Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, podrobně rozvíjí a navazuje na základy ústavní úpravy týkající se soudnictví. Obsahuje podrobná ustanovení o soustavě soudů a hlavních zásadách jejich činnosti, o organizaci a činnosti soudů, o ustanovování soudců a přísedících, o zániku funkce soudce a přísedícího a o postavení soudců, přísedících a justičních čekatelů.
Zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen ” zákon o státní správě soudů”), je zákonnou úpravou, která v době svého vzniku soustřeďovala problematiku soudnictví , která náležela do působnosti zákonodárství republik. Tímto zákonem jsou upravena sídla a obvody krajských a okresních soudů, volby přísedících a způsob jejich zproštění a odvolání z funkce, vymezeny orgány státní správy soudů a jejich působnost a upraveno vyřizování stížností na postup soudů.
Shora uvedené zákony byly ve své převažující části přijaty v odlišných podmínkách státoprávního uspořádání, v době existence federace. V tehdejší dělbě působnosti mezi zákonodárství na úrovni federace a republik má svůj počátek skutečnost, že některé navzájem související a navazující okruhy problematiky, vztahující se k organizaci a správě soudů a k postavení soudců a přísedících jsou upraveny odlišnými zákony a formálně je tak právní úprava nedůvodně tříštěna.
Vznikem samostatné České republiky a přijetím Ústavy České republiky byla v podstatně širším rozsahu dotčena právní úprava vymezující organizaci soudní soustavy. Oprávnění další existence totiž ztratily soudy federace, bylo třeba zřídit čtyřčlánkovou soudní soustavu České republiky, založenou Ústavou, reagovat na Ústavou stanovený zánik vojenských soudů, i přizpůsobit vymezení kompetencí Nejvyššího soudu jeho ústavně zakotvené pozici vrcholného soudního orgánu. Tyto změny byly postupně navazujícími novelizacemi promítnuty především do zákona o soudech a soudcích a zákona o státní správě soudů.
Ukazuje se, že i přes četné novelizace, kterým byly tyto základní zákonné úpravy vztahující se k organizaci soudů a postavení soudců podrobeny, není stávající právní úprava vyhovující .
Soudnictví České republiky je z hlediska plnění svého poslání dlouhodobě předmětem kritiky jak vnitrostátní, tak i mezinárodní. Dosažení potřebného zrychlení a zefektivnění soudního řízení a rozhodování vyžaduje mimo jiné i potřebné legislativní změny, jak v oblasti procesních předpisů, tak i pokud jde o legislativní úpravy vztahující se k samotné organizaci soudů a jejich správě, k vymezení postavení soudců a vyvozování jejich odpovědnosti z porušování soudcovských povinností a důsledků spojených s jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí.
Je potřebné posílit úlohu Nejvyššího soudu jako vrcholného článku soudní soustavy. I když i nadále svůj úkol sjednocovat rozhodovací činnost soudů musí plnit především svou rozhodovací činností v oblasti mimořádných opravných prostředků, je potřebné, aby napomáhal sjednocování rozhodovací činnosti soudů i mimoprocesními prostředky a vedle stanovisek ke správnému výkladu zákonů i zaujímal hodnotící stanoviska k rozhodovací činnosti soudů v konkrétních druzích řízení. Je potřebné vytvořit legislativní předpoklady i pro zpřístupnění informací o rozhodování soudů odborné i laické veřejnosti stanovením zákonných pravidel pro vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Platná právní úprava postrádá zákonný rámec vnitřní organizace soudů a odvíjí se dílčím způsobem od úpravy obsažené ve vyhlášce o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy a v interních předpisech. Rovněž zákonná úprava rozdělení prací u soudu je nedostačující a vyžaduje zejména podstatně podrobněji stanovit zákonem pravidla pro vytváření rozvrhu práce, prostřednictvím nichž se naplňuje ústavní právo na projednání a rozhodnutí věci zákonným soudcem.
Specifika výkonu soudnictví vyžadují i specifickou úpravu správy soudnictví, která by, v souladu s dokumenty Rady Evropy, vedla k vytvoření takového systému , v němž se sami soudci budou podílet na správě soudnictví a budou tak přispívat k jeho řádnému fungování. Obdobně je tomu ve většině demokratických evropských zemí, které v různé míře a rozsahu vliv soudců na správu soudnictví ve svých právních řádech zakotvují.
Na druhé straně však je potřebné specifikovat požadavky kladené na výkon soudcovské funkce. Je nutno položit důraz na vysokou odbornou připravenost kandidátů na výkon funkce soudce a zejména pak na její udržování a rozvíjení po celou dobu, po kterou soudce svou funkci vykonává. K tomu musí být vytvořen systém resortního vzdělávání, který bude soudcům napomáhat si vysokou odbornou úroveň udržovat, současně však musí být stanoveny kontrolní mechanismy, jimiž bude jejich odborná způsobilost ověřována a musí být zákonem vymezeny důsledky, pokud soudce potřebné odborné úrovně nedosahuje.
Je rovněž třeba podstatně přesněji a konkrétněji specifikovat i další požadavky kladené na výkon soudcovské funkce i na chování a jednání soudce v osobním a občanském životě. Konkretizace práv a povinností soudců je nezbytná i pro jasné vymezení kárné odpovědnosti soudců a pro rozhodovací činnost soudů rozhodujících o kárné odpovědnosti soudců.
Změny vyžaduje i úprava přidělování soudců k výkonu soudcovské funkce, jejich přeložení k soudům vyšších článků soudní soustavy, je potřebné reagovat i na změny právního řádu.
Konečně je potřebné i odstranit dnes již zcela nedůvodnou roztříštěnost právní úpravy vztahující se k organizaci soudů a postavení soudců a přísedících, která by při promítnutí navrhovaných změn do zákona o soudech a soudcích a zákona o státní správě soudů učinila tyto zákonné úpravy ještě více nepřehlednými a komplikovanými .
Navrhuje se proto přijetí nového zákona, v němž by byla soustředěna právní úprava vztahující se k soudcům, přísedícím a státní správě soudů, do něhož se ze stávajících zákonů o soudech a soudcích a o státní správě soudů navrhuje převzít ta ustanovení, která se v praxi plně osvědčila.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou tímto zákonem.
_________________________________
Návrh zákona si vyžádá posílení výdajové části kapitoly Ministerstva spravedlnosti zejména ve dvou směrech :
Nezbytným předpokladem pro realizaci koncepce celoživotního odborného vzdělávání soudců, vzdělávání a výchovy justičních čekatelů, odborné přípravy vyšších soudních úředníků a dalších pracovníků působících v justici je vybudování Justiční akademie jako organizační složky státu. Pro ni je nutno získat vhodnou budovu včetně zařízení, pedagogické pracovníky a zaměstnance zajišťující provoz a odpovídající výukové zařízení,. Její součástí bude tlumočnické a překladatelské centrum a knihovna. Jednorázové kapitálové náklady budou činit cca 342 mil. Kč, z toho částka na pořízení a rekonstrukci budovy se odhaduje na 201 mil. Kč. Běžné roční výdaje na provoz Justiční akademie lze odhadnout na 50 mil. Kč, z toho mzdové prostředky 37 mil. Kč.
Odhad kapitálových výdajů vychází z potřeby kapacit pro průběžné vzdělávání soudců, státních zástupců i ostatních zaměstnanců justiční části resortu, tj. cca pro 8 000 osob + přísedící i osob mimo resort ( cca 15 390 osob).
Od této potřeby byla odvozena kapacita střediska, které by mělo disponovat velkou přednáškovou místností pro cca 100 - 120 osob, 5 výukovými prostorami pro 25 – 30 osob, 4 - 6 místnostmi pro 20 – 25 osob, demonstrativní jednací soudní síní, počítačovou učebnou, jazykovými učebnami, studovnou apod. Současně potřebná ubytovací kapacita činí cca 150 osob, stravovací kapacita pro 150 – 200 osob. Předpokládané náklady na pořízení střediska a jeho základní vybavení byly stanoveny aproximativně z předběžného průzkumu cen objektů, event. nákladů na jeho výstavbu. Konečný náklad bude upřesněn podle výsledků veřejné obchodní soutěže, neboť po projednání ve vládní dislokační komisi bylo zjištěno, že vhodný objekt není v majetku státu k dispozici. Umístění Justiční akademie se předpokládá v Praze, nebo maximálně ve vzdálenosti 110 km od Prahy.
Propočet mzdových prostředků pro Justiční akademii ve výši 37 mil. Kč vychází z předpokládaného počtu 42 zaměstnanců ( nárůst) a představuje prostředky na platy pro 30 osob odborného aparátu a 12 dalších zaměstnanců ( pokojská, spojovatelka, údržbář, vrátný, kuchař apod.). Zařazení odborného aparátu se předpokládá nad 10. platovou třídou, ostatní zaměstnanci dle jejich činnosti podle příslušného katalogu. Celková částka prostředků na platy těchto zaměstnanců včetně pojistného a přídělu do FKSP a 10% platového nárůstu činí 14 960 tis.Kč ročně. Náklady pro externí lektory byly vyčísleny ve výši 21 300 tis.Kč ( bez pojistného – dohody o provedení práce).
Neschválení finančních prostředků na koupi Justiční akademie by znamenalo nutnost stornovat již schválený a rozbíhající se projekt Phare CZ - 00 - 07 - 05 Systém celoživotního vzdělávání v justici. V tomto projektu se česká strana přímo zavázala poskytnout kofinancování ze státního rozpočtu, které by pokrylo náklady na koupi vhodného objektu Justiční akademie a další položky. Tím by Česká republiky přišla nejen o částku 1,2 milionů euro ( cca 44 mil. Kč) určenou Phare na investice do vybavení vzdělávacího střediska, ale musela by stornovat již se rozbíhající projekt twiningové spolupráce na ustavení systému celoživotního vzdělávání soudců a státních zástupců, který probíhá s francouzskou Justiční školou a na který EU vyčlenila částku 0,8 mil. euro.
Navíc tento projekt Phare je se značnou pozorností sledován Evropskou komisí i členskými státy. Česká republika by se zde ukázala jako nesolidní partner, což by nepochybně ohrozilo schválení i budoucích projektů Phare v oblasti justice, zejména navrhovaný projekt Phare 2001 na nákup výpočetní techniky pro české soudy ve výši přes 6 mil. euro (cca 220 mil. Kč).
Všechny dosavadní Pravidelné zprávy Evropské komise kriticky poukazovaly na nedostatky ve fungování české justice. Reforma justice se tak stala jedním z nejdůležitějších témat integrace České republiky do EU s úspěšná realizace reformy jednou z podmínek pro vstup České republiky do EU. Ustavení systému celoživotního vzdělávání soudců a státních zástupců je velmi důležitou součástí reformy justice a úspěch v této oblasti je bedlivě sledován Evropskou komisí i členskými státy. Pravidelné zprávy Evropské komise vždy adresně poukazovaly na nedostatečné podmínky pro vzdělávání soudců a státních zástupců v současném systému. Vybudování systému celoživotního vzdělávání je důležitou prioritou všech strategických dokumentů v této oblasti, zejména Přístupového partnerství ČR a EU 1999 a Národního programu přípravy ČR na vstup do EU 2000. Nesplnění této priority by výrazným způsobem zkomplikovalo další průběh negociací s EU a s největší pravděpodobností by zabránilo České republice v dohledné době uzavřít negociační kapitolu 24, Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí; Schengen.
Druhým nárokovým titulem budou cestovní náhrady pro členy soudcovských rad, Rady pro odbornou způsobilost soudců, Justiční akademii a její Radu ve výši cca 0,3 mil. Kč.
K § 1 až 7 :
Hlavní zásady činnosti soudů, tak jak jsou vymezeny ve stávajícím zákoně o soudech a soudcích, jsou koncipovány v souladu s ústavním pořádkem České republiky a odpovídajícím způsobem zajišťují ochranu práv účastníků řízení i nezbytné základní principy, z nichž musí fungující nezávislé soudnictví vycházet. Navrhuje se je převzít v zásadě beze změn do nové právní úpravy. Stejně jako platná úprava se omezí jen na obecné zásady, které pak podrobně budou konkretizovat, rozvíjet a upřesňovat procesní předpisy upravující soudní řízení.
K § 8 a 9:
V souladu s čl. 90 Ústavy je soustava soudů České republiky vymezena jako soustava čtyřčlánková, kterou tvoří Nejvyšší soud , vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy. Zákon rovněž, v souladu s ústavní úpravou, přebírá a zachovává vžité odchylné označení pro obvodní soudy v Praze a Městský soud v Praze.
K § 10 až 13:
Územní vymezení působnosti a umístění sídel stávajících soudů se v praxi plně osvědčuje a není důvodu proto stávající stav měnit; soudní soustava tak svým územním členěním setrvá na oddělení od územně samosprávného členění státu. Zůstanou beze změn zachována sídla a obvody okresních soudů. Názvy, obvody a sídla krajských soudů budou stanovena shodně s jejich dnešními názvy, sídly a obvody a jsou vymezena v příloze k návrhu zákona výčtem konkrétních okresních (obvodních) soudů, které tvoří obvod příslušných krajských soudů a konkrétním vymezením jejich sídel. Obdobným způsobem se, shodně jako doposud, vymezují i názvy, sídla a obvody vrchních soudů. Rovněž sídlo Nejvyššího soudu nebude měněno.
Bude zachováno i oprávnění zřídit vyhláškou pobočky soudů v těch případech, kdy bude efektivní, aby soudní pracoviště bylo zřízeno i v jiném místě než v sídle příslušného soudu.
K § 14 až 23 :
Vrcholným soudním orgánem i nadále bude Nejvyšší soud. Pozice Nejvyššího soudu jako vrcholného článku soudní soustavy bude naplňována, stejně jako doposud, především jeho samotnou rozhodovací činností, kterou bude zajišťovat jednotu a zákonnost rozhodování soudů. Nejvyšší soud bude dále rozhodovat i o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva, a bude rozhodovat i v dalších případech, kdy tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva.
V zájmu sjednocení rozhodovací praxe soudů i využití poznatků z rozhodovací činnosti soudů se navrhuje rozšířit nerozhodovací působnost Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud by tak, na základě sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, vydával stanoviska ke zhodnocení rozhodovací činnosti soudů v jednotlivých druzích projednávaných věcí.
Rozhodovací činnost budou vykonávat soudci. Předseda soudu a místopředseda soudu budou, vedle rozhodovací činnosti, též vykonávat státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu určeném tímto zákonem.
Nejvyšší soud se člení na kolegia podle hlavních úseků jeho činnosti. Shodně se stávajícím stavem se navrhuje zřízení tří kolegií - trestního kolegia, občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia. Současně však zákon umožní, aby v případě, že to bude potřebné, mohlo být občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium sloučeno do jednoho kolegia, popřípadě opětovně rozděleno. V čele kolegia stojí jeho předseda, který organizuje a řídí činnost kolegia. Kolegia zaujímají stanoviska v oboru své působnosti.
Bude-li se stanovisko dotýkat působnosti více kolegií nebo zaujímají-li kolegia rozporná stanoviska, bude v takovém případě zaujímat stanovisko plénum Nejvyššího soudu, které tvoří všichni soudci Nejvyššího soudu. Plénum se bude také usnášet na jednacím řádu Nejvyššího soudu. Plénum bude svolávat předseda Nejvyššího soudu, který současně bude určovat i program jednání a jednání pléna řídit.
Nejvyšší soud bude zásadně rozhodovat v senátech. Pro složení senátu bude mít rozhodující význam to, zda právní názor senátu bude souladný s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu či nikoliv.
Zákonem bude stanovena povinnost Nejvyššího soudu vydávat Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, ve které budou zveřejňována stanoviska přijatá Nejvyšším soudem a dále i vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu a ostatních soudů, která mohou přispět ke sjednocování rozhodování soudů.
K § 24 až 27 :
Vrchní soudy budou i nadále povolány především k rozhodování jako soudy druhého stupně tam, kde v prvním stupni rozhodují krajské soudy. Zůstane jim , do doby komplexního zákonného řešení správního soudnictví, zachována i působnost ve správním soudnictví, tak jak je stanovena v části páté občanským soudním řádem.
I předsedové a místopředsedové vrchních soudů budou vedle své rozhodovací činnosti vykonávat i působnost orgánů státní správy soudů v rozsahu který stanoví tento zákon. Úkolem předsedy vrchního soudu bude též podávat Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.
Rozhodovací činnost u vrchních soudů budou zásadně vykonávat soudci, zároveň však zákon vytváří prostor k tomu, aby v rozsahu stanoveném právními předpisy se mohli na rozhodovací činnosti vrchních soudů podílet i vyšší soudní úředníci a soudní tajemníci.
K § 28 až 31:
Krajské soudy budou především rozhodovat o řádném opravném prostředku proti rozhodnutím okresních soudů v prvním stupni. Budou též rozhodovat jako soudy prvního stupně, popřípadě jako soudy jediného stupně v případech stanovených procesními předpisy.
Rozhodovací činnost u krajských soudů budou vykonávat soudci. V rozsahu stanoveném právními předpisy se na rozhodovací činnosti krajských soudů budou podílet i vyšší soudní úředníci a soudní tajemníci. Jednoduchá rozhodnutí budou moci vydávat i justiční čekatelé. Předseda a místopředsedové soudu budou vedle rozhodovací činnosti vykonávat též státní správu soudu v rozsahu určeném tímto zákonem. Předseda soudu na základě pravomocných rozhodnutí příslušného soudu a okresních soudů v jeho obvodu bude oprávněn podávat podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu.
Krajský soud bude rozhodovat v senátech, nebo , stanoví-li tak zákon o řízení před soudy, samosoudcem. Senáty krajského soudu budou složeny z předsedy senátu a dvou přísedících v případech, kdy krajský soud rozhoduje v trestních věcech jako soud prvního stupně, v ostatních případech pak z předsedy a dvou soudců.
K § 32 až 35 :
Okresní soudy budou ve věcech občanského soudního řízení a trestního řízení povolány k řízení v prvním stupni, pokud procesní předpisy prvostupňovou agendu nesvěřují krajským soudům.
Rozhodovací činnost u okresních soudů budou vykonávat soudci a přísedící; i u okresních soudů se budou na rozhodovací činnosti podílet vyšší soudní úředníci, justiční čekatelé a soudní tajemníci, v řízení o výkon rozhodnutí též soudní vykonavatelé.
Předseda soudu a místopředseda (místopředsedové) budou vykonávat vedle rozhodovací činnosti též státní správu soudu v rozsahu určeném tímto zákonem. Předseda soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu bude dále oprávněn podávat podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu.
K § 36 :
Ze stávající právní úpravy se přebírá úprava působnosti Obvodního soudu pro Prahu 2, u něhož se soustřeďuje vyřizování stanoveného okruhu trestních věcí z obvodu všech obvodních soudů v Praze. Zachování soustředění této agendy u tohoto soudu je v zájmu kvality rozhodovací činnosti , kterou tak mohou vyřizovat specializovaní soudci.
K § 37:
Obdobně je tomu i v případě Obvodního soudu pro Prahu 6, u něhož se navrhuje zachovat soustředění vyřizování stanoveného okruhu trestních věcí z obvodu všech okresních (obvodních) soudů České republiky.
K § 38 :
Ze stávající právní úpravy se přebírá soustředění rozhodování ve věcech obchodního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze u jediného soudu - Městského soudu v Praze.
K § 39 až 44 :
Zákon o soudech a soudcích, v platném znění, v § 4a vymezuje základní zásady pro vydávání rozvrhu práce, jímž se určuje konkrétní senát nebo samosoudce, který věc projedná a rozhodne. Zároveň stanoví způsob, jakým může být rozvrh práce měněn a pravidla, kdy může být k jednání a rozhodování povolán jiný senát nebo samosoudce. Podrobná pravidla týkající se vnitřní organizace soudů a rozvrhu práce jsou pak upravena vyhláškou č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy .
Navrhuje se, aby základní pravidla vnitřní organizace soudů a podstatněji podrobnější pravidla pro vydávání rozvrhu práce byla stanovena přímo zákonem, neboť prostřednictvím rozvrhu práce se realizuje zásada obsažená v čl. 38 odst.1 Listiny základních práv a svobod.
Rozvrhem práce, sestavovaným na období kalendářního roku, se bude řídit přidělování věcí jednotlivým soudcům, senátům , vyšším soudním úředníkům, soudním tajemníkům i soudním vykonavatelům i jejich zastupování v případech, kdy ze zákonem stanovených důvodů nemohou ve věci jednat a rozhodovat, případně provádět úkony.
K § 45 až 58 :
Navrhuje se řešit problematiku podílení se soudců na správě soudnictví formou soudcovských rad konstituováním těchto orgánů u Nejvyššího soudu a všech vrchních a krajských soudů.
U okresních soudů se navrhuje soudcovské rady zřizovat jen u větších soudů, kde je k výkonu funkce přidělen zákonem minimálně stanovený počet soudců; jinak na úrovni okresních soudů bude vykonávat působnost soudcovské rady shromáždění všech soudců.
Soudcovské rady se navrhuje konstituovat jako v zásadě poradní orgány při zachování odpovědnosti orgánů státní správy soudů za řádný výkon soudnictví. Navrhovaná působnost soudcovských rad vychází z vymezení činností, kde vliv soudců samých může pozitivně působit na vytváření podmínek pro řádný výkon soudnictví. Je tomu tak především při hodnocení rozhodovací a jiné služební činnosti soudců působících u příslušného soudu, soudci sami mohou svým stanoviskem přispět i k výběru nejvhodnějších osob za funkcionáře soudu, či vhodnému přidělení nebo přeložení soudce k soudu vyššího stupně. V zájmu objektivního rozdělování práce u soudu a využívání odborného potenciálu soudních osob je soudcovským radám svěřována působnost při vydávání rozvrhu práce příslušného soudu a další působnost, kdy stanovisko tohoto orgánu může pozitivně ovlivňovat výkon státní správy soudů.
Působnost se omezuje v zásadě na příslušný soud, u něhož budou soudcovské rady zřízeny.
Navržený systém vytváření soudcovských rad volbou soudců samotných odpovídá požadavkům na vytváření takového orgánu.
Soudcovské rady by měly být zásadně pětičlenné, pouze u okresních soudů, kde působí méně než 30 soudců, by měly být tříčlenné. Navrhuje se zakotvit neslučitelnost funkce člena soudcovské rady s funkcí orgánu státní správy soudů, neboť vzájemné propojení těchto funkcí by bylo na újmu smyslu a účelu, pro který se soudcovské rady konstituují.
Členové soudcovských rad budou do své funkce ustanovováni volbou, aktivní volební právo náleží všem soudcům, kteří vykonávají svou funkci u soudu, jehož soudcovská rada je volena. Volby soudcovských rad jsou založeny na principu přímé, rovné a tajné volby, zákon pak vymezuje podrobná pravidla , jimiž se tyto volby budou řídit.
K § 59 až 61 :
Navrhuje se do zákona převzít stávající vymezení předpokladů pro jmenování do funkce soudce a volbu přísedícího.
Výslovně se vymezuje, kdo je považován pro účely tohoto zákona za bezúhonného; je jím ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud na něj nedopadá fikce zahlazení takového odsouzení.
Na rozdíl od stávající právní úpravy se již nenavrhuje zákonem stanovit výčet odborných právních zkoušek, které se přímo ze zákona považují za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona. O uznání jiné odborné právní zkoušky za odbornou justiční zkoušku by měl napříště rozhodovat ve všech případech ministr spravedlnosti a takové uznání bude obecně vázáno na podmínku, že příslušná zkouška svým obsahovým zaměřením bude poskytovat záruky odborné přípravy na výkon funkce soudce.
Délka funkčního období přísedících se přebírá ze stávající právní úpravy. Přísedící budou do funkce i nadále voleni a bude zákonem stanoveno čtyřleté funkční období.
V souladu s ústavní úpravou nebude pro výkon funkce soudce stanoveno funkční období. Zákon však stanoví horní věkovou hranici, při jejímž dosažení bezvýjimečně ze zákona funkce soudce zanikne.
Ze zákona o soudech a soudcích se též přebírá úprava slibu soudců a přísedících; soudci však budou svůj slib skládat do rukou prezidenta republiky.
K § 62 až 65:
V souladu s ústavním vymezením zákon stanoví, že soudce do funkce jmenuje prezident republiky.
Pokud jde o přísedící, přebírá zákon dosavadní systém, kdy přísedící do funkce volí zastupitelstva obcí v obvodu příslušného soudu, k němuž jsou přísedící voleni. Počet přísedících, kteří mají být pro příslušný soud zvoleni, bude určovat předseda soudu; bude přitom vycházet z potřeb soudu a bude i nadále stanovena, nikoliv však bezvýjimečně, zásada, že přísedící by měl zasedat zpravidla ne více než 20 dnů v roce. Předseda soudu bude určovat jednotlivým zastupitelstvům obcí v obvodu příslušného soudu, kolik přísedících má příslušné zastupitelstvo zvolit; bude se přitom řídit tím, aby podle počtu obyvatel byl počet funkčních míst proporcionálně mezi ně rozložen. Samotný výběr kandidátů a jejich volba bude ponechána na zastupitelstvech obcí, předseda soudu se však bude vyjadřovat k navrženým kandidátům.
K § 66 až 72 :
Přidělovat soudce k výkonu funkce k určitému konkrétnímu soudu bude ministr spravedlnosti.
Nově jmenovaný soudce bude zásadně přidělován k okresnímu soudu. Jen zcela výjimečně zákon umožní přidělit nově jmenovaného soudce k výkonu funkce k vyššímu článku soudní soustavy, a to v těch případech, kdy jeho dlouhodobá právní praxe a vysoká odbornost budou zárukou kvalitního výkonu funkce soudce soudu vyššího stupně.
Aby se předešlo tomu, že kandidát na funkci soudce nebude po jmenování do funkce ochoten vykonávat funkci u takového soudu, u něhož je volné funkční místo, bude, stejně jako je tomu doposud, udělován takový souhlas předem a bude i nadále předpokladem pro samotné jmenování do funkce soudce. Jestliže soudce dodatečně svůj souhlas s přidělením k určitému soudu odvolá, bude se na něho hledět, jako by nebyl do funkce jmenován.
Dočasné přidělení soudce k výkonu funkce k jinému soudu nebo k Ministerstvu spravedlnosti či Justiční akademii bude zásadně vázáno na souhlas přidělovaného soudce a bude zákonem omezena délka takového dočasného přidělení. Soudce bude mít právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v případech, kdy by denní dojíždění soudce k výkonu funkce z jeho bydliště bylo značně obtížné či na náhrady spojené s dojížděním.
Jedinou výjimku budou představovat případy, kdy vážné obtíže okresního nebo krajského soudu ve výkonu soudnictví budou vyžadovat dočasné posílení soudcovského stavu a současně se nepodaří zajistit dočasné přidělení soudce či soudců, kteří by s přidělením souhlasili. Zákon umožní, aby ministr spravedlnosti, po vyjádření příslušné soudcovské rady, v takovém případě rozhodl o dočasném přidělení soudce stejného stupně soudu i bez jeho souhlasu; zákonem však bude tato možnost vázána pouze na přidělení soudce ze sousedícího soudu a na zákonem omezenou dobu. Zákon rovněž uloží ministru spravedlnosti povinnost přihlížet k osobním a rodinným poměrům soudce. Rozhodování o výběru soudce by tak mělo směřovat k výběru takového soudce, jehož dočasná změna působiště méně tíživě zasáhne.
I přeložení soudce k jinému soudu bude zásadně vázáno na souhlas soudce. V zájmu posílení kvality soudcovského sboru soudů vyšších stupňů bude možnost přeložení k soudu vyššího stupně vázána na zákonem stanovenou minimální délku výkonu soudcovské funkce.
Stejně jako stávající právní úprava, i nový zákon bude taxativně vymezovat případy, kdy bude možné soudce přeložit na jiný soud bez jeho souhlasu; soudce bude možno bez jeho souhlasu přeložit na jiný soud tehdy, změní-li se zákonná úprava organizace soudů nebo jejich obvodů a jen tehdy, jestliže nutné změny v přidělení soudců vyplývají z potřeb zajištění řádného výkonu soudnictví, které nelze řešit prostřednictvím přeložení soudců s jejich souhlasem.
Zákon přejímá platnou právní úpravu i v tom, na soud kterého stupně lze soudce bez jeho souhlasu přeložit, v jaké lhůtě tak lze učinit, a vyjadřuje zákaz přeložení soudce bez jeho souhlasu z téhož důvodu opakovaně.
K § 73 až 77 :
Shodně jako stávající právní úprava zákon označí funkci soudce a přísedícího za veřejnou funkcí s důsledky s tím spojenými.
V souladu s ústavní úpravou zákon vymezí i okruh funkcí, které jsou neslučitelné s funkcí soudce.
Z platné právní úpravy se přebírá i zákonné deklarování povinnosti státu zajišťovat nezávislost soudců jejich hmotným zabezpečením i samostatnost právní úpravy platových poměrů soudců.
Přebírá se i zásada, že soudce lze pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky.
Obdobně jako je tomu u soudců, i u přísedících bude trestní stíhání či vzetí do vazby přísedícího pro činy spáchané při výkonu funkce nebo v souvislosti s výkonem funkce vázáno na souhlas toho orgánu, který ho do funkce ustanovil.
Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím soudu, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření a nesprávným úředním postupem i nadále nebude upravována tímto zákonem a bude se řídit zákonem č. 82/1998 Sb.
K § 78 až 82 :
Zákon podrobně vymezí základní práva a povinností soudců a přísedících.
Základním pilířem výkonu soudnictví je právo, ale zároveň i povinnost každého soudce i přísedícího nezávisle vykonávat svou funkci. Musí být vázáni pouze zákony, vykládat je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, rozhodovat v přiměřených lhůtách, bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
Specifika výkonu soudcovské funkce vyžadují , aby na chování a jednání soudce i přísedícího byly kladeny vysoké požadavky, a to jak při samotném výkonu funkce, tak i v osobním a veřejném životě.
K § 83 a 84 :
Shodně jako platná právní úprava bude zákon pro vztahy vyplývající z výkonu funkce soudce upravovat jen ty oblasti, kde odlišnou úpravu vyžaduje specifický charakter soudcovské funkce; v ostatních oblastech se na pracovní vztahy soudců budou vztahovat pracovněprávní předpisy, které platí pro zaměstnance.
Vznik pracovního vztahu soudce bude vázán na den, který ministr spravedlnosti stanoví podle § 66 odst. 3 zákona jako den nástupu do funkce. S tímto dnem se také spojuje počátek působení zákazu soudce zastávat jinou placenou funkci či vykonávat jinou výdělečnou funkci se zákonem stanoveným okruhem výjimek, který trvá až do zániku soudcovské funkce, pokud soudce nebude dočasně výkonu své funkce zproštěn.
K § 85 až 89 :
Zatímco řízení o kárné odpovědnosti soudců a vymezení soudů, které ji budou posuzovat, zůstane, stejně jako je tomu doposud, předmětem úpravy samostatného zákona, jehož návrh se souběžně předkládá ( návrh zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců), navrhuje se vymezení kárné odpovědnosti soudců, a sankcí, které lze soudci za kárné provinění uložit, vymezit tímto zákonem. Důvodem navrženého řešení je jednak skutečnost, že kárná odpovědnost se odvíjí od vymezení povinností, které tento zákon soudcům ukládá a jejichž neplnění stanoveným okruhem kárných opatření sankcionuje, a dále i to, že zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců bude upravovat společná institucionální i procesní pravidla, podle nichž bude posuzována kárná odpovědnost jak soudců, tak i státních zástupců.
Obdobně je tomu i v případě posuzování způsobilosti soudců a státních zástupců vykonávat svou funkci.
Za kárné provinění je třeba považovat takové jednání, jímž soudce poruší své povinnosti, i takové jeho jednání a chování, jímž narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárné provinění tak zákon bude i nadále definovat v obecné poloze, toto obecné vymezení však navazuje na velmi podrobné vymezení povinností soudce (§ 79 a násl.), a bude tak dostatečným návodem pro posuzování kárné odpovědnosti.
Navrhuje se napříště již nerozlišovat kárná provinění a závažná kárná provinění. Soustředění kárné agendy v prvním stupni u vrchních soudů s následným opravným prostředkem k Nejvyššímu soudu ve spojitosti se stanovenou zásadou, podle níž budou kárná opatření ukládána podle míry závažnosti kárného provinění, bude zajišťovat adekvátní postih druhově obdobného jednání, aniž by bylo třeba zákonem rozlišovat kárné provinění a jeho závažnější formu.
Pro vymezení zániku kárné odpovědnosti soudce jsou převzata pravidla platné úpravy pro zánik kárné odpovědnosti soudce za kárné provinění.
Na rozdíl od stávající právní úpravy se nenavrhuje v kárném řízení posuzovat odpovědnost soudce za jednání, které má znaky přestupku. Navrhuje se, aby odpovědnost soudce za přestupek podléhala obecnému režimu zákona o přestupcích.
Z platné právní úpravy se přebírají kárná opatření, jež lze uložit za kárné provinění. Nejsou však přejímána ta kárná opatření, zasahující do platových poměrů soudců, která umožňovala sankcionovat jen soudce některých stupňů soudů, a zakládala tak nerovnost postihu shodného kárného provinění v závislosti na tom, u kterého stupně soudu soudce vykonává svou funkci. Rovněž se ze stávající úpravy nepřebírá sankce přeložení soudce na jiný soud téhož nebo nižšího článku, která se postupným obsazením funkčních míst u soudů stává jen těžko realizovatelnou. Navržený systém kárných opatření za kárná provinění, zejména široký prostor sankce v podobě snížení platu soudce, poskytuje potřebný prostor pro diferenciaci postihu v závislosti na závažnosti kárného provinění.
Nově se navrhuje dále umožnit, aby kárný senát, i když shledá, že se soudce dopustil kárného provinění, upustil od uložení kárného opatření. To by mělo být vyhrazeno především pro případy, kdy půjde o ojedinělé a méně závažné vybočení z jinak řádného výkonu soudcovské funkce a již samo projednání kárného provinění bude pro soudce dostatečné.
K § 90 a 91 :
Stejně jako platná právní úprava zákon pamatuje na řešení případů, kdy soudci nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat svou funkci a navrhuje se umožnit i v takovém případě vyvolat řízení, v němž bude posouzeno, zda je soudce způsobilý k výkonu své funkce či nikoliv. Obdobný postup se navrhuje i pro případ, kdy soudce bude pravomocně odsouzen pro trestný čin, kdy toto rozhodnutí nezakládá ze zákona zánik funkce soudce, půjde však svou povahou o takové jednání, které zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci.
K § 92 :
Bude zachován stávající právní stav, kdy přísedícím je garantována náhrada ušlého výdělku, paušální náhrada za výkon funkce a náhrada hotových výdajů. Rovněž bude z platné právní úpravy převzato, že výši náhrad, popřípadě způsob jejich určení stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
K § 93 až § 97 :
Zákon vymezí, kdy a z jakých důvodů zaniká funkce soudce a funkce přísedícího.
V zásadě je do nové úpravy převzat okruh důvodů, za nichž zaniká funkce soudce a přísedícího podle platné právní úpravy.
Nově se navrhuje stanovit jako důvod, kdy ze zákona bude zanikat funkce soudce, uplynutí kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 65 let. Dosavadní úprava též umožňuje, aby soudce byl dosažením určitého věku zproštěn funkce; zda se tomu tak stane či nikoliv, však plně závisí na individuálním rozhodnutí ministra spravedlnosti. Platná právní úprava tak neposkytuje důslednou ochranu soudcovské nezávislosti a umožňuje nerovný přístup k soudcům. Navrhuje se proto věkový limit stanovit zákonem jako bezvýjimečný důvod zániku funkce soudce. Pro zánik funkce přísedícího se věkový limit nezavádí, neboť výkon funkce přísedícího je omezen nedlouhým funkčním obdobím.
Dalším důvodem zániku funkce soudce je jeho pravomocné odsouzení pro trestný čin. Pokud byl soudce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, není rozhodující, jaký trest mu byl uložen. Pokud byl soudce pravomocně odsouzen za trestný čin spáchaný z nedbalosti, jeho funkce zaniká, byl-li mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Shodný důvod zákon navrhuje i pro zánik funkce přísedícího.
Dalším novým důvodem zániku funkce soudce je skutečnost, že byla pravomocným rozhodnutím zjištěna jeho odborná nezpůsobilost vykonávat soudcovskou funkci. K takovému zjištění může svým rozhodnutím dospět Rada pro odbornou způsobilost soudců ( § 135 a násl.) nebo Nejvyšší soud, pokud účastník řízení nesouhlasící s rozhodnutím Rady pro odbornou způsobilost soudců , vyvolá svým návrhem soudní řízení, v němž bude odborná způsobilost soudce posuzována ( § 149 a násl.).
K § 98 až 100 :
Navrhuje se, obdobně jako ve stávající právní úpravě, vymezit případy, kdy bude soudce nebo přísedící dočasně zproštěn výkonu své funkce. Případy takového dočasného zproštění jsou vázány především na takové důvody, kdy probíhá rozhodovací proces, v jehož důsledku může dojít k zániku funkce soudce nebo přísedícího a vzhledem k povaze soudcovské funkce není na místě, aby do doby konečného rozhodnutí soudce nebo přísedící vykonával svou funkci. Po dobu takového dočasného zproštění bude soudci náležet polovina jeho dosavadního platu s tím, že v případě, nedojde-li ze zákonem stanovených důvodů k zániku jeho soudcovské funkce , bude mít nárok na doplacení zbývající části platu.
Zcela odlišný charakter má nově zakládaný důvod, kdy naopak soudce bude jmenován soudcem Ústavního soudu nebo ustaven do funkce soudce mezinárodní soudní instituce anebo je-li dočasně přidělen k využití zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti či Justiční akademii. Navrhuje se, aby i po tuto dobu byl pozastaven výkon jeho soudcovské funkce s tím, že dočasné zproštění skončí uplynutím funkčního období soudce Ústavního soudu nebo zánikem soudcovské funkce v mezinárodní soudní instituci anebo uplynutím doby dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii. Pokud soudci působícímu u mezinárodní soudní instituce bude náležet za tuto funkci zvláštní plat, nebude mít nárok na plat podle zákona č. 236/1995 Sb., v platném znění, obdobně tomu bude i v případě jmenování soudcem Ústavního soudu; v případě dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii mu bude náležet dosavadní plat.
K § 101 až 107 :
V souladu s Ústavou bude předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu jmenovat prezident republiky.
Stejně jako je tomu doposud, bude předsedy a místopředsedy ostatních soudů jmenovat ministr spravedlnosti; zákon mu však uloží povinnost projednat takové jmenování se soudcovskou radou příslušného soudu, jehož funkcionářem má být soudce jmenován. Beze změn zákon přebírá i způsob ustanovování do funkcí předsedů kolegií a předsedů senátů všech stupňů soudů, vždy však takový záměr bude předem projednán se soudcovskou radou příslušného soudu.
I pokud jde o zánik funkce funkcionáře soudu a důsledky s tímto zánikem spojené, návrh zákona přebírá platnou právní úpravu.
K § 108 až 116:
Princip nezávislého výkonu soudcovské funkce vyžaduje, aby příprava na její výkon i vymezení samotných podmínek pro jmenování do funkce soudce poskytovaly v maximální možné míře záruky, že nově jmenovaní soudci budou již od počátku výkonu své funkce schopni plnit mimořádné nároky s touto funkcí spojené.
Nezastupitelnou úlohu v přípravě na výkon soudcovské funkce by v tomto směru měla plnit především přípravná služba justičních čekatelů, která spolu s odbornou justiční zkouškou nejlépe umožňuje přizpůsobit přípravu na výkon soudcovské funkce požadavkům praxe.
Justiční čekatelé jsou osoby, které byly přijaty, za splnění zákonem stanovených podmínek, do pracovního poměru s cílem po vykonání přípravné služby a složení odborné justiční zkoušky stát se soudcem, aniž by přípravná služba byla vázána na konkrétní služební místo soudce. Samo absolvování přípravné služby a úspěšné složení odborné justiční zkoušky, stejně jako naplnění dalších, Ústavou i tímto zákonem vymezených předpokladů pro funkci soudce, nezakládá nárok na jmenování soudcem.
Z těchto důvodů pracovní poměr justičních čekatelů vyžaduje v určitých směrech speciální úpravu, odchylující se od obecné úpravy dané zákoníkem práce.
Pracovní poměr justičních čekatelů je třeba koncipovat jako pracovní poměr uzavíraný na dobu určitou , přičemž délka této doby by měla zahrnovat jednak dobu trvání přípravné služby v zákonem stanovené délce, a dále dobu, v níž bude justičnímu čekateli umožněno vykonání odborné justiční zkoušky. Vzhledem k tomu, že může nastat situace, kdy v době trvání tohoto pracovního poměru nedosáhne doba vykonané přípravné služby zákonem stanovené délky, bude možno pracovní poměr prodloužit tak, aby justiční čekatel mohl přípravnou službu dokončit a podrobit se složení odborné justiční zkoušky. Zároveň se však stanoví maximální doba, na níž lze takto pracovní poměr justičního čekatele prodloužit.
Složí-li justiční čekatel odbornou justiční zkoušku, prodlouží se jeho pracovní poměr do doby jmenování soudcem nebo vyšším soudním úředníkem, nejdéle však na dobu 12 měsíců od složení odborné justiční zkoušky.Tomu justičnímu čekateli, který úspěšně nesloží odbornou justiční zkoušku, bude zákon garantovat právo na jedno její opakování. Pokud toto právo hodlá využít, bude mít nárok na prodloužení doby trvání pracovního poměru.
Složí-li justiční čekatel opakovanou odbornou justiční zkoušku, vznikne mu nárok na další prodloužení doby trvání pracovního poměru za obdobných podmínek a v obdobné délce jako v případě složení odborné justiční zkoušky bez jejího opakování .
Zákon umožní složit odbornou justiční zkoušku i vyššímu soudnímu úředníkovi, pokud má vysokoškolské právnické vzdělání a splňuje další předpoklady pro výkon funkce soudce, jestliže bude vykonávat funkci vyššího soudního úředníka nejméně po dobu 5 let. I vyšší soudní úředník může v případě neúspěchu odbornou justiční zkoušku opakovat, pokud však neuspěl ani při opakované zkoušce, nemůže požádat o vykonání nové odborné justiční zkoušky dříve než za 5 let. V osobách vyšších soudních úředníků, kteří budou mít složenu odbornou justiční zkoušku, budou u soudů pohotově k dispozici kandidáti na ustanovení do funkce soudce, což umožní plynulé doplňování soudcovského sboru.
K § 117 až 127 :
Návrh zákona v zásadě přebírá ustanovení o státní správě soudů, obsažená v zákoně o státní správě soudů.
Úkolem státní správy soudů tak i nadále bude povinnost vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a bude oprávněna dohlížet způsobem a v mezích stanovených tímto zákonem na řádné plnění úkolů, které jsou soudům svěřeny. Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.
Přebírá se i vymezení orgánů státní správy soudů, jimiž jsou předsedové a místopředsedové soudů a Ministerstvo spravedlnosti , které má postavení ústředního orgánu státní správy soudů. Zákon v zásadě přebírá i praxí osvědčené vymezení působnosti jednotlivých orgánů státní správy soudů i způsob výkonu státní správy a vzájemné vazby mezi těmito orgány.
Nově se navrhuje založit působnost Ministerstva spravedlnosti sledovat a hodnotit odbornou způsobilost soudců přidělených k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům. K naplnění této působnosti je ministerstvo oprávněno metodicky řídit prověrky rozhodovací činnosti soudců na základě jimi pravomocně skončených věcí, může uložit předsedovi příslušného soudu, aby takovou prověrku rozhodovací činnosti u konkrétního soudce provedl a podal mu posudek o jeho odborné způsobilosti , či může požádat o zhodnocení rozhodovací a jiné činnosti soudce při výkonu funkce soudcovskou radu příslušného soudu. Ministerstvo bude oprávněno výsledky prověrek hodnotit a konečně je i oprávněno vytvořit Radu pro odbornou způsobilost soudců a navrhovat jí, aby rozhodla o tom, zda soudce je či není odborně způsobilý vykonávat svou funkci.
I předsedové soudů budou v rámci výkonu státní správy soudů oprávněni podat Radě pro odbornou způsobilost soudců návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce, budou-li mít poznatky nasvědčující tomu, že lze mít o odborné způsobilosti konkrétního soudce pochybnosti. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů budou oprávněni provádět prověrky rozhodovací činnosti soudců příslušného soudu, zpracovávat posudky o jejich odborné způsobilosti či požádat soudcovskou radu příslušného soudu, aby rozhodovací a jinou činnost soudců při výkonu funkce zhodnotila.
K § 128 až132 :
Mimořádné nároky kladené na výkon funkce soudce vyžadují položit organizaci odborného vzdělávání jiné základy než je tomu dosud.
Navrhuje se zákonem zřídit Justiční akademii, která bude organizovat a provádět odborné vzdělávání soudců, justičních čekatelů a vyšších soudních úředníků. Současně se navrhuje vytvořit legislativně prostor i k tomu, aby působnost Justiční akademie mohla být rozšířena i na vzdělávání dalších odborníků právní či justiční praxe, především státních zástupců.
Stanovení obsahové náplně vzdělávání se svěřuje Radě Justiční akademie, kterou by měli tvořit ministrem jmenovaní odborníci právní teorie a praxe.
Zákon stanoví, za jakých podmínek se soudci, justiční čekatelé a vyšší soudní úředníci do odborného vzdělávání v Justiční akademii zařazují, délku odborného vzdělávání a způsob, jakým bude odborné vzdělávání ukončeno a jeho výsledky hodnoceny.
Pedagogický sbor , který bude v justiční akademii působit, budou tvořit vedle učitelů v pracovním poměru k Justiční akademii soudci, kteří budou k Justiční akademii dočasně přiděleni a na výuce se budou dále externím způsobem podílet i významní odborníci z řad soudců, státních zástupců a dalších odborníků teorie a praxe.
K § 133 až 159 :
Navrhuje se podrobit posuzování odborné způsobilosti všechny nově jmenované soudce působící u okresních a krajských soudů po uplynutí doby 60 měsíců od jejich nástupu do soudcovské funkce.
Hodnocení odborné způsobilosti mohou být podrobeni i soudci působící u okresních, krajských a vrchních soudů kdykoliv později v průběhu výkonu soudcovské funkce, jestliže prověrky rozhodovací činnosti soudce či jiné poznatky dávají pochybnost o jeho odborné způsobilosti. U tohoto okruhu soudců však bude odborná způsobilost posuzována jen na návrh, který bude oprávněn podat ministr spravedlnosti, předseda Nejvyššího soudu nebo předseda příslušného vrchního, krajského nebo okresního soudu či příslušná soudcovská rada.
Odbornou způsobilost soudců bude posuzovat Rada pro odbornou způsobilost soudců, kterou Ministerstvo spravedlnosti ustanoví pro oblast trestního práva , pro oblast civilního práva a pro oblast správního soudnictví. Rady budou devítičlenné, a budou složeny ze soudců, volených soudcovskými radami Nejvyššího soudu, vrchních soudů a krajských soudů, a z odborníků právní praxe a teorie. Zákon stanoví funkční období Rady, způsob ustanovování jejich členů a zásady, za nichž budou povoláni do Rady ustanovení náhradníci.
Členové Rady i jejich náhradníci budou při výkonu své funkce v Radě nezávislí a ve své rozhodovací činnosti budou vázáni pouze právním řádem. I jim bude uložena povinnost rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
Zákon vymezí pravidla, jimiž se bude řídit řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců. Na řízení před Radou se bude vztahovat správní řád s odchylkami, jež vyžaduje specifičnost tohoto řízení. Tento zákon vlastními pravidly upraví zejména způsob zahájení řízení, vymezí okruh účastníků, pravidla pro vyloučení člena Rady (náhradníka) z projednání a rozhodování, předmět řízení, dokazování, jednání před Radou a jeho průběh, rozhodování Rady a formu doručení jejího rozhodnutí.
Pokud účastník nesouhlasí s rozhodnutím Rady, může se s návrhem na posouzení odborné způsobilosti soudce obrátit na Nejvyšší soud. Ten návrh projedná v senátu, jehož způsob vytváření zákon vymezí. Nejvyšší soud pak po provedeném řízení rozhodne o odborné způsobilosti soudce a svým rozhodnutím nahradí původní rozhodnutí Rady.
K § 160 až 170:
Stávající právní úprava se v praxi osvědčila a je převzata s dílčí změnou do nového zákona.
Obsahem stížnosti na postup soudu i nadále mohou být pouze stížnosti na průtahy v řízení, nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení před soudem; stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.
Stížnosti bude vyřizovat předseda soudu, směřuje-li stížnost vůči místopředsedovi, soudcům a dalším zaměstnancům soudu, jehož je předsedou. Směřuje-li stížnost vůči předsedovi okresního soudu, nebo nesouhlasí-li stěžovatel se způsobem, jakým předseda okresního soudu jeho stížnost ve věci vyřídil, bude takové podání vyřizovat předseda krajského soudu. Stížnosti směřující vůči předsedovi krajského a vrchního soudu bude vyřizovat Ministerstvo spravedlnosti. To bude rovněž vyřizovat podání, kdy stěžovatel nebude souhlasit se způsobem vyřízení stížnosti předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu a dále stížnosti, jejichž vyřízení si vyhradí.
I nadále bude stanovena lhůta 2 měsíců, v níž je třeba stížnost vyřídit; výjimku budou tvořit případy, kdy v průběhu této lhůty nebude možné zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Pokud bude stížnost shledána alespoň částečně důvodnou, bude povinností toho, kdo stížnost vyřizuje, přijmout opatření k nápravě ( včetně eventuelního podání návrhu na zahájení kárného řízení) a informovat o nich stěžovatele.
K § 171:
Z platné právní úpravy se přebírá způsob součinnosti orgánů státní správy soudů a profesní zájmové organizace soudců.
K § 172 až 181:
V návaznosti na novou právní úpravu je potřebné v rámci přechodných ustanovení pamatovat na řešení postavení soudců a přísedících , kteří byli ustanoveni do svých funkcí podle dosavadní právní úpravy. Rovněž je potřebné upravit takto postavení justičních čekatelů, kteří započali svou přípravnou službu za dosud platné úpravy. Konečně je též třeba vytvořit podmínky pro konstituování prvních soudcovských rad, které jsou novým zákonem zřizovány. V rámci přechodných ustanovení je potřebné řešit i postupný přechod na novou úpravu tam, kde to vyžaduje současný stav a podmínky výkonu soudnictví.
K § 182, 186 až 190:
Nová právní úprava nahradí zákon o soudech a soudcích a zákon o státní správě soudů. Navrhuje se proto tyto zákony zrušit včetně zákonů, popřípadě jejích částí, jimiž byly novelizovány.
K § 183 a 184:
Navrhuje se novelizací zákona o advokacii a zákona o notářích a jejich činnosti (notářský řád) vytvořit legislativní předpoklady k tomu aby samosprávné orgány advokátů a notářů měly založenou působnost navrhovat ministru spravedlnosti advokáty a notáře za členy a náhradníky Rady pro odbornou způsobilost soudců.
Současně se touto novelizací navrhuje i vytvořit legislativní předpoklady pro to, aby obdobným způsobem byla založena působnost České advokátní komory navrhovat ministru spravedlnosti advokáta a jeho náhradníka za člena a náhradníka Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců, jejíž konstituování předpokládá souběžně předkládaná novela zákona o státním zastupitelství.
K § 185 :
Aplikace § 4 zákoníku práce se rozšiřuje na justiční čekatele a na právní čekatele.
K § 191 :
Datum účinnosti je navrhováno shodně s předpokládanou účinností dalších návrhů zákonných úprav, jimiž má být realizována reforma justice, a to i s ohledem na potřebnost a význam této reformy.
Současně se navrhuje omezit účinnost ustanovení, podle něhož bude možno soudce dočasně přidělit k jinému soudu bez jeho souhlasu , na dobu 7 let.
V Praze dne 14. března 2001
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman v.r.
ministr spravedlnosti
JUDr. Jaroslav Bureš v.r.
Návrh
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne.................................,
kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 44 odst. 1 zákona č............../2001 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ( zákon o soudech a soudcích) stanoví:
Čl. I
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb. a vyhlášky č. 482/2000 Sb., se mění takto:
§ 1 včetně nadpisu zní:
§ 1
Rozvrh práce
Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení se dbá o to, aby soudní oddělení byla rovnoměrně zatížena.
Je-li u soudu vytvořeno více soudních oddělení pro vyřizování věcí téhož druhu, musí být rozdělení věcí mezi ně založeno
na obvodovém systému, který rovnoměrně dělí obvod soudu na počet obvodů shodujících se s počtem soudních oddělení v závislosti na místě bydliště odpůrce či jiném hledisku jímž se podle občanského soudního řádu řídí místní příslušnost soudu, nebo
na časovém systému, podle něhož budou věci přidělovány jednotlivým soudním oddělením v závislosti na časovém období, kdy byl podán návrh na zahájení řízení soudu , anebo
na kombinaci obou systémů.
2. § 2 a 2a se zrušují.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Návrh
nařízení vlády
ze dne......................................,
kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 21 odst. 1 a § 23 odst. 1 písm. b), c), d), f) a g) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění nařízení vlády č. 288/1993 Sb., nařízení vlády č. 76/1994 Sb., nařízení vlády č. 141/1995 Sb., nařízení vlády č. 70/1996 Sb., nařízení vlády č. 325/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 352/1997 Sb., nařízení vlády č. 247/1998 Sb., nařízení vlády č. 125/2000 Sb. a nařízení vlády č. 453/2000 Sb., se mění takto:
1.V § 6 odst. 2 se za slovy „vyšší odborné školy“ slovo „a“ nahrazuje čárkou, a za slova „ Policejní akademii České republiky, 4g)“ se vkládají slova „zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem v pracovním poměru k Justiční akademii , 4h) a zaměstnanci, který je pedagogickým, pracovníkem v pracovním poměru k Justiční škole v Kroměříži, která zajišťuje studium vyšších soudních úředníků, 4i)“.
Poznámky pod čarou č. 4h) a 4i) znějí :
„ 4h) § 128 a násl. zákona č. ....../2001 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).
4i) § 15 zákona č.189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících.“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Návrh
vyhláška
Ministerstva spravedlnosti
ze dne .................2001,
o přípravné službě justičních čekatelů a odborné justiční zkoušce a o čekatelské praxi a odborné závěrečné zkoušce státních zástupců
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 108 odst. 2 a § 113 odst. 4 zákona č. ......./2001 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) a podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
ČÁST PRVNÍ
Organizace a průběh přípravné služby justičních čekatelů a čekatelské praxi právních čekatelů
§ 1
(1) Účelem přípravné služby justičních čekatelů a čekatelské praxe právních čekatelů (dále jen „přípravná služba“) je odborná příprava justičního čekatele nebo právního čekatele (dále jen „čekatele“) pro výkon funkce soudce nebo funkce státního zástupce, zaměřená zejména na získání znalostí o jednotlivých agendách a jejich výkonu, na rozvoj odborných znalostí, včetně odpovídajících znalostí práva Evropských společenství, a jejich praktické uplatňování a na osvojování si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce soudce nebo státního zástupce.
(2) Časový a věcný plán přípravné služby zpracovává příslušný předseda krajského soudu nebo příslušný krajský státní zástupce a odpovídá za jeho plnění. Součástí plánu přípravné služby je určení školitele. Za průběh přípravné služby odpovídá předseda soudu nebo vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, u nichž je přípravná služba vykonávána.
(3) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) schvaluje plán přípravné služby, vydává vzorovou náplň přípravné služby, kontroluje dodržování obsahu, kvality a časového rozvrhu přípravné služby a kontroluje práci poradních sborů a školitelů.
(4) Součástí přípravné služby jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované ministerstvem nebo prostřednictvím Justiční akademie a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými soudy a krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem přípravné služby a se základními právními předpisy, upravujícími činnost soudů a státních zastupitelství. Adaptační kurzy mohou podle potřeby organizovat též krajské soudy a krajská státní zastupitelství.
§ 2
(1) Přípravná služba se vykonává především u okresních soudů, okresních státních zastupitelství, krajských soudů a krajských státních zastupitelství.
(2) Na základě dohody s příslušnými orgány může být v souladu s plánem přípravné služby část přípravné služby vykonána u vrchního soudu, Nejvyššího soudu, vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokáta, notáře, úřadu vyšetřování Policie České republiky, finančního či katastrálního úřadu nebo jiného orgánu či instituce.
(3) V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů. V odůvodněných případech může předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce dobu výkonu přípravné služby u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství prodloužit. Minimální doba výkonu přípravné služby u okresního soudu nebo okresního státního zastupitelství nesmí být takovým opatřením dotčena.
(4) Adaptační kurz probíhá v prvních šesti měsících přípravné služby.
§ 3
Poradní sbor
(1) Průběh přípravné služby koordinuje a její výsledky kontroluje poradní sbor pro výchovu čekatelů (dále jen "poradní sbor").
(2) Poradní sbor je poradním orgánem předsedy krajského soudu nebo krajského státního zástupce. Má tři až pět členů jmenovaných předsedou krajského soudu nebo krajským státním zástupcem. Schází se dle potřeby, nejméně však jednou za půl roku.
(3) Poradní sbor provádí po skončení prvního a druhého roku přípravné služby hodnocení čekatele. Po skončení přípravné služby provádí poradní sbor závěrečné hodnocení čekatele. Závěrečné hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat odbornou justiční zkoušku nebo odbornou závěrečnou zkoušku státního zástupce (dále jen "odborná zkouška").
§ 4
Školitelé
(1) Průběh přípravné služby a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k osvojení si zásad profesní etiky.
(2) Školitele jmenuje předseda krajského soudu z nejzkušenějších soudců nebo krajský státní zástupce z nejzkušenějších státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů.
(3) Předseda krajského soudu a krajský státní zástupce jsou povinni ve spolupráci s předsedy okresních soudů a okresními státními zástupci vytvářet školitelům pro práci s čekateli příznivé podmínky.
(4) Školitel je povinen zaznamenávat do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu přípravné služby, jejím časovém a obsahovém průběhu, hodnocení a o překážkách v práci čekatele, které trvají déle než jeden týden. Osobní list čekatele vystavuje krajský soud nebo krajské státní zastupitelství.
§ 5
Čekatelé
(1) Čekatel je povinen řídit se pokyny předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plnit svědomitě jimi uložené úkoly, účastnit se plánem přípravné služby určených výchovně vzdělávacích akcí a doplňovat a prohlubovat si své odborné znalosti samostatným studiem.
(2) Po skončení přípravné služby je čekatel, kterému bylo povoleno vykonat odbornou zkoušku, povinen se této zkoušce podrobit.
ČÁST druhá
Odborná zkouška
§ 6
(1) Žádost o povolení vykonat odbornou zkoušku podává čekatel ministru spravedlnosti prostřednictvím příslušného předsedy krajského soudu nebo krajského státního zástupce.
(2) Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce předkládá žádost čekatele spolu s plánem přípravné služby, doklady o průběhu přípravné služby, závěrečným hodnocením a svým stanoviskem ministerstvu.
(3) Rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vykonat odbornou zkoušku musí být čekateli oznámeno nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání.
(4) K přípravě na vykonání odborné zkoušky poskytne krajský soud nebo krajské státní zastupitelství čekateli deset dnů pracovního volna s náhradou platu.
§ 7
(1) Zkouška se skládá před pětičlennou zkušební komisí.
(2) Předsedy a členy zkušebních komisí jmenuje ministr spravedlnosti.
(3) Předseda komise řídí průběh zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.
(4) Složení zkušebních komisí určuje ministerstvo.
§ 8
(1) Odborná zkouška je veřejná. Skládá se z části písemné a z části ústní. Při písemné části zkoušky lze používat textů právních předpisů. Při ústní části zkoušky může povolit použití textů právních předpisů příslušný člen zkušební komise.
(2) V písemné části odborné zkoušky vypracuje:
a) justiční čekatel jedno rozhodnutí ve věci trestní a jedno rozhodnutí ve věci občanskoprávní, obchodní nebo ve věci správního soudnictví,
b) právní čekatel obžalobu a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
(3) Při ústní části odborné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele
a) z práva ústavního a z organizace soudnictví a státního zastupitelství,
b) z občanského práva hmotného a procesního,
c) z pracovního práva,
d) z rodinného práva,
e) z trestního práva hmotného a procesního,
f) z obchodního práva,
g) ze správního práva,
h) práva Evropských společenství v rozsahu potřebném pro výkon funkce,
i) ze základních vnitřních předpisů pro soudy a státní zastupitelství.
§ 9
(1) V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí příslušný člen zkušební komise písemnou práci čekatele.
(2) Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží k orientaci čekatele v právním řádu a v i základních vnitřních předpisech týkajících se činnosti soudů a státního zastupitelství, k jeho schopnosti správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a též k jeho slovnímu projevu.
§ 10
(1) Výsledek odborné zkoušky se hodnotí stupnicí:
výtečně způsobilý
velmi dobře způsobilý
způsobilý
nezpůsobilý
Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítne zkoušku vykonat, od zkoušky v jejím průběhu odstoupí nebo se bez řádné omluvy ke zkoušce nedostaví.
(2) Čekateli, který úspěšně vykonal odbornou zkoušku, vydá ministerstvo osvědčení. Stejnopis osvědčení se zakládá do osobního spisu čekatele.
§ 11
Při výsledku odborné zkoušky "nezpůsobilý" rozhodne zkušební komise, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.
ČÁST Třetí
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ............................
názvy, Obvody a sídla okresních soudů
1. Okresní soud v Benešově
Do obvodu Okresního soudu v Benešově patří území obcí Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov.
Sídlem Okresního soudu v Benešově je město Benešov.
2. Okresní soud v Berouně
Do obvodu Okresního soudu v Berouně patří území obcí Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná.
Sídlem Okresního soudu v Berouně je město Beroun.
3. Okresní soud v Blansku
Do obvodu Okresního soudu v Blansku patří území obcí Adamov, Bedřichov, Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov, Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky, Kunštát, Lazinov, Lažany, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice, Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Sloup, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Vysočany, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Žďár, Žďárná, Žernovník, Žerůtky.
Sídlem Okresního soudu v Blansku je město Blansko.
4. Okresní soud Brno-město
Do obvodu Okresního soudu Brno-město patří území obce Brno.
Sídlem Okresního soudu Brno-město je město Brno.
5. Okresní soud Brno-venkov
Do obvodu Okresního soudu Brno-venkov patří území obcí Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice.
Sídlem Okresního soudu Brno-venkov je město Brno.
6. Okresní soud v Bruntále
Do obvodu Okresního soudu v Bruntále patří území obcí Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor.
Sídlem Okresního soudu v Bruntále je město Bruntál.
7. Okresní soud v Břeclavi
Do obvodu Okresního soudu v Břeclavi patří území obcí Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí.
Sídlem Okresního soudu v Břeclavi je město Břeclav.
8. Okresní soud v České Lípě
Do obvodu Okresního soudu v České Lípě patří území obcí Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec.
Sídlem Okresního soudu v České Lípě je město Česká Lípa.
9. Okresní soud v Českých Budějovicích
Do obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích patří území obcí Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín, Hosty, Hradce, Hranice, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrášťany, Jankov, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice.
Sídlem Okresního soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice.
10. Okresní soud v Českém Krumlově
Do obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově patří území obcí Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a území vojenského újezdu Boletice.
Sídlem Okresního soudu v Českém Krumlově je město Český Krumlov.
11. Okresní soud v Děčíně
Do obvodu Okresního soudu v Děčíně patří území obcí Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov, Chřibská, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Kámen, Krásná Lípa, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Lipová, Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice, Valkeřice, Varnsdorf, Velká Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov.
Sídlem Okresního soudu v Děčíně je město Děčín.
12. Okresní soud v Domažlicích
Do obvodu Okresního soudu v Domažlicích patří území obcí Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov, Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov.
Sídlem Okresního soudu v Domažlicích je město Domažlice.
13. Okresní soud ve Frýdku-Místku
Do obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku patří území obcí Baška, Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice.
Sídlem Okresního soudu ve Frýdku-Místku je město Frýdek-Místek.
14. Okresní soud v Havlíčkově Brodě
Do obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě patří území obcí Bačkov, Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole.
Sídlem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě je město Havlíčkův Brod.
15. Okresní soud v Hodoníně
Do obvodu Okresního soudu v Hodoníně patří území obcí Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těmice, Terezín, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny.
Sídlem Okresního soudu v Hodoníně je město Hodonín.
16. Okresní soud v Hradci Králové
Do obvodu Okresního soudu v Hradci Králové patří území obcí Babice, Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachrašťany, Zdechovice.
Sídlem Okresního soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.
17. Okresní soud v Chebu
Do obvodu Okresního soudu v Chebu patří území obcí Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín.
Sídlem Okresního soudu v Chebu je město Cheb.
18. Okresní soud v Chomutově
Do obvodu Okresního soudu v Chomutově patří území obcí Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec.
Sídlem Okresního soudu v Chomutově je město Chomutov.
19. Okresní soud v Chrudimi
Do obvodu Okresního soudu v Chrudimi patří území obcí Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice, Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk.
Sídlem Okresního soudu v Chrudimi je město Chrudim.
20. Okresní soud v Jablonci nad Nisou
Do obvodu Okresního soudu Jablonci nad Nisou patří území obcí Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod.
Sídlem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je město Jablonec nad Nisou.
21. Okresní soud v Jeseníku
Do obvodu Okresního soudu v Jeseníku patří území obcí Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová.
Sídlem Okresního soudu v Jeseníku je město Jeseník.
22. Okresní soud v Jihlavě
Do obvodu Okresního soudu v Jihlavě patří území obcí Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec.
Sídlem Okresního soudu v Jihlavě je město Jihlava.
23. Okresní soud v Jičíně
Do obvodu Okresního soudu v Jičíně patří území obcí Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice.
Sídlem Okresního soudu v Jičíně je město Jičín.
24. Okresní soud v Jindřichově Hradci
Do obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci patří území obcí Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, České Velenice, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Světce, Třebětice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice.
Sídlem Okresního soudu v Jindřichově Hradci je město Jindřichův Hradec.
25. Okresní soud v Karlových Varech
Do obvodu Okresního soudu v Karlových Varech patří území obcí Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice a území vojenského újezdu Hradiště.
Sídlem Okresního soudu v Karlových Varech je město Karlovy Vary.
26. Okresní soud v Karviné
Do obvodu Okresního soudu v Karviné patří území obcí Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko.
Sídlem Okresního soudu v Karviné je město Karviná.
27. Okresní soud v Kladně
Do obvodu Okresního soudu v Kladně patří území obcí Běleč, Běloky, Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň, Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota, Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice, Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno, Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov, Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný, Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina, Žižice.
Sídlem Okresního soudu v Kladně je město Kladno.
28. Okresní soud v Klatovech
Do obvodu Okresního soudu v Klatovech patří území obcí Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice.
Sídlem Okresního soudu v Klatovech je město Klatovy.
29. Okresní soud v Kolíně
Do obvodu Okresního soudu v Kolíně patří území obcí Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žiželice.
Sídlem Okresního soudu v Kolíně je město Kolín.
30. Okresní soud v Kroměříži
Do obvodu Okresního soudu v Kroměříži patří území obcí Bařice-Velké Těšany, Bělov, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Cetechovice, Dřínov, Holešov, Honětice, Horní Lapač, Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalnov-Lísky, Jankovice, Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Litenčice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice, Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice, Nítkovice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje, Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice, Uhřice, Věžky, Vítonice, Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice.
Sídlem Okresního soudu v Kroměříži je město Kroměříž.
31. Okresní soud v Kutné Hoře
Do obvodu Okresního soudu v Kutné Hoře patří území obcí Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Dolní Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby.
Síldlem Okresního soudu v Kutné Hoře je město Kutná Hora.
32. Okresní soud v Liberci
Do obvodu Okresního soudu v Liberci patří území obcí Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek.
Sídlem Okresního soudu v Liberci je město Liberec.
33. Okresní soud v Litoměřicích
Do obvodu Okresního soudu v Litoměřicích patří území obcí Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice.
Sídlem Okresního soudu v Litoměřicích je město Litoměřice.
34. Okresní soud v Lounech
Do obvodu Okresního soudu v Lounech patří území obcí Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice
. Sídlem Okresního soudu v Lounech je město Louny.
35. Okresní soud v Mělníku
Do obvodu Okresního soudu v Mělníku patří území obcí Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy.
Síldlem Okresního soudu v Mělníku je město Mělník.
36. Okresní soud v Mladé Boleslavi
Do obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi patří území obcí Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves.
Síldlem Okresního soudu v Mladé Boleslavi je město Mladá Boleslav.
37. Okresní soud v Mostě
Do obvodu Okresního soudu v Mostě patří území obcí Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice.
Sídlem Okresního soudu v Mostě je město Most.
38. Okresní soud v Náchodě
Do obvodu Okresního soudu v Náchodě patří území obcí Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov.
Sídlem Okresního soudu v Náchodě je město Náchod.
39. Okresní soud v Novém Jičíně
Do obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně patří území obcí Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína.
Sídlem Okresního soudu v Novém Jičíně je město Nový Jičín.
40. Okresní soud v Nymburce
Do obvodu Okresního soudu v Nymburce patří území obcí Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice.
Sídlem Okresního soudu v Nymburce je město Nymburk.
41. Okresní soud v Olomouci
Do obvodu Okresního soudu v Olomouci patří území obcí Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Mladeč, Mladějovice, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a území vojenského újezdu Libavá.
Sídlem Okresního soudu v Olomouci je město Olomouc.
42. Okresní soud v Opavě
Do obvodu Okresního soudu v Opavě patří území obcí Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada.
Sídlem Okresního soudu v Opavě je město Opava.
43. Okresní soud v Ostravě
Do obvodu Okresního soudu v Ostravě patří území obce Ostrava.
Sídlem Okresního soudu v Ostravě je město Ostrava.
44. Okresní soud v Pardubicích
Do obvodu Okresního soudu v Pardubicích patří území obcí Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Němčice, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Radhošť, Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno,Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice.
Sídlem Okresního soudu v Pardubicích je město Pardubice.
45. Okresní soud v Pelhřimově
Do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově patří území obcí Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda,Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice.
Sídlem Okresního soudu v Pelhřimově je město Pelhřimov.
48. Okresní soud v Písku
Do obvodu Okresního soudu v Písku patří území obcí Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Křižanov, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár.
Sídlem Okresního soudu v Písku je město Písek.
49. Okresní soud Plzeň-jih
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-jih patří území obcí Blovice, Bolkov, Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov,Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-jih je město Plzeň.
50. Okresní soud Plzeň-město
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-město patří území obce Plzeň.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-město je město Plzeň.
51. Okresní soud Plzeň-sever
Do obvodu Okresního soudu Plzeň-sever patří území obcí Bdeněves, Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy, Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice, Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást, Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza, Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov, Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žihle, Žilov.
Sídlem Okresního soudu Plzeň-sever je město Plzeň.
52. Okresní soud Praha-východ
Do obvodu Okresního soudu Praha-východ patří území obcí Babice, Bašť, Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Březí, Čakovičky, Čelákovice, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Dřevčice, Herink, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Kojetice, Kostelec u Křížků, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany, Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovičky, Postřižín, Předboj, Přezleztice, Radějovice, Radonice, Řehenice, Říčany, Sedlec, Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sulice, Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Tehov, Tehovec, Úvaly, Veleň, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody, Všestary, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovice.
Sídlem Okresního soudu Praha-východ je hlavní město Praha.
53. Okresní soud Praha-západ
Do obvodu Okresního soudu Praha-západ patří území obcí Bojanovice, Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd, Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříč, Dobřichovice, Dolany, Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradišťko, Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes, Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Libeř, Lichoceves, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná, Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Štěchovice, Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice, Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory, Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole.
Sídlem Okresního soudu Praha-západ je hlavní město Praha.
54. Okresní soud v Prachaticích
Do obvodu Okresního soudu v Prachaticích patří území obcí Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovice.
Sídlem Okresního soudu v Prachaticích je město Prachatice.
55. Okresní soud v Prostějově
Do obvodu Okresního soudu v Prostějově patří území obcí Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč.
Sídlem Okresního soudu v Prostějově je město Prostějov.
56. Okresní soud v Přerově
Do obvodu Okresního soudu v Přerově patří území obcí Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hradčany, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Kladníky, Klokočí, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Malhotice, Měrovice nad Hanou, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Olšovec, Opatovice, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Polom, Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské, Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Střítež nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Ústí, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice.
Sídlem Okresního soudu v Přerově je město Přerov.
57. Okresní soud v Příbrami
Do obvodu Okresního soudu v Příbrami patří území obcí Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice a území vojenského újezdu Brdy.
Sídlem Okresního soudu v Příbrami je město Příbram.
58. Okresní soud v Rakovníku
Do obvodu Okresního soudu v Rakovníku patří území obcí Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.
Sídlem Okresního soudu v Rakovníku je město Rakovník.
59. Okresní soud v Rokycanech
Do obvodu Okresního soudu v Rokycanech patří území obcí Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec.
Sídlem Okresního soudu v Rokycanech je město Rokycany.
60. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou
Do obvodu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou patří území obcí Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí.
Sídlem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je město Rychnov nad Kněžnou.
61. Okresní soud v Semilech
Do obvodu Okresního soudu v Semilech patří území obcí Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov.
Sídlem Okresního soudu v Semilech je město Semily.
62. Okresní soud v Sokolově
Do obvodu Okresního soudu v Sokolově patří území obcí Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová.
Sídlem Okresního soudu v Sokolově je město Sokolov.
63. Okresní soud ve Strakonicích
Do obvodu Okresního soudu ve Strakonicích patří území obcí Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štěkeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky.
Sídlem Okresního soudu ve Strakonicích je město Strakonice.
64. Okresní soud ve Svitavách
Do obvodu Okresního soudu ve Svitavách patří území obcí Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko.
Sídlem Okresního soudu ve Svitavách je město Svitavy.
65. Okresní soud v Šumperku
Do obvodu Okresního soudu v Šumperku patří území obcí Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole.
Sídlem Okresního soudu v Šumperku je město Šumperk.
66. Okresní soud v Táboře
Do obvodu Okresního soudu v Táboře patří území obcí Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žíšov.
Sídlem Okresního soudu v Táboře je město Tábor.
67. Okresní soud v Tachově
Do obvodu Okresního soudu v Tachově patří území obcí Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř.
Sídlem Okresního soudu v Tachově je město Tachov.
68. Okresní soud v Teplicích
Do obvodu Okresního soudu v Teplicích patří území obcí Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošt, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim.
Sídlem Okresního soudu v Teplicích je město Teplice.
69. Okresní soud v Trutnově
Do obvodu Okresního soudu v Trutnově patří území obcí Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř.
Sídlem Okresního soudu v Trutnově je město Trutnov.
70. Okresní soud v Třebíči
Do obvodu Okresního soudu v Třebíči patří území obcí Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava.
Sídlem Okresního soudu v Třebíči je město Třebíč.
71. Okresní soud v Uherském Hradišti
Do obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti patří území obcí Babice, Bánov, Bílovice, Bojkovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní Němčí, Drslavice, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivnice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě, Staré Město, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz, Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Újezdec, Vápenice, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov, Žitková.
Sídlem Okresního soudu v Uherském Hradišti je město Uherské Hradiště.
72. Okresní soud v Ústí nad Labem
Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem patří území obcí Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice.
Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.
73. Okresní soud v Ústí nad Orlicí
Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicích patří území obcí Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek.
Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je město Ústí nad Orlicí.
74. Okresní soud ve Vsetíně
Do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně patří území obcí Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lačnov, Leskovec, Lešná, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střelná, Střítež nad Bečvou, Študlov, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Valašské Příkazy, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří.
Sídlem Okresního soudu ve Vsetíně je město Vsetín.
75. Okresní soud ve Vyškově
Do obvodu Okresního soudu ve Vyškově patří území obcí Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a území vojenského újezdu Březina.
Sídlem Okresního soudu ve Vyškově je město Vyškov.
76. Okresní soud ve Zlíně
Do obvodu Okresního soudu ve Zlíně patří území obcí Biskupice, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Brumov-Bylnice, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Dolní Lhota, Doubravy, Drnovice, Držková, Fryšták, Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Jestřabí, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Křekov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lipová, Loučka, Ludkovice, Luhačovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Oldřichovice, Otrokovice, Petrůvka, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Poteč, Pozlovice, Provodov, Racková, Rudimov, Sazovice, Sehradice, Slavičín, Slopné, Slušovice, Spytihněv, Šanov, Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov, Tečovice, Tichov, Tlumačov, Trnava, Ublo, Újezd, Valašské Klobouky, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vlčková, Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava.
Sídlem Okresního soudu ve Zlíně je město Zlín.
77. Okresní soud ve Znojmě
Do obvodu Okresního soudu ve Znojmě patří území obcí Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice,Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky.
Sídlem Okresního soudu ve Znojmě je město Znojmo.
78. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou
Do obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou patří území obcí Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou, Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Černvír, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník, Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Chlumek, Chlumětín, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla, Křižánky, Křižanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné, Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové Sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín, Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rozseč, Rozsochy, Rožná, Ruda, Rudolec, Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice, Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec.
Sídlem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je město Žďár nad Sázavou.
Text části zákona s vyznačením navrhovaných změn
65/165 Sb.,
zákon
ze dne 16. června 1965
Zákoník práce
[Dosavadní znění:
§ 4
Na pracovněprávní vztahy státních zástupců a na příslušníky ozbrojených sil v činné službě se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy.]
§ 4
Na pracovněprávní vztahy justičních čekatelů, státních zástupců, právních čekatelů a na příslušníky ozbrojených sil v činné službě se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní předpisy.
Návrh
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne...................................................,
o náhradách za vykonávání funkce přísedícího
Ministerstvo spravedlnosti podle § 91 odst. 2 až 4 zákona č..../2001 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), stanoví:
Náhrada ušlého výdělku
§ 1
Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí v jimi prokázané výši, nejvýše však 80 Kč za hodinu nebo 680 Kč za jeden den.
§ 2
(1) Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku přísedících uvedených v § 1 je základ daně z příjmu obyvatelstva.1)
(2) Přísedícímu uvedenému v § 1 náleží za 1 hodinu náhrada ušlého výdělku, vypočtená dělením základu podle odstavce 1 počtem pracovních hodin, připadajících na kalendářní rok, kterou zvláštní právní předpis2) stanoví jako nejvyšší rozsah pracovní doby pracovníků v pracovním poměru.
(3) Základ podle odstavce 1 prokazuje přísedící uvedený v § 1 posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jenž předcházel dni výkonu funkce přísedícího, za který se náhrada poskytuje.
___________________________
1) § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 83 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
§ 3
Nemohou-li přísedící uvedení v § 1 prokázat výši ušlého výdělku způsobem stanoveným v § 2, přísluší jim náhrada ušlého výdělku v částce 28 Kč za hodinu, nejvýše však 238 Kč za jeden den.
§ 4
Náhrada hotových výdajů
Hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí, se nahrazují za podmínek, v rozsahu a ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.3)
§ 5
Paušální náhrada za výkon funkce přísedícího
Přísedícím přísluší za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce ve výši 200 Kč.
Ustanovení závěrečné
§ 6
Zrušuje se vyhláška ministra spravedlnosti České republiky č.44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr
___________________
3) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh
Vyhláška
Ministerstva spravedlnosti
ze dne..........................................,
kterou se stanoví podrobnosti o organizaci Rady pro odbornou způsobilost soudců a Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců, o zabezpečení její činnosti a o odměnách a náhradách výdajů jejich členů
Ministerstvo spravedlnosti podle § 136 odst. 6 a 139 zákona č........./2001 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích, a podle § 40 odst. 1 psím. c) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č...../2001 Sb., stanoví:
Organizace Rady pro odbornou způsobilost soudců a Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců a zabezpečení jejich činnosti
§ 1
Rada pro oblast trestního práva, Rada pro oblast civilního práva a Rada pro oblast správního soudnictví zřízené v rámci Rady pro odbornou způsobilost soudců vykonávají zákonem svěřenou působnost jako samostatné organizačně oddělené orgány.
Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců vykonává zákonem svěřenou působnost jako samostatný organizačně oddělený orgán.
§ 2
Zanikne-li tomu, kdo byl zvolen, navržen nebo jmenován členem nebo náhradníkem Rady pro odbornou způsobilost soudců nebo Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců (dále jen „Rada“) jeho funkce, zvolí, navrhne nebo jmenuje na jeho místo člena nebo náhradníka Rady ten, kdo byl oprávněn zvolit , nevrhnout nebo jmenovat člena nebo náhradníka, jehož funkce zanikla.
§ 3
Pokud soudce , jehož odborná způsobilost má být posuzována, v posledních pěti letech před podáním návrhu projednával a rozhodoval věci , které náleží do působnosti více orgánů podle § 1 odst. 1, návrh projedná a rozhodne Rada zřízena pro tu oblast, kde činnost soudce v tomto období převažovala.
§ 4
Návrhy a písemnosti určené Radě se doručují do sídla Ministerstva spravedlnosti ( dále jen „ministerstvo“), které zajistí jejich předání Radě příslušné podle § 1.
Rada jedná a rozhoduje v sídle ministerstva, popřípadě, je-li to vhodné a účelné, může jednat i v sídle krajského soudu, v jehož obvodu vykonává svou funkci soudce, jehož odborná způsobilost je posuzována; jde-li o státního zástupce, může jednat v sídle příslušného krajského státního zastupitelství.
§ 5
Jednání Rady svolává a její jednání řídí její předseda.
Odměny a náhrady hotových výdajů jejich členů Rady pro odbornou způsobilost soudců a Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců
§ 6
Členu Rady nebo jeho náhradníkovi, s výjimkou soudce a státního zástupce, náleží odměna ve výši 500 Kč za každý kalendářní den účasti na jednání Rady.
§ 7
Výdaje, které vzniknou v souvislosti s vykonáváním funkce člena Rady nebo jeho náhradníka, se nahrazují členu Rady nebo jeho náhradníkovi za podmínek, v rozsahu a ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.16/
§ 8
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
1) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3 )§ 10 až 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
4) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
5 ) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č.358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
8 ) Zákon č. ..../2001 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
9) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
10) § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/ 2000 Sb.
11 ) § 124 zákoníku práce.
12 ) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
13 ) Zákon č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb.
15 ) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.