Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1030 ze dne 29. dubna 2026 o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 a čl. 100 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C, C/2024/890, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/890/oj.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C, C/2024/1982, 18.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1982/oj.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2024 (Úř. věst. C, C/2025/1313, 13.3.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1313/oj) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 26. února 2026 (Úř. věst. C, C/2026/2277, 17.4.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/2277/oj). Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2026 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).),
vzhledem k těmto důvodům:
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na:
a) provozovatele dopravy, organizátory dopravních služeb a provozovatele uzlů;
b) zprostředkovatele údajů;
c) vývojáře výpočetních nástrojů;
d) vývojáře databází třetích stran a
e) subjekty posuzování shody.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „skleníkovým plynem“ plynná složka atmosféry, přírodní i antropogenní, která absorbuje a emituje záření o specifických vlnových délkách ve spektru infračerveného záření emitovaného zemským povrchem, atmosférou a mraky;
2) „emisí skleníkových plynů“ uvolňování skleníkových plynů do atmosféry vyjádřené hmotností ekvivalentu oxidu uhličitého;
3) „započítáváním emisí skleníkových plynů“ činnosti prováděné za účelem kvantifikace emisí skleníkových plynů prostřednictvím měření a výpočtů a používané pro vykazování těchto emisí;
4) „dopravní službou“ doprava nákladu nebo cestujícího z místa původu do místa určení; dopravní služba může zahrnovat jeden nebo více článků dopravního řetězce, které vyžadují dopravní činnosti nebo provoz v uzlu;
5) „dopravní činností“ provoz vozidla za účelem dopravy osob nebo nákladu;
6) „provozem v uzlu“ provoz za účelem přepravy nákladu nebo cestujících přes uzel;
7) „dopravním řetězcem“ sled dopravních prvků souvisejících s nákladem nebo cestujícím (skupinou cestujících), které dohromady tvoří jeho (jejich) pohyb z místa původu do místa určení;
8) „článkem dopravního řetězce“ úsek dopravního řetězce, v jehož rámci je náklad nebo cestující (skupina cestujících) přepravován jedním vozidlem nebo projíždí jedním uzlem;
9) „primárními údaji“ kvantifikovaná hodnota procesu nebo aktivity získaná z přímého měření nebo z výpočtu založeného na přímém měření;
10) „sekundárními údaji“ buď modelované údaje, nebo standardní hodnoty, které nesplňují požadavky na primární údaje, včetně údajů z databází a zveřejněné literatury, standardních hodnot pro emisní faktory skleníkových plynů z národních inventur, vypočtených údajů, odhadů nebo jiných reprezentativních údajů a údajů získaných z postupů nebo odhadů týkajících se podobných služeb;
11) „organizátorem dopravních služeb“ subjekt, který poskytuje dopravní služby, v jejichž rámci je provozování některých prvků dopravního řetězce zadáno jednomu nebo více subdodavatelům, kteří je provozují;
12) „provozovatelem dopravy“ subjekt, který provádí dopravní činnosti zahrnující nákladní či osobní dopravu, nebo obojí;
13) „provozovatelem uzlu“ subjekt, který zajišťuje provoz v uzlu zahrnující nákladní nebo osobní dopravu;
14) „subjekty v oblasti dopravy a uzlů“ organizátor dopravních služeb, provozovatel dopravy a provozovatel uzlu;
15) „zprostředkovatelem údajů“ právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, které začínají nebo končí na území Unie, ale sama tyto služby neposkytuje ani neorganizuje;
16) „malými a středními podniky“ mikropodniky, malé podniky a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).);
17) „standardní hodnotou“ hodnota sekundárních údajů ze zveřejněného zdroje, která je v případě chybějících primárních nebo modelovaných údajů brána jako standardní;
18) „nosičem energie“ látka nebo jev, který lze použít ke konání mechanické práce nebo výrobě tepla nebo k ovládání chemických nebo fyzikálních procesů;
19) „modelovanými údaji“ sekundární údaje stanovené pomocí modelu, který zohledňuje primární údaje nebo parametry, které jsou relevantní s ohledem na emise skleníkových plynů z dopravní činnosti nebo provozu v uzlu, a to i pomocí modelu stanoveného prostřednictvím výpočetního nástroje;
20) „výstupními údaji“ rozčleněné údaje o emisích skleníkových plynů z dopravní služby stanovené pomocí společné metodiky a vstupních údajů stanovených tímto nařízením;
21) „vozidlem“ prostředek pro dopravu osob nebo zboží, či obojího, ve všech druzích dopravy;
22) „aktivitou s emisí skleníkového plynu“ aktivita, která vede k emisi skleníkového plynu;
23) „údaji o aktivitě s emisí skleníkového plynu“ kvantitativní měření aktivity s emisí skleníkového plynu;
24) „intenzitou emisí skleníkových plynů“ koeficient vztahující dopravní aktivitu nebo aktivitu dopravního uzlu k emisi skleníkového plynu;
25) „emisním faktorem skleníkového plynu“ koeficient vztahující údaje o aktivitě s emisí skleníkového plynu k emisi skleníkového plynu;
26) „emisemi skleníkových plynů ‚od vrtu po kola‘“ emise reprezentující dopad skleníkových plynů, jenž vyplývá z používání vozidel a provozu dopravních uzlů a z poskytování energie pro tyto služby;
27) „výpočetním nástrojem“ aplikace, model nebo software umožňující automatický výpočet emisí skleníkových plynů z dopravní služby;
28) „externím výpočetním nástrojem“ výpočetní nástroj, který na trhu pro široké komerční nebo nekomerční použití poskytuje třetí strana;
29) „ekvivalentem oxidu uhličitého (CO2e)“ jednotka pro porovnání radiačního účinku skleníkového plynu s radiačním účinkem oxidu uhličitého;
30) „subjektem posuzování shody“ subjekt posuzování shody ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 765/2008.
KAPITOLA II
SPOLEČNÁ METODIKA
Článek 3
Společná metodika výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb
1. Emise skleníkových plynů z dopravních služeb se vypočítají na základě společné metodiky ve smyslu normy EN ISO 14083:2023 – Skleníkové plyny – Kvantifikace a vykazování emisí skleníkových plynů z operací dopravního řetězce (dále jen „norma EN ISO“), v platném znění, jak je uvedeno v této kapitole.
2. Do 3. prosince 2033 posoudí Komise potřebu úpravy kterékoli složky normy EN ISO.
3. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu zahájit kontrolu souladu s cílem posoudit jakoukoli změnu normy EN ISO.
4. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 tohoto nařízení, jimiž doplní toto nařízení určením změn normy EN ISO nebo jejích složek uvedených v odstavci 2 tohoto článku, které vytvářejí zjevné riziko neslučitelnosti s cíli tohoto nařízení a s jinými použitelnými právními předpisy Unie, zejména s nařízením (EU) 2021/1119, a které se proto nepoužijí.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž i na základě výsledku posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku a kontroly souladu uvedené v odstavci 3 tohoto článku požádá Evropský výbor pro normalizaci o revizi normy EN ISO. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž se stanoví podrobná pravidla vyjasňující společnou metodiku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku a zajišťující její jednotné provádění na trhu, pokud jde o přístup k určování vhodných parametrů pro výpočet emisí skleníkových plynů, které jsou relevantní s ohledem na emise, před poskytnutím dopravní služby, a případně stanovení dalších technických parametrů souvisejících s přiřazováním emisí skleníkových plynů nebo agregací datových prvků, které nejsou v uvedené společné metodice výslovně vysvětleny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
KAPITOLA III
VSTUPNÍ ÚDAJE A JEJICH ZDROJE
Článek 4
Používání primárních a sekundárních údajů
1. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů upřednostní pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb používání primárních údajů.
Členský stát může stanovit, že používání primárních údajů je u dopravních činností na jeho území povinné pro subjekty v oblasti dopravy a uzlů, jejichž počet zaměstnanců překračuje konkrétní prahovou hodnotu stanovenou vnitrostátními právními předpisy, pokud daná dopravní služba na jeho území začíná i končí. Členský stát neuplatňuje tento požadavek na přeshraniční dopravní činnosti, včetně tranzitní dopravy přes své území, ani na malé a střední podniky.
2. Aniž jsou dotčena pravidla státní podpory, mohou členské státy zavést správní, finanční nebo provozní pobídky s cílem stimulovat používání primárních údajů.
3. Používání sekundárních údajů pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravní služby je povoleno za těchto podmínek:
Pokud subjekty v oblasti dopravy a uzlů provádějí výpočet emisí skleníkových plynů ex ante konkrétní dopravní služby, mohou v souladu se společnou metodikou použít standardní hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů stanovené na základě primárních údajů z dopravní služby podobných vlastností provedené stejnými subjekty v roce předcházejícím výpočtu ex ante.
a) pokud jsou standardní hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů odvozeny z(e):
- i) základní unijní databáze se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů (dále jen „základní unijní databáze“) uvedené v článku 5 nebo
- ii) databází a souborů údajů se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů vedených třetími stranami v souladu s článkem 6;
b) pokud jsou standardní hodnoty pro emisní faktory skleníkových plynů pro nosiče energie v dopravě odvozeny z ústřední unijní databáze se standardními hodnotami pro emisní faktory skleníkových plynů (dále jen „ústřední unijní databáze“) uvedené v článku 7;
c) pokud se modelované údaje opírají o model vytvořený v souladu se společnou metodikou uvedenou v čl. 3 odst. 1 a případně s podmínkami pro použití sekundárních údajů stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce a s ustanoveními týkajícími se použití výpočetních nástrojů stanovenými v článcích 8 a 11.
4. Pokud subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů používají jako vstupní údaje primární údaje, které již byly použity jako základ pro stanovení výstupních údajů, které byly ověřeny podle jiných právních aktů Unie akreditovaným subjektem uvedeným v článku 16, nevyžaduje se ověření uvedené v čl. 12 odst. 1, které by se týkalo zdrojů vstupních údajů použitých pro výpočet podle čl. 13 odst. 2 písm. b).
5. Při výpočtu emisí skleníkových plynů ze spotřebované elektřiny se subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů mohou rozhodnout použít namísto sekundárních údajů založených na určitém místě tržní přístup, pokud jsou splněny podmínky stanovené v příloze J normy EN ISO.
Článek 5
Základní unijní databáze se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů
1. Komise s technickou pomocí Evropské agentury pro životní prostředí a v případě potřeby s dodatečnými a dobrovolnými vstupy od členských států do 2. prosince 2029 vytvoří základní unijní databázi. Komise se vynasnaží zahrnout do základní unijní databáze standardní hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů pro typy vozidel obvykle používané v Unii, ať již v některých, nebo ve všech členských státech.
2. Základní unijní databáze v náležitých případech obsahuje standardní hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů dohodnuté Unií nebo v zájmu Unie na mezinárodní úrovni, jsou-li takové údaje k dispozici.
3. Základní unijní databáze obsahuje samostatnou tabulku pro každý druh dopravy, zejména pro standardní hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Údaje z námořní dopravy se odvozují z databáze „THETIS-MRV“ a případně se doplní o další zdroje informací, jako je databáze FuelEU zřízená podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2023/1805.
4. Při vypracovávání standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů Komise:
a) uplatní přístup založený na určitém místě stanovený ve společné metodice uvedené v čl. 3 odst. 1 a případně zohlední jedinečná specifika různých členských států;
b) zohlední emisní faktory skleníkových plynů, které byly stanoveny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/2001/oj).).
5. Komise s technickou pomocí Evropské agentury pro životní prostředí zajistí údržbu, pravidelnou aktualizaci, neustálý rozvoj a náležitou úroveň zabezpečení základní unijní databáze podle odstavce 1 a zohlední vývoj nejmodernějších technologií v odvětví dopravy a jakékoli nové metodické přístupy k výpočtu emisí skleníkových plynů. Komise zajistí slučitelnost a soulad základní unijní databáze se stávajícími právními akty Unie. Komise alespoň jednou ročně posoudí, zda je třeba základní unijní databázi aktualizovat.
Při každé aktualizaci standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů obsažených v základní unijní databázi Komise bez zbytečného odkladu zajistí, aby byly tyto aktualizované standardní hodnoty zveřejněny. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů použijí nejnovější dostupné údaje k výpočtu a zveřejnění svých informací o emisích skleníkových plynů do 18 měsíců ode dne, kdy byla aktualizace zveřejněna.
Povinnost používat aktualizované standardní hodnoty uvedená v druhém pododstavci se vztahuje pouze na nové výstupní údaje, které jsou vypočteny a zveřejněny po aktualizaci, aniž by byla vyžadována zpětná revize již zveřejněných informací.
6. Přístup k základní unijní databázi za účelem nahlížení do standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů nebo jejich používání je veřejnosti poskytován bezplatně a ve všech úředních jazycích orgánů Unie.
Článek 6
Databáze a soubory údajů se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů vedené třetími stranami
1. Vývojář databáze nebo souboru údajů třetí strany předloží Komisi žádost o technickou kontrolu kvality standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů obsažených v uvedené databázi nebo souboru údajů. Komise s technickou pomocí Evropské agentury pro životní prostředí tuto žádost posoudí provedením technické kontroly kvality v souladu se společnou metodikou uvedenou v čl. 3 odst. 1.
2. Pro účely odvození sekundárních údajů v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. a) bodem ii) se použijí pouze databáze a soubory údajů třetích stran se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů, které byly podle odstavce 1 tohoto článku posouzeny kladně. Komise zveřejní a vede aktualizovaný seznam databází se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů vedených třetími stranami, které získaly kladné posouzení. Tento aktuální seznam je přístupný veřejnosti na speciálních internetových stránkách.
3. Povinnost technické kontroly kvality stanovená v odstavci 1 se použije od 3. prosince 2031. Kladné posouzení podle odstavce 2 je platné po dobu dvou let.
4. Do 2. června 2030 přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla a podmínky pro provádění technické kontroly kvality podle odstavce 1 tohoto článku a podmínky pro kladné posouzení podle odstavce 2 tohoto článku. Prováděcí akty stanoví časový rámec, v němž mají být technické kontroly kvality provedeny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
Článek 7
Ústřední unijní databáze se standardními hodnotami pro emisní faktory skleníkových plynů
1. Komise s technickou pomocí Evropské agentury pro životní prostředí a v případě potřeby s dodatečnými a dobrovolnými vstupy od členských států, příslušných zúčastněných stran a dalších odvětvových subjektů Unie do 2. června 2028 vytvoří ústřední unijní databázi. Komise se vynasnaží zahrnout do ústřední unijní databáze standardní hodnoty pro emisní faktory skleníkových plynů pro nosiče energie v dopravě obvykle používané v Unii, ať již v některých, nebo ve všech členských státech.
2. Při vypracovávání standardních hodnot pro emisní faktory skleníkových plynů použije Komise přístup založený na určitém místě stanovený ve společné metodice uvedené v čl. 3 odst. 1 a případně zohlední jedinečná specifika v různých členských státech.
Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, Komise zohlední emisní faktory skleníkových plynů, které byly stanoveny v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.
3. Ústřední unijní databáze v náležitých případech obsahuje standardní hodnoty pro emisní faktory skleníkových plynů dohodnuté Unií nebo v zájmu Unie na mezinárodní úrovni, jsou-li takové hodnoty k dispozici.
4. Komise s technickou pomocí Evropské agentury pro životní prostředí zajistí údržbu, pravidelnou aktualizaci, neustálý rozvoj a náležitou úroveň zabezpečení ústřední unijní databáze podle odstavce 1 tohoto článku, přičemž zohlední potřebu úprav jakékoli složky normy podle čl. 3 odst. 1, vývoj nejmodernějších technologií v odvětví dopravy a nové metodické přístupy k výpočtu emisí skleníkových plynů. Komise zajistí slučitelnost a soulad ústřední unijní databáze se stávajícími právními akty Unie.
Při každé aktualizaci standardních hodnot pro emisní faktory skleníkových plynů obsažených v ústřední unijní databázi Komise bez zbytečného odkladu zajistí, aby byly tyto aktualizované hodnoty zveřejněny. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů použijí nejnovější dostupné údaje k výpočtu a zveřejnění svých informací o emisích skleníkových plynů do 18 měsíců ode dne, kdy byla aktualizace zveřejněna.
Povinnost používat aktualizované standardní hodnoty uvedená v druhém pododstavci se vztahuje pouze na nové výstupní údaje, které mají být vypočteny a zveřejněny po aktualizaci, aniž by byla vyžadována zpětná revize již zveřejněných informací.
5. Přístup k ústřední unijní databázi za účelem nahlížení do standardních hodnot pro emisní faktory skleníkových plynů pro nosiče energie v dopravě nebo jejich používání je veřejnosti poskytován bezplatně a ve všech úředních jazycích orgánů Unie.
Článek 8
Výpočetní nástroj EU
1. Do 2. června 2030 přijme Komise prováděcí akty s cílem zajistit, aby byl provozovatelům dopravy veřejně přístupný uživatelsky vstřícný, bezplatný a zjednodušený výpočetní nástroj EU usnadňující výpočty na základě primárních údajů a umožňující použití emisních faktorů skleníkových plynů a, jsou-li k dispozici a jsou-li relevantní, standardních hodnot intenzity emisí skleníkových plynů v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. a) a b), a tento nástroj byl navržen tak, aby podporoval zejména provozovatele dopravy, kteří jsou malými a středními podniky. Tento výpočetní nástroj EU se pravidelně aktualizuje. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
2. Pokud provozovatelé dopravy používají ke stanovení výstupních údajů výpočetní nástroj EU, nevyžaduje se ověření uvedené v čl. 12 odst. 1, které by se týkalo správnosti provedeného výpočtu podle čl. 13 odst. 2 písm. c).
3. S cílem podpořit široké uplatňování normy EN ISO provozovateli dopravy, a zejména malými a středními podniky, je k výpočetnímu nástroji EU přiložen návod, který malým a středním podnikům pomůže při provádění tohoto nařízení a jasně vysvětlí, jak používat funkce výpočetního nástroje EU. Tento návod je k dispozici ve všech úředních jazycích orgánů Unie.
KAPITOLA IV
VÝSTUPNÍ ÚDAJE A TRANSPARENTNOST
Článek 9
Stanovení výstupních údajů o emisích skleníkových plynů z dopravní služby
1. Výstupní údaje se stanoví pomocí společné metodiky a vstupních údajů v souladu s články 3 až 7.
2. Výstupní údaje lze stanovit pomocí výpočetních nástrojů. Externí výpočetní nástroje splňují požadavky stanovené v článku 11.
3. Výstupní údaje se skládají alespoň z celkové hmotnosti ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e) na dopravní službu a v souvislosti s typem příslušné dopravní služby nejméně z jedné z těchto společných metrik:
a) hmotnosti CO2e na tunokilometr nebo ekvivalentů pro nákladní dopravu;
b) hmotnosti CO2e na tunu nebo ekvivalentů pro propustnost uzlu nákladní dopravy;
c) hmotnosti CO2e na osobokilometr nebo ekvivalentů pro osobní dopravu;
d) hmotnosti CO2e na cestujícího nebo ekvivalentů pro propustnost uzlu osobní dopravy.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o seznam společných metrik pro výstupní údaje podle odstavce 3 tohoto článku.
Článek 10
Sdělování a transparentnost
1. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů zveřejní výstupní údaje jasným a jednoznačným způsobem, a kdykoli je to možné, před poskytnutím dopravní služby nebo uzavřením smlouvy. Pokud subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů zveřejňují výstupní údaje, uvedou ve sdělení, které toto zveřejnění doprovází, prohlášení: „Emise skleníkových plynů vypočtené v souladu s nařízením (EU) 2026/1030“, a to alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie, a je-li to možné, rovněž v úředním jazyce členského státu, na jehož území je služba poskytována.
2. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů se mohou rozhodnout viditelně zobrazovat tyto informace:
a) zda jejich údaje podléhají ověření uvedenému v čl. 12 odst. 1;
b) zda pro své výpočty výstupních údajů použily výhradně primární údaje;
c) zda použily výpočetní nástroj EU uvedený v článku 8.
3. Pokud výstupní údaje získává a zveřejňuje zprostředkovatel údajů, jenž nevypočítává emise na základě samostatných ujednání, použije se odstavec 1 tohoto článku a čl. 9 odst. 3. Při zveřejňování výstupních údajů uvede zprostředkovatel údajů odkaz na zdroj těchto výstupních údajů.
4. V případě používání primárních údajů jsou subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů oprávněni sdělit tuto skutečnost jakékoli třetí straně, za předpokladu, že použití primárních údajů bylo konstatováno v souladu s postupem ověřování stanoveným v článcích 12 a 13.
5. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů, kteří vypočítávají emise skleníkových plynů, musí být schopni poskytnout důkazy dokládající, jak byly výstupní údaje stanoveny. Tyto důkazy se poskytují v souladu se společnou metodikou uvedenou v čl. 3 odst. 1 a
a) slouží jako podklad pro ověřování prováděné v souladu s články 12 a 13;
b) zpřístupní se na žádost příslušného orgánu určeného podle unijního nebo vnitrostátního práva nebo jiné třetí strany, pokud se na ni vztahují samostatné právní nebo smluvní povinnosti;
c) pokud se provádí ověření v souladu s články 12 a 13, obsahují odkaz na doklad o shodě uvedený v čl. 13 odst. 6 a kontaktní údaje subjektu posuzování shody, který doklad o shodě vypracoval;
d) pokud jsou výstupní údaje stanoveny pomocí externího výpočetního nástroje uvedeného v čl. 9 odst. 2, obsahují odkaz na tento výpočetní nástroj.
6. Výstupní údaje a důkazy uvedené v odstavci 5 se vyhotovují jasným a jednoznačným způsobem alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie. Pokud je to možné, jsou k dispozici ve formě internetového odkazu, QR kódu nebo rovnocenného prostředku.
7. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).).
8. Každý příjemce výstupních údajů a důkazů uvedených v odstavci 5 přijme opatření k zajištění důvěrnosti příslušných obchodních údajů, které jsou zpracovávány a sdělovány v souladu s tímto nařízením, a zajistí, aby k takovým výstupním údajům a důkazům bylo možné přistupovat, zpracovávat je a sdělovat pouze v případě, že je to povoleno.
KAPITOLA V
DOPLŇKOVÁ OPATŘENÍ
Článek 11
Certifikace externích výpočetních nástrojů
1. Externí výpočetní nástroje jsou certifikovány subjektem posuzování shody uvedeným v článku 14.
2. Vývojáři externích výpočetních nástrojů předloží žádost subjektu posuzování shody uvedenému v článku 14, který posoudí soulad externího výpočetního nástroje s požadavky stanovenými v článcích 3 až 9. Je-li posouzení kladné, vydá subjekt posuzování shody certifikát shody externího výpočetního nástroje s tímto nařízením. Certifikát je platný po dobu dvou let. Je-li posouzení záporné, poskytne subjekt posuzování shody žadateli odůvodnění záporného posouzení.
3. Dotčený subjekt posuzování shody vede aktualizovaný seznam externích výpočetních nástrojů, které certifikoval a kterým certifikaci omezil, pozastavil nebo odňal. Uvedený seznam zveřejní na svých internetových stránkách a adresu daných stránek neprodleně sdělí Komisi.
4. Komise na svých oficiálních internetových stránkách zveřejní snadno přístupný seznam všech externích výpočetních nástrojů, které jsou certifikovány v souladu s odstavci 1 a 2, a také odkaz na internetové stránky uvedené v odstavci 3.
5. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla pro certifikaci externích výpočetních nástrojů a pro související certifikáty shody, včetně pravidel pro omezení, obnovení, pozastavení a odnětí certifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
KAPITOLA VI
OVĚŘOVÁNÍ ÚDAJŮ O EMISÍCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A VÝPOČTŮ
Článek 12
Rozsah ověřování
1. Soulad výstupních údajů uvedených v článku 9 s požadavky stanovenými v článcích 3 až 9 ověří subjekt posuzování shody uvedený v článku 14.
2. Odstavec 1 se použije na subjekty v oblasti dopravy a uzlů a na zprostředkovatele údajů, kteří vypočítávají emise, s výjimkou malých a středních podniků. Malé a střední podniky se mohou podrobit ověření podle tohoto nařízení na vlastní žádost.
Článek 13
Ověřovací činnosti
1. Subjekt posuzování shody uvedený v článku 14 ověří spolehlivost, důvěryhodnost, soudržnost a přesnost výstupních údajů zveřejněných subjekty v oblasti dopravy a uzlů zprostředkovateli údajů, kteří vypočítávají emise.
2. Subjekt posuzování shody ověří soulad výstupních údajů s požadavky stanovenými v článcích 3 až 9 a na základě důkazů uvedených v čl. 10 odst. 5. Toto ověření se týká:
a) použité metodiky výpočtu;
b) zdrojů vstupních údajů použitých pro výpočet;
c) správnosti provedeného výpočtu;
d) použité společné metriky.
3. Pokud se používají externí výpočetní nástroje, subjekt posuzování shody zohlední jejich příslušné certifikáty shody uvedené v čl. 11 odst. 2.
4. Pokud se při ověřování zjistí nesprávné výpočty nebo nesoulad s články 3 až 9, subjekt posuzování shody o tom bez zbytečného odkladu informuje dotčené subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatele údajů. Tyto subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů poté opraví výpočet nebo napraví veškerý nesoulad, aby bylo možné ověření dokončit.
5. Subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů poskytnou subjektu posuzování shody veškeré další informace, které mu umožní provést ověření. Subjekt posuzování shody může během ověřování provádět kontroly k určení spolehlivosti údajů a výpočtů.
6. Po dokončení ověření vypracuje subjekt posuzování shody v příslušných případech doklad o shodě, který potvrzuje, že výstupní údaje splňují odpovídající požadavky stanovené v tomto nařízení, a v němž je upřesněno, zda subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelé údajů používají primární údaje.
7. Dotčený subjekt posuzování shody vypracuje a vede aktualizovaný seznam subjektů v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatelů údajů, kteří se podrobili ověření podle tohoto článku. Do 31. března každého roku oznámí subjekt posuzování shody uvedený seznam Komisi.
8. Pokud byly výstupní údaje již ověřeny podle jiných právních aktů Unie, které stanoví zvláštní pravidla pro ověřování výstupních údajů a zajišťují soulad s požadavky stanovenými v tomto nařízení, považují se takové údaje za ověřené podle tohoto článku.
9. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla pro ověřování výstupních údajů, vhodnou četnost tohoto ověřování a související doklad o shodě. Tato pravidla zahrnují ustanovení týkající se důkazů uvedených v čl. 10 odst. 5 a práv na sdělení spojených s používáním primárních údajů uvedených v čl. 10 odst. 4. Při stanovování těchto pravidel Komise náležitě zohlední objektivní kritéria, včetně povahy a rozsahu dotčené dopravní služby, relativního rizika nesouladu a nutnosti vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
KAPITOLA VII
AKREDITACE
Článek 14
Subjekty posuzování shody
1. Subjekty posuzování shody jsou akreditovány k provádění certifikačních nebo ověřovacích činností uvedených v článcích 11, 12 a 13.
2. Subjekt posuzování shody je nezávislý na subjektech v oblasti dopravy a uzlů a na zprostředkovatelích údajů, kteří žádají o certifikaci nebo ověřování podle článků 11, 12 a 13.
3. Subjekt posuzování shody, jeho vrcholové vedení a pracovníci odpovědní za provádění certifikačních nebo ověřovacích činností se nesmí podílet na žádné činnosti, která by mohla být v rozporu s jejich nezávislým úsudkem nebo integritou ve vztahu k certifikačním nebo ověřovacím činnostem.
4. Subjekt posuzování shody a jeho pracovníci vykonávají certifikační nebo ověřovací činnosti na nejvyšší úrovni profesní bezúhonnosti a požadované odborné způsobilosti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky těchto činností, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.
5. Subjekt posuzování shody musí mít odborné znalosti, vybavení a infrastrukturu potřebné k provádění certifikačních nebo ověřovacích činností, pro něž byl akreditován.
6. Pracovníci subjektu posuzování shody zachovávají profesní tajemství, pokud jde o veškeré informace získané při provádění certifikačních a ověřovacích činností.
7. Pokud subjekt posuzování shody zadává konkrétní činnosti spojené s certifikací nebo ověřováním subdodavatelům nebo využívá služeb dceřiné společnosti, nese plnou odpovědnost za činnosti prováděné subdodavateli a dceřinými společnostmi, ať jsou prováděny kdekoli, včetně posouzení a sledování kvalifikace subdodavatele nebo dceřiné společnosti a jimi prováděné práce.
Článek 15
Akreditační postupy
1. Subjekty posuzování shody uvedené v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení jsou akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení (ES) č. 765/2008.
2. Každý členský stát určí orgán, který vede aktualizovaný seznam akreditovaných subjektů posuzování shody. Tyto určené vnitrostátní orgány příslušné seznamy zpřístupní veřejnosti na oficiálních internetových stránkách veřejné správy. Členský stát může rozhodnout, že tuto povinnost bude vykonávat vnitrostátní akreditační orgán uvedený v odstavci 1.
3. Do 31. března každého roku vnitrostátní akreditační orgán uvedený v odstavci 1 oznámí Komisi seznam akreditovaných subjektů posuzování shody spolu se všemi příslušnými kontaktními údaji.
4. Pokud toto nařízení neobsahuje žádná zvláštní ustanovení týkající se akreditace subjektů posuzování shody, použije se nařízení (ES) č. 765/2008.
5. Aniž je dotčen článek 16, Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením dalších metod a kritérií akreditace subjektů posuzování shody.
Článek 16
Ověřování podle jiných právních aktů Unie, včetně odvětví námořní a letecké dopravy
1. Ověřovatelé akreditovaní podle článku 16 nařízení (EU) 2015/757 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě nebo podle článku 14 nařízení (EU) 2023/1805 a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě mohou provádět ověřovací činnosti subjektů posuzování shody podle článku 13 tohoto nařízení. Tito ověřovatelé se považují za akreditované podle článků 14 a 15 tohoto nařízení k provádění ověřovacích činností v odvětví námořní dopravy.
2. Ověřovatelé akreditovaní podle článku 15 směrnice 2003/87/ES a prováděcích aktů přijatých na jejím základě mohou provádět ověřovací činnosti subjektů posuzování shody podle článku 13 tohoto nařízení. Tito ověřovatelé se považují za akreditované podle článků 14 a 15 tohoto nařízení k provádění ověřovacích činností v odvětví letecké dopravy.
3. Ověřovatelé uvedení v odstavcích 1 a 2 tohoto článku informují orgán uvedený v čl. 15 odst. 2 o svém záměru provádět ověřovací činnosti subjektů posuzování shody podle tohoto nařízení před provedením svého prvního ověřování podle tohoto nařízení.
KAPITOLA VIII
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY
Článek 17
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4, čl. 9 odst. 4 a čl. 15 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 1. června 2026.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 9 odst. 4 a čl. 15 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4, čl. 9 odst. 4 nebo čl. 15 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 18
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA IX
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Hodnocení a zpráva
Zpráva uvedená v prvním pododstavci obsahuje:
a) analýzu důsledků pro subjekty v oblasti dopravy a uzlů a zprostředkovatele údajů, pokud jde o administrativní náklady spojené s prováděním tohoto nařízení;
b) posouzení toho, jak dále motivovat k používání primárních údajů;
c) analýzu dopadů povinného požadavku na kvantifikaci a zveřejňování emisí skleníkových plynů v souladu s tímto nařízením, jak se vztahuje na subjekty v oblasti dopravy a uzlů;
d) posouzení proveditelnosti započítávání znečištění ovzduší způsobeného dopravními službami;
e) posouzení opatření přijatých k zajištění plné přístupnosti tohoto nařízení;
f) analýzu toho, jak zprostředkovatelé údajů zveřejňují výstupní údaje podle tohoto nařízení, a možných dopadů tohoto zveřejňování na rozhodnutí veřejných orgánů, podniků a spotřebitelů;
g) posouzení proveditelnosti doplnění společné metodiky tak, aby zohledňovala rovněž emise skleníkových plynů související s výrobou, údržbou a likvidací vozidel; toto posouzení zahrnuje zprávu o pokroku dosaženém v Mezinárodní organizaci pro normalizaci při vypracovávání celosvětově uznávané normy založené na emisích během životního cyklu.
Článek 20
Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Použije se od 2. prosince 2030.
Ustanovení čl. 3 odst. 4, 5 a 6, čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a 3, čl. 9 odst. 4, čl. 11 odst. 5, čl. 13 odst. 9 a čl. 15 odst. 5 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 29. dubna 2026.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předsedkyně
M. Raouna