IV. SEKTORY
19.Tato kapitola zahrnuje tabulky pro příslušné sektory s hlavními emisními zdroji, opatření k omezování emisí založené na nejlepších dostupných technikách, jejich specifickou účinnost snižování emisí a související náklady, pokud jsou známy. Pokud není uvedeno jinak, údaje o účinnosti snížení emisí uvedené v tabulkách se vztahují k přímým emisím kouřových plynů.
Spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a průmyslových kotlích
(příloha II, kategorie 1)
20.Spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a průmyslových kotlích je hlavním antropogenickým zdrojem emisí rtuti. Obsah těžkých kovů je normálně v uhlí o několik řádů vyšší, než v ropě nebo v zemním plynu.
21.Zlepšená účinnost konverze energie a opatření vedoucí k úsporám energie povedou k poklesu emisí těžkých kovů vzhledem ke snížení poptávky po palivech. Spalování zemního plynu nebo alternativních paliv s nízkým obsahem těžkých kovů namísto uhlí by rovněž vedlo k významnému snížení emisí těžkých kovů, jako například rtuti. Integrované paroplynové cykly (IGCC) při výrobě elektřiny jsou novou technologií s potenciálem nízkých emisí.
22.S výjimkou rtuti jsou těžké kovy emitovány v tuhé formě ve spojení s částicemi polétavého popílku. Různé technologie spalování vykazují různou velikost tvorby polétavého popílku; roštové kotle 20 až 40 %; spalování ve fluidním loži 15 %; granulační kotle (spalování práškového uhlí) 70 až 100 % z celkového množství popela. Obsah těžkých kovů ve frakci malých částic popílku je podle měření vyšší.
23.Zušlechtění, např. „propírání“ nebo „biozpracování“ uhlí snižuje obsah těžkých kovů vázaných v anorganických složkách uhlí. Stupeň odstranění těžkých kovů touto technologií se však mění v širokých mezích.
24.Elektrostatickými odlučovači (EO) nebo textilními filtry může být dosaženo celkové odstranění prachu z více než 99,5 %; v mnoha případech tak lze dosáhnout koncentrace prachu okolo 20 mg/m3. S výjimkou rtuti lze snížit emise těžkých kovů nejméně o 90 až 99 %, přičemž dolní uvedená hranice platí pro snadněji těkající prvky. Nízká teplota filtru napomáhá ke snížení obsahu plynných forem rtuti v odpadních plynech.
25.Uplatnění technických postupů snižujících emise oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých částic z odpadních plynů může rovněž vést k odstranění těžkých kovů. Možné dopady na ostatní média by měly být vyloučeny vhodným zpracováním odpadních vod.
26.Využitím výše uvedených postupů se účinnost odstranění rtuti značně mění závod od závodu, jak je patrné z tabulky 3. Výzkum a vývoj technik odstraňování rtuti nadále probíhá, avšak dokud nebude dostupný vhodný proces v průmyslovém měřítku, není žádná technika označena jako nejlepší dostupná (BAT) pro specifický účel odstraňování rtuti.
Tabulka 3:
Opatření na omezení emisí, účinnosti snížení emisí a náklady pro emise ze spalování fosilních paliv
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snížení prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
| Spalování topných olejů | přechod na spalování plynu | Cd, Pb: 100 Hg: 70- 80 | vysoce specifické pro daný případ |
| Spalování uhlí | přechod z uhlí na paliva s nižšími emisemi těžkých kovů | prach: 70-100 | vysoce specifické pro daný případ |
| elektrostatické odlučovače EO - (studená strana) | Cd, Pb: >90 Hg: 10 - 40 | specifické investiční náklady: 5-10 USD/m3 odpadního plynu za hod. (pro tok nad 200000 m3/h) |
| mokré odsíření plynů viz pozn. a) | Cd, Pb: >90 Hg: 10 - 90 viz pozn. b) | 15-30/t odpadů |
| textilní filtry | Cd: >95 Pb: >99 Hg: 10 - 60 | specifické investiční náklady: 8-15 USD/m3 odpadního plynu za hod (pro tok nad 200000m3/h) |
a) Účinnost odstraňování rtuti roste s podílem iontové formy rtuti. Zařízení selektivní katalytické redukce silně zaprášených plynů podporuje vznik dvojmocné rtuti.
b) Toto opatření je primárně pro snížení emisí SO2. Snížení emisí těžkých kovů je vedlejším přínosem. (Specifické investice jsou 60 až 250 USD /kWel.)
Průmysl primární výroby železa a oceli
(příloha II, kategorie 2)
27.Tento oddíl pojednává o emisích ze závodů aglomeračních, peletizačních, vysokých pecí a oceláren s kyslíkovými konvertory (basic oxygen furnace - BOF). Emise Cd, Pb a Hg, k nimž dochází, jsou vázány na částice. Obsah dotyčných těžkých kovů v emitovaném prachu závisí na složení vstupních materiálů a na typu legovacích materiálů přidávaných v ocelárnách. Nejdůležitější opatření snižující emise jsou shrnuty v tabulce 4. Textilní filtry by měly být používány, kdykoli je to možné; pokud to podmínky neumožňují, je možné uplatnit elektrostatické odlučovače a/ebo vysokoúčinné mokré odlučovače.
28.Při využití BAT v primárním průmyslu produkce železa a oceli lze snížit specifické emise prachu přímo spojené s výrobním procesem na tyto úrovně:
| aglomerační procesy | 40-120 g/t |
| peletizační procesy | 40 g/t |
| vysoké pece | 35-50 g/t |
| kyslíkové konvertory | 35-70 g/t |
29.Čištění plynů od prachu textilními filtry sníží obsah prachu na méně než 20 mg/m3, elektrostatické odlučovače a mokré odlučovače sníží obsah prachu na 50 mg/m3 (jako hodinový průměr). Existuje však mnoho uplatnění textilních filtrů v železářském a ocelářském průmyslu, u nichž lze dosáhnout mnohem nižších hodnot.
Tabulka 4:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu primární produkce železa a oceli
| Emisní zdroj závod typu: | Opatření omezující emise | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
| Aglomerační | emise optimalizované aglomerace mokré odlučovače a EO textilní filtry | asi 50 >90 >99 | |
| Peletizační | EO & vápencový reaktor & textilní filtry mokré odlučovače | >99 >95 | |
| Vysoké pece - Čištění plynů z vysokých pecí | textilní filtr / EO mokré odlučovače mokré EO | >99 >99 >99 | EO: 0,24-1 USD/t surového železa |
| Kyslíkové konvertory (BOF) | primární odprašování: mokré odlučovače / EO / textilní filtry | >99 | suché EO > 2.25 USD/t oceli |
| sekundární odprašování: suché EO/textilní filtry | >97 | textilní filtry: 0,26 USD/t oceli |
| Fugitivní emise | uzavřené pásové dopravníky, kapotáž, skrápění skladovaných surovin, čištění cest | 80-99 | |
30.Přímá redukce a přímé tavení jsou dále vyvíjeny a v budoucnu mohou snížit potřebnost aglomeračních závodů a vysokých pecí. Uplatnění těchto technologií závisí na vlastnostech rud a vyžaduje zpracování výsledného produktu v elektrických obloukových pecích, které by měly být vybaveny vhodnými technologiemi omezování emisí.
Průmysl sekundární produkce železa a oceli
(příloha II, kategorie 3)
31.Velmi důležité je zachycovat všechny emise účinně. To je možné instalací usazovacích komor nebo mobilních odsávacích hubic nebo odsáváním z celé budovy. Zachycené emise musí být čištěny. Pro všechny procesy emitující prach v průmyslu sekundární produkce železa a oceli budou za BAT pokládány textilní filtry, které snižují koncentraci prachu pod 20 mg/m3. Pokud jsou využity postupy BAT také k minimalizaci fugitivních emisí, nebudou specifické emise prachu (včetně fugitivních emisí přímo spojených s procesem) přesahovat rozsah 0,1 až 0,35 kg/t oceli. Existuje mnoho příkladů vyčištění odpadních plynů textilními filtry na úroveň pod 10 mg/m3. Měrné emise prachu v těchto případech jsou normálně pod 0,1 kg/t.
32.Pro tavení šrotu jsou používány dva různé typy pecí: martinské pece a elektrické obloukové pece, přičemž martinské pece jsou vyřazovány.
33.Obsah sledovaných těžkých kovů v emitovaném prachu závisí na složení železného a ocelového šrotu a na typu legujících kovů přidávaných k produkované oceli. Měření prováděná na elektrických obloukových pecích prokázala, že 95 % emitované rtuti a 25 % emisí kadmia je ve formě par. Nejvýznamnější opatření snižující emise prachu jsou shrnuta v tabulce 5.
Tabulka 5:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu sekundární produkce železa a oceli
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
Elektrické obloukové pece | EO textilní filtr | >99 >99,5 | textilní filtr: 24 USD/t oceli |
Slévárny litiny
(příloha II, kategorie 4)
34.Velmi důležité je zachycovat všechny emise účinně. To je možné instalací usazovacích komor, mobilních odsávacích hubic nebo odsáváním z celé budovy. Zachycené emise musí být čištěny. Ve slévárnách litiny jsou provozovány kuplovny, elektrické obloukové pece a indukční pece. Přímé emise těžkých kovů v tuhé i plynné fázi jsou spojeny zejména s tavením a v některých případech - v menším rozsahu - s odléváním. Fugitivní emise vznikají při manipulaci se surovinami, při tavení, odlévání a čištění odlitků a při opravách vyzdívky pecí. Nejvýznamnější opatření snižující emise prachu jsou shrnuta v tabulce 6 s uvedením dosažitelných účinností snížení emisí a souvisejících nákladů v případech, kde byly dostupné. Tato opatření mohou snížit koncentraci prachu na 20 mg/m3 nebo méně.
35.Průmysl sléváren litiny zahrnuje velmi široké spektrum procesních míst. Pro stávající malá zařízení nemusí uvedená opatření představovat BAT, pokud nejsou ekonomicky životaschopná.
Tabulka 6:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu slévárnách litiny
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
Elektrické obloukové pece | EO textilní filtry | >99 >99,5 | textilní filtry: 24 USD/t železa |
| Indukční pec | textilní filtr / suchá absorbce + textilní filtr | >99 | |
Kuplovna na studený vítr | odtah pode dveřmi: textilní filtr | >98 | |
odtah nade dveřmi: textilní filtr + předodprášení textilní filtr + chemisorpce | >97 >99 | 8 - 12 USD/t železa 45 USD/t železa |
| Kuplovna na předehřátý vítr | textilní filtr + předodprášení dezintegrátor / Venturiho odlučovač | >99 >97 | 23 USD/t železa |
Primární a sekundární průmysl neželezných kovů
(příloha II, kategorie 5 a 6)
36.Tento oddíl uvádí emise a opatření omezující emise Cd, Pb a Hg v průmyslu primární a sekundární produkce barevných kovů, jako je například olovo, měď, zinek, cín a nikl. V tomto sektoru v důsledku velkého počtu různých surovin vstupujících do různých produkčních procesů může docházet k emisím téměř všech těžkých kovů a jejich četných sloučenin do ovzduší. Se zřetelem k vybraným těžkým kovům jsou v rámci této přílohy zvláště důležité výroby mědi, olova a zinku.
37.Rudy a koncentráty rtuti jsou nejprve zpracovány drcením a někdy sítováním. Postupy obohacování rud nejsou uplatňovány rozsáhle, i když v některých zařízeních na zpracování chudých rud byla použita flotace. Drcená ruda je v malých provozech vypalována v retortách, ve velkých provozech v pecích, a to při teplotách, při nichž sublimuje sulfid rtuťnatý. Vznikající páry rtuti jsou kondenzovány v chladícím systému a jsou zachycovány ve formě kovové rtuti. Saze z těchto kondenzátorů a usazovacích nádrží by měly být odstraňovány, zpracovány s vápencem a vráceny do retorty nebo do pece.
38.K účinné regeneraci rtuti mohou být použity následující postupy:
- opatření ke snižování tvorby prachu při dolování a zakládání výsypek, včetně minimalizace velikosti výsypky;
- nepřímé vytápění pece;
- udržování rudy v suchém stavu v maximální možné míře;
- teplotu plynu vstupujícího do kondenzátoru udržovat pouze 10 až 20 °C nad jeho rosným bodem;
- udržování teploty na výstupu na co nejnižší možné úrovni; a
- vedení reakčních plynů za kondenzátorem do mokrého odlučovače a/nebo přes selenový filtr.
Tvorba prachu může být potlačena nepřímým ohřevem, odděleným zpracováním jemných rud a omezením obsahu vody v rudě. Prach by měl být z reakčních horkých plynů před tím, než vstoupí do jednotky kondenzace rtuti, odstraněn v cyklonech, a/nebo v elektrostatických odlučovačích.
39.Podobné strategie jako v případě rtuti lze uplatnit při výrobě zlata amalgamováním. Zlato je získáváno rovněž jinými postupy než amalgamováním a ty jsou považovány za přednostní opatření pro nové závody.
40.Barevné kovy jsou produkovány hlavně ze sulfidických rud. Z technických důvodů a z důvodů souvisejících s kvalitou produktů musí být odpadní plyny důkladně odprášeny na výslednou koncentraci prachu (< 3 mg/m3) a mohou také vyžadovat současné odstranění rtuti před vedením plynů do kontaktního zařízení na výrobu oxidu sírového (SO3), čímž se rovněž sníží emise těžkých kovů.
41.V případech, kdy je to vhodné, by měly být použity textilní filtry. Lze tak snížit koncentraci prachu pod 10 mg/m3. Prach ze všech pyrometalurgických výrob by měl být recyklován v daném závodu nebo mimo závod, aby se chránilo zdraví zaměstnanců.
42.V oblasti primární produkce olova první zkušenosti nasvědčují o existenci nových přímých technologií redukčního procesu bez aglomerace rudných koncentrátů. Tyto procesy jsou příkladem nové generace přímých technologií autogenního vytavování olova, které znečišťují méně a spotřebují méně energie.
43.Produkce sekundárního olova je založena hlavně na využívání automobilových akumulátorů, které jsou před jejich vstupem do tavící pece rozebrány. Tato nejlepší dostupná technika by měla zahrnout jednu tavící operaci v krátké rotační peci nebo v šachtové peci. Hořáky na kyslíkem obohacené palivo mohou snížit objem odpadních plynů a tvorbu prachu o 60 %. Odprašování odpadních plynů textilními filtry umožňuje snížit koncentraci prachu na 5 mg/m3.
44.Primární produkce zinku je založena na technologii „roast-leach electrowin technology“ (pražení-loužení-elektrolýza). V závislosti na vlastnostech koncentrátu lze pro nové závody jako alternativu k pražení uvážit tlakové loužení, které lze pokládat za BAT. Emise z pyrometalurgických procesů výroby zinku v tavících pecích (Imperial Smelting, IS) lze minimalizovat použitím hlavy pece s dvojitým zvonem a čištěním plynu vysokoúčinnými mokrými odlučovači, účinným odsáváním a čištěním plynů vznikajících ze strusky a při odlévání olova a čištěním pecních odpadních plynů bohatých na oxid uhelnatý na koncentrace prachu pod 10 mg/m3.
45.Regeneraci zinku z oxidovaných zbytků lze uskutečnit v tavících pecích IS. Velmi chudé zbytky a prach (například z ocelářského průmyslu) jsou přitom nejprve zpracovávány v rotačních pecích (Waelzovy pece), ve kterých vzniká vysoký obsah oxidu zinečnatého. Metalické materiály jsou recyklovány tavením v indukčních pecích nebo v pecích s přímým nebo nepřímým ohřevem zemním plynem nebo kapalnými palivy, nebo ve vertikálních retortách typu New Jersey, v nichž lze recyklovat velmi různorodé oxidické a metalické sekundární materiály. Zinek lze také regenerovat ze strusek pecí produkujících olovo procesem dmýchání/profukování strusky.
Tabulka 7a)
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu primární výroby barevných kovů
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
| Fugitivní emise | odsávací hadice, izolace od ovzduší atd., čištění odpadních plynů textilními filtry | >99 | |
| Pražení/aglomerace | aglomerace: EO+mokrý odlučovač (před vedením do kontaktního procesu výroby H2SO4) + textilní filtr pro koncové plyny | | 7-10 USD/t H2SO4 |
| Konvenční tavby (redukce ve vysokých pecích) | šachtové pece: uzavřený typ/ účinné odsávání otvorů výpustí (odpichovacích otvorů) + textilní filtr, kryté licí žlaby, dvojité zvony hlavy pecí | | |
| Tavící pece IS | vysokoúčinné mokré odlučovače Venturiho odlučovače dvouzvonové hlavy pecí | >95 | 4 USD/t kovu |
| Tlakové loužení | aplikace závisí na vlastnostech koncentrátu (na jeho loužitelnosti) | >99 | specifické pro dané místo |
| Procesy přímého tavení a redukce | procesy tavení, např.: Kivcet, Outokumpu, Mitsubishi | | |
| vsádkové tavící procesy, např. rotační konvertor dmýchaný shora, procesy Ausmelt, Isosmelt, QSL a Noranda | Ausmelt: Pb: 77,Cd: 97 QSL: Pb: 92, Cd: 93 | provozní náklady pro proces QSL: 60 USD/t Pb |
Tabulka 7b)
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu sekundární produkce barevných kovů
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
| Produkce olova | krátké rotační pece: odsávací hubice v otvorech + textilní filtr; trubkový kondenzátor, hořáky na kyslíkatá paliva | 99,9 | 45 USD/t Pb |
| Produkce zinku | tavící pece IS | >95 | 14 USD/t Zn |
46.Obecně by měly být provozní procesy spojovány s účinným zařízením pro zachycování prachu v obou případech, tj. u primárního plynu i fugitivních emisí. Nejdůležitější opatření k omezení emisí jsou uvedeny v tabulkách 7a) a 7b). Koncentrace prachu mohou být v některých případech sníženy použitím textilních filtrů na méně než 5 mg/m3.
Průmysl cementu
(příloha II, kategorie 7)
47.Cementářské pece mohou využívat sekundární paliva, jako jsou například odpadní oleje nebo odpadní pneumatiky. V případech využívání odpadů lze uplatnit požadavky týkající se spalování odpadů a v případech spalování nebezpečných odpadů, v závislosti na jejich množství spalovaném v daném závodu, mohou být uplatněny emisní požadavky platné pro spalování nebezpečných odpadů. Tento oddíl se však omezuje na cementářské pece spalující fosilní paliva.
48.Částice jsou emitovány ve všech stupních procesu produkce cementu, včetně manipulace s materiálem, přípravy materiálu surovin (drcení, sušení), produkce slínku a přípravy cementu. Těžké kovy jsou vnášeny do pece spolu se surovinami, s fosilními palivy i se spalovaným odpadem.
49.Produkce slínku probíhá v následujících typech cementářských pecí: dlouhé mokré rotační pece, dlouhé suché rotační pece, rotační pec s cyklonovým předehřívačem, rotační pec s roštovým předehřívačem, šachtová pec. Z hlediska spotřeby energie a z hlediska možností omezování emisí je vhodnější rotační pec s cyklonovým předehřívačem.
50.Regenerace tepla z odpadních plynů z rotačních pecí je realizována jejich vedením do systému předehřívání a sušiček mletých surovin (jsou-li instalovány) před tím, než jsou tyto plyny odprašovány. Shromážděný prach je vracen ke vstupním surovinám.
51.Ve vypouštěných plynech je obsaženo méně než 0,5 % olova a kadmia vstupujícího do pece. Vysoký obsah alkálií a čisticí procesy v peci přispívají k vázání těchto kovů do slínku nebo do pecního prachu.
52.Emise těžkých kovů do ovzduší lze snížit např. eliminací unikajících proudů a skladováním odloučeného prachu namísto jeho vracení k vstupnímu materiálu. V každém případě by tyto úvahy měly obsahovat posouzení dopadů uvolňování těžkých kovů do výsypek odpadů. Další možností je by-pass horké drtě v případech, kdy je kalcinovaný horký drcený materiál vypuštěn přímo na vstupním čele pece a kdy je odváděn do závodu na přípravu cementu. Alternativně lze přidávat prach ke slínku. Jiným důležitým opatřením je dobré řízení ustáleného procesu v peci tak, aby byla vyloučena nutnost nouzově vypínat elektrostatické odlučovače. To může být způsobeno nadměrnými koncentracemi oxidu uhelnatého. V případech nouzového odstavení EO je důležité vyloučit špičkové emise těžkých kovů.
53.Nedůležitější opatření k omezení emisí jsou uvedeny v tabulce 8. Textilní filtry jsou využívány hlavně ke snížení přímých emisí prachu z drtičů, mlýnů a sušáren, zatímco emise prachu z pecí a chlazení slínku jsou omezovány elektrostatickými odlučovači. Elektrostatickými odlučovači prachu lze koncentrace prachu snížit na méně než 50 mg/m3; použitím textilních filtrů může být koncentrace prachu ve vyčištěném plynu snížena na 10 mg/m3.
Tabulka 8:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost a náklady na snížení emisí při výrobě cementu
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snížení prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
| Přímé emise z drtičů, mlýnů a sušiček suroviny | textilní filtr | Cd, Pb: > 95 | |
| Přímé emise z rotačních pecí a z chladičů slinku | EO | Cd, Pb: > 95 | |
| Přímé emise z rotačních pecí | adsorpce na uhlí | Hg: > 95 | |
Sklářský průmysl
(příloha II, kategorie 8)
54.Ve sklářském průmyslu jsou emise olova zvláště významné pro různé typy skel, ve kterých je olovo přidáváno jako vstupní surovina (např. křišťálové olovnaté sklo, sklo rentgenových/katodových výbojek atd). V případě sodno-vápenatého obalového skla závisí emise olova na kvalitě recyklovaného skla použitého v procesu. Obsah olova v prachu z tavení krystalového skla je obvykle 20 až 60 %.
55.Emise prachu vznikají hlavně při míchání vsázky, únikem z otvorů pecí a při konečných úpravách a ofukování skleněných výrobků. Emise závisí zejména na typu použitého paliva a typu pece a na typu vyráběného skla. Hořáky na palivo obohacené kyslíkem mohou snížit objem odpadního plynu a vznik prachu až o 60 %. Emise olova vznikající při elektrickém ohřevu jsou podstatně nižší, než při ohřevu topným olejem nebo zemním plynem.
56.Vsázky jsou taveny v kontinuálních tavících vanách, denních vanách nebo tavících pánvích. Během cyklu tavení při použití diskontinuálních pecí se emise prachu značně liší. Prašné emise z tavících van na výrobu křišťálového skla (< 5 kg/t taveného skla) jsou vyšší než z jiných van (< 1 kg/t taveného sodného a draselného skla).
57.Některá opatření ke snížení přímých emisí prachu obsahujícího těžké kovy jsou: peletizace skelné vsázky, záměna systému vytápění topným olejem nebo plynem za elektrický ohřev, plnění většího podílu recyklovaného skla do vsádek a aplikace lepšího výběru surovin (včetně distribuce částic dle velikosti) a recyklovaného skla (vyloučení frakcí obsahujících olovo). Odpadní plyny lze vyčistit textilními filtry na koncentraci pod 10 mg/m3. Elektrostatickými odlučovači lze dosáhnout 30 mg/m3. Odpovídající účinnosti snížení emisí jsou uvedeny v tabulce 9.
58.Výroba krystalového skla bez sloučenin olova je ve stavu vývoje.
Tabulka 9:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu výroby skla
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (USD) |
|---|
| Přímé emise | textilní filtr | >98 | |
| EO | >90 | |
Průmysl výroby chloru a alkálií
(příloha II, kategorie 9)
59.V průmyslu výroby chloru a alkálií je vyráběn chlor, alkalické hydroxidy a vodík elektrolýzou solného roztoku. Ve stávajících závodech je běžně používán proces amalgamový a proces diafragmový. V obou těchto procesech je k vyloučení environmentálních problémů nutno zavést správné postupy. Membránový proces nevede k žádným přímým emisím rtuti. Navíc se ukazuje, že diafragmové procesy spotřebují méně energie k elektrolýze a více tepla k zakoncentrování alkalických produktů, přičemž celková bilance energie vede k mírnému zvýhodnění membránové technologie v rozsahu od 10 do 15 % a ke kompaktnějšímu provozu cel. Membránový postup je proto pokládán za přednostní řešení pro nové závody. Rozhodnutí Komise o předcházení znečišťování moře z pozemních zdrojů (PARCOM) 90/3 ze dne 14. června 1990 doporučuje, aby stávající závody na amalgamovou výrobu chloru a louhu měly být odstaveny, jak nejdříve to bude prakticky schůdné a s cílem jejich úplného vyřazení do roku 2010.
60.Měrné investice pro nahrazení amalgamového postupu membránovými procesy jsou uváděny v rozsahu 700 až 1000 USD/t výrobní kapacity chloru. Ačkoli mohou vznikat dodatečné náklady, mimo jiné vyššími náklady za energie a za čištění solankových roztoků, budou provozní náklady ve většině případů klesat. K tomu dochází v důsledku úspor zejména nižší spotřebou energie, nižšími náklady na zpracování odpadních vod a na zneškodňování odpadů.
61.Zdrojem emisí rtuti v amalgamových procesech jsou: větrání hal, v nichž jsou elektrolytické cely, technologické výpary, vedlejší produkty procesu, zejména vodík a odpadní vody. Z hlediska emisí rtuti do ovzduší jsou zejména podstatné emise vznikající difúzí rtuti z elektrolyzérů do ovzduší haly. Preventivní a omezující opatření jsou velmi důležitá a měla by jim být přiřazena priorita v souladu s relativní důležitostí každého zdroje v rámci konkrétních zařízení. V každém případě jsou nutná specifická opatření omezující emise rtuti v případech, kdy je rtuť regenerována z kalů vznikajících v procesu.
62.Ke snižování emisí rtuti z existujících závodů se rtuťovým procesem mohou být přijata následující opatření:
- kontrola procesu a technická opatření k optimalizaci provozu elektrolyzérů a jejich údržby a účinnější pracovní metody;
- instalace krytů, těsnění a řízené odsávání úniků;
- čištění hal s elektrolyzéry a opatření usnadňující jejich udržování v čistém stavu;
- čištění omezených proudů plynů (určité znečištěné proudy vzduchu a vodíku).
63.Tato opatření mohou snížit emise rtuti do ovzduší spolehlivě pod úroveň 2,0 g/t výrobní kapacity chloru, vyjádřené jako roční průměr. Existují příklady závodů, které dosahují emisí značně pod 1,0 g /t výrobní kapacity chloru. V důsledku rozhodnutí PARCOM 90/3 bylo od stávajících závodů požadováno do 31. prosince 1996 dosažení hodnoty 2 g Hg/t výrobní kapacity chloru pro emise spadající do působnosti Úmluvy o předcházení znečišťování moře z pozemních zdrojů. Protože tyto emise dalekosáhle závisí na správných provozních postupech, průměrná hodnota by měla záviset na údržbě a měla by zahrnovat pravidelnou roční údržbu nebo kratší.
Spalování komunálních a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení
(příloha II, kategorie 10 a 11)
64.Emise kadmia, olova a rtuti vznikají spalováním komunálních a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení. V průběhu procesu spalování je převedena do plynné formy veškerá rtuť, podstatná část kadmia a menší část olova. Ke snížení těchto emisí před a po spalování by měla být přijata zvláštní opatření.
65.Za nejlepší dostupnou techniku odprašování lze pokládat textilní filtry ve spojení se suchými nebo mokrými metodami omezování emisí těkavých složek. Elektrostatické odlučovače ve spojení s mokrými systémy mohou být rovněž určeny k dosažení nízkých emisí prachu, ale ty poskytují méně možností než textilní filtry, které navíc umožňují pomocí předřazených vrstev adsorbovat těkavé znečišťující látky.
66.Při uplatnění BAT k čištění odpadních plynů lze snížit koncentraci prachu na rozsah 10 až 20 mg/m3; v praxi jsou dosahovány nižší koncentrace a v některých případech byly popsány koncentrace nižší než 1 mg/m3. Koncentraci rtuti lze snížit na rozsah 0,05 - 0,10 mg/m3 (vztaženo k referenčnímu obsahu kyslíku 11 %).
67.Nejvýznamnější sekundární opatření ke snížení emisí jsou shrnuta v tabulce 10. Je obtížné uvést obecně platné údaje, protože relativní náklady v USD na tunu závisí na zvláště širokém rozsahu místně specifických proměnných, jako je složení odpadů.
68.Těžké kovy byly nalezeny ve všech frakcích proudu komunálních odpadů (například výrobků, papíru, organických materiálů). Proto mohou být sníženy emise těžkých kovů snížením množství spalovaných komunálních odpadů. To lze dosáhnout různými strategiemi řízení odpadů, včetně programů recyklování a kompostování organických materiálů. Navíc, některé země EHK OSN povolují skládkování komunálních odpadů. Ve správně řízených skládkách mohou být emise kadmia a olova vyloučeny a emise rtuti mohou být nižší, než při spalování. Výzkum emisí rtuti ze skládek probíhá v několika zemích regionu EHK OSN.
Tabulka 10:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost a náklady na spalování komunálních
a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení
| Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snížení prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD) |
|---|
| Kouřové plyny | vysoce účinné mokré odlučovače | Cd, Pb: > 98; Hg: asi 50 | |
| EO (3 sekce) | Cd, Pb: 80-90 | 10-20 USD/t odpadů |
| mokrý EO (1 sekce) | Cd, Pb: 95-99 | |
| textilní filtr | Cd, Pb: 95-99 | 15-30 USD/t odpadů |
| vstřikování uhlíku + textilní filtr | Hg: > 85 | asi 2-3 USD/t odpadů; provozní náklady |
| filtrace ložem uhlíku | Hg: > 99 | asi 50 USD/1 odpadů; provozní náklady |