Plný text
11 Tdo 594/2026-1787
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 7. 2026 o dovolání, které podal obviněný O. Z., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2026, č. j. 15 To 97/2025-1648, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 5/2025, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně) ze dne 19. 8. 2025, č. j. 43 T 5/2025-1477, byl obviněný O. Z. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 10 roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl uložen trest vyhoštění na dobu 10 let. Dále mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené G. G. majetkovou škodu ve výši 225 000 Kč a nemajetkovou újmu spočívající v duševních útrapách za ztrátu osoby blízké ve výši 433 410 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená se zbytkem svého nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. V neposlední řadě bylo rozhodnuto o zabrání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí.
2. Proti tomuto rozsudku podali dovolatel a poškozená G. G. odvolání. Vrchní soud v Praze k jejich odvoláním rozhodl rozsudkem ze dne 9. 1. 2026, č. j. 15 To 97/2025-1648, tak, že napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2026, a přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2026. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 9 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí, trest vyhoštění ve výměře 10 let a trest zabrání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené G. G. majetkovou škodu ve výši 225 000 Kč a nemajetkovou újmu spočívající v duševních útrapách za ztrátu osoby blízké ve výši 856 020 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená se zbytkem svého nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Podle skutkových zjištění se souzených trestných činů dovolatel dopustil zjednodušeně řečeno tím, že
ačkoli nebyl oprávněn k nakládání s omamnými a psychotropními látkami, byl veden vidinou zisku a také byl srozuměn s psychotropními účinky takových látek, zejména s tím, že ovlivňují vnímání i chování uživatele a mohou vyvolat závislost, tak nejméně v období od 25. 11. 2023 do 16. 5. 2024 v Praze XY, v Praze XY, v Praze XY, ale i jinde u sebe pro jiného uschovával, nabízel, opakovaně prodal a jinak jinému opatřoval lék Xanax s účinnou látkou alprazolam, který je dostupný pouze na lékařský předpis, konopí, alprazolam, MDMA, amfetamin, kokain, a to konkrétně:
I.
nejméně v době od 25. 11. 2023 do 20. 3. 2024 na různých místech v Praze ve skupinách na síti Telegram pod profilem XY nabízel ve 44 případech k prodeji lék Xanax s účinnou látkou Alprazolam, v 6 případech k prodeji a k výměně marihuanu, v 8 případech k prodeji amfetamin a ve 2 případech k prodeji MDMA, a to ve skupině s názvem 🌘Praha Night, ve skupině s názvem🖤🖤𝓓arkFun👁🗨𝓟rague, ve skupině s názvem DOPE TODAY 🔞 INCLUDEPICTURE "cid:image001.png@01DC83A7.24F75BC0" \* MERGEFORMATINET INCLUDEPICTURE "cid:image001.png@01DC83A7.24F75BC0" \* MERGEFORMATINET , ve skupině s názvem PRAGUE🌃LOUNGE, ve skupině s názvem Praha 24/7, ve skupině s názvem Praha Darknet market, ve skupině NIGHT TEMA a ve skupině Better call Saul ☎,
II.
v době nejméně od 31. 12. 2023 do 15. 5. 2024 na různých místech v Praze, zejména v Praze XY, na XY, po předchozí domluvě na síti Telegram, kde vystupoval nejméně pod profily XY, XY a XY, na domluvené schůzce prodal amfetamin, MDMA (extázi) a marihuanu, a to následujícím osobám
1) poškozený Y. G., kterému jednak dne 31. 12. 2023 dodal 1 g amfetaminu a jednak dne 20. 3. 2024 kolem 16:56 hodin v Praze XY, naXY, prodal za částku 900 Kč MDMA (extáze) odpovídající trojnásobku dávky s vědomím, že poškozený chce extázi užít, kdy vzhledem k předanému množství extáze měl a mohl vědět, že aplikací extáze může dojít ke způsobení smrti, přičemž následně poškozený na blíže nezjištěném místě v Praze zakoupenou extázi užil a v důsledku toho dne 20. 3. 2024 ve 23 hodin zemřel v prostoru XY, na adrese XY Praha XY, kdy bezprostřední a jedinou příčinou smrti byla intoxikace poškozeného MDMA (extází),
2) J. L., 3) R. S., 4) H. S., 5) I. K., 6) H. H., 7) Y. H.,
III.
1) dne 29. 1. 2024 v čase 19:52 hodin v Praze XY, v ulici XY, v obchodním centru XY, kde byl kontrolován policejní hlídkou, měl u sebe za účelem prodeje, směny a nabízení jiným osobám celkem 112 mg účinné látky alprazolam,
2) dne 16. 5. 2024 v Praze XY, na XY, v bytě číslo 33, v pokoji, který užíval s P. S., a ve společných prostorech bytu, uschovával za účelem prodeje, nabízení a výměny s jinými osobami 8,986 gramů delta-9-tetrahydrokanabinolu, 1,716 gramů MDMA, 56 mg účinné látky alprazolam.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájce a uplatnil v něm dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, přičemž tento rozpor je založen na nesprávném hodnocení důkazů o příčinné souvislosti prodeje extáze poškozenému a jeho smrti a na ignorování důkazů svědčících ve prospěch dovolatele; a v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, a to v otázce pochybností o příčině smrti poškozeného G. Obviněný své dovolání směřoval proti výroku o vině a proti navazujícímu výroku o trestu.
5. Dovolatel v podrobnostech namítal, že soudy nezohlednily okolnosti, které v bodě II. 1) výroku o vině svědčí v jeho prospěch, tj. že poškozený neměl po užití extáze žádné zdravotní problémy (viz kamerové záznamy z pouličních kamer). Dovolatel rozporoval závěry soudů, že ze záznamů má vyplývat, že poškozený nezakoupil jiné drogy, což je závěrem spekulativním, když k nákupu mohlo dojít mezi jednotlivými záběry kamer nebo si poškozený mohl další OPL donést s sebou. Poškozený nemohl mít v krvi v době své smrti zjištěnou vysokou míru MDMA, neboť množství prodané dovolatelem nemohlo docílit míru 1720 ng/ml krve k okamžiku smrti poškozeného, ale pouze její polovinu. Znalec dr. Čabala v rámci dokazování vysvětlil, že k eliminaci této látky dochází v řádu několika hodin (dále všichni znalci potvrdili, že také pobyt v sauně urychluje vylučování a eliminaci MDMA z těla člověka); tento znalec současně připustil možnost doplnění znaleckého posudku v odpověď na otázku, jakou míru MDMA mohl mít poškozený maximálně v krvi v okamžiku své smrti; tento důkaz byl soudy odmítnut a neprováděl se. Další nevyřešenou otázkou je, zda se na smrti poškozeného zásadně podílela kombinace OPL s léky, neboť vedle kokainu a MDMA byl zjištěn u poškozeného také Pregabalin. Rovněž kombinace OPL, léčiva Pregabalin a pobyt v sauně ve vztahu ke zdravotním potížím poškozeného nebyla ve vztahu ke smrti poškozeného dostatečně vyřešena.
6. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2026, č. j. 15 To 97/2025-1648, a jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2025, sp. zn. 43 T 5/2025.
7. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Zdůraznil, že ačkoli obviněný formálně uplatnil dva dovolací důvody, a to podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., jeho argumentace tyto důvody důsledně nerozlišuje a nečiní vždy diferenciaci mezi námitkami skutkové povahy a námitkami ryze hmotněprávními. Převážná část dovolací argumentace je primárně založena na zpochybňování skutkových zjištění soudů nižších stupňů, a to zejména pokud jde o vymezení rozhodujících příčin úmrtí poškozeného a míru, v níž se na tomto následku měly podílet jednotlivé faktory.
8. Dovolací argumentace obviněného, spočívající v poukazu na vysokou koncentraci účinné látky MDMA (extáze) v krvi poškozeného v době jeho úmrtí, kterou podle vlastního názoru nelze vysvětlit jinak než následným užitím další látky (s akcentem na možný vliv kokainu a léčivého přípravku Pregabalin), jakož i jeho úvahy o horším zdravotním stavu poškozeného, nepřekračují rámec standardní polemiky s rozsahem provedeného dokazování a způsobem jeho hodnocení soudy nižších stupňů. Obviněný neidentifikoval flagrantní vady důkazního řízení, pro které by mohl nastupovat zcela výjimečný zásah Nejvyššího soudu do oblasti stabilizovaných skutkových zjištění, jak to má na zřeteli první varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
9. Pokud jde o stanovení příčiny úmrtí poškozeného, nevznikají v tomto směru důvodné pochybnosti. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, včetně jeho doplnění, jednoznačně vyplývá, že bezprostřední příčinou smrti byla intoxikace látkou MDMA. Klíčovým podkladem pro tento závěr byl zejména výsledek toxikologického vyšetření, které prokázalo koncentraci MDMA v krvi poškozeného ve výši 1720 ng/ml, tedy na úrovni odpovídající letální hodnotě. Takto zjištěná koncentrace představovala bezprostřední ohrožení života a vedla k fatálnímu selhání organismu. Z doplnění znaleckého posudku zároveň vyplývá, že k úmrtí by za takové koncentrace došlo i u jinak zdravého jedince, čímž je vyloučena relevance případných úvah o vlivu zdravotního stavu poškozeného na vznik smrtelného následku. Časová souslednost jednotlivých událostí přitom tuto příčinnou souvislost dále potvrzuje. K opatření a aplikaci MDMA došlo přibližně kolem 17:00 hod., přičemž k úmrtí poškozeného došlo téhož dne ve 23:00 hod. Pohyb poškozeného byl zpětně vyhodnocován prostřednictvím kamerových záznamů z městského prostředí, aniž by byly zjištěny jakékoli relevantní indicie nasvědčující tomu, že by si poškozený v mezidobí opatřil další látky. Pokud jde o přítomnost léčivého přípravku Pregabalin, ten byl v krvi poškozeného zjištěn toliko v terapeutickém rozmezí, bez významného toxického účinku. Současně nebyla u poškozeného prokázána přítomnost jiné omamné či psychotropní látky, která by mohla mít na jeho zdravotní stav zásadní vliv. Argumentace obviněného o možném spolupůsobení dalších látek postrádá oporu v provedeném dokazování. I za hypotetického předpokladu, že by poškozený užil další dávku extáze od někoho dalšího, rozhodující význam pro vznik smrtelného následku měla již látka poskytnutá obviněným, a to s ohledem na její množství a poté i zjištěnou koncentraci v organismu poškozeného.
10. Jestliže obviněný dále uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., lze toliko s určitou mírou benevolence podřadit pod tento dovolací důvod ty námitky obviněného, které směřují k absenci příčinné souvislosti mezi jeho jednáním spočívajícím v poskytnutí látky extáze a úmrtím poškozeného. Přesto nelze ani těmto námitkám přiznat opodstatnění.
11. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, jednoznačně vyplývá, že určující příčinou smrti poškozeného byla intoxikace organismu v důsledku aplikace MDMA opatřené od obviněného. Námitky obviněného, které poukazují na návštěvu sauny poškozeným, na tomto závěru nemohou nic změnit. Nelze sice pominout, že podle vyjádření znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, pobyt v prostředí se zvýšenou teplotou může vést k přehřátí organismu a potencovat účinky MDMA, a tím zvýšit riziko fatální intoxikace, a to i při nižších dávkách, avšak v posuzované věci tyto okolnosti nemají rozhodující význam. Poškozený totiž do provozovny sauny XY vstoupil až ve 22:05 hod., tj. po více než pěti hodinách od zakoupení drogy, přičemž k jeho úmrtí došlo zhruba ve 23:00 hod. Je tedy zřejmé, že ke konzumaci MDMA došlo ještě s časovým předstihem, což odpovídá i typickému průběhu poločasu rozpadu této látky. Vliv saunování na vznik smrtelného následku by tak v daném případě nebylo možné považovat za rozhodující ani převažující. 12. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
III. Přípustnost dovolání
13. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání rovněž splňuje všechny obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 265f tr. ř.).
IV. Důvodnost dovolání
14. V prvé řadě nutno zmínit, že dovolací výhrady obviněného jsou opakováním námitek vznášených již v odvolacím řízení, stejně jako v řízení před soudem prvního stupně. Oba soudy na ně dostatečně reagovaly, vypořádaly se s nimi a obviněnému poskytly náležité vysvětlení, proč mu nedaly za pravdu. Na prvostupňovou i odvolací argumentaci lze proto v mnohém odkázat i z hlediska nyní uplatněných dovolacích důvodů. V tomto ohledu lze připomenout např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2025, sp. zn. 3 Tdo 464/2025, či rozhodnutí ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 Tdo 447/2025, podle nichž opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky vytýkané v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s nimiž se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jedná se v tomto rozsahu – jde-li vůbec o námitky podřaditelné pod dovolací důvody – zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
15. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení, zda vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání, zda jim lze přiznat opodstatněnost a zda jsou tudíž způsobilé vyústit v požadované zrušení napadeného rozhodnutí. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, když
– rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], – rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.].
IV. 1 K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
16. Znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř., který stanoví, že neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …), činí tak zásadně jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu zákonem č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22 (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry nad rámec dovolací argumentace, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 tr. ř., který nařizuje Nejvyššímu soudu přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání.“. Současné znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak z hlediska vlastního obsahu dovolání „vyžaduje podstatně konkrétnější vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy a proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny“.
17. Z obsahu podaného dovolání je patrno, že dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl obviněným uplatněn v jeho první alternativě (zjevný rozpor mezi rozhodnými skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazů). Nejvyšší soud zdůrazňuje, že není třetí instancí plného skutkového přezkumu. Dovolání je určeno především k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla detailně přezkoumávána ještě třetí instancí. Není smyslem řízení o dovolání a úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, zda soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné zásadní deformace důkazů, ani jinak zjevně nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a své hodnotící úvahy srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 7 Tdo 1368/2021).
18. Námitky dovolatele nelze podřadit pod první variantu uvedeného dovolacího důvodu. V obecné rovině platí, že o zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními se jedná tehdy, když skutková zjištění i) postrádají obsahovou spojitost s důkazy, nebo ii) nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, anebo iii) jsou opakem toho, co je obsahem provedených důkazů (přiměřeně viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, a další).
19. Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku v podstatě obecně polemizuje s hodnotícími úvahami soudů nižších stupňů. Jeho námitky fakticky představují pouhé subjektivní výhrady k tomu, že soudy důkazy vyhodnotily jinak, než by si on představoval či přál. Dovolatel tuto polemiku buduje metodou separace jednotlivostí, které interpretuje způsobem, jaký mu vyhovuje. Takto zúženou optikou pak prosazuje právě takové vysvětlení pro nastalé jevy, přičemž opomíjí či upozaďuje ostatní informace, které do jeho náhledu nezapadají. Naproti tomu soudy vyčerpávajícím způsobem hodnotily provedené důkazy, kdy posuzovaly všechny jejich aspekty jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemném souhrnu. Na tyto informace přitom nenahlížely pouze izolovaně či jednotlivě, ale komplexně vyhodnocovaly veškeré zjištěné okolnosti, které posuzovaly i v jejich vzájemné provázanosti. Právě a především takový komplexní náhled jim pak umožnil složit mozaiku do sebe navzájem zapadajících informací, které by jinak při separátním náhledu na ně mohly umožňovat více výkladových variant. Takové oddělené optiky se nesprávně domáhá obviněný, který se upínáním na teoreticky možné eventuality určité jednotlivosti snaží vyvolat dojem nesrovnalostí v celku, jehož vyznění mu právě pro snahu koncentrovat se na jednotlivosti uniká. Obviněný tak neoznačuje rozpor (natož zjevný) mezi rozhodnými skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, ale toliko nabízí teoretickou či spíše hypotetickou verzi děje.
20. Pro úplnost stojí za zmínku, že ani v oněch jednotlivostech mu nelze dát za pravdu. Velmi ilustrativní je to například na jeho tvrzení, že v krvi poškozeného byl nalezen kokain coby látka vysoce riziková pro jedince s kardiologickým handicapem. Tato látka se však v těle poškozeného nenacházela, jak vyplynulo z výpovědi znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, MUDr. Toupalíka. Obviněný tedy sestavuje svou variantu skutkového děje na základě výběru pro něho zájmového údaje, který navíc vytváří zkreslením důkazů. Toho se naopak soudy nižších stupňů důsledně vyvarovaly, takže v nyní posuzované věci se nejedná ani o případnou existenci tzv. deformace důkazů ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu, tj. o vyvozování skutkových zjištění, která v žádném smyslu nevyplývají z provedeného dokazování (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1235/09, a ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. III. ÚS 398/97), jež by měla za následek porušení zásady in dubio pro reo. Pouhá odlišná interpretace jednotlivých skutkových zjištění předložená obviněným v rámci jeho mimořádného opravného prostředku (tím méně, je-li založena na modifikovaných informacích) nemá procesní sílu odůvodnit zrušení napadených rozhodnutí soudů nižších stupňů, což platí zvláště za situace, kdy mezi provedenými důkazy a z nich plynoucími skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé je patrná zjevná logická návaznost.
21. Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou podtrhl, že z pohledu trestní odpovědnosti za smrt poškozeného, kterému je nelegálně poskytnuta omamná a/nebo psychotropní látka a on v důsledku jejího požití zemře, je lhostejné, stane-li se tak v případě působení drogy poskytnuté jedním dodavatelem, nebo tehdy, jde-li o tutéž substanci či více různých látek od různých dodavatelů, které by způsobily smrt poškozeného pouze společným účinkem (srov. bod 29 a na něj navazující bod 30 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Ve světle uvedeného jsou bezpředmětné spekulace obviněného o zakoupení jiných drog poškozeným mezi jednotlivými záběry kamer. Nadto se soud prvního stupně dostatečně zabýval vyhodnocením kamerových záznamů, z nichž nebyly zjištěny jakékoli skutečnosti svědčící o tom, že by si poškozený v mezidobí opatřil další látky. Zcela bezpředmětná je rovněž úvaha dovolatele a nijak jej nevyviňuje, že na kamerových záznamech poškozený nevykazoval žádné zdravotní problémy.
22. Pokud se týká námitek dovolatele stran množství MDMA v krvi poškozeného v době jeho smrti s ohledem na uplynulou dobu od její aplikace, připomeňme, že sám dovolatel připustil, že mu prodal přibližně trojnásobek běžné dávky. U poškozeného se žádná další droga nenašla, ani provedené důkazy nesvědčí o tom, že by si poškozený další drogy obstaral sám (viz kamerové záznamy a znalecké záznamy mobilního telefonu poškozeného). Těsně před šestou hodinou večerní poškozený poslal obviněnému zprávu o "kruté extázi", z čehož lze bez jakýchkoliv pochybností dovodit, že poškozený užil právě drogu poskytnutou dovolatelem. Jak vyplývá ze závěrů toxikologické analýzy, ve vzorku krevního séra odebraného při pitvě, byla stanovena letální (smrtelná) koncentrace 3,4 – methylendioxymetamfetamin (MDMA, extáze) v hodnotě 1720 ng/ml. Závěr o vině dovolatele by tedy nemohl být nijak zpochybněn stanovením míry extáze s ohledem na její eliminaci v důsledku plynutí času, jak neustále argumentuje dovolatel.
23. Pakliže dovolatel opakovaně namítá, že kombinace OPL, léčiva Pregabalin a pobytu v sauně ve vztahu ke smrti poškozeného nebyla dostatečně vyřešena, Nejvyšší soud odkazuje na učiněné závěry soudu prvního stupně, který uvedl, že podle detailního výslechu znalců při úmrtí nehrály roli problémy poškozeného s astmatem, ani jeho přítomnost v sauně, která mohla ovlivnit například rychlost metabolizace, ani kombinace s kokainem (laboratorně vyloučená), a ostatně ani kombinace s alkoholem (patrně zde figurovalo jedno nedopité desetistupňové pivo bez zjistitelného alkoholu v krvi) – viz bod 42 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. K tomu Nejvyšší soud doplňuje a zcela odkazuje na učiněný závěr odvolacího soudu, který uvedl, že je zcela irelevantní, zda na vzniku škodlivého následku spolupůsobilo požití Pregabalinu (pozn. tento byl zjištěn pouze v terapeutickém rozmezí), přehřátí organismu poškozeného v sauně či užití dalších psychoaktivních látek, neboť je zcela bez pochybností prokázáno, že poškozený měl v době smrti v krvi více než čtyřnásobné množství letální dávky MDMA (viz bod 30 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
24. Pod třetí alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nelze podřadit zmínky obviněného o důkazním deficitu. Ty jsou veskrze obecné, kdy dovolatel pouze zmiňuje, že znalec z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, připustil možnost zpracování dodatku znaleckého posudku. Obviněný tedy ani neoznačuje nějaký chybějící důkaz a již vůbec neuvádí žádnou argumentaci, která by osvědčovala, že požadovaný důkaz i) se vztahuje k rozhodným skutkovým zjištěním, ii) je důkazem podstatným a iii) zůstal neproveden nedůvodně. Všechny tyto vlastnosti totiž musí být dány současně, aby bylo možno uvažovat o tzv. opomenutém důkazu.
IV. 2 K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
25. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je možné iniciovat tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na „nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení“. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze namítat zásadně vady právní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny hmotněprávní vady v napadených rozhodnutích spatřované, což znamená, že dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).
26. Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku namítal absenci příčinné souvislosti mezi jeho jednáním spočívajícím v poskytnutí MDMA poškozenému a jeho úmrtím. Činil tak ovšem pouze z platformy svého skutkového závěru o průběhu událostí. V tomto ohledu se jeho námitky k absenci příčinné souvislosti s tímto dovolacím důvodem rozcházejí, neboť dovolatel pouze plošně odmítá příčinnou souvislost, aniž by snesl konkrétní právní argumentaci, o kterou by se toto jeho prohlášení mělo opírat. Z tohoto důvodu se jí Nejvyšší soud nemohl zabývat, neboť neměl materii, kterou by mohl právně vypořádávat. Obecný nesouhlas dovolatele s naplněním některého ze znaků trestného činu totiž nelze podřazovat pod deklarovaný ani žádný jiný dovolací důvod.
IV. 3 Další dovolací námitky
27. Nejvyšší soud se nezabýval námitkami, jimiž obviněný (navíc bez odkazu na konkrétní dovolací důvod) shledal rovněž vadným výrok o trestu, které však nepodložil jakoukoliv bližší argumentací ani konkretizací, jaký trest má na mysli. V této souvislosti je třeba připomenout, že Nejvyššímu soudu nepřísluší domýšlet směr, jímž měl dovolatel v úmyslu námitky naplnit, a takové námitky tedy pro svou neurčitost vyvolávají jejich nepřezkoumatelnost (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2007, sp. zn. I. ÚS 452/07, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 6 Tdo 94/2013, a ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 6 Tdo 901/2014).
V. Způsob rozhodnutí
28. Nejvyšší soud tak uzavírá, že v trestní věci obviněného nezjistil podmínky pro svůj kasační zásah, když dovolací argumentace obviněného neodpovídala jím uplatněným (a ani žádným jiným) dovolacím důvodům. Vzhledem k tomu, že na straně orgánů činných v trestním řízení nezjistil ani žádná pochybení, jež by byla s to přivodit závěr o porušení ústavně zaručeného práva obviněného na spravedlivý proces, Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Rozhodl tak s oporou v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (§ 265 tr. ř.).
V Brně dne 15. 7. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů
soudce