto šetření podle článku 24.

4. Donucovací orgán se připojí ke koordinovanému postupu, pokud se v jeho průběhu ukáže, že je možnou rozsáhlou nekalou obchodní praktikou s přeshraničním rozměrem dotčen.

5. Za účelem zjištění, zda je donucovací orgán dotčen možnou rozsáhlou nekalou obchodní praktikou s přeshraničním rozměrem, je třeba vzít v úvahu všechny prvky, zejména:

1. Donucovací orgán může odmítnout účastnit se koordinovaného postupu, pouze pokud nastane jedna nebo více z následujících situací:

2. Pokud se donucovací orgán odmítne účastnit koordinovaného postupu, bezodkladně o svém rozhodnutí informuje Komisi a ostatní donucovací orgány dotčené rozsáhlou nekalou obchodní praktikou s přeshraničním rozměrem, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí a doloží nezbytné podpůrné dokumenty.

1. Donucovací orgány, které se účastní koordinovaného postupu, zajistí, aby šetření a inspekce prováděly včas, účinně a koordinovaně. Donucovací orgány usilují o to, aby prováděly vyšetřování a inspekce a v míře, v níž to umožňuje vnitrostátní právo, uplatňovaly předběžná opatření, souběžně s těmi, která provádějí jiné donucovací orgány.

2. Donucovací orgány, které se účastní koordinovaného postupu, uvedou ve společném prohlášení výsledek šetření a posouzení rozsáhlé nekalé obchodní praktiky s přeshraničním rozměrem, přičemž shrnou přijatá vnitrostátní opatření a v náležitých případech různá stanoviska donucovacích orgánů.

3. Aniž jsou dotčena pravidla týkající se důvěrnosti a zachování obchodního tajemství stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/943/oj).), zveřejní donucovací orgány dotčené koordinovaným postupem společné prohlášení uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo jeho části na svých internetových stránkách a informují o zveřejnění Komisi.

1. Donucovací orgány, které se účastní koordinovaného postupu, přijmou v rámci své jurisdikce veškerá nezbytná donucovací opatření podle článku 6 směrnice (EU) 2019/633 vůči kupujícímu či kupujícím, kteří jsou za rozsáhlou nekalou obchodní praktiku s přeshraničním rozměrem odpovědní, aby bylo dosaženo ukončení této nekalé obchodní praktiky.

2. Donucovací opatření podle odstavce 1 donucovací orgány přijímají v souladu s vnitrostátními předpisy svých členských států a koordinovaně s cílem dosáhnout ukončení rozsáhlé nekalé obchodní praktiky s přeshraničním rozměrem. Donucovací orgány, které se účastní koordinovaného postupu, usilují o přijetí donucovacích opatření souběžně ve všech členských státech dotčených rozsáhlou nekalou obchodní praktikou s přeshraničním rozměrem.

1. Koordinovaný postup je ukončen, pokud donucovací orgány, které se jej účastní, dospějí k závěru, že daná rozsáhlá nekalá obchodní praktika s přeshraničním rozměrem byla ve všech dotčených členských státech ukončena nebo že k žádné takové rozsáhlé nekalé obchodní praktice nedošlo.

2. Koordinátor určený v souladu s čl. 18 odst. 2 v náležitých případech o ukončení koordinovaného postupu bezodkladně uvědomí donucovací orgány členských států dotčených koordinovaným postupem a Komisi.

1. Koordinátor určený v souladu s čl. 18 odst. 2 zejména:

Koordinátorovi jsou při plnění úkolů stanovených v prvním pododstavci písm. b), c), e), f) a g) nápomocny ostatní donucovací orgány, které se účastní koordinovaného postupu.

2. Koordinátor nenese odpovědnost za jednání či opomenutí ostatních donucovacích orgánů, které se účastní koordinovaného postupu, při výkonu pravomocí stanovených v článku 6 směrnice (EU) 2019/633 a v tomto nařízení.

1. Donucovací orgán bezodkladně varuje Komisi a všechny ostatní donucovací orgány, že může docházet k rozsáhlé nekalé obchodní praktice s přeshraničním rozměrem, bez ohledu na to, zda k ní dochází pouze v rámci Unie, nebo současně v rámci Unie i v jedné nebo více třetích zemí. Komise může varování doplnit o jakékoli informace, které mohou donucovacím orgánům usnadnit přijetí rychlých a vhodných opatření.

2. Při vydávání varování uvedeného v odstavci 1 uvede donucovací orgán informace ohledně podezření, že dochází k rozsáhlé nekalé obchodní praktice s přeshraničním rozměrem, na kterou se vztahuje toto nařízení, včetně těchto informací:

3. Donucovací orgán může při vydávání varování požádat donucovací orgány v jiných členských státech, aby ověřily, zda podle informací, které jsou těmto donucovacím orgánům dostupné nebo k nimž mohou mít přístup, by mohlo na území těchto jiných členských států docházet k téže rozsáhlé nekalé obchodní praktice s přeshraničním rozměrem nebo zda v těchto členských státech probíhá řízení nebo již byla přijata donucovací opatření ve vztahu k této nekalé obchodní praktice. Donucovací orgány v těchto ostatních členských státech na žádost bezodkladně odpoví.

1. Dotčené donucovací orgány se dohodnou na jazycích, které se mají používat pro podávání oznámení a veškerých dalších sdělení, na něž se vztahuje tato kapitola, spojených s koordinovanými postupy.

2. Pokud není možné dosáhnout mezi dotčenými donucovacími orgány dohody ohledně jazyků, které se mají používat, zasílají se oznámení a další sdělení v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků členského státu, který oznámení či další sdělení podává, spolu s neoficiálním překladem do angličtiny, je-li požadován.

V souvislosti s nekalými obchodními praktikami stanovenými v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2019/633, k nimž dochází v souvislosti s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků mezi kupujícími a dodavateli, jak jsou uvedeni v čl. 1 odst. 2 směrnice (EU) 2019/633, pokud jsou dodavatelé nebo kupující usazeni mimo Unii, může donucovací orgán:

1. Pokud donucovací orgán přijme vyšetřovací opatření vůči kupujícímu usazenému mimo Unii v souvislosti s nekalou obchodní praktikou stanovenou v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2019/633 a pokud se domnívá, že s ním tento kupující nespolupracuje, může požadovat, aby kupující určil jako svou odpovědnou kontaktní osobu pro Unii fyzickou nebo právnickou osobu usazenou na území Unie.

2. Odpovědná kontaktní osoba pro Unii uvedená v odstavci 1:

3. Pokud kupující usazený mimo Unii nevyhoví žádosti uvedené v odstavci 1, donucovací orgán, který žádost podal, neprodleně upozorní Komisi a všechny ostatní donucovací orgány, že tento kupující neurčil odpovědnou kontaktní osobu pro Unii. Komise může upozornění doplnit o jakékoli informace, které mohou donucovacím orgánům usnadnit přijetí rychlých a vhodných opatření.

1. Do 11. září 2031 předloží Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise tuto zprávu zohlední při provádění hodnocení směrnice (EU) 2019/633. Ve vhodných případech je k tomuto hodnocení přiložen legislativní návrh týkající se tohoto nařízení.

2. Komise ve zprávě uvedené v odstavci 1 tohoto článku vychází z výročních zpráv uvedených v čl. 10 odst. 2 směrnice (EU) 2019/633. V případě potřeby si od členských států může vyžádat doplňující informace.

3. Ve zprávě uvedené v odstavci 1 je popsán vývoj mechanismů spolupráce zřízených podle tohoto nařízení a donucovací činnosti, zejména určení nejčastějších typů přeshraničních nekalých obchodních praktik, nejvíce postižených odvětví a typů kupujících, včetně kupujících usazených mimo Unii, kteří jsou nejčastěji zapojeni.

1. Pro účely článků 7, 8, 9, 11, 12 a 13, článků 15 až 22 a článků 24, 26 a 27 tohoto nařízení se použije systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1024/oj).).

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu se článkem 31 za účelem změny odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o nástroj, který se má používat pro správu oznámení a sdělení mezi donucovacími orgány s cílem zohlednit budoucí technické potřeby.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 30 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 9. března 2026. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 30 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 30 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený článkem 229 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.