Spotřební daně se v České republice užívají od 1.1.1993. Jejich režim je dnes upraven zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 587/1992 Sb. byl několikrát novelizován. Cílem jednotlivých novel bylo kromě úprav sazeb spotřebních daní a kromě opatření k zamezování daňových úniků tak, jak se postupem času objevovaly, sbližování právní úpravy spotřebních daní platných v České republice s právním režimem Evropské unie. Postupně se zpřesňovaly definice předmětu spotřebních daní, sazby spotřebních daní se přibližovaly minimálním sazbám platným v Evropské unii, upravoval se režim osvobození od daně a podobně.

Dnes platný zákon o spotřebních daní se již značně přiblížil režimu Evropské unie. Dosud však nebyl učiněn jeden z nejdůležitějších kroků, který je předmětem tohoto návrhu. Cílem navrhované právní úpravy je zásadní úprava postupu ve správě spotřebních daní (zavedení režimu podmíněného osvobození od daně). U všech komodit podléhajících spotřebním daním kromě vína se dále navrhují některé úpravy sazeb spotřebních daní. V souladu s ustanovením čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod je možno daně uložit výlučně na základě zákona.⁠​​​‌‌‌‌​​​‌‌​‌​‌⁠

Navrhovaný zákon vychází z předpokladu, že v roce 2002 bude učiněn zásadní krok ve sbližování právní úpravy spotřebních daní v České republice s právní úpravou Evropské unie. Přesto některá opatření, například zavedení institutu ”oprávněných příjemců”, některá opatření týkající se dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, sjednocení sazeb spotřebních daní apod., lze uplatnit v právním řádu České republiky až k datu jejího vstupu do Evropské unie. Proto je návrh zákona zpracován tak, že určitá ustanovení jsou v zákonu obsažena ve dvou verzích s tím, že jedna verze bude platit ode dne účinnosti zákona do data vstupu České republiky do Evropské unie a druhá po tomto datu. Typickým příkladem jsou ustanovení § 49 (platnost do data vstupu) a § 50 (platnost po datu vstupu). Takový postup není v legislativní praxi České republiky nový, stejným způsobem je koncipován např. zákon č. 370/2000 Sb. uveřejněný ve Sbírce zákonů v částce 100/2000 (novela obchodního zákoníku). Konkrétní zdůvodnění jednotlivých ustanovení je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy.

V Evropské unii se legislativní úprava spotřebních daní řídí zásadou umožnit volný oběh zboží nezatíženého spotřební daní až do dne, kdy je toto zboží dodáno pro konečnou spotřebu. Zároveň však je nezbytné (vzhledem k možným daňovým únikům) zajistit, aby pohyb nezdaněného zboží byl pod daňovým dohledem. To je řešeno režimem pohybu zboží pod daňovým dohledem, který v souladu s terminologií užívanou v Evropské unii nazýváme režimem podmíněného osvobození od daně (Směrnice 92/12/EHS). Základním principem tohoto režimu je využívání tzv. daňových skladů. V daňových skladech a při dopravě mezi těmito sklady se zboží (v terminologii zákona o spotřebních daních ”vybrané výrobky”) pohybuje pod daňovým dohledem.

Navrhuje se zavést systém daňových skladů do legislativní úpravy spotřebních daní v České republice. Díky tomu, že systém daňových skladů bude zaveden ještě před datem vstupu České republiky do Evropské unie, může se čas zbývající do data vstupu využít pro ověření tohoto systému v praxi a pro případné další legislativní úpravy. V souvislosti s tím se zásadně mění obsah všech pojmů, které zákon o spotřebních daních používá (plátci daně, vznik daňové povinnosti, osvobození od daně, lhůty zaplacení a splatnosti daně apod.). Zároveň se zavádějí a definují nové pojmy, jako jsou daňové sklady, provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci, uživatelé vybraných výrobků osvobozených od daně, podmíněné osvobození od daně apod.

V České republice je dosud plátcem spotřební daně tuzemský výrobce, resp. dovozce. Tuzemskému výrobci vzniká daňová povinnost dnem vyskladnění a daň se odvádí do 25.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Dovozci vzniká daňová povinnost dnem vzniku celního dluhu a daň se odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.

V Evropské unii se datum splatnosti daně přibližuje co nejvíce dni, kdy je výrobek, který je předmětem daně, vyskladněn konečnému spotřebiteli. Tak je zajištěno, že podnikatelé nemají své finanční prostředky vázány u státního rozpočtu ve formě odvedené spotřební daně. Režim podmíněného osvobození od daně je zajištěn systémem daňových skladů. To znamená, že konkrétní výrobek se pohybuje od výrobce (dovozce) k obchodníkům, kteří jsou oprávněni provozovat daňový sklad, nezatížený spotřební daní. Daň se odvádí až tehdy, kdy je výrobek uveden do volného daňového oběhu z daňového skladu konečnému spotřebiteli nebo drobnému obchodníkovi, který již není oprávněn daňový sklad provozovat. Lhůta pro přiznání daně je stanovena na 25.den měsíce následujícího po měsíci, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň vznikla, a lhůta pro zaplacení daně je stanovena na třicátý den po dni, kdy byla daň přiznána.

Daňovým skladem je skutečný fyzický objekt, který je zabezpečen proti daňovým únikům a vybaven měřidly (tam, kde je to zapotřebí), ve kterém se skladují výrobky dosud nezatížené spotřební daní. Daňovým skladem tedy mohou být jak stávající objekty vyhovující těmto podmínkám, tak stávající objekty dodatečně upravené nebo objekty nové.

Subjekt, který chce získat od Celního ředitelství oprávnění provozovat daňový sklad, musí splňovat zákonem stanovené podmínky (způsob uskladnění, režim skladového hospodářství apod.) a je pod dohledem příslušného správce daně. Rovněž pohyb výrobků, které nejsou dosud zdaněny, je přísně sledován. Při ztrátě nebo zničení nezdaněného výrobku, pokud se nejedná o zničení způsobené prokazatelně ”vyšší mocí”, daň odvádí ten provozovatel daňového skladu, u kterého ke ztrátě nebo zničení došlo.

Navrhované změny jsou natolik zásadní, že je není možné zahrnout do stávajícího zákona formou novely. Ta by byla naprosto nepřehledná. Proto se navrhuje dosavadní zákon o spotřebních daních zrušit a nahradit jej zákonem novým.

Podrobné odůvodnění jednotlivých ustanovení zákona je obsahem zvláštní části této důvodové zprávy.

Kromě zavedení režimu podmíněného osvobození od daně se navrhuje úprava sazeb spotřebních daní u těch výrobků, kde stávající sazby platné v České republice nedosahují úrovně minimálních sazeb platných v Evropské unii ať už v jejich výši (např. uhlovodíková paliva a maziva) nebo struktuře (víno a meziprodukty). Úprava sazeb se navrhuje k datu vstupu České republiky do Evropské unie. Tím dojde k plnému vyrovnání sazeb kromě cigaret, kde se předpokládá schválení přechodného období.

Dosavadní zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, bude zrušen. Drobné legislativní úpravy technického rázu jsou obsaženy v novelách zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené novely jsou součástí tohoto návrhu zákona.

Navrhované právní řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navržená úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Na oblast spotřebních daní se obecně vztahují směrnice EU 92/12/EHS, 92/108/EHS, 94/74/EHS a 96/99/EHS, které upravují režim podmíněného osvobození od daně. Pro jednotlivé komodity jsou pak stanoveny následující směrnice:

92/81/EHS - upravuje rozsah uplatňování spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv,

92/82/EHS - upravuje výši sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv,

92/83/EHS - upravuje rozsah uplatňování spotřebních daní z alkoholu (líh, pivo, víno),

92/84/EHS - upravuje výši sazeb spotřebních daní z alkoholu (líh, pivo, víno),

92/79/EHS, 92/80/EHS - upravují výši sazeb spotřebních daní z tabákových výrobků,

95/59/ES - upravuje rozsah uplatňování spotřebních daní z tabákových výrobků,

99/81/ES – novelizuje směrnice týkající se tabákových výrobků.

Návrh zákona je převážně slučitelný s právem Evropských společenství. Návrh zákona je neslučitelný z hlediska výše spotřební daně z tabákových výrobků a úpravy pěstitelského pálení. Česká republika žádá o poskytnutí přechodného období pro dosažení minimální výše spotřební daně z tabákových výrobků stanovené v Evropské unii, a to do 31.12. 2007. Dále Česká republika žádá o zvláštní úpravu pěstitelského pálení. Případná změna termínu dosažení minimální sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zachování právní úpravy pěstitelských pálenic závisí na výsledcích jednání České republiky o vstupu do Evropské unie.

Zavedení režimu podmíněného osvobození od daně si vyžádá náklady na úpravu prostor, kde budou umístěny vybrané výrobky, u žadatelů o statut provozovatelů daňového skladu.

Náklady u žadatelů o statut provozovatele daňového skladu nelze odhadnout. S ohledem na skutečnost, že se navrhuje přenesení výkonu správy spotřebních daní z územních finančních orgánů na celní orgány, náklady spojené se zavedením nových institutů v oblasti spotřebních daní budou minimální. Při správě spotřebních daní dojde k využití volných personálních a provozních kapacit u orgánů celní správy, které vzniknou zejména ode dne vstupu České republiky do Evropské unie. Částka, kterou bude nutno vynaložit ze státního rozpočtu dosáhne výše 60 mil. Kč, přičemž bude využita pro realizaci informačního systému v oblasti spotřebních daní, včetně napojení na informační systém v oblasti výměny informací s jinými členskými státy Evropské unie (SEED).

Dopady změn sazeb na státní rozpočet i do cen výrobků jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy ve zdůvodnění ustanovení, kterými se sazby daně mění. Zde uvádíme jen souhrnné dopady na státní rozpočet. Při zachování struktury spotřeby roku 2000 (uhlovodíková paliva a maziva) nebo roku 1999 (ostatní) by celkový roční přínos zvýšení sazeb pro státní rozpočet měl od data vstupu České republiky do Evropské unie činit 6,35 mld.Kč (uhlovodíková paliva a maziva + 2,1 mld.Kč; líh + 0,05 mld.Kč; pivo + 0,5 mld.Kč; tabákové výrobky + 3,7 mld.Kč). Inflační dopad zvýšení daňových sazeb by měl v roce 2003 činit + 0,375 %.

II. Zvláštní část

Spotřebními daněmi je stejně jako v dnes platném zákonu o spotřebních daních (dále jen ”zákon”) zatíženo pět skupin výrobků - uhlovodíková paliva a maziva, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. Zkráceně, podle legislativní zkratky, výrobky zatížené spotřebními daněmi nazýváme vybranými výrobky.

Na rozdíl od dnešního stavu, kdy správcem daně jsou finanční orgány a při dovozu celní orgány, se předpokládá, že správcem daně budou pouze celní orgány.

Procesní náležitosti správy spotřebních daní se i nadále budou řídit zákonem č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

V tomto ustanovení se definují základní pojmy, se kterými se dále v zákonu pracuje. Jen některé definice, a to ještě upravené, se přebírají z dnes platného zákona. Pojem ”tuzemsko” se nahrazuje pojmem ”daňové území České republiky”, kterým se rozumí celé území České republiky. Pro období po datu vstupu České republiky do Evropské unie jsou v souladu se směrnicemi Evropské unie definovány pojmy ”daňové území Evropského společenství” a ”členský stát”. Definice pojmu ”výroba” se proti dnešnímu stavu nemění.

”Dovoz” a ”vývoz” je až do data vstupu České republiky do Evropské unie definován jako vstup vybraných výrobků na daňové území České republiky, resp. výstup vybraných výrobků z tohoto území. Tyto definice budou k datu vstupu změněny tak, že za dovoz se bude považovat vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství a vývozem bude výstup vybraných výrobků z tohoto území. Zároveň se definuje i pojem ”třetí země”, což je v podstatě každý stát, který není členem Evropské unie.

Ostatní pojmy, které jsou vlastní režimu podmíněného osvobození od daně, jsou nové. Definuje se především pojem ”podmíněné osvobození od daně”, což je vlastně odklad vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit až do okamžiku, kdy vybraný výrobek přechází do vlastnictví subjektu, který ho buď přímo spotřebuje nebo pro přímou spotřebu prodá. Podle dnes platného zákona povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká již okamžikem, kdy vybraný výrobek opouští výrobce nebo kdy při dovozu vstoupí na území České republiky. Vedle podmíněného osvobození od daně pak existuje ještě osvobození od daně běžné, kdy při dodávce vybraného výrobku pro zákonem stanovené účely povinnost daň přiznat a zaplatit vůbec nevznikne (např. dodávky uhlovodíkových paliv a maziv a lihu do státních hmotných rezerv).

Velmi důležitými pojmy jsou pojem ”uvedení do volného daňového oběhu” a na něj navazující pojem ”vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně”. Tyto pojmy nahrazují dosavadní pojem ”vyskladnění”. Na den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu (stejně jako dnes na den vyskladnění) je vázán vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit.

Pod pojmy ”daňový sklad”, ”provozovatel daňového skladu”, ”oprávněný příjemce” a ”uživatel vybraných výrobků osvobozených od daně” jsou stručně definovány charakteristiky daňového skladu a subjektů, které nakládají s vybranými výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozenými od daně. Podrobné vymezení podmínek, za kterých se místo výroby a skladování vybraných výrobků stává daňovým skladem a za kterých se právnické nebo fyzické osoby stávají výše uvedenými subjekty, je uvedeno v příslušných dalších ustanoveních zákona. Zde je třeba zdůraznit, že daňové sklady budou plnit svoji funkci ode dne účinnosti zákona, zatím co oprávněný příjemce bude do praxe zaveden až k datu vstupu České republiky do Evropské unie.

Rovněž definice pojmu ”kód nomenklatury” je stanoven ve dvojím znění, z nichž znění odvolávající se na celní sazebník bude platit do data vstupu České republiky do Evropské unie a znění odvolávající se na Nařízení Rady bude platit až po tomto datu. Podstatou těchto definic je, že pro zatřídění vybraných výrobků do konkrétní položky předmětu daně, které odpovídá konkrétní sazba daně, je rozhodující jedině takto stanovené zatřídění a nikoliv zatřídění podle jiných klasifikací (např. Standardní klasifikace produkce).

Definuje se také nový pojem ”exportní obchod”. Takovým obchodem se rozumí prodejna umístěná v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, ve kterém se prodávají vybrané výrobky za ceny bez spotřební daně osobám cestujícím do třetích zemí. Tyto prodejny od data vstupu České republiky do Evropské unie nahradí dosavadní DUTY/TAX FREE obchody.

Plátci daně jsou dnes všechny právnické nebo fyzické osoby, které v tuzemsku vyrábějí, do tuzemska dovážejí nebo z tuzemska vyvážejí vybrané výrobky. Plátci jsou také osoby, které zneužijí osvobození od daně nebo vracení daně a osoby, které neprokáží, že skladují nebo prodávají vybrané výrobky řádně zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně. Také osoby, které uplatňují nárok na vrácení daně, jsou jejími plátci.

Věcně se tyto zásady nemění. Podle svého právního statutu jsou však plátci daně rozděleni na provozovatele daňových skladů, oprávněné příjemce a ostatní osoby.

Stejně jako dnes budou plátci daně až na výjimky povinni se registrovat u správce daně.

Spotřebními daněmi jsou zatíženy komodity, které jsou velmi různorodé. Stejně jako v dnes platném zákonu je i v zákonu navrhovaném podrobné vymezení předmětu, sazeb a základu daně uvedeno až v hlavě druhé zákona, která zahrnuje ustanovení specifická jen pro jednotlivé skupiny vybraných výrobků a nikoliv ustanovení týkající se obecně všech vybraných výrobků.

Daňová povinnost dnes především vzniká při tuzemské výrobě dnem vyskladnění a při dovozu dnem vzniku celního dluhu. Daňová povinnost dále vzniká při zneužití vybraných výrobků osvobozených od daně nebo při zneužití vracení daně nebo při vzniku manka či škody nad rámec přirozených úbytků. Také osobám, které neprokáží, že skladují nebo prodávají vybrané výrobky řádně zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně, vzniká daňová povinnost.

Toto pojetí daňové povinnosti se v návrhu zákona mění. Nově daňová povinnost vznikne již výrobou nebo dovozem. Povinnost daň přiznat a zaplatit pak odpovídá dnešní daňové povinnosti. Povinnost daň přiznat a zaplatit se rozšiřuje především se systémem režimu podmíněného osvobození od daně a daňových skladů. Například povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne dnem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků nebo dnem zániku povolení pro provozování daňového skladu atd. Povinnost daň přiznat a zaplatit dnem přechodu vlastnického práva při změně vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům např. při prodeji podniku, v jehož skladu jsou umístěny, se rozšiřuje na všechny komodity. Dosud tato povinnost platila pouze u lihu. Nově se také pro všechny komodity zavádí institut tzv. ”vyšší moci”, podle kterého povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud ke vzniku manka nebo škody dojde v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události. Dosud byl tento institut také užíván pouze u lihu.

V ustanovení § 7 se také obecně stanoví, kdy vzniká nárok na vrácení daně. Podrobně je pak vracení daně upraveno v dalších ustanoveních zákona.

Stejně jako dnes budou od spotřebních daní osvobozeny dovezené vybrané výrobky, pokud se na ně vztahuje osvobození od celních poplatků. Dále budou stejně jako dnes osvobozeny ty vybrané výrobky, které musí plátce daně vydat bez ohledu na svoji vůli, např. jako vzorky pro povinné zkoušky, pro hygienický dozor apod. Také vybrané výrobky dodané pro výzkumné účely, které se těchto výrobků týkají, budou i nadále osvobozeny od daně.

Od spotřebních daní budou také osvobozeny vybrané výrobky, u kterých vláda svým nařízením rozhodne, že budou moci být nakupovány bez daně. Zmocnění pro vydání takového nařízení je dáno ustanovením § 44 písm. b) a vztahuje se pouze k situaci, že budou vyhlášena regulační opatření za stavu ohrožení státu a za válečného stavu.

Po datu vstupu České republiky do Evropské unie budou od daně také osvobozeny vybrané výrobky prodávané v exportních obchodech cestujícím do třetích zemí.

Ustanovení o osvobození od daně, která se týkají konkrétních komodit (např. osvobození leteckých pohonných hmot pro mezinárodní a vnitrostátní leteckou dopravu), jsou uvedena v druhé, zvláštní části zákona.

Stejně jako dnes bude také stanoveno, že vybrané výrobky odebírané pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, musí být bez daně odebírány povinně. Pokud subjekt získá pro uvedené účely vybrané výrobky za cenu obsahující spotřební daň, nebude mu tato daň vrácena.

Nárok na odebrání vybraných výrobků osvobozených od daně musí odběratel uplatnit u plátce daně ještě před jejich vydáním, a to písemně. I tato povinnost přechází do navrhovaného zákona z dnes platné právní úpravy.

V dnešní právní úpravě spotřebních daní je stanoveno, že pro odběr lihu osvobozeného od daně je potřeba zvláštní povolení. Tato povinnost se pro účinnější obranu proti daňovým únikům a v souladu s předpisy Evropské unie nově rozšiřuje na všechny vybrané výrobky s výjimkou výrobků dovezených, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla, výrobků vydaných nezávisle na vůli plátce (vzorky apod.), výrobků vydaných pro výzkumné účely, uhlovodíkových paliv a maziv a lihu dodávaných do státních hmotných rezerv a některých výrobků obsahujících líh.

Uživatel vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen ”uživatel”) musí o povolení písemně požádat. Žádost obsahuje identifikační údaje uživatele, vybraných výrobků a jejich dodavatele a účel užití vybraných výrobků a jejich množství. K žádosti se přikládá kopie výpisu z obchodního nebo živnostenského rejstříku, pokud se uživatel do těchto rejstříků zapisuje, a popis místa uskladnění vybraných výrobků včetně způsobu jejich zabezpečení.

Správce daně vydá povolení po prověření údajů uvedených v žádosti. Povolení u všech vybraných výrobků kromě lihu musí platit nejméně rok od jeho vydání. U lihu povolení platí naopak nejdéle rok od jeho vydání.

Vydané povolení je možné odejmout, pokud vybrané výrobky osvobozené od daně byly zneužity, pokud se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno nebo pokud po dobu 12 měsíců nebylo využito.

V tomto ustanovení je pro zamezení daňových úniků stanoveno, že plátce daně nesmí nikomu vydat vybraný výrobek osvobozený od daně bez povolení, že uživatel je povinen takový výrobek bezodkladně umístit na místo v povolení uvedeném a že uživatel nesmí takový výrobek použít pro účely, které v povolení nejsou uvedeny.

Dnes se nejpozději první pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu s výjimkou dovozu vystavuje daňový doklad. Daňový doklad musí obsahovat identifikační údaje plátce daně, odběratele i vydaných vybraných výrobků; dále pak částku daně a potřebná data a podpis. Nově se bude daňový doklad vystavovat již při vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit nebo u vybraných výrobků umístěných mimo režim podmíněného osvobození od daně při vydání těchto výrobků ze skladu. Základní náležitosti daňového dokladu se nemění.

Daňový doklad se vystavuje i při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně nebo při vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při zjištění manka či škody. Daňový doklad se naopak nevystavuje při dovozu. Také při použití alkoholických nápojů pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto výrobky uskladněny, se do stanoveného limitu spotřeby daňový doklad nevystavuje a nahrazuje se zvláštní evidencí.

Daňový doklad se vystavuje dvojmo. Jedno vyhotovení plátce daně vydá odběrateli, druhé si ponechá po dobu deseti let.

V ustanoveních § 15 až 18 se stanoví podmínky, při jejichž splnění je možné uplatnit nárok na vrácení spotřební daně u všech vybraných výrobků. Vracení daně, které se týká jednotlivých komodit, je řešeno v hlavě druhé zákona.

V § 15 je upraveno vracení spotřební daně, které se týká všech vybraných výrobků. Stejně jako dnes se bude vracet daň při vývozu zdaněných vybraných výrobků. Den vzniku nároku na vrácení daně u vybraných výrobků vstupujících jako materiál do jiných vybraných výrobků se posouvá ze dne převzetí na sklad na den použití při výrobě. V souvislosti se zavedením režimu podmíněného osvobození od daně není již třeba vracet spotřební daň při uplatnění oprávněných reklamací, při vrácení vybraných výrobků nepřevzatých odběratelem apod. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání nejpozději do šesti měsíců od 25.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl.

Nově se daň vrací v případě, že vybraný výrobek, který byl zdaněn při uvedení do volného daňového oběhu, byl převzat zpět do režimu podmíněného osvobození od daně. Od data vstupu České republiky do Evropské unie se bude daň vracet i v případě, kdy plátce za vybrané výrobky daň zaplatí a následně je dopraví do jiného členského státu pro účely podnikání. Na druhé straně se od tohoto data přestane vracet daň provozovatelům DUTY/TAX FREE obchodů. Tyto obchody budou nahrazeny exportními obchody, které budou mít statut daňových skladů a ze kterých budou vybrané výrobky cestujícím do třetích zemí prodávány osvobozené od daně. V souladu se směrnicí 92/12/EHS se také zavádí vracení daně plátci, který dodá vybrané výrobky pro účely veřejnoprávního subjektu nebo v rámci tzv. ”zásilkového prodeje”.

V § 16 se stanoví dosavadní praxe poskytování záloh na vrácení daně tzv. ”čistým vývozcům”, tedy osobám, které nakupují vybrané výrobky za ceny obsahující spotřební daň, vyvážejí je a následně uplatňují nárok na vrácení daně. Tato praxe se tedy nemění.

V § 17 je upraveno vracení spotřební daně osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V tomto ustanovení se definují oprávněné osoby, stanoví se roční limity vrácené daně a postup, který oprávněná osoba musí použít při uplatnění nároku na vrácení daně. Důležité je uplatnění principu reciprocity, to znamená, že oprávněným osobám, občanům cizího státu, se daň vrací ve stejném rozsahu v jakém vrací daň cizí stát českým občanům požívajícím výsad a imunit na území tohoto cizího státu.

V § 18 se stanoví podmínky pro provozování DUTY/TAX FREE obchodů na letištích. Nepočítá se s provozováním těchto obchodů na silničních celních přechodech. Uvedené obchody lze provozovat jen na základě povolení Ministerstva financí. Platnost tohoto ustanovení bude ukončena k datu vstupu České republiky do Evropské unie, kdy DUTY/TAX FREE obchody budou nahrazeny tzv. exportními obchody (§ 23).

Zdaňovacím obdobím zůstává i nadále jeden kalendářní měsíc.

Stejně jako dnes plátce daně daň přiznává na daňovém přiznání, které se předkládá do 25.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit nebo nárok na vrácení daně vznikly. Nově se to týká i tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení, protože na rozdíl od dnes platné úpravy výrobci a dovozci nebudou platit daň při nákupu tabákových nálepek. Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit se bude řídit u tabákových výrobků stejnými pravidly jako u ostatních vybraných výrobků. Předložené daňové přiznání lze opravit na daňovém přiznání dodatečném.

Daň je splatná jednorázově, a to do třicátého dne po dni stanoveném pro předložení daňového přiznání. Proti dnešnímu stavu se tedy plátci daně nerozdělují na dvě skupiny podle výše měsíční daňové povinnosti a odpadají denní zálohové odvody daně. Předpokládá se, že zavedením daňových skladů a hlavně zahájením činnosti oprávněných příjemců bude vznik daňové povinnosti rozložen na více subjektů.

Stanoví se, kdy se vybraný výrobek nachází v režimu podmíněného osvobození od daně, tj. kdy ještě není zatížen spotřební daní.

Subjekt, který chce provozovat daňový sklad, musí požádat Celní ředitelství o povolení k takovému provozování. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele, popis daňového skladu včetně náčrtu jeho umístění, popis jeho zabezpečení proti neoprávněnému použití vybraných výrobků, seznam vybraných výrobků, které budou v daňovém skladu umístěny, a ověřenou kopii z obchodního nebo živnostenského rejstříku.

Celní ředitelství vydá žadateli povolení jen tehdy, pokud podniká v souladu se zákony, nedluží daně ani celní poplatky a není v konkursním nebo vyrovnacím řízení.

Vydání povolení je vázáno na finanční zajištění daně. To je základní podmínka pro provozování daňového skladu. Zajištění daně tvoří buď bankovní záruka nebo složení finančních prostředků na zvláštní účet. Výše zajištění musí odpovídat tříměsíční výši daňové povinnosti.

Pokud provozovatel daňového skladu poruší podmínky, za kterých mu bylo vydáno povolení k provozování daňového skladu, nebo pokud o to sám požádá, bude mu povolení odejmuto. Přitom se provede inventura a pokud se zjistí daňové nedoplatky, hradí se z poskytnutého zajištění. Zbytek zajištění připadne osobě, které bylo povolení odejmuto.

Exportní obchody nahradí od data vstupu České republiky do Evropské unie dnešní DUTY/TAX FREE obchody. Budou mít statut daňových skladů, takže pro jejich provozování bude třeba povolení podle § 22. Odpadne dnes používané vracení daně, protože vybrané výrobky umístěné v exportních obchodech budou v režimu podmíněného osvobození od daně a jejich prodej výhradně osobám cestujícím do třetích zemí bude od daně osvobozen.

Právnická nebo fyzická osoba se stane oprávněným příjemcem (viz definice v § 2), který opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud má povolení Celního ředitelství. Pro jednorázové přijetí vybraných výrobků v tomto režimu vydává povolení správce daně.

V žádosti o takové povolení se uvádí identifikační údaje žadatele, identifikační údaje vybraných výrobků, které budou přijímány v režimu podmíněného osvobození od daně, a jejich předpokládané množství a k žádosti se připojuje ověřená kopie z obchodního nebo živnostenského rejstříku.

Pokud oprávněný příjemce poruší podmínky, za kterých byl zapsán do evidence, nebo pokud o to sám požádá, bude z evidence vymazán. Přitom se provede inventura a zjistí se případné daňové nedoplatky.

Podle definice oprávněného příjemce uvedené v § 2 písm. m) přijímá oprávněný příjemce vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně pouze z jiného členského státu. Z toho vyplývá, že ustanovení § 24 a 25 nabudou účinnosti až k datu vstupu České republiky do Evropské unie.

Mezi daňovými sklady a při dovozu a vývozu uskutečňovaném provozovatelem daňového skladu se vybrané výrobky dopravují na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně, tedy zatím nezatížené spotřební daní. S takto dopravovanými vybranými výrobky se dopravují i stanovené průvodní doklady.

Při dopravě výrobků osvobozených od daně se postupuje stejně jako při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Vybrané výrobky osvobozené od daně se bez daně mohou přepravovat z daňového skladu uživateli, od výrobce, který není provozovatelem daňového skladu, uživateli, mezi uživateli a při dovozu uskutečňovaném uživatelem. I s těmito výrobky se dopravují i stanovené průvodní doklady.

Pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být vždy poskytnuto zajištění daně, pokud již toto zajištění není kryto běžným zajištěním.

Každá doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně může být zahájena jen po předchozím souhlasu správce daně.

Vytvořením Jednotného evropského trhu došlo k uvolnění pohybu zboží mezi jednotlivými členskými státy. Vybrané výrobky mohou být dopravovány mezi nimi, aniž by na hranicích byly podrobovány celním nebo jiným kontrolám. Předpokladem pro fungování pohybu zboží mezi jednotlivými členskými státy je systém provozovatelů daňových skladů, neboť pouze provozovatelé daňových skladů jsou oprávněni odesílat vybrané výrobky z jednoho členského státu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně. Pohyb zboží musí být zaručen zajištěním daně během celé doby a délky dopravy. Každá doprava musí být dále doprovázena průvodním dokladem specifikujícím dopravované vybrané výrobky.

Úprava obchodu mezi členskými státy vychází z principu pouze jednoho zdanění, a to buď v zemi výroby (původu) nebo v zemi spotřeby (určení). I  předchozí právní úprava platná v České republice vycházela z principu zdanění v zemi určení, a to v případě vývozu a dovozu. Stejný princip je zachován i při vývozu vybraných výrobků do třetí země nebo dovozu ze třetí země.

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká v členském státě určení, a to ve výši sazby, která je platná v tomto členském státě. Toto ustanovení bude platit až od data vstupu České republiky do Evropské unie.

Při vývozu vybraných výrobků se postupuje obdobně jako při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy. Vybrané výrobky musí být doprovázeny průvodním dokladem, na které se místo příjemce uvede výstupní pohraniční celní úřad.

Také toto ustanovení bude platit až od data vstupu České republiky do Evropské unie.

V případě porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, kdy dojde ke ztrátě dopravovaných výrobků, na daňovém území České republiky povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem porušení režimu a daň se vypočte sazbou platnou pro daňové území České republiky.

Pokud k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (ztrátě dopravovaných vybraných výrobků) dojde před vstupem na daňové území České republiky, daň se vypočte sazbou platnou v členském státě, ve kterém došlo k tomuto porušení, a v tomto členském státě se daň zaplatí. Pokud nelze stanovit členský stát a porušení se zjistí na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.

Provozovatel, který poskytl zajištění daně pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, je povinen při porušení tohoto režimu daň přiznat a zaplatit. Vedle tohoto provozovatele společně a nerozdílně odpovídají další osoby, které mají nějaký přímý vztah k vybraným výrobkům, popř. porušení režimu.

Vybrané výrobky mohou být nejprve v jednom členském státu uvedeny do volného daňového oběhu a následně dopravovány do jiného členského státu. Pokud výrobky jsou dopravovány pro účely podnikání nebo pro účely veřejnoprávního subjektu, uplatňuje se obecný princip místa zdanění v zemi určení (spotřeby). Z tohoto důvodu musí být zaveden mechanismus pro výběr daně v členském státu spotřeby a vznik nároku na vrácení zaplacené daně v členském státu původu.

Směrnice 92/12/EHS nedefinuje pojem ”veřejnoprávní subjekt”. Každý členský stát si sám posuzuje, zda subjekt podléhá úpravě veřejného práva či práva soukromého. Vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje vymezený okruh veřejnoprávních subjektů, navrhuje se tak, jak je to běžné v členských státech EU v každém jednotlivém případě posoudit správcem daně, zda se jedná o veřejnoprávní subjekt.

Také toto ustanovení bude platit až od data vstupu České republiky do Evropské unie.

Systém země určení se uplatňuje bez výhrady s výjimkou dovozu nebo vývozu fyzickými osobami – nepodnikateli, pokud vybrané výrobky jsou určeny pouze pro jejich osobní spotřebu. V rámci Evropské unie fyzická osoba koupí výrobky včetně  daně v jednom členském státě pro osobní spotřebu a převáží tyto výrobky do jiného členského státu. V tomto cílovém členském státě na rozdíl od vybraných výrobků, které jsou nabývány pro podnikatelské účely, fyzické osobě nevzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Daň byla vypořádána při nákupu zboží v prvním členském státu. Množství zboží určeného pro osobní spotřebu není výslovně omezeno. Ve vztahu k vývozu a dovozu je tato otázka ponechána k posouzení celním orgánům. Směrnice 92/12/EHS doporučuje pouze skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu pro posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro soukromou spotřebu. Některé členské státy, především severské členské státy, kde se uplatňuje vysoká sazba spotřební daně z alkoholu, piva a tabákových výrobků, mají stanoveny závazné množstevní limity.

Také toto ustanovení bude platit až od data vstupu České republiky do Evropské unie.

V tomto ustanovení se v souladu s čl. 10 směrnice Rady 92/12/EHS upravuje postup zdaňování v případě tzv. ”zásilkového prodeje”.

Také toto ustanovení bude platit až od data vstupu České republiky do Evropské unie.

Při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně musí být vždy použito průvodního dokladu. To platí i při dopravě vybraných výrobků potrubím. Doprava může být zahájena jen se souhlasem správce daně (§ 26) a za ukončenou se považuje potvrzením přijetí. Průvodní doklad může být nahrazen jednotným dokladem podle Nařízení Rady o stanovení celního zákoníku Evropského společenství nebo karnetem TIR, případně ATA.

Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně vydává provozovatel daňového skladu v pěti vyhotoveních, která očísluje. Vyhotovení č.1 si ponechá a č.2 až 4 předá dopravci. Vyhotovení č.5 náleží správci daně místně příslušnému pro daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena. Přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce nebo uživatel si ponechá vyhotovení č.2 a na zbylých potvrdí příjem. Jedno potvrzené vyhotovení zašle odesílajícímu provozovateli daňového skladu a tak ho bude informovat o řádném ukončení dopravy. Druhé potvrzené vyhotovení předá svému místně příslušnému správci daně, který ukončení dopravy oznámí správci daně místně příslušnému odesilateli.

Dále je upraven postup správce daně v případě zjištění mank vzniklých během dopravy. Forma a používání průvodního dokladu je stanovena pro pohyb zboží v rámci Evropské unie v Nařízení Komise 2719/92/EHS.

Od data vstupu České republiky do Evropské unie se při dopravě vybraných výrobků uvedených do volného oběhu v jiném členském státu a dopravovaných na daňové území České republiky pro účely podnikání bude používat zjednodušený průvodní doklad. Forma a používání zjednodušeného průvodního dokladu je stanovena pro pohyb zboží v rámci Evropské unie v Nařízení Komise 3649/92/EHS.

Náležitosti průvodních dokladů i zjednodušených průvodních dokladů stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.

Do data vstupu České republiky do Evropské unie se dovozem vybraných výrobků rozumí vstup těchto výrobků na daňové území České republiky, vývozem pak jejich výstup z tohoto území (viz definice v § 2 písm. d) a f)). Po datu vstupu se dovoz a vývoz vymezuje daňovým územím Evropského společenství (§ 2 písm. e) a g)).

Do data vstupu České republiky do Evropské unie se při dovozu i vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně také používají průvodní doklady (§ 35 a 37). Vývoz nepotvrzený pohraničním celním orgánem (nelegální) se považuje za uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Po tomto vstupu se dovoz ze třetích zemí bude řídit celními předpisy (§ 36).

V daňovém skladu, kterým je podnik na výrobu vybraných výrobků, se vede evidence vybraných výrobků vyrobených, převzatých, vydaných a použitých pro vlastní potřebu. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto výrobků a jejich množství, identifikační údaje dodavatele u výrobků převzatých a identifikační údaje odběratele u výrobků vydaných (kromě vývozu). Pokud dopravce vydaných vybraných výrobků není totožný s odběratelem, uvádějí se i identifikační údaje dopravce. Při vydání vybraných výrobků musí být evidence doložena kopiemi příslušných odběratelských povolení k provozování daňového skladu nebo k odběru vybraných výrobků osvobozených od daně, případně kopií potvrzení o přidělení evidenčního čísla oprávněnému příjemci.

V daňovém skladu, kterým je sklad vybraných výrobků, se vede evidence vybraných výrobků převzatých, vydaných a použitých pro vlastní potřebu. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto výrobků a jejich množství, identifikační údaje dodavatele u výrobků převzatých a identifikační údaje odběratele u výrobků vydaných (kromě vývozu). Pokud dopravce vydaných vybraných výrobků není totožný s odběratelem, uvádějí se i identifikační údaje dopravce. Při vydání vybraných výrobků musí být evidence doložena kopiemi příslušných odběratelských povolení k provozování daňového skladu nebo k odběru vybraných výrobků osvobozených od daně, případně kopií potvrzení o přidělení evidenčního čísla oprávněnému příjemci.

U oprávněného příjemce se vede evidence vybraných výrobků převzatých a vydaných. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto výrobků a jejich množství, identifikační údaje dodavatele u výrobků převzatých a identifikační údaje odběratele u výrobků vydaných (kromě vývozu). Pokud dopravce vydaných vybraných výrobků není totožný s odběratelem, uvádějí se i identifikační údaje dopravce. Toto ustanovení vstoupí v platnost až k datu vstupu České republiky do Evropské unie.

U uživatele vybraných výrobků osvobozených od daně se vede evidence vybraných výrobků převzatých, použitých pro účely, které jsou uvedeny ve zvláštním povolení a použitých pro účely, které nejsou uvedeny ve zvláštním povolení. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto výrobků a jejich množství, identifikační údaje dodavatele u výrobků převzatých a identifikační údaje odběratele u výrobků vydaných (kromě vývozu). Pokud dopravce vydaných vybraných výrobků není totožný s odběratelem, uvádějí se i identifikační údaje dopravce. Při vydání vybraných výrobků musí být evidence doložena kopiemi příslušných odběratelských povolení k provozování daňového skladu nebo k odběru vybraných výrobků osvobozených od daně, případně kopií potvrzení o přidělení evidenčního čísla oprávněnému příjemci.

Správce daně má svá oprávnění dána zákonem č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Navíc bude oprávněn kontrolovat stav zásob vybraných výrobků v  daňovém skladu, u oprávněného příjemce a u uživatele vybraných výrobků osvobozených od daně, případně i nařídit vykonání inventury. Dále bude oprávněn k zastavování vozidel pro zjištění množství přepravovaných vybraných výrobků a nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně jejich označení.

Sankce za porušení daňových povinností jsou stanoveny zákonem č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Stejně jako v současně platné zákonné úpravě zachovává se v platnosti ustanovení, které opravňuje vládu České republiky k vyhlášení mimořádných regulačních opatření za stavu ohrožení státu a válečného stavu.

Tato ustanovení, která se věcně proti dnešnímu stavu nemění, rozšiřují okruh plátců daně uvedený v § 3 o osoby, které nakupují paliva a maziva do státních hmotných rezerv nebo které získají paliva a maziva nezdaněná, případně zdaněná nulovou sazbou daně, a použijí je nebo prodají pro pohon motorů, pro výrobu bionafty nebo pro výrobu tepla.

Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva určená pro pohon motorů a pro výrobu tepla a jejich směsi používané ke stejným účelům. Definice předmětu daně, které jsou v zákonu uvedeny, platí již dnes a odpovídají třídění paliv a maziv používanému v celním sazebníku. To je v souladu se směrnicemi Evropské unie 92/81/EHS a 92/82/EHS.

V době před platností těchto definic, tedy do 31.března 2000, se v zákonu o spotřebních daních užívaly pojmy tradiční technické terminologie, např. motorová nafta, lehký topný olej apod. Tyto pojmy, které byly již zažité a které se v běžném styku i nadále používají, se však v celním sazebníku nevyskytují a proto nemohou být uvedeny ani v zákonu. Pro ilustraci uvádíme, že v § 46 odst. 1 písm. c) jsou uvedeny výrobky, které byly do 31.března 2000 zahrnuty do pojmu ”motorová nafta”. V § 46 odst. 1 písm. e) jsou uvedeny výrobky, které byly do 31.března 2000 zahrnuty do pojmu ”lehké a velmi lehké topné oleje”.

V § 46 odst. 2 jsou definovány směsi, které jsou nebo mohou být používány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. V § 46 odst. 2 písm. a) jsou definovány směsi typu ”motorová nafta + lehký topný olej” nebo ”motorová nafta + petrolej” apod. Tyto směsi jsou zdaněny stejnou sazbou jako motorová nafta. Do těchto směsí se nezahrnují směsi obsahující benzin.

V § 46 odst. 2 písm. b) jsou definovány směsi obsahující benzin, které jsou zdaněny stejně jako automobilový benzin. Jedná se např. o směs normálního a technického benzinu nebo o směs benzinu s etanolem apod. Za směsi obsahující benzin se však z daňového hlediska nepovažují směsi benzinů, které mají stejnou sazbu daně, nebo směsi benzinů s přísadami či plnivy (tzv. aditivy), pokud celková hmotnost aditiv nepřesáhne 0,2 % celkové hmotnosti paliva. V těchto případech nehrozí daňové úniky.

V § 46 odst. 2 písm. c) je definována dosavadní bionafta. Podíl metylesteru nebo etylesteru řepkového oleje musí v těchto směsích v souladu s platnými ČSN 65 6508 a 65 6509 činit více než 30 %.

V § 46 odst.2 písm. d) a e) jsou definovány směsi, které se v praxi dosud možná neobjevily a pokud ano, tak v minimálním množství. Důležité však je, že zdanění spotřební daní by neměl uniknout žádný výrobek, který by mohl být prodáván nebo používán pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Takovou směsí může být např. směs alifatických uhlovodíků buď s motorovou naftou nebo s lehkým topným olejem či s metylesterem některých kyselin.

Podle § 46 odst. 3 jsou v souladu s předpisy Evropské unie i další výrobky, které je možno použít pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, ačkoliv hlavní účel jejich použití je jiný. Pokud tyto výrobky budou používány jako pohonná hmota nebo jako topné médium, musí být zdaněny. Jako příklad uvádíme oleje a ostatní produkty destilace vysokotepelných černouhelných dehtů (2709), živičné směsi (2715), směsi alkylbenzenů a směsí alkennaftalenů (3817) apod.

Podle § 46 odst. 5 jsou v souladu s předpisy Evropské unie předmětem daně i všechny výrobky, které sice nejsou klasickými uhlovodíkovými palivy a mazivy, ale budou určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů (např. toluen apod.). Předmětem daně jsou také přísady nebo plniva do pohonných hmot (aditiva).

Kromě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit podle § 6 vzniká tato povinnost také dnem uvedení nezdaněných paliv a maziv do volného daňového oběhu (v případech obměny státních hmotných rezerv), dnem jejich použití či prodeje pro pohon motorů, pro výrobu bionafty nebo pro výrobu tepla.

Základem daně je u kapalných paliv a maziv s výjimkou těžkých topných olejů množství vyjádřené v 1000 l při 15°C, u těžkých topných olejů a u zkapalněných plynů je základem daně množství vyjádřené v tunách a u stlačených plynů množství vyjádřené v m3. Výpočet množství paliv a maziv, u kterých vzniká daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

V ustanovení § 49, které bude platit od 1.1.2003, jsou zachovány dnes platné sazby spotřebních daní. Žádné dopady na státní rozpočet i na ceny paliv a maziv se tedy nepředpokládají.

K datu vstupu České republiky je však nezbytné dosáhnout plného vyrovnání sazeb daně platných v České republice s minimálními sazbami platnými v Evropské unii. Proto k tomuto datu přestane ustanovení § 49 platit a v platnost vstoupí ustanovení § 50.

Pro ilustraci uvádíme minimální sazby platné v Evropské unii pro výrobky, u kterých se zvýšení sazeb navrhuje:

Podle čl. 11 Směrnice 92/82/EHS je pro přepočet z EURO na národní měnu v běžném roce nutné použít kurs z prvního pracovního dne měsíce října roku předcházejícího. Dne 1.10.2000 platil kurs 1 EURO = 35,560 Kč.

V § 50 se sazby daně proti sazbám daně uvedeným v § 49 zvyšují takto:

Sazby daně pro technický benzin a mazací oleje kopírují zvýšení sazeb daně pro olovnaté benziny, resp. pro střední a těžké plynové oleje. V platnosti však zůstává i vracení zaplacené spotřební daně při legálním použití těchto výrobků, takže skutečné daňové zatížení je v těchto případech nulové.

Také sazba daně pro tzv. lehké topné oleje kopíruje sazbu daně pro střední a těžké plynové oleje určené pro pohon motorů (dříve tzv. motorová nafta). Stejně jako dnes se také bude daň vracet při jejich legální spotřebě pro výrobu tepla. Na rozdíl od stavu platného do data vstupu České republiky do Evropské unie se však od tohoto data nebude daň vracet v plné výši, ale jen ve výši 8080 Kč/1000 l. Rozdíl odpovídá minimální sazbě daně z kapalných topných médií platné pro členské státy Evropské unie. Ta činí 640 Kč/1000 l.

Stejným způsobem jako se zvyšují sazby daně u základních paliv a maziv, zvýší se i sazby daně ze směsí paliv a maziv navzájem i s jinými látkami. U bionafty, kde dosud platí snížená sazba daně ve výši 69 % sazby daně pro normální motorovou naftu, bude sazba daně v souladu se směrnicí 92/81/EHS po vstupu České republiky do Evropské unie stejná jako u motorové nafty. Ostatní sazby daně (zkapalněné a stlačené plyny pro jiný účel než je pohon motorů) se nemění a zůstává zde nulová sazba daně.

Celkový přínos pro státní rozpočet se předpokládá při zachování struktury spotřeby roku 2000 ve výši cca 2,1 mld.Kč ročně (motorová nafta +1,6 mld.Kč, těžký topný olej +0,3 mld.Kč, zkapalněný plyn pro dopravu +0,04 mld.Kč, směsná nafta +0,1 mld.Kč, tzv. lehké topné oleje +0,06 mld.Kč). U olovnatého benzinu by tento dopad měl činit 0,5 mld.Kč. Protože se však očekává prudký pokles jeho spotřeby (od r.2001 by olovnatý benzin neměl být vyráběn ani dovážen), nezahrnujeme toto zřejmě fiktivní číslo do celkového dopadu. U stlačených plynů pro pohon motorů se přínos pro státní rozpočet po datu vstupu České republiky do Evropské unie nedá vyčíslit. Vzhledem k tomu, že tuto pohonnou hmotu používá zatím cca 300 vozidel, bude očekávaný přínos zanedbatelný.

Dopad zvýšení sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv na zvýšení cen těchto výrobků by měl činit u olovnatého benzinu 1,15 Kč/l bez DPH (1,40 Kč/l včetně DPH), u motorové nafty 0,57 Kč/l bez DPH (0,70 Kč/l včetně DPH), u tzv. lehkých topných olejů 0,64 Kč/l bez DPH (0,78 Kč/l včetně DPH), u těžkých topných olejů 470 Kč/t bez DPH (514 Kč/t včetně DPH), u zkapalněného plynu pro dopravu 710 Kč/t bez DPH (427 Kč/t včetně DPH), u stlačených plynů 3,03 Kč/m3 bez DPH (3,70 Kč/m3 včetně DPH) a u směsné nafty 3,15 Kč/l bez DPH (3,84 Kč/l včetně DPH).

Rozsah osvobození od daně se proti dnešnímu stavu zásadně nemění. Od daně jsou tedy osvobozena paliva a maziva dodávaná do státních hmotných rezerv, pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro mezinárodní vodní dopravu. Od daně jsou rovněž osvobozena paliva a maziva vyskladněná zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv nebo vyskladněná zpět výrobci jako půjčka ze státních hmotných rezerv.

Od daně jsou také osvobozeny technické benziny dodávané pro výrobu jiných než vybraných výrobků za předpokladu, že jejich nabyvatel je držitel koncese pro výrobu a dovoz chemických látek.

Od data vstupu České republiky do Evropské unie se osvobození paliv a maziv od daně rozšiřuje i na vnitrostátní vodní dopravu s výjimkou rekreační dopravy soukromými plavidly.

Daňový doklad podle § 14 se vystavuje i v případě dodávek uhlovodíkových paliv a maziv osvobozených od daně.

V § 54 odst. 1 a 2 se upravuje vracení daně výrobcům benzinů s obsahem lihu (etylalkoholu), který nahradí dosud užívaný metylalkohol. Výroba takového benzinu sice umožní odbyt lihu a tím i odbyt nepotravinářských obilovin a brambor, ale je dražší než výroba obyčejného benzinu. Proto se při výrobě lihobenzinových směsí vrací daň ve výši podílu lihu v této směsi obsaženého.

Ustanovení § 54 odst. 3 navazuje na ustanovení § 15 odst. 1 písm. c), podle kterého se daň vrací při převzetí na sklad zdaněného vybraného výrobku, jenž vstupuje jako materiál do nového výrobku, který je také předmětem daně. To se tedy týká i tzv. ”bionafty”, která je předmětem daně a k jejíž výrobě se používají mimo jiné i některá uhlovodíková paliva a maziva. Tato paliva a maziva nakupuje výrobce ”bionafty” za ceny obsahující spotřební daň, uplatňuje nárok na vrácení daně a zdaňuje výsledný výrobek.

Sazba spotřební daně z ”bionafty” je nižší než sazba daně z běžných pohonných hmot typu motorové nafty. To přináší riziko daňových úniků vyplývajících z možnosti záměny těchto výrobků. Pokud bude daň vracena jenom těm výrobcům, kteří budou mít pro takové vracení daně povolení, umožní se tím snadná kontrola a tak se sníží riziko daňových úniků. Stejným způsobem se již postupovalo v letech 1996 až 1999, když ”bionafta” měla stanovenu nulovou sazbu spotřební daně.

Zde je nezbytné zdůraznit, že ustanovení § 54 pozbude platnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie. Od tohoto dne již tedy nebudou daňově zvýhodňovány ani lihobenzínové směsi, ani bionafta.

Ustanovení § 55 řeší vracení daně ozbrojeným silám členských států NATO. Také toto ustanovení bylo věcně převzato z dnes platného zákona. Nárok na vrácení daně vyplývající z mezinárodní smlouvy o NATO, ke které Česká republika přistoupila, se týká pouze pohonných hmot. Vojenské orgány členského státu NATO uplatňují nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky. Nárok musí být doložen dokladem o nákupu.

V § 56 se upravuje vracení daně osobám užívajícím uhlovodíková paliva a maziva pro výrobu tepla. Ani toto ustanovení se proti dnešnímu stavu věcně nemění. Daň se vrací právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topné oleje za cenu obsahující spotřební daň a prokazatelně je použily pro výrobu tepla. Do data vstupu České republiky do Evropské unie se daň bude stejně jako dnes vracet v plné výši. Po datu vstupu se daň bude vracet jen částečně, a to tak, že státnímu rozpočtu zůstane částka 640 Kč/1000 l (§ 56 odst. 2). Tato částka odpovídá minimální sazbě spotřební daně z těchto výrobků platná pro členské státy Evropské unie. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu, případně interním dokladem, pokud se pro výrobu tepla spotřebuje topný olej vlastní výroby. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání, které se podává do šesti měsíců od 25.dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nárok vznikl. Ustanovení § 56 odst. 9 zmocňuje Ministerstvo financí k vydání příslušné prováděcí vyhlášky.

V § 57 je stejně jako dnes upraveno vracení spotřební daně z tzv. ”zelené nafty”. I zde nedochází k věcným změnám. Nárok na vrácení daně uplatňují osoby, které nakoupily motorovou naftu za cenu obsahující daň a použily ji pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a dokladem prokazujícím právo hospodaření k příslušným zemědělským nebo lesním pozemkům. Nárok se opět uplatňuje v daňovém přiznání nejpozději do šesti měsíců od 25.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Výše vrácené daně je omezena normativy, které na základě zmocnění uvedeného v § 57 odst. 11 stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství.

V ustanovení § 58 se upravuje vracení spotřební daně osobám užívajícím technický benzin nebo mazací oleje. Ani toto ustanovení se proti platnému stavu věcně nemění. Nárok na vrácení daně uplatňují osoby, které nakoupily technický benzin nebo mazací oleje za cenu obsahující spotřební daň a použily tyto výrobky jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu pohonných hmot (za výrobu se považuje i smíchání technického benzinu s benzinem automobilovým). I zde se nárok na vrácení daně prokazuje dokladem o nákupu a uplatňuje se v daňovém přiznání nejpozději do šesti měsíců od 25.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok vznikl. Ustanovením § 58 odst. 9 je Ministerstvo financí zmocněno vydat příslušnou prováděcí vyhlášku.

Toto ustanovení rozšiřuje obecné ustanovení o daňových skladech uvedené v § 2 písm. k). Okruh paliv a maziv, u kterých se striktně uplatňují všechny postupy režimu podmíněného osvobození od daně, je užší než okruh paliv a maziv, které jsou předmětem daně.

Vzhledem k vybavení a k možným daňovým únikům nemůže být daňovým skladem čerpací stanice ani pohyblivý sklad (cisternové auto apod.). Kvůli kontrolovatelnosti a pro zabránění možným daňovým únikům nemůže být daňovým skladem ani sklad, jehož skladovací kapacita je menší než 100 000 l.

Tímto omezením není v praxi dotčen rozsah využití režimu podmíněného osvobození od daně, protože jak menší sklady, tak čerpací stanice mohou být oprávněnými příjemci

Od daně jsou osvobozeny pohonné hmoty nacházející se v běžných nádržích motorových vozidel při vstupu na daňové území České republiky. Běžnými nádržemi se obecně rozumí nádrže trvale připojené výrobcem k motorovému dopravnímu prostředku nebo ke klimatizačním, chladírenským a podobným zařízením.

Při výstupu těchto paliv a maziv naopak nelze uplatnit nárok na vrácení daně.

Vzhledem k tomu, že líh do státních hmotných rezerv nakupován za ceny, které neobsahují spotřební daň, je líh v tomto případě zdaňován až tehdy, kdy je v rámci obměny zásob uvolněn do volného daňového oběhu. Ustanovení písm. a) proto rozšiřuje okruh plátců daně. Podobně ustanovení písm. b) a c) rozšiřují okruh plátců o právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně za účelem výroby potravin, léčiv a další účely stanovené zákonem o lihu, a v rámci této výroby překročí stanovené normy ztrát lihu. Ustanovení písm. d) mimo jiné ukládá prodejci povinnost u vybraných výrobků, které nejsou v režimu podmíněného osvobození od daně prokázat, že tyto výrobky nabyl legálně, to je již zdaněné nebo oprávněně osvobozené od daně.

Předmět daně je definován základním pojmem, který je uveden v zákoně Ministerstva zemědělství č.61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti se zněním  odstavců 1 a 2 je zřejmé, že dani podléhá etanol v jakékoli směsi kromě nápojů jako je pivo, a různé druhy vín, pokud podíl etanolu v této směsi překračuje 1,2 % objemových etylalkoholu. Pivo a různé druhy vín mají svůj zvláštní způsob zdanění.

Z hlediska daňových úniků, ke kterým by mohlo docházet při různých způsobech použití lihu, jsou důležitá ustanovení odstavců 3 a 4. Z těchto ustanovení vyplývá, že při nedostatečné denaturaci nebo při použití lihu k jiným než povoleným účelům, se nemůže uplatnit osvobození od daně podle § 68.

Z posledního odstavce tohoto paragrafu v návaznosti na § 12 odst. 2 rovněž vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 68 je možno nakoupit líh s daní, aniž by konečný výrobek obsahující líh podléhal opětovnému zdanění.

Tato ustanovení se věcně proti  dnešnímu stavu nemění s výjimkou ustanovení písmen e) a f). Skutečnosti uvedené v dnes platném znění zákona o spotřebních daních s odkazem na § 33 a § 35 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, jsou v návrhu nahrazeny vazbou na závažnější okolnosti pro vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit. Jedná se tedy o zpřesnění současně platného ustanovení.

Základem daně je množství čistého lihu vyjádřené v hektolitrech. Tato jednotka je v souladu s požadavky uvedenými v článku 21 směrnice 92/83/EHS. Sazba daně je přepočítána k uvedené jednotce. Výše sazby se nemění mimo sazby z  lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení, kde dochází k datu vstupu České republiky do Evropské Unie ke zvýšení sazby z dosavadních 95 Kč na 117 Kč za litr, resp. z 9 500 Kč na 11 700 Kč za hektolitr lihu obsaženého v ovocných destilátech. Systém provozování pěstitelských pálenic má charakter regionální a tradiční výroby, který není plně slučitelný s právem EU. Česká republika požádala pozičním dokumentem (viz. Část III B, 3) ze dne 29.června 1998 o zvláštní úpravu provozování pěstitelských pálenic. Žádost byla později doplňována dodatečnými informacemi ze strany České republiky.

V tomto ustanovení se stanoví, kdy je líh, kromě případů uvedených v § 10, také osvobozen od daně.

Od daně je osvobozen veškerý líh, který je na základě uplatnění žádosti dle § 69 a případně následného povolení dle § 12 odebírán k výrobě potravinářských a farmaceutických výrobků a k dalším účelům vyjmenovaným v tomto paragrafu.

Dále je osvobozen od daně líh obsažený ve výrobcích potravinářských, pokud obsah lihu v nich nepřesáhne stanovenou mez a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného stanoveným způsobem podle zvláštního předpisu. Při použití lihu pro jiné účely nebo při porušení pravidel denaturace se osvobození od daně neuplatní a daň musí být odvedena.

Nově jsou stanoveny mírnější podmínky pro osvobození lihu obsaženého v aromatech určených k aromatizaci nealkoholických nápojů a potravin s výjimkou lihovin a ostatních alkoholických nápojů. Na rozdíl od současného stavu nebude třeba pro získání těchto aromat zvláštní povolení dle § 12.

Osvobozen od daně je také líh dodávaný do státních hmotných rezerv. Zde platí kombinace, že ten, kdo podle odst. 1 písm i) nakoupí líh do státních hmotných rezerv bez daně, stává se podle § 62 písm. a) plátcem daně, kterému vzniká podle § 64 písm. d) daňová povinnost při uvedení tohoto osvobozeného lihu do volného daňového oběhu pro jiné subjekty.

Od daně je osvobozen také líh až do výše norem technologických ztrát, líh ve vzorcích odebraných správcem daně a líh ve výrobcích znehodnocených nebo zničených v přítomnosti správce daně.

Ustanovení tohoto paragrafu upřesňuje podmínky, které jsou uvedeny v části první návrhu zákona, pro možnost získání lihu osvobozeného od daně. Ve druhé části tohoto ustanovení jsou upřesněna pravidla pro daňový režim lihu v případě prodeje podniku nebo je-li podnik vložen jako vklad do společnosti nebo družstva a jeho obchodní majetek tvoří i nezdaněný líh. V praxi to znamená, že přechod vlastnického práva k nezdaněnému lihu může být uskutečněn bez spotřební daně za stejných podmínek, jako každý prodej nebo odběr lihu, tj. pouze pro stanovený účel použití lihu na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, původnímu vlastníkovi lihu vznikne daňová povinnost.

Navržené ustanovení upřesňuje podmínky vydání zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně, které jsou uvedeny v části první návrhu zákona. Vydání tohoto povolení je podmíněno zajištěním daně, pokud požadovaný osvobozený líh je používán k výrobě výrobků, které ve své konečné podobě podléhají spotřební dani. Výše zajištění daně se řídí stejnými podmínkami, jak je uvedeno v ustanovení o podmínkách povolení k provozování daňového skladu.

V tomto ustanovení je uvedeno, kdy jsou plátci povinni v případě uvedení vyjmenovaných výrobků osvobozených od daně do volného daňového oběhu daňový doklad vystavit a kdy nikoliv.

Toto ustanovení rozšiřuje obecné ustanovení o daňových skladech v tom smyslu, že daňovým skladem nemůže být pěstitelská pálenice.

Definice předmětu spotřební daně z piva se proti dnešnímu stavu nemění. Pivem, které je předmětem daně, se rozumí výrobek, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny, a jeho směsi s nealkoholickými nápoji. Mladinou je přitom roztok cukrů a dalších látek (např. sladu) povařený s chmelem nebo obdobnými výrobky. Koncentrace piva se vyjadřuje procentem obsahu původní mladiny před zakvašením, které se stanoví podle Ballingova vzorce. Nadále se jako rozhodčí metoda pro určení koncentrace piva bude používat destilační metoda.

V tomto ustanovení se definují tzv. ”malé nezávislé pivovary”, jejichž pivo je zdaňováno zvýhodněnými sazbami spotřební daně. Základními podmínkami pro uznání pivovaru jako malého nezávislého jsou výroba piva nejvýše do 200 000 hl ročně, právní a hospodářská nezávislost a neexistence propojení s jinými pivovary.

V navrhované úpravě uvažujeme o tom, že pro uznání statutu malého nezávislého pivovaru nebude mimo jiné možné nakupovat mladinu a mladé pivo, aby byla zajištěna hospodářská nezávislost. V tomto paragrafu jsou specifikovány podmínky, za kterých je pivovar právně a hospodářsky závislý. Patří mezi ně zejména vlastnictví více než 50 % podílu na čistém obchodním jmění nebo hlasovacích právech jiného pivovaru, rozhodující vliv podnikatelského seskupení, které je ve smyslu Obchodního zákoníku ovládající osobou, v pivovaru nesmí chybět podstatné technologické prvky výroby pivovaru, např. varna. Pro posouzení nezávislosti ve smyslu tohoto ustanovení, je nutné zkoumat i existenci smluv a dohod, které by ji mohly ovlivnit. Jedná se např. o ovládací smlouvu, smlouvu o nájmu nebo o prodeji pivovaru, případně o personální propojení. Všechny tyto podmínky bude nutné sledovat komplexně, aby bylo možné přesné posouzení toho, zda se jedná o právní nebo hospodářskou závislost, či nikoliv.

Další podmínkou pro uznání statutu malého nezávislého pivovaru je neexistence technologického propojení provozních prostor podzemních i nadzemních s ostatními prostorami jiného pivovaru.

Statut malých nezávislých pivovarů byl do zákona o spotřební dani zaveden v roce 1995. Vytvoření systému daňového zvýhodnění pivovarů s výstavem menším než 200 000 hl ročně se může jevit jako nesystémové, ale je v souladu se zásadami uplatňovanými v Evropské unii.

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

Stejně jako dnes bude pivo zdaňováno základní sazbou daně při zachování daňového zvýhodnění malých nezávislých pivovarů formou snížené sazby daně pro velikostní skupiny členěné podle výroby v hektolitrech. Sazby jsou stanoveny za jeden hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením. Ke zlomkům procent se nepřihlíží. Výše daně se vypočítá jako součin množství piva v hektolitrech, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, a konkrétní výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

V ustanovení § 76, které bude platit od 1.ledna 2003, zůstanou zachovány dnes platné sazby spotřební daně z piva. Žádné dopady na státní rozpočet a na ceny piva se tedy nepředpokládají.

K datu vstupu České republiky do Evropské unie je nezbytné dosáhnout plného vyrovnání sazeb daně platných v České republice s minimálními sazbami daně platnými v Evropské unii. Proto k tomuto datu přestane platit ustanovení § 76 a v platnost vstoupí ustanovení § 77.

Podle čl.9 směrnice 92/84/EHS je pro přepočet Euro na národní měnu v běžném roce použit kurs z prvního pracovního dne měsíce října roku předcházejícího. Dne 1.října 2000 platil kurs 1 Euro = 35,560 Kč.

K datu vstupu bude zvýšena základní sazba daně z piva z 24 Kč na 27 Kč na hektolitr a adekvátně tomu se zvýší i snížené sazby pro malé nezávislé pivovary. Toto zvýšení základní sazby daně by znamenalo při zachování výroby roku 1999 nárůst inkasa spotřební daně asi o 0,5 mld. Kč.

Dopad zvýšení základní sazby spotřební daně z piva na cenu tohoto výrobku by činil 36,60 Kč na jeden hektolitr včetně daně z přidané hodnoty.

Úprava snížených sazeb pro malé nezávislé pivovary by znamenala tento cenový dopad (včetně DPH):

skupina do 10 000 hl včetně18,30 Kč na hl, nad 10 000 hl do 50 000 hl včetně21,96 Kč na hl, nad 50 000 hl do 100 000 hl včetně 25,62Kč na hl, nad 100 000 hl do 150 000 hl včetně29,28 Kč na hl, nad 150 000 hl do 200 000 hl včetně 32,94 Kč na hl.

Dopad zvýšení základní sazby spotřební daně z piva na cenu tohoto výrobku by činil 30 Kč na jeden hektolitr bez DPH. Úprava snížených sazeb pro malé nezávislé pivovary by znamenala tento cenový dopad bez DPH:

skupina do 10 000 hl včetně15,00 Kč na hl, nad 10 000 hl do 50 000 hl včetně18,00 Kč na hl, nad 50 000 hl do 100 000 hl včetně 21,00 Kč na hl, nad 100 000 hl do 150 000 hl včetně24,00 Kč na hl, nad 150 000 hl do 200 000 hl včetně 27,00 Kč na hl.

V tomto ustanovení je uvedeno, kdy je pivo kromě případů uvedených v § 10 také osvobozeno od daně. Jedná se o případy, kdy je pivo určeno pro výrobu octa, pro výrobu léčiv nebo pro výrobu potravin. Pro výrobu potravin je pivo osvobozeno jen tehdy, pokud obsah alkoholu nepřekročí stanovenou mez. Toto ustanovení je v souladu s čl. 27 směrnice 92/83/EHS.

Pro přijímání a užívání takto osvobozeného piva se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 12.

V tomto ustanovení, které upravuje podmínky při vzniku nového malého nezávislého pivovaru v průběhu kalendářního roku, změny v zařazení malého nezávislého pivovaru do příslušné velikostní skupiny nebo situaci, kdy malý nezávislý pivovar dosáhne za rok větší výroby než správci daně oznámil, se věcně nic nemění.

Malý nezávislý pivovar oznamuje správci daně své zařazení do příslušné velikostní skupiny do 31.ledna kalendářního roku. Podle toho také odvádí daň. Pokud zahájí výrobu v průběhu roku, zařadí se do velikostní skupiny podle náhradního výpočtu. Pokud malý nezávislý pivovar během roku svou skutečnou výrobou překročí hranici, podle které byl zařazen do příslušné velikostní skupiny, musí zpětně své pivo dodanit vyšší sazbou.

Toto ustanovení rozšiřuje obecné ustanovení o daňových skladech podle § 2 písm. k). Vzhledem k vybavení, z důvodu kontrolovatelnosti a kvůli možným daňovým únikům nemůže být daňovým skladem sklad, jehož skladovací kapacita je menší než 10 000 hl.

Pivo bude při dovozu zdaňováno základní sazbou daně s výjimkou piva z malých nezávislých pivovarů, které bude zdaňováno sazbou daně sníženou, pokud původ piva z malého nezávislého pivovaru bude prokázán.

Obdobně jako dnes zůstává zachováno zvláštní postavení fyzických osob, které za rok nevyrobí více než 500 litrů tichého vína (drobných vinařů). Uvedené množství tichého vína vyrobeného drobným vinařem je určeno výhradně pro vlastní spotřebu, pro spotřebu jeho domácnosti a jeho hostů. Tato fyzická osoba není plátcem, pokud víno neprodá. Jakmile však takové víno prodá, vznikne jí povinnost daň přiznat a zaplatit.

V souladu se směrnicí 92/83 EHS se oproti dnešnímu stavu zavádí nové kategorie v předmětu daně. Předmětem daně jsou tedy šumivá vína (dříve vína dosycovaná CO2 a šumivá vína), dále tichá vína (dříve révová vína a některé ostatní výrobky), a meziprodukty (dříve některé ostatní výrobky, některá desertní a desertní kořeněná vína, některá šumivá a tichá vína). Uvedené porovnání dřívějšího a navrhovaného předmětu daně je pouze orientační, což je dáno rozdílnými kritérii pro zařazení do uvedených kategorií.

Oproti dnešnímu stavu je doplněn do textu paragrafu nově zavedený předmět daně ”meziprodukty”.

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

Oproti dnešnímu stavu je počet sazeb spotřební daně z vína a meziproduktů snížen na tři. Sazba daně z šumivého vína je stanovena ve výši dřívější sazby pro šumivá vína a ostatní výrobky. Sazba daně z tichého vína je stanovena ve výši 0 Kč a je v úrovni minimální sazby pro tichá vína stanovena směrnicí 92/84 EHS. Sazba daně z meziproduktů je rovněž stanovena v souladu s uvedenou směrnicí EU a její výše je přibližně na úrovni minimální sazby pro meziprodukty, která činí po přepočtu 1 600 Kč. U některých druhů výrobků dojde vlivem změn v příslušných kategoriích předmětu daně k přesunu do jiné sazby daně oproti současnému stavu a tím i ke změně spotřebitelské ceny. Tyto změny vzhledem k celkovému objemu výnosů spotřební daně z této komodity výrazně neovlivní příjmy státního rozpočtu.

V tomto ustanovení je uvedeno, kdy jsou vína a meziprodukty kromě případů uvedených v § 10 také osvobozeny od daně. Obecně se jedná se o případy, kdy jsou vína a meziprodukty určeny pro výrobu octa, pro výrobu léčiv nebo pro výrobu potravin. Pro výrobu potravin jsou vína a meziprodukty osvobozeny jen tehdy, pokud obsah alkoholu nepřekročí stanovenou mez. Toto ustanovení je v souladu s čl. 27 směrnice 92/83/EHS.

Od spotřební daně jsou osvobozeny skutečné výrobní ztráty při výrobě, zpracování a konečné úpravě výrobků, do výše stanovených norem ztrát.

V souvislosti s tím, že plátci daně nejsou fyzické osoby, které spolu s osobami tvořícími s ní domácnost vyrobí méně než 500 l tichého vína ročně, je toto množství vína osvobozeno od daně (čl. 10 směrnice 92/83/EHS).

Pro přijímání a užívání takto osvobozeného vína a meziproduktů se nevyžaduje zvláštní povolení.

Rozsah tabákových výrobků, které jsou předmětem daně, je upraven podle Směrnic platných v členských státech Evropské unie. Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, cigarillos, doutníky, tabákový odpad, tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret, jemně řezaný tabák určený pro výrobu cigaret, ostatní tabák ke kouření včetně homogenizovaného nebo rekonstituovaného tabáku a tabákového odpadu ke kouření.

V odstavci 2 je uveden v předmětu daně také tabákový odpad, který se bude zdaňovat pouze do data vstupu České republiky do Evropské unie, protože podle platných směrnic Evropské unie se zdaňuje pouze tabákový odpad, který je určený ke kouření.

Ustanovení odstavce 3 nahradí znění odstavce 1 od data vstupu České republiky do Evropské unie.

Dále jsou pro upřesnění v tomto ustanovení nově uvedeny definice tabákových výrobků.

Základ daně se u tabákových výrobků proti současnému stavu v podstatě nemění.

V odstavcích 1, 3 a 5 je uveden základ daně i pro tabákový odpad, který je předmětem daně pouze do data vstupu do Evropské unie, protože podle platných směrnic Evropské unie se zdaňuje pouze tabákový odpad, který je určený ke kouření.

Ustanovení odstavců 2, 4 a 6 nahradí znění odstavců 1, 3 a 5 od data vstupu České republiky do Evropské unie.

Základem daně pro procentní část daně u cigaret, tabákových vložek z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret, tabákového odpadu, doutníků, cigarillos, ostatního tabáku ke kouření včetně homogenizovaného nebo rekonstituovaného tabáku a u tabákového odpadu ke kouření je cena pro konečného spotřebitele.

Základem daně pro jemně řezaný tabák určený pro výrobu cigaret, tabákový odpad a ostatní tabák ke kouření, včetně homogenizovaného nebo rekonstituovaného tabáku a u tabákového odpadu ke kouření, které jsou určeny k dalšímu zpracování, je nově cena sjednaná mezi prodávajícím a kupujícím podle zákona o cenách.

Základem daně pro pevnou část daně u cigaret, tabákových vložek z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret, doutníků, cigarillos, tabákového odpadu a ostatního tabáku ke kouření včetně homogenizovaného nebo rekonstituovaného tabáku a u tabákového odpadu ke kouření je množství vyjádřené v kusech, popř. v kilogramech.

Dále jsou řešeny základy daně pro procentní část daně u cigaret, které jsou určeny pro vývoz.

Nově jsou uvedeny také definice ceny pro konečného spotřebitele a ceny sjednané.

V ustanovení § 92 jsou zachovány dnes platné sazby spotřebních daní u tabákových výrobků. Žádné dopady na státní rozpočet se nepředpokládají.

V tomto paragrafu je uveden také tabákový odpad, který je předmětem daně jen do data vstupu České republiky do Evropské unie, protože podle platných směrnic se zdaňuje pouze tabákový odpad, který je určen ke kouření.

Tento paragraf nahradí znění § 92 od data vstupu České republiky do Evropské unie.

V České republice nedosahují u tabákových výrobků stávající sazby spotřebních daní úrovně minimálních sazeb platných v Evropské unii. Navrhuje se zvýšení těchto sazeb s platností k datu vstupu do Evropské unie.

Celkový přínos pro státní rozpočet se předpokládá u cigaret v rozsahu 3,7 až 3,8 mld. Kč při zvýšení navrhovaném k datu vstupu České republiky do Evropské unie.

Podle platných směrnic se zdaňuje pouze tabákový odpad, který je určen ke kouření.

Z důvodů zabránění daňovým únikům stejně tak, jako v dnes platném zákoně podléhají povinnosti značení cigarety, doutníky a cigarillos s výjimkou cigaret, doutníků a cigarillos, které jsou určené pro vývoz a které naopak nesmějí být značeny.

V odstavci 1 jsou uvedeny výjimky týkající se cigaret, doutníků a cigarillos prodávaných na palubách letadel zahraničních linek a v prodejnách DUTY/TAX FREE, u kterých je omezena doba platnosti do data vstupu České republiky do Evropské unie.

Ustanovení odstavce 2 nahradí znění odstavce 1 od data vstupu České republiky do Evropské unie.

Objednávání, prodej a distribuce tabákových nálepek se proti dnešnímu stavu v podstatě nemění. Výrobci a dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení si objednávají a nakupují tabákové nálepky pouze od určeného správce daně nebo je smí prodávat pouze tomuto určenému správci daně.

Výrobce nebo dovozce tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení je dále povinen k první objednávce tabákových nálepek přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení. Tento doklad je výrobce nebo dovozce tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení povinen předložit vždy při první objednávce v každém kalendářním roce.

Určený správce daně může písemně odmítnout prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení při nesplnění stanovených podmínek.

Určený správce daně je povinen vydat objednané tabákové nálepky výrobci nebo dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení nově ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení objednávky. Výjimku tvoří objednávky, kdy výrobce nebo dovozce nesplní stanovené podmínky.

Výrobci a dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení jsou povinni vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek stejně jako v současné době a dále jsou povinni nejméně jednou za kalendářní rok provést inventuru tabákových nálepek.

Režim vracení tabákových nálepek zůstává proti dnešnímu stavu nezměněn. Výrobci a dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení mají možnost vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. Dále jsou výrobci a dovozci povinni vrátit tabákové nálepky v případě změny vzoru tabákové nálepky nebo v případě ukončení své činnosti jako výrobci nebo dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení. Výrobci a dovozci tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení mohou požádat úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na krabičkách nebo mohou vrátit nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky i bez uvedení důvodu nebo mohou úřadu vrátit nepoužité tabákové nálepky, pokud dojde ke změně ceny pro konečného spotřebitele.

Stejně jako dnes jsou stanoveny pokuty za porušení zákazu prodeje tabákových nálepek jiné fyzické nebo právnické osobě s výjimkou určeného správce daně a za porušení povinnosti objednávat a nakupovat tabákové nálepky pouze od určeného správce daně. Dále jsou stejně jako dnes stanoveny pokuty při porušení povinnosti vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek, v případě změny vzoru tabákové nálepky při nesplnění povinnosti vrátit určenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nebo v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení při nesplnění povinnosti vrátit nepoužité, popřípadě poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky.

Stejně jako v dnes platném znění zákona o spotřebních daních je Ministerstvo financí zmocněno stanovit vyhláškou vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na krabičku u tabákových výrobků podléhajících povinnosti značení, způsob objednávání, prodeje a distribuce tabákových nálepek, způsob přepravy a uchovávání tabákových nálepek, vzor tiskopisu pro evidenci a vracení poškozených tabákových nálepek.

Stejně jako v ostatních daňových zákonech jsou i v zákonu o spotřebních daních mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nadřazeny právním předpisům České republiky.

V přechodném ustanovení se zajišťuje bezproblémové ukončení všech daňových případů, které byly otevřeny v době platnosti zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a dosud ukončeny nejsou. Platí to např. pro podání daňového přiznání a pro odvod daně v případech, kdy daňová povinnost vznikne v prosinci 2002, pro uplatňování nároku na vrácení daně, pro dodatečná daňová přiznání apod.

Odstavcem 3 je k 31.prosinci 2002 ukončena činnost prodejen DUTY/TAX FREE, ve kterých se prodávají vybrané výrobky za ceny bez daně na základě povolení Ministerstva financí. Od 1.ledna 2003 až do data vstupu České republiky do Evropské unie budou moci tyto prodejny vyvíjet činnost pouze v tranzitních prostorách mezinárodních letišť, a to na základě povolení vydaného Ministerstva financí podle § 18 navrhovaného zákona. Po datu vstupu České republiky do Evropské unie budou tyto prodejny nahrazeny exportními obchody (§ 23).

Dnem účinnosti navrženého zákona o spotřebních daních bude v § 102 zrušen dosavadní zákon o spotřebních daních, tj. zákon č.587/1992 Sb. Zároveň budou zrušeny všechny novely tohoto zákona, pokud se tyto novely výhradně tohoto zákona týkají.

Tímto ustanovením bude také zrušen zákon č.212/1992 Sb., o soustavě daní. Tento zákon, který není zákonem ústavním, byl schválen ještě Federálním shromážděním a měl platit na území tehdejší ČSFR. Dnešní struktuře daňové soustavy, která vyplynula z potřeb České republiky a která vychází i z potřeby souladu našich daňových předpisů s předpisy Evropské unie, již zákon č.212/1992 Sb. nevyhovuje. Ve Slovenské republice již byl tento zákon zrušen.

V novelách, kterými se kromě zákona o spotřebních daních mění i jiné zákony, budou zrušena pouze ta ustanovení, která se týkají spotřebních daní. Ustanovení týkající se spotřebních daní budou zrušena také v zákonech, které se primárně týkají jiných oblastí, ale které také upravují spotřební daně. V zákonu č.302/1993 Sb. se také zrušuje ustanovení týkající se novelizace zákona č.212/1992 Sb., o soustavě daní.

Seznam daňových skladů, jejich provozovatelů a oprávněných příjemců bude k dispozici veřejnosti tak, jak je dnes k dispozici veřejnosti seznam plátců daně z přidané hodnoty a plátců spotřebních daní. Proto je nutné dát správcům daně zákonné oprávnění k uveřejnění takových seznamů. Toto oprávnění je uvedeno v § 103.

§ 108 se týká zákona o lihu, který je formulačně provázán se zákonem o spotřebních daních. Proto je nutné v zákonu o lihu promítnout technické úpravy, které zohlední přechod správy daně na celní orgány.

Obecně se předpokládá, že nový zákon o spotřebních daních nabude účinnosti dnem 1.ledna 2003.

Návrh zákona však obsahuje ustanovení, která budou relevantní až po vstupu České republiky do Evropské unie, a ustanovení, která naopak tímto vstupem pozbudou platnosti.

V bodu 1 je tedy stanovena obecná účinnost zákona od 1.ledna 2003 s tím, že některá ustanovení k tomuto datu účinnosti nenabudou.

Ustanovení, která jsou uvedena v bodu 1 písm. a), se týkají postupu, kterým se upravuje vydávání povolení k odběru a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, k provozování daňových skladů a k působení jako oprávněný příjemce. Tato ustanovení budou platit již od 1.července 2002 tak, aby od 1.ledna 2003 mohli podnikatelé zahájit svoji činnost již na základě takto vydaných povolení.

V bodu 1 písm. b) jsou uvedena ustanovení, která nabudou účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie.

V bodu 2 jsou pak uvedena ustanovení, která sice nabudou účinnosti dnem 1.ledna 2003, ale dnem vstupu České republiky do Evropské unie pozbudou platnosti.

Pracovní návrh

Vyhláška

Ministerstvo financí podle § 99 zákona č. …../2002 Sb., o spotřebních daních, (dále jen ”zákon”) stanoví:

§ 1

Vzor a umístění tabákové nálepky

(1) Tabáková nálepka má rozměr 20 x 44 mm. Na lícové straně je celoplošný ofsetový ceninový podtisk tvořený dvěma rastry, které jsou symetrické k oběma osám tabákové nálepky. Rastr v barvě šedomodré přechází do rastru zeleného ve střední části tabákové nálepky a dále opět do šedomodrého. Tímto rastrem jsou potištěny horizontální okraje tabákové nálepky a její střední část. Mezi středovou a okrajovou částí tohoto rastru je po celé délce tabákové nálepky vytištěna ceninová giloš v barvě hnědorůžové. Souběžně s oběma delšími stranami nálepky jsou ofsetem vytištěny texty ”Česká republika” v barvě šedomodré. Horní část textu je vždy čitelná zleva doprava. Ústřední motiv tabákové nálepky je tvořen stylizovanými stočenými tabákovými lístky, které jsou ve střední části ”převázány” třemi elipsami, mezi nimiž jsou dvakrát umístěny opakující se nápisy ”Česká republika” s mikrotextem měnícím svou výšku. Celý tento motiv je vytištěn liniovým hlubotiskem v barvě šedé. Rovnoběžně s kratšími stranami je na obou stranách tabákové nálepky vytištěna u cigaret cena pro konečného spotřebitele za jednotkové balení určené k přímé spotřebě, u doutníků a cigarillos na jedné straně cena za jednotkové balení určené k přímé spotřebě a na straně druhé cena pro konečného spotřebitele za jeden kus. Cena je vytištěna v barvě černé. Tabáková nálepka může být naseknuta tak, aby došlo k jejímu zeslabení a usnadnilo se otevírání krabičky.

(2) Tabáková nálepka u cigaret ve tvrdém balení se rubovou stranou nalepuje na zadní stranu jednotkového balení určeného pro přímou spotřebu (dále jen ”krabička”) tak, aby přesahovala přes hranu krabičky na její boční stranu minimálně 5 mm. Nálepka musí být umístěna tak, aby při otevření krabičky došlo k jejímu viditelnému poškození.

(3) Tabáková nálepka usí být u cigaret v měkkém balení rubovou stranou nalepena tak, aby přesahovala ze zadní strany krabičky na přední stranu krabičky přes její horní část, kde se krabička otevírá.

(4) Tabáková nálepka musí být u doutníků a cigarillos nalepena na jednotkovém balení tak, aby při otevření došlo k jejímu viditelnému poškození.

§ 2

a užití tabákových nálepek

Vzor pověření ke kontrole distribuce a užití tabákových nálepek, které je vydáváno pověřeným celním úřadem (dále jen ”úřad”), je uveden v příloze č. 1.

§ 3

Výrobci nebo dovozci používají pro objednávku tabákových nálepek předepsaného tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2. V objednávce je nutno uvádět počet tabákových nálepek u cigaret odpovídající celým archům, u doutníků a cigarillos je nutno uvádět počty tabákových nálepek odpovídající násobkům dvanácti.⁠​​​‌‌‌‌​​​‌‌​‌​‌⁠

§ 3a

(1) Tabákové nálepky jsou úřadem distribuovány výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos v arších formátu 465 mm x 550 mm. Na jednom archu je vytištěno 252 ks tabákových nálepek. Distribuce se provádí dle požadavku odběratele na vratných zálohových paletách úřadu nebo na paletách dodaných výrobem nebo dovozcem cigaret, doutníků a cigarillos.

(2) Záloha na vratnou paletu je účtována úřadem ve výši její pořizovací ceny.

(3) Částku, která byla uhrazena jako záloha na vratnou paletu, proplatí úřad výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos ve shodné výši při vrácení této palety. Převzato a proplaceno bude pouze takové množství palet, které bylo od úřadu za zálohu odebráno.

§ 4

Výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos vedou evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek na předepsaném tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3.

§ 5

O výsledcích inventury tabákových nálepek pořídí úřad inventurní zápis, který obsahuje a) datum inventury, b) místo inventury, c) důvod a výsledek inventury včetně vyčíslení počtu chybějících nebo přebývajících tabákových nálepek zjištěného podle § 96 odst. 1 a 2 zákona, d) podpisy pracovníka úřadu, který byl při inventuře přítomen, a pracovníka výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos, u kterého byla inventura provedena, včetně případného vyjádření výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos, u kterého byla inventura provedena; toto vyjádření bude přílohou k protokolu o inventuře.

§ 6

(1) Poškozené tabákové nálepky vracejí výrobci nebo dovozci cigaret, doutníků a cigarillos úřadu vylepené na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4. Dojde-li k poškození tabákových nálepek v arších vydaných úřadem a je-li zachován jejich plný počet, mohou být tyto archy s poškozenými tabákovými nálepkami vráceny, aniž by byly vylepeny na předepsaném tiskopisu. Podpis přejímajícího úřadu, razítko a podpis výrobce nebo dovozce se uvedou na okraji lícové strany archu.

(2) O zničení tabákových nálepek pořídí osoby uvedené v § 97 odst. 1 zákona protokol.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2003.

Příl.1

tabákových nálepek

Pan (paní) .............., pracovník (pracovnice) .........je podle § 97 odst. 1 a 2 zákona č……./2002 Sb., o spotřebních daních, pověřen(a) kontrolou distribuce a užití tabákových nálepek. V rámci tohoto pověření je oprávněn(a) ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret, doutníků a cigarillos, kde jsou tabákové nálepky uloženy.

Toto pověření je platné pouze se služebním průkazem a platí po dobu 6 měsíců od jeho vydání.

ředitele pověřeného celního úřadu

Příl.2

Objednatel:

Sídlo:

IČO/DIČ:

Pověřený celní úřad

Adresa

OBJEDNÁVKA

Objednáváme dle výše uvedeného zákona:

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh tabákové Obsah Počet kusů Záznam pověřeného nálepky balení tabákových celního úřadu o vydání

(ks) nálepek tabákových nálepek

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V ........... dne ............

objednavatele

Tato objednávka ztrácí platnost, pokud dojde ze strany objednavatele k nedodržení lhůty odebrání tabákových nálepek stanovené v § 95 odst. 11 zákona č. …./2002 Sb., o spotřebních daních.

Příl.3

tabákových nálepkách na cigarety, doutníky a cigarillos za období ...........

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Datum převzetí od Množství převzatých Podpis pověřeného celního tabákových nálepek pracovníka úřadu --------------------------------------------------- úřadu na základě vydaných za vrácené objednávky tabákové nálepky

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Datum vydání Počet tabákových Podpis do výroby nálepek v kusech pracovníka

------------------------------------------------- výrobce vydaných skutečně poškozených do výroby užitých

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Datum odeslání Počet tabákových nálepek v kusech Podpis do zahraničí -------------------------------------------------------- pracovníka zaslaných dovezených poškozených dovozce mimo daňové na daňové vrácených na území ČR území ČR daňové území nalepených na ČR krabičkách

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Datum Číslo Počet vrácených tabákových Podpis vrácení formuláře nálepek v kusech pracovníka vrácených ------------------------------------------------- úřadu tabákových celkem z toho uznáno nálepek k výměně

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

V .................. dne ...............

výrobce nebo dovozce

Pokud pro předepsané údaje nestačí na formuláři vymezený prostor, uvedou se na zvláštní list ve stejné úpravě, který bude tvořit nedílnou přílohu formuláře.

Příl.4

Formulář pro vylepení poškozených tabákových nálepek č. ...../.…)

+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+

| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+

| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+

| 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+

| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

| | | | | | | | |

+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+ a další

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Za úřad převzal

Datum: Podpis: Razítko a podpis výrobce nebo dovozce

-------------

Pozn.: Rozměry jednotlivých políček jsou 20 x 44 mm.

Tento formulář musí být formátu A3 a musí obsahovat 60 políček.

Pracovní znění

VYHLÁŠKA

Ministerstvo financí stanoví podle § 56 odst. 9 zákona č…./2002 Sb., o spotřebních daních, (dále jen „zákon“):

§ 1

Nárok na vrácení spotřební daně (dále jen „daň“) zaplacené v cenách uhlovodíkových paliv a maziv uvedených v § 46 odst. 1 písm. e) a v § 46 odst. 2 písm. a), d) a e) (dále jen „topné oleje“) se uplatňuje v daňovém přiznání (§ 56 odst. 7 zákona) částkou vzniklou vynásobením sazby daně množstvím topných olejů prokazatelně použitých pro výrobu tepla za zdaňovací období (§ 19 zákona) v 1000 litrech.

§ 2

(1) Evidence, kterou poplatník (§ 56 odst. 6 zákona) prokazuje nárok na vrácení daně, obsahuje údaje o množství nakoupených topných olejů a o skutečné spotřebě těchto olejů za zdaňovací období pro výrobu tepla. Údaje o nákupu se evidují podle jednotlivých dokladů o nákupu, jejichž náležitosti jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.1) K daňovému přiznání se připojí stejnopisy dokladů o nákupu, z jejichž označení musí být zřejmé, že se jedná o stejnopisy dokladů. Stejnopisy dokladů o nákupu musí být podepsány osobou odpovědnou za odebrání topných olejů na straně poplatníka.

(2) V případě, kdy poplatník použije pro výrobu tepla topné oleje, které sám vyrobil, evidence, kterou prokazuje nárok na vrácení daně, obsahuje pouze interní doklady, jejichž náležitosti jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.2) K daňovému přiznání se připojí stejnopisy interních dokladů, z jejichž označení musí být zřejmé, že se jedná o stejnopisy dokladů. Stejnopisy dokladů o nákupu musí být podepsány osobou, která podepsala daňové přiznání.

§ 3

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2003.

---------------------------

Pracovní návrh

Vyhláška

Ministerstva financí ze dne …, kterou se stanoví podmínky užívání průvodního dokladu a jeho náležitosti

Ministerstvo financí podle § 33 odst. 13 zákona č. ……../2002 Sb., o spotřebních daních, stanoví:

§1

Pro dopravu vybraných výrobků podléhajících spotřebním daním v režimu podmíněného osvobození od daně se použije průvodní doklad. Vzor průvodního dokladu včetně jeho náležitostí a vysvětlivek je uveden v příloze 1.

§ 2

Místo zjednodušeného průvodního dokladu lze použít obchodní doklady, pokud obsahují stejné údaje jako vzor uvedený v příloze č. 1. Pokud jsou obchodní doklady použity na místo průvodního dokladu, musí být označeny na viditelném místě slovy ”Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků podléhajícím spotřebním daním v režimu podmíněného osvobození od daně”.

Pokud obchodní doklad nemá stejnou strukturu a členění jako průvodní doklad, musí obsahovat stejné údaje, které jsou požadovány pro průvodní doklad. Jednotlivé položky obchodního dokladu jsou označeny číslem, které odpovídá číslu pole na průvodním dokladu.

§ 3

Pokud je průvodní doklad vystaven v elektronické nebo automatické podobě, mohou povolit příslušné úřady odesílajícímu provozovateli daňového skladu nahradit podpis zvláštním razítkem uvedeným v příloze č. 2. Toto povolení je uděleno, pokud se odesílající provozovatel daňového skladu předem zaváže příslušným úřadům k odpovědnosti za všechna rizika související s dopravou vybraných výrobků podléhajícím spotřebním daním v režimu podmíněného osvobození od daně a tato doprava je provázena průvodním dokladem se zvláštním razítkem.

Průvodní doklad podle odst. 1 obsahuje pole 24, které je vyhrazeno pro podpis odesílajícího provozovatele daňového skladu. V tomto poli bude uveden jeden z následujících výroků:

Zvláštní razítko podle odst. 1 se umístí v pravém horním rohu pole A průvodního dokladu, nebo jasně viditelné v příslušném poli obchodního dokladu. Odesílající provozovatel daňového skladu může být také oprávněn k předtištění příslušného razítka.

§ 4

Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány produktovody, mohou zúčastněné členské státy povolit na základě vzájemné dohody, aby množství a druh vybraných výrobků dopravovaných mezi odesílajícím daňovým skladem a přijímajícím daňovým skladem byly oznamovány v elektronické podobě, která nahradí průvodní doklad. Sjednaná úprava by měla zajistit, aby byly poskytnuty veškeré údaje potřebné ke kontrole množství těchto vybraných výrobků v daňovém skladu a k výběru daně.

§ 5

Pokud je příslušnými úřady přijímajícího členského státu požadováno, označí se čtvrté vyhotovení průvodního dokladu stejným potvrzením o přijetí vybraných výrobků jako třetí vyhotovení průvodního dokladu a příjemce je poskytne k dispozici příslušným úřadům podle jejich pokynů.

(na zadní straně vyhotovení)

1.1. Průvodní doklad musí být vyplněn čitelně a nezaměnitelně. Údaje na průvodním dokladu mohou být předtištěny. Není dovoleno údaje mazat, opravovat nebo přepisovat.

1.2. Podmínky upravující použitý papír a rozměry jednotlivých polí jsou uvedeny v Úředním věstníku Evropského společenství⁵². Pro všechna vyhotovení musí být použit bílý papír o rozměrech 210×297 mm, přičemž se připouští možnost odchylky v délce od 5 do 8 mm.

1.3. Nevyužitá plocha v polích 18a až 22c bude proškrtnuta, aby nebylo možno nic doplnit. Mohou být uvedeny tři samostatné popisy vybraných výrobků a tyto vybrané výrobky musí být zařazeny do stejné kategorie spotřební daně. Kategoriemi se pro tyto účely rozumí uhlovodíková paliva a maziva, tabákové výrobky a alkohol a alkoholické nápoje.

1.4. Průvodní doklad se skládá ze čtyřech vyhotovení:

Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílající provozovatel daňového skladu, vyhotovení č. 2 si ponechá příjemce vybraných výrobků, vyhotovení č. 3 se vrací odesílajícímu provozovateli daňového skladu,a pokud to bude zapotřebí, s osvědčením nebo potvrzením úřadu členského státu určení, a potvrzené vyhotovení č. 4 předá příjemce příslušnému úřadu v přijímajícím členském státu. Příslušné úřady v odesílajícím  členském státu mohou požadovat poskytnutí dalšího vyhotovení průvodního dokladu.

1.5. Vyhotovení č. 2, 3 a 4 provází vybrané výrobky během dopravy.

1.6. Při dopravě vybraných výrobků produktovodem zašle odesílající provozovatel daňového skladu příjemci nejrychlejším dostupným způsobem vyhotovení č. 2, 3 a 4. Ve všech případech má průvodní doklad dorazit na místo dodání do 24 hodin po přijetí vybraných výrobků v něm uvedených.

2.1. Pole č. 1 – odesílající provozovatel daňového skladu: úplné jméno / firma, adresa a DIČ pro DPH.

2.2. Pole č. 2 - identifikační číslo ke spotřebním daním odesílatele: identifikační číslo spotřebních daní odesílatele, pokud je přidělené příslušným úřadem.

2.3. Pole č. 3 – číslo jednací: číslo, pod kterým odesílající provozovatel daňového skladu uvedenou zásilku vede ve své evidenci, obecně se tímto číslem rozumí číslo a datum faktury.

2.4. Pole č. 4 – identifikační číslo ke spotřebním daním příjemce: v případě provozovatele daňového skladu nebo oprávněného příjemce je uvedeno číslo registrace pro spotřební daň. Pokud oprávněný příjemce přijímá vybrané výrobky jednorázově, uvede se číslo povolení pro přijetí vybraných výrobků udělené příslušným úřadem.

2.5. Pole č. 5 – číslo faktury: číslo faktury vztahující se k vybraným výrobkům. Pokud faktura nebyla vystavena, uvede se číslo dodacího listu nebo jiného přepravního dokladu.

2.6. Pole č. 6 – datum faktury: datum vystavení dokladu uvedeného v poli 5.

2.7. Pole č. 7 – příjemce: úplné jméno/firma, adresa a pokud příjemce vybraných výrobků není oprávněným příjemcem, jeho DIČ pro DPH. U vybraných výrobků, které mají být vyvezeny, se uvede zástupce odesílajícího provozovatele daňového skladu v místě vývozu vybraných výrobků a nebo v místě jejich naložení na palubu lodi nebo letadla.

2.8. Pole č. 7 a – místo dodání: skutečné místo dodání , pokud vybrané výrobky nejsou dodány na adresu uvedenou v poli 7. Pokud jsou vybrané výrobky vyváženy, uvede se spolu s místem vývozu poznámka ”VÝVOZ MIMO SPOLEČENSTVÍ”. Pokud jsou vybrané výrobky následně předloženy celnímu řízení Společenství (jinému než je uvedení do volného oběhu), uvede se spolu s místem, kde byly vybrané výrobky vzaty pod celní dohled, poznámka ”PODLÉHÁ CELNÍMU ŘÍZENÍ”.

2.9. Pole č. 8 – příslušný úřad v odesílajícím státu: jméno a adresa příslušného úřadu, který je oprávněn ke kontrole spotřební daně v odesílajícím státu.

2.10. Pole č. 9 – dopravce: jméno/firma a adresa osoby, která odpovídá za zajištění první dopravy, pokud je doprava provedena osobou odlišnou od dodavatele nebo příjemce.

2.11. Pole č. 10 – zajištění: uvede se osoba nebo osoby odpovědné za zajištění daně, to znamená ”odesílající provozovatel daňového skladu”, ”dopravce” nebo ”příjemce vybraných výrobků”.

2.12. Pole č. 11 – další údaje týkající se dopravy: uvede se zejména jméno dalšího dopravce, dopravní prostředek a jeho SPZ, číslo, druh a identifikace celních uzávěr.

2.13. Pole č. 12 – odesílající stát: členský stát, ve kterém byla doprava zahájena. Použijí se tyto zkratky: BE Belgie, IT Itálie, DE Německo, LU Lucembursko, DK Dánsko, PT Portugalsko, EL Řecko, ES Španělsko, FR Francie, NL Nizozemí, IE Irsko, GB Velká Británie , AT Rakousko, FI Finsko a SE Švédsko.

2.14. Pole č. 13 – přijímající stát: členský stát, ve kterém je doprava ukončena. Použijí se zkratky uvedené v poli 12.

2.15. Pole č. 14 – daňový zástupce: pokud odesílající provozovatel daňového skladu ustanoví daňového zástupce v přijímajícím členském státu, uvede se v tomto poli jeho jméno / firma a adresa, DIČ pro DPH a DIČ ke spotřební dani.

2.16. Pole č. 15 - místo odeslání: číslo povolení k provozování daňového skladu (pokud takové číslo povolení existuje).

2.17. Pole č. 16 – datum odeslání: datum, a pokud příslušný úřad v místě odeslání požaduje, i hodina, kdy vybrané výrobky byly odeslány z daňového skladu.

2.18. Pole č. 17 – doba trvání dopravy: běžná doba trvání dopravy s ohledem na vzdálenost a dopravní prostředek.

2.19. Pole č. 18 a – popis vybraných výrobků a druh obalů: označení a množství vnějších obalů, například kontejnerů; počet kusů uvnitř balení, například kartonů a obchodní popis vybraných výrobků.

Popis vybraných výrobků může pokračovat na přiloženém zvláštním listu, který musí být připojen ke každému vyhotovení průvodního dokladu. Pro tento účel lze použít dodací list.

U alkoholu a alkoholických nápojů s výjimkou piva se uvede skutečný obsah alkoholu v objemových procentech při 20 °C. V případě piva se v souladu s požadavky členského státu určení nebo členského státu odeslání uvedou stupně Plato nebo objemové procento alkoholu při 20 °C, popřípadě oba údaje.

U uhlovodíkových paliv a maziv se uvede hustota při 15 °C.

2.20. Pole č. 19a – kódy vybraných výrobků: kódy kombinované nomenklatury.

2.21. Pole č. 20a – množství:

2.22. Pole č. 21a -hrubá hmotnost (Brutto): hrubá hmotnost zásilky .

2.23. Pole č. 22a - čistá hmotnost (Netto): hmotnost zásilky bez obalu (v případě alkoholu a alkoholických nápojů, uhlovodíkových paliv a maziv a pro všechny tabákové výrobky s výjimkou cigaret).

2.24. Pole 18b až 22b a 18c až 22c se použijí, obsahuje-li zásilka jiné vybrané výrobky , než uvedené v polích 18a až 22a.

2.25. Pole č. 23 – potvrzení: toto místo je vyhrazeno pro případná potvrzení, která se vyžadují pouze na druhém vyhotovení.

”Potvrzuje se, že toto pivo bylo vyrobeno nezávislým podnikatelem s roční výrobou piva v hektolitrech…. stanovené podle výroby piva v minulém roce.

2.26. Pole č. 24 – obchodní společnost podepsané osoby: doklad vyplní odesílající provozovatel daňového skladu nebo jeho zástupce. Uvedou se údaje o obchodní společnosti osoby podepsané na tomto dokladu. Doklad je nutno podepsat, pokud odesílající provozovatel daňového skladu nemá povolení nahradit podpis zvláštním razítkem. V tomto případě se do formuláře uvede poznámka ” Od podpisu bylo upuštěno”.

2.27. Pole A – záznam o kontrole: příslušné úřady zaznamenají provedené kontroly na vyhotovení č. 2, 3 a 4. Nestačí-li plocha přední strany dokladu, pokračuje se v záznamech na rubu. Všechny záznamy s uvedením data musí orazítkovat a podepsat příslušný úředník.

Při předložení vybraných výrobků k celnímu řízení, zaznamená příslušný úředník provedené kontroly. Zvláštní razítko použité v případě udělení povolení k upuštění od podpisu se také otiskne v pravém horním rohu pole A.

2.28. Pole B – pokud se během dopravy změní místo určení vybraných výrobků a je odlišné od místa určení uvedeného v poli 7 nebo 7a, uvede nebo jeho zástupce nové místo určení v poli B. Odesílající provozovatel daňového skladu oznámí neprodleně změnu místa určení příslušným úřadům.

2.29. Pole C - osvědčení o převzetí vybraných výrobků: je vystaveno příjemcem vybraných výrobků. Pokud při převzetí vybraných výrobků do daňového skladu je provedena daňová kontrola nebo pokud se vybrané výrobky vyváží nebo jsou předloženy k celnímu řízení Společenství (jinému než je uvedení do volného oběhu), požaduje se osvědčení daňového, popřípadě celního úřadu. Doporučuje se potvrdit převzetí vybraných výrobků na rubu vyhotovení č. 2, které si ponechá příjemce vybraných výrobků. Tím je zajištěno, že v případě ztráty vyhotovení č. 3 při jeho vracení odesílateli, je splněn požadavek odesílajícího provozovatele daňového skladu na konečné vyřízení dopravy zasláním kopie osvědčení na vyhotovení č. 2.

Zvláštní razítko

(55 mm x 25 mm)

Pracovní znění

VYHLÁŠKA

Ministerstvo financí stanoví podle § 58 odst. 9 zákona č…./2002 Sb., o spotřebních daních, (dále jen „zákon“):

§ 1

Nárok na vrácení spotřební daně (dále jen „daň“) zaplacené v cenách technických benzinů uvedených v § 46 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „technický benzin“) nebo mazacích a ostatních olejů uvedených v § 46 odst. 1 písm. h) zákona (dále jen „mazací oleje“) se uplatňuje v daňovém přiznání (§ 58 odst. 7 zákona) částkou vzniklou vynásobením sazby daně množstvím technických benzinů nebo mazacích olejů prokazatelně spotřebovaných pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů nebo výroba směsí podle § 45 odst. 2 písm. b) zákona, za zdaňovací období (§ 19 zákona) v 1000 litrech.

§ 2

(1) Evidence, kterou poplatník (§ 58 odst. 6 zákona) prokazuje nárok na vrácení daně, obsahuje údaje o množství nakoupených technického benzinu nebo mazacích olejů a o skutečné spotřebě těchto výrobků za zdaňovací období pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů nebo výroba směsí podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona. Údaje o nákupu se evidují podle jednotlivých dokladů o nákupu, jejichž náležitosti jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.1) K daňovému přiznání se připojí stejnopisy dokladů o nákupu, z jejichž označení musí být zřejmé, že se jedná o stejnopisy dokladů. Stejnopisy dokladů o nákupu musí být podepsány osobou odpovědnou za odebrání technického benzinu nebo mazacích olejů na straně poplatníka.

(2) V případě, kdy poplatník použije pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů nebo výroba směsí podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona technický benzin nebo mazací oleje, které sám vyrobil, evidence, kterou prokazuje nárok na vrácení daně, obsahuje pouze interní doklady, jejichž náležitosti jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.2) K daňovému přiznání se připojí stejnopisy interních dokladů, z jejichž označení musí být zřejmé, že se jedná o stejnopisy dokladů. Stejnopisy dokladů o nákupu musí být podepsány osobou, která podepsala daňové přiznání.

§ 3

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2003.

---------------------------

Pracovní znění

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství ze dne 2002,

Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 57 odst. 11 zákona č…./2002 Sb., o spotřebních daních, (dále jen „zákon“):

§ 1

§ 2

*) Trvalé travní porosty na orné půdě se souvislým pokryvem s převahou travin ve vytrvalých lučních či travních porostech.

(5)Normativ pro chmelnice, vinice a ovocné sady se uplatňuje pouze v případě, že na těchto pozemcích se pěstuje příslušná plodina. V případě, že se na těchto pozemcích pěstuje jiná plodina, uplatňuje se normativ pro ornou půdu.

Účinnost

4)Bod 1 kód 5 písm.c) a d) přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.

5)Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb., vyhlášky č. 285/1997 Sb., vyhlášky č. 262/1998 Sb. a vyhlášky č. 298/1999 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č…/2002 Sb.

C

1000

A = nárok na vrácení daně ve výši 60% pro výrobky podle § 45 odst. 1 písm. c) a § 45 odst. 2          písm. c),

B = množství pohonných hmot v litrech, prokazatelně spotřebovaných za zdaňovací období do výše normativu,

C = platná sazba daně podle zákona č. …/2002 Sb., o spotřebních daních, uvedená na dokladu o nákupu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. ../2002 Sb.

*)bez výměry trvalých travních porostů

**)Trvalé travní porosty – pozemky na orné půdě se souvislým pokryvem s převahou travin ve vytrvalých lučních či pastevních porostech (louky a pastviny)

***)Obhospodařování pozemků potvrzuje Územní odbor Ministerstva zemědělství, v jehož územní působnosti se pozemky nacházejí; obhospodařování pozemků v působnosti Ministerstva obrany potvrzuje jeho věcně příslušný odbor.

Datum a podpis poplatníka: _____________________________________

Vyřizuje :___________________________ _______________ ______________ ______________

Jméno, příjmení Datum Razítko, podpis Podpis oprávněného pracovníka ***)

*)Přehled o výměře obhospodařovaných lesních pozemků, na nichž se provádějí lesní práce potvrzuje Územní odbor Ministerstva zemědělství, v jehož územní působnosti se pozemky nacházejí; přehled o výměře obhospodařovaných lesních pozemků v působnosti Ministerstva obrany potvrzuje jeho věcně příslušný odbor.

Datum a podpis poplatníka : _____________________________________

Vyřizuje : _____________________ __________________ ____________________ _______________

Jméno, příjmení DatumRazítko, podpis

Podpis oprávněného pracovníka *)

Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2002 Sb.

.

Pracovní návrh

Vyhláška

Ministerstva financí ze dne …, kterou se stanoví podmínky užívání zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti

Ministerstvo financí podle § 34 odst. 3 zákona č. ……../2002 Sb., o spotřebních daních, stanoví:

§1

Zjednodušený průvodní doklad vyhotovuje osoba, která je odpovědná za dopravu mezi členskými státy. Zjednodušený průvodní doklad musí být zaslán spolu s vybranými výrobky a musí být předložen příslušným úřadům členských států ke kontrole.

§ 2

(1) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu včetně jeho náležitostí a vysvětlivek je uveden v příloze.

(2) Místo zjednodušeného průvodního dokladu lze použít obchodní doklady zejména faktury, dodací listy a nákladní listy, pokud tyto doklady obsahují stejné údaje jako vzor uvedený v příloze. Pokud jsou obchodní doklady použity na místo zjednodušeného průvodního dokladu, musí být označeny na viditelném místě slovy “Zjednodušený průvodní doklad (vybraných výrobků podléhajících spotřebním daním) pro účely daňové kontroly.”

§ 3

Zjednodušený průvodní doklad se vyhotovuje ve třech vyhotoveních. Vyhotovení č. 1 si ponechá dodavatel vybraných výrobků pro účely daňové kontroly. Vyhotovení č. 2 si ponechá příjemce vybraných výrobků a vyhotovení č. 3 zašle s potvrzením o přijetí dodavateli, pokud o to dodavatel požádá pro účely vrácení daně. Vyhotovení č. 3 se připojuje jako doklad při uplatnění nároku na vrácení daně.

§ 4

Zjednodušený průvodní doklad se vyhotovuje také při dopravě osvobozeného obecně denaturovaného alkoholu z členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání.