Co mění novela trestního řádu: odvolací soudy nemají diktovat hodnocení důkazů, úřady smějí zveřejnit státní příslušnost obviněného
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Vláda schválila 26. října 2026 novelu trestního řádu. Odvolací soud by po zrušení rozsudku nemohl soudu prvního stupně přikázat, jak má hodnotit důkazy, a orgány činné v trestním řízení by v zákonem vymezených případech směly zveřejnit státní příslušnost obviněného. Návrh míří do Sněmovny.
Vláda schválila 26. října 2026 novelu trestního řádu, kterou předložilo ministerstvo spravedlnosti. Odvolací soud by podle ní po zrušení rozsudku nemohl soudu prvního stupně přikázat, jak má hodnotit důkazy. Úřady by zase mohly v zákonem vymezených případech zveřejnit státní příslušnost toho, proti komu se vede trestní řízení. Návrh míří do Sněmovny, v systému ODok zatím nemá přidělené číslo sněmovního tisku. [1][2]
Co se mění u odvolacích soudů?
Podle § 264 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. je soud, kterému se věc vrátila, vázán právním názorem odvolacího soudu a musí provést úkony a doplnění, které odvolací soud nařídil. Podle § 262 téhož zákona může odvolací soud zároveň nařídit, aby věc projednal jiný senát nebo jiný samosoudce. [3]
Nově má do zákona přibýt pravidlo, že odvolací soud nemůže soud prvního stupně zavázat k tomu, jak má hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění (§ 259 odst. 6 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). Soud prvního stupně se ale bude muset vypořádat s pochybnostmi odvolacího soudu o správnosti skutkových zjištění (§ 264 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). Přidělit věc jinému soudci bude možné jen z důležitých důvodů (§ 262 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). [2]
Prakticky to znamená, že odvolací soud bude dál určovat právní názor, ale ne skutkový závěr. Podle důvodové zprávy navíc platí, že výhrady ke skutkovým zjištěním může odvolací soud vznést jen tehdy, když potřebné důkazy sám provede. Jinak je vázán hodnocením soudu prvního stupně. [2]
Proč to ministerstvo navrhuje?
Důvodová zpráva se opírá o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Tempel proti České republice z 25. června 2020. Ten podle ministerstva kritizoval odvolací soud, který opakovaně rušil rozsudky a nakonec přikázal věc jinému soudci ve snaze dosáhnout odsuzujícího rozsudku. Podle judikatury Ústavního soudu, kterou důvodová zpráva cituje, má být odebrání věci soudci jen zcela výjimečným postupem, protože se dotýká práva na zákonného soudce. [1][2]
Kdy půjde zveřejnit státní příslušnost?
Orgány činné v trestním řízení podle § 8a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. v platném znění nesmějí zveřejnit údaje o osobách zúčastněných na řízení, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. [3]
Výjimka pro státní příslušnost obviněného nebo podezřelého má platit, pokud je zveřejnění nezbytné k předcházení trestné činnosti, k ochraně veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, anebo k vyvrácení nepravdivých informací, které by takové ohrožení mohly vyvolat (§ 8a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). [2]
Motiv předkladatele je v důvodové zprávě uveden otevřeně: reagovat na „narůstající projevy předsudečné nenávisti“, které trestnou činnost pravidelně připisují příslušníkům menšin. Státní příslušnost se podle ní nemá zveřejňovat automaticky, rozhodne vždy příslušný orgán v konkrétní věci. [2]
Co dalšího novela přináší?
- Státní zástupce bude muset soud informovat, když zjistí dříve neznámý důkaz. Podle ministerstva jde i o důkazy, které svědčí ve prospěch obžalovaného. [1][2]
- Obviněný a obhájce budou moci navrhnout vynětí důvěrné komunikace ze spisu. Ministerstvo tím reaguje na rozsudek ve věci Černý proti České republice. [1][2]
- Trestné činy kolem armádních zakázek, například pletichy při zadání veřejné zakázky, nebude vyšetřovat Vojenská policie, ale Policie České republiky. [1][2]
- Soudy mají víc využívat automatický přepis jednání a strany budou mít dálkový přístup k záznamům. [1]
- Kdo se vyhýbá doručení, může být předveden na policejní služebnu, kde mu písemnost doručí. [1][2]
Kdy by změny platily?
Novela má nabýt účinnosti 1. července 2027. Změna u vyšetřování armádních zakázek má platit od 1. ledna 2028, u stíhání zahájených před tímto dnem zůstane podle přechodného ustanovení vyšetřování u Vojenské policie. Podle Radia Prahy má do zhruba roku a půl vzniknout ještě komplexní novela trestního řízení. Návrh teď musí projít Sněmovnou i Senátem. [2][4]