Důvodová zpráva k Novela z. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí

K Čl. I.

K bodu 1

Upravuje předmět zákona v souvislosti se zrušením daně dědické a daně darovací.

K bodu 2

Zrušuje institut daně dědické a daně darovací.

K bodu 3

Zrušuje ustanovení, podle kterých se prováděl výpočet daně dědické a daně darovací.

K bodům 4 až 14

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické a daně darovací.

K bodu 15

Jde o legislativně technickou úpravu znění zákona v důsledku zrušení písmene c) v § 25 odst. 3 zákona.

K Čl. II.

K bodu 1

Daň dědická a daň darovací přestávají být součástí soustavy daní

K bodu 2

Jde o legislativně technické úpravy znění zákona v důsledku přeznačení bodu v § 1 odst. 1.

K Čl. III.

K bodu 1

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 10 zákona.

K bodu 2

Navrhovaná změna doplňuje se odstavec, podle nějž se určuje cena dědického podílu a cena daru.

K bodu 3 až 6

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 10 zákona.

K bodům 7

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické a daně darovací.

K bodu 8

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 10 zákona.

K bodu 9

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické a daně darovací.

K bodu 10

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 10 zákona.

K Čl. IV.

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické a daně darovací.

K Čl. V.

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické a daně darovací.

K Čl. VI.

Účinnost zákona je navrhována k 1.1. 2004

Hynek Fajmon v.r. Petr Nečas v.r. Walter Bartoš v.r.

Alena Páralová v.r. Tomáš Dub v.r. Jan Vidím v.r.

Miroslav Krajíček v.r. Kateřina Dostálová v.r. Tom Zajíček v.r.

Petr Kott v.r. Aleš Rozehnal v.r. David Šeich v.r.

Tomáš Hasil v.r. Lubomír Suk v.r. Miloš Patera v.r.

Veronika Nedvědová v.r. Václav Nájemník v.r. Helena Mallotová v.r.

Josef Bíža v.r. Tomáš Kladívko v.r. Jiří Papež v.r.

Lucie Talmanová v.r. Eva Dundáčková v.r. Vlastimil Tlustý v.r.

Petr Pleva v.r. Tomáš Teplík v.r. Jiří Patočka v.r.

Miloslav Kučera v.r. Václav Mencl v.r. Eduard Vávra v.r.

Martin Říman v.r. Jan Zahradil v.r. Zdeňka Horníková v.r.

Jiří Pospíšil v.r. Vladimír Doležal v.r. Pavel Suchánek v.r.

Radim Chytka v.r. Miroslav Pátek v.r. Karel Sehoř v.r.

Bohuslav Záruba v.r. Jaroslav Plachý v.r. Libor Ježek v.r.

Jan Klas v.r. Oldřich Vojíř v.r. Jaroslav Zvěřina v.r.

Miroslav Ouzký v.r. Jaroslav Pešán v.r. Petr Krill v.r

Dotčená část stávající úpravy zákona s vyznačením navrhované změny.

Platné znění zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, s vyznačenými změnami

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje

a) daň dědickou,

b) daň darovací,

c) daň z převodu nemovitostí.

ČÁST PRVNÍ

ODDÍL PRVNÍ

DAŇ DĚDICKÁ

§ 2

Poplatník

Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo

jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů

podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení

o dědictví skončeno.

§ 3

Předmět daně

(1) Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním.

Majetkem pro účely daně dědické jsou

a) věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen

"nemovitosti"),

b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí

měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty

(dále jen "movitý majetek").

(2) Z nemovitostí, které se nacházejí na území České

republiky (dále jen "tuzemsko"), se vybere daň bez ohledu na

státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které

se nacházejí v cizině, se daň nevybírá.

(3) Jestliže zůstavitel v době své smrti

a) byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt 1a) v tuzemsku,

vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to,

zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině,

b) byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku,

vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v

tuzemsku,

c nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého

majetku, který se nachází v tuzemsku.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní

smlouva nestanoví jinak.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

§ 4

Základ daně

(1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého

jednotlivým dědicem snížená o

a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly

zůstavitelovou smrtí,

b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické,

c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,

d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v

řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o

dědictví,

e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí

majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem

daně dědické v tuzemsku.

(2) Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady podle odstavce

1 písm. c), odměna a hotové výdaje podle odstavce 1 písm. d), cena

jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se k celé

části dědictví, připadající na jednotlivého dědice a dědická dávka

podle odstavce 1 písm. e) (dále jen "dluhy"), se odečtou ve výši

odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně

osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem.

Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena

jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se jen

k určité části dědictví se odečte pouze od této části dědictví.

(3) Cenou podle odstavce 1 je cena zjištěná podle zvláštního

předpisu1) platná ke dni smrti zůstavitele.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

ODDÍL DRUHÝ

DAŇ DAROVACÍ

§ 5

Poplatník

(1) Poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při darování do

ciziny je poplatníkem vždy dárce. Nejde-li o darování z ciziny

nebo do ciziny, je dárce ručitelem.

(2) Poplatníkem daně darovací v případech uvedených v § 6

odst. 2 je

a) fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo cizincem s

dlouhodobým pobytem nebo trvalým pobytem na území České

republiky,1b)

b) právnická osoba se sídlem na území České republiky.

------------------------------------------------------------------

1b) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a

Slovenské Federativní Republiky.

§ 6

Předmět daně

(1) Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na

základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem

pro účely daně darovací jsou

a) nemovitosti a movitý majetek,

b) jiný majetkový prospěch.

(2) Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je

a) darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska

nabyvateli v cizině anebo

b) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných

nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý

majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska.

(3) Předmětem daně darovací nejsou

a) plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti

stanovené právním předpisem,

b) důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu,2)

c) bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem

daně z příjmů podle zvláštního předpisu,2a)

d) dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu

územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných

peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož

i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu.

To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými

subjekty,

e) prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a

prevenci.

(4) Nabývá-li spoluvlastník při reálném rozdělení společné

věci mezi spoluvlastníky bezúplatně více, než činila hodnota jeho

podílu, považuje se nabytí nad tuto hodnotu za darování.

(5) Ustanovení § 3 odst. 2 platí obdobně.

(6) Ustanovení odstavce 2 a odstavce 5 platí, pokud

mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

------------------------------------------------------------------

2) § 842 občanského zákoníku.

2a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 7

Základ daně

(1) Základem daně darovací je cena majetku, který je

předmětem této daně, snížená o

a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k

předmětu daně,

b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací,

c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité

věci darované nebo dovezené z ciziny.

Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 o odečtení poměrné části dluhů

připadající na majetek, který není od daně osvobozen, platí

obdobně.

(2) Cenou podle odstavce 1 je cena zjištěná podle zvláštního

předpisu1) ke dni nabytí majetku. Je-li předmětem daně jiný

majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu

neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto

cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

(3) Cena movitého majetku nabytého darováním od téže osoby

týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků

se sčítá a tento součet cen je základem daně podle odstavce 1.

Pokud byla daň darovací z nabytí majetku v tomto období již

vyměřena, započítá se na daň vyměřenou při opakovaném nabytí

majetku.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

ODDÍL TŘETÍ

DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

§ 8

Poplatník

(1) Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je

a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,

b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí

nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu2b),

vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné

dražbě anebo o nabytí nemovitosti při zrušení právnické osoby

bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při

zrušení právnické osoby s likvidací,

c) oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného

věcnému břemeni,

d) převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i

nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a

nerozdílně.

(2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti

z bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo do bezpodílového

spoluvlastnictví manželů, považuje se každý z manželů za

samostatného poplatníka a jejich podíly za stejné, pokud nejsou

podíly dohodnuty nebo stanoveny jinak. V případě podílových

spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem

a platí daň podle velikosti svého podílu.

------------------------------------------------------------------

2b) Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech

a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 9

Předmět daně

(1) Předmětem daně z převodu nemovitostí je

a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně

vypořádání podílového spoluvlastnictví,

b) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného

věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním.

(2) Předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný

převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně

k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší.2c)

(3) Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné

převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té nemovitosti,

z jejíhož převodu je daň vyšší.

(4) Ustanovení § 3 odst. 2 platí obdobně.

------------------------------------------------------------------

2c) § 48 občanského zákoníku.

§ 10

nadpis vypuštěn

Základem daně z převodu nemovitostí je

a) cena zjištěná podle zvláštního předpisu,1) platná v den nabytí

nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná

dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani

darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je

základem daně cena sjednaná,

b) cena (§ 16) bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného

plnění obdobného věcnému břemeni,

c) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního předpisu,

platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského

zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,

d) cena zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí

nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou

koupí najaté věci,

e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při

exekuci nebo ve veřejné dražbě je základem daně cena dosažená

vydražením. Daň se nevyměří, je-li navrhovatelem dobrovolné

dražby osoba osvobozená od daně z převodu nemovitostí,

f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví obce.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

ČÁST DRUHÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické,

daně darovací a daně z převodu nemovitostí

(1) Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně

z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin

vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému)

nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým

narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením.

(2) Do I. skupiny patří

- příbuzní v řadě přímé a manželé.

(3) Do II. skupiny patří

a) příbuzní v řadě pobočné,2d) a to sourozenci, synovci, neteře,

strýcové a tety,

b) manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela,

manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo

zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem

nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto

důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány

výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

(4) Do III. skupiny patří

- ostatní fyzické osoby a právnické osoby.

------------------------------------------------------------------

2d) § 117 občanského zákoníku.

§ 12

Sazba daně dědické a daně darovací

u osob zařazených do I. skupiny

(1) Daň činí při základu daně

přes Kč do Kč

------------------------------------------------------------------

1 000 000 1,0 %,

1 000 000 2 000 000 10 000 Kč a 1,3 % ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

2 000 000 5 000 000 23 000 Kč a 1,5 % ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 7 000 000 68 000 Kč a 1,7 % ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

7 000 000 10 000 000 102 000 Kč a 2,0 % ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

10 000 000 20 000 000 162 000 Kč a 2,5 % ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

20 000 000 30 000 000 412 000 Kč a 3,0 % ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

30 000 000 40 000 000 712 000 Kč a 3,5 % ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

40 000 000 50 000 000 1 062 000 Kč a 4,0 % ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

50 000 000 a více 1 462 000 Kč a 5,0 % ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a

výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

§ 13

Sazba daně dědické a daně darovací

u osob zařazených do II. skupiny

(1) Daň činí při základu daně

přes Kč do Kč

------------------------------------------------------------------

1 000 000 3,0 %,

1 000 000 2 000 000 30 000 Kč a 3,5 % ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

2 000 000 5 000 000 65 000 Kč a 4,0 % ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 7 000 000 185 000 Kč a 5,0 % ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

7 000 000 10 000 000 285 000 Kč a 6,0 % ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

10 000 000 20 000 000 465 000 Kč a 7,0 % ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

20 000 000 30 000 000 1 165 000 Kč a 8,0 % ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

30 000 000 40 000 000 1 965 000 Kč a 9,0 % ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

40 000 000 50 000 000 2 865 000 Kč a 10,5 % ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

50 000 000 a více 3 915 000 Kč a 12,0 % ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce1 a

výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

§ 14

Sazba daně dědické a daně darovací u osob

zařazených do III. skupiny

(1) Daň činí při základu daně

přes Kč do Kč

------------------------------------------------------------------

1 000 000 7,0 %,

1 000 000 2 000 000 70 000 Kč a 9,0 % ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

2 000 000 5 000 000 160 000 Kč a 12,0 % ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 7 000 000 520 000 Kč a 15,0 % ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

7 000 000 10 000 000 820 000 Kč a 18,0 % ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

10 000 000 20 000 000 1 360 000 Kč a 21,0 % ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

20 000 000 30 000 000 3 460 000 Kč a 25,0 % ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

30 000 000 40 000 000 5 960 000 Kč a 30,0 % ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

40 000 000 50 000 000 8 960 000 Kč a 35,0 % ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč.

50 000 000 a více 12 460 000 Kč a 40,0 % ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a

výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

§ 15

Sazba daně z převodu nemovitostí

u osob zařazených do I. skupiny, II. skupiny a III. skupiny

Daň činí 5 % ze základu daně.

Sazba daně z převodu nemovitostí činí 5% ze základu daně.

§ 16

Věcná břemena, opětující se plnění

Je-li předmětem daně nabytí práva odpovídajícího věcnému

břemeni nebo opětujícího se plnění zřízeného jinak než věcným

břemenem, je základem daně jeho cena zjištěná podle zvláštního

předpisu.1)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

§ 17

Minimální výše daně, penále a zaokrouhlování

(1) Minimální výše daně dědické, daně darovací a daně

z převodu nemovitostí činí 50 Kč, a to bez ohledu na rozdělení

osob do skupin pro účely výpočtu daně.

(2) Při vyměřování daně se zaokrouhluje základ daně na celých

100 Kč nahoru a vyměřená daň na celé Kč nahoru.

(3) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč.

Vyměřené penále se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

§ 18

Vyměření a splatnost daní

(1) Na základě daňového přiznání, ve kterém poplatník uvede

údaje rozhodné pro vyměření daně, a podle výsledků vyměřovacího

řízení správce daně daň vypočte a vyměří platebním výměrem.

(2) Daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí je

poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, v němž mu

byl doručen platební výměr o vyměření daně.

Osvobození od daně dědické, daně darovací

a daně z převodu nemovitostí

§ 19

(1) Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním,

pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(2) Od daně dědické je za podmínek dále uvedených osvobozeno

nabytí

a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci

po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku

zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku

a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů

zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud cena tohoto

majetku nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III.

skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se

vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto

věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené

částky,

b) vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících

na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených

pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo

cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců

vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených

z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku

úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot

nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny

20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen

z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku

nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

c) částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se

státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících

s jeho zavedením stávají předmětem dědictví.2e)

(3) Od daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno

nabytí

a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže tyto

věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního

majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I.

skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob

III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň

se vybere jen z té části ceny movitých věcí nabývaných každým

nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

b) vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících

na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených

pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo

cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka

všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč,

u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč

u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části

movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje

uvedené částky,

c) jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy

o výpůjčce uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem

nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle

zvláštního předpisu,2f)

d) příležitostných bezúplatných nabytí movitého majetku a jiného

majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 3 000 Kč.

(4) U jednoho poplatníka se podmínky pro osvobození uvedené

v odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm. a) a b) posuzují

samostatně.

(5) Od daně dědické a daně darovací jsou dále osvobozena

nabytí movitého majetku, pokud zůstavitel nebo dárce byl zástupcem

cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny

žijícím s ním ve společné domácnosti, jakož i jinou osobou, jíž

příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem

České republiky, je-li zaručena vzájemnost.

(6) Osvobození od daně dědické uvedené v odstavci 2 písm. a)

a b) se poskytne jen za předpokladu, že poplatník tyto věci

a hodnoty uvede v daňovém přiznání.

------------------------------------------------------------------

2e) § 25 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se

státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících

s jeho zavedením.

2f) § 21 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé

spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy

k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon

o vlastnictví bytů).

§ 20

(1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné

nabytí majetku

a) Českou republikou, jakož i bezúplatné poskytnutí majetku Českou

republikou,

b) územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými

a příspěvkovými organizacemi,

c) dobrovolnými svazky obcí.

(2) (1)Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

a) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci

státních podniků,3) akciových společností s plnou majetkovou

účastí státu nebo s plnou majetkovou účastí Fondu národního

majetku České republiky a nebo Pozemkového fondu České

republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou

účastí státu,

b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových

společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle

rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky,

c) převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností

s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem

v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,4)

d) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti

s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území

podle zvláštních předpisů,5)

e) převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do

vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen "svazek")

vytvořených podle zvláštního zákona,6) a dále z vlastnictví

svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku

sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných

nemovitostí.

(3) (2)Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo

přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky,

pokud s majetkem státu hospodaří organizační složky státu,

Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, státní příspěvkové

organizace nebo státní fondy, jakož i převody nebo přechody

vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku.

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena

bezúplatná nabytí majetku

a) určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti

kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální

péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a

mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými

osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a

které mají sídlo na území České republiky,

b) státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,7)

c) obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami

a politickými hnutími určená na jejich činnost,

d) nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého

nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami

stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.

(5) Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na

odškodnění podle zvláštních zákonů,8) jestliže zůstavitel podal

žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb.,

o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou

žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele

nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se

vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil

u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně

rozhodnuto.

(6) Od daně darovací a (3)daně z převodu nemovitostí jsou

osvobozeny

a) převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního

majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky

na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci 9) a při

převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu

podle zvláštního předpisu,9a)

b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových

společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci

schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o

privatizaci před převodem majetkové účasti na Fond národního

majetku České republiky nebo na Pozemkový fond České

republiky,10)

c) převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v

České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské

Federativní Republiky,

d) převody a přechody vlastnictví k pozemkům a po

splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito

členy nebo jejich právními předchůdci,

i) převody a přechody majetku bytového družstva v zřízení věcných

břemen na základě rozhodnutí pozemkových úřadů o pozemkových

úpravách podle zvláštního předpisu,11)

e) vklady vložené podle zvláštního zákona 12) do základního

kapitálu obchodních společností nebo družstev (dále jen

"vklad"). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní,

jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka

obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen

"společník"), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost

není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta

pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství

v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je

společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo

členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto

oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání,

f) převody a přechody majetku právnických osob při jejich

sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně,

g) bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví

bytových družstev do vlastnictví členů - fyzických osob,

jde-li o bezúplatné převody uvedené v ustanovení § 24 odst. 1

až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé

spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy

k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon

o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

h) převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do

vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž

nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl souvislosti s

vyčleněním části bytového družstva,12c)

j) převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za

účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví

fyzických osob - nájemců převáděných bytů a garáží, kteří jsou

členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se fyzické

osoby nebo jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními

prostředky a jinými penězi ocenitelnými hodnotami na pořízení

budovy,

k) převody nemovitostí z vlastnictví České republiky, které před

převodem byly ve správě Pozemkového fondu České republiky.

(7) (4)Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný

převod nebo přechod vlastnictví

a) ke stavbě, která je novou stavbou, na níž bylo vydáno

pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novou

stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a stavba nebyla dosud

užívána, s výjimkou zkušebního provozu,12d)

b) k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené

stavby12e) a byt nebyl dosud užíván, jde-li o převod bytu podle

zvláštního právního předpisu,12f)

jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby

je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou

je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem

činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li

převodcem obec.

(8) (5)Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen úplatný převod

nemovitosti, jestliže převodcem je právnická osoba, které byla

nemovitost bezúplatně převedena likvidátorem na základě zákona

o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů.

(9) (6)Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí se

nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů.13)

(10) Od daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického

práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim

dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(11) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí

majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky

provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na

ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na

financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná

nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na

ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

(12) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně

bezúplatné převody majetku z Fondu národního majetku České

republiky a z Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný

a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., a dotace poskytované

Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s.,

z majetku tohoto fondu.

(13) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první

bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4

a částí třetí zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů

a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami

blízkými.13a)

(14) Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních

prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně

použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu

sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně

postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

(15) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku

na humanitární nebo charitativní účely, bezúplatné nabytí majetku

v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle

zvláštního právního předpisu13b) a bezúplatné nabytí majetku

z veřejných sbírek,13c) nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku

od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

------------------------------------------------------------------

3) § 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu

na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu

majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku

České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších

předpisů.

Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.

6) § 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení

církví a náboženských společností.

8) Např. zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou

rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem,

zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních

rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991

Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému

majetku, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky

ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu

národního majetku České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

9a) Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských

a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně

zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve

znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani

dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění

pozdějších předpisů.

10) § 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.

11) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových

úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

12) Část druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují

některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické

vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé

zákony (zákon o vlastnictví bytů).

12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva

financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a

předsedy Státní banky Československé č. 136/1985 Sb., o

finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální

bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním

vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb.

a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

12d) § 84 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12e) § 139b odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona

č. 83/1998 Sb.

12f) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé

spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy

k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony

(zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých

majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991

Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb.,

o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků

v družstvech.

13a) § 116 občanského zákoníku.

13b) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně

některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

13c) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně

některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

§ 21

Daňové přiznání

(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci

daně přiznání k dani dědické, dani darovací nebo k dani z převodu

nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne

a) pravomocně skončeného řízení o dědictví, jde-li o daň dědickou,

b)a) v němž je smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru

nemovitostí nebo rozhodnutí či jiná listina, kterými se

potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitostem,

doručena poplatníkovi daně darovací nebo daně z převodu

nemovitostí,

c) v němž je uzavřena smlouva o darování movitého majetku,

poskytnut dar do ciziny, přijat dar z ciziny, dovezena do

tuzemska věc pořízená z prostředků darovaných v cizině nebo

nabyt jiný majetkový prospěch, jde-li o daň darovací,

d) uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li

o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami podle § 20

odst. 4 tohoto zákona. Přiznání zahrnuje veškerý takto nabytý

majetek za toto období,

e) b) účinnosti smlouvy o úplatném či bezúplatném převodu

nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí,

jde-li o daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí.

Součástí daňového přiznání je ověřený opis smlouvy nebo jiné

listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy

k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně nemovitosti, jde-li

o úplatný nebo bezúplatný převod či přechod vlastnictví

k nemovitosti; znalecký posudek se nevyžaduje v případě převodu

nebo přechodu vlastnictví k pozemku bez trvalých porostů a staveb

nebo nemovitosti z vlastnictví obce, v případě vydražení

nemovitosti anebo v případě zcela osvobozeného převodu nebo

přechodu vlastnictví k nemovitosti, s výjimkou vkladu nemovitosti

do obchodní společnosti nebo družstva, pokud správce daně

nestanoví jinak.

(2) Přiznání k dani darovací nepodléhají dary, které jsou od

této daně osvobozeny podle § 19 odst. 3 a 5, přiznání k dani

dědické nepodléhá nabytí majetku děděním osobami zařazenými v I.

skupině. Přiznání k dani dědické a dani darovací nepodléhá nabytí

nebo poskytnutí majetku, je-li poplatníkem Česká republika.

(3) (2)Přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech z

Fondu národního majetku České republiky a Pozemkového fondu České

republiky na základě rozhodnutí o privatizaci 9) je povinen podat

nabyvatel. Obdobně se postupuje při převodech ostatních

nemovitostí z vlastnictví České republiky, které před převodem

byly ve správě Pozemkového fondu České republiky.

(4) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni,

nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I.

skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví,

stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně

notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení

o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně

skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu

do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací

povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy

vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí

a jejich změny, celní orgány, jde-li o darování movitého majetku

z ciziny nebo do ciziny, a Středisko cenných papírů, jde-li

o darování cenných papírů.

------------------------------------------------------------------

9) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky

ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu

národního majetku České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

14) Např. § 135 a 462 občanského zákoníku, § 55 zákona č. 140/1961

Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22

Lhůty pro vyměření

(1) Daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od

konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové

přiznání.

(2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k

vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá

lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu

zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let

od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové

přiznání.

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 23

(1) Po dobu dvou let od účinnosti tohoto zákona se u prvních

převodů a darování movitých a nemovitých věcí, vydaných podle

zvláštních předpisů,8) mezi oprávněnými osobami navzájem a mezi

oprávněnými osobami a osobami třetími, vyměří daň darovací a daň

z převodu nemovitostí ve výši odpovídající sazbám poplatků podle

předpisů platných ke dni 31. prosince 1992, je-li to pro

poplatníka výhodnější.

(2) Jde-li o nemovitý majetek vydaný nebo poskytnutý jako

náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů

k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších

předpisů, a o převod nebo přechod vlastnictví mezi osobami

blízkými podle občanského zákoníku, je tento majetek osvobozen při

prvním převodu nebo přechodu vlastnictví od daně dědické, daně

darovací a daně z převodu nemovitostí. To platí i v případě

nemovitého majetku, k němuž byla obnovena práva vlastníka podle

§ 22 zákona č. 229/1991 Sb. a § 11 a 12 zákona č. 42/1992 Sb.,

o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků

v družstvech, jde-li o první převod nebo přechod vlastnictví

tohoto majetku mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku.

------------------------------------------------------------------

8) Např. zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou

rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem,

zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních

rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991

Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému

majetku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

(1) Pokud nastala před účinností tohoto zákona skutečnost,

která byla podle dřívějších předpisů předmětem poplatku (daně)

z dědictví, z darování a z převodu nebo přechodu nemovitostí,

postupuje se podle dřívějších předpisů.

(2) Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která

byla předmětem poplatku podle dosavadních předpisů, ale poplatek

nebyl ještě vyměřen a zaplacen, příslušné územní finanční orgány

dokončí zahájené řízení o vyměření notářských poplatků uvedených

v odstavci 1, které nebylo v den účinnosti tohoto zákona

pravomocně skončeno.

(3) Notářské poplatky, vyměřené do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, avšak do tohoto dne nezaplacené, vybírají a

vymáhají soudy. Okresní soudy rozhodují rovněž o opravách zřejmých

omylů a nesprávností v rozhodnutích o vyměření notářských

poplatků, která nabyla právní moci od 31. prosince 1992.

(4) U notářských poplatků za úkony, kde byl proveden úkon

státním notářstvím do 31. prosince 1992 a notářský poplatek za

úkony nebyl vyměřen nebo byl vyměřen v nižší částce, vyměří nebo

doměří notářský poplatek za úkony okresní soud, jestliže se

příslušný spis nachází v úschově tohoto soudu. Jestliže je

příslušný spis uložen u katastrálního úřadu, vyměří nebo doměří

notářský poplatek za úkony tento katastrální úřad. V tomto řízení

postupují soudy i katastrální úřady podle dřívějších předpisů.15)

Obdobně postupují tyto orgány v případech oprav zřejmých omylů

a nesprávností v rozhodnutí o vyměření notářských poplatků za

úkony.

(5) O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu nebo proti

rozhodnutí státního notářství o vyměření notářských poplatků za

úkony, podaném po 1. lednu 1993, rozhodne krajský soud, v jehož

obvodu působí příslušný okresní soud nebo působilo příslušné

státní notářství. O odvolání proti rozhodnutí katastrálního úřadu

o vyměření notářských poplatků za úkony rozhodne příslušný

nadřízený orgán.

------------------------------------------------------------------

15) Zákon ČNR č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů.

Vyhláška ministerstva financí ČSR č. 150/1984 Sb., kterou se

provádí zákon o notářských poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 25

(1) Ministerstvo financí České republiky může ve vztahu

k cizině podle potřeby stanovit odchylky od zákona k zabránění

dvojímu zdanění, k zachování vzájemně stejného postupu s cizinou

nebo k provádění opatření nutných s ohledem na postup cizích

orgánů.

(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním

předpisem stanovit podrobnosti k výpočtu daně dědické podle

ustanovení § 4 tohoto zákona.

(3) (2)Finanční ředitelství na žádost daňového subjektu daň

z převodu nemovitostí nebo daň darovací promine v případechpřípadě

odstoupení od smlouvy nebo vrácení daru pro vady, pokud k němu

dojde ve lhůtě 2 let

a) ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru

nemovitostí,

b) ode dne účinnosti smlouvy o úplatném či bezúplatném převodu

nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru

nemovitostí,

c) od bezúplatného nabytí movité věci

a daňový subjekt ve lhůtě 2 let od skutečností uvedených pod

písmeny a) až c) požádá o prominutí daně.

(4) (3)Ministerstvo financí České republiky může daň zcela nebo

částečně prominout při řešení důsledků živelních pohrom a jiných

mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.

------------------------------------------------------------------

16) § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a

jiných věcných práv k nemovitostem.

§ 26

(1) Zrušují se

1. Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských

poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb.,

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984

Sb., o notářských poplatcích.

2. Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č.

150/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady

o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva

financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb., kterou se

mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České

socialistické republiky č. 150/1984 Sb., a vyhlášky

ministerstva financí České republiky č. 153/1992 Sb.

3. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické

republiky o opatření k odstranění tvrdosti při vyměřování

notářských poplatků č.j. 153/14779/1988 ze dne 15. srpna 1988

(reg. v částce 29/1988 Sb.).

4. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické

republiky o osvobození osobních počítačů a mikropočítačů od

notářského poplatku z darování č.j. 153/17283/1989 ze dne 28.

září 1989 (reg. v částce 30/1989 Sb.).

5. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické

republiky o osvobození od notářských poplatků za úkony č.j.

153/17282/1989 ze dne 28. září 1989 (reg. v částce 34/1989

Sb.).

6. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevách

u notářských poplatků ze dne 19. října 1990 (vyhlášeno v částce

73/1990 Sb.).

7. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevě

u notářských poplatků z dědictví - odškodnění podle zákona

o soudní rehabilitaci ze dne 5. března 1991 (vyhlášeno v částce

24/1991 Sb.).

8. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevách

u notářských poplatků souvisejících s vydáním věci podle zákona

č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ze dne 30. dubna

1991 (vyhlášeno v částce 47/1991 Sb.).

(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepoužijí

1. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky

k provedení zákona č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích,

č.j. 153/1690/1985 ze dne 7. února 1985.

2. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky

o úlevách u notářských poplatků č.j. 153/2350/1985 ze dne 7.

února 1985.

3. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky

o odvodu notářských a soudních poplatků do státního rozpočtu

České socialistické republiky č.j. 153/20783/1986 ze dne 28.

listopadu 1986.

4. Opatření ministerstva financí České socialistické republiky

o osvobození členů Českého svazu protifašistických bojovníků od

soudních a notářských poplatků č.j. 153/8399/1987 ze dne 12.

června 1987.

§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Platné znění části zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, s vyznačenými změnami

§ 1

(1) Soustavu daní v České a Slovenské Federativní Republice

tvoří

1. Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu.

2. Daně spotřební, a to

a) daň z uhlovodíkových paliv a maziv,

b) daň z lihu a destilátů,

c) daň z piva,

d) daň z vína,

e) daň z tabáku a tabákových výrobků.

3. Daně z příjmů:

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

4. Daň z nemovitostí.

5. Daň silniční.

6. Daň z dědictví a darování.

7.6.Daň z převodu nemovitostí.

8. 7. Daně k ochraně životního prostředí.

(2) Jiné daně než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nelze

stanovit.

Platné znění části zákona č. 586/1992 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami

§ 5

Základ daně a daňová ztráta

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí

poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně

z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje

prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,

pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno

jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období

souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je

základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle

jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích

přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou.

O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží

úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů

příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1.

Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při

zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze

odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle

jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících

zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část),

kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle

§ 7 nebo 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic

pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho

smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle

v 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím

období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího

období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí

v tomto zdaňovacím období.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a

příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá

zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně

s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní

sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání

(§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6). Do základu daně se dále nezahrnují

příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně

sazbou daně podle § 16 odst. 2.

(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně)

v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží

příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím

období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro

jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno

v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu

daně) podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě

výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení,

zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek

pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění

a udržení příjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj

(náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje

právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky

příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím

období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění, za

předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka

při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9.

O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý

v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně

(základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje

právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti

a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících

kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho

vrácení došlo.

(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne

i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku,

v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po

zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic

pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po

jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené

výdaje spojené se zahájením činnosti.

(8) Při přechodu z účtování v soustavě podvojného účetnictví

na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví se postupuje podle

přílohy č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Při

přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování

v soustavě podvojného účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3,

která je nedílnou součástí tohoto zákona.

(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky

rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté

postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické a nebo

darovací podle § 5 odst. 10 u pohledávky nabyté děděním nebo darem.

(10) Cenou dědického podílu je cena zjištěná podle zvláštního předpisu1a) platná ke dni smrti zůstavitele. Cenou daru je cena zjištěná podle zvláštního předpisu1a) ke dni nabytí majetku. Je-li darem jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

§ 10

Ostatní příjmy

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku,

pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného

pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby,

která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím

rolníkem),

b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového

prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci

a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,

c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným,

komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských

práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na

transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4,

d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního

vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu

autorskému,10)

e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s

výjimkou uvedenou v § 4,

f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka

veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní

společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku

při likvidaci společnosti nebo družstva,

g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní

společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti

a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku

členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)

h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z

reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3

písm. b) a v § 4,

ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze

soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami

soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,

s výjimkou uvedenou v § 4,

i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo

komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti

s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo

komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní

společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast.

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z

bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich.

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u

poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč,

b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě

povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12)

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o

výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje

spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší

než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle

odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně

(dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy

ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm.

a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a),

je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze

splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na

základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti se zahrnou

do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly

dosaženy.

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za

kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc

(právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně

dědické nebo darovací podle §5 odst. 10. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté

postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky.

Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících,

který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské

nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu,

je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc

(právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle

zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky

prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu

věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje

s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní

práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací

zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje

cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny

ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související

s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými

papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy

podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období,

kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých,

cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na

prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní

společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky

podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému

zemědělskému majetku s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být

uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu.

Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje

se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle

tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku

je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst.

2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než

v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje

nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví

manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená

kterýmkoliv z nich.

(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj

považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku

družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního

předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou

podle zvláštních předpisů,2) a s výjimkou dalšího podílu na

majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém

plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond,

při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond,

při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení

a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení

investičního fondu se za nabývací cenu podílového listu u téhož

poplatníka považuje nabývací cena podílového listu na původním

investičním nebo podílovém fondu.

(7) Důchod podle občanského zákoníku11) se považuje za základ

daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny

rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se

stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních

tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne

poprvé pobírat.

(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů

z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu

u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů

komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky

jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně

(§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem

daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však

může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně, při

uplatnění sazby podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit

pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo

družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g).

Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo

výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně

zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů

uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je

sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou

činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za

příjmy podle § 7.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých

majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě

majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v

družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.

11) Např. § 842 občanského zákoníku.

12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných

hrách.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou

ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem

a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění

a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly

v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení,

zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje

v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace

kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je

limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly

účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou

uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy

č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze

podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle

zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho

pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je

výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou

cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební

dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti

v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho

technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na

zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku

odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož

účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného

v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou

v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na

zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku

odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož

účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá

ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou

podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož

i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě,

kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu

podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je

předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této

společnosti, komanditní společností za komplementáře,

poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné

výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu

(§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak

pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení

z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální

dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné

hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou

nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní

neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše

pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními

předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků

účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem),

jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce

následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.

Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo

zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu

zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem

(nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro

podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené

po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového

přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího

období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily

základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to

platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení

likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za

poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně

životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu

s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25

odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za

podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků

účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné

u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného

majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané

doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého

hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku

stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka

postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo

postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele

výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy

o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného

majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu

nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za

původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se

k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň,

jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů

zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů,

které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného

základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze

v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost

v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní

smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím

období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká

zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost

v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro

daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro

případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo

člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky

v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví

a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení

pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní

preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23)

a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky

a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení,

pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy,

nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání

a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty

potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované

prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55

% ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny,

maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní

cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní

stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní

stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím

jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní

smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon

nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na

pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků

veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních

společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních

předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na

pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d)

zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu

(s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené

s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12

hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7;

pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se

také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo

jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d)

nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve

výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za

spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním

motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního

majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka

zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního

pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část)

uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění

a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla

vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované

pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné

hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím

období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které

zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po

uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání

v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne

mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li

poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich

nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba

základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d)

zvýšená na dvojnásobek,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do

obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši

a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5)

u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady)

na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských

cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené

podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené

výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro

zabezpečení obranyschopnosti státu,25)

o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví

pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do

výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo

postupníkem při jejím následném postoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle

zvláštních zákonů,

r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví

v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jeho

prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),

s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do

výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou

uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),

2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do

výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo

postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou

položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a)

a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont

připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí

i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka

k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby

obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající

dobou splatnosti,

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní

cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů

osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací

cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena)

nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního

předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem)

podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku

nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje

jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho

prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná

u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen

do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem

společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který

neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad

uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji

výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena,

byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena

pro účely daně dědické nebo darovací podle §5 odst. 10, byl-li společníkem nebo

členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše

příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení

odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení

souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do

výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka

z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se

uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena

v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů,

který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém

průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou

a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který

jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční

daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky

veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za

komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní

vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů

při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém

spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy,20) a to pouze u

1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona

jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto

majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva

s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl

zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku

a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce,

pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut

v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny

právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do

výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu

nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni

zrušení bez likvidace,

2. nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními

předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně

nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo

nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy),

zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem

jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl

tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena

družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky

pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut

v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku;

přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen

do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni

jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou

(s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem

(nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše

zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní

společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za

podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní

společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen

úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem

uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele

uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do

výše úhrady prokázané vkladatelem,

w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se

zvláštním právním předpisem20) reálnou hodnotou, nabývací cena

podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní

společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů

z prodeje této akcie nebo tohoto podílu,

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6

odst. 8,

y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky

nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo

zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě

výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani

vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce

a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo

personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou

(§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je

uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této

dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je

postižen exekucí,26k) a to na základě výsledků provedení této

exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté

použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního

zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb.,

o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních

pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými

opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem

nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle

zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín

splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis

pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,

zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně

s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.

Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm

v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č.

499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak

podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek

na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České

a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako

výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď

jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly

nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije,

pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky

nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského

výsledku,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále

poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění

restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci

družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na

majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě

likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu

daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo

zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu

za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro

podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo

pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván

nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení

podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek

nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu

(odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její

uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom

nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební

úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku,

které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na

dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů

s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů

a výnosů ve stejném zdaňovacím období nebo byly součástí

výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví

zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících

s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené

s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle

§ 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty

použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob

nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25,

lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze

v poloviční výši,

ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle

zvláštního právního předpisu20) jako o cenném papíru,

zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním

předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů

z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování

uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje,

sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,

zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při

prodeji práva opce je pořizovací cena práva opce20) zachycená

v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke

dni prodeje výdajem (nákladem), a to jen do výše příjmů z jeho

prodeje,

zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené

zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto

zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do

výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních

cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného

až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním

předpisem,5)

zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky

z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále

zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je

poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo

poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním

příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního

fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích

základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací

období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na

pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního

právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku

pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí

najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní

cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou

v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu

zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle

zvláštního právního předpisu,80)

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho

části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený

u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví

o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se

zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů

z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do

příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20)

Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě

jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen

hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován,

účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty

finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku

vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní

hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným

příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou

koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která

převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj

podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,

a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to

do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně

z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení

účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty,

byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu,

u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je

výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová

povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí

ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění

výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě

prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za

zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné

smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem

a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací

období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána

výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících

a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

zp) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) u poplatníků s příjmy

podle § 7 nebo § 9 neúčtujících v soustavě podvojného

účetnictví, snížené o grant Evropského společenství4f)

poskytnutý na pořízení nehmotného majetku nebo na jeho

technické zhodnocení,

zr) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou

nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků

živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky.

Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako

nezdanitelnou část podle § 15 odst. 8 nebo položku snižující

základ daně podle § 20 odst. 8.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z

podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje

(náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se

uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby

odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí

musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode

dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém

obvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně

převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem

(pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého

hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze

vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl

při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu

prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený

majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování

(§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka

uvedená v písmenu b).

(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní

smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí

najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních

případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do

výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona,

nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny

evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl

být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny

osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně

z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník,

který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování

podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke

změně v osobě vlastníka nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního

právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání

dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena

zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni

sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva,

na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy

o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal

tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu

s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato

smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu

o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek

vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění

a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze

sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně

zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného

připadající na skutečnou dobu nájmu.

(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo

družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena

družstva do vlastního kapitálu,

b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva do

vlastního kapitálu. Hodnota tohoto vkladu se stanoví

u společníka nebo člena družstva, který je

1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota

nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3).

Hmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku

poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2)

a ostatní majetek účetní hodnotou.20) Je-li vkladem majetek,

který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl

pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením

tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení

se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními

náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii,

a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou

stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací;26b) podle §5 odst. 10; přitom

u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady

prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické

zhodnocení před splacením vkladu,

2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny

(§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a ve výši účetní

hodnoty20) ostatního vkládaného majetku,

3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši

ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad,

c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu

koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické

a darovací26b) podle §5 odst. 10 v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním.

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se

nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva

a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze,

převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti

nebo družstva.70) Nabývací cena podílu na akciové společnosti se

nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze

k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné

akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li

výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou

jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet

nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu

jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu,

vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie,

nemění-li se hodnota vkladu společníka. U společníka nebo člena

družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací

cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato

obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty,

zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se

k vloženému hmotnému majetku. Nabývací cena podílu na obchodní

společnosti nebo družstvu se snižuje o rozdíl mezi oceněním

nepeněžitého vkladu pohledávek vzniklých z titulu smluvních pokut,

úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze

závazkových vztahů a částkou, kterou je povinen společník nebo

člen družstva uhradit podle zvláštního právního předpisu.70)

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále

snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení

základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní

sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2

písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným

i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.

(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se

rozumí jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20)

pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou

položku.22a)

(9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem

obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje

obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo

v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele

nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však

do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele.

Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní

společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné

položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené

u prvého vkladatele.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují

nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad

75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy

a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým

nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin

a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní

stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody

musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že

poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých

majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě

majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků

v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

zákona č. 44/1994 Sb.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění

pozdějších předpisů.

19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.

20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových

vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění

pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991

Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o

ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu

daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

22c) § 69 obchodního zákoníku.

23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve

znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává

Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České

národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním

pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.).

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb.,

o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č.

155/1993 Sb.

23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č.

41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č.

102/1995 Sb.)

23e) § 659 občanského zákoníku.

24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění

pozdějších předpisů.

25) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské

mobilizace.

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani

z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.

26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající

zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.

26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický

a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě

územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších

předpisů.

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona

č. 320/1993 Sb.

70) Obchodní zákoník.

80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,

ve znění pozdějších předpisů.

81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání

autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a

udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného

majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek

a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li

součástí jejich ocenění,20)

b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24

odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při

uplatnění přednostního práva,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických

osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího

orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením

omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti

při výkonu funkce, a dále peněžní plnění poskytované

zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví

zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje

nárok stanovený zvláštním předpisem,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) penále a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi),

přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na

státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné

zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové

oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální

zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti

zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku

vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e)

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování

ovzduší,27)

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28)

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo

nezahrnované do základu daně anebo na příjmy vyňaté podle

mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními

předpisy,5),23)

k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování

potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2

písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za

každé zařízení samostatně,

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní

předpis nestanoví jinak,

m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou

v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na

základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada

ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo

ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím

společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací

smlouvy,

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného

majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného

převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního

právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek

a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního

předpisu,20)

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24

odst. 2 písm. ch) a u),

s) daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň

z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí

s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch),

t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na

pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní

nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo

ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem

propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně

z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které

je předmětem spotřební daně,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,

v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou

uvedenou v § 24,

w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů,

vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze

směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní

prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků

z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty,

které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či

kapitálu příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období

přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem

úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše

vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěru a půjčky.

Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich

část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále

prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na

kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu

na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na

základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím

období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni

každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto

ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3,

na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na

poplatníky uvedené v § 2,

x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů

přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné

zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí

srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má

zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě

bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva

na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření

smlouvy,

y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní

a exekuční náklady podle zvláštních předpisů28b) a dále úroky

z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení,

které jsou příslušenstvím cla,28c)

z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20) postoupené

pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,

za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) za restaurování

uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov, a to

u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní

činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst.

2 písm. zf),

zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví

výdaje na pořízení uměleckých děl,30) která nejsou součástí

staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku

40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a)

u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na

základě vkladu22d) uskutečněného od 1. července 1996,

s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se

zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez

likvidace,22c)

zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení

hmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve

kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo

§ 9 odst. 4,

ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při

změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu

s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku

nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu

sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se

smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo

zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné

osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani

v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného

činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového

plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je

obvyklé,

zg) hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků

z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze

závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla

nabyta postoupením,

zh) aktivní opravnou položku20) k souboru majetku nabytému vkladem

nebo přeměnou,70) s výjimkou opravné položky zahrnované do

základu daně podle § 23 odst. 15.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků,

a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech.

U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení

likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt

zrušený bez provedení likvidace.

(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické

znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví

poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je

majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační

rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody

a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky

vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např.

rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním,

zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu,

zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné

v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou

pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky

zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené

poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy

odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem

jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný

rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn

nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

------------------------------------------------------------------

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

zákona č. 44/1994 Sb.

16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a

investičních fondech.

18) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky

ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu

národního majetku České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

22c) § 69 obchodního zákoníku.

22d) § 59 obchodního zákoníku.

23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve

znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z

převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

26c) Např. nařízení vlády ČR č. 186/1993 Sb., o regulačním a

sankčním opatření ve mzdové oblasti.

26d) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti.

26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší

a poplatcích za jeho znečišťování.

28) Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním

hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

28c) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

70) Obchodní zákoník.

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí

a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení

najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické

zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny,

s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto

technického zhodnocení. Při bezprostředním odkoupení hmotného

majetku po předčasném ukončení smlouvy o finančním pronájmu

s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nejsou

dodrženy podmínky stanovené v § 24 odst. 5, lze do vstupní ceny

zahrnout i nájemné (včetně záloh na ně) uhrazené nájemcem do

data předčasného ukončení smlouvy, které není výdajem

(nákladem) podle § 24 odst. 5; přitom lze do vstupní ceny

zahrnout nejvýše nájemné (včetně záloh na ně), o které byl

poplatník povinen zvýšit základ daně za předchozí zdaňovací

období včetně zdaňovacího období, v němž byla smlouva předčasně

ukončena. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil

úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního

majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu,

cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený

v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich

vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let

před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady

prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické

zhodnocení,

b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní

režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou

účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený

v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než

5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době

delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d).

U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo

vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich

vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let

před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady

prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické

zhodnocení,

c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,29c)

a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví

věřitele,

d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná

podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité

kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako

cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu31b) bez

přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří

kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl,

která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy

z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu

stanovit již při zahájení pronájmu,

e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro

účely daně dědické podle §5 odst. 10,s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30

odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od

nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady

vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od

nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle

písmene d),

f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného

počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy

jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1,

zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom

odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní

ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku

podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické

zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku

poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na

nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném

z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování.

Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12

nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného

majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval.

Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze

státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí a vyšších územních

samosprávných celků, státních fondů, o poskytnuté prostředky

(granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,72)

o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace,

příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů

cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných

podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí),

poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení,

pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního

předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje

i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje

rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů

stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to

i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24

odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů

podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích

obdobích výdaje procentem z příjmů.

(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen

"zvýšená vstupní cena") a zároveň u majetku odpisovaného podle

§ 32 i zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena")

příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické

zhodnocení uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu.20)

Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení

v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 a u technického

zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného

podle § 30 odst. 8 nebo u technického zhodnocení provedeného na

hmotném majetku vyloučeném z odpisování.

(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje

vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není

vyloučena z odpisování, související s majetkem odkoupeným podle

smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší

o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu

již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je

majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.

(5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je

u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty

jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení

provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se

u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického

podílu.52)

(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se

vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce

ukončení pronájmu nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním

nájemcem, a to

a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6

písm. b), je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec

nájemného,

b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce,

je-li jím plněno nájemné.

Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného

nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li

je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní

(zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele)

v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23

odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle

tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajímatel) v odpisování ze

zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny.

(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází

u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické

zhodnocení (dále jen "změněná vstupní cena"), se odpis stanoví ze

změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby

(koeficientu) podle § 31 nebo § 32.

(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil

v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní společnosti

nebo do družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je

u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací

cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní

cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku zděděním nebo

darováním, cena hmotného majetku pro účely daně dědické nebo

darovací podle §5 odst. 10. Přitom u nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele

zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy

a technické zhodnocení před vložením do obchodní společnosti nebo

do družstva. Dnem vkladu do obchodní společnosti nebo družstva se

pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.

29c) § 553 občanského zákoníku.

31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.

31b) § 13 vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb.,

o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku.

72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti

a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění části zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami

§ 22

Pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17

a 20, pozbývá

a) pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená

tímto zákonem, zákonem o daních z příjmůa zákonem o dani

dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,10)

b) pro následující zdaňovací období po roce, v němž k porušení

došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákonem o dani

z nemovitostí.11)

------------------------------------------------------------------

10) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací

a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění

pozdějších předpisů.

Platné znění části zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami

§ 2

Rozsah úpravy

Mezinárodní pomoc poskytovaná podle tohoto zákona se týká

a) přímých daní, a to v České republice daní z příjmů, daně

z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu

nemovitostí, v ostatních státech stejných nebo podobných daní,

které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku,

b) nepřímých daní, a to v České republice daně z přidané hodnoty

a spotřebních daní, v ostatních státech stejných nebo podobných

daní, které mají charakter daně z přidané hodnoty nebo

spotřební daně.