Uznání dluhu

Uznání dluhu je písemné prohlášení, kterým dlužník potvrzuje, že určitý dluh existuje co do důvodu i výše. Věřiteli výrazně usnadňuje případné vymáhání - po uznání totiž platí vyvratitelná domněnka, že dluh v uznané výši trvá, a důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka.

Dokument může mít dvě podoby: jednostranné prohlášení, které podepisuje jen dlužník, nebo dvoustrannou dohodu dlužníka a věřitele. Dohoda navíc umožňuje sjednat splátkový kalendář a doložku o ztrátě výhody splátek. Pokud hledáte, jak sepsat uznání dluhu, je klíčové dluh přesně vymezit a uvést jeho výši číslem i slovy.

Uznání se často připojuje ke smlouvě o zápůjčce jako zajištění nebo se používá při dohodě o splátkách, kdy chce věřitel mít existenci dluhu jednoznačně potvrzenou.

Dluh musí být určen co do důvodu (právního titulu) a výše (§ 2053). Důvod lze vymezit i odkazem na jinou listinu - smlouvu, fakturu nebo výzvu k zaplacení - je-li z prohlášení zřejmé, o který dluh jde. Častou vadou je rozpor mezi částkou uvedenou číslem a slovy.

Uznáním dluhu počne běžet nová promlčecí lhůta v délce deseti let ode dne uznání (§ 639). Zvláštní režim má uznání již promlčeného dluhu: uzná-li jej dlužník výslovně, nárok se obnoví, avšak implicitní uznání placením úroků nebo částečným plněním se u promlčené pohledávky neuplatní (§ 653, § 2054 odst. 3). Splátkový kalendář a doložku o ztrátě výhody splátek podle § 1931 lze sjednat jen v dvoustranné dohodě, ne v jednostranném prohlášení.