Sdělení o přijetí Českou republikou Změn Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. června 2004 byla v Cavtatu přijata Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států¹).

Se Změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přijetí Změny Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 12. března 2007, byla uložena u generálního tajemníka OSN, depozitáře Úmluvy, dne 18. dubna 2007.

Změna vstoupila v platnost na základě článku 14 odst. 4 Úmluvy dne 23. října 2017 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

Příloha VII

ROZHODNUTÍ III/7;

DRUHÁ ZMĚNA ESPOO ÚMLUVY

Zasedání,

odvolávajíc se na rozhodnutí II/10 o přezkumu Úmluvy a odstavec 19 prohlášení ministrů ze Sofie,

hodlajíc změnit Úmluvu za účelem dalšího posílení jejího uplatňování a zlepšení synergie s dalšími mnohostrannými environmentálními dohodami,

oceňujíc práci, kterou vykonal pracovní tým zřízený na Druhém zasedání stran, v podobě malé skupiny pro změny a pracovní skupiny pro samotné posuzování vlivů na životní prostředí,

berouc na vědomí Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně, přijatou v Aarhusu v Dánsku dne 25. června 1998, a s odvoláním na Protokol o strategickém posuzování životního prostředí přijatý v Kyjevě na Ukrajině dne 21. května 2003,

berouc také na vědomí příslušné právní nástroje Evropského společenství, například směrnici 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o hodnocení vlivu různých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí, ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES,

vědomo si toho, že rozšíření přílohy I posílí význam posuzování vlivů na životní prostředí v regionu,

uznávajíc výhody mezinárodní spolupráce realizované co nejdříve v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

podporujíc práci Implementačního výboru jako užitečného nástroje pro další provádění a uplatňování ustanovení Úmluvy,

1. potvrzuje, že platnost rozhodnutí přijatých před vstupem druhé změny Úmluvy v platnost, včetně přijetí protokolů, zřízení podpůrných orgánů, přezkumu plnění Úmluvy a činů Implementačního výboru, není ovlivněna přijetím a vstupem této změny v platnost;

2. dále potvrzuje, že každá smluvní strana je nadále způsobilá k účasti na všech činnostech podle Úmluvy, včetně přípravy protokolů, zřízení podpůrných orgánů a účasti v nich, a přezkumu plnění Úmluvy, bez ohledu na to, zda druhá změna Úmluvy vstoupila pro danou smluvní stranu v platnost či nikoli;

3. přijímá následující změny Úmluvy:

V článku 2 se po odstavci 10 doplňuje nový odstavec, který zní:

„11. Pokud strana původu hodlá provést proceduru pro účely určení obsahu dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, měla by dotčená strana dostat příležitost podílet se ve vhodné míře na této proceduře“.

V článku 8 se po slovu „úmluvy“ doplňuje text, který zní:

„a podle všech jejích protokolů, jejichž smluvní stranou jsou.“

V článku 11 se odst. 2) písm. c) nahrazuje novým pododstavcem, který zní:

„(c) budou ve vhodných případech usilovat o služby a spolupráci kompetentních orgánů, které mají odborné znalosti související s dosažením cílů této úmluvy“;

Na konci článku 11 se doplňují dva nové pododstavce, které zní:

„(g) ve vhodných případech vypracují protokoly k této úmluvě;

(h) zřídí pomocné orgány, které jsou považovány za nezbytné pro provádění této úmluvy“.

V čl. 14 odst. 4 se druhá věta nahrazuje novou větou, která zní:

„Tyto změny a doplňky vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je ratifikovaly, schválily nebo přijaly, devadesátý den poté, co depozitář obdrží listiny o ratifikaci, schválení nebo přijetí alespoň od tří čtvrtin počtu stran v době jejich přijetí“.

Za článek 14 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 14a

Přezkum dodržování úmluvy

1. Strany přezkoumají dodržování ustanovení této úmluvy na základě procedury dodržování úmluvy jako nekontradiktorní a nápomocné procedury přijaté na schůzi stran. Přezkum vychází mimo jiné i z pravidelných zpráv vypracovaných stranami. Schůze stran rozhodne o tom, jak často musí strany zprávy pravidelně podávat a jaké informace mají zprávy obsahovat.

2. Proceduru dodržování lze použít pro všechny protokoly přijaté podle této úmluvy“.

Příloha I úmluvy se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí;

V příloze VI se po odstavci 2 vkládá nový odstavec, který zní:

“3. Odstavec 1 a 2 lze použít přiměřeně na všechny protokoly této úmluvy“.

Příloha

SEZNAM ČINNOSTÍ

1. Ropné rafinerie (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva z ropy) a zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí nebo živičné břidlice o kapacitě minimálně 500 metrických tun denně.

2. a) Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 megawattů a

b) jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů1 (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a obohacených látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného zatížení).

3. a) Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;

b) zařízení určená:

– - k výrobě nebo obohacování jaderných paliv;

– ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu;

– - ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva;

– - výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu; nebo

– výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby.

4. Velká zařízení pro primární tavbu litiny a oceli a výrobu neželezných kovů.

5. Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20 000 metrických tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 metrických tun konečného produktu; pro jiná využití azbestu při spotřebě více než 200 metrických tun ročně.

6. Integrovaná chemická zařízení.

7. a) Výstavba dálnic, rychlostních silnic2, tratí pro dálkovou železniční dopravu a letišť3 s hlavní rozjezdovou a přistávací drahou o délce minimálně 2 100 m;

b) výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce a/nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované a/nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů.

8. Potrubí o velkém průměru pro rozvod ropy, plynu a chemických látek.

9. Obchodní přístavy a vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 metrických tun.

10. a) Zařízení ke zneškodňování odpadu spalováním, chemickým zpracováním nebo skladováním toxických a nebezpečných odpadů;

b) zařízení ke zneškodňování odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, spalováním nebo chemickým zpracováním o kapacitě přesahující 100 metrických tun denně.

11. Velké přehrady a nádrže.

12. Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje minimálně 10 milionů metrů krychlových.

13. Výroba celulózy, papíru a lepenky v množství minimálně 200 metrických tun denně při sušení na vzduchu.

14. Velké lomy, těžba, in situ dobývání a zpracování kovových rud nebo uhlí.

15. Těžba uhlovodíků na volném moři. Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 metrických tun ropy a 500 000 metrů krychlových plynu.

16. Velká zařízení ke skladování ropy, petrochemických a chemických produktů.

17. Odlesňování velkých ploch.

18.

a) Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok; a

b) ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.

V obou případech je vyloučeno přečerpávání pitné vody vedené potrubím.

19. Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150 000 ekvivalentních obyvatel.

20. Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než:

- 85 000 místy pro brojlery;

- 60 000 místy pro slepice;

- 3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg); nebo

- 900 místy pro prasnice.

21. Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů.

22. Velká zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky).

1. Pro účely této úmluvy přestávají být jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení.

2. Pro účely této úmluvy se:

„dálnicí“ rozumí pozemní komunikace speciálně projektovaná a vybudovaná pro provoz motorových vozidel, z níž není přímý přístup na sousedící pozemky a která:

a) má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na dočasnou dobu, samostatné pruhy pro oba směry jízdy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen k provozu, nebo výjimečně jinak;

b) se úrovňově nekříží s žádnou silnicí, železnicí nebo tramvajovou tratí ani stezkou pro pěší; a
c) je zvlášť značená jako dálnice.

„rychlostní silnicí“ rozumí silnice vyhrazená pro provoz motorových vozidel, přístupná pouze z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací, na které je zejména zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu (jízdních pruzích).

3. Pro účely této úmluvy se „letištěm“ rozumí letiště, které odpovídá definici v Chicagské úmluvě z roku 1944 zřizující Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (příloha 14).

Tímto potvrzuji, že předcházející text je pravou kopií změny přijaté dne 4. června 2004 na Třetím zasedání stran Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, které se konalo v Cavtatu, v Chorvatsku od 1. do 4. června 2004.

Za generálního tajemníka

Právní poradce

(Generální podtajemník pro právní záležitosti)

Nicolas Michel

Organizace spojených národů, New York

10. listopadu 2004

¹) Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Espoo dne 25. února 1991, byla vyhlášena pod č. 91/2001 Sb. m. s.
Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Sofii dne 27. února 2001, byla vyhlášena pod č. 27/2015 Sb. m. s.