Plný text
USNESENÍ
Předseda kárného senátu Nejvyššího soudu rozhodl v kárné věci JUDr. A. K., soudce Okresního soudu Brno – venkov, o jeho odvolání, které podal proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 2. 2008, sp. zn. 1 Ds 20/2007, podle § 250 odst. 2 věty první, odst. 4 tr. ř. se zřetelem k ustanovení § 25 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto:
Zpětvzetí odvolání se bere na vědomí.
Odůvodnění:
Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci rozhodnutím ze dne 15. 2. 2008, sp. zn. 1 Ds 20/2007 uznal JUDr. A. K. vinným, že v období od 12. 1. 2005 do 31. 10. 2007 jako soudce Okresního soudu Brno – venkov při rozhodování jemu přidělených trestních věcí postupoval v rozporu s povinností rozhodovat bez průtahů upravenou ustanovením § 79 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v rozporu s požadavkem trestní věci projednávat co nejrychleji upraveným ustanovením § 2 odst. 4 tr. řádu, když po delší dobu neprovedl žádný či věcně účinný úkon směřující k rozhodnutí věci při vyřizování věcí sp. zn. 1 T 89/2003, 1 T 259/200, 1 T 51/2003, 1 T 112/2002, Nt 903/1997, Nt 919/2000, Nt 917/2001, Nt 901/2002, Nt 1414/2005, 1 T 9/1997, 1 PP 425/2001, 1 PP 203/2003, 1 T 96/1998, 1 T 221/1999, 1 T 190/2000, 1 T 238/2000, 1 T 286/2000, 1 T 84/2001, 1 T 148/2001, 1 T 65/2002, 1 T 98/2002, 1 T 111/2002, 1 T 138/2002, 1 T 178/2002, 1 T 519/2002, 1 T 256/1995, 1 T 421/1996, 1 T 446/1996, 1 T 16/1997, 1 T 50/1997, 1 T 139/1997, 1 T 163/1997, 1 T 15/1998, 1 T 62/1998, 1 T 86/1998, 1 T 199/1999, 1 T 218/1999, přičemž uvedené nečinnosti se dopustil přesto, že rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 2. 2005, č.j. 1 Ds 1/2005-60, ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR v Brně ze dne 25. 5. 2005, č.j. 1 Skno 2/2005-80, byl uznán vinným kárným proviněním podle § 87 zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za které mu byla uložena důtka Proto mu bylo podle § 88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 20% na dobu 5 měsíců.
Proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 2. 2008, sp. zn. 1 Ds 20/2007, podal kárně obviněný soudce JUDr. A. K. prostřednictvím svého obhájce odvolání. Dne 16. 4. 2008 obdržel Nejvyšší soud podání kárně obviněného soudce, v němž JUDr. A. K. sdělil, že podle § 25 zák. č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a za použití § 250 odst. 2, 3 tr. řádu bere výslovným prohlášením a souhlasem zpět své odvolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 2. 2008, sp. zn. 1 Ds 20/2007.
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, postup při zpětvzetí odvolání neupravuje. Podle § 25 cit. zák. však nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Podle § 250 odst. 2 věty první tr. ř. osoba, která odvolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Podle § 250 odst. 4 tr. ř. zpětvzetí odvolání vezme, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu odvolacího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně.
V dané věci jsem neshledal překážku, která by bránila zpětvzetí odvolání, proto jsem je vzal na vědomí.
Zpětvzetí odvolání má ten účinek, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dnem, kdy podání obsahující prohlášení o zpětvzetí odvolání došlo Nejvyššímu soudu, tedy dnem 16. 4. 2008.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. května 2008
JUDr. J. P.
předseda kárného senátu