Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2382 ze dne 21. října 2026, kterým se mění nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008, (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/1021 a (EU) 2021/697, pokud jde o obrannou připravenost a usnadnění investic do obrany a podmínek pro obranný průmysl
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114, čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183, čl. 188 druhý pododstavec a čl. 192 odst. 1 uvedené smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C, C/2026/30, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/30/oj.),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. září 2026 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. října 2026.),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) S cílem usnadnit v členských státech investice do obrany je nutné odstranit regulační a administrativní zátěž pro obrannou připravenost a urychlit postupy schvalování a povolování. Usnadnění těchto investic a zjednodušení podpoří dlouhodobý růst obranného průmyslu a přispěje k podpoře obranné připravenosti členských států. Je důležité, aby Unie a členské státy i nadále řešily praktické výzvy, jimž čelí obranný průmysl, zejména malé a střední podniky, a aby v případě potřeby zvážily úpravy a zároveň neustále zajišťovaly rovnováhu mezi zachováním vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí, konkurenčním vnitřním trhem a obrannou připraveností.
(2) Ačkoli několik nástrojů právních předpisů Unie poskytuje členským státům nezbytnou flexibilitu k přijímání opatření, která usnadňují rozvoj obranného průmyslu, jejich provádění spolu s vnitrostátními právními předpisy často ztěžují obrannou připravenost, například způsob, jakým členské státy využívají výjimky z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).), pokud je to nezbytné v zájmu obrany, včetně obranné připravenosti.
(3) Právní rámec stanovený nařízením (ES) č. 1907/2006 by měl být přizpůsoben tak, aby zohledňoval cíl obranné připravenosti. Pro ochranu vnitrostátních a unijních bezpečnostních zájmů souvisejících s obranou je s ohledem na zhoršenou geopolitickou situaci nutná flexibilita a agilita. Zároveň je nezbytné zachovat vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí a právní jistotu. Existují náznaky, že při provádění nařízení (ES) č. 1907/2006 v některých členských státech není plně zohledněna flexibilita, kterou uvedené nařízení poskytuje. S cílem zajistit právní jistotu a umožnit rychlejší jednání je možné zdokonalit stávající výjimku pro obranu. Je proto vhodné rozšířit oblast působnosti stávajících výjimek pro vnitrostátní obranu v nařízení (ES) č. 1907/2006 a poskytnout členským státům možnost v zájmu obrany případně povolit širší výjimky při zachování základní odpovědnosti za vyvážení potřeb v oblasti obrany a bezpečnosti související s obranou s vysokou úrovní ochrany zdraví a životního prostředí.
(4) S cílem zajistit soudržné regulační prostředí pro obrannou připravenost by měly být podobné změny provedeny i v dalších právních aktech týkajících se chemických látek, které stanoví rovnocennou vnitrostátní výjimku, konkrétně v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj).) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).).
(5) Ačkoli obranný průmysl může pro zajištění operační schopnosti a obranné připravenosti vyžadovat určité výjimky z nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008 a (EU) č. 528/2012, měly by být tyto výjimky povoleny pouze tehdy, jsou-li odůvodněné v zájmu obrany.
(6) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1021/oj).) se provádějí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „úmluva“) a Protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979. Smluvní strana nemůže po přijetí rozhodnutí podle úmluvy o zařazení chemické látky na seznam v příloze A, B nebo C úmluvy udělit výjimky nad rámec výjimek udělených podle úmluvy, ledaže smluvní strana toto zařazení na seznam nepřijme. Potřeby obranné připravenosti by se proto měly řešit v přípravných fázích v Unii dříve, než budou zákazy nebo omezení na mezinárodní úrovni stanoveny v úmluvě. Z tohoto důvodu je důležité, aby byly shromážděny, vyhodnoceny a předloženy relevantní informace pro účely fáze hodnocení řízení rizik v rámci procesu zařazení látky na seznam v rámci úmluvy, neboť právě v této fázi může Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek zvážit případné výjimky z možných kontrolních opatření pro danou látku.
(7) Nelze vyloučit, že informace o používání chemických látek obsahují citlivé informace, které je třeba chránit. Členské státy by proto měly mít s náležitým ohledem na mezinárodní právo možnost stanovit výjimky z požadavků na podávání zpráv stanovených v článku 13 nařízení (EU) 2019/1021 z důvodu ochrany unijních nebo vnitrostátních obranných zájmů a bezpečnostních zájmů souvisejících s obranou za účelem ochrany citlivých informací.
(8) Evropský obranný fond, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).), by měl přispívat k provádění a dosažení cíle obranné připravenosti do roku 2030, jak stanovila Evropská rada, a tím posilovat strategickou autonomii a odolnost Unie vůči měnícím se bezpečnostním výzvám. To obnáší i posílení obranných schopností členských států, aby mohly účinně řešit široké spektrum hrozeb, včetně hrozby hybridních operací a rizika ozbrojené agrese.
(9) Evropský obranný fond by měl posílit odolnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), mimo jiné vývojem technologií a aktiv, které zvyšují energetickou účinnost a snižují závislost na externích dodavatelích kritických surovin.
(10) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 ze dne 16. prosince 2025, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů („nařízení o EDIP“) (Úř. věst. L, 2025/2643, 29.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2643/oj).) by Unie měla určit evropské obranné projekty společného zájmu (EDPCI), na které je třeba zaměřit úsilí a zdroje. Evropské obranné projekty společného zájmu mají sestávat z kolaborativních průmyslových projektů zaměřených na posílení konkurenceschopnosti EDTIB v celé Unii a zároveň přispívat k rozvoji vojenských schopností členských států, které mají zásadní význam pro bezpečnostní a obranné zájmy Unie. Evropský obranný fond by proto mohl podporovat kolaborativní výzkumné a vývojové činnosti, které jsou v souladu s činnostmi vyžadovanými v této souvislosti.
(11) Zpráva o průběžném hodnocení Evropského obranného fondu potvrdila jeho celkovou účinnost a relevanci a zároveň zdůraznila potřebu dále zefektivnit postupy a snížit administrativní zátěž tam, kde je to možné, a zavést do nařízení (EU) 2021/697 vyjasnění, zjednodušení a flexibilitu s cílem usnadnit provádění Evropského obranného fondu. Uvedené nařízení by proto mělo být změněno s ohledem na zkušenosti získané od roku 2021 a na zpětnou vazbu získanou během konzultací provedených v rámci průběžného hodnocení Evropského obranného fondu.
(12) Administrativní zátěž spojená s účastí v Evropském obranném fondu by měla být dále snížena a postupy by měly být zjednodušeny. Zvláštní pozornost by přitom měla být věnována přeshraničním malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, kterým je třeba zajistit spravedlivý a rovný přístup k výzvám k podávání návrhů v celé Unii. S cílem lépe řešit specifické potřeby malých a středních podniků je vhodné výrazně zkrátit a zjednodušit postupy podávání žádostí a jejich posuzování v případě výzev k podávání návrhů zaměřených na tyto podniky. Zvláštní podmínky pro poskytování této rychlé podpory by neměly oslabovat přístup založený na excelenci a měly by být stanoveny v pracovním programu.
(13) Evropský obranný fond by měl podporovat spolupráci, která je v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy společně dohodly v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména s prioritami rozvoje schopností, a přispívat k řešení prioritních oblastí schopností stanovených Evropskou radou.
(14) Současný právní rámec pro provádění Evropského obranného fondu omezuje použití nepřímého řízení na výjimečné případy. Pro usnadnění rychlejších a efektivnějších inovačních cyklů, které by Evropskému obrannému fondu umožnily účinněji reagovat na vznikající obranné potřeby a technologický pokrok, a pro nákladově efektivnější provádění Evropského obranného fondu by však mohlo být nezbytné pružněji využívat nepřímé řízení. Proto je třeba zavést možnost pružnějšího využívání nepřímého řízení a zároveň zajistit, aby byly dodrženy zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a odpovědnosti a aby využívání nepřímého řízení podléhalo přísnému monitorování a hodnocení, které zaručí optimální využití finančních prostředků Unie. Postupy hodnocení a přidělování se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/697, ve znění pozměněném tímto nařízením, a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).) bez ohledu na to, zda jsou prováděny v přímém, nebo nepřímém řízení.
(15) Vzhledem k rychle se vyvíjejícímu strategickému kontextu, zejména v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině, má urychlení technologické transformace evropské obrany zásadní význam. Ukázalo se, že ukrajinský obranný ekosystém je v mnoha relevantních aspektech obranných technologií inovativní, odolný a nákladově efektivní. Pro EDTIB by bylo obzvláště přínosné využít těchto zkušeností a know-how a vyměňovat si osvědčené postupy ke zlepšení své inovační kapacity. K tomuto úsilí by mohlo významně přispět posílení spolupráce mezi příjemci z Unie a ukrajinskými subjekty prostřednictvím cílených akcí. Tato spolupráce může zejména poskytnout možnosti, které v Unii nelze snadno zajistit, jako jsou rychle dostupné výsledky, testování 24 hodin denně a testování za realistických provozních podmínek. Spolupráce může rovněž významně zlepšit vývoj a ověřování obranných technologií a produktů a usnadnit začlenění realistických scénářů do jejich dalšího vývoje, a tím zajistit technickou a strategickou výhodu pro EDTIB. Umožněním toho, aby náklady na testovací činnosti prováděné na Ukrajině byly způsobilé k financování, by Evropský obranný fond mohl podpořit vývoj účinnějších a inovativnějších obranných řešení, což by v konečném důsledku přispělo k posílení obranných schopností Unie. Náklady na tyto testovací činnosti by měly být způsobilé pro financování pouze v rozsahu nezbytném pro splnění specifických cílů Evropského obranného fondu stanovených v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2021/697.
(16) Průběžné hodnocení Evropského obranného fondu ukázalo, že stávající kritéria pro hodnocení návrhů v rámci tohoto fondu jsou příliš složitá, nejasná a v praxi obtížně použitelná. Pro Komisi a žadatele tak vznikla nadměrná administrativní zátěž a nejistota, což v konečném důsledku brání účinnému provádění Evropského obranného fondu. Je nezbytné zjednodušit kritéria pro přidělení a zavést větší flexibilitu při jejich uplatňování, aby bylo hodnocení účinnější, transparentnější a efektivnější. V souladu s přístupem k výzkumu a vývoji v oblasti obrany založeným na excelenci by návrhy měly být posuzovány přinejmenším na základě excelence v oblasti obrany a inovačního potenciálu s náležitým ohledem na jejich operační význam a přidanou hodnotu pro Unii a na základě posouzení kvality a účinnosti provádění akcí. Možnost zvolit příslušnou podmnožinu kritérií pro přidělení podle konkrétních cílů jednotlivých výzev k podávání návrhů by umožnila provést přizpůsobené a cílené hodnocení, a zajistila by tak lepší soulad s prioritami a cíli Evropského obranného fondu. S cílem usnadnit přípravu žádostí by v každé výzvě k podávání návrhů mělo být jasně a transparentně uvedeno, jaké podmnožiny kritérií budou používány a jakou budou mít váhu. Za účelem zajištění transparentnosti by každé téma výzvy k podávání návrhů mělo obsahovat stejný soubor kritérií pro přidělení, který je uveden ve výzvě k podávání návrhů v rámci ročního pracovního programu.
(17) Provádění Evropského obranného fondu je ztíženo požadavkem na přijímání ročních pracovních programů, což vede ke složitým postupům a komplikuje zajištění předvídatelnosti a kontinuity akcí podporovaných z Evropského obranného fondu. K vyřešení tohoto problému a zajištění větší flexibility při řízení Evropského obranného fondu je nezbytné umožnit, aby byl Evropský obranný fond prováděn prostřednictvím ročních nebo víceletých pracovních programů. Komise by tak mohla lépe plánovat a koordinovat podporu obranného výzkumu a vývoje a zároveň by to umožnilo efektivnější využití zdrojů a lepší součinnost mezi různými projekty a iniciativami. Díky víceletým pracovním programům by Evropský obranný fond mohl lépe podporovat dlouhodobé projekty výzkumu a vývoje, rozvíjet spolupráci mezi zúčastněnými subjekty a v konečném důsledku přispívat k posílení obranných schopností Unie. S ohledem na novou geopolitickou situaci by měla být zvláštní pozornost věnována akcím, jež přispívají k pokrytí potřeb členských států a přidružených zemí, které jsou nejvíce vystaveny konvenčním vojenským hrozbám.
(18) S cílem zajistit větší účinnost a efektivitu Evropského obranného fondu je nezbytné poskytnout Komisi potřebnou flexibilitu k jeho řízení způsobem, který by optimalizoval využití zdrojů a minimalizoval administrativní zátěž. Za tímto účelem by měly být vyjasněny podmínky, za nichž může Komise výjimečně využít přímého přidělování finančních prostředků, což by za určitých okolností, které jsou jasné a které jsou pro účely tématu výzvy považované za relevantní, umožnilo zjednodušený a zrychlený postup. Měla by být zajištěna kontinuita úsilí a účinné provádění projektů obranného výzkumu a vývoje v souladu s přístupem založeným na excelenci a se zásadami transparentnosti, spravedlnosti a rovného zacházení. Komise by měla mít možnost lépe reagovat na vyvíjející se potřeby obranného sektoru, měla by být podpořena spolupráce mezi zúčastněnými subjekty a měl by se zlepšit vývoj inovativních a účinných obranných řešení, čímž by se zvýšila bezpečnost Unie a obranyschopnost členských států.
(19) Evropský obranný fond má potenciál podpořit vývoj inovativních obranných technologií a řešení zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi. Současný právní rámec je však příliš složitý a stanoví nejasné podmínky pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi v rámci Evropského obranného fondu, což brání jeho účinnému využívání. Podmínky pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je třeba zjednodušit a vyjasnit, neboť stávající ustanovení podporují zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů), což není pro odvětví obrany vždy vhodné. Očekává se, že odstranění tohoto omezení vyjasní a zefektivní rámec pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, což umožní Evropskému obrannému fondu lépe podporovat vývoj inovativních řešení, překlenout mezeru mezi výzkumem a uvedením na trh a poskytnout členským státům silnou pobídku k investicím do obranného výzkumu a vývoje.
(20) Stávající právní rámec Evropského obranného fondu neposkytuje členským státům, zejména těm, které tyto projekty spolufinancují, dostatečná přístupová práva k výsledkům vývojových projektů. Za účelem zmírnění těchto obava s cílem podpořit přístup k obrannému výzkumu a vývoji, který by byl založen na větší spolupráci a kooperaci, je nutné udělit spolufinancujícím členským státům právo na přístup k výsledkům vývojových projektů za spravedlivých podmínek. Takováto přístupová práva by měla být přísně omezena tak, aby příslušným vnitrostátním orgánům umožnila posoudit výsledky akce a jejich potenciální využití pro plánování veřejné obrany a rozvoj schopností. Tato přístupová práva by neměla zahrnovat žádný převod vlastnictví práv duševního vlastnictví nebo know-how a měla by být omezena na nekomerční a nekonkurenční použití. Kromě toho, pokud členské státy nebo země přidružené k Evropskému obrannému fondu potvrdily spolufinancování některým právním subjektům konsorcia, žádné ustanovení v nařízení (EU) 2021/697 nebrání právním subjektům zvoleného konsorcia v tom, aby těmto členským státům nebo zemím přidruženým k Evropskému obrannému fondu poskytly práva použít výsledky získané během akce nebo povolit jejich použití, mimo jiné za účelem certifikace, testování a integrace do vnitrostátních systémů, jakož i pro jiné účely obrany, přičemž tato práva mají být dohodnuta mezi členskými stát\ nebo zeměmi přidruženými k Evropskému obrannému fondu a právními subjekty vybraného konsorcia. Podmínky výkonu těchto přístupových práv by měly být stanoveny ve smluvním vztahu mezi příjemci a vnitrostátními orgány, které akci spolufinancují. Cílem je zlepšit transparentnost, zjednodušit proces vyjednávání mezi členskými státy a průmyslem a usnadnit rozhodovací proces. Očekává se, že se tak podpoří efektivnější spolupráce v oblasti obranného výzkumu a vývoje.
(21) Způsobilost nákladů spojených s testovacími činnostmi na Ukrajině může zlepšit účinnost a účelnost projektů financovaných v rámci Evropského obranného fondu. S cílem maximalizovat přínos změn nařízení (EU) 2021/697 by měla být změna, která se týká způsobilosti uvedených výdajů, uplatněna se zpětnou působností ode dne 1. ledna 2025.
(22) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podpory obranné připravenosti a investic do obrany a zlepšení podmínek pro obranný průmysl, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(23) Nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008, (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/1021 a (EU) 2021/697 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
Článek 1
Změna nařízení (ES) č. 1907/2006
V článku 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou umožnit výjimky z tohoto nařízení pro látky samotné nebo obsažené ve směsi či v předmětu, pokud je to nutné v zájmu obrany.“
Článek 2
Změna nařízení (ES) č. 1272/2008
V článku 1 nařízení (ES) č. 1272/2008 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou povolit výjimky z tohoto nařízení pro látky a směsi, jakož i předměty uvedené v oddíle 2.1 přílohy I, pokud je to nutné v zájmu obrany.“
Článek 3
Změna nařízení (EU) č. 528/2012
V článku 2 nařízení (EU) č. 528/2012 se odstavec 8 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou umožnit výjimky z tohoto nařízení pro biocidní přípravky, samotné nebo obsažené v ošetřeném předmětu, pokud je to nutné v zájmu obrany.“
Článek 4
Změny nařízení (EU) 2019/1021
Nařízení (EU) 2019/1021 se mění takto:
1) V článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:
- „14) ‚obrannou připraveností‘ stav připravenosti členského státu nebo několika členských států reagovat na krizi ve smyslu čl. 1 bodu 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).“), která se týká obrany.
2) V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:
Při shromažďování, posuzování a předkládání informací, které se týkají socioekonomických hledisek podle přílohy F úmluvy, pro účely hodnocení řízení rizik podle čl. 8 odst. 7 a 8 úmluvy Komise a členské státy řádně zohlední obrannou připravenost a specifika obranného odvětví, včetně dopadů na dodavatelské řetězce obranné výroby.“
3) V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„V případě potřeby mohou členské státy stanovit výjimky z tohoto článku z důvodu ochrany unijních nebo vnitrostátních obranných zájmů a za účelem ochrany citlivých informací za předpokladu, že tyto výjimky neohrožují dodržování případných povinností Unie nebo členských států podávat zprávy podle úmluvy.“
Článek 5
Změny nařízení (EU) 2021/697
Nařízení (EU) 2021/697 se mění takto:
1) Článek 2 se mění takto:
- a) vkládá se nový bod, který zní:
- „6a) ‚přeshraničními malými a středními podniky‘ malé a střední podniky, které jsou usazeny v členských státech nebo přidružených zemích jiných než těch, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky, a které se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce;“
- b) bod 17 se nahrazuje tímto:
- „17) ‚zadáváním zakázek v předobchodní fázi‘ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;“
- c) vkládá se nový bod, který zní:
- „18a) ‚návrhy ex aequo‘ dva nebo více návrhů, které na základě výzvy k předkládání návrhů získaly stejné bodové hodnocení;“.
2) V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Rozpočtové závazky související s fondem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.“
3) Článek 6 se nahrazuje tímto:
Fond podporuje akce přispívající k vývoji přelomových obranných technologií a k výzkumu a vývoji prováděnému malými a středními podniky v oblastech intervencí, které jsou stanoveny v pracovních programech uvedených v článku 24.
Pracovní programy stanoví nejvhodnější formy financování, kritéria a postupy pro výběr a přidělení, jakož i provádění přelomových obranných technologií a výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky.“
4) V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být konkrétní akce v odůvodněných případech prováděny v rámci nepřímého řízení subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).“) za podmínek, které jsou stanoveny v pracovním programu.
5) V čl. 9 odst. 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k podpoře z fondu. Avšak pokud příjemci a subdodavatelé zapojení do akce spolupracují s právními subjekty, které jsou usazeny na Ukrajině, kontrolovány Ukrajinou či kontrolovány ukrajinským subjektem, výlučně s cílem použít jejich infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje k testovacím činnostem uvedeným v čl. 10 odst. 3 písm. f), jsou související náklady způsobilé pro podporu z fondu za předpokladu, že tyto náklady jsou ku prospěchu financované akce a nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti, účinnosti a inovační kapacity EDTIB v celé Unii, jak je stanoveno v článku 3.“
6) V čl. 11 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„V určitých řádně odůvodněných a výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie poskytnuty i bez výzvy k podávání návrhu podle článku 198 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, a to i v případech uvedených v prvním pododstavci písm. e) uvedeného článku.“
7) Článek 12 se nahrazuje tímto:
V souladu s článkem 203 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se každý návrh hodnotí podle následujících kritérií:
- a) přínos návrhu k excelenci v oblasti obrany, zejména prokázáním toho, že očekávané výsledky navržené akce představují výrazné výhody oproti stávajícím obranným produktům nebo technologiím;
- b) kvalita a efektivita provádění akce.
Vedle kritérií uvedených v odstavci 1 se každý návrh hodnotí ještě podle jednoho nebo více následujících kritérií stanovených v pracovním programu, a to na základě jednotlivých výzev:
- a) přínos návrhu k inovacím nebo potenciální přelomovosti evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním toho, že součástí navrhované akce jsou průlomové nebo nové koncepce a přístupy, které dříve nebyly v obranném sektoru obrany uplatňovány;
- b) přínos návrhu ke konkurenceschopnosti EDTIB vytvářením nových tržních příležitostí v celé Unii i za jejími hranicemi a urychlováním růstu podniků v celé Unii;
- c) přínos návrhu ke snížení závislosti na zdrojích mimo Unii a k posílení bezpečnosti dodávek obranných produktů v celé Unii;
- d) přínos návrhu k přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty usazenými v členských státech nebo přidružených zemích, zejména s malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací, které přinášejí do akce významnou přidanou hodnotu jako příjemci, jako subdodavatelé zapojení do akce nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce;
- e) přínos návrhu ke zvýšení efektivnosti v průběhu celého životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové efektivnosti a potenciálu pro synergii v procesech pořizování, údržby a likvidace;
- f) přínos návrhu k větší integraci evropského obranného průmyslu v celé Unii, zejména pokud jde o společné využívání, vlastnictví nebo údržbu konečného produktu nebo technologie;
- g) přínos návrhu k řešení potřeb členských států a přidružených zemí, které jsou nejvíce ohroženy naplněním konvenčních vojenských hrozeb.
Pracovní program stanoví podrobnosti týkající se výběrových řízení a uplatňování kritérií pro přidělení uvedených v odstavci 2, včetně veškeré váhy kritérií, prahové hodnoty přidělovaných bodů a případně pravidel pro hodnocení návrhů ex aequo s ohledem na cíle výzvy k podávání návrhů.“
8) Článek 13 se mění takto:
- a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku nepřekročí podpora z fondu 20 % způsobilých nákladů u činností uvedených v čl. 10 odst. 3 písm. e), aniž jsou dotčeny vyšší sazby financování, které se mohou použít v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.“
;
- b) v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
- „a) u akce prováděné v rámci projektu stálé strukturované spolupráce (PESCO) zřízené rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2315(Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2017/2315/oj).) nebo v rámci struktury pro evropský zbrojní program (SEAP) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 ze dne 16. prosince 2025, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů (‚nařízení o EDIP‘) (Úř. věst. L, 2025/2643, 29.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2643/oj).“) lze využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů;
- b) u činnosti lze využít navýšené míry financování podle tohoto písmene, pokud je alespoň 10 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích, které se dané činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce.
Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentnímu podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky nebo společnostmi se střední tržní kapitalizací a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako jiné právní subjekty v rámci dodavatelského řetězce, a to nejvýše o dalších 10 procentních bodů.
Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentního podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přiděleného přeshraničním malým a středním podnikům;
9) V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Bez ohledu na článek 201 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se finanční způsobilost ověřuje pouze u koordinátora.“
10) V čl. 17 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
- „b) může v jednotlivých případech opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);“.
11) Článek 22 se zrušuje.
12) Článek 23 se mění takto:
- a) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:
Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiky transferu a vývozu obranných produktů. Pokud jde o transfery, členské státy se za účelem zajištění bezproblémového provádění akcí snaží používat všechny nástroje, které mají k dispozici, jakou jsou obecné licence k transferu uvedené v článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).“;), a vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži.
Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím vývojových akcí podporovaných z fondu a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, musí být Komise předem informována o každém převodu vlastnictví na nepřidruženou třetí zemi nebo subjekt nepřidružené třetí země, k němuž dojde do tří let po konečné platbě za akci. Je-li tento převod vlastnictví v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, musí být podpora poskytnutá z fondu vrácena.
- b) doplňuje se nový odstavec, který zní:
Pro účely posouzení výsledků vývojových akcí a jejich potenciálního využití pro plánování veřejné obrany a rozvoj schopností zahájí vnitrostátní orgány, které akci spolufinancují, a příjemci, kteří výsledky vytvářejí, jednání vedoucí k tomu, aby příjemci vnitrostátním orgánům poskytli přístupová práva k těmto výsledkům za spravedlivých a přiměřených podmínek, na nichž se dohodnou s příjemci, kteří tyto výsledky vytvářejí. Tato přístupová práva neznamenají převod vlastnictví práv duševního vlastnictví nebo souvisejícího know-how a měla by být omezena na nekomerční a nekonkurenční použití. Tato přístupová práva nezahrnují přístup k předchozímu duševnímu vlastnictví, pokud to není nezbytně nutné k pochopení výsledků akce; v takovém případě je nezbytný předchozí souhlas vlastníků tohoto přechozího duševního vlastnictví.
Podmínky výkonu těchto přístupových práv jsou stanoveny ve smluvním vztahu mezi příjemci a vnitrostátními orgány, které akci spolufinancují.“
13) V článku 24 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Fond je prováděn prostřednictvím ročních nebo víceletých pracovních programů podle čl. 110 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.“
Článek 6
Vstup v planost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 9 odst. 6 třetího pododstavce nařízení (EU) 2021/697 ve znění tohoto nařízení se použijí ode dne 1. ledna 2025.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 21. října 2026.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předseda
T. Dooley