Policie má moct žádat banky o údaje sama, se souhlasem státního zástupce. Co mění návrh o zajišťování majetku z trestné činnosti
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Vláda schválila 2. listopadu 2026 návrh, který kvůli evropské směrnici mění pravidla pro vyhledávání a zajišťování majetku z trestné činnosti. Policie by mohla žádat banky o údaje se souhlasem státního zástupce, obviněný by měl být předem poučen o možném prodeji zajištěného majetku a přibývá předběžné zajištění na sedm pracovních dnů.
Vláda schválila 2. listopadu 2026 návrh ministerstva vnitra, který mění trestní řád a další zákony kvůli evropské směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku. Policie by podle něj mohla sama žádat banky o údaje, pokud s tím předem souhlasí státní zástupce. Mění se i pravidla pro prodej zajištěného majetku a vzniká krátké předběžné zajištění na žádost jiného státu EU. Vycházíme z verze pro jednání vlády z 5. května 2026, pozdější znění ODok nezveřejňuje. [1][3][4]
Kdo může žádat banku o údaje?
Podle § 8 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. může údaje chráněné bankovním tajemstvím požadovat státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu. Nově by je mohl požadovat i policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce (§ 8 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). Prakticky půjde žádost do banky přímo od policie, státní zástupce ale zůstává u rozhodnutí. [1][5]
Důvodová zpráva to zdůvodňuje tím, že dva souběžné režimy zatěžují praxi i banky. Proto stejné pravidlo navrhuje pro všechny policejní orgány, ne jen pro útvar, který vyhledává majetek. Zjišťovat majetkové poměry by šlo nově také u zúčastněné osoby, nejen u obviněného. [1][2]
Kdo bude majetek vyhledávat?
Zákon o tom, který orgán je úřadem pro vyhledávání majetku, dosud mlčí. Podle důvodové zprávy tuto roli plní Národní centrála proti organizovanému zločinu, a to jen v mezinárodní spolupráci. Nově ji má určit policejní prezident (§ 85 zákona č. 273/2008 Sb., ve znění návrhu), nový úřad nevzniká. Podle důvodové zprávy se činnost rozšíří i na vnitrostátní trestní řízení. [1][2][3]
Tento útvar by mohl v řízení o trestném činu s horní hranicí trestní sazby alespoň 1 rok žádat od správce daně údaje, a to ke zjištění majetku pro jeho zajištění nebo pro výkon trestu. Mlčenlivost podle daňového řádu by tím porušena nebyla a údaje by šlo použít jen v daném trestním řízení (§ 8 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). [1]
Co se mění při prodeji zajištěného majetku?
Soud už může prodat zajištěný majetek bez souhlasu obviněného, například když rychle ztrácí hodnotu nebo je správa neúměrně drahá (§ 12 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb.). Návrh přidává tři pojistky:
- Orgán, který majetek zajistí, má obviněného poučit o možném prodeji a dát mu lhůtu k vyjádření (§ 47 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění návrhu). Podobně to má platit při zajištění věci. [1]
- Obviněný může uvést okolnosti, proč majetek není snadno nahraditelný. Když k poučení nedošlo dřív, má ho dát soud před rozhodnutím o prodeji (§ 12 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění návrhu). [1][2]
- Stížnost půjde podat i proti prodeji věci, která rychle podléhá zkáze. Podle § 12 odst. 6 zákona č. 279/2003 Sb. přípustná není, ani podle návrhu ale nebude mít odkladný účinek (§ 12 odst. 7 zákona č. 279/2003 Sb., ve znění návrhu). [1][2]
Jak bude fungovat předběžné zajištění?
Pokud policejní útvar v Česku najde majetek, který by mohl být předmětem zajištění v jiném státě EU, a hrozí nebezpečí z prodlení, zeptá se tamního úřadu, zda zajištění žádá. Sám ho pak může na 7 pracovních dnů zajistit, během nich ho nelze převést ani zatížit. Když do té doby nedojde k zajištění na základě uznaného příkazu z ciziny, účinky zaniknou (§ 238da zákona č. 104/2013 Sb., ve znění návrhu). [1]
Důvodová zpráva přiznává, že tento institut přímo zasahuje do vlastnického práva, a proto využívá jen minimum, které směrnice vyžaduje. Předběžně zajistit nepůjde například majetek, kvůli kterému se v druhém státě nevede řízení v trestních věcech. [1][2]
Jak se budou vyměňovat informace?
Na naléhavou žádost zahraničního úřadu by český útvar odpovídal do 8 hodin, má-li k údajům přímý přístup, jinak do 3 dnů. V ostatních případech do 7 dnů (§ 86 zákona č. 273/2008 Sb., ve znění návrhu). Správu zajištěného majetku ve vztahu k zahraničí má mít na starosti ministerstvo vnitra, konkrétně jeho Centrum zajištěných aktiv. [1][2]
Informace od zahraničního úřadu by šlo použít jako důkaz v českém trestním řízení, pokud to druhý stát předem nevyloučil. Česko může použití svých informací jako důkazu vyloučit nebo podmínit (§ 20a zákona č. 104/2013 Sb., ve znění návrhu). [1]
Kdy by to platilo?
Návrh počítá s účinností od 23. listopadu 2026, kdy podle důvodové zprávy končí lhůta pro provedení směrnice. Vláda ho schválila tři týdny před tímto datem a ODok k 3. listopadu 2026 neuváděl číslo sněmovního tisku. Zákon musí ještě projít Sněmovnou i Senátem. Na stejnou směrnici míří také návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu, který je ve Sněmovně jako tisk 101. [1][2][4][8]