Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2381 ze dne 21. října 2026 o urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C, C/2026/30, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/30/oj.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. září 2026 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2026.),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Jak je zdůrazněno ve společné bílé knize vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 19. března 2025 o budoucnosti evropské obrany 2030, čelí Unie akutní a rostoucí hrozbě spojené s návratem rozsáhlého konfliktu do Evropy v souvislosti s úročnou válkou Ruska proti Ukrajině a dalšími hybridními činnostmi zaměřenými na Unii a její členské státy. Proto je nezbytné, aby Unie přijala rozhodná opatření k posílení své obranné připravenosti a obecné odolnosti společnosti. Je naléhavě nutné zvýšit evropskou obrannou připravenost a odstranit nedostatky v oblasti kritických schopností, aby Evropa nejpozději do roku 2030 měla silné a dostatečné evropské obranné postavení, jak zdůraznila Evropská rada.
(2) Zřizování nebo rozšiřování zařízení a infrastruktury a provádění činností souvisejících s obrannou připraveností často vyžaduje podání žádosti o několik příslušných povolení a schválení. Stávající povolovací postupy pro posuzování v různých oblastech jsou často zdlouhavé a těžkopádné a mají nepřiměřené dopady na malé podniky se střední tržní kapitalizací a malé a střední podniky. V současnosti u těchto postupů neexistují celounijní ustanovení pro urychlené postupy specificky pro činnosti v oblasti obranné připravenosti, což brání rychlému zvýšení obranné výroby a související infrastruktury a činnostem a investicím v oblasti obranné připravenosti, jež jsou zásadní pro plnění nově vznikajících bezpečnostních požadavků.
(3) Povolovací postupy členských států pro projekty obranné připravenosti by měly být zjednodušeny a zároveň by mělo být zajištěno, aby tyto projekty byly bezpečné, zabezpečené a splňovaly environmentální, sociální, pracovní a bezpečnostní požadavky ve všech fázích postupu. Právo Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro obsah a postup vnitrostátního povolování, čímž zajišťuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a umožňuje udržitelný a odpovědný rozvoj kapacit Evropy v oblasti obranného průmyslu a hodnotového řetězce surovin, a přitom předchází zbytečným administrativním zpožděním, která by mohla komplikovat obrannou připravenost. Tímto nařízením nejsou dotčeny žádné povinnosti vyplývající z jiných relevantních právních předpisů Unie.
(4) Složité a zdlouhavé vnitrostátní povolovací postupy, které se mezi jednotlivými členskými státy liší, narušují investiční bezpečnost, jistotu a plánování potřebné pro hospodářské subjekty v celé Unii a k účinnému zlepšování obranné připravenosti členských států a mohou odradit inovativní malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací od vstupu do odvětví obrany nebo od rozvoje v tomto odvětví. Struktura a délka povolovacího postupu se u příslušných projektů rovněž může v jednotlivých členských státech značně lišit. Za účelem zajištění a urychlení účinné realizace projektů obranné připravenosti by na ně proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a předvídatelné povolovací postupy.
(5) Na základě prognóz postupného zavádění nástrojů navržených v rámci plánu ReArm Europe / Připravenost 2030 by mohly investice do obrany v příštích čtyřech letech dosáhnout nejméně 800 miliard EUR. Taková výše investic rovněž poskytuje příležitost k rozvoji evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) na vnitřním trhu, neboť umožňuje, aby se na EDTIB efektivně podíleli konkurenceschopní, inovativní a rozmanití aktéři v oblasti obranných technologií, a zároveň zajišťuje spravedlivou účast na obranném trhu, a to i malým a středním podnikům, v plném souladu se sociálními, pracovními, bezpečnostními a environmentálními normami Unie a členských států. Proto je zásadně důležité zjednodušovat a harmonizovat právní předpisy způsobem, který zvyšuje účinnost, transparentnost a odpovědnost. Díky zefektivnění a sladění regulačních rámců může Unie vytvořit příznivější prostředí k tomu, aby mohl obranný průmysl fungovat, inovovat a vytvářet schopnosti, které jsou nezbytné k zajištění evropské bezpečnosti a obranné připravenosti.
(6) Obranná připravenost by měla být chápána jako schopnost členských států předvídat krize související s obranou, předcházet jim a reagovat na ně, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).), prostřednictvím proaktivního a koordinovaného přístupu. Tento přístup zahrnuje zajištění dostupnosti obranných průmyslových kapacit potřebných k získání a udržení nezbytných zdrojů, schopností a infrastruktury s cílem účinně reagovat na tyto krize.
(7) S ohledem na zjištěné překážky je vhodné zavést mimořádná opatření k urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti v celé Unii. Tato opatření by se měla vztahovat na projekty, které členské státy označí za projekty obranné připravenosti ve smyslu tohoto nařízení.
(8) Projekty obranné připravenosti, včetně souvisejících průmyslových a vládních činností, mohou případně spadat do oblasti působnosti stávajících ustanovení právních předpisů Unie, včetně práva Unie v oblasti životního prostředí, která umožňují odchylky z důvodu převažujícího veřejného zájmu, veřejné bezpečnosti nebo v reakci na krizi. Členské státy mohou tyto odchylky ve vhodných případech využít pro účely činností a investic v oblasti obranné připravenosti. Kompenzační nebo zmírňující opatření, která mohou být vyžadována v rámci povolovacího postupu, představují v této souvislosti nástroje, jejichž cílem je zajistit, aby byly přiměřeně chráněny zájmy příslušných odvětví, a byl tak včas splněn cíl obranné připravenosti do roku 2030.
(9) Některé členské státy již sice přijaly nebo pravděpodobně přijmou opatření k urychlení svých povolovacích postupů týkajících se obranného průmyslu, ale mohly by tak činit různými způsoby, což by vedlo ke vzniku překážek pro fungování vnitřního trhu v odvětví obrany. Tyto rozdílné přístupy vytvářejí překážky v evropských dodavatelských řetězcích relevantních pro obranné produkty. Aby bylo zajištěno fungování vnitřního trhu, je nezbytné stanovit pro urychlení povolovacích postupů harmonizovaná pravidla a harmonogram.
(10) Ačkoli orgány Unie mohou poskytovat pokyny a rámce, odpovědnost za povolování a usnadňování urychlených povolovacích postupů nesou především členské státy. Členské státy mají nejlepší předpoklady k provedení změn, které odpovídají jejich specifickému správnímu a regulačnímu prostředí.
(11) Je naléhavě nutné omezit u projektů obranné připravenosti složitost a délku povolovacích postupů a zároveň zajistit, aby byly tyto postupy přístupné podnikům se střední tržní kapitalizací, malým podnikům se střední tržní kapitalizací a malým a středním podnikům, které přispívají k vývoji nových a vznikajících obranných technologií.
(12) V situacích krize dodavatelského řetězce může nejistota bránit včasnému rozhodování a plánování investic. Členské státy se vyzývají, aby relevantní informace o rizicích a překážkách v dodavatelském řetězci sdílely prostřednictvím zavedených rámců Unie pro obrannou spolupráci, aby se podpořilo efektivní přidělování zdrojů a posílila obranná připravenost Unie v plném souladu s požadavky na národní bezpečnost a důvěrnost.
(13) Za účelem reakce na zjištěné výzvy je důležité, aby hospodářské subjekty aktivní v oblasti obrany využívaly pravidla, která se osvědčila při zefektivňování průmyslových povolovacích postupů a která jsou schopna zkrátit lhůty pro povolování činností obranného průmyslu, včetně výstavby nových závodů a související infrastruktury, rozšiřování stávajících zařízení, zřizování testovacích míst, výcviku, certifikace a výzkumu a vývoje, včetně výroby prototypů a transferu technologií, a zároveň navázaly na stávající platná ustanovení a rozšířily je.
(14) Za účelem zajištění toho, aby se zjednodušený povolovací postup vztahoval na celý hodnotový řetězec v oblasti obrany, by měl pojem obranný průmysl zahrnovat nejen podniky vyrábějící produkty pro obranné účely ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).), ale také podniky poskytující služby, které s těmito produkty přímo souvisejí. Kromě toho by se za účelem řešení hlavních překážek v oblasti investic do obrany měl povolovací postup podle tohoto nařízení vztahovat na všechna příslušná povolení, včetně schválení nebo licencí potřebných k výstavbě, rozšíření, ke změně a provozování projektů obranné připravenosti nebo ke změně účelu zařízení, vybavení nebo činností pro výrobu produktů nebo součástí pro obranné účely, nebo pro jiné činnosti, které jsou součástí projektu obranné připravenosti. Sloučení tohoto povolování do jediného koordinovaného a časově vymezeného postupu, od potvrzení toho, že je žádost o povolení úplná, až po oznámení komplexního rozhodnutí jednotným kontaktním místem, snižuje roztříštěnost, zkracuje procesní lhůty a zvyšuje právní jistotu.
(15) Nedílnou součástí povolovacích postupů, a to i v odvětví obrany, je dodržování práva Unie, například pokud jde o nakládání s odpady a ochranu vody, ovzduší, ekosystémů, stanovišť, archeologických lokalit a biologické rozmanitosti. Tato pravidla jsou nezbytnou zárukou, aby se zabránilo negativnímu dopadu nebo aby byl minimalizován. Avšak aby se zajistilo, že povolovací postupy budou u projektů obranné připravenosti předvídatelné a včasné, měl by být využit veškerý potenciál k zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se však snížila například úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by mělo být zajištěno, aby byla potřebná posouzení sloučena, a nedocházelo tak ke zbytečnému překrývání.
(16) Každý členský stát by měl po obdržení úplné žádosti o povolení s ohledem na svou správní organizaci a potřeby v oblasti obrany a národní bezpečnosti určit, zda lze projekt nacházející se na jeho území považovat za projekt obranné připravenosti.
(17) Členské státy by měly zajistit, aby byly povolovací a posuzovací postupy vyžadované podle vnitrostátního práva organizovány koordinovaně a doplňovaly postupy vyžadované právem Unie, aby nedocházelo k překrývání, zdvojování a zbytečným správním prodlením a zároveň byla zachována vysoká úroveň ochrany životního prostředí.
(18) Pro zachování důvěry ve zjednodušení správních postupů, urychlené postupy a vnitřní trh je důležité, aby jednotná kontaktní místa a všechny příslušné vnitrostátní orgány zapojené do povolovacího postupu byly nestranné a dodržovaly zásady spravedlivé hospodářské soutěže, transparentnosti rozhodování, zveřejňování statistických údajů o rozhodnutích o povoleních, pokud nejsou důvěrné, a zákazu diskriminace, a to i pokud jde o přístup malých a středních podniků a společností všech velikostí v celé Unii.
(19) S cílem usnadnit účinné a včasné vyřizování žádostí o povolení související s činnostmi obranné připravenosti a rozšiřováním obranné výroby by členské státy měly zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány zavedly urychlené postupy. Tyto orgány by měly zajistit co nejrychlejší právní vyřízení těchto žádostí o povolení, a tím umožnit včasnou reakci na potřeby obranné připravenosti.
(20) Zřízení jednotného kontaktního místa pro žádosti o povolení v souvislosti s obrannými činnostmi má zefektivnit komunikaci, jasně vymezit kompetence, snížit administrativní zátěž a zajistit rychlejší povolovací postup s jasnými a právně závaznými lhůtami, čímž se zajistí efektivní vyřizování žádostí souvisejících s obranou. Kromě toho poskytne investorům jistotu tím, že zajistí rychlé vyřizování žádostí o povolení a omezí rizika pro investice spojená se zdlouhavými postupy.
(21) Členské státy by měly mít možnost samy rozhodnout, pokud je to nutné pro jejich decentralizovanou správní organizaci, zda zřídí nebo určí svá jednotná kontaktní místa na místní, regionální nebo celostátní úrovni nebo na jakékoli jiné relevantní správní úrovni. Členské státy by měly zajistit, aby byly zavedeny efektivní koordinační mechanismy a aby toto jednotné kontaktní místo sloužilo jako jediné rozhraní pro každý projekt. Mimoto by relevantní příslušné orgány měly určenému jednotnému kontaktnímu místu upřesnit a zpřístupnit požadavky a rozsah informací, které jsou od předkladatele projektu před zahájením povolovacího postupu požadovány. Jednotné kontaktní místo by mělo být odpovědné za poskytnutí těchto informací předkladateli projektu. Předkladatelé projektů by měli mít možnost před povolovacím postupem a během něj komunikovat s jednotným kontaktním místem odpovědným za usnadnění a koordinaci celého povolovacího postupu. Mělo by být na členských státech, aby na základě vnitrostátního práva rozhodly, zda může jednotné kontaktní místo jednat jako příslušný orgán a vydávat komplexní rozhodnutí. Členské státy by měly svým jednotným kontaktním místům a veškerým orgánům zapojeným do povolovacího postupu poskytnout dostatečný personál a zdroje, aby bylo zajištěno účinné plnění jejich povinností.
(22) S cílem urychlit dosažení plné operační kapacity jednotných kontaktních míst by členské státy měly v co největší míře využít případné doplňkovosti se stávajícími jednotnými kontaktními místy, například těmi, která byla zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj).).
(23) Členské státy by měly poskytovat nezbytnou administrativní podporu projektům obranné připravenosti na svém území, aby usnadnily jejich včasné a účinné provádění. Je důležité zaručit, aby se s předkladateli projektů zacházelo stejným způsobem bez ohledu na členský stát, v němž jsou usazeni. Kromě toho je důležité věnovat zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, které se často potýkají s vyššími náklady na dodržování předpisů a omezenou správní kapacitou. Za tímto účelem by mělo jednotné kontaktní místo poskytovat konzultace na míru a včasné poradenské služby malým a středním podnikům, podnikům se střední tržní kapitalizací a malým podnikům se střední tržní kapitalizací. Tato podpora může zahrnovat asistenční služby, harmonizované šablony a digitální nástroje, které by nabízely jasné pokyny ohledně dokumentace a požadavků na dodržování předpisů a pomoc v průběhu celého povolovacího postupu, aby se menší subjekty mohly účastnit efektivně a bez nepřiměřené administrativní zátěže.
(24) Jednotná kontaktní místa by měla relevantní informace shromažďovat, zpracovávat a vykazovat konzistentně a včas. Pro účely transparentnosti, monitorování ex post a srovnatelnosti v rámci celé Unie a na podporu konzistentního a efektivního uplatňování tohoto nařízení by měly členské státy každoročně předkládat Komisi statistickou zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v níž uvedou celkový počet žádostí o povolení, které byly schváleny podle postupů stanovených tímto nařízením, včetně žádostí, které byly schváleny tichým souhlasem. V zájmu posouzení toho, zda postupy stanovené tímto nařízením účinně přispívají k jeho cílům, by měla Komise jeho provádění pravidelně hodnotit, zejména pokud jde o harmonogram povolovacích postupů, účast malých a středních podniků na projektech obranné připravenosti a mechanismus tichého souhlasu.
(25) Transparentnost a rovný přístup k informacím mají pro účinné provádění povolovacích postupů zásadní význam. Všichni předkladatelé projektů, bez ohledu na členský stát, v němž jsou usazeni, by měli mít přístup k centralizovaným a snadno přístupným informacím online v rozsahu, v jakém tímto zveřejněním není dotčena národní bezpečnost, a s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti. Tyto informace by měly zahrnovat podrobnosti o jednotných kontaktních místech, povolovacích postupech, mechanismech řešení sporů, finančních a investičních službách a dostupných unijních nebo vnitrostátních nástrojích financování.
(26) Členské státy by měly zajistit digitální výměnu mezi předkladatelem projektu, jednotným kontaktním místem a příslušnými orgány, a to i prostřednictvím interoperabilního portálu, je-li k dispozici, aby se usnadnilo elektronické předkládání dokumentů a pokud možno opakované použití informací, které již byly předloženy v rámci jiných unijních nebo vnitrostátních postupů.
(27) Komise by na žádost členského státu měla jednotným kontaktním místům nabídnout podporu při budování kapacit, včetně technické pomoci, školení, monitorování a hodnocení, s cílem rozvíjet a posilovat schopnosti, postupy a zdroje, které jednotná kontaktní místa pro účely dodržování tohoto nařízení potřebují. Komise by měla vyvinout maximální úsilí, aby byly takové žádosti vyřizovány přednostně. Tato podpora spadá do oblasti působnosti podpůrných akcí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 ze dne 16. prosince 2025, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů („nařízení o EDIP“) (Úř. věst. L, 2025/2643, 29.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2643/oj).).
(28) S cílem zajistit jasnost ohledně statusu projektů obranné připravenosti, z hlediska povolení a omezit dopad případných zneužívajících soudních sporů a zároveň neohrozit účinný soudní přezkum by měly být veškeré spory týkající se povolovacího postupu vyřešeny včas. Za tímto účelem by projektům obranné připravenosti mělo být přiznáno naléhavé zacházení ve všech správních a soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se těchto projektů týkají, nakolik vnitrostátní právo takové postupy pro naléhavé řízení stanoví.
(29) S cílem poskytnout předkladatelům projektů a dalším investorům jistotu a jasnost potřebnou ke zlepšení rozvoje projektů obranné připravenosti by členské státy měly zajistit, aby délka povolovacího postupu v souvislosti s těmito projekty nepřekročila stanovené lhůty. Toto nařízení stanoví pro povolovací postup standardní lhůtu 42 pracovních dnů a flexibilní možnost tuto lhůtu v některých případech prodloužit. Možnost tuto lhůtu prodloužit by měla být omezena na výjimečné okolnosti stanovené v tomto nařízení, aby se zabránilo neodůvodněným prodlením. Jakékoli prodloužení povolovacího postupu by mělo být založeno na jasně určených a řádně podložených důvodech. Jednotné kontaktní místo by mělo poskytnout odůvodněné vysvětlení dokazující, že existují výjimečné okolnosti a že k dokončení zbývajících posouzení je zapotřebí více času. Důvody prodloužení a očekávané datum vydání komplexního rozhodnutí by měly být předkladateli projektu sděleny písemně, včas a transparentním způsobem.
(30) Povolovací postup by měl být zahájen, jakmile jednotné kontaktní místo předkladateli projektu potvrdí, že obdržená žádost o povolení je úplná, a měl by být ukončen, jakmile jednotné kontaktní místo předkladateli projektu oznámí komplexní rozhodnutí.
(31) Pokud unijní nebo vnitrostátní právo vyžaduje v rámci povolovacího postupu zprávu o posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiné posouzení, měla by být žádost o povolení považována za úplnou pro účely tohoto nařízení teprve tehdy, až předkladatel projektu tuto zprávu o posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiné posouzení poskytne. V relevantních případech by měly příslušné vnitrostátní orgány před skončením povolovacího postupu splnit své povinnosti týkající se posouzení, včetně povinností podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/92/oj).), zejména jejího čl. 1 odst. 2 písm. g) bodů iii), iv) a v), nebo jakéhokoli jiného posouzení požadovaného podle unijního nebo vnitrostátního práva. Kromě toho by se spojené posouzení uvedené v tomto nařízení mělo provádět tak, aby to nevedlo k prodloužení lhůt stanovených v tomto nařízení.
(32) Pokud po uplynutí lhůt stanovených v tomto nařízení nebyl předkladatel projektu informován o výsledku povolovacího postupu, měla by být dotčená povolení považována za udělená a předkladatel projektu by měl být považován za oprávněného k provádění projektu obranné připravenosti. Jednotné kontaktní místo by mělo předkladatele projektu informovat do osmi pracovních dnů od schválení na základě tichého souhlasu a upřesnit případné podmínky a požadavky, které se na tato povolení vztahují v souladu s platným unijním nebo vnitrostátním právem. Tímto tichým souhlasem nejsou dotčeny povinnosti členských států provádět přezkoumání jednotlivých případů, postupy posuzování nebo veřejné konzultace, které mají být provedeny podle unijního nebo vnitrostátního práva. Členské státy by měly mít možnost se od obecného pravidla odchýlit tím, že příslušným orgánům umožní, aby na určité žádosti o povolení nepoužily tichý souhlas, může-li příslušný orgán na základě řádně podložených a ověřitelných důkazů prokázat, že konkrétní projekt představuje vážné riziko pro lidské zdraví nebo národní bezpečnost. Rizika pro lidské zdraví by mohla rovněž zahrnovat rizika vyplývající z dopadů na životní prostředí. Každá taková odchylka by se měla omezit na to, co je nezbytně nutné k řešení zjištěného rizika.
(33) Tímto nařízením nejsou dotčeny případné závazky vyplývající z mezinárodního práva.
(34) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit zjednodušené a urychlené povolovací postupy členských států pro projekty obranné připravenosti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť odlišné právní předpisy pro urychlení povolovacích postupů pro obranný průmysl by vedly k překážkám pro fungování vnitřního trhu v odvětví obrany, ale spíše jej, z důvodu nutnosti harmonizovat předpisy na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.
(35) Tímto nařízením není dotčena odpovědnost členských států za ochranu národní bezpečnosti ani zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. Národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu,
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví společná pravidla pro urychlení povolovacích postupů pro projekty obranné připravenosti.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „projektem obranné připravenosti“ soubor činností, investic a opatření zaměřených na zvýšení obranné připravenosti jednoho členského státu nebo více členských států společně, a to i prostřednictvím rozvoje nebo modernizace obranného průmyslu;
2) „obranným průmyslem“ všechny podniky zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou, produkcí nebo dodávkami produktů pro obranné účely ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2009/43/ES, nebo poskytováním služeb přímo souvisejících s uvedenými produkty pro veškeré fáze jejich životního cyklu;
3) „obrannou připraveností“ stav připravenosti členského státu nebo několika členských států předvídat krizi ve smyslu čl. 1 bodu 10 směrnice 2009/81/ES, která se týká obrany, předcházet jí nebo na ni reagovat;
4) „společností se střední tržní kapitalizací“ nebo „podnikem se střední tržní kapitalizací“ společnost se střední kapitalizací ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).);
5) „malými podniky se střední tržní kapitalizací“ malé podniky se střední tržní kapitalizací definované v příloze doporučení Komise (EU) 2025/1099(Doporučení Komise (EU) 2025/1099 ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (Úř. věst. L, 2025/1099, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2025/1099/oj).);
6) „malým a středním podnikem“ malý a střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).);
7) „povolovacím postupem“ postup zahrnující všechna relevantní povolení, včetně schválení nebo licencí, nezbytných k výstavbě, rozšíření, změně a provozování projektů obranné připravenosti nebo ke změně účelu zařízení, vybavení nebo činnosti na projekt obranné připravenosti, a všechny nezbytné administrativní kroky od potvrzení úplnosti žádosti o povolení až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku tohoto postupu příslušným jednotným kontaktním místem;
8) „předkladatelem projektu“ podnik nebo konsorcium podniků, které vyvíjejí projekt obranné připravenosti;
9) „komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí přijaté příslušnými orgány, které určuje, zda je předkladatel projektu oprávněn projekt obranné připravenosti provést, aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v rámci odvolacího řízení.
Článek 3
Určení projektu obranné připravenosti
Členské státy určí, které projekty se považují za projekty obranné připravenosti podle tohoto nařízení.
Článek 4
Jednotné kontaktní místo
1. Do 24. února 2027 každý členský stát zřídí nebo určí jeden orgán jako jednotné kontaktní místo na příslušné správní úrovni. Jednotné kontaktní místo je jediným kontaktním místem pro projekt obranné připravenosti.
2. Pokud je to vzhledem k jeho decentralizované správní organizaci nezbytné, může členský stát zřídit nebo určit více než jedno jednotné kontaktní místo podle odstavce 1. Tento členský stát zajistí, aby byly zavedeny účinné koordinační mechanismy poskytující nástroje, které předkladatelům projektů pomohou určit vhodné jednotné kontaktní místo pro projekt obranné připravenosti, a aby toto jednotné kontaktní místo sloužilo jako jediné rozhraní pro daný projekt.
3. Jednotné kontaktní místo je odpovědné za usnadnění a koordinaci povolovacího postupu a za poskytování informací o zjednodušení administrativních postupů v souladu s článkem 5, včetně informací poskytovaných předkladateli projektu o tom, kdy je žádost považována za úplnou v souladu s čl. 7 odst. 1. Na žádost předkladatele projektu poskytne jednotné kontaktní místo před podáním žádosti o povolení rovněž informace o povolovacím postupu, včetně dokumentace, která má být předložena jako součást žádosti, a požadavků, na jejichž základě by projekt mohl být považován za projekt obranné připravenosti podle tohoto nařízení. Poskytnutí těchto informací nepředjímá rozhodnutí příslušných orgánů o tom, zda se projekt považuje za projekt obranné připravenosti.
4. Jako jediné kontaktní místo pro předkladatele projektu v povolovacím postupu pro projekt obranné připravenosti koordinuje a usnadňuje jednotné kontaktní místo předkládání všech relevantních dokumentů a informací a uvědomuje předkladatele projektu o komplexním rozhodnutí. Pokud to tak členské státy stanoví, může jednotné kontaktní místo rovněž působit jako příslušný orgán a vydávat komplexní rozhodnutí.
5. Předkladatelé projektů mohou předkládat veškeré dokumenty týkající se povolovacího postupu v elektronické podobě. Členské státy zajistí digitální výměnu dokumentace mezi příslušným orgánem, jednotným kontaktním místem a předkladateli projektů, a to případně i prostřednictvím interoperabilního portálu, pokud je k dispozici.
6. Příslušné orgány, koordinované jednotným kontaktním místem, zajistí, aby byly zohledněny veškeré relevantní provedené studie nebo povolení či oprávnění vydaná pro daný projekt a pro předkladatele projektu a aby se nevyžadovaly žádné duplicitní studie, povolení či oprávnění, pokud unijní nebo vnitrostátní právo nestanoví jinak.
7. Členské státy zajistí, aby jednotné kontaktní místo a všechny příslušné orgány odpovědné za veškeré kroky v průběhu povolovacího postupu, včetně všech procesních kroků, měly dostatek kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a digitální zdroje k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, a to i pro účely prohlubování dovedností a rekvalifikace, je-li to vhodné.
8. Příslušné orgány zapojené do povolovacího postupu i další dotčené orgány jednotnému kontaktnímu místu upřesní a zpřístupní požadavky a veškeré informace, které jsou od předkladatele projektu před zahájením povolovacího postupu požadovány.
9. Na žádost členského státu poskytne Komise orgánům tohoto členského státu pomoc s budováním kapacit na podporu provádění tohoto nařízení, zejména technickou pomoc při zřizování nebo provozování jednotného kontaktního místa a interoperabilního portálu. Komise vynaloží maximální úsilí, aby tyto žádosti vyřizovala přednostně.
10. Pokud je projekt obranné připravenosti přeshraniční uvnitř Unie, zajistí dotčené členské státy koordinaci a včasnou výměnu informací, aniž je dotčena národní bezpečnost a požadavky na zachování důvěrnosti.
Článek 5
Dostupnost informací online
Členské státy poskytují online a centralizovaným a snadno dostupným způsobem veřejný přístup k následujícím informacím o povolovacích postupech týkajících se projektů obranné připravenosti, a to v míře, v níž zveřejnění těchto údajů neohrožuje národní bezpečnost, a s náležitým ohledem na požadavky na zachování důvěrnosti:
a) jednotná kontaktní místa podle čl. 4 odst. 1;
b) povolovací postup, včetně informací o řešení sporů týkajících se povolovacích postupů a případně mechanismů alternativního řešení sporů, pokud jsou tyto postupy stanoveny vnitrostátním právem;
c) finanční a investiční služby pro projekty obranné připravenosti;
d) možnosti financování projektů obranné připravenosti na úrovni Unie a členských států;
e) podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů nebo, je-li to relevantní a v souladu s vnitrostátní praxí, pracovního práva, pro projekty obranné připravenosti;
f) pokyny a šablony pro standardizované žádosti o povolení, jsou-li k dispozici.
Článek 6
Urychlení provádění
Členské státy poskytují projektům obranné připravenosti, jež jsou prováděny na jejich území, administrativní podporu, přičemž věnují zvláštní pozornost malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací, včetně malých podniků se střední tržní kapitalizací, zapojených do těchto projektů, mimo jiné tím, že poskytují:
a) pomoc při zajištění dodržování platných správních povinností a povinností týkajících se podávání zpráv, včetně unijního a vnitrostátního práva v oblasti zdraví, životního prostředí, bezpečnosti, sociálních věcí a pracovního práva, pokud je to relevantní;
b) pomoc předkladatelům projektů při informování veřejnosti o projektu;
c) pomoc předkladatelům projektů v průběhu povolovacího postupu;
d) koordinaci a pomoc předkladatelům projektů obranné připravenosti s přeshraničním rozměrem.
Článek 7
Kontrola úplnosti žádosti o povolení
1. Nejpozději do 14 pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení informuje jednotné kontaktní místo žadatele o tom, zda se použije toto nařízení, a potvrdí, zda je obdržená žádost o povolení úplná.
2. Pokud je během doby uvedené v odstavci 1 zjištěno, že v žádosti o povolení chybějí informace, požádá jednotné kontaktní místo předkladatele projektu, aby je doplnil, přičemž upřesní, které informace chybějí.
Je-li podaná žádost o povolení shledána neúplnou i napodruhé, může jednotné kontaktní místo do deseti pracovních dnů od druhého podání žádosti znovu a naposledy požádat o informace. Jednotné kontaktní místo nevyžaduje informace v oblastech, jež nejsou zahrnuty v první žádosti o informace, a je oprávněno požadovat další důkazy pouze za účelem doplnění zjištěných chybějících informací. Je-li podaná žádost o povolení shledána neúplnou potřetí, považuje se postup pro účely tohoto nařízení za ukončený.
3. Pokud se v rámci žádosti o povolení vyžaduje zprávu o posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiné posouzení, považuje se žádost o povolení pro účely tohoto nařízení za úplnou až poté, co byla provedena ta část těchto posouzení, za kterou odpovídá předkladatel projektu, a byla zahrnuta do žádosti o povolení.
4. Datum, kdy jednotné kontaktní místo předkladateli projektu potvrdí, že obdrželo úplnou žádost o povolení, se považuje za zahájení povolovacího postupu.
Článek 8
Délka povolovacího postupu
1. Povolovací postup, včetně udělení příslušného povolení, nepřekročí 42 pracovních dnů ode dne, kdy jednotné kontaktní místo předkladateli projektu potvrdilo, že obdrželo úplnou žádost o povolení v souladu s čl. 7 odst. 1 a 4.
2. Jednotné kontaktní místo vypracuje v úzké spolupráci s příslušnými orgány harmonogram povolovacího postupu, který při zahájení povolovacího postupu sdělí předkladateli projektu.
3. Pokud projekt obranné připravenosti zahrnuje změnu nebo rozšíření stávajícího zařízení, které již bylo povoleno podle vnitrostátního práva, příslušný orgán rozhodne, zda změna vyžaduje vydání nového povolení nebo aktualizaci stávajícího povolení, nebo zda může proběhnout v rámci stávajícího povolení za podmínky, že nejsou dotčeny normy v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti.
4. Pokud projekt obranné připravenosti vyžaduje výstavbu několika zařízení nebo jednotek na jednom nebo na několika místech, může předkladatel projektu po dohodě s jednotným kontaktním místem v zájmu dodržení platných lhůt projekt rozdělit do několika menších projektů. V případě takovýchto rozdělených projektů zůstává dnem zahájení povolovacího procesu pro všechny projekty den, kdy jednotné kontaktní místo předkladateli projektu potvrdilo, že obdrželo úplnou žádost o povolení v souladu s čl. 7 odst. 1 a 4.
5. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán na základě individuálního posouzení lhůtu uvedenou v odstavci 1 dvakrát prodloužit, a to nejvýše o 60 pracovních dnů, pokud:
V případech uvedených v prvním pododstavci nesmí celková délka povolovacího postupu překročit 102 pracovních dnů.
a) to vyžaduje výjimečná povaha, složitost, umístění nebo velikost projektu, nebo
b) projekt obranné připravenosti představuje výjimečná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků nebo obyvatelstva obecně či výjimečné riziko pro životní prostředí a k odpovídajícímu posouzení těchto rizik je zapotřebí více času.
6. Případné prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 oznámí jednotné kontaktní místo předkladateli projektu písemně a s dostatečným předstihem před jejím uplynutím. Toto oznámení musí obsahovat řádné odůvodnění prodloužení a očekávané datum komplexního rozhodnutí.
7. Lhůtami stanovenými v tomto článku pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny případné kratší lhůty stanovené členskými státy.
8. Pokud jednotné kontaktní místo neinformuje předkladatele projektu o výsledku povolovacího postupu ve lhůtě stanovené v odstavci 1 nebo případně v prodloužené lhůtě v souladu s odstavcem 5, považují se povolení, na něž se žádost vztahuje, za udělená.
9. Pokud se povolení považují za udělená podle odstavce 8, jednotné kontaktní místo o tom do osmi pracovních dnů od uplynutí lhůt stanovených podle odstavců 1 a 5 informuje předkladatele projektu a upřesní případné podmínky a požadavky, které se na tato povolení vztahují v souladu s platným unijním nebo vnitrostátním právem. Členské státy zajistí, aby povolení považovaná za udělená podle odstavce 8 mohla být dotčenými stranami napadena.
10. Odchylně od odstavce 8 mohou členské státy ve vnitrostátních právních předpisech přijatých nejpozději 24. listopadu 2027 stanovit, že ve striktně vymezených a výjimečných případech se tichý souhlas v souladu s odstavcem 8 nepoužije. Rozhodnutí o nepoužití tichého souhlasu se přijme pouze na základě individuálního posouzení, pokud příslušný orgán na základě řádně podložených a ověřitelných důkazů prokáže, že konkrétní projekt představuje vážné riziko pro lidské zdraví nebo národní bezpečnost.
Jakákoli odchylka se omezí na to, co je nezbytně nutné k řešení zjištěného rizika. Členské státy oznámí Komisi přijetí takových vnitrostátních právních předpisů bez zbytečného odkladu a nejpozději jeden měsíc předtím, než nabudou účinnosti. Jakýmkoli rozhodnutím nepoužít na individuální žádost o povolení tichý souhlas nejsou dotčeny lhůty stanovené v odstavcích 1 a 5 a toto rozhodnutí musí být přijato a oznámeno předkladateli projektu před uplynutím lhůt stanovených v uvedených odstavcích. Rozhodnutí musí obsahovat podrobné odůvodnění založené na důkazech, které prokazuje splnění podmínek stanovených v tomto odstavci.
Článek 9
Plánování
1. Celostátní, regionální a místní orgány odpovědné za přípravu plánů, včetně územního plánování, územních plánů a plánů využití půdy, ve vhodných případech do těchto plánů zahrnou ustanovení týkající se rozvoje projektů obranné připravenosti a nezbytné infrastruktury. Pro usnadnění rozvoje projektů obranné připravenosti členské státy zajistí, aby byly relevantní údaje o územním plánování, které nejsou důvěrné, v souladu s článkem 5 a s platným unijním a vnitrostátním právem dostupné online.
2. Pokud plány obsahují ustanovení o rozvoji projektů obranné připravenosti a jejich potřebné infrastruktury a podléhají posouzení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/42/oj).) a podle článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS(Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj).), tato posouzení se spojí. V příslušných případech se toto spojené posouzení zabývá také dopadem na potenciálně dotčené vodní útvary podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj).).
Pokud jsou příslušné členské státy povinny posoudit dopad stávajících a budoucích činností na mořské prostředí, včetně interakcí mezi pevninou a mořem, jak je uvedeno v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/89/oj).), zahrne se tento dopad rovněž do spojeného posouzení. Spojením posouzení podle tohoto odstavce nesmí být dotčen jejich obsah nebo kvalitu. Spojené posouzení se provádí tak, aby to nevedlo k prodloužení lhůt stanovených v tomto nařízení.
Článek 10
Prioritní status projektů obranné připravenosti
Veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky, jakož i správní řízení týkající se projektů obranné připravenosti před jakýmikoli vnitrostátními soudy, jinými soudními orgány nebo panely, a to i v případě mediace nebo rozhodčího řízení, jsou-li ve vnitrostátním právu zavedeny, se považují za naléhavé, nakolik vnitrostátní právo týkající se příslušných povolovacích postupů takové postupy pro naléhavé případy stanoví, a za podmínky, že jsou dodržena použitelná práva jednotlivců nebo místních společenství na obhajobu a právo na účinnou právní ochranu. Předkladatelé projektu se těchto postupů pro naléhavé případy v příslušných případech účastní.
Článek 11
Použitelnost úmluv EHK OSN
Tímto nařízením nejsou dotčeny případné povinnosti podle Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo, a jejího Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, podepsaného dne 21. května 2003 v Kyjevě.
Článek 12
Sledování a podávání zpráv
1. Každý členský stát Komisi každoročně předkládá statistickou zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně celkového počtu žádostí o povolení, které byly schváleny podle postupů stanovených tímto nařízením, včetně žádostí schválených na základě tichého souhlasu.
2. Členské státy informují Komisi o konkrétních opatřeních přijatých s cílem podpořit a usnadnit účast malých a středních podniků na projektech obranné připravenosti v souladu s článkem 6.
3. Komise ve spolupráci s členskými státy posoudí fungování jednotných kontaktních míst na základě údajů oznámených podle odstavce 1. Komise zveřejní souhrnné výsledky podle odstavce 1 online, aniž je dotčena ochrana citlivých informací týkajících se národní bezpečnosti a požadavků na zachování důvěrnosti.
Článek 13
Přezkum a hodnocení
1. Do 31. prosince 2028 a následně každé čtyři roky provede Komise hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Zprávu o hlavních zjištěních tohoto hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě. Toto hodnocení zahrnuje přinejmenším posouzení toho, zda:
a) postupy stanovené tímto nařízením účinně přispívají k cílům tohoto nařízení, zejména pokud jde o harmonogram povolovacího postupu a účast malých a středních podniků na projektech obranné připravenosti;
b) se mechanismus tichého souhlasu používá ve všech členských státech a jak přispívá k dosahování cílů tohoto nařízení.
2. Členské státy mohou Komisi poskytnout veškeré informace, které si Komise může vyžádat k vypracování zprávy uvedené v odstavci 1, aniž je dotčena ochrana citlivých informací týkajících se národní bezpečnosti a požadavků na zachování důvěrnosti. Pokud to Komise považuje za vhodné, připojí ke zprávě legislativní návrh.
Článek 14
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se pouze na žádosti o povolení podané pro projekty obranné připravenosti ode dne 24. února 2027.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 21. října 2026.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předseda
T. Dooley