Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2387 ze dne 21. října 2026 o zřízení Programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE) a o změně nařízení (EU) 2024/795 a (EU) 2026/467 (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C, C/2026/3556, 22.7.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3556/oj.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne dne 6. října 2026 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2026.),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Návrat války vysoké intenzity v podobě nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině představuje pro Unii hrozbu, která vyžaduje výrazné a trvalé zvýšení schopnosti členských států posílit své obranné schopnosti a připravenost. Dlouhodobé zhoršování regionální a celosvětové bezpečnosti vyžaduje hlubokou transformaci evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), aby byla zajištěna její schopnost v dostatečném objemu a v požadovaných termínech dodávat inovativní obranné produkty, včetně technologií, které ozbrojené síly členských států potřebují, zejména v době války.
(2) Hlavy států a předsedové vlád členských států se na zasedání ve Versailles dne 11. března 2022 zavázali posílit evropské obranné schopnosti, zvýšit výdaje členských států na obranu, zintenzivnit spolupráci prostřednictvím společných projektů a společného zadávání zakázek na obranné schopnosti, odstranit nedostatky, podpořit inovace a posílit a rozvíjet evropský obranný průmysl.
(3) Inovace mají zásadní význam pro dosažení a podporu obranné připravenosti Evropy, zejména v dnešní době sílících hrozeb, systémové konkurence a geopolitického soupeření. Šíření hrozeb vyvolalo mezinárodní závody ve zbrojení a celosvětovou technologickou soutěž, v níž hrají rozhodující roli nastupující a přelomové technologie v oblastech, jako je umělá inteligence, kvantové technologie, robotika, kybernetika a kosmické technologie, které hrají rozhodující roli při udržení strategické výhody a zajištění důvěryhodného odstrašení. Dosažení těchto cílů vyžaduje rychlé testování a ověřování těchto technologií a jejich integraci do obranných schopností, jakož i průběžné zapojení do technologického a inovačního ekosystému.
(4) Útočná válka Ruska proti Ukrajině ukazuje, jak rychle se obranné technologie vyvíjejí. Inovační cykly se zrychlují, což znamená, že obranné produkty se musí rychle a neustále přizpůsobovat. Tyto změny rovněž mění dynamiku na bojišti a podtrhují operační význam nízkonákladových a softwarových řešení, která lze rychle zdokonalovat a rychle zavádět do provozu, jako jsou bezpilotní autonomní systémy a související software, senzory, komunikační systémy a technologie pro boj proti bezpilotním autonomním systémům. Malé a střední podniky, včetně inovativních startupů a scaleupů, často s civilním zázemím, hrají klíčovou roli v podpoře ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Tito noví aktéři v oblasti obrany přinášejí rychlejší inovace, větší flexibilitu, nákladově efektivní řešení a nové operační nápady a postupy. V důsledku toho se stávají hnací silou transformace EDTIB. Společná bílá kniha Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. března 2025 o budoucnosti evropské obrany 2030 zdůrazňuje význam silného ekosystému technologických inovací. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby evropský obranný průmysl, členské státy a přidružené třetí země dokázaly držet krok s rychle se měnící povahou moderní války, v níž se schopnost identifikovat, přizpůsobit a využívat nové technologie rychle stala klíčovým operačním požadavkem.
(5) Unie zřídila Evropský obranný fond, aby poskytla komplexní podporu spolupráci ve výzkumu a vývoji obranných produktů. Cílem tohoto fondu s rozpočtem 7,3 miliardy EUR ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 je podpořit konkurenceschopnost, spolupráci, efektivitu a inovační kapacitu EDTIB a snížit její roztříštěnost. Jako jeden z největších výzkumných a vývojových programů v oblasti obrany v Evropě podporuje Evropský obranný fond spolupráci při vývoji nejsložitějších obranných systémů, které by si žádný členský stát nemohl dovolit vyvinout sám. Podporuje také rozvoj nových evropských dodavatelských řetězců v oblasti obrany. Jako součást Evropského obranného fondu byl v roce 2022 zřízen Program EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS), který má poskytovat cílenou podporu aktérům nepůsobícím tradičně v oblasti obrany, zejména malým a středním podnikům, a snižovat překážky vstupu na trh. EUDIS zahrnuje několik iniciativ, jako jsou cílené výzvy v oblasti výzkumu a vývoje, služby pro urychlení podnikání a navazování kontaktů, hackathony a financování vlastního kapitálu, na které je každoročně vyčleněno přibližně 20 % rozpočtu Evropského obranného fondu. Tato opatření přispívají k rozšíření EDTIB a podpoře inovačních obranných kapacit v Unii. Kromě toho iniciativa BraveTech EU v rámci Evropského obranného fondu poskytuje obranným inovátorům další podporu prostřednictvím postupného přístupu k financování a zároveň i k testování technologií a iterativním vývojovým cyklům. Zaměřuje se na vývoj řešení vycházejících z obranných potřeb, které identifikovala Ukrajina, a poskytuje ukrajinskému průmyslu přímou příležitost spolupracovat s unijními obrannými inovátory.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušuje nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/695/oj).) a (EU) 2024/795(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj).) umožňují, aby nástroj Accelerator Evropské rady pro inovace (ERI) podporoval technologie dvojího užití a podněcoval investice do obranných technologií v rámci Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP). Toto nařízení navíc umožňuje přímou podporu obranných technologií z ERI v podobě přímého kapitálového financování.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2653(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2653 ze dne 19. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/694, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697, (EU) 2021/1153 a (EU) 2024/795, pokud jde o pobídky k investicím souvisejícím s obranou v rozpočtu EU za účelem provádění plánu ReArm Europe (Úř. věst. L, 2025/2653, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2653/oj).) zavedlo obranné technologie jako čtvrtou oblast investic v rámci STEP spolu s biotechnologiemi a digitálními a čistými technologiemi. Nařízení (EU) 2024/795 stanoví udělení pečeti suverenity projektům, které splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v programech uvedených ve zmíněném nařízení. Pečeť suverenity se má používat jako značka kvality, která umožňuje získat finanční prostředky z jiných programů Unie, ať už celkových, kumulativních nebo kombinovaných, nebo od členských států. Aby projekty, které splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v tomto nařízení, byly způsobilé pro udělení pečeti suverenity, mělo by být nařízení (EU) 2024/795 změněno tak, aby byl program zavedený tímto nařízením zařazen na seznam způsobilých programů.
(8) Nařízení (EU) 2025/2653 rovněž zavedlo cílené změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).), zejména pokud jde o opatření týkající se přelomových obranných technologií. Tyto změny konkrétně umožňují stanovit v pracovním programu nejvhodnější formy kritérií a postupů výběru a udělení pro každou výzvu k podávání projektových návrhů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2382(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2382 ze dne 21. října 2026, kterým se mění nařízení (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1272/2008, (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/1021 a (EU) 2021/697, pokud jde o obrannou připravenost a usnadnění investic do obrany a podmínek pro obranný průmysl (Úř. věst. L, 2026/2382, 3.11.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/2382/oj).) navíc zavedlo další změny nařízení (EU) 2021/697, které tuto možnost rozšiřují na všechny výzvy vyhlášené v rámci Evropského obranného fondu, zejména na výzvy zaměřené na malé a střední podniky.
(9) Vedle podpory poskytované prostřednictvím stávajících nástrojů Unie by měl být zřízen nový program (dále jen „program“), který by poskytoval rychlou, agilní a cílenou podporu malým a středním podnikům při vývoji inovativních obranných řešení a zajišťoval jejich rychlé dodání členským státům a přidruženým třetím zemím se zaměřením na nákladovou efektivitu. Program by se měl zaměřit na podporu rychlého vývoje nastupujících a přelomových obranných produktů, včetně součástí nezbytných pro jejich výrobu, až do vysokého stupně technologické připravenosti, včetně přizpůsobení civilních technologií pro obranné účely. Program by měl řešit nejnaléhavější potřeby členských států a přidružených třetích zemí v oblasti rozvoje schopností s přihlédnutím k prioritám v oblasti schopností stanoveným v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a k prioritním oblastem schopností určeným na úrovni Unie, jakož i k normám NATO a dalším relevantním normám, se zvláštním důrazem na nízkonákladová obranná řešení. Program by měl rovněž urychlit inovační cykly nastupujících a přelomových obranných produktů, sladit jejich vývoj s naléhavými potřebami členských států a přidružených třetích zemí a zároveň využít inovační potenciál obranného průmyslu Unie jako celku. Měl by rovněž podporovat zavádění těchto produktů členskými státy, přidruženými třetími zeměmi a hlavními dodavateli, a tím napomoci rozšiřování řešení vyvinutých malými a středními podniky v celé Evropě, jejich integraci do přeshraničních dodavatelských řetězců v oblasti obrany a posílení bezpečnosti dodávek obranných produktů v Unii, což v konečném důsledku sníží strategickou závislost a přispěje k posílení technologického náskoku a operačních schopností členských států.
(10) Aby bylo zajištěno účinné plnění rozpočtu Unie, bude se program plně doplňovat se stávajícími nástroji Unie na podporu inovací v oblasti obrany. EUDIS podporuje aktéry nepůsobící tradičně v oblasti obrany v širším rámci Evropského obranného fondu, včetně grantů na výzkum a vývoj pro konsorcia a dalších podpůrných akcí zaměřených na jednotlivé subjekty, jako jsou nástroje Business Accelerator a Matchmaking. Centrum pro inovace v oblasti obrany (HEDI), řízené Evropskou obrannou agenturou, podporuje spolupráci členských států týkající se inovací v oblasti obrany. HEDI pomáhá propojit podporu inovací na úrovni Unie se společně zjištěnými potřebami v oblasti schopností tím, že strukturuje inovační činnosti podle provozních požadavků a propojuje slibná řešení s testováním, experimentováním, zapojením uživatelů a potenciálními cestami k zavádění těchto řešení. Tímto přístupem přispívá centrum HEDI k zajištění toho, aby podpora inovací v oblasti obrany nejen reagovala na nastupující technologie, ale byla rovněž zakotvena ve vojenském významu a odpovídala hledisku praktického využití. Evropská rada pro inovace (ERI) je klíčovým inovačním programem Unie, jehož cílem je identifikovat, rozvíjet a rozšiřovat průlomové technologie a přelomové inovace. V návaznosti na přijetí nařízení (EU) 2025/2653 bude STEP Scale Up ERI poskytovat přímé kapitálové financování na pomoc společnostem působícím v oblasti obrany a dvojího užití při rozšiřování jejich inovací. Program vyplňuje výraznou mezeru, neboť bude nabízet zjednodušenou, přímou podporu jednotlivým malým a středním podnikům pro vývoj inovativních řešení a jejich zavádění členskými státy a průmyslem, s velmi krátkými lhůtami pro udělení a s jasnou vazbou na potřeby členských států v oblasti kapacit. Měl by proto Unii umožnit pilotně ověřovat nové přístupy k podpoře inovací v oblasti obrany a zároveň doplňovat stávající nástroje Unie na různých úrovních vyspělosti, v konsorciích různé velikosti, v různých časových rámcích a technologických oblastech. Rychlý vývoj hrozeb v oblasti obrany vyžaduje přechod k pružnějšímu přístupu, který umožní inovativním společnostem, zejména malým a středním podnikům, rychle reagovat na zjištěné potřeby v oblasti schopností. Program by proto měl upřednostňovat inovační činnosti založené na řešení konkrétních výzev s rychlými iterativními cykly, které jsou přímo provázány s prioritními operačními požadavky členských států.
(11) Komise by rovněž měla usilovat o maximalizaci synergií mezi programy Unie na podporu inovací. Za tímto účelem by mohla navrhnout zrychlené postupy mezi programem AGILE a dalšími relevantními iniciativami Unie, jako jsou ERI Accelerator, STEP Scale Up a EUDIS Business Accelerator. V relevantních případech by měly být v rámci programu rovněž zváženy potenciální synergie s činnostmi, jež na úrovni inovací v oblasti obrany uskutečňuje NATO, včetně Akcelerátoru obranných inovací pro severní Atlantik (DIANA).
(12) Program by měl zejména usilovat o výrazné urychlení inovačních cyklů obranných produktů a technologií s vysokým převratným potenciálem, včetně těch, které dosud nejsou na trhu k dispozici, s cílem zajistit, aby byly plně využitelné a připravené k použití konečnými uživateli v horizontu jednoho až tří let. Program by měl rovněž v relevantních případech zajistit, aby produkty z něho podporované zahrnovaly vhodné záruky kybernetické bezpečnosti a kybernetické odolnosti. Měl by inovátorům nabídnout co největší flexibilitu při navrhování nových řešení, a to i v případě, že jednají jako právní subjekty samostatně, a zároveň umožnit zadávání konkrétních úkolů subdodavatelům nebo spolupráci s dalšími subjekty během provádění.
(13) Trvalou strukturální výzvou pro evropské malé a střední podniky působící v oblasti obrany je propast zející mezi úspěšnou inovací a jejím operačním nasazením v ozbrojených silách členských států a přidružených třetích zemí. Aby se tato propast překlenula, měl by být program sladěn se skutečnými a prioritními obrannými potřebami členských států a přidružených třetích zemí. Tímto způsobem by měl program podpořit zavádění inovativních řešení v ozbrojených silách a obranném průmyslu členských států, zejména u hlavních dodavatelů a subdodavatelů první úrovně. Program by měl zavést zrychlený proces, který Unii umožní podporovat testování a zavádění inovativních podpůrných mechanismů, které řeší nejnaléhavější požadavky na obrannou připravenost, včetně případně podpory prioritních oblastí schopností určených na úrovni Unie a evropských obranných projektů společného zájmu. Program by měl zavést zrychlený postup pro přístup ke zkušebním a experimentálním zařízením v Unii a, je-li to relevantní a s výhradou jejich souhlasu, také v přidružených třetích zemích.
(14) Program by měl podporovat činnosti zahrnující testování v terénu, experimentování a demonstrace, ve vhodných případech i na základě probíhající práce Evropské obranné agentury. Tyto činnosti by měly subjektům umožnit ověřit inovativní řešení v reálných operačních podmínkách a získat zpětnou vazbu v reálném čase, kterou lze využít k zpřesnění a zlepšení těchto řešení prostřednictvím iterativního procesu. Aktivní zapojení členských států a příslušných průmyslových subjektů, jako jsou hlavní dodavatelé a subdodavatelé první úrovně, je zásadní v každé fázi tohoto procesu, od stanovení požadavků na testování až po posouzení prokázaných schopností. Toto zapojení může pomoci vytvořit důvěryhodné signály poptávky a usnadnit následná rozhodnutí o zadávání zakázek. Kromě toho může program podpořit zavádění nových technologií a produktů prostřednictvím agregace poptávky a využití inovativních mechanismů zadávání veřejných zakázek, jako jsou inovační partnerství. Pro řešení společných operačních potřeb více konečných uživatelů lze také vytvořit sdílené platformy a služby.
(15) Schopnosti v oblasti využití vesmíru se staly nepostradatelným nástrojem moderních obranných a bezpečnostních operací a zajišťují kritické funkce, jako je zpravodajství, sledování a průzkum, bezpečná komunikace, určování polohy, navigace a časování a včasné varování. Rostoucí závislost ozbrojených sil na kosmických prostředcích spolu se zvyšující se zranitelností kosmické infrastruktury vůči hrozbám navíc činí z odolnosti evropského kosmického odvětví a jeho schopnosti reagovat strategickou prioritu. Charakter dvojího užití kosmických technologií a služeb znamená, že inovace v kosmickém odvětví mají přímý a bezprostřední dopad na obranné schopnosti a že poptávka vycházející z obranných potřeb může urychlit vývoj a komercializaci evropských kosmických technologií. Program by proto měl podporovat rozvoj inovativních kosmických obranných schopností a obranných schopností využívajících možností vesmíru zapojením nových účastníků a aktérů nepůsobících tradičně v oblasti obrany, aby se zvýšila strategická autonomie Unie ve vesmíru a posílila EDTIB. To zahrnuje příspěvek k vývoji budoucí vládní služby pro pozorování Země s autonomními, odolnými a obrannými schopnostmi pozorování Země. Program by měl rovněž podporovat činnosti v oblasti vesmíru s cílem urychlit zavádění kosmických obranných schopností členskými státy a Unií v souladu s Kosmickým programem, Programem pro bezpečnou konektivitu nebo činnostmi Satelitního střediska Evropské unie a zároveň zajistit soulad s relevantními iniciativami Unie v oblasti vesmíru.
(16) Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů a rozhodnutí o udělení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).).
(17) V souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).) mohou být hodnotící komisi na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby nápomocni externí odborníci. V zájmu ochrany důvěrnosti práce hodnotící komise by se odchylně od čl. 242 odst. 4 uvedeného nařízení neměl seznam nezávislých odborníků zveřejňovat.
(18) Pracovní program by měl stanovit výzvy k podávání návrhů, jež mohou být formulovány jako výzvy k podávání návrhů zaměřené na konkrétní obranné potřeby určené v koordinaci s členskými státy, prostřednictvím strukturovaného procesu, do něhož budou zapojeny členské státy, aby podporované projekty odpovídaly jejich skutečným a prioritním obranným potřebám. Tyto zvláštní obranné potřeby by rovněž měly být určeny na základě prioritních schopností EU odvozených z plánu rozvoje schopností a podle potřeby doplněných o nedostatky a příležitosti zjištěné v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Do identifikace výzev by měla být úzce zapojena Evropská obranná agentura jakožto subjekt odpovědný za plán rozvoje schopností, hostitelská organizace HEDI a Evropská služba pro vnější činnost, včetně Vojenského štábu Evropské unie, jakož i zástupci přidružených třetích zemí. Komise by rovněž měla mít možnost při vymezování výzev vycházet na přísně poradním základě z podnětů zavedených aktérů obranného průmyslu a širší EDTIB, včetně hlavních dodavatelů, s cílem řešit specifické potřeby v oblasti schopností zaměřené na plnění úkolů, za podmínky, že tyto podněty neovlivňují koncepci výzev k podávání návrhů způsobem, který poškozuje spravedlivou hospodářskou soutěž nebo účast nových aktérů v oblasti obrany, zejména malých a středních podniků a inovativních startupů a scaleupů. Ve všech případech by měly být upřednostňovány úkoly, které mají co nejširší podporu členských států, odrážejí skutečnou společnou poptávku a strategické sladění a přispívají k obranné připravenosti Unie jako celku. Aby program pokrýval celou škálu inovací, měl by zahrnovat také výzvy, které se týkají širších cílů v oblasti obranných inovací. Při výběru projektů v rámci těchto výzev by Komise měla zajistit, aby program přispíval k posílení kapacity obranného průmyslu v celé Unii a k řešení naléhavých i trvalých hrozeb.
(19) Program je zaměřen na podporu inovačního úsilí aktérů nepůsobících tradičně v oblasti obrany, a především malých a středních podniků. Poskytováním cílené podpory se program snaží urychlit zrání a vyladění jejich převratných technologií a produktů, přiblížit je trhu a v konečném důsledku zvýšit konkurenceschopnost a růst těchto aktérů.
(20) Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, by měly mít možnost účastnit se programu jako přidružené třetí země v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru(Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj.), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Ukrajina by rovněž měla mít možnost účastnit se programu jako přidružená třetí země v souladu s Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé(Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2014/295/oj.).
(21) Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila na Ukrajině obrovské škody. Ukrajina navíc ztratila přístup na mezinárodní finanční trhy a zaznamenala výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje podstatně vzrostly. Z těchto důvodů je pravděpodobné, že Ukrajina bude mít v nadcházejících letech značné finanční potřeby. Ukrajina proto nebude povinna finančně přispívat na program, aby k němu mohla být přidružena. Zvláštní podmínky účasti Ukrajiny na programu stanoví dohody o přidružení.
(22) Jelikož je program zaměřen na podporu inovační kapacity obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře způsobilé pouze právní subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených třetích zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Aby byly navíc ochráněny základní bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států, měly by se infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců finančních prostředků Unie a subdodavatelů zapojených do akce podporované z programu nacházet na území členského státu nebo přidružené třetí země po celou dobu trvání akce a struktury výkonného vedení příjemců by se měly nacházet v Unii nebo v přidružené třetí zemi. V zájmu ochrany těchto zásadních bezpečnostních a obranných zájmů by se tato kritéria způsobilosti měla vztahovat i na financování poskytované prostřednictvím veřejných zakázek.
(23) Průběžné hodnocení Evropského obranného fondu ukázalo, že administrativní zátěž a doba potřebná k poskytnutí záruk v případě, že příjemce finančních prostředků Unie usazeného v Unii kontroluje nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země, jsou neslučitelné s rychlostí a flexibilitou nezbytnou pro účinné provádění programu. V zájmu řešení tohoto problému a usnadnění rychlého provádění programu by neměly být povoleny odchylky od zásady, že příjemci nesmějí být kontrolováni subjekty usazenými mimo Unii nebo mimo přidružené třetí země. Zkušenosti z předchozích programů v oblasti obranného průmyslu rovněž ukazují, že poskytování záruk vede k další procesní složitosti a delší době hodnocení, zatímco odstranění této výjimky by pravděpodobně významně neovlivnilo počet způsobilých subjektů.
(24) Aby se zajistilo, že členské státy budou moci využívat špičkové technologie a inovace, měl by být program schopen poskytovat pobídky k přilákání malých a středních podniků, které jsou usazeny mimo Unii nebo mimo přidružené třetí země, ale mají potenciál významně přispět k dosažení cílů programu. Jakákoli taková finanční podpora Unie by měla být podmíněna tím, že dotčený malý nebo střední podnik bude kontrolovat členský stát nebo přidružená třetí země nebo subjekt usazený v členském státě nebo v přidružené třetí zemi a že tento malý nebo střední podnik nebude usazen ani nebude mít své struktury výkonného vedení v Rusku nebo v zemích podporujících útočnou válku Ruska proti Ukrajině, s přihlédnutím k současné situaci, a zejména k nevyprovokované a neodůvodněné útočné válce Ruska proti Ukrajině.
(25) V omezeném počtu případů by měl být pracovní program schopen identifikovat určitá udělovací řízení, na jejichž základě se malé a střední podniky mohou programu účastnit, i když ještě nesplňují kritéria způsobilosti týkající se jejich usazení nebo usazení jejich struktury výkonného vedení v Unii nebo v přidružené třetí zemi. Mechanismus, označovaný v tomto nařízení jako „pobídková intervence“, spočívá v dočasném a podmíněném pozastavení tohoto kritéria způsobilosti, které by příjemci finančních prostředků Unie museli splnit ve lhůtě stanovené v právním závazku získat finanční prostředky Unie. Pobídkovou intervencí by neměl být dotčen hlavní cíl programu, kterým je podpora malých a středních podniků usazených v Unii nebo v přidružených třetích zemích. Kromě toho lze poskytnout finanční prostředky Unie na náklady na přemístění místa usazení těchto malých a středních podniků nebo jejich struktur výkonného vedení do Unie nebo přidružené třetí země. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a platby by měly být prováděny až po splnění kritérií způsobilosti, a to do konce období stanoveného v právním závazku. Aby byla zachována cílená a výjimečná povaha této podpory, mělo by být možné v pracovním programu stanovit stropy pro pobídkové intervence a finanční podporu na náklady na přemístění jak z hlediska celkového podílu finančního krytí, tak z hlediska celkových finančních prostředků Unie poskytovaných jednotlivým příjemcům.
(26) Aby pobídková intervence mohla dosáhnout zamýšleného účelu, mělo by být možné odchýlit se od kritéria způsobilosti, podle něhož musí být příjemci finančních prostředků Unie usazeni a mít strukturu výkonného vedení v Unii nebo v přidružené třetí zemi, aby mohli obdržet finanční prostředky Unie, pokud tyto prostředky konkrétně směřují k usnadnění splnění těchto kritérií způsobilosti, mimo jiné pokrytím nákladů spojených s přesídlením společnosti nebo zřízením její struktury výkonného vedení v Unii nebo v přidružené třetí zemi.
(27) Aby bylo zajištěno, že při provádění tohoto nařízení budou dodržovány mezinárodní závazky Unie a jejích členských států, neměl by program podporovat akce související s produkty, jejichž použití, vývoj nebo výrobu zakazuje mezinárodní právo. V tomto ohledu by vývoji v oblasti mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými nastupujícími a přelomovými obrannými produkty. Způsobilé pro podporu z programu by neměly být ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky Unie na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely. Vzhledem k rychlosti potřebné pro vývoj inovativních a průlomových obranných technologií a k zastřešujícímu záměru programu přilákat malé a střední podniky, startupy, scaleupy a aktéry nepůsobící tradičně v oblasti obrany by Komise měla zajistit, aby to pro žadatele nepředstavovalo nepřiměřenou administrativní zátěž. Hodnocení tohoto požadavku by navíc nemělo způsobit zpoždění při provádění programu.
(28) S ohledem na potřebu, aby byly akce podporované v rámci programu prováděny v krátkém časovém horizontu a zároveň byla minimalizována administrativní zátěž pro žadatele, by se v případech, kdy jsou finanční prostředky Unie poskytovány formou grantu, mělo využívat financování nespojené s náklady nebo na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Vzhledem k potřebě zajistit rychlou, dostupnou a na výsledky orientovanou podporu pro malé a střední podniky, včetně inovativních startupů a scaleupů, by granty v rámci programu měly mít vždy, kdy je to možné, formu jednorázových částek, aby se tak snížila administrativní zátěž, zvýšila předvídatelnost pro příjemce finančních prostředků Unie a ti se mohli soustředit na dosažení dohodnutých výstupů. Finanční prostředky Unie ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů by měly být poskytnuty pouze v případě, že cílů konkrétní akce nelze dosáhnout jinak.
(29) Fungování obranného průmyslu se neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Poptávka přichází téměř výhradně od vlád členských států, které rovněž kontrolují veškeré nákupy produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu. Proto se obranný průmysl, a zejména malí inovátoři nepůsobící tradičně v oblasti obrany, nezapojuje do významných inovačních projektů financovaných z vlastních zdrojů a veškeré související náklady často financují členské státy a přidružené třetí země. Tito aktéři navíc čelí přetrvávajícím překážkám v přístupu k financování, včetně spolufinancování, a zejména soukromého financování investic, kvůli rizikům, která s těmito investicemi účastníci trhu spojují. Vzhledem k naléhavé potřebě posílit investice do obranných inovací je zásadní mobilizovat veřejné investice ve prospěch obranného průmyslu Unie. Jelikož by tato opatření jinak nebyla provedena, jeví se jako oprávněné, aby, aniž je dotčen článek 193 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, mohly poskytnuté finanční prostředky Unie pokrýt až 100 % způsobilých nákladů na akce způsobilé v rámci programu.
(30) V zájmu dalšího zjednodušení a urychlení procesu předkládání a hodnocení by měly být finanční prostředky Unie poskytovány prostřednictvím specializovaného hodnotícího postupu, který by zahrnoval určité kontroly po vydání rozhodnutí o udělení. Žadatelé by měli být vyzváni k předložení návrhů spolu s krátkým shrnutím. Uvedené shrnutí by mělo být vyhodnoceno ještě před úplným hodnocením návrhů podle příslušných kritérií pro udělení stanovených v pracovním programu. Cílem tohoto přístupu je snížit administrativní zátěž pro žadatele a co nejrychleji poskytnout finanční jistotu při současném přijetí přiměřené míry finančního nebo právního rizika pro Unii, úměrně sledovaným cílům. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a před dokončením konečného hodnocení by neměly být poskytovány žádné finanční prostředky.
(31) Za účelem dalšího zjednodušení a zrychlení procesu předkládání a posuzování by mělo být možné odchýlit se od některých dalších povinností stanovených v nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Zejména by měly být povoleny odchylky od článků 199, 201 a 203 uvedeného nařízení týkajících se obsahu a posuzování žádostí o grant, a od čl. 170 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 uvedeného nařízení týkajícího se zadávacích řízení. Tyto odchylky by měly umožnit přijímat rozhodnutí o udělení grantu a podepsat grantové dohody na základě předběžného posouzení kritérií způsobilosti a výběru, přičemž by se v příslušných případech vycházelo z čestných prohlášení žadatelů a uchazečů, a to i s ohledem na požadavky na kontrolu, aniž by v této fázi bylo nutné předkládat podpůrné dokumenty. Harmonogramy pro oznamování výsledků předběžného hodnocení a pro přijetí rozhodnutí o udělení grantu by navíc měly být zkráceny a upřesněny v pracovním programu, aby Komise mohla neprodleně jednat. Konečné hodnocení příslušných kritérií by však mělo být dokončeno do čtyř měsíců od uplynutí lhůty pro podání žádostí. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a platby by měly být poskytovány až po dokončení konečného hodnocení.
(32) Alternativou k tomuto zrychlenému postupu hodnocení a v zájmu toho, aby Unie podporovala inovativní řešení bez počátečního umělého zužování nebo omezování vyplývajícího z konkrétní formy podpory Unie, by měl program umožnit flexibilnější a přístupnější přístup k identifikaci, výběru a podpoře inovativních projektů a nápadů, a to i prostřednictvím postupů pro udělování grantů, které jsou neutrální z hlediska nástrojů. V rámci uvedeného přístupu by měly být nápady posuzovány a vybírány na základě jejich přínosu k cílům programu. Nejvhodnější a nejefektivnější nástroj pro plnění rozpočtu v rámci programu, ať už se jedná o grant, veřejnou zakázku nebo jinou formu podpory, by měl být stanoven až po výběru s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem, požadavkům a přednostem jednotlivých projektů.
(33) Aby byla zachována atraktivita pro širší okruh potenciálních žadatelů a aby se vyřešila stávající mezera v obranném inovačním cyklu, je nezbytné a přiměřené umožnit, aby náklady vzniklé před podáním žádosti o grant byly způsobilé pro financování, jak stanoví čl. 196 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Program se zaměřuje na činnosti v pozdní fázi výzkumu, které překlenují kritickou mezeru mezi komercializací a zadáváním veřejných zakázek a přibližují nastupující a přelomové obranné produkty k tržní připravenosti a operačnímu nasazení. Inovativní společnosti, zejména malé a střední podniky, často iniciují a samy financují vývojové práce dříve, než jsou k dispozici formální možnosti financování. To umožní programu podpořit kritické inovativní akce, které byly zahájeny až tři měsíce před uzávěrkou výzvy k podávání návrhů, a poskytnout finanční prostředky Unie na jejich rychlé dokončení, čímž se zajistí včasné dosažení výsledků, které řeší nejnaléhavější problémy, jimž čelí ozbrojené síly členských států a přidružených třetích zemí.
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).) stanoví zvláštní výjimku z povinností pro zakázky zadávané v rámci určitých programů spolupráce založených na výzkumu a vývoji. V návaznosti na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2383(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2383 ze dne 21. října 2026, kterou se mění směrnice 2009/43/ES a 2009/81/ES, pokud jde o zjednodušení transferů produktů pro obranné účely uvnitř Unie a zjednodušení zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany (Úř. věst. L, 2026/2383, 3.11.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2026/2383/oj).) směrnice 2009/81/ES vyjasňuje, že projekt výzkumu a vývoje řízený orgány nebo institucemi Unie prováděný v souladu s pravidly Unie a financovaný z rozpočtu Unie představuje program spolupráce prováděný společně nejméně dvěma členskými státy a může pokračovat financováním fází následujících po fázi výzkumu a vývoje. V takovém případě by mělo být možné poskytnout výjimku i pro zakázky zadávané po těchto fázích. Tato výjimka se vztahuje zejména na zakázky zadávané v rámci projektů podporovaných programem.
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/467(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/467 ze dne 24. února 2026, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení půjčky na podporu Ukrajiny na období 2026–2027 (Úř. věst. L, 2026/467, 26.2.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/467/oj).) stanoví pomoc Unie Ukrajině ve formě půjčky s cílem poskytnout předvídatelnou, průběžnou, flexibilní a včasnou finanční a hospodářskou pomoc, která pomůže uspokojit finanční potřeby vyplývající z útočné války Ruska proti Ukrajině a jeho nesplácení reparací. Podle čl. 13 odst. 4 písm. f) uvedeného nařízení lze u výrobců a subdodavatelů zapojených do výroby obranných produktů, kteří splňují podmínky způsobilosti v rámci některých obranných programů Unie rovnocenné podmínkám stanoveným v uvedeném nařízení, mít za to, že splňují podmínky způsobilosti uvedené v tomto odstavci. Vzhledem k tomu, že program nebyl v době přijetí uvedeného nařízení zřízen, je vhodné změnit uvedené nařízení tak, aby stanovilo, že u příjemců finančních prostředků Unie v rámci programu, kteří splňují rovnocenné podmínky způsobilosti, lze mít za to, že splňují podmínky způsobilosti podle uvedeného nařízení, pokud žádné následné změny splnění těchto podmínek nezpochybnily.
(36) V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na vhodné úrovni je nezbytné při uzavírání utajovaných dohod o financování dodržovat minimální standardy průmyslové bezpečnosti. Za tímto účelem a v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy by členské státy a přidružené třetí země, na jejichž území jsou příjemci finančních prostředků Unie usazeni, měly vytvořit bezpečnostní rámec zahrnující bezpečnostní pokyny k projektu a související příručku pro stanovování stupňů utajení v případech, kdy by provádění programu zahrnovalo nebo vytvářelo informace, které vyžadují určitý stupeň utajení.
(37) Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena pravidla hospodářské soutěže Unie, zejména články 101 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie a právní akty, které tyto články provádějí.
(38) Je vhodné stanovit orientační finanční krytí programu.
(39) Nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.
(40) V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj).), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj).), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj)) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj).) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatřen k prevenci, odhalování, nápravě a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.
(41) Zejména může podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj).).
(42) V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, OLAFu, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.
(43) Vzhledem k naléhavé potřebě podpořit zásadní investice do obranných schopností, zejména do inovací v oblasti obrany v souvislosti s naléhavými geopolitickými výzvami je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
(44) Vzhledem k tomu, že program je navržen tak, aby byl omezen z hlediska trvání a oblasti působnosti, neměl by jím být dotčen žádný budoucí program nebo nástroj Unie poskytující podporu politice obranného průmyslu.
(45) Komise by měla posoudit účinnost programu při dosahování cílů stanovených v tomto nařízení. Toto posouzení by mělo rovněž zhodnotit, zda by prováděcí mechanismy zavedené v rámci programu, včetně zrychlených postupů udělování a flexibilních forem podpory Unie, měly být rozšířeny, upraveny nebo začleněny do budoucích programů Unie. Výsledky tohoto hodnocení by měly být podkladem pro budoucí rozhodnutí o podpoře Unie určených malým a středním podnikům na obranné inovace. Za tímto účelem by Komise měla vypracovat zprávu o provádění programu, včetně informací o míře účasti malých a středních podniků, zeměpisném rozložení podporovaných subjektů v Unii a přidružených třetích zemích, tematickém rozdělení podporovaných činností, rozdělení výdajů podle druhu akce podporované z programu, účinnosti zjednodušených udělovacích řízení ve vztahu k referenčním hodnotám ve stávajících nástrojích a souhrnných údajích o využívání produktů financovaných z programu. Zpráva by měla být předložena Evropskému parlamentu a Radě. Vzhledem k tomu, že nastupující a přelomové inovace v oblasti obrany představují vysoké riziko, ale zároveň skýtají velký potenciál, měl by být úspěch programu posuzován na úrovni portfolia.
(46) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení konkurenceschopnosti a inovační kapacity EDTIB v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků programu při podpoře obranné inovace v Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tohoto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zřizuje Program pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 a stanoví se jeho cíle a rozpočet, formy financování v rámci programu a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „právním subjektem“:
- a) právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, včetně struktur pro evropské zbrojní programy (SEAP) zřízených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 ze dne 16. prosince 2025, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů („nařízení o EDIP“) (Úř. věst. L, 2025/2643, 29.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2643/oj).), která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a nést povinnosti, nebo
- b) subjekt bez právní subjektivity uvedený v čl. 200 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;
2) „kontrolou“ schopnost vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;
3) „obranným produktem“ jakýkoli produkt pro obranné účely uvedený v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).), jakož i stavební práce, dodávky a služby přímo související s dotčenými produkty pro veškeré fáze jejich životního cyklu ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 2009/81/ES;
4) „nastupujícím a přelomovým obranným produktem“ zdokonalený nebo zcela nový obranný produkt:
- a) který způsobuje radikální transformaci, včetně změny paradigmatu v koncepci a vedení obranných záležitostí, a to i tím, že stávající obranné technologie nahrazuje nebo činí méně účinnými nebo zastaralými, a
- b) u něhož se očekává, že bude na konci akce podporované z programu plně využitelný;
5) „strukturou výkonného vedení“ orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli uvedeného právního subjektu, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení právního subjektu a monitoruje je;
6) „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výstupy akce, jako jsou data, know-how nebo informace, bez ohledu na svou formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;
7) „malým a středním podnikem“ malý a střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).);
8) „základními informacemi“ veškeré informace nezbytné nebo užitečné pro provádění programu, které vznikly před akcí podporovanou z programu nebo mimo ni a jsou pro účely akce poskytnuty a využívány;
9) „novými informacemi“ data, know-how nebo informace získané při provádění programu bez ohledu na svou formu či povahu;
10) „subjektem nepřidružené třetí země“:
- a) právní subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi nebo
- b) právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené třetí zemi, který má své struktury výkonného vedení nacházející se v nepřidružené třetí zemi.
Článek 3
Cíle
1. Obecným cílem programu je podpořit rychlou inovační kapacitu malých a středních podniků, včetně inovativních startupů a scaleupů, s cílem zajistit rychlé dodávání nastupujících a přelomových obranných produktů se zaměřením na nákladovou efektivitu za účelem řešení nejnovějších a rychle se vyvíjejících výzev, jimž čelí ozbrojené síly členských států a přidružených třetích zemí, zejména těch, které vyplývají z útočné války Ruska proti Ukrajině. Program tak podpoří konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), přispěje k posílení připravenosti obranného průmyslu Unie a zároveň sníží strategickou závislost na nepřidružených třetích zemích v celém spektru obranných technologií.
2. Program má tyto specifické cíle:
a) výrazně urychlit inovační cykly nastupujících a přelomových obranných produktů vyvíjených v Unii malými a středními podniky s přihlédnutím k naléhavým potřebám členských států a přidružených třetích zemí a s využitím inovačního potenciálu průmyslu Unie jako celku a
b) zlepšit zavádění nastupujících a přelomových obranných produktů vyvinutých malými a středními podniky členskými státy a přidruženými třetími zeměmi, jakož i hlavními dodavateli obranného průmyslu, systémovými integrátory a subdodavateli první úrovně, mimo jiné prostřednictvím specializovaných setkání zaměřených na navazování kontaktů, a podpořit tak rozšiřování těchto malých a středních podniků po celé Evropě, prosadit jejich začlenění do přeshraničních obranných dodavatelských řetězců, zvýšit odolnost a bezpečnost dodávek těchto produktů, přispět k rozvoji inovačních obranných kapacit v Unii a v konečném důsledku posílit technologický náskok členských států.
Článek 4
Rozpočet
1. Orientační finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 činí 115000000 EUR v běžných cenách.
2. Rozpočtové závazky na činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
3. Do rozpočtu Unie na období po roce 2027 lze zapsat prostředky na krytí nezbytných výdajů a na řízení akcí podporovaných z programu, jež nebudou dokončeny do konce programu, jakož i výdaje týkající se kritických provozních činností a služeb.
4. Finanční krytí uvedené v odstavci 1 a částky dodatečných zdrojů podle článku 5 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc sloužící k provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně navrhování, zavádění, testování, certifikace, provozování a údržby systémů a platforem informačních technologií na úrovni organizace a informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a administrativní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu.
Článek 5
Dodatečné zdroje
1. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky pro program nebo kteroukoli z jeho specifických činností nebo cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.
2. Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj).) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) uvedeného nařízení. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na program takto poskytnuty, právní závazek v přímém nebo nepřímém řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060 převedeny zpět do zdrojových programů.
Článek 6
Alternativní, kombinované a kumulativní financování
1. Program se provádí v součinnosti s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze obdržet příspěvek i z programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na příslušný příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie nebo se na všechny příspěvky může vztahovat jednotný soubor pravidel kteréhokoli z přispívajících programů Unie a může být uzavřen jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady na akci a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2. Udělovací řízení v rámci programu mohou být vedena v přímém nebo nepřímém řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami pod podmínkou, že jsou chráněny finanční zájmy Unie. Na tato řízení se vztahuje jednotný soubor pravidel a vedou k uzavření jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout programu zdroje v souladu s článkem 5 tohoto nařízení. Partneři mohou být rovněž v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Pro účely čl. 153 odst. 3 uvedeného nařízení se může hodnotící komise ve společných udělovacích řízeních částečně skládat ze členů, kteří jsou zástupci partnerů v těchto řízeních.
Článek 7
Třetí země přidružené k programu
1. Program nebo specifické akce uvedené v článku 10 mohou být otevřeny účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení k programu v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a s použitelnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými podle těchto dohod, které se vztahují na:
a) členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP);
b) Ukrajinu v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o přidružení mezi Unií a Ukrajinou.
2. Dohody o přidružení pro účast v programu se zeměmi uvedenými v odstavci 1:
a) zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se programu účastní, a výhodami pro ni;
b) stanoví podmínky účasti na programu, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;
c) nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;
d) zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy a
e) zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku.
3. Pro účely odst. 2 písm. d) přidružené třetí země:
a) udělí nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013;
b) zaručí vykonatelnost rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i rozsudků a příkazů Soudního dvora Evropské unie, a
c) zajistí, aby jejich příslušné orgány spolupracovaly s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie v souladu s platnými mezinárodními dohodami nebo jinými použitelnými pravidly.
Článek 8
Provádění a formy financování Unie
1. Program se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 v přímém řízení, nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
2. V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 může být financování z prostředků Unie poskytováno v jakékoli formě.
3. V souladu s čl. 196 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se finanční příspěvky mohou, je-li to relevantní a nezbytné pro provádění akce podporované z programu, vztahovat na akce zahájené a náklady vynaložené před předložením návrhu na uvedené akce, pokud uvedené akce nebyly zahájeny více než tři měsíce před uzávěrkou výzvy k podávání návrhů a nebyly dokončeny před podpisem grantové dohody.
4. Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, má v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 formu financování, které není spojeno s náklady, nebo na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Pokud je to možné, mají granty v rámci programu formu jednorázových částek. Skutečné vzniklé způsobilé náklady mohou být uhrazeny pouze v případě, že cílů akce podporované z programu nelze dosáhnout jinak.
5. V souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 mohou být hodnotící komisi nápomocni externí odborníci, kteří jsou držiteli platného osvědčení o bezpečnostní prověrce, pokud to pracovní program vyžaduje. Odchylně od článku 242 uvedeného nařízení se tento seznam nezávislých odborníků nezveřejňuje.
Článek 9
Způsobilost
1. Kritéria způsobilosti se stanoví v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 na podporu dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a vztahují se na všechna udělovací řízení v rámci programu.
2. V udělovacích řízeních mohou být pro financování z prostředků Unie způsobilé tyto právní subjekty:
a) subjekty usazené v některém členském státě;
b) subjekty usazené v přidružené třetí zemi;
c) mezinárodní organizace;
3. V případě akcí podporovaných z programu uvedených v článku 10, s výjimkou akcí uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. d), jsou příjemci finančních prostředků Unie (dále jen „příjemci“) malé a střední podniky.
4. S výjimkou akcí uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c):
a) musí být příjemci usazeni v Unii nebo v přidružené třetí zemi a
b) struktury jejich výkonného vedení se musí nacházet v Unii nebo v přidružené třetí zemi.
5. Příjemci nesmějí podléhat kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.
6. Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců, které jsou pro účely akce podporované z programu využívány, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území některého členského státu nebo přidružené třetí země.
7. Jestliže příjemci zapojení do akce podporované z programu nemají v Unii nebo v přidružené třetí zemi bezprostředně k dispozici alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, mohou použít svou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států nebo přidružených třetích zemí, pokud toto použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, a je slučitelné s cíli stanovenými v článku 3. Náklady spojené s činnostmi využívajícími takovou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nejsou způsobilé pro podporu z tohoto programu.
8. U právních subjektů lze mít za to, že splňují kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku, pokud splňují rovnocenné podmínky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1092/oj).), (EU) 2021/697, (EU) 2023/1525(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1525 ze dne 20. července 2023 o podpoře výroby munice (ASAP) (Úř. věst. L 185, 24.7.2023, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1525/oj).), (EU) 2023/2418(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2418 ze dne 18. října 2023, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) (Úř. věst. L, 2023/2418, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2418/oj).) nebo (EU) 2025/2643 nebo nařízení Rady (EU) 2025/1106(Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj).), pokud žádné následné změny nezpochybňují splnění těchto podmínek.
9. Pro financování Unie nejsou způsobilé tyto akce:
a) akce nebo části akcí, které jsou již plně financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů;
b) akce zaměřené na vývoj obranných produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány podle použitelného mezinárodního práva;
c) akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky Unie na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely;
d) akce související s kazetovou municí.
Článek 10
Způsobilé akce
1. Akce způsobilé pro financování v rámci programu musí plnit cíle stanovené v článku 3 a mohou mít jednu nebo více z těchto forem:
a) podpora rychlého vývoje nastupujících a přelomových obranných produktů, včetně produktů založených na integraci a přizpůsobení civilních technologií s potenciálem dvojího užití pro obranné účely, a v relevantních případech součástí nezbytných pro výrobu těchto produktů;
b) podpora zavádění nastupujících a přelomových obranných produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím podpory agregace poptávky a specializovaných a opakujících se testů a demonstrací v terénu se zapojením a zpětnou vazbou konečných uživatelů, zejména navazováním kontaktů;
c) podpora pro přemístění místa zřízení subjektu nebo jeho struktury výkonného vedení do Unie nebo do přidružené třetí země za účelem účinného provádění akcí uvedených v písmenech a) a b), pokud byl subjekt dříve usazen v nepřidružené třetí zemi nebo se tam nacházela jeho struktura výkonného vedení;
d) podpůrné akce nezbytné pro účinné provádění akcí uvedených v písmenech a) a b), mimo jiné včetně:
- i) kvalifikace;
- ii) certifikace;
- iii) přístupu k infrastruktuře;
- iv) přístupu k inovativním výrobním kapacitám a procesům;
- v) podpory investiční připravenosti;
- vi) rozvoje dovedností;
- vii) zadávání veřejných zakázek na studie a
- viii) činností zaměřených na budování a posilování ekosystému, včetně podpory spolupráce mezi malými a středními podniky a hlavními dodavateli evropského obranného průmyslu, systémovými integrátory a primárními subdodavateli.
2. Program může poskytovat podporu na akce vztahující se na rychlou modernizaci stávajících produktů a technologií za předpokladu, že využití již existujících informací, práv duševního vlastnictví nebo jiných práv nezbytných pro provedení akce nepodléhá, přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, omezením ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, jež by bránilo účinnému provedení akce.
3. Příjemci programu mají, je-li to možné a vhodné, urychlený přístup ke zkušebním a experimentálním zařízením Unie a k nástroji Business Accelerator Programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS).
4. Akce podporované programem nesmějí být v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů.
Článek 11
Kritéria pro udělení
1. Je-li to relevantní a vhodné v závislosti na povaze udělovacího řízení a v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, stanoví se kritéria pro udělení v pracovním programu uvedeném v článku 16 tohoto nařízení a zohlední se v nich tyto prvky:
a) potenciál přelomu v oblasti obrany posuzovaný s ohledem na to, do jaké míry se navrhované řešení odchyluje od současných technologických základů;
b) kvalita návrhu a schopnost provést žadatele akci uvedenou v článku 10;
c) dopad v oblasti obrany s ohledem na potřeby členských států a přidružených třetích zemí, zejména s ohledem na nákladovou efektivitu, rychlost dodávek a připravenost k operačnímu použití, v relevantních případech včetně odolnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.
2. Vedle prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou pracovní programy uvedené v článku 16 zohlednit také zvýšení bezpečnosti dodávek pro dodavatelské řetězce nastupujících a přelomových obranných produktů a technologií.
3. Další podrobnosti týkající se uplatňování kritérií pro udělení uvedených v odstavci 1 tohoto článku s ohledem na cíle výzvy k podávání návrhů a na postupy výběru a hodnocení stanoví pracovní program uvedený v článku 16.
Článek 12
Výběr a udělovací řízení
1. Aby bylo možné účinně provádět akce uvedené v článku 10 bez zbytečného prodlení, může pracovní program určit udělovací řízení, v přímém nebo nepřímém řízení, na něž se bude vztahovat zrychlené a zjednodušené řízení.
2. Odchylně od článků 199, 201 a 203 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud jde o granty, a čl. 170 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 uvedeného nařízení, pokud jde o zadávání veřejných zakázek, může pracovní program stanovit, že se na udělovací řízení v něm uvedená mohou použít tyto podmínky:
a) požadavky pro rozhodnutí o udělení a podpis právních závazků se omezují na předběžné hodnocení kritérií pro udělení a pro vyloučení;
b) rozhodnutí o udělení může být přijato pouze na základě vlastního prohlášení žadatelů a uchazečů o splnění kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr, zejména pokud jde o kontrolu, aniž by byly během předběžného hodnocení vyžadovány odpovídající podklady;
c) Komise dokončí konečné hodnocení bez zbytečného odkladu;
d) výsledky předběžného hodnocení se oznámí žadatelům a uchazečům ve lhůtě stanovené v pracovním programu a
e) rozhodnutí o udělení se přijme ve lhůtě stanovené v pracovním programu.
3. Pokud konečné hodnocení podle odst. 2 písm. c) dospěje k závěru, že příjemce nesplňuje všechna kritéria způsobilosti a kritéria pro výběr, právní závazek se ukončí. Platby se provádějí až po dokončení konečného hodnocení.
4. Pracovní program může stanovit cílená dvoustupňová udělovací řízení zdola nahoru v souladu s těmito pravidly:
a) v první fázi:
- i) může být vyhlášena výzva k vyjádření zájmu bez upřesnění druhu činností nebo nástroje plnění rozpočtu, který má být použit, aby žadatelé a uchazeči mohli předložit návrhy projektů nebo nabídky na zboží, práce nebo služby, které by mohly přispět k cílům tohoto nařízení, jak je stanoveno v pracovním programu uvedeném v článku 16;
- ii) návrhy a nabídky jsou hodnoceny a seřazeny na základě společných kritérií pro udělení stanovených v pracovním programu, jako je jejich srovnatelný přínos pro splnění cílů;
- iii) hodnotící komise určí nejvhodnější nástroj plnění rozpočtu v přímém nebo nepřímém řízení a navrhne maximální výši a formu příspěvku Unie;
b) ve druhé fázi jsou úspěšně hodnocené projekty nebo nabídky vyzvány, aby svůj návrh nebo nabídku v mezích dostupného rozpočtu upravily a doplnily v souladu se závěry hodnotící komise.
5. V otázkách neupravených v odstavci 4 se udělovací řízení řídí pravidly stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, která se vztahují na daný nástroj plnění rozpočtu.
6. Komise přiděluje finanční prostředky v rámci programu prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 4.
Článek 13
Pobídková intervence
1. Odchylně od článku 9 může pracovní program stanovit, že udělovací řízení má podobu pobídkové intervence, při níž lze plnění kritérií způsobilosti týkajících se místa usazení právních subjektů účastnících se programu nebo místa jejich výkonného vedení dočasně a podmínečně pozastavit.
2. Kritéria způsobilosti, která byla dočasně pozastavena v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, musí být splněna a jejich splnění se vyhodnotí ve lhůtě stanovené v právním závazku ve smyslu čl. 2 bodu 39 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Finanční prostředky Unie se poskytnou, jakmile jsou splněna všechna kritéria způsobilosti.
3. Pokud nejsou kritéria způsobilosti, která byla pozastavena v souladu s odstavcem 1, splněna ve lhůtě stanovené v právním závazku uvedeném v odstavci 2, považuje se akce podporovaná z programu za nezpůsobilou a veškeré finanční prostředky Unie se v plné výši vrátí.
4. Má-li udělovací řízení podobu pobídkové intervence, nevyplácí se žádné předběžné financování.
5. Pracovní program stanoví zvláštní rozpočet přidělený na udělovací řízení v podobě pobídkové intervence podle odstavce 1. Tento rozpočet představuje omezenou část rozpočtu programu, aby byla zachována cílená a výjimečná povaha této podpory.
Článek 14
Míra financování
Aniž je dotčen článek 193 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, může být z programu financováno až 100 % způsobilých nákladů.
Článek 15
Vlastnictví výsledků
1. Výsledky akcí podporovaných z programu nesmějí podléhat, přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, a to ani v souvislosti s přenosem technologií.
2. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiky v oblasti vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.
3. Přenosy technologií se provádějí v plném souladu se směrnicí 2009/43/ES a v relevantních případech s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj).).
4. Aniž je dotčen odstavec 2, jakýkoli převod vlastnictví nebo udělení výhradní licence k výsledkům, které byly vytvořeny prostřednictvím programu, nepřidružené třetí zemi nebo subjektu nepřidružené třetí země, které se uskuteční do tří let po konečné platbě na akci, podléhá předchozímu oznámení Komisi a schválení ze strany příslušných orgánů členského státu nebo přidružené třetí země za podmínek zajišťujících ochranu bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států. Je-li tento převod vlastnictví nebo udělení výhradní licence v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, musí být podpora poskytnutá z programu vrácena.
5. Zadává-li Unie studii, mají všechny členské státy a přidružené třetí země právo bezplatně obdržet nevýhradní licenci k použití této studie, pokud o to písemně požádají.
6. Jsou-li finanční prostředky Unie poskytnuty ve formě grantu, mají orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i orgány poskytující podporu, na základě žádosti bezúplatná přístupová práva k výsledkům, aniž je dotčeno vlastnictví výsledků nebo práv duševního vlastnictví k základním informacím, a to výhradně za účelem rozvoje, provádění a monitorování stávajících politik nebo programů Unie v oblastech jejich působnosti a práva je udělovat. Tato přístupová práva jsou omezena na nekomerční a nekonkurenční použití.
Článek 16
Pracovní program
1. Program se provádí prostřednictvím pracovního programu uvedeného v čl. 110 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.
2. Pracovní program podrobně stanoví kategorie akcí a témata, která mají být podporována z programu. Tyto kategorie musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.
3. Priorita výzev v pracovním program se určuje na základě naléhavých a prioritních potřeb v oblasti schopností sdílené několika členskými státy.
4. S výjimkou udělovacího řízení stanoveného v čl. 12 odst. 4 pracovní program ve vhodných případech obsahuje funkční požadavky a upřesňuje formu financování z prostředků Unie podle článku 8, aniž by omezoval soutěž mezi výzvami k podávání návrhů.
5. Komise pracovní program přijme prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 4.
Článek 17
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Evropská služba pro vnější činnost a Evropská obranná agentura jsou zvány k účasti na zasedáních výboru jako pozorovatelé, a aby při práci výboru poskytly své názory a odborné znalosti.
3. Komise může k účasti na zasedáních výboru z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více členských států v relevantních případech přizvat zástupce přidružených třetích zemí. Zástupci přidružených třetích zemí nejsou přítomni hlasování výboru ani se ho neúčastní.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
5. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 18
Vztah ke směrnici 2009/81/ES
Zakázka zadaná členským státem na obranný produkt, který je výsledkem akce podporované z programu nebo projektu, jemuž byla udělena pečeť suverenity v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2024/795 a který následně obdržel finanční prostředky od členského státu v souladu s článkem 6 tohoto nařízení, se považuje za zakázku zadanou v rámci programu spolupráce založeného na výzkumu a vývoji ve smyslu čl. 13 písm. c) směrnice 2009/81/ES.
Článek 19
Změna nařízení (EU) 2024/795
V článku 4 nařízení (EU) 2024/795 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Komise udělí pečeť suverenity každému projektu, který přispívá k dosažení některého z cílů platformy STEP, za předpokladu, že byl projekt posouzen a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti a kritéria pro vyloučení a pro zadání zakázky, stanovená ve výzvě k podávání návrhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522, (EU) 2021/694, (EU) 2021/695 (EU) 2021/697 nebo (EU) 2026/2387(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2387 ze dne 21. října 2026 o zřízení Programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE) a o změně nařízení (EU) 2024/795 a (EU) 2026/467 (Úř. věst. L, 2026/2387, 3.11.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/2387/oj).) nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856(Prováděcí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 ze dne 26. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování inovačního fondu (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/856/oj).“.).
Článek 20
Změna nařízení (EU) 2026/467
V čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) 2026/467 se písmeno f) nahrazuje tímto:
- „f) u výrobců a subdodavatelů zapojených do výroby obranných produktů lze mít za to, že splňují podmínky způsobilosti uvedené v tomto odstavci, pokud splňují rovnocenné podmínky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1092/oj).), (EU) 2021/697(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).), (EU) 2023/1525(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1525 ze dne 20. července 2023 o podpoře výroby munice (Úř. věst. L 185, 24.7.2023, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1525/oj).), (EU) 2023/2418(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2418 ze dne 18. října 2023, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) (Úř. věst. L, 2023/2418, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2418/oj).) nebo (EU) 2026/2387(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/2387 ze dne 21. října 2026 o zřízení Programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE) a o změně nařízení (EU) 2024/795 a (EU) 2026/467 (Úř. věst. L, 2026/2387, 3.11.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/2387/oj).“.) nebo nařízení (EU) 2025/1106 a pokud žádné následné změny nezpochybňují splnění těchto podmínek;
Článek 21
Použití předpisů o utajovaných informacích
1. Při provádění tohoto nařízení:
a) členské státy a přidružené třetí země, na jejichž území jsou příjemci usazeni, posoudí citlivou povahu základních a nových informací, s nimiž se při provádění akcí podporovaných z programu nakládá;
b) pokud tyto informace podléhají vnitrostátnímu stupni utajení, členské státy a přidružené třetí země uvedené v písmenu a) stanoví náležitý bezpečnostní rámec v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy;
c) každý členský stát zajistí úroveň ochrany utajovaných informací EU, která je rovnocenná úrovni podle bezpečnostních pravidel stanovených v rozhodnutí Rady 2013/488/EU(Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2013/488/oj).);
d) Komise chrání utajované informace obdržené v souvislosti s programem v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444(Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/444/oj).).
2. Komise zpřístupní akreditovaný bezpečný systém výměny informací k usnadnění výměny utajovaných a citlivých informací mezi Komisí a členskými státy a přidruženými třetími zeměmi, a je-li to vhodné, i se žadateli a příjemci. Uvedený systém zohlední vnitrostátní bezpečnostní předpisy členských států.
Článek 22
Audity
Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie Účetní dvůr.
Článek 23
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci uvádějí původ obdržených finančních prostředků Unie a zajišťují jejich viditelnost, mimo jiné i při propagaci akcí podporovaných z programu a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené cílené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nařízení, akcí podporovaných z programu a dosažených výsledků.
3. Finanční zdroje přidělené programu mohou přispívat k organizaci šíření výsledků, navazování kontaktů a zvyšování informovanosti, mimo jiné s cílem otevřít dodavatelské řetězce a podpořit přeshraniční účast malých a středních podniků. Tyto činnosti zahrnují opatření zaměřená na zajištění širokého povědomí o programu a usnadnění účasti v celé Unii, zejména mezi malými a středními podniky, startupy a aktéry nepůsobícími tradičně v oblasti obrany, kteří se dříve účastnili programů Unie jen v omezené míře. Činnosti v oblasti šíření informací zahrnují opatření k informování případných žadatelů o možnosti zařazení jejich produktů do katalogu pro prodej vojenského materiálu zřízeného podle nařízení (EU) 2025/2643.
Článek 24
Monitorování, hodnocení a přezkum
1. Komise monitoruje provádění programu a posuzuje jeho účinnost při dosahování cílů stanovených v tomto nařízení. Vzhledem k tomu, že nastupující a přelomové inovace v oblasti obrany představují vysoké riziko, ale zároveň skýtají velký potenciál, měl by být úspěch programu posuzován na úrovni portfolia.
2. Komise o provádění tohoto programu pravidelně informuje Evropský parlament a Radu.
3. Do 1. července 2028 vypracuje Komise zprávu hodnotící dopad a účinnost akcí podporovaných z programu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva bude obsahovat informace o:
a) míře účasti malých a středních podniků;
b) geografickém rozdělení podporovaných subjektů v Unii a přidružených třetích zemích;
c) tematickém rozdělení podporovaných činností;
d) rozdělení výdajů podle druhu akce;
e) účinnosti udělovacích řízení ve vztahu k referenčním hodnotám podle stávajících nástrojů;
f) souhrnných údajích o využívání produktů financovaných z programu.
Článek 25
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 21. října 2026.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. Metsola
Za Radu
předseda
T. Dooley