Obce mohou spořit u ČNB za 3,7 %. Peníze zůstávají dostupné pro běžné platby
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Od 1. října 2026 mohou obce, kraje i jejich svazky využívat u České národní banky běžný účet spořicí. Korunové zůstatky se podle sazebníku Ministerstva financí zhodnocují sazbou 3,70 % ročně a účet umožňuje také běžné platby. Nabídka není určena občanům ani soukromým firmám.
Obecní rezervy mohou od 1. října 2026 vydělávat na účtu státní pokladny, aniž by se zablokovaly na dobu termínovaného vkladu. Česká národní banka otevřela pro samosprávy běžný účet spořicí: kombinuje zhodnocování zůstatku s běžným platebním provozem. Ministerstvo financí pro korunový účet stanovilo od tohoto data sazbu 3,70 % ročně. [1][2][3]
Účet pro samosprávy, nikoli pro domácnosti
Produkt je určen obcím, krajům, dobrovolným svazkům obcí a společenstvím obcí. Nejde o obecný spořicí účet pro veřejnost, který by si u ČNB mohl založit každý občan nebo soukromá firma. Pro otevření tohoto účtu přitom není nutné mít u ČNB jiný běžný účet. [2]
Účet umožňuje platební provoz prostřednictvím internetového bankovnictví ABOK a lze k němu využívat debetní kartu. Samospráva tak nemusí oddělovat všechny rezervy od prostředků potřebných k běžným platbám. Význam této dostupnosti je praktický například u peněz určených na výdaje, jejichž termín není přesně známý. [2]
Proč stát nemluví o běžném bankovním úroku
Právně se zhodnocení označuje jako peněžní plnění nahrazující úrok. Podle § 33 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel, jej majitelům příslušných účtů vyplácí Ministerstvo financí; sazby oznamuje na svém webu. ČNB vede účet, zatímco podmínky tohoto plnění stanovuje ministerstvo. [3][4]
Částka 3,70 % je sazba účinná od 1. října 2026, nikoli příslib stejného zhodnocení na všechny další roky. Při rozhodování o uložení rezerv je proto podstatný sazebník platný v době rozhodnutí. Ministerstvo zveřejňuje i sazby pro eurové a dolarové účty, které se od korunové sazby liší. [3]
Rozdíl proti termínovanému uložení peněz
Vedle spořicího účtu nabízí státní pokladna také termínovaná uložení. Pro tři měsíce stanovuje sazebník od 1. října 2026 u korunových prostředků 3,80 % ročně, tedy o desetinu procentního bodu více než u běžného účtu spořicího. Vyšší sazba je však spojena se sjednanou dobou uložení, nikoli se stejnou volností použití peněz. [3]
Nový účet proto nelze bez dalšího označit za nejlepší variantu pro každou obec. Rozhoduje, kdy bude samospráva peníze potřebovat a jaké podmínky má u jiných účtů. Nabídka státní pokladny rozšiřuje možnosti práce s rezervami; podle ministerstva má současně pomoci státu omezovat náklady na financování prostřednictvím soustředěné likvidity. [1][3]