ze dne 23. prosince 1991
ČÁST DRUHÁ
Vymezení úkolů
§ 4
Okruh soudních pracovníků
Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů.
§ 5
(1)Vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.
(2)Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka, soudního tajemníka, soudního vykonavatele a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda soudu.
§ 6
Jednoduché úkony konané soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře
(1)Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a)dožádání v jednoduchých věcech,
b)doručování soudních písemností osobám ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence a sepisování protokolu o tomto úkonu,
c)sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,
d)rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
e)rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení, nejde-li o náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, a hradit náklady spojené s účastí poškozeného v trestním řízení, včetně povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené státem přibranému zmocněnci poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,
f)opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
h)opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
i)výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
j)opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
k)opatření k výkonu ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné výchovy, zabrání věci a zabrání části majetku,
l)zajišťování podkladů pro rozhodování
1.o podmíněném zastavení trestního stíhání a schválení narovnání,
2.o tom, zda zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti, včetně držení a chovu zvířat nebo péče o ně, nebude vykonán,
3.o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled,
4.v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací, trestu domácího vězení a trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
5.o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu,
6.o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a o umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou,
7.o osvědčení,
8.o zahlazení odsouzení,
m)vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
n)vyhotovování trestních listů a dodatečných zpráv pro Rejstřík trestů,
o)rozhodnutí o výši odměny obhájce a zmocněnce poškozeného, kteří mají vůči státu nárok na odměnu, svědečného, znalečného, tlumočného, odměny konzultanta přibraného pro účely trestního řízení, odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení a o výši náhrad jejich výdajů,
p)účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
q)kontrola korespondence obviněných,
r)přibrání tlumočníka,
s)pověření Probační a mediační služby.
(2)Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a)sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b)vyřizování dožádání v jednoduchých věcech,
d)řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
e)úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem , elektronickým platebním rozkazem nebo rozkazem k vyklizení,
g)rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání,
h)rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání,
i)rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,
j)rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu , evropského platebního rozkazu nebo rozkazu k vyklizení,
k)úkony a rozhodování v řízení o pozůstalosti, nejde-li o ustanovení správce pozůstalosti nebo její části podle § 97 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. z. ř.“), o postup podle § 167 odst. 2 z. z. ř., o likvidaci pozůstalosti podle § 192 z. z. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 269 z. z. ř., o zrušení pověření notáře podle § 103 z. z. ř., o vyloučení notáře a jeho zaměstnanců podle § 104 z. z. ř., o pozůstalosti, jejíž obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o pozůstalosti, která se nachází v cizině, nebo o pozůstalosti po zůstaviteli, který žil v cizině,
l)úkony ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti, osob nepřítomných nebo neznámých a právnických osob, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,
m)úkony a rozhodování v řízení o úschovách,
n)úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,
o)vyřizování jednoduchých věcí týkajících se veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,
p)vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,
r)úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř.,
t)úkony v insolvenčním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1.ustanovení insolvenčního správce,
2.odvolání insolvenčního správce z funkce,
3.zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4.zrušení usnesení schůze věřitelů,
5.ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6.opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7.návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8.návrhu na moratorium,
9.úpadku,
10.zamítnutí insolvenčního návrhu,
11.tom, že dlužník není v úpadku,
12.prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13.schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14.povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15.schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16.ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
17.věci samé v incidenčních sporech,
u)úkony v restrukturalizačním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1.jmenování restrukturalizačního správce,
2.odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4.návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5.návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6.návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7.návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8.skončení preventivní restrukturalizace,
9.návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,
v)protesty směnek a šeků.
(3)Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a)sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b)vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,
c)úkony při odstraňování vad podání, zejména výzvy k odstranění konkrétních vad a upozornění na následky spojené s jejich neodstraněním,
d)úkony při přípravě jednání,
e)doručení stejnopisu žaloby žalovanému a osobám zúčastněným na řízení, uložení žalovanému nebo jiným osobám anebo úřadům předložit ve stanovené lhůtě správní spisy a své vyjádření k žalobě nebo stanovisko k věci,
f)vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a výzvy těmto osobám k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení,
g)zjišťování pobytu žalobce v řízení ve věcech azylu nebo doplňkové ochrany,
h)vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.
(4)Soudní tajemníci mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.
(5)Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.
(6)Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.
(7)Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.
(8)Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.
(9)Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:
a)sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,
b)přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,
c)vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí,
d)oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci,
e)v insolvenčním řízení sepisují do protokolu prohlášení podle § 18 odst. 3 insolvenčního zákona, vyznačují na originálech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku, doložku okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v podáních zveřejňovaných v insolvenčním rejstříku,
f)v restrukturalizačním řízení vyznačují na prvopisech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu, doložku okamžiku zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v písemnostech (dokumentech) zveřejňovaných v restrukturalizačním rejstříku, na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu nebo ve sbírce listin obchodního rejstříku podnikatele,
g)zasílají státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení řízení ve věcech podle § 8 odst. 1 z. z. ř.
Úkony konané justičními kandidáty
§ 6a
Justiční kandidát v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou
a)vedení jednání ve věci samé,
b)rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c)rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo rozhodování v
1.řízení o úschovách,
2.řízení o umoření listin,
3.věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
4.řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,
5.řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního nebo restrukturalizačního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,
d)rozhodování o předběžném opatření,
e)rozhodování o prozatímní úpravě poměrů dítěte,
f)rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva,
g)rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,
h)rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,
i)rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
j)rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného,
k)vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
l)rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
m)věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
n)jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o
1.ustanovení insolvenčního správce,
2.odvolání insolvenčního správce z funkce,
3.zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4.zrušení usnesení schůze věřitelů,
5.ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6.rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7.návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8.návrhu na moratorium,
9.tom, že dlužník je v úpadku,
10.zamítnutí insolvenčního návrhu,
11.zrušení úpadku,
12.prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13.schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14.povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15.schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16.ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
17.věci samé v incidenčních sporech,
o)jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
1.jmenování restrukturalizačního správce,
2.odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4.návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5.návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6.návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7.návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8.skončení preventivní restrukturalizace,
9.návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,
p)vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.
§ 6b
Justiční kandidát v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou
a)rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení, veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání,
b)vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k zadržení, příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, příkazu k uchování dat nebo k znemožnění přístupu k nim, nařízení vydání zásilky, otevření vydané zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky a povolení použití operativně pátracích prostředků,
c)rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízení,
d)rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních,
e)udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
f)úkonů soudce v přípravném řízení,
g)rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled.
§ 7
Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního kandidáta nebo soudního tajemníka
(1)Proti rozhodnutí vydanému soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4 nebo justičním kandidátem ve věcech uvedených v § 6a a 6b lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.
(2)Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.
ČÁST ČTVRTÁ
Příprava jednání, jednání a další úkony soudu
§ 9
Předložení stejnopisů účastníky
V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.
§ 10
Seznam projednávaných věcí
Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce), spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných starších osmnácti let a doba jednání.
Důstojnost soudního jednání
§ 11
(1)Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.
(2)Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.
(3)Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.
§ 12
(1)Při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.
(2)Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovupřiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.
§ 13
(1)Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.
(2)K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.
(3)Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.
(4)Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).
(5)Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.
(6)Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.
(7)Účastníkům a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.
(8)Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno. Předseda senátu (samosoudce) je povinen účastníkům a dalším osobám zajistit možnost dodržet pitný režim.
§ 14
(1)V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.
(2)Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane-paní-slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem.
(3)V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.
§ 15
(1)Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň se všemi svými věcmi opustili.
(2)Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.
(3)Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.
§ 16
(1)Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.
(2)Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o správní soudnictví, předseda senátu (samosoudce) poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o kasační stížnosti a možnosti výkonu rozhodnutí. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla vyzve státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na vyhotovení odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání zjednodušeného rozsudku (§ 129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.
(3)Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o.s.ř. nemusí být odůvodněna.
(4)Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.
§ 17
(1)Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
(2)Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.
Některé další úkony soudu
§ 18
Přibrání tlumočníka
Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.
§ 19
Předvolání některých osob k soudu
(1)Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.
(2)Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.
(3)Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo zdravotnického zařízení, který také zajistí její předvedení.
(4)Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává prostřednictvím ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž zajistí jeho účast, včetně doprovodu k jednání soudu.
§ 20
Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.
§ 21
Protokoly v řízení před soudem
(1)Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.2) Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového záznamu v trestním řízení dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(2)Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede osobní jméno a příjmení zaměstnance, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.
(3)Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo jiná dohoda o předmětu řízení, dohoda pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, dohoda o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(4)Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení žalovaného do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(5)Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.
(6)Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, případně zapisovatel či protokolující úředník pořídí zvukový záznam.
(7)Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.
(8)Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že rozhodnutí bylo učiněno bez přerušení jednání.
(9)O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona1) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván.
§ 21a
Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním řízení
(1)Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu.
(2)V listinném spisu se záznam uchovává na technickém nosiči nebo na jednotném úložišti záznamů, které je elektronickým úložištěm spravovaným ministerstvem. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu, je-li to možné, nebo se ve spisu uvede, kde je technický nosič záznamu uložen nebo že je záznam uchováván na jednotném úložišti záznamů. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně se spisem.
(3)V elektronickém spisu se záznam uchovává v systému, ve kterém je elektronický spis veden. Pro skartační řízení platí odstavec 2 věta poslední obdobně.
(4)Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než českém jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, zapisovatel nebo tlumočník.
§ 21b
Rozhodnutí a další písemnosti soudu
(1)Soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis; je-li však o věci veden listinný spis, předseda senátu (samosoudce) může rozhodnout, že se rozhodnutí nebo jiné písemnosti vyhotoví v elektronické podobě. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným osobám.
(2)Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil.
(3)Elektronicky vyhotovené rozhodnutí a další písemnosti soudu a jejich elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetí soudu. Podepsaný nebo zapečetěný elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
(4)Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo kvalifikované elektronické pečetě soudu, a to společně s vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického časového razítka. Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.
(5)Má-li být na podkladě rozhodnutí soudu proveden vklad do katastru nemovitostí, vyhotoví soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, z rozhodnutí výpis v elektronické podobě, který obsahuje
a)označení, že se jedná o výpis z rozhodnutí,
b)označení soudu, který rozhodnutí vydal,
c)označení rozhodnutí číslem jednacím,
d)údaje o účastnících řízení, kterých se vklad týká,
e)z výroku rozhodnutí jen tu část, která se vkladu do katastru nemovitostí týká,
f)cenový údaj v případě, kdy tak stanoví jiný právní předpis,
g)datum vydání rozhodnutí,
h)údaje o právní moci rozhodnutí a
i)jméno a příjmení toho, kdo výpis vyhotovil, a jeho podpis.
(6)Pokud má rozhodnutí, na jehož podkladě má být proveden vklad do katastru nemovitostí, jako součást obsahovat i právní jednání a text příslušného právního jednání nebyl v plném znění uveden ve výroku, soud k výpisu z rozhodnutí připojí příslušné právní jednání v plném znění.
(7)Je-li součástí rozhodnutí geometrický plán, připojí se k výpisu z rozhodnutí. Je-li geometrický plán v listinné podobě, připojí se k výpisu z rozhodnutí, který soud vyhotoví v listinné podobě.
§ 22
Použití úředního razítka
(1)Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření péčí a zastupováním nezletilého, o ustanovení nebo jmenování opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního komisaře, pověření a nařízení exekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení, příkaz k vzetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.
(2)Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na vyhotovování listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.
§ 23
Vyznačení právní moci
(1)Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.
(2)Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční kandidát, asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.
(3)Do elektronického spisu právní moc rozhodnutí vyznačí osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 a podepíše svým kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří jej kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
§ 24
Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí
(1)Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinném výstupu z autorizované konverze elektronického rozhodnutí nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2a) (dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní moci s uvedením data, kdy nastala právní moc, a podpisem osoby, která doložku připojila.
(2)Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinné konvertované verzi doložku vykonatelnosti rozhodnutí s podpisem osoby, která doložku připojila.
(3)Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo doručeno rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí s doložkou o právní moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis rozhodnutí, jehož obsahem je doložka o právní moci a vykonatelnosti.
(4)Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.
§ 25
Podání
(1)Nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání v listinné podobě, ačkoli byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.
(2)Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.
(3)Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby, kterou založí do elektronického spisu; autorizovaná konverze se neprovádí. Podání a jiné písemnosti v listinné podobě se založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).
(4)Bylo-li podání nebo jiná písemnost doručena soudu jako součást datové zprávy, soud jej založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby a založí do listinného spisu; autorizovaná konverze se neprovádí.
(5)Přílohy podání doručených soudu jako součást datové zprávy soud založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby, založí do listinného spisu a uloží do příslušného informačního systému. Předseda senátu (samosoudce) může vydat pokyn, aby některé přílohy podání doručeného do datové schránky nebyly převedeny do listinné podoby a založeny do listinného spisu. Listinnou konvertovanou verzi těchto dokumentů soud pořídí, jen je-li to nutné.
§ 26
Rekonstrukce spisu
(1)Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.
(2)Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.
(3)Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto šetření zachytí v protokole o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.
§ 26a
Elektronický spis
Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k tomu určenému.
§ 27
Vydávání úředních potvrzení
Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po zaplacení soudního poplatku.
§ 28
Vyžadování součinnosti
(1)Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování (§ 8 tr. ř., § 128 o. s. ř., § 140 odst. 2, § 141 a 215 z. z. ř.).
(2)Od orgánů obcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.
(3)Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.
(4)Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.
ČÁST OSMÁ
Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení
§ 35
Předběžné opatření
Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane vykonatelným, zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo vede trestní řízení, a orgánu, který se bude podílet na jeho realizaci. To platí obdobně i pro další rozhodnutí týkající se uloženého předběžného opatření.
§ 36
Peněžitá záruka
(1)Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.
(2)Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.
§ 36a
Výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí
Na postup při výkonu rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části se přiměřeně použije
§ 34b.
§ 37
Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody
(1)Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.
(2)Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody bez zbytečného odkladu odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.
(3)U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů.9)
(4)U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření územní odbor krajského ředitelství Policie České republiky, městské ředitelství Policie České republiky nebo obvodní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.
(5)Věznice pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního opatření odnětí svobody školskému zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“) nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.
(6)Věznice sdělí soudu, který nařídil výkon trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, zda odsouzený nastoupil ve stanovenou dobu jeho výkon. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, věznice neprodleně potvrdí příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody a sdělí soudu informaci o předpokládaném datu nástupu. O přemístění odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá věznice, v níž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.
§ 38
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody
Jestliže soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za převýchovu odsouzeného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle
§ 329 odst. 3 tr. ř. předseda senátu sdělí zájmovému sdružení občanů, zda a jaká přiměřená povinnost, přiměřené omezení nebo výchovné opatření byly odsouzenému uloženy; zároveň požádá, aby podle jejich obsahu zaměřilo své výchovné působení, sledovalo jejich dodržování odsouzeným a v případě jejich porušení bez zbytečného odkladu informovalo soud. Předseda senátu zájmové sdružení občanů rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště odsouzeného.
§ 39
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního opatření odnětí svobody
Obdobně jako v
§ 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí svobody.
§ 40
Výkon trestu obecně prospěšných prací
(1)Opis vykonatelného rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, zašle předseda senátu příslušnému středisku Probační a mediační služby spolu s kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování a telefonní kontakt.
(2)Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí Probační a mediační službu a požádá ji, aby poskytla poskytovatelům obecně prospěšných prací odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na jejich provedení.
§ 41
Výkon ochranného léčení ústavního
(1)Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 99 odst. 6 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření.
(2)Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.
(3)Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, nařídí předseda senátu (samosoudce) její dodání do zdravotnického zařízení územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky podle místa bydliště nebo pobytu osoby. Není-li bydliště osoby, jíž bylo léčení uloženo, známo, příkaz k dodání do výkonu ochranného léčení v ústavní formě se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.
(4)Je-li výkon ochranného léčení ústavního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
§ 42
Výkon ochranného léčení ambulantního
(1)Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního s přílohami podle § 351 odst. 1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 99 odst. 6 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.
(2)Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.
(3)Je-li výkon ochranného léčení ambulantního v jeho průběhu nařízen jinému zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
§ 43
Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody
(1)Jestliže u odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, je léčení vykonáváno ve věznici, a nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení (§ 99 odst. 7 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo léčení ukončeno (§ 99 odst. 6 tr. zák.), podá věznice dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.
(2)Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, věznice jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.
§ 44
Výkon ochranné výchovy
(1)Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle předseda senátu (samosoudce) nařízení jejího výkonu, opis rozhodnutí, kterým byla uložena, a opis znaleckého posudku z oboru psychiatrie nebo psychologie, pokud byl v dané věci vypracován. Předseda senátu (samosoudce) zároveň požádá, aby toto výchovné zařízení informovalo o nástupu ochranné výchovy soud pro mládež, který výkon ochranné výchovy nařídil, a aby v pravidelných termínech, které stanoví, informovalo okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o průběhu výkonu ochranné výchovy, zejména o skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(2)Výkon rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, provádí soud za účasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který předseda senátu (samosoudce) požádá, aby v pravidelných termínech, které stanoví, informoval okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o změně poměrů osoby, které byla ochranná výchova uložena, a dalších skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(3)Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění z ochranné výchovy nebo o předvedení osoby, které byla ochranná výchova uložena, k výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo trestu odnětí svobody.
ČÁST DESÁTÁ
Řízení o pozůstalosti
§ 74
Pověření a činnost notáře
(1)Soud příslušný k řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní soud“) předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře (dále jen „soudní komisař“), bezodkladně příslušný spis.
(2)Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí čtvrté až šesté.
(3)Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního komisaře pozůstalostní soud.
(4)Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost pozůstalostnímu soudu k vyvěšení, a to v listinné i elektronické podobě.
(5)Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu ustanoven zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen, za součinnosti pozůstalostního soudu. Příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení zástupce předá příslušnému okresnímu soudu.
(6)Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu ustanoven náhradník notáře nebo je-li na jeho místo jmenován jiný notář, převezmou tito za součinnosti pozůstalostního soudu nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen. To platí i v případě, že věci přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře. Příslušnému okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář zahájil činnost. Náhradník notáře vykonává úkony soudního komisaře svým jménem.
(7)Do spisu vedeného v řízení o pozůstalosti se založí listina, z níž vyplývá převzetí věci podle odstavce 5 nebo 6.
§ 75
Zjišťování v evidencích
(1)Zjišťování v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.
(2)Zjišťování v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu vedené Komorou podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař neprodleně poté, co bylo v řízení zjištěno, že u zůstavitele v době smrti trvalo manželství nebo jeho manželství dříve zaniklo.
(3)Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu13) se založí do spisu.
§ 76
(1)V protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. se ohledně právních jednání pro případ smrti zejména uvede, v jaké formě je listina sepsána, zda není poškozena nebo opravována, zda neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost, datum listiny a identifikační údaje o osobách uvedených v listině. Jedná-li se o notářský zápis, uvede se dále jméno, příjmení a sídlo notáře, který zápis sepsal, a rejstříkové označení notářského zápisu.
(2)V protokolu sepsaném podle § 144 odst. 3 z. z. ř. se uvede, že soudní komisař vyjmul listinu z obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy, a že listinu přečetl. Dále se v protokolu uvedou údaje podle odstavce 1 věty první a stanoviska osob podle § 144 odst. 3 z. z. ř.
§ 77
(1)Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně, uvede se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno, příjmení, datum narození a bydliště této osoby (dále jen „předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina uložena nebo nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.
(2)Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení předkladatele sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu prohlášení předkladatele, zda byla listina sepsána nebo podepsána vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání byl přítomen.
(3)Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby, zjišťuje se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se také datum jejich smrti.
(4)V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí listiny a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.
§ 78
(1)Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal více právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba zjistit stav a obsah všech.
(2)Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. najevo až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se pověření notáře podle § 101 z. z. ř. nevztahuje.
§ 79
(1)Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1 z. z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav a obsah byl zjištěn, a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo soudní komisař, u nichž je listina uložena, umožní nahlédnutí do ní jen účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.
(2)Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně listiny vypracoval znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízení. Na místo zapůjčené listiny se do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu, popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.
§ 80
Manželské smlouvy
(1)Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je uložena u soudního komisaře, postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.
(2)Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn manželský majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu není evidována.
§ 81
Předběžné šetření
V rámci předběžného šetření podle
§ 139 z. z. ř. soudní komisař zejména provede výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o osobních a majetkových poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech jeho pohřbení, případně o jeho právních jednáních pro případ smrti, a vyhotoví o tom protokol.
§ 83
Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.
§ 85
(1)Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále jen „byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do tohoto bytu. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit případné porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.
(2)Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.
§ 86
Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle
§ 150 odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.
§ 88
Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti
(1)Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle § 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.
(2)Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.
§ 89
Zaplacení zálohy soudnímu komisaři
Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.
§ 90
Rozhodnutí o dědictví
(1)V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o pozůstalosti pozůstalostním soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. V poučení o odvolání se jako místo k podání odvolání uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1 notářského řádu, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.
(2)Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.
(3)Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.
§ 91
Návrh rozhodnutí
Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí a jiných úkonů soudu podle
§ 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh rozhodnutí či jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.
§ 92
Oznamovací povinnost
(1)Bylo-li rozhodnutím o dědictví potvrzeno nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí, splní soudní komisař oznamovací povinnost podle § 190 odst. 1 z. z. ř. zasláním výpisu z rozhodnutí o dědictví (dále jen „výpis o dědictví“) příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu.
(2)Výpis o dědictví se vyhotoví jen v elektronické podobě a obsahuje
a)označení, že se jedná o výpis o dědictví,
b)označení soudu a soudního komisaře, který rozhodnutí vydal,
c)označení rozhodnutí spisovou značkou a údaje o zůstaviteli,
d)z výroku rozhodnutí jen tu část, která se týká nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem,
e)místo a datum vydání rozhodnutí,
f)údaj o právní moci rozhodnutí a
g)jméno a příjmení toho, kdo výpis o dědictví vyhotovil, a jeho elektronický podpis.
(3)Je-li součástí rozhodnutí o dědictví geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků, geometrický plán se k výpisu o dědictví připojí v elektronické podobě.
(4)Soudní komisař zašle výpis o dědictví s využitím webové aplikace zveřejněné za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(5)Došlo-li v rámci řízení o pozůstalosti ve vztahu k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí k vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, ke zřízení věcného práva k věci cizí, k nabytí pohledávky zajištěné zástavním právem, ke zřízení svěřenského nástupnictví, k vydání majetku nepatrné hodnoty nebo k jiné skutečnosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, postupuje soudní komisař obdobně podle odstavců 1 až 4.
§ 93
Likvidace pozůstalosti
Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.
§ 94
Opravné prostředky
(1)Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis pozůstalostnímu soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k provedení potřebných úkonů podle věty první.
(2)Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.
(3)Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.
(4)Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.
(5)Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k dispozici pozůstalostní spis, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení pozůstalostnímu soudu.
§ 95
Předání spisu soudu
Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o pozůstalosti předá soudní komisař spis bezodkladně pozůstalostnímu soudu.
JUDr. Richter v. r.